1
masthead
16. srpna 1907. Číslo s25
4
article
Ohlas sokolských slavnosti ve fran
couzském tisku.
Píše L. Schmidt-Beauchez.
III.
V pařížském denníku »Journal«, který vy
chází v nákladu 600.000 výtisků a dojista má přes
milion čtenářů, uveřejnil p. Ludovic Naude n
po svém návratu článek: Tam, kde milují
Francii. — Pan Nandeau jest znám jako jeden
z nejpřednějších žurnalistů současných, jako bri-
latní stylista i bystrý pozorovatel; svými dopisy
z bojiště v Mandžurii se mezi všemi svými kolegy
tak proslavil, že byl za ně vyznamenán řádem čestné
legie. Proto mají jeho úvahy zvláštní význam a pro
nás tím větší cenu.
Také p. Naudeau, ač jistě se může spolehnouti
na své žurnalistické péro, se především táže, vůči
obvyklému přehánění a přepínání žurnalistických
referátů, »jakým způsobem dovede se vyjádřiti, aby
na své členáře učinil dojem ten, že jeho údiv a jeho
nadšení není poubým žurnalistickým výkonem.
— »Jako mužové,« píše p. Nandeav, »jako občané.
jako čienové jedné z delegací pařížských na praž-
ských slavnoslech, dotvrzujeme, že jsme byli okou-
zlení uvítáním, které v tomto městě bylo uchystáno
všem těm, kdož mohli se honositi, že jsou Fran-
couzi. To vše, co nám dříve bylo řečeno o laska-
vosti Čechů a o jich legendární lásce k naší zemi.
daleko bylo zastíněno tím, co jsme viděli.
L Schmidt
Beauchez
Nandeau
Naudeau
Nandeav
Fran
Čecho
Francie
5
article
Mobli jsme předpokládati, že budeme uvílání
celým národem, shromážděným ve svém hlavním
městě, a oslavováni jako triumfátoři po několik dní
za sebou? Triumfátoři? Z čeho? bohužel! Ale.
rozumějte dobře, nejsou to triumfy, které Češí míní
oslavovati s námi. Cítí-li vřelou náklennost ke vnu-
kům hrdinů z roku 1793, milují-li a obdivují-l
Francii, chápou především, že nyní jsou obroženi
týmž nebezpečím, kteréhož vším právem i Francou-
zové mohou se lekati. Z nedostatku tradicionálních
sympatií stačily by společné obavy ke spojení Fran-
couzů z Čechy. Pokud nás se týče, vrálivše se do
Paříže, do skeptického a světáckého ovzduší našeho
města, a po oněch chvílích chladného uvažování
které následují za hodinami rozradostněnými, pro-
hlašujeme uvitění, které ráčili nám připřaviti naš
hostitelé, za nádherné a nezapomenutelně, a nijak
jsme nepleháněli, řkouce v nafem prvním telegramu
že, přihlížejíce ku poměru mezi Paříží a Prahou,
odnesli jsme si z uvítání nám uchystaného dojem
nejkrásnější slavnosti organisované v Pařiži na po-
čest ruských našich přátel.«
Pan Naudeau pak podrobněji vypisuje jednotlivé
slavnosti, o ženách českých praví mimochode n, že
»jsou čílány mezi nejhezčí ženy v Evropě«, (a úsudek
tohoto zcestovalého žurnalisty, který zná ženy všech
národů v Evropě a snad i v Asii, má svou váhu li
vysvětluje dále, proč Francouzové nemohou znáti
tak přesně a podrobně národ český, jeho zeměpisné
položení, jeho národnostní význam, jeho historii
atd., a podává po tom v delší stati velmi jasný a
přehledný souhrn všeho, co byl na české půdě
poznal.
Češit
Fran
Naudeau
Francouz
Francie
Čechy
Paříž
Praha
Evropa
Asie
6
article
Určuje význam sokolských slavností, praví fran-
couzský žurnalista: Proč mají tělocvičné slavnosti
v Čechách velkolepost, kterou při nich nežříme
v žádné jině zemi? Proč davy, jsouce dychlivy je
obdivovati, shromažďují se na ohromných tribunách,
které kolem do kola obkličují čtverhranné cvičiště
tři neb čtyřikráte tak velké jako náměstí de la Con-
corde (jedno z největších náměstí v Paříži), kde zá-
roveň cvičí osm neb desel lisíc jinochů s přesností,
s jednolitostí výkonů, které žádné sloveso nedovede
vyjádřiti, s absolutní shodov, s precisností, kterou
bychom dovedli porovnali jen s neomylností nebe-
ského mechanismu, ano, s nezměnitelnou drahou
hvězd a planet? Proč jsou tělocvičné spolky české
ovládány železnými organisacemi? Proč jsou tělo-
cvičny Sokolů budovami, kde se soustřeďuje národní
život? Proč tělocvik stal se v Čechách předmětem
kultu, kterému neváhají tam se obělovati? Proč če-
ský mladik dobrovolně se uvoluje sláti se Sokolem
a jako Sokol ukládati si přísnou kázeň? To vše
proto, že pěstování tělocviku stotožňuje se s kultem
vlaslenectví, proto že národní duše česká nemá
v nynější době jiného prostředku, aby se vyjádřila
a, odvážili bychom se říci, aby se ztělesnila.
Con
Sokol
Čechy
Paříž
Sokol
7
article
Pan Naudeau nyní vyličuje vývin naší sokolské
organisace, oceňuje ještě jednou její význam, a pak
praví: vše, co můžeme dnes říci, jest, že budoucnost
nepatří nikomu. Nikdo z nás nemůže se vychloubati.
že prozira to, co ona skrývá v dáli svých mlhavých
drah. V každém případě však můžeme si jen chváliti
že existují Čechy slovanské, Čechy, které jednak tra-
dicí a jednak odporem proti němectví nedají unik-
nouti ni jediné příležitosti, aby manifestovaly vřelou
k nám sympatii, Čechy, které, souhrnem vzato, velice
překážejí germánskému obru.
A článek svůj zakončuje pan Naudeau těmito
krásnými slovy: »Zůstaňte věrnými Francii, moji
drazí hostitelé, a dejte nám příležitost, abychom se
vrátili do té nádherné Prahy, která jest jedním z nej-
krásnějších měst v Evropě. Pokud nás se týče, milu-
jeme její staré budovy, prosáklé krvavými dějinami
milujeme tajuplnost jejich tichých uliček, milujeme
ty vzdošné perspeklivy, utvořené z blýsknavých vln,
ze smaragdových ostrůvků, ze starých romautických
mostů, na jichž zábradlí dumají mnohé sochy sva-
tých; milujeme její mechovitá návrší, věnčená tem-
nými paláci, a jeji modravou dáli, kde žije celý národ
golických věží, zvonic, hrotů, arkýřů a věžiček, tot
tragické a divukrásné panorama, které pyšně zna-
mená stopy hrdinných dějů, a kde každou chvíli če-
káme, že objeví se hrdina některého shakespearov-
ského dramatu, Prahu starobylou a nádhernou, Prahu
zbarvenou a stoletími zdobenou, Prahu zlatou!
Naudeau
Čecho
Čechy
Francie
Praha
Evropa
8
article
Požár kláštera želivského.
Požár kláštera želivského.
nee
Pův. zpráva „Nár. L.“
Značně vzrušení v české veřejnosti a zejména
památek milovné veřejnosti vzbudila v těchto dnech
stručná telezrafická zpráva, že bezmála od 900 let
již v dějinách vzpomínaný klášter želivský u Hum-
polce lehl popelem. Vzhledem k okolnosti, že bohu-
žel doposud měslo obchodně tak čilé, jako je Hum-
polec, má telefonické spojení s Prahou jen do 6. ho-
diny večerní, nebylo dobře možno a tempo přiněsti
zprávu obšírnější pouhého telegramu, který, jak
v prvě chvili tomu bývá, katastrofu požární značně
zvětšil, mluvě o požáru celého kláštera
Tomu nebylo zúplna tak! Požární kalastrofa byla
sice velikou a zničila celou řadu objektů ke klášteru
přináležejcích nebo je aspoň značně poškodila, avšak
klášter, resp. konvent a v něm nalézající se část
knihovny, zhoubného požáru zůstal ušetřen. Tím více
však želeti jest, že v ssutinách dnes leží budova pre-
latury, ve které nacházel se jednak rozsáhlý archiv
znamenitých památností, jednak překrásné památky
historicko-církevního rázu, jako mešní roucha, ná-
doby chrámové, dřevoryty, numismalické sbírky.
umělecky pracovaně kříže, čelně nástroje hudební.
používané při hře chrámové a konečně staré olejové
malby, z nichž některé byly originály známějších
mistrů vlašských. Rovněž shořely staré dřevěné
sochy, které při reslauraci chrámu sv. Petra a Pavla
ke klášteru patřícímu byly na prelaturu odvezenya
dle nich na staré místo dány pouze kopie.
Petro
Pavel
želivský u Huma
Praha
9
article
Prelatura sama byla budovou značného stáří a
architekturou svou dosti zajímavou, spojujíc v sobě
přechodné slohy. Zbyly ze všeho jen ohořelé zdia
tu tam pevnější klenutí, jež předržela výheň ohně.
Co se ostatních ohněm zachvácených budov týče, byl
to vesměs hospodářská stavení, k panství přináleže-
jící, tedy stodoly a sýpky, špýchar, kůlny a pivo-
var, z něhož shořel hvozd a varna. Ovšem s těmito
budovami padla dravému živlu za oběť i právě sve-
zená úroda s polí, jež přichystána hyla k mlácení.
A jak se zdá, právě při tomlo výkonu vzal
oheň svůj původ! Asi ke 3. hodině odpolední dne
12. srpna mlácen byl elkou mlátičkou, pohá něnou
eloktrickým pohonem, stoh, nalézající se v bez-
prostřední blizkosti rozsáhlých stodol. Stroj, nachá-
zejicí se od poledne v činnosti, za velice parného dne
a na samém žáru slunečním, zabřál se tak, že ložiska
jeho dle všeho se zavařila a vanílila. Není prý všal
také vyloučeno, že oheň vznikl následkem tak zv
králkého spojení. Ale nedlouho po 3. hodině vznikl
mezi dělníky, pracujícími u žentouru pokřik, že holí.
A v zápětí na to vyšlehly plamenně jazyky, jež
vzrostly rychlostí blesku, přeskakovaly s budovy na
budovu a nacházejíce jak ve stodolách lak na sýp-
kách vydalné potravy, vzrostly ve veliký požár, na
jehož uhašení nebylo pomyšlení
Požár byl tak chromný, že, ač Humpolec lež
v kotlině, bezmála o 100 metrů níže, bylo viděi
odtud šlehající plameny a kouř.
Humpolec
10
article
Klášter želivský, patřící nyní řádu premonstrátů
založen byl knížetem Soběslavem I. pro řád sv. Be-
nedikta, jemuž dostalo se v celku těchto klášterůt
břevnovského (993), v Ostrově (999), na Sázavě
(1032, prve slovanský, polom latinský), v Opatovicích
(1086), v Litomyšli (mezi léty 1093 a 1100), v Klad-
rubech (1108), ve Vilémově (1120), v Postoloprtech
(1121), v Želivě (1139) a v Podlažicích (1159).
Konvent a kostel rozličnými nehodami času sti-
hány, často svou podobu měnily. Prvotní pohřební
chrám vyslavěn byl nepochybně v podobě románské
basíliky, ale vyhořel i s klášterem v roce
1375, načež nanovo vystaven byl ve slohu golickém
Za husitských bouří (1420—1424) byl chrám i s klá-
šterem zkažen a co z něho zůstalo, přivedeno bylo
r. 1462 v podobu, ve které se podstatně až dosud za-
chovalo, to jest prosbyterium a kněžský dvůr. Průčeli
chrámové neslo dvě věže, z nichž jedna nyní se
sřítila a starobylé zvony na ní se nacházející se roz-
tavily
Požár teprve pozdě k večeru byl lokalisován
když byly na uhašení jeho pracovaly hasičské sbory
z Humpolce se čtyřmi stříkačkami, jednou parní, dále
z Hořepníka, Červené Řečice, Lhotic, Kralovic, Seno-
žat. Svépravic, Jiřic, Kletečné a Jiřiček. Škoda jes
ohromná, nehledě ani k tomu, že téměř celá letošn
úroda shořela a že jest jen z části kryta pojištěním
Opat kláštera, prelát Salesius Roubíček, odjel včera
do Prahy, aby zde vyjednával s řádem praemonstrát-
ským o restaurování shořelých budov
Které z památek v archivu uložených shořely
nedalo se dosud přesně zjistiti, ale jsou mezi nim
věci na 500 let staré a čelné originály obrazů, mez
jinými i italských mistrů
svatý . Be
Požár
Salesius Roubíček
Ostrov
Sázava
Opatovice
Litomyšl
Vilémov
Postoloprty
Želiv
Podlažice
Humpolec
Lhotice
Kralovice
Svépravice
Jiřice
Kletečná
Praha
Červená Řečice
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Z osmého sjezdu česko-slovanské se-
cialní demokracie. Čivrtého dne sjezdového
přece jenom došlo k hlasování o novém organi
sačním řádu, který přijat ovšem s mnohýmí
změnami proti původní předloze. Obzvláště změ-
něn I. odstavec organisačního řádu, proti němuž
bylo nejvíce a dosti prudkých námitek, ježto od-
stavcem tímto v původním jeho znění zabraňo-
valo se přistupování příslušníků strany do spolků
mimo organisaci českoslovanské demokracie sto-
jíeích. Tento příkrý odstavec pozměněn škrtnutím
oposicí stihané věty a komise, již svěřeny opravné
návrhy v tom smyslu, vyhověvší nalehání jednot-
livých řečníků, litujících, že by jim zakazován
byl vstup i do obranných národních jednot, do
provodila ústupek svůj podotknutím, kterak prý
»předpokládá, že hnuti nebude zatahováno na
pole spolků a společků, čiře měšťáckých«, K tomu
podotknouti sluší, že průběhem debaty vyšlo na
jevo, že někteří řečníci přáli si změny inkrimi
novaného odstavce právě jenom z toho důvodu
aby v čiře měšťáckých spolcích mohli provozovat
sociálně demokratickou propagandu tím úsilovněj
a vydatněji. Také téměř ve všech jiných dožado-
vaných změnách ustoupila komise skoro napořád.
vyjma jednu z nejdůležitějších, týkající se zvý
šení příspěvků. Podle zprávy komise byla vní
debata velmi živá, všechny návrhy našly prý ob-
hájce vytrvalé. Ježto prý »prestiž strany stoupla,
nelze příští její hotovost seslabovati« a nelze
tudíž jinak než přijati odstavec beze změny, což
usnesla komise jednohlasně. Na sjezdu samém
hlasovalo se o zvýšení příspěvků dle jmén, hla-
sování zúčastnilo se 318 soudruhů, z nichž 212
hlasovalo pro odstavec, 106 proti. Návrh na roz-
dělení krajských organisací v Čechách, na Moravě
a ve Slezsku a sice dělí se organisace podle
volebních okresů, v Čechách bude jich 20, na
Čechy
Morava
Slezsko
12
article
Moravě 4, ve Slezsku 2, Dolní i Horní Rakousy
tvoří po jedné zemské organisaci. Zajímavou byla
zpráva poslance dra. Soukupa o vyřízení sporu
o samostatné zastoupení české sociální demokracie
v mezinárodním sekretariátu, při hlasování a n
sjezdech internacionály. Sekretariát sám upuslil
od svého původního názoru, podle kteréhož v něm
a na mezinárodních sjezdech zastoupení míti
mají jenom politické státy, takže národnosti, kte
réž se dosud v samostatné státy nekonstituovaly
byly ze zastoupení vyloučeny. Sekretariát »pro-
hlásil za národnosti i ty skupiny obyvatelstva
jejichž snahy po samostatnost
jsou výsledkem dlouhého histori-
ckého vývoje, ať pak již tyto národnosti
žijí pod jednou anebo více vládami.« Ustanovení
toto vztahuje se ovšem prakticky pouze na Čechy
doktor
Soukup
Morava
Slezsko 2
Horní Rakousy
Čechy
13
article
Poláky a Finy. Takovýmto způsobem dostalo se
českoslovanské sociální demokraci v internacio-
nále samostatného zastoupení jenom na základě
českého historického státního práva, proti němul
první čeští sociální demokratičtí poslanci na ríš-
ské radě podali pověstné protistátoprávní ohražení
Na mezinárodních sjezdech přiřknuto Čechům
osm samostatných hlasů z dvaceti sociální demo-
kracii rakouské přiznaných. Podle tohoto klíče
bude se hlasovati již na sjezdu štutgartském
který podle slov dra. Soukupa bude vážným po
kusem o prvý parlament světa, před jehož vý
znamem mizi naprosto mezinárodní konference
míru současně zasedající v Haagu. Čtvrteční, po-
slední den sjezdový, vyčerpán jednáním o růz
ných návrzích a vykonány volby do výborů vý
konného, tiskového a do kontrolní komise. D
výkonného výboru zvoleni: Brůha Antonin, Čer
mák Frant., Eeksteinová Božena, Hanuš Čeněk
Hornof Jindřich, Houser Václav, Němec Antonín
Soukup František, Steiner Josef, Schuster Josef
Teska Josef, zástupce českoslovanského odboro-
vého sdružení. Sjezd ukončen řeči říšského po
slance Habermanna, Krapky a Němce.
Polák
Fina
Čecho
Soukup
František
Božena
Hornof
Jindřich
Houser
Němec
Steiner
Schuster Teska
Josef
Habermann
Krapek
Haag
Brůha Antonina
14
article
— Taschkův »Böhmerwaldbund« pořádá
letošni valnou hromadu (23.) v Krumlově
výbor vydal k té přiležitosti provolání, plné ně-
mecko nacionálního náparu, až je z toho mdlo.
Poprvé prý bude německý »Böhmerwaldbund-
sněmovati v Krumlově, »kterýž tvoří perlu naší
némecké vlasti«, po níž lačné ruce našich ná-
rodnostních protivníků se od dávné doby vzta-
hují, kteréž však německým měšťanstvem města
stále jsou odmitány. Vážnější a kritičtější než
kdy jmdy jest prý postavení německého lidu
»na naší německé Šumavě«, stále směleji a ko-
řistněji tlačí se národní protivnici Němců doni
ve zjevně přiznaném úmyslu, všude v německém
obvodu panství své zřizovali, německou národ-
uost, německý jazyk, německou bytnost polírati
»v naší drahé německé vlasti, svatém dědietv
našich německých předků«. Takovým tónem,
živě připomínajícím »relativný« styl p. Josef
Tasehka, jde to dále. Provolání mluví o »Če
ších« jako »cizích dobyvatelích«, proli nimž
svolává sjezd do města s českou menšinou, jed-
nou z nejsilnějších a také nejtvrději utištěných
v Čechách, do sídla soudního okresu, ve sku-
tečnosti z dvou třetin českého, podle sčítání
německými počtáři provedeného vždy ještě témet
Němec
Tasehka
Krumlov
Šumava
Čechy
15
article
čtrnáct tisíe Čechů proti patnácti tisícům Němeů
vykaznjícího (13 731 : 16 186). Ulemové, vyzí.
vající k svaté válce proti daurům, nemohou vá
šnivěji mluviti, než píše proti Čeckům Jos T,
schek, muž, který zevrubně vl, jak to vypadá
s těmi německými perlami na českém jihu, z
sazenými v přespříliš vetchém a mělkém tmelu
Měl by pomýšleli na svůj osud, jebož ironie jej
vnuka poctivého Čecha, »cizího dobyvatele« z Ber
nartic, a syna renegátova učinila posledním
purkmistrem před několika lety ještě »ryze ně-
meckého« města Č. Budějovic. Kolikráte pro-
hlašoval ve své primátorské hodnosti snahy če-
sko-budějovických Čechů za marny a přihodil
se mu, že jedině zakročením vlády, kterou vy-
hlašuje za nepřátelskou Němcům, byl udržen
na svém vratkém křesle a tak mu aspoň po-
přána příležitost, uvítati na radnici zástupce ne-
náviděných »cizích dobyvalelů«. Ti ovšem při-
činí se, aby nejen na svém místě pro vždy zů-
stali, ale svůj počet rozmnožili tak, aby zjednal
i na radnici početnou platnost skutečné národ-
nostní převaze »města Otakarova na Vltavě«.
Není pravda, že »hospodářský národnostní boj«,
vedený v Č. Budějovicích, o němž se Jos. Ta-
schek ve svém manifestu zmiňuje, Němcům by
vnucen, byl to sám Taschek, který jej po po-
sledních volbách proti Čechům prohlásil svým
slibem, že bude do roka a do dne s Čechy
v Č. Budějovicích hotov; za to dne nemine.
téměř měslce, aby z města Otakarova nedošl
zvěsť o nové německé oběti tohoto boje.
Je už hezká řada hospodářských existencl ně-
meckých, Tasehkovým bojem zničených, kteréž
klnou nejlepšímu německému muži na českém
Čecho
Němec
Tasehkův
Č . Budějovice
Otakarův na Vltava
Jos
Čechy
Otakarův
Čecky Jos T
hospodářský národnostní boj
16
article
— Osobní z Moravy. Jmenováni byli u soudů
právní praktikant Rudol! Bezděk auskultanlem
oficial Ant. Vitoul v Uherském Hradišti kancelář
ským nadoficiálem v Uherském Ostrohu, kancelistu
Dav. Lawitz kancelářským oficiálem v Mikulově
účetní poddůstojník 1. tř. Josef Šťastný kance
listou v Kojetíně.
— Úmrti. Ve středu 14. t. m. zemřel v Praz
zdejší měšťan a majitel domu p. Ant. Schramek.
olec rady vrchn. zem. soudu dra. Karla Schramka.
ve věku 57 lel. Pohřeb zesnulého konali se bud
v sobotu 17. srpna o 3. hod. odpol. z domu smutku
v Celetné ulici č. 17 do rodinné hrobky na Olšanech.
— Ministr Košut v Karlových Varech. Z Karlo-
vých Varů, 15. srpna. Ministr obc hodu Fr. K o šu
sem dnes přijel ke čtyřnedělnímu pobytu.
— Ruský velkokníže do Karlových Varů. Z Kar-
lových Varů, 15. srpna. Zejíra sem přijede vsiko
kníže Jiř! ruský na léčení. K jeho bezpečnosti jsou
vykonány všechny přípravy.
Bezděk
Antonín
Vitoul
Šťastná
Schramek
Košut
Morava
uherský Hradiště
Mikulov
Kojetín
Celetná ulice
Olšany
Karlová Vary
Karla
Francie
Kara
Jiř
17
article
— Pohřeb pana Karla Čtrnáclého, Úřadníka Živ
nostenské banky, konal se včera o 4. hod. odpoledn
z ústřední kaple hřbitovů okšanských za velikého
účastenství přátel a známých zesnulého, jmenoviii
kruhů úřadních, obchodních a sportovních. Ke kala-
falku položeno bylo množství krásných věnců, ktere
věnovali pražský „Sokol“, veslařské kluby „Blesk
a „Slavie“, úřadnictvo Zivnostenské banky, kolegové
zesnulého z filiálky v Ústí nad Labem, rodina řed
Čtrnáctého ze Smichova, rod. Malých, Zelenkova
a j. Mezi smutečními hosty byli ředitel Živn. banky
cís. r. Tužil, prokuristé banky pp. Kebner a Tille
velkoobchodníci Machalický a Ender, deputace praž-
ského „Sokola“, depulace „Blesku“, „Slavie“ ald-
Církevní obřady vykonal za asistence dvou kněži
farář P. Stibinger, načež rakev uložena do rodinné
hrobky. — Pohřeb p. Arnolda P. Löwenstei na.
prokuristy a ředitele pražské filiálky firmy Berlovy
konal se včera o 3. hodině odpolední z chrámu sv.
Čtrnáclý
Blesk
Zelenkův
Till
Machalický
Ender
P Stibinger
P Löwenstei
Ústí nad Labe
Živa nostenský banka
Sokol
Slavia
Zivnostenský banka
Berlův
18
article
Jindřicha za velikého účastenství smutečních hostů
mezi nimiž byli ob. starší posl. dr. Podlipný, posl
Němec, dv. rada Šindelář, radové z. s. Jelínek a Lieb
scher, ředitel Hering, cis. r. Tichý, dr. Zd. Strobach.
člen Nár. divadla Krossing. major Meissner, inž. Ho-
lejšovský ze Slaného, asch. Heberle, dr. Vaníček.
pražšlí velkoobchodníci, továrníci a průmyslnici
úřadnictvo firmy Berlovy atd. Pohřbu zúčaslnily se
všechny pražské měšťanské sbory « hudbou. Církevní
obřady vykonal P. Cháb, načež rakev v šestispřežnín
pohřebním voze vezena Jindřišskou ulicí a Václav-
ským náměstím na Olšany. Na rakev položeno bylo
přes šedesát věnců.
— Světový kongres Volné Myšlenky v Prane
8.—12. záli 1907. Pozdravné přípisy kongresověmu
komitétu poslali dále pp. Jaroslav Kvapil, spi-
sovatel a dramaturg „Nár. divadla“, spisovalel F. S
Jindřich
doktor
Podlipná
Němec
Jelínek
Lieb
Hering
Tichá
Zdeněk
Strobach
Meissner
Ing
Vaníček
Berlův
Cháb
Václav
Kvapil
Slaný
Olšany
národní
Krossing
národní . divadlo
19
article
Procházka, městský knihovník na Kr. Vinohra-
dech; ke kongresu se přihlásili mimo jině pp. Pro-
kop Grěgr, ředitel „Národních Listů“, a dr. Ed-
Koerner za Společnost pro vědy slální a sociálni
a řada jiných velejně činných osobností. — České
sekce opětně došel pozdrav od učitelů-vojíno
a sice z Jindř. Hradce, provázený sbírkou
36.60; nejmenovaný učitel věnoval remuneraci 20 K.
kterou obdržel za výpomocné (povinné) vyučování
katol. náboženství v 2. pololetí školního roku 1906-
rovněž české sekci Volné Myšlenky. — O provolání
české sekce Volné Myšlenky je všade velký zájem
bylo již rozšířeno v 50 tisicích výtiscích a stále nové
zásilky jsou žádány. Pořadatelstvo kongresu postarí
se také, aby široké veřejnosti podány byly s práv né
informace jak o Volně Myšlence vůbec, tak zejměna
o snahách, cílech a dosavadní práci sekce české. Při-
hlášek dochází nyní stále velmi mnoho; jest tak
nutno, aby co nejdříve zasílány byly, aby pořada-
telstvo mohlo se v čas postarati o úpravu sálu za
sedacího, o ubytování a pod. Kdo tedy hodlá kon-
gresu se zúčaslniti, nechť to ihned ohlásí sekrela-
riátu Volně Myšlenky, Kr. Vinohrady, Korunní tř.6
Spolkoví funkcionáři se žádají, aby
ihned oznamovali usnesení o obeslání kongresu
jakmile se výbor spolku dolyčného na něm usnese
sokretariátu Volné Myšlenky
— Dary. K ucění památky zesnulého pana
MUDra Vojtěcha Kiíže, lázeňského lékaře v Lubačo
vicích, místo věnce věnoval 20 korun české útuln
v Brně, Sirolči ulice, pan Fr. Křiž.
Procházka
Kristus
doktor
Ed
Koerner
Mudra
Kiíž
Křiž
Jindřichův
Hradec
Brno
Sirolč
Francie
Český sekec
kongres
20
article
— Rokycauští sludující uslavili se za účelen
osvělové práce na venkově samostatně jakožto „Aka
demický odbor Osvětového sdružení pro politický
okres rokycanský“ a budou pracovati v inlenciel
„Osvětového slružení“, s nímž organisace jejich m
stejné slanovy a tytéž cíle. Zahájí řadu přednášel
na venkově z oboru historického, sociálního, literár
ního, školského a přírodovědeckého a to úplně bez
platně; akci přednáškovou hodlá podporovati rozdá
váním brožur a publikací, k té které přednášce při
léhajících. S akcí přednáškovou spojuje akci knihovní
zábavnou a uměleckou.
— Zlepšené spojení do Kožiř. Na jednokolejní
trati elektrických drah, do Kosíř vedoucí, začastů
zdržována byla doprava tím, že vzhledem k malému
počtu výhybek a značné jich vzdálenosti mušily mo
torové vozy na křižování čekati. Aby zjednána byln
v té věci náprava, přikročeno v těchte dnech k roz
množení výhybek a umístění jich na přihodném
místě. Snad při této příležitosti zkoncována bue
také otázka přímého spojení do Košíř, dávný, al
dosud marný požadavek obyvalelstva, jež nucene
jest „U anděla“ na trať smíchovskou přeslupovat
ač směrom ke smíchovskému nádraží zbylečně smě
řují dvě trati, a nichž jedna dobře by mohla odbo
čovati do Košíř.
Aka
Košíře
21
article
— Okrašlujte, pěstujte zahrady. S povolané stra
ny se nám píše: V novější době selkáváme se všude
s heslem: „okrašlujte!“. Vyzvání toto jest zajist
účelné a s povděkem dlužno zaznamenali, že nezů-
slává nepovšimnulo. Vidíme nyní zhusta květinamí
ozdobeně balkony, okna a portály, shledáváme s
s pěkně upravenými zahráčkami před domy, nepři-
hlížejíce ani ke skvoslné a bohaté úpravě městskýel
sadů pražských i předměstských, které svou nádherou
a elegancí předčí velice parky měst cizonemských
Okrašlovací snahy tylo jest zajisté co nejvíce pod
porovati, neboť v suchopáru velkoměsla je skulečni
polěšením, možnosli zrak osvěžiti poliledem na pe-
23
article
strou květenu, bulný pažit a něstěné stromoví. Jak
24
article
naopak odpudivě působí zanedbaná zahrádka přec
domem, nebo holá okna na straně výslunní! A přece
je to bud pouhá nelečnost anebo úplný nedostatek
lásky k nejkrásnějším skvostům přírody — květinám
jež s tak nepatrným nákladem opatřiti lze. Když již
u soukromníka jistou netečnost v tom směru nuln
vytknouti, tím více překvapuje úplná lhostejnost při
veřejném ústavě, jenž v první řadě již svým určením
pěstovati a šířiti má cit pro krásu: jest to „c. k.
akademie umění“. Kdo okolo budovy její na Letné
se ubírá, zajistě nemile překvapen jest nevšedn
zanedbaností zahrady ji obkličující. Trávníky
uschlé, cesty zarosllé, keře zdivočilě, všude obrai
úplně zpustlosti. Nevime, je-li na udržování těto „za-
hrady“ nějaký fond věnován, ani kdo v hodnost
správce domu má na starosti udržování zahrady
ale divíme se, že příslušní orgánové mohou denně
choditi kolem, aniž zjednají nápravu. Jaký úsudek
učiní si asi cízinec, který seznal skvostnou úpravu
sadů u jiných ústavů podobných (na př. akademie
ve Vídni, v Düsseldorfu atd.), spatřiv poušť před zdej-
ší c. k. akademií umění! Zajislé není v intencích
rozhodujících kruhů, skrbliti v tomio ohledu. Jak
pěkně by vypadalo v zahradě té několik soch, o něl
zajistě v akademii není nouze, a kdyby pozemek bu-
dovy obrosilý byl břečťanem nebo divokým vinem
Letná
Vídeň
Düsseldorf
25
article
K oživení střízlivé fronty zajisté příznivě by to pů-
sobilo. Když již jsme se dolkli tohoto ústavu, ne-
možno pomlčeti o uspořádání obvyklých výslav na
konci roku školního. Ukázek zdatnosti mladých adep-
tů tak rznešného umění nahromaděno zde příliš mno-
ho, takže nám asi cizinec to závidí. Ale kvalita není
vždy prvního řádu. Doporučoval by se v tom směru
zajistě přísnější výběr se strany k tomu povolaných
činitelů (pp. profesorů) a menší tudíž počet děl. Č
snad obrazy ty mají jenom za účel zakrýti holé zdi
Myslíme, že by mezery mezi jednotlivými obrazy
dekorací přiměřenou, po případě květinami se vy-
plniti daly. Jak pěkně měly na př. na loňské výstavi
v Liberci německé školy své oddíly vyzdobeny! Dou-
fáme, že příslušní činitelé tohoto upozornění si po-
všimnou, a že již letos naposled jsme se s takovým
šlendriánem a s takovou nelečnoslí jak v úpravě
sadů (zahrady) tak i místností výstavních shledali.
Liberec
26
article
— Čechům na jihu. Došel nás tento přípis: P
slední dobou prolétla novinami zpráva, že v Postojné
zuří tyfus. Následkem toho mnoho Čechů, kteří na-
vštívili chtěli světoznámé jeskyně postojenské, vy-
hnuli se Postojné. Na jihu, v mořských lázních, je
veliké množství krajanů, kteří na zpáteční cestě v Po-
slojné se nezastavují ze strachu. Zpráva o tyfu byle
velmi ochotně rozšířena německými časopisy a sku
tečně podařilo se těmto přátelům všeho slovanského
že návštěva jeskyň ochabla. Epidemie tyfová všal
jest již potlačena a nemusí se nikdo již ničeho obá
vati. Ostatně návšlěvník jeskyň s epidemií nepřijd
vůbec do styku. Tyfus se nerozšiřuje vzduchem, al
vodou a té přece nemusí nikdo ani v Postojné píti
Proto vy, krajané, kleří již na jibu jste, nejezdět
zpět, aniž byste se v Postojné zastavili. Nebezpeč
již není žádnlého
— Z kruhů vojenských. Velící generál polní zbroj
místr rylít Czibulka odjel ve středu z Prahy do Be
nešova. — Během včerejška nastoupilo 720 zálož
níků pěšího pluku č, 28 třináctidenní cvičení a ubyto-
váni byli v kasárnách na Pohořelci. — Dnešního dn
odeběře se posádka pražská do maněvrů, jež konat
se budou v okolí Vlašimě a ukončí v krajině tábor
ské. — Devátý armádní sbor odbude manévrová cvi
čení v okolí Trutnova
Čecho
Postojný
Czibulka
Praha
Pohořelec
Vlašim
Trutnov
27
article
— Uzavlená silnics. Míslodržifelství vythilašuje
Za příčinou válcování řšské silnice karlovarské
v trati od km 11.00 až do km 13.00 mezi Ruzýn
a Středokluky, bude tento díl silnice uzavřen
počínaje 2. září až do 27. září t. r. pro veškeré po-
vozy a jezdce. V době té veškeré povozy a všich
jezdci, jedoucí od Ruzýně do Kněževsi a Středokluk
nechť odbočí za Ruzýní na okresní silnici do Ne
bušic a odtud jedou dále po okresních silnicích pře
Přední Kopaninu a Tuchoměřice do Slředokluk
naopak. Směr těchlo odboček označen bude na vhod-
ných místech červenými značkami na bílém poli
Mimo to na místech, kde vozba odbočiti má, jakož
tam, kde k odbočení vozby dílců rozličných silni
se upotřebí, po čas válcování postaveny budou bile
natřené tabulky na dřevěných stojanech upevněné
na těchto pak bude směr odbočky šípem a přimě-
řeným nápisem označen. Též tam bude vyvěšena n
dřevěné tabulce vyhláška.
Středokluky
Ruzýn
Kněževes
Tuchoměřice
Slředokluk
mez Ruzýn
28
article
— Otrava rodiny jedovatými houbaml. V Libu
šíně žijící rmanželé Polcarovi byli dne 13. t. m
sousedy pohřešováni. Nevyšli toho dne vůbec z domu
a když sousedé nahlédli oknem do jejich stavení
spatřili, že manželé svíjejí se na podlaze v bolestech
Zjištěno, že oba pojedli jedovaté houby. Byli nepro
dleně přovezeni do nemocnice, kde veškerá pomo
byla marnou. Polcar zemřel dne 13. srpna večer
manželka jeho dne 14. srpna
— Úraz dělníka při instalačníchi pracíchi v ná
draži cis. Fr. Josela. Těžkým úrazem byl včera po
stižen 48letý dělník Karel Lukeš ze Žižkova, zaměst
naný při inslalačních pracích na Františkově nádraž
Při vzlyčování železného slojanu vyklouzly něko
lika dělníkům smyčky podpor a stojan padl na Lu
keše, jehož těžce zranil na hlavě a hrudníku. Kromě
toho stěžoval si na veliké bolesti vnitřní. Lékař zá-
chranné stanice pražské p. dr. Svoboda poskytl si
první pomoci a dal ho dopraviti do všeobecné ne-
mocnice.
Polcar
František
Josel
Lukeš
Františkův
doktor
Svoboda
Žižkov
29
article
— U cirku Sarrasanova, kde v době předslaven
jest velice živo, splašil se ve středu večer drožkářský
kůň a letěl úprkem až na Václavské náměstí, kde te-
prve u Jindřišské ulice byl zadržen vrátným M. Koh-
lerem. Na štěstí k úrazu nepřišel nikdo; príhoda všal
měla v zápětí značný sběh lidu.
— Těžce vraněn na honě. Včera odpoledne uspo
řádán byl v revíru ihoteckém, v okresu karlínském
hon. Při zatažení léče způsobem velice povážlivým
zraněn byl 36letý rolník p. František Klíma ze Lhok
ky, jemuž vystřeleno bylo pravé oko brokem. Po
střeleného obvázal p. dr. Vítr, lékař ze Staré Bole-
slavi, a dal ho dopraviti do všeobecné nemocnice.
— Při jizdě k požáru. Hasičský sbor střešovický
který mezi jinými činně uplatnil se při hašemí po
žáru v továrně Kubíkově, stižen byl při jízdě ne
hodou, která mohla míti v zápětí značně neštěst
Po ohlášení ohně ihned sbor byl pohotově a vyje
se stříkačkami za velení p. Kopeckého, když na cestě
splašili se koně u stříkačky a přese všechno úsil
pádili k Dejvicům, kde vrazili do domu p. Klemperera
lak prudce, že klesli k zemi. Při nánaau několik ha-
sičů se pollouklo, ale nikdo nich nehlásil se nezpů
sobilým k službě a vypřáhnuvše koně, sami dotáhl
stříkačku k požáru
— Náhlé umrtí. V domě č. 1308 na Král. Vino
hradech ve svém bytě zemřel ve středu náhle 74lely
soukromník pan Jan Šimek. Jelikož přivolaný lékai
nemohl zjistiti příčinu smrti, byla mrtvola odnesen
do ústavu pro soudní pitvu.
Klím
Kubíkův
Kopeckij
Klemperer
Král
Šimek
Václavský náměstí
Stará Bol
Dejvice
Sarrasanův
Lhok ka
30
article
— Uprehl i dotnova. Sděluje se nám: Zřízene
polečnosli rakousko uherské státní dráhy. Karel Kři
žanovský opustil dne 8. t. m. svou rodinu v Žižkovi
a dosud se nevrátil. Žena opuštěného ocitla se tímte
hanebným skutkem svého muže v zoufalém stav
a proto hledala pomoc u policie a správy slátní dráhy
aby tylo, možnodi, něžného manžela přiměly k ná-
vratu. Dohužel, všechna opatření selkala se dosud
s nezdarem. Křížanovski připravoval se již delší dobu
k tomuto kroku. Učil se dlouho do noci anglicky
předstímje ženě, že studuje služební instrukcea
opatřil si průvodní cestovní listiny na cizí jméno
znějící. Ve čtvrtek dne 8. t. m. vzal si krátkou dovo-
lenou, k níž za příčinu uvedl nejdříve stěhování, po-
zději úmrtí svého děcka. Ženě před úlěkem řekl, že
jede švakra na smrt nemocného do Podmokel navšli-
vit. Aby co možná pravý úmysl zakryl, stavěl se
na oko roztržitým a nepříčetným, jelikož však jiz
v úllém mládí dopustil se mnohých poklesků, ba i u
vojska svou minulostí špatně se proslavil, jest zřejmo
že měl dobře promyšlený plán — jak by se otcov-
ských starostí snadno zbavil. Křižanovski byl již as
9 let ve službůch spol. rak-uh. státní dráhy, do níž
se s velkým namáháním a podporou jiných dostal.
Karel Kř
Křižanovski
Podmokly
31
article
Včera zaslal ženě z Hamburku dadlovaný dopis, v
němž ji oznamuje, že byl nucen jednak následkem
její nesnesitelné žárlivosti, jednak následkem svých
neurovnaných fineněních poměrů (an se byl mnoho
peněz vydlužil) Prahu opustit a v Africe při stavb
jakési dráhy novou exislenci hledati. Slibuje, že bude
Jle možnosti na dílky pamatovat. Příští dni snau
přinesou více světla do těto poněkud záhadné udá-
iosti rodinně. Nápečne jest, že v kratičkém čase již
třelí zřízenec této dráhy, v Žižkově bydlíeí, opoušti
svou rodinu a ubírá se na dobrodružnou cestu z
oceán. Před nedávnem učinil tak expedienť Hülllet
(jinak na Ostravsku jako spisovatel pod pseudony-
mem Č. Ostravický dosti známý) zanechav zde žeti
s dítkami odebral se prý do Mexika.
— Z Ledvic. Místní odbor Národní jednoty se-
veročeské uspořádá v neděli dne 18. t. m. o 10. hod.
dopoledne přednášku, spojenou s koncer-
tem tamburašů. Přednášeti bude pa Ferí
Böhm, městský tajemník z Třebenic, „O výchove
mládeže jazykem mateřským a v duchu národním-
— Z Nových Benátek. Z usnesení ředitelstev
peněžních ústavů v Nových Benátkách se za příčineu
slavnostního otevření Sokolovny v N-
vých Benátkách dne 25. srpna 1907 v okresno
hospodářské záložně, občanské záložně a městske
spořitelně neúřaduje. P. T. obecenstvo se žádi.
aby záležitosti peněžní ve zmíněných ústavech v j.-
ný den si vyřídilo.
— Vyslěhovalci. Včera ráno ubíralo se 12 ose
Prahou z Ilaliče do Ameriky.
Hülllet
Ferí Böhm
Hamburk
Afrika
Žižkov
Ostravsko
Mexiko
Ledvice
Třebenice
Nová Benátky
Praha
Amerika
východ Benátky
32
article
— Z Rakouského Lloydu. Rakouským Lloydem
nedávno vypsaná konkurence na návrhy plakátu
dala umělcům — jak z četně došlých zásilek vidno
podnět, aby se tímto zajímavým předmětem ně-
jakou dobu obírali. Došlé různé návrhy a krásně jit
provedené skizzy budou svým časem veřejně vy-
staveny
— Zvláštní vlak do Přibrami vypraven bude
v neděli 18. t. m. o 5. hod. ranní z Vyšehradu
Jizdní lístky prodávaj!: Cyrillo-methodějské knih-
kupectví v městské spořitelně, pp. Fr. Balke, hodiná
na Poříčí vedle lékárny, Josef Janoch (pořadate
v kavárně »Pergamenu« u Rudolfina, Alois Rokos
rukavičkář v Palackého třídě na Král. Vinohradech
(nároží proti kostelu), Karel Kühn, kloboučník v Hu-
sově třídě v Žižkově a sl. M. Herčíkova (v trafice)
proti Libuši na Smíchově. Lístky na dráze se ne-
vzdávají a plati pouze pro tento zvláštní vlak se
zastávkou tam i zpět na Smíchově a v Chuchli.
Cena jízdy tam i zpět K 2.70 ve III. tř. a K 4.60
ve II. tř. Dítky od 4 lét nemají žádnou slevu. Večer
odjezd z Přibrami již v 6 hod. 25 m. Osobní vlak
vypravený ředitelstvím dráhy každou neděli až do
8. září do Příbrami ve 4 hod. 45 m. ráno, tento den
vypraven nebude.
Lloyd
Cyrillo
František
Balke
Janoch
Rokos
Palacký
Král
Kühn
M Herčíkův
Libuše
Hu
Žižkov
Smíchov
Chuchle
Příbram
Rudolfinum
33
article
= Vlak vyjel z kolejí. Ze Csik-S zered
15. srpna. (K. k. uh.) O 2 hod. odpol. vyjel z kolej
vlak, přijíždějící z Gyimensfalvy. Lokomotiva sříti a
se s náspu. Vůz pro zavazadla a osobní vagon byly
úplně roztříštěny. Jedna paní byla usmrcena, 3 osoby
těžce a několik lehce zraněno. Strojvůdce byl pouae
lehce zraněn.
= Krádež zlata. Z Marošského Szigetu.
15. srpna. (K. k. uh) Ze zlatých bání v Horgosp
laku a Olablaposbanyu bylo ukradeno zlata asi za
100.000 korun. Několik osob bylo zatčeno
Z okresní hospodářsko-průmyslové
výstavy v Chrudimi.
Výstavu koní,
konanou dne 14. t m., obeslalo 40 vystavovatelo
s 85 koňmi, zvířaty to vesměs ušlechtilými
Jury tvořili následující pp.: Jan Markaloue
z Třebošic, Ad. Štěpánek z Chrudimi, V. Pleskot.
z Čepů, V. Novolný z Topole, Fr. Štěpänek, zvěro-
lékař a Fr. Rychlik, statkář z Chrudimi
Výsledek soudcovský vyzněl taktot
Čestný diplom obdržel: Velkostatkář svob. pán
z Baltazarů v Hroch. Týnci.
Ceny obdrželi:
I. pp.: Zeman Josef ze Srchu stříbr. výst. me-
daili a 40 K, Kučera Jan z Topole střibrn. výslavní
medaili a 30 K a Suchánek Jan ze Srchu bronzovou
výstavní medaili a 30 K.
II. pp.: Pokorný E. ze Zaříčan bronz. výstavní
medaili a 25 K, Winternitz J. z Nemošic diplom vý-
slavní a 25 K, Radouš Fr. ze Srchu a Trla Jan ze
Žižína po 20 k.
III. pp.: Pánek Jar. z Chotče a Vacsk Joset
z Doubravic po 15 K. Volenec J. z Bousova a Haisl
J. z Markovic po 10 K.
IV. pp.: Čapek Em. z Chotče 10 K, Sobolka J
z Boru výstavní diplom; dále obdržel p. Vyskočil J.
z Úřelic výstavní diplom a na klisnu rappu bronz.
výst. medaili: výslavní diplomy dostali pp.: Žemlička
J. ze Skupice, MUDr Hamza z Luže, Donat Vikto
z Pardubic, Rychlík Frant, z Chrudimi a Hlavel Jan
z Pardubiček.
Markaloue
Štěpánek
V Pleskot
Čep
Topol
Rychlik
Baltazar
Zeman
Kučera
Jan
Suchánek
II
Winternitz
Pánek
K Volenec
Čapek em
Sobolka J Bor
Vyskočil
Hamza
Vikto
František
Hlavel
Marošský Sziget
Chrudim
Francie
Hroch
Týnec
Srch
Zaříčany
Nemošice
Žižín
Choteč
Doubravice
Bousov
Markovice
Choteč 10 K
Skupice
Luže
Pardubice
Pardubičky
CsikS
Haisl J
okresní hospodářskýprůmyslový výstav
Pokorná E
Žemlička J
34
article
Divadlo.
Divadlo.
kanceláře Národního divadla. Dnes braje
se Gounodova opera „Faust a Markétka“ s p
Ptákem a pí. Bobkovou v partiích titulních, p. Kli-
mentem v partii Mefista, damami Feldenovou, Hor-
vátovou, pp. Šírem a Pollerfem v úlohách ostatnícha
operu řídí kap. p. Jílek, představení připadá 3. čtvrtce
předplatitelů. Zejtra hráti se bude poprvé aktová k -
medie „Ve stínu doliny“ od J. M. Syngea,
z irského přeložená Karlem Muškem, jenž má též
režii; hlavní role hrají pí. Hübnerová a p. Sedláček.
Potom provedena bude ještě tříaktová veršovaná ko-
medie „Flibustýř“ od Richepina. V neděli bude
se hráti dvakráte: odpoledne o 3/43. hod. za malé
od olední ceny činoherní oblíbená veselohra „Ma-
dame Sans-Gene“ od V. Sardoua s pí. Laudo-
vou v roli titulní, p. Seifertem v roli císaře Napoleona
a p. Želenským v roli Lefébvra; na večer oslaveny
budou narozeniny Jeho Veličenstva císaře a krále
Frantiska Josefa I. slavnostním představením krás-
ného baletu „Labutí jezero“, jemuž předchá zeti
bude ak. národní hymna. Vstupenky na zejtřek i obě
předslavení nedělní se již prodávají u pokladny ve
Ferdinandově třídě. — Na pondělí chystá se
Gounodův
Faust
Markétka
Pták
Bobkův
Šír
Pollerf
Jílek
Synge
Mušk
Hübnerová
Sedláček
Richepin
V Sardou
Lauda
Seifert
Napoleon
Želenský
Lefébvra
Ma
Ferdinandov třída
národní divadlo
Genus
král Frantisko Josef I
35
article
Charpentičrova opera „Louisa“ se sl. Sla-
víkovou v partii titulní, na úterý Gocthova
tragédie „Faust“ se sl. Růženou Noskovou od slo-
vinského zemského divadla v Lublani j. h. v roli Mar-
kétky. Ve středu uvedena bude na scénu v novém
obsazení a nastudování oblíbená Goldmarkova opera
„Domácí cvrček“
+ Lidové divadlo „Urania“ v Práze VII. Pr
obou včerejších předslaveních velké výpravné hry
„Cesta kolem svěla za 80 dní“ bylo divadlo do po-
sledního místa vyprodáno a sta osob bylo nucene
vrátiti se od pokladen. Také dnes opakuje se tato.
úcovalným dějem a nádhernou výpravou vynikající
hra, kterou dle Vernea a D'Ennerya pro české di-
vadlo zpracoval A. Pukda. Hudba od F. Suppča. Re-
žisér Fr. Hlavatý. Dirigent E. Starý. Světelně efekty
a strojní čásť řídí divadelní mistr R. Valášek. Skvost-
ný exemplář velblouda laskavě zapůjčil majitel cirku
p. H. Sarrasani. Nové dekorace z atelieru E. J. Ri-
cherta. Nově kostymy a rekvisity zhotoveny v di-
vadelních dílnách. Úlohu Passepartoutia jako host
hraje režisér městského divadla Král. Vinohradů p.
R. Branald, Aoudu pí. Košnerová, Fogga p. Počepický,
Korsikana p. Lachman, Fixa p. Hlavatý. V menšich
rolich Účinkuje všechen personál a na 60 kompar-
sistů. Začátek o 7. hod., konec o 1/411. hod. večer.
Louisa
Gocthův
Faust
Noskův
Goldmarkův
Verne
D Ennerya
Pukda
F Suppča
Hlavatá
E Stará
R Valášek
H Sarrasani
E J Ri
Král
R Branald
Aouda
paní
Košnerová
Počepický
Lachman
Lublaň
Mar
Re
Charpentičrov opera
domácí cvrček “ + lidový divadlo
36
article
Po divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy. Líst-
ky podílní dnes platí, volné se nevyt
dávají. Zejtřejší představení pořádá Zemská jed-
nota zřízenců drah v král. českém, odbočka Praha VIl.
Dává se: „Na zdárek, sestřeničko!“ Žert o 3 jedn.
Napsali Emil a Arnold Golz. Přeložil J. Skružný. Za-
čátek o 348. hod. več. Ceny míst poloviční
+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes
opskuje se již po 25. Leharův proslulý „Drátení-
ček“ s pí. Mař. Zieglerovou j. h. v úloze Suzy.
Mařku hraje pí. Kubíková, Plelferkorna p. Kubík ml.
Přípravy k nejbližší novince operetní, k Flersovu
francouzskému vaudevillu „Páni od Maxima“
pokročily tak dalece, že přikročeno k velkým k úprav-
ným zkouškám na jevišti s celým aparátem. Hra,
jejíž první jednání hraje ve známém etablisse-
menlu Maximově, druhé v pařížské dvorní opeře
třetí v jednom z montmartresských kabarelů, vypra-
vena bude splendidně a rozměry zcela neobvyklými:
jest to jediný francouzský vaudeville letošní saisony.
k jehož nasludování přes neobyčejně těžké podmínky
provozovacího práva došlo jen k ustavičně docházejí-
cím žádostem přečelného obecenstva, jež jinak na-
všlěvovalo by lelní divadlo německé, tomuto genru
téměř speciálně se věnovavší. — žejtra v sobolu
hráti se bude operela „Mamzelle Nitouche“, v níe
pohostinsku vysloupí operetní komik p. R. Branald.
Lístky možno již dnes v přelprodejích koupili a to
za ceny nejnižší.
Žert
Emil
Golz
J Skružná
Leharův
Zieglerův
Suza
Mařka
Kubíková
Kubík
Flersův
Páňa
Maximův
Mamzelle Nitouche
R Branald
Praha
smíchovský divadlo
Drátení