V Praze, v úterý dne 24. září.

K číslu 264. Číslo v Praze za 2h a na venkově za 4h

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20 s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h

NARU

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Hrozící odchod lidové strany uherské z koalice — Nová konservativní strana. Z Pešti, 24. září. „Uisag“ sděluje, že ve straně lidové a klerikální uzrál plán vy- stoupiti z koalice. Není prý vyloučeno, že stane se tak ještě před 10. říjnem, z cela určitě však ještě v říjnu, jakmile bu- dou vyhlášeny oficiální formou vládní plány o vyrovnání. Potom strana ze všech sil od- porovati bude zvýšení kvoty uher- ské a někteří členové žádati budou hospc- dářskou samostatnost zemí uher- ských. Lidová strana spoléhá také na podporu četných elementů oposičních mimo parlament. Týž list oznamuje, že zakládá se nová strana kcnservativní. V čele její na- lézá se kníže Mikuláš Esterházy. Strana bude vydávati také novy denník. Z Pešti, 24. září. Strana lidová pro- měniti se chce ve stranu křesťansko-s oci- álni a pracovati pro všeobecné práv hlasovací. Po té stránce chce vyčkati ovšem, jak dopadnou vládní osnovy hr. An- drál s se. Přípravy pro případ nezdaru vyrovnání s Rakou- skem. Z Pešti, 24. září. V posledních dnech ko- naly se v ministerstvu obchodu za předsednictví Košuta důvěrné porady, kterých zúčast- nili se také zástupcové ministeria orby, finaneh a justice. Prohlednut celý materiál vy- rovnání s Rakouskem a rokovalo se. jaká třeba učiniti opatření pro případ, že by k vyrovnání s Rakouskem nedošlo a že by oba státy zaujaly stanovisko poměru recipročního.

Státní tajemník Szterenyi. Z Pešti, 24. září. Státní tajemník Szte- renyi (původně Stern) odjei na dovolenou te- prve včera. Před 10. říjnem, ba snad před 1. říjnem, před novými konferencemi s rakou- skou vládou vrátí se opět. Pro všeobecné hlasovací právo v Uhrách. Z Pešti, 24. září. Jak povědomo, usnesla se sociálně-demokratická strana zastaviti práci v Pešti a ve všech venkovských městech dne 10. října, kdy zabá- jen bude říšský sněm a uspořádati toho dne velké demonstrace pro všeobecné právo volební. Dopoledne toho dne přijde dělnictvo průvodem před parlament. Odpoledne

konati se budou dělnické schůze s pro- gramem: Všeobecné právo hlaso- vací. V Pešti bude takových schůzí 15. Mi- nistr obchodu Košut vydal výnos k munici- piím, aby sbírala data o stávkách a dočasném zastavení práce a dodala je ministerstvu. Záro- veň ohlašuje ministr obchodu, že dá sbírati sta- tistická data o zastavení práce v den 1. května. Pro všeobecné hlasovací právo v Haliči. Ze Lvova, 24. září. Poslanci na říšské radě dr. Diamand a Hudec a zemský po- slanec Szmigielski dostavili se jako depu- tace svazu sociálně-demokratického k zemskému maršálkovi hr. Stanislavu Bade- novi a prosili ho, aby přijal od deputace celé země petici za všeobecné, rovné, přímé a tajné právo hlasovací. Hr Badeni prohlásil, že jest ochoten deputac přijati v neděli. Rozkol v polských stranách haličských. Ze Lvova, 24. září. Polské strany haličského sněmu nedospěly o voleb- ní reformě pro tento sněm ještě k žádné- mu rozhodnutí zásadnímu. Ve všech stranách však jeví se následkem volební reformy roz- kol. Ze strany konservatívní vystoupili včera poslanci města Krakova: dr. Leo, Stanszewski, Fedorowicz a Sarae a vstoupili do strany demokratické. Za město Krakov jest ještě ve svazu strany konserva- tivní toliko posl. dr. Jawors ki. Z klerikálního centra vystoupili po- slanci tři, když byli podali napřed ve sně- movně samostatnou osnovu volební reformy podobnou oné, jakou vypracoval pro dolno- rakouský sněm dr. Gessmann. Proslýchá se, že všepolstí poslanci chtějí opustiti klu demokratů. Pro všeobecné hlasovaci právo v Chorvatsku. Ze Záhřeba, 24. září. Sociální de- mokracie chystá manifestaci pro vše- obecné právo hlasovací na dleln 6. října v hlavním městě a celé zemi, by tako- vým způsobem osvědčila solidaritu s madar skými soudruhy.

Telegraflcké zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 24. září. (K. k.). »Wr. Ztg.e oznamuje: Ministr spravedlnosti přeložil radu zemského soudu a přednostu okresního soudu

SII Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.

v Poličce Antonína Matějku do Litomyšle. — Ministr spravedinosti jmenoval adjunkta v mužské trestnici v Kartouzích Frant. Zicha správcem materialu věznice zemského soudu ve Vídni. — Ministr kultu a vyučování jmenoval skutečného učitele na zemské realce v Přiboře Václava Kozla hlavním učitelem na ústavě pro vzdělání učitelů v Přibrami. Svaz uherských továrníků a vyrovnání s Rakou- skem. Z Pětikostelí, 23. září. (K. k.) „Uher. tel. kor. kanc.“ sděluje: Pětikostelská filiál ka zemského svazu uherských továr- níků konala zde dnes za předsednictví presi- denta zemského svazu člena sněmovny magnátu Františka Chorina valnou hromadu, jíž zúčast- nili se četní členové svazu. Člen sněmovny ma- gnátů Chorin vyjádřil se ve svém zahajovacím proslovu takto o vyrovnávacím jednání: Jsme sice pro poctivé vyrovná- ní, šetřící zájmů obou stran, jsme však přesvědčení, že místo škodlivého vyrovnání měli bychom raději dáti přednost recipro- citě, jež ponechává nám volnou ruku, aby- chom mohli vzíti odvetu za případné útoky Ra- kouska, kdyby rakouská vláda odpí- rala nám průvozní a vývozní sazby, zajištěné ve vyrovnání Szell-Körbrově a kladla umělé překážky našemu obchodu s Německem.

Víme, že v Rakousku překáží se dopravě do Uher, jež děje se drahou košicko-bohumínskou, a že odmítají se příkře návrhy uherské vlády, čelící ke zvýšené výkonnosti této dráhy. Kdyby však Uhry uzavřely hospodářskou smlouvu bez zajištění zahraničního obchodu, pak byly by vy- dány Rakousku v šanc. Též požadavek Rakouska na zvýšení kvoty jest ne- oprávněný, poněvadž Rakousko se po vy- rovnání mnohem více hospodářsky vzmohlo, než Uhry. Řečník skončil prohlášením, že ve- škerý maďarský průmysl, bude uherskou vládu podporovati, bude-li vláda uherská zasazovati se o to, aby hospo- dářským zájmům sjednala platnosti. Morenga padl. Z Upingtonu, 23. září. (K. k.) (Zpráva „Reuterovy kanceláře“.) Závěrečný boj, v němž Morenga padl, odehrál se takto: Morenga unikl s 10 Hotentoty vojsku na něme- ckých hránicích. Vojsko toto objevilo však jeho stopu, načež major Elliot stihal jej po 48 hodin vyprahlou písčinou. Konečně seznal, že Morenga táboří na návrší; odtud zahájil (Morenga) palbu na vzdálenost 1000 jardů a střelbu tuto udržo-

FEUILLETON. Chopinův denník.

V „Guide Musical“ uveřejňuje Gaston Knosp dů- ležitý příspěvek ku poznání Chopinova života, jsou to části denníku, který skladatel v době od 6. října 1837 až do června 1848 psal. Melancholická, chorobně něžná duše velkého Poláka žije v těchto poetických vyznáních, jež znějí skoro jako román a obsahuj doklady o jeho poměru ke George Sandové, již na- zývá Aurorou a ke Skotce Jane Stirlingové, která se u něho jmenuje Rebeka, Monotonní melodie říjnového deště opjímá osa- mělého, jenž při pohledu na několik fialek, schova- ných v upomínku, sní o svých někdejších milenkách „Trhá mne v prsou a přece je život stvořen k nadost a lásce. Lásko, sladká jako sen, sladká ko hudba smutná, sladká, radostná lásko! Ach, kdybych jen nebyl vším tak unaven. Hodiny spojují svůj tepot s tlukotem mého srdce. Jak pomalu se plíží noc.“ Dne 10. října 1837 poznal George Sandovou. „Tmavé oči, zvláštní oči. Co říkají? Naklonila se na piano a její objímající pohledy mne obletovaly. Má duše nalezla přístav. Její zvláštní oči se usmívaly. Postava jest mužská, tahy široké, skoro hrubé, ale ty smutné a zvláštní oči! Toužil jsem po nich a přece jsem ostýchavě ustoupil. Odešla. Pazději hovořil jsme o různých věcech. Liszt, jenž mne viděl samot- na, přívedl ji ke mně. Kolem nás květiny. Srdce mé bylo lapeno. Chválila mou hru. Rozuměla mi. Ale ten brubý obličej, přísný a smutný. Od té doby jsem ji spatřil opět dvakráte v jejím salonu, obklopenou vysokou francouzskou aristokracií, pak jednou sa- motnu. Míluje mne. Aurora, jak rozkošné jméno Noc chýlí se ke konci

Nová přítelkyně pečuje o nemocného; odveze jej na ostrov Majorku; její zjev splývá v jeho snech se zjevem matčiným. „Pečuje o mne dnem i nocí. Její dech mne osvěžuje. Smutná tvář mé matky zjevuje se mi ve snách... Obě naše duše jsou samotny na tomto ostrově v moři. V noci slyším hukot vln. Re- beka Stirlngová nás navštívila Prináší mi velké anglické fialky. Kašlu-li, cítím to až na dně svého srdce. Vzývám světlo, zpívá mi sladké melodie do ucha. Nechci zemříti. Stín mne pronásleduje. Ale život je silný. Fialky od Rebeky na můj hrob! Ne- chci zemříti.

Ponenáhlu věnuje se mu George Sanďová méně pracuje na mnohých knihách a také co jeho prsty těkají po klavíru, letí její péro po papíře. Miluje ji však horoucně. „Jen pro tebe, Auroro, vleku se ještě po zemi. Nic by mi nebylo přílišným, všechno bych ti dal. Jen pohled, polaskání od tebe, úsměv, jsi-li unavena. Chci žíti jen pro tebe, pro tebe chci hráti sladké melodie. Nebudeš příliš krutá: miláčku, se svýma zastřenýma očima?“ Nemoc pokračuje a kašel jej trápí, jest v peněžní tísní. „Daleko odtud, pod oblohou Polska, vidím oči své matky. Slzy, jež ne- byly prolity, tíží nesmírně. „Bedřichu, Bedřišku, řekla mi, „budeš velkým hudebníkem, Polsko bude na tebe hrdo.“ Srdce mé jest prázdno. Jak trpím!“ Pak přijde roztržka s George Sandovou. »Všemu konec! Život je u konce!« píše 1. června 1847. »Ještě několik roků více nebo méně. Ale nikdy již pravý život. Nepíšu tato slova, ta tlukou do mého mozku. Mluvila ke mně tak tvrdě a má duše je nemocna. Nemyslil jsem, že by mohla býti tak tvrdou.« Jede na zámek Stirling ve Skotsku, maje smrt v srdci. »Ukrutná! Duše má tě proklíná, odmítá tě. Auroro, tvé polibky hoří ve mně jako žhavé polibky. Jaký nepokoj se mne zmocňuje! Naleznu někdy klid? Drahé Polsko! Vidím tě v mlze — s očima své matky, jejími ústy, její bradou. Polsko, které zpíváš a pláčeš — ubohá země! Srdce mé náleží tobě. Na tvých prsou nalezne konečně klid.«

= Podivný ostrov. Chameleonskou zemí mohl by se nazývati podivný ostrov v zálivu Mexickém, po- něvadž se jeho barva dvakrát denně nápadně mění. Není-li totiž písek na pobřeží pokryt vodou, jeví se purpurově červeným, nastalý příliv dodává mu však žlutého přísvitu. Již jméno ostrova podává vysvět- lení tohoto zjevu, nazývá se Plžový ostrov. Miliony malých nachových plžů, kteří při odlivu zůstávají na písku, způsobují tento div. Písek sam má zlatožlutou barvu a když stoupající příliv se rozleje po mušlemi pokrytém břehu, zazáří opět žlutá plocha ve sluneč- ním světle. Nastane-li pak odliv, změní se opět zlato- žlutá barva pobřeží v nachovou, neboť miliony plžů jsou opět v písku viditelny. = Původ housli. Významná báje o vzniku houslí udržela se u kmene, jenž ode dávna s tímto nastro- jem srostl a svěřuje mu všechny své radosti a ža- losti, totiž uherských cikánů. Dle ní vyšel mladík, jenž ztratil otce i matku, do širého světa hledat své štěstí. Přišel do velkého města, kde sídlel bohatý král, jenž měl překrásnou dceru, ale chtěl ji dáti za choť jen tomu muži, jenž vytvoří něco posud nebý- valého. Mnozí, přivábení krásou princezny, zkusili již své štěstí, ale setkali se s nezdarem. Také náš jinoch byl vsazen do žaláře, poněvadž se odvážil krále tázati, co by vlastně měl udělati. V žaláři však se mu zjevila cikánská víla, dala mu malou bedničku, hůlčičku a vlasy se své hlavy, které měl na bedničku napnouti. Když tak učinil, vzala víla nástroj, zasmála se do něho a zaplakala naň. Potom hrál jinoch před králem a obdržel v odměnu ruku jeho dcery. Tak příšly housle na svět.