ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 1dd31950-7674-11dc-b49a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 36 celkem · entity: person 190, place 124, org 23, work 9
1 masthead
16. srpna 1907. Číslo s25
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
Ohlas sokolských slavnosti ve fran couzském tisku. Píše L. Schmidt-Beauchez. III. V pařížském denníku »Journal«, který vy chází v nákladu 600.000 výtisků a dojista má přes milion čtenářů, uveřejnil p. Ludovic Naude n po svém návratu článek: Tam, kde milují Francii. — Pan Nandeau jest znám jako jeden z nejpřednějších žurnalistů současných, jako bri- latní stylista i bystrý pozorovatel; svými dopisy z bojiště v Mandžurii se mezi všemi svými kolegy tak proslavil, že byl za ně vyznamenán řádem čestné legie. Proto mají jeho úvahy zvláštní význam a pro nás tím větší cenu. Také p. Naudeau, ač jistě se může spolehnouti na své žurnalistické péro, se především táže, vůči obvyklému přehánění a přepínání žurnalistických referátů, »jakým způsobem dovede se vyjádřiti, aby na své členáře učinil dojem ten, že jeho údiv a jeho nadšení není poubým žurnalistickým výkonem. — »Jako mužové,« píše p. Nandeav, »jako občané. jako čienové jedné z delegací pařížských na praž- ských slavnoslech, dotvrzujeme, že jsme byli okou- zlení uvítáním, které v tomto městě bylo uchystáno všem těm, kdož mohli se honositi, že jsou Fran- couzi. To vše, co nám dříve bylo řečeno o laska- vosti Čechů a o jich legendární lásce k naší zemi. daleko bylo zastíněno tím, co jsme viděli.
L Schmidt Beauchez Nandeau Naudeau Nandeav Fran Čecho Francie
5 article
Mobli jsme předpokládati, že budeme uvílání celým národem, shromážděným ve svém hlavním městě, a oslavováni jako triumfátoři po několik dní za sebou? Triumfátoři? Z čeho? bohužel! Ale. rozumějte dobře, nejsou to triumfy, které Češí míní oslavovati s námi. Cítí-li vřelou náklennost ke vnu- kům hrdinů z roku 1793, milují-li a obdivují-l Francii, chápou především, že nyní jsou obroženi týmž nebezpečím, kteréhož vším právem i Francou- zové mohou se lekati. Z nedostatku tradicionálních sympatií stačily by společné obavy ke spojení Fran- couzů z Čechy. Pokud nás se týče, vrálivše se do Paříže, do skeptického a světáckého ovzduší našeho města, a po oněch chvílích chladného uvažování které následují za hodinami rozradostněnými, pro- hlašujeme uvitění, které ráčili nám připřaviti naš hostitelé, za nádherné a nezapomenutelně, a nijak jsme nepleháněli, řkouce v nafem prvním telegramu že, přihlížejíce ku poměru mezi Paříží a Prahou, odnesli jsme si z uvítání nám uchystaného dojem nejkrásnější slavnosti organisované v Pařiži na po- čest ruských našich přátel.« Pan Naudeau pak podrobněji vypisuje jednotlivé slavnosti, o ženách českých praví mimochode n, že »jsou čílány mezi nejhezčí ženy v Evropě«, (a úsudek tohoto zcestovalého žurnalisty, který zná ženy všech národů v Evropě a snad i v Asii, má svou váhu li vysvětluje dále, proč Francouzové nemohou znáti tak přesně a podrobně národ český, jeho zeměpisné položení, jeho národnostní význam, jeho historii atd., a podává po tom v delší stati velmi jasný a přehledný souhrn všeho, co byl na české půdě poznal.
Češit Fran Naudeau Francouz Francie Čechy Paříž Praha Evropa Asie
6 article
Určuje význam sokolských slavností, praví fran- couzský žurnalista: Proč mají tělocvičné slavnosti v Čechách velkolepost, kterou při nich nežříme v žádné jině zemi? Proč davy, jsouce dychlivy je obdivovati, shromažďují se na ohromných tribunách, které kolem do kola obkličují čtverhranné cvičiště tři neb čtyřikráte tak velké jako náměstí de la Con- corde (jedno z největších náměstí v Paříži), kde zá- roveň cvičí osm neb desel lisíc jinochů s přesností, s jednolitostí výkonů, které žádné sloveso nedovede vyjádřiti, s absolutní shodov, s precisností, kterou bychom dovedli porovnali jen s neomylností nebe- ského mechanismu, ano, s nezměnitelnou drahou hvězd a planet? Proč jsou tělocvičné spolky české ovládány železnými organisacemi? Proč jsou tělo- cvičny Sokolů budovami, kde se soustřeďuje národní život? Proč tělocvik stal se v Čechách předmětem kultu, kterému neváhají tam se obělovati? Proč če- ský mladik dobrovolně se uvoluje sláti se Sokolem a jako Sokol ukládati si přísnou kázeň? To vše proto, že pěstování tělocviku stotožňuje se s kultem vlaslenectví, proto že národní duše česká nemá v nynější době jiného prostředku, aby se vyjádřila a, odvážili bychom se říci, aby se ztělesnila.
Con Sokol Čechy Paříž Sokol
7 article
Pan Naudeau nyní vyličuje vývin naší sokolské organisace, oceňuje ještě jednou její význam, a pak praví: vše, co můžeme dnes říci, jest, že budoucnost nepatří nikomu. Nikdo z nás nemůže se vychloubati. že prozira to, co ona skrývá v dáli svých mlhavých drah. V každém případě však můžeme si jen chváliti že existují Čechy slovanské, Čechy, které jednak tra- dicí a jednak odporem proti němectví nedají unik- nouti ni jediné příležitosti, aby manifestovaly vřelou k nám sympatii, Čechy, které, souhrnem vzato, velice překážejí germánskému obru. A článek svůj zakončuje pan Naudeau těmito krásnými slovy: »Zůstaňte věrnými Francii, moji drazí hostitelé, a dejte nám příležitost, abychom se vrátili do té nádherné Prahy, která jest jedním z nej- krásnějších měst v Evropě. Pokud nás se týče, milu- jeme její staré budovy, prosáklé krvavými dějinami milujeme tajuplnost jejich tichých uliček, milujeme ty vzdošné perspeklivy, utvořené z blýsknavých vln, ze smaragdových ostrůvků, ze starých romautických mostů, na jichž zábradlí dumají mnohé sochy sva- tých; milujeme její mechovitá návrší, věnčená tem- nými paláci, a jeji modravou dáli, kde žije celý národ golických věží, zvonic, hrotů, arkýřů a věžiček, tot tragické a divukrásné panorama, které pyšně zna- mená stopy hrdinných dějů, a kde každou chvíli če- káme, že objeví se hrdina některého shakespearov- ského dramatu, Prahu starobylou a nádhernou, Prahu zbarvenou a stoletími zdobenou, Prahu zlatou!
Naudeau Čecho Čechy Francie Praha Evropa
8 article Požár kláštera želivského.
Požár kláštera želivského. nee Pův. zpráva „Nár. L.“ Značně vzrušení v české veřejnosti a zejména památek milovné veřejnosti vzbudila v těchto dnech stručná telezrafická zpráva, že bezmála od 900 let již v dějinách vzpomínaný klášter želivský u Hum- polce lehl popelem. Vzhledem k okolnosti, že bohu- žel doposud měslo obchodně tak čilé, jako je Hum- polec, má telefonické spojení s Prahou jen do 6. ho- diny večerní, nebylo dobře možno a tempo přiněsti zprávu obšírnější pouhého telegramu, který, jak v prvě chvili tomu bývá, katastrofu požární značně zvětšil, mluvě o požáru celého kláštera Tomu nebylo zúplna tak! Požární kalastrofa byla sice velikou a zničila celou řadu objektů ke klášteru přináležejcích nebo je aspoň značně poškodila, avšak klášter, resp. konvent a v něm nalézající se část knihovny, zhoubného požáru zůstal ušetřen. Tím více však želeti jest, že v ssutinách dnes leží budova pre- latury, ve které nacházel se jednak rozsáhlý archiv znamenitých památností, jednak překrásné památky historicko-církevního rázu, jako mešní roucha, ná- doby chrámové, dřevoryty, numismalické sbírky. umělecky pracovaně kříže, čelně nástroje hudební. používané při hře chrámové a konečně staré olejové malby, z nichž některé byly originály známějších mistrů vlašských. Rovněž shořely staré dřevěné sochy, které při reslauraci chrámu sv. Petra a Pavla ke klášteru patřícímu byly na prelaturu odvezenya dle nich na staré místo dány pouze kopie.
Petro Pavel želivský u Huma Praha
9 article
Prelatura sama byla budovou značného stáří a architekturou svou dosti zajímavou, spojujíc v sobě přechodné slohy. Zbyly ze všeho jen ohořelé zdia tu tam pevnější klenutí, jež předržela výheň ohně. Co se ostatních ohněm zachvácených budov týče, byl to vesměs hospodářská stavení, k panství přináleže- jící, tedy stodoly a sýpky, špýchar, kůlny a pivo- var, z něhož shořel hvozd a varna. Ovšem s těmito budovami padla dravému živlu za oběť i právě sve- zená úroda s polí, jež přichystána hyla k mlácení. A jak se zdá, právě při tomlo výkonu vzal oheň svůj původ! Asi ke 3. hodině odpolední dne 12. srpna mlácen byl elkou mlátičkou, pohá něnou eloktrickým pohonem, stoh, nalézající se v bez- prostřední blizkosti rozsáhlých stodol. Stroj, nachá- zejicí se od poledne v činnosti, za velice parného dne a na samém žáru slunečním, zabřál se tak, že ložiska jeho dle všeho se zavařila a vanílila. Není prý všal také vyloučeno, že oheň vznikl následkem tak zv králkého spojení. Ale nedlouho po 3. hodině vznikl mezi dělníky, pracujícími u žentouru pokřik, že holí. A v zápětí na to vyšlehly plamenně jazyky, jež vzrostly rychlostí blesku, přeskakovaly s budovy na budovu a nacházejíce jak ve stodolách lak na sýp- kách vydalné potravy, vzrostly ve veliký požár, na jehož uhašení nebylo pomyšlení Požár byl tak chromný, že, ač Humpolec lež v kotlině, bezmála o 100 metrů níže, bylo viděi odtud šlehající plameny a kouř.
Humpolec
10 article
Klášter želivský, patřící nyní řádu premonstrátů založen byl knížetem Soběslavem I. pro řád sv. Be- nedikta, jemuž dostalo se v celku těchto klášterůt břevnovského (993), v Ostrově (999), na Sázavě (1032, prve slovanský, polom latinský), v Opatovicích (1086), v Litomyšli (mezi léty 1093 a 1100), v Klad- rubech (1108), ve Vilémově (1120), v Postoloprtech (1121), v Želivě (1139) a v Podlažicích (1159). Konvent a kostel rozličnými nehodami času sti- hány, často svou podobu měnily. Prvotní pohřební chrám vyslavěn byl nepochybně v podobě románské basíliky, ale vyhořel i s klášterem v roce 1375, načež nanovo vystaven byl ve slohu golickém Za husitských bouří (1420—1424) byl chrám i s klá- šterem zkažen a co z něho zůstalo, přivedeno bylo r. 1462 v podobu, ve které se podstatně až dosud za- chovalo, to jest prosbyterium a kněžský dvůr. Průčeli chrámové neslo dvě věže, z nichž jedna nyní se sřítila a starobylé zvony na ní se nacházející se roz- tavily Požár teprve pozdě k večeru byl lokalisován když byly na uhašení jeho pracovaly hasičské sbory z Humpolce se čtyřmi stříkačkami, jednou parní, dále z Hořepníka, Červené Řečice, Lhotic, Kralovic, Seno- žat. Svépravic, Jiřic, Kletečné a Jiřiček. Škoda jes ohromná, nehledě ani k tomu, že téměř celá letošn úroda shořela a že jest jen z části kryta pojištěním Opat kláštera, prelát Salesius Roubíček, odjel včera do Prahy, aby zde vyjednával s řádem praemonstrát- ským o restaurování shořelých budov Které z památek v archivu uložených shořely nedalo se dosud přesně zjistiti, ale jsou mezi nim věci na 500 let staré a čelné originály obrazů, mez jinými i italských mistrů
svatý . Be Požár Salesius Roubíček Ostrov Sázava Opatovice Litomyšl Vilémov Postoloprty Želiv Podlažice Humpolec Lhotice Kralovice Svépravice Jiřice Kletečná Praha Červená Řečice
11 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Z osmého sjezdu česko-slovanské se- cialní demokracie. Čivrtého dne sjezdového přece jenom došlo k hlasování o novém organi sačním řádu, který přijat ovšem s mnohýmí změnami proti původní předloze. Obzvláště změ- něn I. odstavec organisačního řádu, proti němuž bylo nejvíce a dosti prudkých námitek, ježto od- stavcem tímto v původním jeho znění zabraňo- valo se přistupování příslušníků strany do spolků mimo organisaci českoslovanské demokracie sto- jíeích. Tento příkrý odstavec pozměněn škrtnutím oposicí stihané věty a komise, již svěřeny opravné návrhy v tom smyslu, vyhověvší nalehání jednot- livých řečníků, litujících, že by jim zakazován byl vstup i do obranných národních jednot, do provodila ústupek svůj podotknutím, kterak prý »předpokládá, že hnuti nebude zatahováno na pole spolků a společků, čiře měšťáckých«, K tomu podotknouti sluší, že průběhem debaty vyšlo na jevo, že někteří řečníci přáli si změny inkrimi novaného odstavce právě jenom z toho důvodu aby v čiře měšťáckých spolcích mohli provozovat sociálně demokratickou propagandu tím úsilovněj a vydatněji. Také téměř ve všech jiných dožado- vaných změnách ustoupila komise skoro napořád. vyjma jednu z nejdůležitějších, týkající se zvý šení příspěvků. Podle zprávy komise byla vní debata velmi živá, všechny návrhy našly prý ob- hájce vytrvalé. Ježto prý »prestiž strany stoupla, nelze příští její hotovost seslabovati« a nelze tudíž jinak než přijati odstavec beze změny, což usnesla komise jednohlasně. Na sjezdu samém hlasovalo se o zvýšení příspěvků dle jmén, hla- sování zúčastnilo se 318 soudruhů, z nichž 212 hlasovalo pro odstavec, 106 proti. Návrh na roz- dělení krajských organisací v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a sice dělí se organisace podle volebních okresů, v Čechách bude jich 20, na
Čechy Morava Slezsko
12 article
Moravě 4, ve Slezsku 2, Dolní i Horní Rakousy tvoří po jedné zemské organisaci. Zajímavou byla zpráva poslance dra. Soukupa o vyřízení sporu o samostatné zastoupení české sociální demokracie v mezinárodním sekretariátu, při hlasování a n sjezdech internacionály. Sekretariát sám upuslil od svého původního názoru, podle kteréhož v něm a na mezinárodních sjezdech zastoupení míti mají jenom politické státy, takže národnosti, kte réž se dosud v samostatné státy nekonstituovaly byly ze zastoupení vyloučeny. Sekretariát »pro- hlásil za národnosti i ty skupiny obyvatelstva jejichž snahy po samostatnost jsou výsledkem dlouhého histori- ckého vývoje, ať pak již tyto národnosti žijí pod jednou anebo více vládami.« Ustanovení toto vztahuje se ovšem prakticky pouze na Čechy
doktor Soukup Morava Slezsko 2 Horní Rakousy Čechy
13 article
Poláky a Finy. Takovýmto způsobem dostalo se českoslovanské sociální demokraci v internacio- nále samostatného zastoupení jenom na základě českého historického státního práva, proti němul první čeští sociální demokratičtí poslanci na ríš- ské radě podali pověstné protistátoprávní ohražení Na mezinárodních sjezdech přiřknuto Čechům osm samostatných hlasů z dvaceti sociální demo- kracii rakouské přiznaných. Podle tohoto klíče bude se hlasovati již na sjezdu štutgartském který podle slov dra. Soukupa bude vážným po kusem o prvý parlament světa, před jehož vý znamem mizi naprosto mezinárodní konference míru současně zasedající v Haagu. Čtvrteční, po- slední den sjezdový, vyčerpán jednáním o růz ných návrzích a vykonány volby do výborů vý konného, tiskového a do kontrolní komise. D výkonného výboru zvoleni: Brůha Antonin, Čer mák Frant., Eeksteinová Božena, Hanuš Čeněk Hornof Jindřich, Houser Václav, Němec Antonín Soukup František, Steiner Josef, Schuster Josef Teska Josef, zástupce českoslovanského odboro- vého sdružení. Sjezd ukončen řeči říšského po slance Habermanna, Krapky a Němce.
Polák Fina Čecho Soukup František Božena Hornof Jindřich Houser Němec Steiner Schuster Teska Josef Habermann Krapek Haag Brůha Antonina
14 article
— Taschkův »Böhmerwaldbund« pořádá letošni valnou hromadu (23.) v Krumlově výbor vydal k té přiležitosti provolání, plné ně- mecko nacionálního náparu, až je z toho mdlo. Poprvé prý bude německý »Böhmerwaldbund- sněmovati v Krumlově, »kterýž tvoří perlu naší némecké vlasti«, po níž lačné ruce našich ná- rodnostních protivníků se od dávné doby vzta- hují, kteréž však německým měšťanstvem města stále jsou odmitány. Vážnější a kritičtější než kdy jmdy jest prý postavení německého lidu »na naší německé Šumavě«, stále směleji a ko- řistněji tlačí se národní protivnici Němců doni ve zjevně přiznaném úmyslu, všude v německém obvodu panství své zřizovali, německou národ- uost, německý jazyk, německou bytnost polírati »v naší drahé německé vlasti, svatém dědietv našich německých předků«. Takovým tónem, živě připomínajícím »relativný« styl p. Josef Tasehka, jde to dále. Provolání mluví o »Če ších« jako »cizích dobyvatelích«, proli nimž svolává sjezd do města s českou menšinou, jed- nou z nejsilnějších a také nejtvrději utištěných v Čechách, do sídla soudního okresu, ve sku- tečnosti z dvou třetin českého, podle sčítání německými počtáři provedeného vždy ještě témet
Němec Tasehka Krumlov Šumava Čechy
15 article
čtrnáct tisíe Čechů proti patnácti tisícům Němeů vykaznjícího (13 731 : 16 186). Ulemové, vyzí. vající k svaté válce proti daurům, nemohou vá šnivěji mluviti, než píše proti Čeckům Jos T, schek, muž, který zevrubně vl, jak to vypadá s těmi německými perlami na českém jihu, z sazenými v přespříliš vetchém a mělkém tmelu Měl by pomýšleli na svůj osud, jebož ironie jej vnuka poctivého Čecha, »cizího dobyvatele« z Ber nartic, a syna renegátova učinila posledním purkmistrem před několika lety ještě »ryze ně- meckého« města Č. Budějovic. Kolikráte pro- hlašoval ve své primátorské hodnosti snahy če- sko-budějovických Čechů za marny a přihodil se mu, že jedině zakročením vlády, kterou vy- hlašuje za nepřátelskou Němcům, byl udržen na svém vratkém křesle a tak mu aspoň po- přána příležitost, uvítati na radnici zástupce ne- náviděných »cizích dobyvalelů«. Ti ovšem při- činí se, aby nejen na svém místě pro vždy zů- stali, ale svůj počet rozmnožili tak, aby zjednal i na radnici početnou platnost skutečné národ- nostní převaze »města Otakarova na Vltavě«. Není pravda, že »hospodářský národnostní boj«, vedený v Č. Budějovicích, o němž se Jos. Ta- schek ve svém manifestu zmiňuje, Němcům by vnucen, byl to sám Taschek, který jej po po- sledních volbách proti Čechům prohlásil svým slibem, že bude do roka a do dne s Čechy v Č. Budějovicích hotov; za to dne nemine. téměř měslce, aby z města Otakarova nedošl zvěsť o nové německé oběti tohoto boje. Je už hezká řada hospodářských existencl ně- meckých, Tasehkovým bojem zničených, kteréž klnou nejlepšímu německému muži na českém
Čecho Němec Tasehkův Č . Budějovice Otakarův na Vltava Jos Čechy Otakarův Čecky Jos T hospodářský národnostní boj
16 article
— Osobní z Moravy. Jmenováni byli u soudů právní praktikant Rudol! Bezděk auskultanlem oficial Ant. Vitoul v Uherském Hradišti kancelář ským nadoficiálem v Uherském Ostrohu, kancelistu Dav. Lawitz kancelářským oficiálem v Mikulově účetní poddůstojník 1. tř. Josef Šťastný kance listou v Kojetíně. — Úmrti. Ve středu 14. t. m. zemřel v Praz zdejší měšťan a majitel domu p. Ant. Schramek. olec rady vrchn. zem. soudu dra. Karla Schramka. ve věku 57 lel. Pohřeb zesnulého konali se bud v sobotu 17. srpna o 3. hod. odpol. z domu smutku v Celetné ulici č. 17 do rodinné hrobky na Olšanech. — Ministr Košut v Karlových Varech. Z Karlo- vých Varů, 15. srpna. Ministr obc hodu Fr. K o šu sem dnes přijel ke čtyřnedělnímu pobytu. — Ruský velkokníže do Karlových Varů. Z Kar- lových Varů, 15. srpna. Zejíra sem přijede vsiko kníže Jiř! ruský na léčení. K jeho bezpečnosti jsou vykonány všechny přípravy.
Bezděk Antonín Vitoul Šťastná Schramek Košut Morava uherský Hradiště Mikulov Kojetín Celetná ulice Olšany Karlová Vary Karla Francie Kara Jiř
17 article
— Pohřeb pana Karla Čtrnáclého, Úřadníka Živ nostenské banky, konal se včera o 4. hod. odpoledn z ústřední kaple hřbitovů okšanských za velikého účastenství přátel a známých zesnulého, jmenoviii kruhů úřadních, obchodních a sportovních. Ke kala- falku položeno bylo množství krásných věnců, ktere věnovali pražský „Sokol“, veslařské kluby „Blesk a „Slavie“, úřadnictvo Zivnostenské banky, kolegové zesnulého z filiálky v Ústí nad Labem, rodina řed Čtrnáctého ze Smichova, rod. Malých, Zelenkova a j. Mezi smutečními hosty byli ředitel Živn. banky cís. r. Tužil, prokuristé banky pp. Kebner a Tille velkoobchodníci Machalický a Ender, deputace praž- ského „Sokola“, depulace „Blesku“, „Slavie“ ald- Církevní obřady vykonal za asistence dvou kněži farář P. Stibinger, načež rakev uložena do rodinné hrobky. — Pohřeb p. Arnolda P. Löwenstei na. prokuristy a ředitele pražské filiálky firmy Berlovy konal se včera o 3. hodině odpolední z chrámu sv.
Čtrnáclý Blesk Zelenkův Till Machalický Ender P Stibinger P Löwenstei Ústí nad Labe Živa nostenský banka Sokol Slavia Zivnostenský banka Berlův
18 article
Jindřicha za velikého účastenství smutečních hostů mezi nimiž byli ob. starší posl. dr. Podlipný, posl Němec, dv. rada Šindelář, radové z. s. Jelínek a Lieb scher, ředitel Hering, cis. r. Tichý, dr. Zd. Strobach. člen Nár. divadla Krossing. major Meissner, inž. Ho- lejšovský ze Slaného, asch. Heberle, dr. Vaníček. pražšlí velkoobchodníci, továrníci a průmyslnici úřadnictvo firmy Berlovy atd. Pohřbu zúčaslnily se všechny pražské měšťanské sbory « hudbou. Církevní obřady vykonal P. Cháb, načež rakev v šestispřežnín pohřebním voze vezena Jindřišskou ulicí a Václav- ským náměstím na Olšany. Na rakev položeno bylo přes šedesát věnců. — Světový kongres Volné Myšlenky v Prane 8.—12. záli 1907. Pozdravné přípisy kongresověmu komitétu poslali dále pp. Jaroslav Kvapil, spi- sovatel a dramaturg „Nár. divadla“, spisovalel F. S
Jindřich doktor Podlipná Němec Jelínek Lieb Hering Tichá Zdeněk Strobach Meissner Ing Vaníček Berlův Cháb Václav Kvapil Slaný Olšany národní Krossing národní . divadlo
19 article
Procházka, městský knihovník na Kr. Vinohra- dech; ke kongresu se přihlásili mimo jině pp. Pro- kop Grěgr, ředitel „Národních Listů“, a dr. Ed- Koerner za Společnost pro vědy slální a sociálni a řada jiných velejně činných osobností. — České sekce opětně došel pozdrav od učitelů-vojíno a sice z Jindř. Hradce, provázený sbírkou 36.60; nejmenovaný učitel věnoval remuneraci 20 K. kterou obdržel za výpomocné (povinné) vyučování katol. náboženství v 2. pololetí školního roku 1906- rovněž české sekci Volné Myšlenky. — O provolání české sekce Volné Myšlenky je všade velký zájem bylo již rozšířeno v 50 tisicích výtiscích a stále nové zásilky jsou žádány. Pořadatelstvo kongresu postarí se také, aby široké veřejnosti podány byly s práv né informace jak o Volně Myšlence vůbec, tak zejměna o snahách, cílech a dosavadní práci sekce české. Při- hlášek dochází nyní stále velmi mnoho; jest tak nutno, aby co nejdříve zasílány byly, aby pořada- telstvo mohlo se v čas postarati o úpravu sálu za sedacího, o ubytování a pod. Kdo tedy hodlá kon- gresu se zúčaslniti, nechť to ihned ohlásí sekrela- riátu Volně Myšlenky, Kr. Vinohrady, Korunní tř.6 Spolkoví funkcionáři se žádají, aby ihned oznamovali usnesení o obeslání kongresu jakmile se výbor spolku dolyčného na něm usnese sokretariátu Volné Myšlenky — Dary. K ucění památky zesnulého pana MUDra Vojtěcha Kiíže, lázeňského lékaře v Lubačo vicích, místo věnce věnoval 20 korun české útuln v Brně, Sirolči ulice, pan Fr. Křiž.
Procházka Kristus doktor Ed Koerner Mudra Kiíž Křiž Jindřichův Hradec Brno Sirolč Francie Český sekec kongres
20 article
— Rokycauští sludující uslavili se za účelen osvělové práce na venkově samostatně jakožto „Aka demický odbor Osvětového sdružení pro politický okres rokycanský“ a budou pracovati v inlenciel „Osvětového slružení“, s nímž organisace jejich m stejné slanovy a tytéž cíle. Zahájí řadu přednášel na venkově z oboru historického, sociálního, literár ního, školského a přírodovědeckého a to úplně bez platně; akci přednáškovou hodlá podporovati rozdá váním brožur a publikací, k té které přednášce při léhajících. S akcí přednáškovou spojuje akci knihovní zábavnou a uměleckou. — Zlepšené spojení do Kožiř. Na jednokolejní trati elektrických drah, do Kosíř vedoucí, začastů zdržována byla doprava tím, že vzhledem k malému počtu výhybek a značné jich vzdálenosti mušily mo torové vozy na křižování čekati. Aby zjednána byln v té věci náprava, přikročeno v těchte dnech k roz množení výhybek a umístění jich na přihodném místě. Snad při této příležitosti zkoncována bue také otázka přímého spojení do Košíř, dávný, al dosud marný požadavek obyvalelstva, jež nucene jest „U anděla“ na trať smíchovskou přeslupovat ač směrom ke smíchovskému nádraží zbylečně smě řují dvě trati, a nichž jedna dobře by mohla odbo čovati do Košíř.
Aka Košíře
21 article
— Okrašlujte, pěstujte zahrady. S povolané stra ny se nám píše: V novější době selkáváme se všude s heslem: „okrašlujte!“. Vyzvání toto jest zajist účelné a s povděkem dlužno zaznamenali, že nezů- slává nepovšimnulo. Vidíme nyní zhusta květinamí ozdobeně balkony, okna a portály, shledáváme s s pěkně upravenými zahráčkami před domy, nepři- hlížejíce ani ke skvoslné a bohaté úpravě městskýel sadů pražských i předměstských, které svou nádherou a elegancí předčí velice parky měst cizonemských Okrašlovací snahy tylo jest zajisté co nejvíce pod porovati, neboť v suchopáru velkoměsla je skulečni polěšením, možnosli zrak osvěžiti poliledem na pe-
22 article
jihu. . .
23 article
strou květenu, bulný pažit a něstěné stromoví. Jak
24 article
naopak odpudivě působí zanedbaná zahrádka přec domem, nebo holá okna na straně výslunní! A přece je to bud pouhá nelečnost anebo úplný nedostatek lásky k nejkrásnějším skvostům přírody — květinám jež s tak nepatrným nákladem opatřiti lze. Když již u soukromníka jistou netečnost v tom směru nuln vytknouti, tím více překvapuje úplná lhostejnost při veřejném ústavě, jenž v první řadě již svým určením pěstovati a šířiti má cit pro krásu: jest to „c. k. akademie umění“. Kdo okolo budovy její na Letné se ubírá, zajistě nemile překvapen jest nevšedn zanedbaností zahrady ji obkličující. Trávníky uschlé, cesty zarosllé, keře zdivočilě, všude obrai úplně zpustlosti. Nevime, je-li na udržování těto „za- hrady“ nějaký fond věnován, ani kdo v hodnost správce domu má na starosti udržování zahrady ale divíme se, že příslušní orgánové mohou denně choditi kolem, aniž zjednají nápravu. Jaký úsudek učiní si asi cízinec, který seznal skvostnou úpravu sadů u jiných ústavů podobných (na př. akademie ve Vídni, v Düsseldorfu atd.), spatřiv poušť před zdej- ší c. k. akademií umění! Zajislé není v intencích rozhodujících kruhů, skrbliti v tomio ohledu. Jak pěkně by vypadalo v zahradě té několik soch, o něl zajistě v akademii není nouze, a kdyby pozemek bu- dovy obrosilý byl břečťanem nebo divokým vinem
Letná Vídeň Düsseldorf
25 article
K oživení střízlivé fronty zajisté příznivě by to pů- sobilo. Když již jsme se dolkli tohoto ústavu, ne- možno pomlčeti o uspořádání obvyklých výslav na konci roku školního. Ukázek zdatnosti mladých adep- tů tak rznešného umění nahromaděno zde příliš mno- ho, takže nám asi cizinec to závidí. Ale kvalita není vždy prvního řádu. Doporučoval by se v tom směru zajistě přísnější výběr se strany k tomu povolaných činitelů (pp. profesorů) a menší tudíž počet děl. Č snad obrazy ty mají jenom za účel zakrýti holé zdi Myslíme, že by mezery mezi jednotlivými obrazy dekorací přiměřenou, po případě květinami se vy- plniti daly. Jak pěkně měly na př. na loňské výstavi v Liberci německé školy své oddíly vyzdobeny! Dou- fáme, že příslušní činitelé tohoto upozornění si po- všimnou, a že již letos naposled jsme se s takovým šlendriánem a s takovou nelečnoslí jak v úpravě sadů (zahrady) tak i místností výstavních shledali.
Liberec
26 article
— Čechům na jihu. Došel nás tento přípis: P slední dobou prolétla novinami zpráva, že v Postojné zuří tyfus. Následkem toho mnoho Čechů, kteří na- vštívili chtěli světoznámé jeskyně postojenské, vy- hnuli se Postojné. Na jihu, v mořských lázních, je veliké množství krajanů, kteří na zpáteční cestě v Po- slojné se nezastavují ze strachu. Zpráva o tyfu byle velmi ochotně rozšířena německými časopisy a sku tečně podařilo se těmto přátelům všeho slovanského že návštěva jeskyň ochabla. Epidemie tyfová všal jest již potlačena a nemusí se nikdo již ničeho obá vati. Ostatně návšlěvník jeskyň s epidemií nepřijd vůbec do styku. Tyfus se nerozšiřuje vzduchem, al vodou a té přece nemusí nikdo ani v Postojné píti Proto vy, krajané, kleří již na jibu jste, nejezdět zpět, aniž byste se v Postojné zastavili. Nebezpeč již není žádnlého — Z kruhů vojenských. Velící generál polní zbroj místr rylít Czibulka odjel ve středu z Prahy do Be nešova. — Během včerejška nastoupilo 720 zálož níků pěšího pluku č, 28 třináctidenní cvičení a ubyto- váni byli v kasárnách na Pohořelci. — Dnešního dn odeběře se posádka pražská do maněvrů, jež konat se budou v okolí Vlašimě a ukončí v krajině tábor ské. — Devátý armádní sbor odbude manévrová cvi čení v okolí Trutnova
Čecho Postojný Czibulka Praha Pohořelec Vlašim Trutnov
27 article
— Uzavlená silnics. Míslodržifelství vythilašuje Za příčinou válcování řšské silnice karlovarské v trati od km 11.00 až do km 13.00 mezi Ruzýn a Středokluky, bude tento díl silnice uzavřen počínaje 2. září až do 27. září t. r. pro veškeré po- vozy a jezdce. V době té veškeré povozy a všich jezdci, jedoucí od Ruzýně do Kněževsi a Středokluk nechť odbočí za Ruzýní na okresní silnici do Ne bušic a odtud jedou dále po okresních silnicích pře Přední Kopaninu a Tuchoměřice do Slředokluk naopak. Směr těchlo odboček označen bude na vhod- ných místech červenými značkami na bílém poli Mimo to na místech, kde vozba odbočiti má, jakož tam, kde k odbočení vozby dílců rozličných silni se upotřebí, po čas válcování postaveny budou bile natřené tabulky na dřevěných stojanech upevněné na těchto pak bude směr odbočky šípem a přimě- řeným nápisem označen. Též tam bude vyvěšena n dřevěné tabulce vyhláška.
Středokluky Ruzýn Kněževes Tuchoměřice Slředokluk mez Ruzýn
28 article
— Otrava rodiny jedovatými houbaml. V Libu šíně žijící rmanželé Polcarovi byli dne 13. t. m sousedy pohřešováni. Nevyšli toho dne vůbec z domu a když sousedé nahlédli oknem do jejich stavení spatřili, že manželé svíjejí se na podlaze v bolestech Zjištěno, že oba pojedli jedovaté houby. Byli nepro dleně přovezeni do nemocnice, kde veškerá pomo byla marnou. Polcar zemřel dne 13. srpna večer manželka jeho dne 14. srpna — Úraz dělníka při instalačníchi pracíchi v ná draži cis. Fr. Josela. Těžkým úrazem byl včera po stižen 48letý dělník Karel Lukeš ze Žižkova, zaměst naný při inslalačních pracích na Františkově nádraž Při vzlyčování železného slojanu vyklouzly něko lika dělníkům smyčky podpor a stojan padl na Lu keše, jehož těžce zranil na hlavě a hrudníku. Kromě toho stěžoval si na veliké bolesti vnitřní. Lékař zá- chranné stanice pražské p. dr. Svoboda poskytl si první pomoci a dal ho dopraviti do všeobecné ne- mocnice.
Polcar František Josel Lukeš Františkův doktor Svoboda Žižkov
29 article
— U cirku Sarrasanova, kde v době předslaven jest velice živo, splašil se ve středu večer drožkářský kůň a letěl úprkem až na Václavské náměstí, kde te- prve u Jindřišské ulice byl zadržen vrátným M. Koh- lerem. Na štěstí k úrazu nepřišel nikdo; príhoda všal měla v zápětí značný sběh lidu. — Těžce vraněn na honě. Včera odpoledne uspo řádán byl v revíru ihoteckém, v okresu karlínském hon. Při zatažení léče způsobem velice povážlivým zraněn byl 36letý rolník p. František Klíma ze Lhok ky, jemuž vystřeleno bylo pravé oko brokem. Po střeleného obvázal p. dr. Vítr, lékař ze Staré Bole- slavi, a dal ho dopraviti do všeobecné nemocnice. — Při jizdě k požáru. Hasičský sbor střešovický který mezi jinými činně uplatnil se při hašemí po žáru v továrně Kubíkově, stižen byl při jízdě ne hodou, která mohla míti v zápětí značně neštěst Po ohlášení ohně ihned sbor byl pohotově a vyje se stříkačkami za velení p. Kopeckého, když na cestě splašili se koně u stříkačky a přese všechno úsil pádili k Dejvicům, kde vrazili do domu p. Klemperera lak prudce, že klesli k zemi. Při nánaau několik ha- sičů se pollouklo, ale nikdo nich nehlásil se nezpů sobilým k službě a vypřáhnuvše koně, sami dotáhl stříkačku k požáru — Náhlé umrtí. V domě č. 1308 na Král. Vino hradech ve svém bytě zemřel ve středu náhle 74lely soukromník pan Jan Šimek. Jelikož přivolaný lékai nemohl zjistiti příčinu smrti, byla mrtvola odnesen do ústavu pro soudní pitvu.
Klím Kubíkův Kopeckij Klemperer Král Šimek Václavský náměstí Stará Bol Dejvice Sarrasanův Lhok ka
30 article
— Uprehl i dotnova. Sděluje se nám: Zřízene polečnosli rakousko uherské státní dráhy. Karel Kři žanovský opustil dne 8. t. m. svou rodinu v Žižkovi a dosud se nevrátil. Žena opuštěného ocitla se tímte hanebným skutkem svého muže v zoufalém stav a proto hledala pomoc u policie a správy slátní dráhy aby tylo, možnodi, něžného manžela přiměly k ná- vratu. Dohužel, všechna opatření selkala se dosud s nezdarem. Křížanovski připravoval se již delší dobu k tomuto kroku. Učil se dlouho do noci anglicky předstímje ženě, že studuje služební instrukcea opatřil si průvodní cestovní listiny na cizí jméno znějící. Ve čtvrtek dne 8. t. m. vzal si krátkou dovo- lenou, k níž za příčinu uvedl nejdříve stěhování, po- zději úmrtí svého děcka. Ženě před úlěkem řekl, že jede švakra na smrt nemocného do Podmokel navšli- vit. Aby co možná pravý úmysl zakryl, stavěl se na oko roztržitým a nepříčetným, jelikož však jiz v úllém mládí dopustil se mnohých poklesků, ba i u vojska svou minulostí špatně se proslavil, jest zřejmo že měl dobře promyšlený plán — jak by se otcov- ských starostí snadno zbavil. Křižanovski byl již as 9 let ve službůch spol. rak-uh. státní dráhy, do níž se s velkým namáháním a podporou jiných dostal.
Karel Kř Křižanovski Podmokly
31 article
Včera zaslal ženě z Hamburku dadlovaný dopis, v němž ji oznamuje, že byl nucen jednak následkem její nesnesitelné žárlivosti, jednak následkem svých neurovnaných fineněních poměrů (an se byl mnoho peněz vydlužil) Prahu opustit a v Africe při stavb jakési dráhy novou exislenci hledati. Slibuje, že bude Jle možnosti na dílky pamatovat. Příští dni snau přinesou více světla do těto poněkud záhadné udá- iosti rodinně. Nápečne jest, že v kratičkém čase již třelí zřízenec této dráhy, v Žižkově bydlíeí, opoušti svou rodinu a ubírá se na dobrodružnou cestu z oceán. Před nedávnem učinil tak expedienť Hülllet (jinak na Ostravsku jako spisovatel pod pseudony- mem Č. Ostravický dosti známý) zanechav zde žeti s dítkami odebral se prý do Mexika. — Z Ledvic. Místní odbor Národní jednoty se- veročeské uspořádá v neděli dne 18. t. m. o 10. hod. dopoledne přednášku, spojenou s koncer- tem tamburašů. Přednášeti bude pa Ferí Böhm, městský tajemník z Třebenic, „O výchove mládeže jazykem mateřským a v duchu národním- — Z Nových Benátek. Z usnesení ředitelstev peněžních ústavů v Nových Benátkách se za příčineu slavnostního otevření Sokolovny v N- vých Benátkách dne 25. srpna 1907 v okresno hospodářské záložně, občanské záložně a městske spořitelně neúřaduje. P. T. obecenstvo se žádi. aby záležitosti peněžní ve zmíněných ústavech v j.- ný den si vyřídilo. — Vyslěhovalci. Včera ráno ubíralo se 12 ose Prahou z Ilaliče do Ameriky.
Hülllet Ferí Böhm Hamburk Afrika Žižkov Ostravsko Mexiko Ledvice Třebenice Nová Benátky Praha Amerika východ Benátky
32 article
— Z Rakouského Lloydu. Rakouským Lloydem nedávno vypsaná konkurence na návrhy plakátu dala umělcům — jak z četně došlých zásilek vidno podnět, aby se tímto zajímavým předmětem ně- jakou dobu obírali. Došlé různé návrhy a krásně jit provedené skizzy budou svým časem veřejně vy- staveny — Zvláštní vlak do Přibrami vypraven bude v neděli 18. t. m. o 5. hod. ranní z Vyšehradu Jizdní lístky prodávaj!: Cyrillo-methodějské knih- kupectví v městské spořitelně, pp. Fr. Balke, hodiná na Poříčí vedle lékárny, Josef Janoch (pořadate v kavárně »Pergamenu« u Rudolfina, Alois Rokos rukavičkář v Palackého třídě na Král. Vinohradech (nároží proti kostelu), Karel Kühn, kloboučník v Hu- sově třídě v Žižkově a sl. M. Herčíkova (v trafice) proti Libuši na Smíchově. Lístky na dráze se ne- vzdávají a plati pouze pro tento zvláštní vlak se zastávkou tam i zpět na Smíchově a v Chuchli. Cena jízdy tam i zpět K 2.70 ve III. tř. a K 4.60 ve II. tř. Dítky od 4 lét nemají žádnou slevu. Večer odjezd z Přibrami již v 6 hod. 25 m. Osobní vlak vypravený ředitelstvím dráhy každou neděli až do 8. září do Příbrami ve 4 hod. 45 m. ráno, tento den vypraven nebude.
Lloyd Cyrillo František Balke Janoch Rokos Palacký Král Kühn M Herčíkův Libuše Hu Žižkov Smíchov Chuchle Příbram Rudolfinum
33 article
= Vlak vyjel z kolejí. Ze Csik-S zered 15. srpna. (K. k. uh.) O 2 hod. odpol. vyjel z kolej vlak, přijíždějící z Gyimensfalvy. Lokomotiva sříti a se s náspu. Vůz pro zavazadla a osobní vagon byly úplně roztříštěny. Jedna paní byla usmrcena, 3 osoby těžce a několik lehce zraněno. Strojvůdce byl pouae lehce zraněn. = Krádež zlata. Z Marošského Szigetu. 15. srpna. (K. k. uh) Ze zlatých bání v Horgosp laku a Olablaposbanyu bylo ukradeno zlata asi za 100.000 korun. Několik osob bylo zatčeno Z okresní hospodářsko-průmyslové výstavy v Chrudimi. Výstavu koní, konanou dne 14. t m., obeslalo 40 vystavovatelo s 85 koňmi, zvířaty to vesměs ušlechtilými Jury tvořili následující pp.: Jan Markaloue z Třebošic, Ad. Štěpánek z Chrudimi, V. Pleskot. z Čepů, V. Novolný z Topole, Fr. Štěpänek, zvěro- lékař a Fr. Rychlik, statkář z Chrudimi Výsledek soudcovský vyzněl taktot Čestný diplom obdržel: Velkostatkář svob. pán z Baltazarů v Hroch. Týnci. Ceny obdrželi: I. pp.: Zeman Josef ze Srchu stříbr. výst. me- daili a 40 K, Kučera Jan z Topole střibrn. výslavní medaili a 30 K a Suchánek Jan ze Srchu bronzovou výstavní medaili a 30 K. II. pp.: Pokorný E. ze Zaříčan bronz. výstavní medaili a 25 K, Winternitz J. z Nemošic diplom vý- slavní a 25 K, Radouš Fr. ze Srchu a Trla Jan ze Žižína po 20 k. III. pp.: Pánek Jar. z Chotče a Vacsk Joset z Doubravic po 15 K. Volenec J. z Bousova a Haisl J. z Markovic po 10 K. IV. pp.: Čapek Em. z Chotče 10 K, Sobolka J z Boru výstavní diplom; dále obdržel p. Vyskočil J. z Úřelic výstavní diplom a na klisnu rappu bronz. výst. medaili: výslavní diplomy dostali pp.: Žemlička J. ze Skupice, MUDr Hamza z Luže, Donat Vikto z Pardubic, Rychlík Frant, z Chrudimi a Hlavel Jan z Pardubiček.
Markaloue Štěpánek V Pleskot Čep Topol Rychlik Baltazar Zeman Kučera Jan Suchánek II Winternitz Pánek K Volenec Čapek em Sobolka J Bor Vyskočil Hamza Vikto František Hlavel Marošský Sziget Chrudim Francie Hroch Týnec Srch Zaříčany Nemošice Žižín Choteč Doubravice Bousov Markovice Choteč 10 K Skupice Luže Pardubice Pardubičky CsikS Haisl J okresní hospodářskýprůmyslový výstav Pokorná E Žemlička J
34 article Divadlo.
Divadlo. kanceláře Národního divadla. Dnes braje se Gounodova opera „Faust a Markétka“ s p Ptákem a pí. Bobkovou v partiích titulních, p. Kli- mentem v partii Mefista, damami Feldenovou, Hor- vátovou, pp. Šírem a Pollerfem v úlohách ostatnícha operu řídí kap. p. Jílek, představení připadá 3. čtvrtce předplatitelů. Zejtra hráti se bude poprvé aktová k - medie „Ve stínu doliny“ od J. M. Syngea, z irského přeložená Karlem Muškem, jenž má též režii; hlavní role hrají pí. Hübnerová a p. Sedláček. Potom provedena bude ještě tříaktová veršovaná ko- medie „Flibustýř“ od Richepina. V neděli bude se hráti dvakráte: odpoledne o 3/43. hod. za malé od olední ceny činoherní oblíbená veselohra „Ma- dame Sans-Gene“ od V. Sardoua s pí. Laudo- vou v roli titulní, p. Seifertem v roli císaře Napoleona a p. Želenským v roli Lefébvra; na večer oslaveny budou narozeniny Jeho Veličenstva císaře a krále Frantiska Josefa I. slavnostním představením krás- ného baletu „Labutí jezero“, jemuž předchá zeti bude ak. národní hymna. Vstupenky na zejtřek i obě předslavení nedělní se již prodávají u pokladny ve Ferdinandově třídě. — Na pondělí chystá se
Gounodův Faust Markétka Pták Bobkův Šír Pollerf Jílek Synge Mušk Hübnerová Sedláček Richepin V Sardou Lauda Seifert Napoleon Želenský Lefébvra Ma Ferdinandov třída národní divadlo Genus král Frantisko Josef I
35 article
Charpentičrova opera „Louisa“ se sl. Sla- víkovou v partii titulní, na úterý Gocthova tragédie „Faust“ se sl. Růženou Noskovou od slo- vinského zemského divadla v Lublani j. h. v roli Mar- kétky. Ve středu uvedena bude na scénu v novém obsazení a nastudování oblíbená Goldmarkova opera „Domácí cvrček“ + Lidové divadlo „Urania“ v Práze VII. Pr obou včerejších předslaveních velké výpravné hry „Cesta kolem svěla za 80 dní“ bylo divadlo do po- sledního místa vyprodáno a sta osob bylo nucene vrátiti se od pokladen. Také dnes opakuje se tato. úcovalným dějem a nádhernou výpravou vynikající hra, kterou dle Vernea a D'Ennerya pro české di- vadlo zpracoval A. Pukda. Hudba od F. Suppča. Re- žisér Fr. Hlavatý. Dirigent E. Starý. Světelně efekty a strojní čásť řídí divadelní mistr R. Valášek. Skvost- ný exemplář velblouda laskavě zapůjčil majitel cirku p. H. Sarrasani. Nové dekorace z atelieru E. J. Ri- cherta. Nově kostymy a rekvisity zhotoveny v di- vadelních dílnách. Úlohu Passepartoutia jako host hraje režisér městského divadla Král. Vinohradů p. R. Branald, Aoudu pí. Košnerová, Fogga p. Počepický, Korsikana p. Lachman, Fixa p. Hlavatý. V menšich rolich Účinkuje všechen personál a na 60 kompar- sistů. Začátek o 7. hod., konec o 1/411. hod. večer.
Louisa Gocthův Faust Noskův Goldmarkův Verne D Ennerya Pukda F Suppča Hlavatá E Stará R Valášek H Sarrasani E J Ri Král R Branald Aouda paní Košnerová Počepický Lachman Lublaň Mar Re Charpentičrov opera domácí cvrček “ + lidový divadlo
36 article
Po divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy. Líst- ky podílní dnes platí, volné se nevyt dávají. Zejtřejší představení pořádá Zemská jed- nota zřízenců drah v král. českém, odbočka Praha VIl. Dává se: „Na zdárek, sestřeničko!“ Žert o 3 jedn. Napsali Emil a Arnold Golz. Přeložil J. Skružný. Za- čátek o 348. hod. več. Ceny míst poloviční + Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes opskuje se již po 25. Leharův proslulý „Drátení- ček“ s pí. Mař. Zieglerovou j. h. v úloze Suzy. Mařku hraje pí. Kubíková, Plelferkorna p. Kubík ml. Přípravy k nejbližší novince operetní, k Flersovu francouzskému vaudevillu „Páni od Maxima“ pokročily tak dalece, že přikročeno k velkým k úprav- ným zkouškám na jevišti s celým aparátem. Hra, jejíž první jednání hraje ve známém etablisse- menlu Maximově, druhé v pařížské dvorní opeře třetí v jednom z montmartresských kabarelů, vypra- vena bude splendidně a rozměry zcela neobvyklými: jest to jediný francouzský vaudeville letošní saisony. k jehož nasludování přes neobyčejně těžké podmínky provozovacího práva došlo jen k ustavičně docházejí- cím žádostem přečelného obecenstva, jež jinak na- všlěvovalo by lelní divadlo německé, tomuto genru téměř speciálně se věnovavší. — žejtra v sobolu hráti se bude operela „Mamzelle Nitouche“, v níe pohostinsku vysloupí operetní komik p. R. Branald. Lístky možno již dnes v přelprodejích koupili a to za ceny nejnižší.
Žert Emil Golz J Skružná Leharův Zieglerův Suza Mařka Kubíková Kubík Flersův Páňa Maximův Mamzelle Nitouche R Branald Praha smíchovský divadlo Drátení