*e Z Berlína, 15. září. Britannia v. Preussen 3 : 1. Berl. Ballspielcl. v. Stern 6 : 2. Z cyklistského ruchu. ** Déšť znemožnil celou řadu závodů v Ně- mecku, tak zejména velkou cenu ve Špandavě, le - tounské mistrovství v Treptově, kde odjeta toliko 10 km. praemiovka (vítěz Rabe 14 : 304/2), závody v Lipsku, v Drážďanech a Norim berce. ** Robl dobyl zase jednou vítězství v Ko líně n. R. ve velké cené Evropy, urazív pře- depsaných 100 km. za 1 : 17 : 371/%, 2. Mauss, který prvních 10 km. vedl, o 2860 m. zpět, 3. Dickentman o 3400 m., 4. Huber o 15..600 m.

Šachy- ee Mezinárodní šachový turna v Karlových Varech. (Zvl. telegram.) Rubinštei- novi podařilo se vyhráti přerušenou partii s Čigori- nem, ačkoliv byla přerušena v posici úplně vyrov- nané. Zdá se, že Maróczymu se už nepodaří svého rivala dohnati, neboť Rubinštein má hráti m nohem lehčí partie než Maróczy. Důras vyhrál, jak se oče- kávalo, se Spielmannem. Stav: Rubinstein 131/2, Maróczy 13, Leonhardt 111/2, Důras, Salve a Vidmar 11. Němcovič a Schle- chter 101/2, Teichmann a Wolf 10, Marshall 91/2. Dus Chotimirskij a Janowski 81/, Tartakover 8, Mieses Čigorin a Spielmann 71/2, Berger a dr. Olland 6 12 Cohn a Johner 4. Komité, pořádající turnaj, zvýšilo a rozmnožilo ceny na dvanáct: 3000, 2000, 1400, 1000, 809, 600, 500, 400, 300, 250, 200, 150 K. Také ostatní hráč obdrží po 100 K. Baron A. Rotschild věnoval tři ceny za nejlepší partie 300, 200 a 100 K.

Vodní sporty-

** Dvacetiletí svého trvání oslavil v neděli meelingem v císař. lázních v Pešti Magyar Testgyakorlok Köre. Zájem se soustřeďoval na mi- strovství na půl míle, v němž se utkali Zachar, Hájos a Tobias. Po 13. obrátce byl už Tobias 20 délek zpět a vzdal se. Zachar a Hájos bojovali tělo vedle těla, až v předposlední obrátce Zachar přece vedl o 11/ vardu, na cíli však měl už toliko 1/2 yardu výhody. Čas jeho 11: 532/s jest uherským rekordem. — Ju- bilejní memorjal na 150 yardů vyhrál Z. Halmary před Munkem.

Ze soudní síně. Z rozhodčího soudu dělnické úra- zové pojišťovny. Albert Taussig, účetní pivovaru firmy M. Taussig v Sedlci u Kutné Hory, odebral se dne 24. ledna 1907 na nádvoří pivovaru a když se vracel do kan- celáře, nalezl cestu zatarasenou. U dveří ležel velký, hlídačský pes, který na Taussiga zuřivě vrčel. Účetní psa odháněl, aby do místnosti mohl vejít, v tom však hafan vyskočil a Taussiga kous! do pravé ruky. Nebylo to tak značné poranění, ale Taussig myslil že může mít zhoubné následky. Přihoda byla sdě- lena úrazové pojišťovně, která rozhodla, že jakýkoli nárok Taussigův na odškodnění způsobeného úrazu nelze splnit, neboť poranění neutrpěl v podniku poněvadž jde o poranění soukromého rázu. Taussig se s tím nespokojil a podal žalobu na uznání, že

jde o podnikový úraz. Případem tím zabýval se včera rozhodčí soud za předsednictví p. r. z. s. Köhlera. Úrazovnu zastupoval tajemník p. dr. Švácha, žalobce p. dr. Meissner. Soud rozhodl, že skutečně jdeo úraz podnikový, poněvadž byl pes ustanoven ke hlí- dání závodních místností Renta nebyla však Taussi- govi vyměřena, ježto ma nyní stejný plat jako před pokousáním, nedoznal tudíž žádné újmy. Jak vypadá bezpečnost životaa majetku na Ostravsku. Nový Jičín, 14. září. Před zdejším soudem porotním projednáván byl právě případ, který křiklavě ilustruje poměry bez- pečnostní na Ostravsku. Jak jsme mezí denními zprá- vami zaznamenali, přepadáni byli letos v květnu často lidé, vracející se v noci z Moravské Ostravy z divadel, koncertů a jiných zábav domů do sou- sedních obcí, až po uši ozbrojenými mladíky, kteří vyhrůžkami a když tyto nestačily, skutečným násilím donucovali chodce, aby jim vydali peníze, hodinky a jiné cenné věci. Teprve v noci s 31. května na 1. června t.r. poda- řilo se tři z lupičů, když byli celou řadu osob pře- padli, oloupili a zranili, zatknouti; ostatních svých spoluvinníků lupiči prozraditi nechtějí. Zatčeni byti 21letý Jan Goraj, 17letý František Kula a 20letý František Kočenda, vesměs horníci v Moravské Ostravě. František Kočenda den před přelíčením — patrně ze strachu před trestem — v žaláři zemřel, kdežto ostatní dva odsouzeni byli k citelným trestům, totiž Jan Goraj na 31/2 roku a František Kula na 3 roky do těžkého žaláře.

Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. 282. hra v předpl

V úterý 17. září. (2. čtvrtka.) Pohostinsku vystoupí Marja Bogucká od Velkého divadla ve Varšavě. Eugenij Oněgin. Opera o třech dějstvích. Složil Petr Iljič Čajkovskij S textem dle basně Puškinovy, překladem Marie Červinkové-Riegrovy. Konec po 10. hod Začátek o 7. hod.

Arena na Smichové V úteřý 17. září.

Lidové divadlo „Urania“ v VII. časti Prany. zahradě 1. pražskoho měsť pivovaru Začátek o 7. hod. V úterý 17. září. Po třetí: Anna Karenina. Drama o 5 jednáních s proměnou. Dle stejnojmen- ného románu hraběte Lva Nikolajeviče Tolstého na- psal Karel Fořt. Režisér Bohd. Lachman. blize Palackého cro stei Začátek o 7. hod. 17572 Chocholouš. Činohza o 4 jednáních. Nagsal E. z Wildenbrochu. Přeloži! Antonín Pulda. Režisér Josef Kubik.

Pištěkovo lidové divadlo vachranteo

V úterý 17 září 1752 Tři páry střevíců. Fraška o třech jednáních s předehrou se zpěvy.

Dle K. C. napsal J. Stolba. Režisér Marek st. na Kra- Začátek o 7. hod.

u Deutscls Nové lidové divadlo v Praze VIII. vibmi. Ředitel J. E. Sedláček. Začátek o půl 8. hod. V úterý 17. září. V nížině. 17571 Drama o 3 jednáních. Katalánsky napsal Angel Quimera. Přel. A. Pikhart. Režisér K. Husar. Po divadle spojení elektrickou drahou všemi směry Zejtra: Ejhle člověk.

1107

Státním úřadníkům-maturantům všech resortů (a všem maturantům ve státní službě vůbec)! Již dlouho cítila se toho potřeba, aby státní úřadnictvo s plným středoškolským vzděláním povstalo a domáhalo se toho postavení ve službě státní, jaké mu dle jeho předběžného vzdělání přísluší. Na jedné straně přesně určeno, že k dosa- žení určitého místa ve službě státní třeba matu- rity, na straně druhé zaručuje se zaopatření certifikatistům a lidem s tak zvanou zkouškou přijímací, při čemž certifikatisté mají všude přednost; ač mnohdy vůbec žádným předběž- ným vzděláním se vykázati nemohou. Úřadnictvo státní s plnou kvalifikací těžce nese toto degradujícího postavení a vzchopilo se, aby mu čelilo. Kvalifikace dle zákona k státní službě po- třebná a na studiích středoškolských získana jest zcela jiná, než ona ze dvanáctileté služby vojenské neb na základě zkoušky přijímaci a proto státní úřadnictvo se středoškolským vzdě- láním domáhá se zlepšení postavení svého tak, jak mu poměrně k jiným kvalifikovaným úřad- níkům s vyšším vzděláním přísluší. Dnes, kdy nová moderní služební pragma- tika se má státi skutkem, jest součinnost všech státních úřadníků-maturan- tů nutna, aby se kýženého úspěchu ve zlepšení sociálního postavení našeho dosáhlo! Vyzýváme tudíž všechny kolegy maturanty ve státní službě všech odvětví, aby vzchopili se ku práci a dosud trvající spolky maturantů čile podporovali! Všechny dotazy a návrhy přijímá: Felix Bušák, c. k. poštovní oficiál, Praha, telegrafní stanice.

Káva pražená. Pařížská směs „Louvre“ . . . 1/2 kg. K 2.40 Vídeňšká původní směs . . .. 1.60 Vídeňská kavárenská směs „ 1.40 Terstská rodinná směn

ALOIS PELZ, — Praha, Platý z. —

Iván trudil se rovněž tak pro sebe jako pro Andreje; chtěl takto překaziti Karjakinu možnost setkání se s Má- šou. Nyní Karjakin nemohl se s ní jinak sejíti, nežli na cestě u dvora, a to nebylo mu daleko tak pohodlno, jako na poli. Avšak Jegor nemusil se v Panfilovce nikoho báti; vždyť on přece za nikým nechodil. Jegor přišoural se druhého dne po sklizni do dvora a použiv chvilky, kdy Máša šla pro vodu, počal se k ní dotírati. Z nenadání vyskočil však Iván a postavil se mezi ně. A poněvadž první slova truhlářova setkala se s výsměchem, pustil se do výhrůžek, a byl by rozhodně splnil svůj slib a na- tloukl hrb Jegorovi, kdyby ho nebyly držely Máša s Praskovjou, která na štěstí sem pospíšila. Ačkoli se Jegor naparoval, neukázal se více — jakoby byl do vody padl. Nebylo po něm ani památky. Po čtyřech dnech Máša Ivánu se přiznala, že před tím za vesnicí potkala Jegora, jenž tam na ni čekal. Z počátku domlouval jí všelijak, potom počal jí vy- hrožovati. V čem záležely tyto výhrůžky — Jegor neřekl, jenom strašně vyhrožoval — hrozil, že vyvede jak děvčeti tak i jejímu ochránci takový kousek, že budou naň po celý život pamatovat. Iván umínil si, všude doprovázeti dívku, ať by šla kamkoli z Panfilovky. Příležitost se brzo naskytla. Praskovja požádala Mášu, aby odnesla do sousedního dvora otýpku Inu, jižsi byla vypůjčila. Truhlář, dověděv se o tom v před večer, vypravil se ze senníku ještě než se rozednilo, přešel pole rozprostírající se kolem dvora, lehl si do trávy a čekal; minula však hodina, druhá, třetí a — Máša se neukazo- vala. Posléz Iván, nevěda už co by si pomyslil, uviděi

Mášu. Nešla sama; kdosi ji doprovázel. Iván mohl snadno poznati Jegorku. »Už zas!« zabručel jonák se zaťatými zuby a jat netrpělivostí, chtěl již vyskočiti; hned si však umínil, že lehne si opět do trávy a vyčká času, až by se hrbáč vzdálil ode dvora. »Uvidí-li mne — okamžitě se vrátí; dohonil bych ho až u dvora . . . a tam mu nemohu nie udělat. Beztak mluví se už špatně o holce,« pomyslil si Iván, zlostně rozhrnuje trávu, jež mu překážela dívati se na cestu. Bylo viděti, že dívka se zápalem o čemsi ubezpečo- vala hrbatého svého průvodce. Očividně zrychlila krok, aby co možná rychle přešli prostranství, jež dělilo jeden dvůr od druhého. Ta okolnost poněkud zmírnila zlost Ivánovu; v jeho úsměvu objevilo se cosi potměšilého, když viděl, kterak hrbáč, nejsa s to dohoniti divku,a pokulhávaje chromou nohou, potácel se hned na jednu, hned zase na druhou stranu. To trvalo do té doby, po- kud Jegor nevyňal z kapsy červený šátek a nepodal jej dívce. Tu jala Ivána ještě větší nevole nežli dříve. Jako polekaná čejka vylítl z trávy a pustil se za Jegorem, jenž dal se rovněž ihned do běhu, vykřikuje plnou svou fi- stulí: »Pomoc!« a mávaje červeným šátkem, který za- pomněl ve spěchu schovati do kapsy. Máša křičela mezi- tím na Ivána, prosic jej, aby toho zanechal; ba chtěla jej i zadržeti, ale Iván, rychle se jí vymknuv, pravil: »Jdi svou cestou, neboj se ničeho!« a pádil znova za ním. Fistule Jegorova a výkřiky »pomoc!« k ničemu ne- vedly; nebylo jich ve dvoře slyšeti. Jakkoli se jeho chromá noha velice namáhala a jakkoli rozháněl se ru- kama — to vše málo prospělo.