Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVII.

2

V Praze, v pátek 16. srpna 1907.

Praha

3

rae

4

UISIU ZZ9.

5 article

Na zanní a odnel. Ilstr erlkeí v v Prazel vl administral. na měsíe rl . . . k — s drojí čenílkon n. : . : k vo sleláh: aK so na něle rojtou zsíe t..:. . e s drojí zšsllkou na paěsí

6 article Nové období živnostensko-

Nové období živnostensko- ese t právní. Dnešním dnem nastává nové období ve vý- voji našeho živnostenského zákónodárství: až na nepatrné výjimky *) vstupuje v platnost zákon z 5. února 1907 č. 26 ř. z., poslední a jedna z nejobsáhlejších novel k původnímu, živno- stonskému řádu z r. 1859. Nové toto období ne- znamená epochu zásadně jinou; poslední dílo kuriového parlamentu je v hlavních intencích svých jen přímým pokračováním onoho směru středostavovské politiky živnostenské, jaká u nás inaugurována první novelou z r. 1883. Dva hlavní směsy vtiskují zásadovou pe- čeť téměř všem novým ustanovením nynějšího živnostenského řádu: na jedné straně snaha e možná zabrániti vnikání nekvalifikovaných živlů v kruhy malo, a středoživnostenské, snaha za- jistiti živnostem odborně vzdělaný dorost, jakož i povýšiti výnosnost jednotlivých živností přes- ným ohraničením výkonů jednotlivým živnosten- ským oprávněním příslušejících, na druhé stra- ně pak zpevnění, prohloubení a dobudování or ganisace stavu živnostenského, z níž by same vyřůstala rekrenční síla maloživností a vlestní povznášení hospodářského blahobytu živno t- nietva. Ku prvnímu směru čelí předpisy o prů- kazu způsobilosti, jeho rozšíření, zostření i pro- hloubení, předpisy o odborném vzdělání živno- stenského pomoenictva, dále přesné vymezení oprávnění obchodníků ku přejímání oprava změn, jakož i práva k braní míry, v druhém směru přicházejí v úvahu četná ustanovení, ji- miž veřejnoprávní organisace živnostenská má býti prohloubena, pevněji skloubena a dále vy- budována, jakož i rozšířena a utužena pravo- moc jeji.

7 article

Odkazujíce již k dřívějším svým článkům jednak při projednávání reformy živnostenskéh řádu, jednak po publikací zákona samého, dotý. káme se dnes jen letmo hlavních novot: Doss- vadní více jen formální průkaz zaměstnání jak učně a pomocníka má dle úmyslu nového zákona býti nahražen průkazem skutečně odborné způ- sobilosti. Toho hledí zákon dosáhnouti obliga- torním zavedením zkoušky tovaryšské a další novotou, že vysvědčení určitých živno stenských učilišť nenahražují plně průkaz způ- sobilosti, nýbrž že se žádá vždy ještě také prů- kaz praktické dobý učební nebo aspoň prakti- ckého zaměstnání jako pomoeníka nebo továr ního dělníka. Konečně má naznačenému účelu sloužiti i zkouška mistrovská, třebas ještě nebyla zavedena obligatorně. Seznam ře- meslných živností — podstatně nezměněný- pojat přímo do zákona. Předpisy o průkazu způ- sobilosti při živnostech „obyčejně ženami provot zovaných“ zostřeny. Při živnostech řemeslných, provozovaných obch. společnosti veřejnou nel komanditní, musí podati průkaz způsobilosti alespoň jeden společník, jenž podle smlouvy společenské jest oprávněn provozovati obchody společnosti nebo ji zastupovati. Nově zavádí se průkaz způsobil si pro jistou kategorii živností obehod ních, totiž pro drobný obchod se zbožím smí šeným a obchod se zbožím koloniálním, pece rijním a materiálním. Přesně ohraničuje se prá- vo, pokud živnostníci směji spojiti veškeré prá ce, jichž jest třeba, aby úplně zhotovili výrobky *) Toliko předpisy § 104. lit. b) až e) o zkoušee tovaryšské vstoupi v platnost 16, února 1908.

Dosso

8 article

i shede3 nsg ateons

9 article

své, dále pokud si sami v dobrém stavu smějí udržovati svá zařízení závodová, stroje, náčiní a p. a pokud směji zhotovovati si sami obvyklé v obchodě pomůcky, které slouží tržebnímu pro- deji jejich výrobků (bednění, obaly a p.). Právo živností obchodních, zejména konfekčních, ob- mezeno v příčině braní míry a zákazek na změ- ny a opravy. Konečně stanovena ještě celá řada podrobností co do vymezení živnosti řemeslnýc i koncesovaných, ke kterýmž posledním při- řaděno i zprostředkování míst a služeh. Změny, které zavádí novela v příčině or ganisace společenstevní, jsou tak četné, ze by samy vyžadovaly obsáhlé stati zvláštní. Všeobeeně tu budiž poukázáno jen na nejpronikayější, jako snaha o zřizování spele- čenstev odborných, tvoření svazů či jednot spo lečensťevních i dalších vyšších jednotek organi- sačních, jako jsou svazy svazů atd., z nichž některé po připadě lze zavésti i obligatorně, dále na zevrubnou úpravu vnitřní organisace spol - čenstev, na rozšíření vlivu společenstev v širo- kém oboru živnostenské smlouvy pracovní (zpro- středkování práce, kolektivní pracovní smlouvy a p.), na úpravu pojišťování mistrovského, zvl- ště však i na rozšířené, resp. zcela znovu zave- dené intervenční a řekunrsní právo společenste v celé řadě důležitých otázek praktických atd- Instituce instruktorů společenstevních, dosud jen na ministerském nařízení spočívající, postavena na základ zákonný.

10 article

Nastává tedy mnoho nové práce, praktické uplatnění řady dávných tužeb a přání, nové úsil o hospodářský rozkvět důležitého středního sta- vu. Nechceme se pouštěti do rozboru otázky, p kud předpisy nového zákona dovedou skutečně vésti k eíli, který si reforma živnostenského práva položila. Bylo by zbytečno příti se o zá sadu úplné svobody hospodářské či většího men šího omezování jejího, o otázku snah obmeziti co možná soutěž a p., kteréžto problémy na sčetněkráte právě při příležitosti reformy živno stenské byly diskutovány; dnes vchází nový zá kon v plný život a úsilím všech musí býti, i sla bých a stinných stránek jeho co možná využitko vati ku povznesení a rozkvětu našich malých středních, ale i velkých závodů živnostenských Ne v závisti a nepřejienosti jiným, ne v potírán druhů v povolání, nýbrž ve směru horlivé práce bohatých vědomostí odborných, universálního vzdělávání a reclní výroby spěje linie skuteč- něho pokroku hospodářského. Ostatně otázk živnostenská nevyčerpává se jen úpravou oněch předpisů, jež zahrnujeme souborným názvem živnostenského řádu; mnohem účinnějších opa- tření nalézáme v jiných oborech politiky malo živnostenské, z nich v prvě řadě v t. zv. z vele bovací akci živnostenské.

úplný svoboda živnostenský řád

11 article

Třeba bychom tedy ani my nemohli souhla siti se vším, co nynější novela zavádí, nedáme se másti naprosto rozdílnými posudky, ktere v té příčině denně slýcháme. Jak to pravil ne- dávno ministr obchodu, dr. Fořt? Zrovna jako při budování svém, tak tak ve svých účincích dojde nynější zákon zásadně rozdílného přijetí a posouzení. Jedni shledají reformu a její cesty s nynější dobou neslučitel nými, druzí naproti tomu označí míru a význam nynějšího pokračování ve vývoji živnostenském nedostatečným. Oběma možno však namítnouti. že jsou v neprávu. Duch času ve věcech hospo- dářsko-politických není určován individuálnín názory a přejatými zásadami strannickými, ný biž železnou nouzí lidových vrstev, zápasících

doktor Fořt

12 article

sli a lar o o své hospodářské zachování a svůj rozvoj. Po sobnost zákonné reformy co do ryze hospodář ských momentů nebude se směti nikdy posůzo vati s upřílišeného hlediska zákonné suverenily Zákon nemůže stvořiti hospodářských hodnot může jen, ježto každé positivní právo výbíhá v pojmově omezování, zjednati a zajistiti pořá dek. Odpovídá-li tento pořádek zdravým výděle čným pudům jisté hospodářské epochy, bude dobrým nástrojem pro hodnoty, tvořící podnika- vost obyvatelstva; vypoví-li tuto službu,je špatným. Ježto nyní novelh 1907 kráčí po cestě právními dějinami dané za cíli, jež si všechno organisované maloživnostnictvo označilo samo za své vlastní, lze právem čekati, že našemu snaživému, oehrany potřebnému a jí i hodnému maloživnostnictvu dostane se reformou nynější zdokonalení odborné zdatnosti jednotligec, po- vznesení stavovského uvědomění a zvýšení vlivu celého tohoto povolání v organisacích sjedno- ceného

13 title

Politické zprávy domácí.

14 article Z Pešti. (Hr. Apponyi o chorva

Z Pešti. (Hr. Apponyi o chorva ské otázee) Hr. Běla Apponyi vyslovilse k spolupracovníku »Pester Lloydu«: Donfám. že spor s námi se urovná, jakmile Chorvaté vystřzliví a chbrvatská myšlenka nabude vrehu nad jihoslovanskou propsgandou, což se jiste stane. Musí nadejíů okamžik, kdy chorvatšt vlastenci nahlédnou, že by bylo pro ně velkým neštěstím, kdyby se chorvatská národní indivi- dualita rozplynula v jihoslovanském mikta e vže compositu. uod My naproti tomu doufáme, že se přání hr. Apponyia nesplní. -Není přirozenější politíky chorvalské nad sjednocení se Srby. Co je při- rozené, vždycký zvítěziti musl. Nepřirozený je maďarský imperialism. Proto on ustoupiti musl a nikoli srbskocchorvatská koalice, jež ostatně nezavdála podnětu konynějšímu konfliktu Chor- vatů s Madary, ale ovšem opatřila Chorvatům sílu, která jim dopómůže k vítözství. Z Mitrovice. (Vážná nehoda při vo- jenském evščení c. k. jizdy.) 11. pluk dragounů obdržel při vojenském cvičení u Mi- trovice rozkaz jeti největším tryskem přes pole. 1500 m. se rozjelo podle rozkazu. Brzy se zdvihly takové mraky prachu, že žádný z jezdeů neviděli svého předáka. Náhle spadl rytmist Forman dol jámy i s koněm. Jezstci toho nepo- zorovalí. Prve než se rytmistr mohl sebrati z jámy vyskočiti, začali za nim padati jiní jezdci.

Apponyi Chorvat Srba Madar Pešť Hradec Mitrovice Pester Lloyd

15 article

Někteří tuto překážku přeskočili, ale tém, kte se octlí v jámě, bylo béda! Utvořilo se klubku i z nich i koní, koně se kopali a kousali. Roz- měry nehody se tají. Ze Záhřeba. (Codělá Radkocz ay- Fuček?) Persekuce pomalu začíná, „Agramnei Ztg.“, orgán chorvatské vlády, dovozuje, že je v Chorvatsku tolik svobody, jako v jihoamerické republice, že tedy bude záhodno ji přistřibnouti — Persekuce tisku začíná u krajinských orgánů „Narodna Obrana“ v Oseku naříká, že je pr každé číslo konfiskována, ač píše zcela mírne Konfiskace děje se teprve na pošťě, aby erár ne přišel o poštovní známky a zmocnil se adres Bado sa Bar b odběratelů listu. „Agr. Tgbl.“ píše, že bán Radkoczay- Fuček přijímá každého dne rozkazy z Pešti a sám ze sebe ničeho nedělá. Ano i úvodní články jeho úřadního listu jsou spisovány v Pešti. Zemská vláda chorvatská pracuje o rozpočtu na r. 1909

Bada Záhřeb Chorvatsko jihoamerický republika Osek Pešť Fuček Agramnei Ztg Bara b

16 article

Z chorvatských politiků žádný není k bánot zván k rozmluvě. Z toho všeho vidno, že Pešť jest odhodlán jíti přes chorvatskou samosprávu těžkými bo tami a vládnouti na příště Chorvatům svým „pefely“ nejen bez ohledu na jejich práva nýbrž i bez ohledu na jejich polřeby. — (Tábory lidu.) V neděli se kona v Pakráci tábor srbské samgstatné národní stra- ny. Přitomni byli: kandidát chorvatsko- srbské koalice dr. Dušan Slojanovič, srbšti poslanci n chorvatském sněmu Jovan Banjanin, Bade Budi- savljevič a dr. Dušan Popovič. Tábor byl i o Chorvatů četně navštiven. Poslanci byli obyva- telstvem sympaticky pozdravováni. Shromážděn schválilo stanovisko a činnost strany i chorvat- sko-srbské koalice, zejměna že Chorvaté i Srbo- vé bojují svorně za práva svého maťeřského ja o1 zyka, jenž jěst jeden Také v Oseku konal se v neděli tábor lidu svolaný stranou pokroku. Mluvili dr. Kapel, re- daktor „Nové Doby“, a Václav Wilder, redakto „Pokretu“. Usneseno vyzvati bývalého bán hr. Todora Pejačeviče, aby v Našicích kändido val proti dru. Radkoczayovi. V Belovaru konala se schůze socialista která se prohlásila pro všeobecné volební právo Tábor lidu, svolaný pokrokovou stranou d Kloštru Ivaniče, byl politickým úřadem zakázán Následkem toho konala se pouze důvěrná porad- volíčů, jíž se zúčastnílo 80 osob. err s

Chorvat doktor Slojanovič Banjanin Popovič Srba Wilder Todor Pejačevič Ivanič Pešť Osek Bade Buďa

17 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. srpnu.- Odhalená tajná bulharská organisace v Make donii a bulharské porážky. „Slobodě“ oznamují ze Skoplje: Bulhan skou organisaci v Štipu stihlo velké neštěstí úřady zachytily šechny její niti. Stalo se to ná- sledkem nesvárů, které vznikly v bulharském re volučním komitétu. Nesvár se jeví mezi komits jak v Bulharsku, tak na jejich působišti v Make donii. Bulharské veřejné mínění, vláda, ano sám kníže pokoušeli se při každé vhodné příleži tosti, aby ten nesvár udusili, ale nepodařilo se jim to, neboť v revolučním komitětu bullarském zavládla strašná demoralisaée, kde každý pod každou záminkou snaží se uchvátiti co nejmast- nější místě. To není teprve od včerejška. V ko- mitétu vždýcky byly koteřie, které naproti sobě chovaly větší nepřálelství, než naproti Turkům. Tyto nesváry oslabily bullarský teror. v Ma- kedonii a Starém Srbsku va následkem toho je že bezmála všecky horské vsi přešly na srbskou stranu a v srbskou organisaci. Nescházele mnoho a byly by na srbskou stranu přešly i ves- nice na rovinách, a to až na samé branici, bul- harského knížectví. Blízká záhuba, která hrozila celé dvacítileto bulharské práci v Makedonii a Starém Srbsku donutila předáky komitétu, že uzavřeli jakýs ta- kýs mír. To se stalo i v Štipu. Smír podepsalo padesát bulharských agentů. Listina o smíre byla po kur,-u poslána do vsí, které jsou v bul harské organisaci, aby o smíru byly zpraveny komitétské pododbory. Ale kurýr měl neštěstí Mezi vsemi Troděrcem a Sudučnijí chylil jej vý běrči daní, prohledal jej a odňav my tento důle žitý dokument, odevzdal strážníkům, aby jej do- vedli do Štipu. Jakmile se v Štipu proslechlo, co se kurýru přihodilo, podpisatelé smíru pokusili se utéci ale turecké úřady většinu pochytaly. Několik to- nd ho pni

Turek Praha Bulharsko Ma Makedonie

18 article

odájtezešlud nbotl

19 article

V drobném pa odejit

20 article

stevek mělaao

21 article

ranni číslo o sobě . . . za 8h odpolední. . . . . nazb Ve flislkách na venkově ranní čislo. . . . . . . . 10k odpolední . . . . . . . . 4h Iuserál v plati sa hotově zapřed. Přodplncení a inperty přijímá drslnl- strnoe v Mlarianské ulici č.3. Tam nacházají se též rečskee Ulskárna s ezpeůice „Národnich Listů- Eukopiny se bevraesji.

Mlarianský ulice

22 article

mu dní postaveni jsou před vyjímečný soud, jenž zajisté nad nimi vyřkne těžký ortel. Ale ná- sledky postihnou také bulharskou revoluční or- ganisaci, pro niž město Štip i kraj štipský budou ztraceny. Ale bulharskou organlsaci slihla ještě větš rána. V Zavardaří srbské vsi osvobodily se o bulharského teroru, pod vedením chrabrého voj- voddly Gligora. Srbové tamější utvořili několik čet. Bulhaři několikrát se pokusili na ně napad- nouti, ale vždýcky byli poražéni. Vidouce, že v Zavardáří nebudou tak snadno hotovi, Bulhnři pojali úmysl utvořiti ne fiž velikou čotu, ale celé vojsko. Aby se jim to snáze podnřiló, mi- nistr vojenství v Sofii komandoval z každé po- sáky značný počet vojáků do tohoto sborua dal jej pod krchní velení Sarafova v Kystendylu, polraničném městečku bulharském. Ale bylo to příliš okaté, tuk že si toho povšimli ceizinei v Bulharsku, a bulharské úřadní kruhy byly přinuceny pustiti do evropských novin známý telegram, že od plovdivské posádky zběhl jistý počet vojínů, aby vpadli do Turecka bojovati tam profi Srbům Toto vojsko byle z kystendylských vojen- ských makazinů opatřeno vším potřebným, pře- vedeno přes bulharskou hranici a tajnými cesta- mi dovedeno na Vardar. Již dne 10. července t. r. toto bůlharské vojsko napadlo na srbskou ves Nikodim za Vardarem. Proti vsí operovalo 200 vojinů a ostatní mezítím drželi obsazené cesty, aby šrbské vesnici odnikud nemohla při- jíti pomoc. V Nikodimu byla právě malá srbská četa deset mužů pod vojvodou Josifem. Ale tato nepatrná četička vyvinula tak junácký odpor, že zahnala dvaeetkrát silnější Bulhary a způsobila jim veliké ztráty. Již se Bulhaři nemohounchlu- biti Slivnicí. a o

Gligor Srba Bulhar Josif Sofie Bulharsko Turecko Vardar

23 article

Dva dni na to, 12. července, Bulhaři znova a vší mocí udeřili na Nikodim. Vojvoda Josif na- sadil nadlidskou sílu, aby zachránil ves od divo- kého útoku bulharských vojínů, porážkou. roz- licených. Bulhaři posléze prodrali se na jednom konci do vsi, kde zapálili čtyři domy a dva stoby slámy a ubili dva sedláky. Ale srbští obranci v rozhořčení svém vrhli se jako lvi na Bulhary, a to zbraní, které Bulhaři před několika lety v Solunu prví užili — pumami. Bulhaři neodo- lali a obrátili se na útěk, odvlekše s sebou ženu padlého srbského sedláka a tři děti. Srbská četa ztratila pouze jednoho člena, jménem Špírka Rističe. Bulhaři měli dosti mrtvych a raněných. Slyšíe třesk pušek a pum turecké vojsko sletělo se se všech stran, aby se dalo do Srbu i Bulharů. Cestou Turci narazili na četu srb- ského vojvody Vasilija Trbíče, jenž pospíchal Josifovi na pomoc. Ale Vasílijovi se podařilo po malých ztrátách schovati se v Nikodimské pla- nině. V tom přišle Turkům do rány ono od Srbo poražené bulharské vojsko, jež už slyšelo, že Turci přicházejí, a také se chtělo sehovati v Ni- kodimské planině. Mezi Bulhary a Turky roz- předla se krvavá bitva, Bulharští vojáci, neumě- jíce četovati a jsouce v menšině naproti Tur- kům, brzy podlehli. Do soumraku byl osud vo- jenské výpravy bulharské rozhodnut. Zahynulo pět bulharských vojvod, mezi nimi pověstný roz- bojník Alabak a bývalý bulharský učitel Nikeli z Velesu. Kromě nich zahynulo Bulharům přes 90 mužů. Ostatní se rozběhli, kam který molil Na bojišti Turci našli množství bulharských vo- jenských pušek, dvě vojenské trubky a u pad- lého Alabaka celý archiv, z kterého bylo vidno.

Bulhar Vojvoda Josif Špírek Ristič Srba Turek Vasilija Trbíč Nikel Veles

24 article FEUILLETON

FEUILLETON lndntr

25 title

Literatura.

26 article

* Viktor Dyk: Prosinec. Akta působ nosti Čertova Kopyta. V Praze, nákl. J. Outy 1906 K 6.—,bo Deset let! Doba na pohled krátká, al vakutku sehopna pojmouti v sebe světy udá- lostí, převratů a změn. Studentstvo, které nyní do Prahy chválá, kde bylo před desíti lety O bouři pražské r. 1897 sotva že má zdání o jejím osudném, nebezpečném a smulném po měru k mladé české inteligenci a její budoue- nosti nemůže míti než tušení. A přece nemůže stavu svému a přítomnosti dobře porozuměti neporozumí-li nedokončeným dosud aktům minu losti. Novinářské popisy těch dějů jsou po hřheny, kde se nyní o těch příbězích poučiti Těžká rada. Nulno hledali v časopisech. Týkalo se to osobně sice lidí zvláště pražských, ale věeně to otřáslo nebo mělo otřásti celým če- ským svědomím.

Dyk Praha

27 article

Jak otřáslo, toho svědectví máme právo hledati také v belelrii. A skutečně, jsou tu jed- nollivci, kteři cíti jakousi mravní povinnost od- pověděti svému svědomí na otázky stran one bouřlivé minulosti. Dála se tehdáž mravn zkouška české trpělivosti a spolu odvahy. Hrozné věci se dály, a jak bývá, ani ti, kdož byli na bojišti, nevěděli v pravdě, oč jde. Pravda tako- vých události se musi po léta shledávati, než nastane spravedlivý soud a klid. Avšak to se týká dějin. V umění jest po uěkud jinak. Jeho soud je rychl-jší, protože cií a obraznost jsou rychlejší, než logika časů. Z to nastává ovšem nebezpeči, dovedeme-li v umě- leckém díle svou cennou pravdu najiti. Přímého účastníka dějů poutá dlouho neklid, a stranné stanovisko osobní jest velmi na snadě. Nejen u autora, ale i jeho členářů. Mnozí čtenáři od- suzují dílo, když nehoví jejich straně. Neobsa- huje li však dílo, než pravdu krátkou, časovou strannou, je po něm veta. Co je Dykův »Prosinec« ? Jest to slovesné dílo, v němž se formou románovou podává obraz pražských bouří r. 1897, a sice tak, aby bylo viděti, jakými louhami, náladami a názpry je provázela jistá skupina mladé české intel

Dykův

28 article

gence, skupina nazvaná »Čertovým Kopytem« Proč jde autorovi o tu skupinu ? Poněvadž vn vidí zastoupeny hlavní směry duševního prou- dění v mladé inteligenci pražské; směry, v jichž povaze, příčinách a neblahé jakosti se jasně obrážela všecka ubohost výjevů na ulieích. Nač ta romantika »Čertova Kopyta« ? Snad pro ironíi a symbol. Náčelný duch skupiny je Faust (Hda- rius). Jest silný a klidný, ale tim nešťastný, že ne působí kladnou stránkou na své mladé okolí, nýbrž zápornou. Rozlévá kolem sebe negaci a skepsi, budí rej Mefistů, démonů české otravy. Zpod sebevědomého mudrlantství vyčuhuje »čer- tovo kopyto« = nebezpečná nemoc, národní mdloba. zv a Vizme tu representaci: Mladý Kopulent je mladočeský radikál. Jest jediný v skupině, jenž má ještě smysl pro heslo »čin«. Rád by, aby za pád Badena způsobena byla tryzna, totiž krvavá řež. Ale nemá ani daru vůdcovského ani odvahy bojovníka, aní sí neuvědomuje následků nepřipraveného boje. Pravý Hamlet český, jejž tíží povinnost činu i neschopnost odvahy, jenž opoušti lásku, aby se oddal v boj, ale boj opoušti, aby se v divadle oddal marným úvahám.

Faust Hda Mefisto

29 article

»Kadeřábek« je individuslista, bolestnou něspo- kojeností se vším otrávený. Bouří se, pohližeje na svatbu, proti přirodě, že má býti jenom její nástrojem, ničím sám sebou. Byl by prý ze své otravy uzdraven, kdyby tekla krev, kdyby s stal čin. Kdyby! Kdyby se opovrhovaný celek obětoval za jeho jednotku! A přece je v té touze mnoho pravdy a sama ta povaha je hlu boká a cenná. sn »Řeřicha«, praktický žurnalista a politický kazhtel, je v bouři opatrný, hladký sobec, ne chce se vydat v šanc. »Tureček« je titěrný bláznivý vtipkálek, jenž má radost z každého »hetzu« a v bouři nárednostní vidí jen špektákl. Je nejčetnější živel v skupině a nejdaremnějše. »Černoch« jest ohlašován stále jaksi tajuplně jakoby vzácný kus čertoviny; pak se ukáže mladíček holobrádek, jemný sarkustik, stále plný reservy, jenž studuje a studuje, pathosu nevěří a vášní nemiluje. Pravý abstinent vzletu, doko- nalý kandidát mefistovství. Nejhorši nemoc v tom ovzduší cynickém a hrubém ulovil si »Haeken- schmied«, nejzáhadnější postava družiny, ačkoli dost zblízka určená slovem »bard«. Každý z ostatních má nějaké útočíště, protože jsou

Kadeřábek Řeřicha Tureček

30 article

sobci; on však jim není, jest povolán — básník — žili cilem pro jiné a miti touhu, ale pozb obojího v tom dábelském ovzduší sludeného rozumu a nezbývá mu vlastně než zoufání. Ale i k tomu by bylo třeba citu, citu cti a váž nosti aspoň k sobě, ale že ho nemá, ani zoufa nemůže, a utiká se k ironii, k posměvačství k opojování se kašparstvím. Ale má chvíle za- mlklosti a tu jej hryže němý bol. Strhne ruku Kopulenfovu, napřaženou k ráně, protože nevěr ve význam pouličního toho boje; jinde tuší po třebu rány a zskročení. seb To jsou hlavní herci Dykovy sceny. Když prineipál pobořel, jské pak mohou býti figury jež vybere z truhlice svě minulosli? Však on nepraví, když je tak ubohé předvádí, že tolo byli oni, nýbrž praví, hle — toto jsme byli my. Takble spravení jsme byli, my, mlädež, především povolaná k obělem a činu, když je zle; takhle jsme vypadali a smýšleli, když na- stala v Praze historická ona chvile. Ha n bsou nás přikryla ona chvíle a s námi celý ten směr moderní výchovy, positivisticko-utili- tární. Tam volal vážný děj, zde však byla lho- stejnost, zbabělé sobectví a neschopnost všelikého roznětu. Nemoc, oblomovština, přizrak »čertova kopyta«, ovoce materialismu a různých jiných ismů Nuže, co dál? Nie dál. Co moblo díl akto založené podati, už podalo Jak palrno nešlo jen o románový obraz, nýbrž také o věc hlubší: o litost, dostiučinění spravedlnosti, o rozbor svědomi a upřimnou, obrozující zpověd As čin umělecký?Autor vyličil přiběh v němž otrávená jeho duše klesala, a ulm e od otravy té uzdravuje, jako Goethe Wertherem.

Kopulenfův Dykův Goethe Werther Praha

31 article

Ale Goethe uzdraviv sebe, otravoval jmné. Zdsl nebude otrava v Prosinci vyličená působili na mládež dál? Nebude. Wertherova nemoc byla skrytá a libezně jímavá, zde však v Prosinci je zjevně vyložena, se vší odporností tvaru I zá pachu. Všichni ti lidé jsou hrůzně protivni, ale chtěl-li by se čtenář proto mrzeti na autora, pohlédne vám jeho román tak přísně do očl že rázem pozbudete bezpečného sebevědomi di vákova a oetnete se na sceně — pranýři sami Neboť pošlema se v mysli v onu dobu na ulie a uzřime, jak pernou pravdu pověděl poslanee o bouři české, když řeki, že z ní nemůže ni býti, protože předně aikdo nec ke nic riskovati a za druhé není muže jenž by to vedl. Příčinnost lěch dvou věc jest lak daleká a hluboká, že z ní nemů že nikd sebe osvobozovat a nikdo nemůže, ani román autorův, slušťuvati ji kolem jediného muže A sám román dal spravedlivě a umělecky na konec rozřešení blouznivé touze po činu, kdyz ukázal, jak se revoluce zvrhá a neřestmi luzo vitosti bídně konči. Dykův »Prosinec« jest lilerární zjev vyni kající důležitosti. Jest důležit látkou i autorem uměleckými přednostmi i nedostatky svými zvláště svou upřímnou touhou po lepším Vbk.

Goethe Wertherův Dykův

32 article

Našenovinky. * Dr. Čeněk ZIbrl: Nápisy do slaročeskýel pnmálníků až do doby probuzenské. Slilrka první Světová knihovna sv. 593.—594. RRediguje Jaroslav Kvapil. NáklademJ. Oity v Praze.) Originální knížka! Dr. Čeněk Zíbrt, známý u nás i mnohde v cizině čelnými pracemi svými z kul- lurní historie české, seznamuje nás tenlokrále s staračeskými — památníky. Autor věnoval se se zá- libou již po více let studiu mudrosloví a průpověd našich předků i našich velikánů, zaznamenával pe- dlivě každý nápis, kde jaký — na domě nad dvelmi. na oknech kosteiních, v starodávných krčmách ald — spatřil a v době poslední prostudoval I zvláší za účelem uveřejnění, celý musejní archiv, odkudž pořídil pečlivý výbor průpovědí, hesel a veršíčko všech možných staročeských památníků. Uvá- dime jén, že jsou tu na př. výtažky i z památníků Krištofa Haranla z Polžic. Karla ze Žerolína atd. Část první obsahuje nápisy ze slaročesk ých „štambuchů“ a památníků až do doby probuzenské z nichž některé dojímají svou prostotou a upřimností jié opět zarážejí svou úmyslnou afeklovanoslí strojeností, jakými jsou velmi zhusla na příklad čelně věnování památníková, z laliny obyčejně do řeč naší přeložena (lakovéto nepůvodní jsou označeny v knize hvězdíčkami). Co činí celek knihy zvláště cenným, jsou čelně aforismy a věnování z péra na šich buditelů — Palackého, Dobrovského, Čelakov- ského, Václava Hanky a j. Jsme na II. část sbírky skulečně zvědavi. Dr. K. Kraepelin: Sludis přírody v bytě. I. číst. Dle druhého vydání přeložil Rudolí Augen thaler. (Světová knihovna sv. 595.—596. Rediguje Jaroslav Kvapil.) Nákladem J. Otty v Praze.

doktor ZIbrl svatý . 593 Kvapil Čeněk Zíbrt Krištof Haranl Karel Palacký Dobrovský Čelakov ský Hank K Kraepelin svatý . 595 J Ott Praha Polžice Žerolín Sludis příroda

33 article

Zajímavá knížka, jež hodí se zrovna tak do ru- kou mládeže jako dospělých. Zajímavá nejen svým obsahem, ale i tím, že, ač psána jest přísným vědcem německým drem. K. Kraepelinem ředitelem přírodo- vědeckého musea v Hamburku, i příjemně pobaví jak povidka nebo noveleta, Leží to v aulorově neoby- čejné schopnosti, zdánlivě suchou nezáživnou vědu učiniti populární a zajimavou i pro toho, u kohe každá vědeská livpolhicsa způsobule nervosu. Krae pelin sepsal již několik knížek podobných, ale tato pokládá se za nejlepší, neboť dočkala se v Německu již třetího vydání. Forma v „očkování“ výkladů vě- deckých jest forma dialogu „třeba považována jesl ka zaslaralou, přece se zdála spisovateli za nejzpůso- bilejší k dosažení kýženého cile“, jak Krepelin sám praví. Dialogů takových jest v knize celkem sedmi o vodě, o pavouku, soli kuchyňiské, neroslech a písku kanárkovi, pelargonii a zlaté rybce. Celkem nikoliv neobvyklý, ale přece pestrý výběr z říše přírodní o němž podáno tolik novostí a zajímavostí, jako v málo které knize podobné. Ze stránek „Sludií pří- redy v bytě“ učíme se ještě více mllovati a ctíti ve- likou Přírodu.

K Kraepelin Krepelin Hamburk Německo

34 article

* František Polívka: Užilkové a paměti- hodně rosiliny cizích zemi. Více nežli 450 vyobra- zení. Nákladem R Prombergra v Olomouci. První dílo v našem jazyku, v němž popsány jsou zevrubně všechny význač ější květiny, rostliny i strom; cizo- krajné. Rozvrženo jest celkem na dvanáct oddllů, v nichž postupně popsány cizokrajné stromy a keře ovocné, rostliny kuchyňské (na př. banán, ananas, rýže, sžgovník ald), rostliny užitkové (zvláště ká- vovník, čajovník, kakaovník, cukrovník), rostliny, jež skýtají koření (na př. zázvor, skořice, pepř, mušká- tový květ a j.), rostliny lékárnické, olejné a ostatní, těmto příbuzné, rostliny silicové (na příklad růže stolistá, jasmín pravý a jiné), dále pak rosthiny. skýtající výměšky z kůry neb dřeva, rostliny tříslové a jim příbuzné, rostliny, jež skýtají maleriál na výrobky továrnické a řemeslnícké (jako baviník, mahagon, papírovník, dub korkový a j.), rostliny bar- vířské a konečně takově, jež skýtají jisté zvláštnosti zajímavé, jako rostliny velikého rozměru masožravé, cizopasné, rostliny v dějinách pamálné atd. Z toholo výpočlu možno víděti již, že kniha ta jest ceny nemalé, zvlášlě když prána jest osvědčeným odborníkem Frant. Polivkou, ředitelem české stální rcálky v Olomouci. Populární popisy vhodně do- plňují přečelná, přesně a pečlivě provedená vyobra- zení rostlin popisovaných.

Polívka Užilková Prombergr František Olomouc

35 article

* Körbrův ilustrovaný průvodce po pamálnoslech a zajímavých místech království českého. Nákladem T'avia Körbra v Praze. Turist cké příročky dosud velmi slabě byly v li teratuře naší zastoupeny. Bylo to chybou velikou: v nedostatku publikací českých kupova y se německé Badaeckry, Woerly ald. — z nutnosti. Vyskyllo se sice několik knih podobných i v naší literaluře, ale více méně malého rozsahu, nevyhovující všem poža- davkům i praktické polřebě. A mimo to obyčejně byly to průvdoci po jednom, dvou míslech, lokální, podobně sbírky, jako jest ku př. Woerlova, jsme dosud neměli. Körbrův průvode po památných a zajímavých míslech království českého vyhovuje zatím dosta- tečně nyní požadavkům moderního turisty — Čecha. Poučuje důkladně a přece zase ne tak punličkářsky, aby to bylo na úkor prakličnosti obschu, nepone- chává nepovšimnuty žádné zvláště historické pa- málky, hledě při tom i na praktické stránky cesto- vání. stravování, železnice atd. Každý svazeček je dná

Körbrův Čecho Praha Avia Körbr