Periodikum ALTO Viewer

1

Stra na 2

2

NÁRODNÍ LISTY

3

16. srpna 1907.

4

Číslo 225.

5 article

že cilem tohoto vojonského pochodu bulharského bylo povražditi všecko srhské v celém Zavar- daří. Dvě schůzky panovnické. Král anglický odjel z Wilhelmshöh včera v 11 hod. 30 min. v noci. Císař Vilém doprovodil krále na nádraží. Rozloučení obou mocnářů bylo prý neobyčejně srdečné. Připilek efsaře Viléma na včerejší večerní hostině zněl doslovně: Prosím Vaše Veličenstvo, abyste přijal můj a císařovny nejvřelejší dík za přátelskou návštévu, kterou Vaše Veličenstv nám oběma učinil. Spatřuji v této návštěvě vý- raz příbuzenských a přátelských pocitů, které Vaše Veličenstvo chová pro cisařovnu, pro mee a pro můj dům, pocity, které ode dávna jsou odůvodněny starými styky mezi našimi domy a kleré dnešní doby našly svůj výraz tehdy kdy jsme vzdávali společný hold u rakví mých milovaných rodičů a veliké královny, mé ba- bičky Zároveň spatřuji však ve Vašem Veličenstvu zástupce velikého anglického národa a v návštěvě Vašeho Veličenstva výraz dobrého poměru mezi oběma našimi národy. Při jizdě do zámku mohlo Vaše Veličenstvo v očích občanů kasel- ských a jejich děli, později pak při naší pro jíždce krásnými nivami a lichými lesy. v obli čejích všech těch, kteří měli tu čest a tu ra- dost, že viděli Vaše Veličenstvo, čísti poci vděčné oddanosti za tuto návštěvu. Prosím Vaše Veličenstvo o dovolení, abych pozvedl svůj po- hár na blaho Vašeho Veličenstva, vznešené choti Vašeho Veličenstva královny a veškerého velko- britského domu královského a národa Vašeho Veličenstva.

Vilém doprovodit Vilém

6 article

Král Eduard odpověděl na přípitek císařův tímlo přípitkem v německé řeči: »Prosím Vaše Veličenstvo, abych z celého srdce svého směl vysloviti vám svůj nejvřelejš dík za vaše tak dobrotivá a přátelská slova. Vaše Veličenstvo může býti ujištěno, že mně to způsobilo velikou radost, že mohl jsem přijit sem na návštěvu bohužel jenom krátkou. Vašemu Veličenstvu a Jejímu Veličenstvu císařovně ne- mohu ani dost poděkovati za srdečné přijell, jehož se mi zde dostalo, za příjetí armádou Vašeho Veličenstva a lidem, jak jsem se s ním zelkal na ulicích. Vaše Veličenstvo vi, že jest mým nejvřelejším přáním, aby mezi oběma zeměmi panovaly jenom nejlepší a nej- příjemnější vztahy. Těším se velice, že Vaše Veličenstva brzo mne navštíví v Anglii. Jsem pevně přesvědčen, že nejen moje rodina. nýbrž i celý anglický národ uvítá Vaše Veličen- stva s největší radostí. Pozvedám svou čiši na blaho Vaších Veličenstev.« Z Wilhelmshöhe odjel král Eduard na návštěvu císaře rakouského do Gmundenu a Išlu.

Eduard Anglie Gmunden Išlu

7 article

Cisař rakouský přibyl do Gmundenu dne v 10 hod. 50 min. dopoledne. V touž dobu přijel dvorním vlakem též král Eduard. Po ne- obyčejně srdečném pozdravení vsloupil císař do vozu králova, načež vlak pokračoval v jizdě do Išlu. Hodinu potom odejela do Išlu velko- věvodská rodina Cumberlandská s princeznou Badenskou. V 11 hod. 47 min. přijel dvorní zvláštn vlak s králem Eduardem a císařem a králem Františkem Josefem do Išlu. Opustivše salonní vůz prošli panovnici uvitacím salonem, vyzdo- beným exolickými květinami a vstoupili pak s svými družinami do připravených dvorních po- vozů, načež odjeli špalirem, utvořeným horniky i vojenskými vysloužilci, hasičí, damami ze sportovního klubu a ze zábavního výboru, jakož i chlapci a děvčátky v išelském kroji, za nimž stály tisíce obocenstva, za nekonečného volání »slávy« k hotelu »Clsařovna Alžběta«, do bylu to králova. V prvním povoze seděli král Eďusrd a clsař a král František Josef, v druhém povoze následovali státní podtajemník sir Hardingea králi Eduardovi přidělený čestný průvodce kníže Dietrichstein, v třetím povoze jel generalmajor sir Stanley Clarke a generální pobočník gen jízdy hr. Paar. Celé lázeňské místo bylo slar- noslně vyzdobeno. Na holelu »Císařovna Alžbála- o nrčitém kraji, a autor jeho nachází se v místě sa- mém, což zaročuje i přesnost popisd. Každý svaze- ček jest vhodně doplněn náčrtky krajin a ilustracem Iotografickými. Dosavadních 17 vyšlých svazeč o obsaluje zvláště průvodce po Mělníku, Hlubokt Budějovicích, Karlově Týno, Křivoklálo, Hradča. nech, Česko saském Švýcarsku, Zvíkově, Taboře Prachovských skalách, Turnově, Mladě Boleslavi Jindřichově Hradci atd, tedy výběr velice roz manitý.

Eduard František Josef Hardinge Dietrichstein Stanley Clarke Hradča Gmunden Išlu Mělník Hluboktoria Budějovice Karlov Týna Švýcarsko Zvíkov Tabora Turnov mladit Boleslav Jindřichov Hradec Clsařovna Alžběta

9 article

Učebnice jazyka (rancouzského. Díl I. Sepsal Jan Nepokoj, ilustroval Jos. Wenig Uvod do francouzského hovoru a mluvnice. V Praze V cls, král. školním knihoskladě. Časopis moravského musea z e m- ského. Vydává Moravská musejní společnost. Ročník VII. č. 2 Rozpravy a pojednání: Josel Klvaňa: O Hané jak bývala. Jan Tiray: Rybni- kářství na Telecku za doby pana Zachariáše z Hradee (1550—1589). — Josef Válek: Poznámky k mapě mor. Valašska. — Dr. Fr. Šujan: Nejstarší. zřízení zemské na Moravě. — Frt. Lipka: Pohřeb pánů z Pernštejna v kosťele doubravnickém. — Zprávy vědecké a národopisné. — Zprávy spolkové. Literatura. Jaroslav Ždárek: Průvodce po České Ska- lici. Nákladem okrašl. spolku v České Skalici. Ti- skem Th. Böhma v Novém Městě n. Met. Golgota. Legenda z doby Kristovy. Báseň Michaela Zouzala. Tiskem Al. Wiesnera. Majales. Almanach vydaný akad. spolkem »Smelana« při slavností »Majales« v Litomyšli 190 Redigoval František a Josel Pála. Nákladem odboru Husova fondu. Inž. A. Večeř: Učebnice počtům pro žáky ho- spodářských škol a rolnictvo. Nákladem J. F. Kubeše v Třebřčí.

Jan nepokoj Jos Wenig Tiray Zachariáš Válek Šujan Ždárek Böhm Kristův Michael Zouzal Al Wiesner František Josel Pála Husův A Večeř Kubeš Praha Valašsko Francie Morava Pernštejn Český Skalica Nový město Litomyšl Třebřčit Rybni Josel Klvaňa Hradee

10 article

* Historický klub právě vydal Úřeti svazek XIII. ročniku „Českého Časopisu Historického“. Čísl obsahuje na prvém místě stati, věnované vědeekému významu Jana Gebauera a Bohuslava Rie gra (z péra J. Hanuše a J. Pekaře), dále pokračován článku prof. Bidlo: Literatura k dějínám ruským 19. století, obírající ze panováním carů Mikuláše 1. a Alexandra II. Prof. Joz. Šusta přispěl pojedná- ním o zařízení účetních knih na velkoslatcích našich před válkami husitskými, v nichž zapísovaly se platy poddaných („Úroční rejstřik kláštera Zlatokorunského z poč. XV. věku“); Zdeněk Wirth pak ve velmi aktuálním článku „Zachování a ochrana historických a uměleckých památek“ vykládá o vývoji názorů restauraci historických pamálek během 19. stolelí V drobnějších článcích najdeme příspěvek Aug. Se- dláčka. Vedle obvyklých rubrik: „Výtahy z časo- pisů“ a „Zprávy“, v nichž registruje se nejnovějše lileratura česká i cizí, je tente svazek uzavřen prvou částí Bibliografie české historie za rok 1906 (rediguje J. Ka zimour). „Český Časopis Istorický“ vychází čtyřikrá! do poha (nákladem Historického klubu., Praha I., Klementinum) a slojl i s členstvím Klubu ročně 10 k.

Gebauer Bohuslav ria Hanuš J Pekař profesor Bidlo Mikuláš Alexandr II Joz Šust Wirth Aug Ka Praha Klementinum gra

11 article

i na jiných budovách byly vyvěšeny anglické prapory. Ve středu náměstí císaře Ferdinanda je vy stavěna jehličím zdobená slavobrána. Do uvíta cího salonu krále Eduarda dostavili se k uvl tání: arcivévoda František Salvator, arcivévod- kyně Mario Valerie, arcivávoda Bodřich, arci- vévodkyně Isabola se svými dcerami, dále prin- cezna Gizela, princové Leopold, Jiří a Konrád bavorští a druhý nejvyšší hof mistr kníže Monte- nuovo. O půl 12. hod. odejel král Eduard, pro- vázen kníželem Diefriehstcinem, do císařské vily, aby vykonal návštěvu u císaře rakouského. Z vládních kruhů rakouských vydáno byl k išelské schůzce toto komuniké: »Schůzka išelská, která odpovídá pocitům vroucího přátelatví mezi mocnými vládci, J. v králem Eduardem a J. V. cisařem a králem Františkem Josefem, poskytla, státnímu pod tajemníkovi v zahraničním úřadě anglickém, siru Charlesu Hardingeovi, přiležitosť, sejíli se s ř ditelem zabraničních záležitostí rakouského moe- nářství svob. p. Aehrenthalem, svým to býva- lým kolegou v Petrohradě. Za jich rozmluvy, ve které se zabývali všemi otázkami aktuální poliliky, konstatovali sir Charles Hardinge a svob. pán Aehrenthal s uspokojením, že tak dlouholetě tradiční přátelstvl Anglie s Rakousko- Uherskem trvá dosud. Speciálně pokud jde makedonský problem uznalí oba stát- níci, že reformní akce, zahájená v makedon- ských vilajetech dohodnuvšími se mocnostmi podporovaná i jinými státy, jest v plné shodě s nedávnými problášeními angliekého kabinstu.

Ferdinand Eduard František Salvator Valerius Bodřich Isabol Gizela Leopold Jiří Konrád bavorský cisař František Josef Hardinge Aehrenthal Monte Petrohrad Anglie RakouskoUhersko

12 article

Stejnosť názorů objevila se dále při otázce návrhů, které mají být učiněny Vysoké Portě, dále v tom, jak nutno si počínati a jak nutno posuzovati revoluční makedonské tlupy. Ježto chování se ostatních velmocí shoduje se s výsledkem roz- hovorů sira Charlesa Hardingea a barona Aehren- thala, může se zajisté učiniti příznivá před- pověď nezištným snahám, aby zlepšily se vážně a trvale poměry v makedon- ských vilajetech« e Komuniké toto jest potvrzením předpovědi, že schůzka bude počátkem vážnější akce na Balkáně k utišení revolučního hnuti. Výsledniel úvah novinářských o obou schůzkách jest pak krom toho, že Eduard VII. pokládal za vhodno upokojiti Německo a Rakousko v příčině své dohody s Ruskem, a že jednodenní schůzka na Wilhelmshöhe, byť i zmírnila napjetí anglo- německé, přece jen nestačila, obnoviti srdečný poměr mezi oběma státy, vyhledávanou Anglina isolovaným Německem. Válka v střední Americe. Ve vládních kruzích mexiekých se pro- slýchá, že během 4 dnů dojde ve střední Americe k válce, Má se za to, že Quatemala započne s ů to- kem na Nicaraguu, a že Quatemala a Salvador postaví se nepřátelsky proti Hondurasu a Nicarague.

Aehren Eduard VII Quatemala Balkán Německo Rakousko Rusko střední Amerika Amerika Nicaragua Quatemala Salvador Honduras Charles Hardingea

13 article

Posila francouzskému vojsku v Marokku. Oproti prohlášení ministra zahraničných věcí Pichona, že francouzská vláda ne- vyšle do Marokka mijakých posi a že mužstvo generála Druda úplně stačí, trvaji mnohě velké žurnály francouzské na stanovisku, že je svrchovaně nutno, aby roz- množeny byly dosavadní slly fran- couzské v Marokku, má-li jejich zakro- čení proti vzbouřencům míti nějaký trvalejs význam a má-li přispěti k stanovení pořádku. Telegramy pařížských listů vesměs vyznívají v důtklivé volání po posile a naznačují, že pro- jevují též přesvědčení generála Druda. Hubert Jaeques, dopisovatel »Ml ati n u . telegrafoval 12. t. m. z Cassablanky: Zde vládne všeobecně přesvědčení, že mužstv naše naprosto nestačí, aby mohlo po- slupovati. Musí se obmezovati na odráženf útoků. Schází nám především jízda a rychlo- plalná dě!a, která by nám dovolila, abychom * Pozvání k subskripci. Nákladem podepsaných vyjde na začátku zář t. r. „Hostina u Trimal- chicna“ Cocna Trimalchionis), část slavného ro- mánu Petronlova „Satyricon“. Kniha vydána bu- de v omezeném počtu výtisků, přihlásí-li se do kon- ce měsíce srpna t. r. doslatečný počet subskri- bentů. Subskripění cena výtisku určená je na 2 k poštou 2 K 20 h; po vyjití dlla se cena zvýší. Mime tuli edici bude vytištěno též několik exemplářo na ručním papíře, jejichž cena bude v subskripci s peštou 3 K 20 h. Na knihkupecký trh tyto výtisky nebudou dány. Setká-li se tento podnik s porozumé- ním, následovati budou po „Hostině“ i ostatní čásli „Satyriconu“, takže se čtenářstvu doslane úplného překladu jednoho z nejznamenitějších děl antických Ihlášky, provázené příslušným obno- sem peněžním, zasílány buďlež na společnou adresu překladalelů: Frant. Šebela a Adolí Veselý do Řečkovic u Brna

Druda Hubert Jaeques Cocn Trimalchionis František Šebela Veselá Maroko Řečkovice Brno

14 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Vévoda Plenský zemřel. Z Vrati slavi, 15 srpna. (K. k.) Jak sděluje „Schles. Zte.“ zemřel vě- voda Plesský včera odpoledne na zámku Albrechts- bergu ve stáří 74 let. = Joachim mrtev. Z Berlina; 15. srpna. (K. k Virluos na housle Josel Joachim dnes zemřel. = Úmrtí. Z Berlína, 15. srpna. (K. k) Pro- fesor Karel Vogel, ředitel astro-fysikální observatoře v Postupimi, dnes zemřel. — Tolegražie bez drátu mezi Amerikou a Ingli H. Z Londýna, 15. srpna. Marconi odjede 22. t. m do Kanady, aby zorganisoval pravidelnou telegrafní dopravu mezi Spojenými státy a Anglií — K útoku na francouzského ministra války Z Rochelort sur Mer, 14. srpna, Lecocq, který minulé neděle insultoval ministra Piquarta, byl od- souzen na 4 měsíce do věnzení Proti novému faráři. Z Vratislavi, 15 srpna. V Komprachlicích u Opolije se postavila část obyvatelstvá násilně na odpor uvedení faráře Slanosska z Biravy, ustanoveného kardinálem Kop pem. Dav přibil hřehíky dvéře fary. Farár musil uteci do Opolije. = Cholera v Husku. Z Pelrohradu, 15. srp na. (K. k.) V Astrechansku vyskytle se 7 případů cholery: 5 poblíž Astrachanu, 1 v Sysranu a 1 ve vlaku, jedoucí do Moskvy. V Petrohradě ze mřela 1 osoba za podezřelých příznaká. = Skandální aléra v Neapoli. Z Ríma, 15. srpna.

Plenský Joachim mrtvý Joachim Vogel Marcoň Lecocq Piquart Slanosska Farár Albrechts Berlín Postupim Amerika Londýn Kanada spojený stát Anglie Vratislav Huska Moskva Petrohrad Neapol Ingle H Rochelort sur Mer

15 article

Státnímu zástupci v Neapoli bylo učiněno 19 udán od rodičů, poručníků a manželů proti P. Dinnajovi. starostovu náměstku čtvrti Capo di Monte pro pře- činy, kterých se dopustil na ženách i nedospělých dívkách. Dinnajo šel tak daleko, že vyzýval rodiče. aby mu posnali děti do bytu. Také správce přísluš- ného policejního okresu podal proti němu žalobu pro urážku na cti, poněvadž Dinnajo se vychloubal, že se úřady neodváží proti němu zakročiti. = Továma na dynamit vyletěla do povětří Z Doemitzu na Labi, 15. srpna. (K. k.) Dnes ráno v 6 hod. 45 min. vyletěla zdejší továrna na mohli bombardová! táh5r ms u ských vzbouřenců pouze tři kilo- metry vzdálený od našich posic. Naše po- stavení je nepříznivě, jsme uprostřed hor kdyby nepřítel měl dělostřelbu, ne- mohli bychom své postavení udr- žeti. Očekáváme s netrpělivostí posilyl V jak velikém odporu je tato zpráva »M- tinu«, který ovšem nebývá vždy spolehlivým. s tvrzením vlády francouzské, že generál Drude nežádal a nepotřebuje posil. Zaznamenali jsme již toto prohlásení a nyní se znovu v Patiž opětuje z oficiálních kruhů. Vláda může se octnouti v nepříjemnési- tuaci, následkem příliš důrazných projevů ml nístra Pichona, že netřeba nijakých posil do Marokka. Vořajné mínění francouzské je opač ného názoru. Zprávy žurnalistů z tábora fran- couzského o nutnosti vyslání nového mužstva činí, tim vělší dojem, že se předpokládá o gene rálu Drudovi, že s nimi souhlasí. Mnoho bude záviset na tom, jak se ještě vyvinou událost v Mazaganu a Rabatu.

Neapol Doemitz na Labe Maroko Mazagan Capo di Mont

17 article

nžn on Sultán marocký a vzbouřenci) iinlue Krveproliti v Casablance, energické zakročení Francie zdá se, vzbudily sultána marockého z jeho pověstné netečnosti. Jeho lhostejnost slabost zavinily mnoho na anarchistickém stav v Marokku. Sultán sice občas slibuje, že za- sáhne do události, ale i kdyby to myslil vážně. což nikdo nevěří, nestačil by, aby zjednal po- řádek ve své říši. Ani Francie, která je tak dobře vyzbrojena pro severoafrickou válku, by mnoho nepořídila. Kuždé válečné zakročení v šerifatu rozpoutalo by hrůzy »svatě války« pokud sultán bude zachovávati dosavadní zdrže- livost a bude svým chováním vzbuzovati u fana- lických kmenů přesvědčení, že sultán schvaluje jejich skutky. Francie musila vynaložiti ohromná slly válečné, aby zkrotila vzpouru a svatou válku kmenů. Kdyby se však sultán odhodlal k nějakému ráznému činu, nezůstalo by to bez vážného vlivu na události marocké. Jeho suto- rita nezmizela ještě. Kdyby se sultán postavil energicky proti vzbouřencům — míní se, že tentokráte je k tomu nakloněn — přestane být jejich řádění »svatou válkou«.

Casablanca Maroko Francie

18 article

Sultán musí přesvědčiti domorodce, že je vážné připraven postaviti se po boku napade- ných a provokovaných Evropanů a musí roz- vinouti sílu válečnou, jež by domorodeům aspoi poněkud imponovala. Ale to vše je ještě velmi pochybné. Sultán marocký nevzbuzuje důvěru u nikoho, jeho rozmary jsou nepředvídané dává se příliš ovládati svými rádci a ministry. Bohužel, v okolí sultánově není právě v télo krilické době jeho důvěrník kaid Macle an a jeho energický ministr vojenství El Gebbas. Pouze jeho důvěrný přítel Hadži O ma r ministr zahraničních věcí Ben Sliman mají na něj vliv. Z Evropanů není nikdo ve Fezu. kdo by mohl, jsa schopen jazyka arabského, býli v přimém styku se sultánem a mohl jei posilňovati v jeho dobrých úmyslech.

Evropan Hadži ben Sliman El Gebbas

19 article Studentské sjezdy v Písku.

Studentské sjezdy v Písku. Z Pisku, 14. srpna. (Zvi, tel. zpráva »Nár. Listů«.) Pracovní sjezd krajinského spolku »Prá cheň«, o němž jsme se již zmínili, zahájil po 3. hodině odpolední starosta spolku »Prácheň« pan PhC. Jindřich Svoboda. Poukázal na loňský sjezd »Práchně« v Prachaticích; účelu sjezdu bylo dosaženo; účastníci sjezdu seznali, že česká menšina prachatická musí strádati ná- sledkem násilností příslušníků. druhé národnosti. Letošní sjezd měl se konati opět v Prachaticích, ale upušténo od toho, poněvadž má býti mani- festaci pro zřízení české university v Brně Otázka tato jest důležitou v kulturním vývoj našeho národa a uvážení její potřebuje klidněj- šího místa, nežli jest horká půda prachatická. Proto svolán sjezd do Písku, by pro universitu v Brně vzbudil se nejširší zájem. dynamit následkem výbuchu do povětří. První vý buch, za nimž následovaly ještě tři další, udál se v olejovně. Poněvadž výbuchy se opakovaly a byla obava, že budou následovati ještě další, byli všichni obyvatelé v městě vyzváni, aby opustiti své byty. Továrna boří. Všechny okenní tabule v městě i v okol byly rozbity. Pro nebezpečí výbuchu není možne dostati se do továrny. Podle dosavadních zpráv byle poraněno 5 osob. — Z Doemitzu, 15. srpna.

Phc Svoboda Písek Pisco Prácheň Prachatice spolek » Prácheň festac pro zřízený český univerzita v Brno univerzita v Brno

20 article

(K. k.) Je nyní již zjištěno, že první výbuch se stal v měsírně. Těžce raněno je sedm a lehce raněno 20 osob. Že by byl někdo zabit, dosud se neví Uřady všechno uzavřely. Prozatím není dalšího ne- bezpečenství. Pouze obrátí-li se vítr, jsou ohrožena skladiště dynamitu. Dle další zprávy (polední) z Doemitzu byla dosud nalezena jedna mrtvola. Osm osob se ještě pohřešuje. Z Wiltenberku přibyl dnes zdravotní sbor. Dle »Doemitzer Zeitungu« je další nebezpečenství odvráceno. Požár však zulí stále. — Z Doemitzu, 15. srpna. (K. k.) Jak do- sud zjištěno, bylo při duešním ranním prudkém vý- buchu ve zdejší továrně na dynamit zraněno asi 80 osob. Loupožné přepadení v antomobilu. Pátráni po uprchlém Proschovi dosud nevedlo k cíli. Policie se domnívá, že uprchlik se snaží dospěti co nejrých- leji do Ralie a tam zmizeti mezi lidem, což mu umož- ní dokonalá znalost vlaštiny. Bude asi cestovati pěšky a skrovně žíli, poněvadž má jen málo drobných pe- něz a několik velkých bankovek a obnosu 400 K. které obdržel od své sestry, nebude moci rozměnili, aby se neprozradil. Všechny stopy uprchlikovy se dosud ukázaly nesprávnými. Ze Styr. Hradce bylo oznámeno, že tam noclehoval z neděle na. , ndělí.

Uřady Styr Wiltenberk Ralie Hradec Doemitzer Zeitung

21 article

Tomuto údaji odporuje zpráva z Aspangu a Kirch- bergu, kde prý byl rovněž v neděli a v pondělí. Dolan policie u mílánského konsulátu neměl výsledku. — Obhajování zalčeného H. Hertzky převzal dr. V. Ro- nsna o t senfeld. Mrtvola v kulru. Z Marseille, 15. srpna. Ve městě jest rozšířena pověst, že vrah Good spácha ve vězení sebevreždu, oběsiv se. = Vražda v cirku. H. Z Mníchova, 15. srpna V procesu pro loupežnou vraždu proti řediteli cirku Niederboferovi se podařilo vypátrati sklepníka ka- várny ve Vídni, u něhož Niederhofer zastavil prsteny a stříbrné pouzdro doutníkové, které uloupil zavra- žděnému kupci Hendschelovi. Niederhofer, byv kon- frontován se sklepníkem, přiznal, že věci u něho za stavil, tvrdí však, že je obdržel od Hendschela darem a popírá i na dále svou vinu. = Protiklerikální demonstrace v Římě. ZŘIma 12. srpna. Při protiklerikální demonstraci chtěli poli- cisté zabaviti socialistické prapory. Při tom byl dů stojník karabinníků zraněn. Policie byla pak sou středěna u kastelu Gandolfa, aby zal ánila demon strantům vniknouti do papežského letohrádku, kd právě dlí Merry dal Val na letním bytě. = Mrtvoly děti ve vlaku. Z Kolína n. R 13. srpna. Na stanici Betzdorfu byl nalezen v rychlo- vlaku, jedoucím z Kolína, balík se dvěma mrtvolam novorozených dítek v pokročilém stadiu rozkladu.

Kirch Hertzky doktor V ro Niederbofer Hendschel Aspang Marseille Mníchov Vídeň Řím Gandolfo Val Kolín Betzdorf Merry Good spách

22 article

Starosta pan Svoboda pojednal pak o organisaci práce v krajinskén spolku »Prácheň«. Dovodiv lichost ná- mitek, které ze pronášely proti jeho založení, praví řečník, že bylo třeba větší péče o kul- turní práci, na které právě studentstvo cití s činovníkem povolaným. Ostatně v tak velikém kraji, jakým je písecký, bylo třeba akademi- ckého spolku, který by soustřeďoval v sobě jeho studentstvo. Jest mnoho osad na Šumavě od měst mnoho hodin vzdálených, které nemaj knihovny, neslyší třeba po celý rok jediné před nášky, kam nedostane se ani žádný časopis O věci tyto měl se pro ně původně starati aka- demický spolek, ale protože studenti dlí v rone jen krátký čas ve svém domově, založen spolek který jest střediskem širší inteligence, jehož práce může býli nepřetržitá. Řečník rozvíjí pak zevrubně činnost, kterou má spolek a jeho odbory v. Pošumaví pro váděti. Na schůzi lidu, která projektována jes do Strakonic, projednati se mají také národo hospodářské olázky Pošumaví. »Prácheň« podporuje také podpůrné instl tuce sludentské, zejména Husův fond a v při čině té mohly by také ostatní spolky mnoho prospěti, nejen podporou finanční, ale také in- formaci, zejměna podpůrným spolkům, o po měrech podporovaných členů.

Svoboda Husův Šumava Pošumaví Strakonice Prácheň spolek » Prácheň

23 article

Řečník končí přáním, by spolek »Prácheň- zachoval si jméno spolku užitečného a vedle Národní jednoty pošumavské pracoval ku po vznesení duševnímu i hmotnému lidu na českém Pošumaví. (Hlučná pochvala.) Na schůzi byl předsednictvem spolku podán návrh, by pp. básník Ad. Heyduk, prof Drtina a posl. Ant. Hajn a Kalina jme nováni byli čestnými členy spolku, který. byl schválen. Na veřejné schůzi studentstva, klerá se pak v sokolovně konala, pojednal pan PhC. Gustav Čadek »0 krajinských s polclch«. Nastínil stručně jejich počátečn vývin a historii. Krajinské spolky akademické omezovaly se zvláště na práce sebevzdělávací a byly jaksí průpravnou institucí, jež vychová- vala národní pracovníky. O sociální otázce student sk promluvil Chem. C. pan Miloš Fial a. Vyloži postup vývoje českého studentstva, vylíčil vznik různých jeho organisací a poukázav na význam hmolné podpory nemajetně, ale nadějné mlá deže studentské pro český národ, končil ape- lem, aby naše veřejnost podporovala studentské justituce podpůrné, zejména Husův fond. Pan JUC. Josef Tvrzický pojednal výchově lidu. Dovozoval nutnosť výchovy nejširších lidových vratev, hájil otázku vzdělá vání právě jich proti lichým námitkám, že by vzdělání odvracelo je od tvrdosti fysické práce, uváděje, že čím vice stoupá všeobecné vzdělání. tím více také šíří se vespolnosť techniky, která námahu ruční práce nahražuje přírodními sílami. Učitel pan Al. Hoch promluvil o s ou- činnosti studentstva s učitel- stvem. Poukázal k cestám lidového vzdělání, zejména na venkově, k vzdělávání mládeže přimlouval se za kulturní program českého uči- telstva, který v tomto směru podává cenné praktické pokyny. Vytknuv stručné body stu- dentstva a učitelstva, uvedl, že oba tyto stavy tíženy jsou klerikalismem a rakouským centra- lismem.

Heyduk Drtina Hajn Kalina Phc Čadek Miloš Husův JUC Tvrzický Al český Pošumaví spolek » Prácheň Ada

24 article

Doporučiv součinnost obou v dalšl práci kulturní, navrhl resoluci, žádající, aby krajinský spolek »Prácheň« navazoval styky s kulturním odborem písecké Budče za účelem intensivněj- šího šlření lidového vzdělání, která byla schválena. Program schůze byl tím vyčerpán. Večer uspořádána byla v městském divadle slavnostni akademie, jež měla skvělý úspěch morální i hmolný. Všichni účinkující odměněni byli za své výborné přednesy vše- obecnou hlučnou pochvalou. Program zahájen byli »Slavnostním hymneme od dra. Dvořáka. Provedení její bylo velmi zdařilé. Pěvecký sbor »Gregora« ukázat se po taktovkou dirigenta p. Al. Vymetala opět tělesem vyškoleným. Žák prof. Ševčíka pan Antonio Grassi vzorným přednesem Vieuxtempsovy »Ba- lady a poloněsy« strhl obecenstvo ku potlesku, kterým byl nucen opětně a opětně přidávati. Třetím číslem programu byly písně chot inženýra pl. Váňové, která dokázala, že má ne- vyčerpatelně svěží hlasový rejstřík. Pan prot. Váško, virtuos na cello, který jest již známým zjevem na sjezdech Práchně, měl opět svůj sťastný den. vPíseň beze slov«, Capriciio, Bal- lada, Saltarello vše to vyžaduje mistra, který hoden jest svého královského nástroje. K dokonalému úspěchu večera přispěl svým bezvadným doprovodem slečna Leona Váškova. nni Z Písku, 15. srpna.

Dvořák Gregor profesor Ševčík Grass Vieuxtempsův Váňa Váška Váškův Budeč Prácheň Písek krajinský spolek » Prácheň slavnostni akademie Balalada lada

25 article

(Pávodní zpráva »Nár. Listů-.) Po včerejší klidné pracovní schůzi krajin- ského spolku »Prácheň« následovala dnes dopole- dne v městském divadle veřejná s ch ů ze lidu, jež vyzněla ve velký manifestační projev ve prospěch české university v Brně a českých menšin národních. Úča- stenství na schůzi bylo velice četné a prostorné hlediště divadla bylo do posledního místa vy- plněno. Také hojně dam se jí zúčastnilo. Z př- tomných uvádíme zejmena poslance prof. Drtinu, Kalinu a Hubku, zástupce měslských rad v Proti- vlně (pp. Josefa Voctáře a Aloisa Parlaje), Týně nad Vltavou (pan Jindřich Pavllček), ve Vlachově Březí (pan Koudelka), za městskou radu píse- ckou pana dra. Štěpána a j., delegáty odborů »Práchně« a studentských spolků » Jizerana«, »Radbuzy«, združení studentstva příbramského. spolku posluchačů chemie a spolku posluchačů inženýrství, delegáta ústředního výboru. Národní jednoty pošumavské, pana dra. Píka z Prahy a delegáty místních jejich odborů z obvodu pů- sobnosti »Práchně«, delegáty lékařské župy píse cké, sdružení národních socialistů v Písku, atd. Schůzi zahájil o 10. hod. dopol. starost »Prachně« pan PhC. Jindřich Svoboda vře- lým uvítáním přítomných a poděkovav městské radě a okresnímu výboru, že sjezd umožnili, sdělil, že pozdravné telegramy zaslali spisovatel Fr. Herites, starosta města Plzně dr. P eták za městskou radu Sušici starosta Jos. Sei dl za okresní výbor sušický starosta Jiřík, dr Aug. Zátka, p. Štěpán z Mladé Boleslavi, pan

profesor Drtina Hubka Voctář Alois Parlaj Pavllček Koudelka Štěpán Radbuza Píka Phc Svoboda Herites Jiřík Aug Prácheň Týn nad Vltava Vlachov Březí Praha Písek Francie Plzeň Sušice Jos Mladá Boleslav český univerzita v Brno sdružený národní socialista

26 article

Kasal za Spolek akademiků pardubických, měst- ská rada v Mezimostí, purkiňislrovský úřaďv Klatovech, městský úřad v Strakonicích, okresní výbory v Třeboni a Blatné, městské úřady v Jindřichově Hradci, ve Veselí nad Lužn. v Sedlei, Ústřední Matice školská, slarosta města Netolie dr. Kudrna, Spolek posluchačů inženýr- ství v Praze, akadem. odbor Nár, jedn. pošu- mavské, spol. »Ant. Čížek« v Praze, Sekretariat České volné myšlenky, pp. Sláma z Haliče, Jan Al. Jun z Vlachova Březí, dr. Stranecký a jiní. K návrhu jednatele »Práchně« pe N o s ka zvoleni byli předsedou schůze p. dr. Š těpán a jeho náměstky pp. Jindř. P avli ča k, sta- rosta Týna n. Vlt., MUDr. Bez děk z Volyně, dr. Vorel z Písku a městský tajemník pan Lipš. Předseda p. dr. Štěpán poděkovav z volbu, udělil slovo p. proť. dru. Drtinovi, by promluvil o významu universit v moderním. vý- voji národním.

Kasal doktor Kudrna Sláma Jan Al Jun Stranecký Jindřichův MUDr Vorel Lipš Štěpán poděkovat Drtina Mezimostí Klatovy Strakonice Třeboň Blatná Jindřichov Hradec Veselí nad Lužn Sedlei Praha Halič Vlachov Březí Prácheň Vltava Volyň Písek spolek akademik pardubický spolek posluchač inženýr

27 article

Zástupce Národní jednoty pošumavské posl. Hubka pojednal o vý znamu našli ch ná- rodinteh menšín. Případ ervěnický při- poutal k nim znovu více naší pozornost. Slátní správa střeží německé menšiny, by se jim ne- ublížilo, alo jinak chováse k menšinám če- ským, čehož uvádí řečník četné křiklavé doklady. Nejhůre počíná si v té příčině pražské místo- držitelství, zejměna při zřízovánř českých škol. Ústř. Matice školská má přes 200 žádostí za školy nevyřízených, kdežto stát vydržuje ně- mecké školy zbytečné u zrušuje je teprre, když se do nich žádné dítě nepřihlási. Vyličiv ze- vrubně, jak vláda ve svém germanisačním úsile zřizuje proti českým střediskům německé školy, praví řečník, že je třeba o menšiny také starati se při sčítání lidu, aby státní orgány nemohly provést, co provodly při minulém. Dle prof. Rauchberga se do smišených krajin dostavší Češi ve velké míře poněmčují a jestliže se české menšiny přes to vzmáhají, jest to následek stálého stěhování lidu ze českých krajů, které se tím vylidňují a zároveň vysvět- lení úkazu, že nás v celku stále ubývá. Velkým germanisatorem je německý prů- mysl a okolnost, že Němci získávají u nás stále půdu. V drobné práci získáváme, ale ve velké máme více neúspěchů než úspěchů. Vláda po- škozuje nás také v odborném školství; Némci mají 51 odbornou školu, my pouze 20. Řečník pojednává pak o podpoře českých menšin, vyslovuje díky městu Písku za to, co učinil dosud v zájmu české menšiny na Vim persku, a vítá, že se této práce ujímá také studentstvo. (Hlučný potlesk.)

Hubka profesor Rauchberg Čech Němec Písek

28 article

Předseda p. dr. Štěpán předčítá sjezdu navržené resolucei »Účastníci manifestační schůze na, sjezdu krajského spolku »Prácheň« v král. městé Pisku po vývodech říš. posl. a univ. proí. dra. Fr. Drtiny a po četných projevech zá- stupců samosprávných korporací usnášejí s na této resoluci: Žádáme, aby náš stěžejní kulturní poža- davek, zřízení druhé české university v Brně byl jíž v podzímním zasedání řisské rady definitivně vyřízen. Poslance naše bez roz- dílu stran žádáme, aby se rázně zasadili o podání příslušné a naším zdůvodněným přáním vyhovující předlohy vládní. Svůj požadavek odůvodňnjeme nejen po- četností českého posluchačstva universitního, ale též nespornými kulturními nároky svého národe, nejpoplatnějšího národa říše Připojujeme ostrý protest proti stále ne- dostatečnému vypravení trvajících vysokýeh škol českých v Praze a v Brně a proti souslav- nému jich zkracování vůči vysokým školám německým a odsuzujeme, že vláda přes- sliby poslancům daně neúrychluje stavby české uni- versity v Praze a odkláidá stavbu české tech- niky v Brně.

doktor Štěpán František Drtina Brno Praha krajský spolek » Prácheň

29 article

Připojujeme se plně ko všem požadav- kům, projeveným na pražských schůzích „Svazu českoslovanského sludentstva“ a sli- bujeme, že těchto požudavků, jichž splnění podmiňuje další kullurní rozvoj našeho ná- roda, budeme se domáhati důsledně a se vši rozhodností. Jsouce pak solidárními s projevy studentstva v Praze, žádáme též za zřízení slovinské a ruské university. a všlo lnru „Vznomínajíce výročí loňského bouji- vého sjezdu v Prachaticích, usnášíme se po vyslechnutí vývodů řišského posl. p. Antonína Hubky, na náslodujícím projevu: Všeobeený útisk příslušníků českého ná- roda ve smíšených krajinách našeho králov- styí nuti nás k rozhořčenému protestu proti onomu vládnímu systému, který s dostatečnou rozhodností nečeli brutálním a bezkultürním násilnostem německých šovinistů na českých občanech, hlásících se o svá práva, uznaná státními základními zákony. Vědouce bezpečně, že soustavné útoky na existenci našich menšin sledují určitý a jasný cíl: roztržení českého království, oceňu- jeme veliký význam menšinového zápasu za práva českého člověka v celé oblasti zemí ko- runy české.

Hubka Praha Prachatice svaz českoslovanský sludentstva

30 article

Proto považujeme za svou povinnost za- vázati se k stálému a soustavnému získávání zájmu pro trpký život našich menšin a roz- hodnému usílování o plnou zákonnou ochranu jejich národních, kulturních a hospodářskýcho statků. Předseda prohlašuje jménem městské rady písecké, že se zeela k oběma resolucím připo- juje, a uvádí, že zastupitelstvo města Písku při- pojilo se k akci za zřízení druhé české univer- sity v Brně již r. 1901. Obě resoluce schvalují se jedno myslně. Jelikož se k slovu nikdo více nehlásil, byl schůze o 41 hod. odpol. skončena. Odpoledne uspořádána byla na městském ostrově studentská slavnost, se studentskou vý- stavkou a hojnými atrakcemi, jako volbou krá- sek, tombolou, buffetem a pod., na které za ve- lice hojné účasti obecenstva zavládlo záhy vše- obecné veselí a srdečná zábava.

Písek Brno