V Praze, v úterý dne 17. září.

K číslu 257. Číslo v Praze za 2h a na venkově za. 4h

Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze- v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou: na měsíc 3 K 80h

NARUL Nl pleívar-

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Obtížné vyjednávání. Z Vídně, 17. září. Situace, ve kteréž ocitlo se celé několikaměsíční vyjednávání mezi oběma vládami o nové vyrov- nání rakousko-uherské, jest bez od- poru velmi vážna. Tou chvilí vyslovují se sice na obou stranách bezpečné naděje, že podaří se ne-li do konce tohoto měsíce, tož aspoň do zasedání obou parlamentů tuto těžkou situaci překonati a dospěti k nějakému kompro- misu, ale cesta, na které by se to mohlo státi, není viditelna. Nesplnilo se očekáván ve zdejších vládních kruzích, že Maďaři když jim vyhověno bylo četnými a cennými kon- cesemi po stránce věcné, budou ochotnými po stránce státoprávní, a že věci poslední budou lepšími nežli věci první. Naopak, když již ten základ rakousko-uherského vyrovnání jest hotov a jde už jen o to, na budovu postaviti hrot pyramidy, Maďaři nejen dělají těžkosti největší, nýbrž přicházejí opět s požadavky starými, které byly dávno již vládou rakouskou odmítnuty, a činí z přijetí těchto požadavků hlavní a fundamentální pod- minku, bez jejíhož splnění nemohou a nechtějí povoliti ani sebe menš drobotinu v kvotové otázce.

Nemáme, co bychom dodali k podrobné zprávě, kterouž uveřejňujeme v dnešním ranním listě a která vystihuje všechny momenty oka- mžitého stavu věcí. Oba min. předsedo- vé byli včera pohromadě skoro hodin. Ale jakkoli rozpravy jejich byly velmi pronikavé, nedospěly k žádné dohoděa k žádnému sblížení. Maďaři projevili sice zásadní ochotu svoliti k malému z vý- šení kyoty uherské, ale toto zvý- šení chtějí prodati tak draho, že žádná vláda rakouská nemohla by zaplatiti cenu Maďary žáda- nou, ještě méně pak předstoupiti před parla- ment s návrhem, aby cena ta Maďarům byla vyplacena. Oznámili jsme již, že dr. Wekerle žádá nové koncese za kvotu maličkosti zvýšenou. Jaké ty koncese jsou, není dnes ani povědomo. Dodává se toliko, že jest to věc dávno již překonaná, ve které

vláda rakouská nucena byla zaujati stanovisko naprosto z a mItavé. Tím jest celé jednání stíženo, ale kromě toho jest celé jednání skaleno, poněvadž nemůže učiniti než dojem nejhorší, když dr. Wekerle a jeho sou- druhové z ačinají vždycky zas od re- petice. Baron Beck, o kterém bylo pra- veno za dlouhého tahání o volební reformu, že nemá nervů žádných, nebo že má nervy že- lezné, zachovává vůči hladké formě, ve které dr. Wekerle pronáší nejtroufale jší požadav ky, naprostý klid a prohlašuje málo lidem, s kterými má čest za únavného vy- jednávání s uherskou vládou vejíti ve styk, že vláda rakouská na rychlé tempo celého vyrov- nání nalehati nemá žádné příčiny, opakuje slovo přisuzované Schmerlingo vi: »My můžeme čekati« a dodává důrazně »Učinili jsme všechna opatření, abychom obsta- rali svoji vlastní domácnost, kdyby na žádné vyrovnání s druhou polovinou říše nedošlo.« Dnes jest zajisté kritický den prvního řádu pro celou akci. Již události vnější tomu nasvědčují. Hr. Andrássy, maďarský politik, který změnil velmi podstatně svoje smý. šlení o poměru obou polovin říše, příjel sem dopoledne, aby jako vůdce strany ústavověrné přítomen byl nejdůležitější části vyrovnací akce, části, která jest věnována tak zvaným politickým momentům. O 11. hodině dopolední přijme císař dra.

Wekerla zase v audienci. V několika dnech chef maďarské vlády objevuje se podruhé před mocnářem. To jest viditelným důkazem, že po- tíže vyrovnání jsou, neli jedině, tož hlavně na straně uherské. Z Vídně, 17. září. »Pest. Ll.« telegrafuj z Vidně dále: Rakouská vláda prohlašuje návrh, aby nová kvota uherská (36°%) nabyla platnosti teprve r. 1910, protože nynější kvota byla deputacemi smluvena na dobu od 1. ledna 1900 až do konce r. 1909 za návrh, o kterém všeliká rozprávka je st vyloučena, jednak z toho důvodu, že usne- sení kvotové deputace, nebylo«li schvá- leno parlamentem samým a jest tedy pouhým návrhem, kromě toho z té příčiny. jelikož do r. 1910 mohou se poměry změniti. Může přijíti v Uhrách nový kabinet a nový par- lament a může se státi — aby se mluvilo tó- Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

nem biblickým — že nebudou znáti Josefa, to jest, že nebudou respektovati ujednání ny- nější a zvláště z té příčiny, poněvadž Uhersko nabude koncesí, které se mu dávají vyrovná- ním, ihned, náhrada za ně v kvotě však by se stala teprve počínaje rokem 1910. Z Vídně, 17. září. „Frdbl.“ konstatuje v úvodní stati, věnované jednání vyrovnacímu, že nestal se žádný pokrok. Konstatuje, že veřejné mínění předstihuje stanovisko obou vlád a si přeje, by ke kompromisu mezi oběma vládami došlo. Včerejší den byl pro vy- rovnání špatný, ale jest naděje, že na- stanou záhy dnové lepší. Na obou stranách jsou si pamětlivi, že musí nastati vyjasnění do sestou- pení obou parlamentů, to jest do poloviny října. Z Vídně, 17. září. „Pest. Lloydu“ telegra- fují z Vídně: Bar. Beck jest za jedno s vůdci velkých stran poslanecké sněmovny, ve kterých některé zastoupeny jsou v jeho kabinetu. Minění nezastoupených stran bar. Beck vyžádal si jinak. Vůdcové stran poslanecké sněmovny sou- hlasí v tom, že v důležitých otázkách, ban- kovní a kvotové, nesmí zůstati žádná stránka nevyjasněnou, má-li rakousky parlament dáti souhlas koncesím, které v různých oborech Maďarům byly povoleny.

Ruští hosté do Vídně. Z Vídně, 17. září. „N. F. P.“ oznamuje, že velký kníže Vladimír Alexandrovič a jeho choť Marie Pavlovna, kteří meškají v Sofii za příčinou odhalení pomníku cara Osvoboditele, přijedou záhy do Vídně. Velký kníže Vladimir přijede do Bukurešti. Z Bukurešti, 17. září. Velký kníže Vla- dimír a jeho choť přibudou sem k návštěvě rumunského dvora dne 8. října. V Sinaji budou na jejich počest uspořádány veliké slav- Makedonská deputace u velkého knížete Vladi- míra. Ze Sofije, 17. září. („N. F. P.“) Předevčí- rem odpoledne dostavila se do knížecího paláce deputace makedonských vystěho- valců a byla přijata napřed knížetem Ferdi- nandem, který projevil povděk nad sobotní makedonskou manifestací a pravil, že projev ten a také makedonská adresa dodají u velkého knížete Vladimíra jeho referátům o make- donské situaci velké váhy. Potom byla deputace nosti.

FEUILLETON.

Právo asylu v Marokku. V době, kdy zmatky v Marokku opětně obracejí pozornost celé Evropy k této zemi, je zajímavo při- hlédnouti ke zvláštnímu právnímu zřízení, jež k těmto zmatkům stojí v jisté příčinné souvislosti. Jest to právo asylu pro zločince, totiž zařízení, že zločinci, utekou-li se na jistá posvátná místa, jsou chráněni přede vším stíháním. Podobné právo asylu vyskytuje se snad v celém světě a ve středověku bylo zavedeno také v Ev- ropě. V mohamedánských státech má právo asylu. jako namnoze i jinde, čistě náboženskou povahu. V Marokku náleží některým zvláště posvátným me- šitám, jako Džemma el Mudzej Elis ve hlavním městě Fezu, mešitě Mulej Ismael v Mikenesu a obzvláště posvátné mešitě Mulej Edris Serone, kromě toho pak některým saujám, t. j. klášterům. Jak přísně se tohoto asylního práva šetří, svědčí některé praktické případy. Několik vojáků, kteří se vzbouřili pro zadržený žold, uprchlo, když byli po- hnání k zodpovědnosti do Džemma Mulej Ismael. Zůstali tam po několik dní, ba i při páteční mod- litbě, které byl přítomen sám sultán. Teprve, když jim byl dán určitý slib úplné beztrestnosti, vyšli ze svého útočiště. Toto právo asylu pro zločince působí v Marokku jako i v jiných zemích velmi blahodárně, poněvadž vede ponenáhlu k odstranění krevní msty ve pro- spěch trestního práva státu. V tomto přechodném sta- diu se islamské trestní právo skutečně nalézá. Jest to, jak bylo vhodně řečeno, vlastně „krevní msta příbuzných za státní pomoci o státního dozoru“. Na- proti tomu vyskytuje se nebezpečí, že i těžcí zlo- činci, poněvadž jsou právem asylu chráněni, zů- stanou bez trestu, v čemž spočívá popud, jehož nelze podceňovati. K tomu ještě přistupuje, že kněži často zneužívají práva asylu ve svém boji proti státní autoritě.

Z těchto důvodů musí každý stát v určitém sta- diu vývoje zahájiti boj proti právu asylu. Evropa již asylní právo dávno překonala, v Habeši, Persii a Ma- rokku vede se boj proti němu již po mnohá desetiletí, aniž dospěl posud k rozhodnutí. V Marokku zvláště nynější sultán, jenž se vůbec snažil zejdnati moder- ním ideám přístup do země, v jednom konkretním případě, ovšem pod nátlakem evropských mocností. právo asylu hrubě porušil, postavil se tím přímo proti většině svého národa a přispěl tak nemálo ke zmatkům, jež dosud v Marokku panují. V říjnu r. 1902 usmrtil fanatický Maur angli- ckého misionáře, jenž chtěl fotografovati staroslavnou mešitu Džemma el Mulej Edris ve Fezu a uprchl pak do mešity. Sultán následkem vnějšího nátlaku nedbal asylního práva mešity, nýbrž dal zločince vy- vésti a když se přiznal k činu, pro nějž nemohl udati jiného důvodu než svou zbožnost, dal jej mrskati po městě a popraviti. Tím byli věřící ura- ženi ve svém náboženském citu a počali tím horli- věji kouti pikle proti sultánovi, kterého již dříve pro jeho přátelství k Evropě nenáviděli. Dle všeho bude asi vyžadovati ještě dalšího vývoje, než právo asylu v Marokku vymizí.

= Nové fotografie Martu. Profesor Lowell te- legrafuje z hvězdárny ve Flagstaffu v Arizoně, že obdržel od výpravy, kterou vyslal do Jižní Ameriky fotografie Martu, na nichž se jeví kanály s takovou určitostí, jaké posud nedocíleno. Fotografie byly po- řízeny ve výši 17.500 stop v Andách a potvrzují prý tvrzení profesora Lowella a jiných učenců, že kanály na Martu jsou uměle založené velkolepé vodovody Jak známo, bylo nedávno vysloveno mínění, že ka- nály na Martu jsou snad jenom optickým klamen Nebude tedy ani novými fotografiemi otázka defi- nitivně rozřešena. s Japonský zubař, jak vypravuje jistý fran- couzský list, trhá svým pacientům zuby prsty, ne- používaje při tom žádného nástroje. Chopí hlavu své „oběti“ velmi obratně za čelist, takže ústa musej zůstati otevřená, zajede pek palcem a ukazovačkem druhé ruky do úst pacientových a vytrhne mu, je-li třeba, za minutu pět, šest nebo sedm zubů, aniž může pacient zavříti ústa. Jakkoli se to zdá neuvě- řitelným, lze to přece snadno vysvětliti způsobem, jak se japonští zubní lékaři staré školy pro své umění připravují. V prkně z měkkého dřeva jest ně- kolik děr, v nichž vězí dřevěné kolíky. Toto prkno se položí na zem a mladý zubní technik musí palcem a ukazováčkem pravé ruky každý kolík pevně ucho- piti a vytáhnouti, aniž by prknem pohnul z místa Toto cvičení opakuje se každodenně s jedlovými prkny, dubovými prkny a konečně s úplně tvrdým dřevem a pokaždé se kolíky pevněji zarážejí. Pře- koná-li učeň dovedně také poslední překážky, jest zralý k vykonávání svého umění.

= Zápas s hadem. John Hutchinson, jehož sta- rostí jest vypalovati navrtané rány v kamenných lo- mech podél řeky Delaware, utkal se onehdy ve vzdušném boji s velkým hadem, zatím co nejméně sto lamačů k zápasu jeho přihlíželo, nemohouce mu pomoci. Hutchinson spuštěn byl přes okraj lomu a visel na provaze asi sto stop od povrchu a sedm. desát pět ode dna vzdálen, když pozornost jeho upou- tána byla zvláštním třepetavým pohybem provazu nad ním. Z počátku se domníval, že snad provaz se trhá, ale za okamžik na to spatřil, že pohyb ten způsobil velký had, tak zvaný „pilota“, který vy- mrštil se na provaz z vyčnívajícího útesu a pohy- boval se nyní zvelna k němu. Útěk byl nemožným a nebezpečí Hutchinsonovo zvětšeno bylo ještě tou okolností, že v jedné ruce držel kus dynamitu a ve druhé malý nebozez; dynamit nechtěl zahoditi, obá- vaje se následků a zároveň nemohl také podstoupiti boj s hadem, drže výbušnou látku v ruce. Na štěstí podařilo se mu vložiti dynamit do kapsy a s nebo- zezem v ruce postavil se hadovi, který už se k němu blížil. První rána nebozezem hada nezasáhla, ježto provaz se pohyboval a teprve třetí omráčila nebez- pečného plaza tak dalece, že se pustil provazua spadl ke dnu lomu. Hutchinson zápasem byl na smrt vysílen a musil se vzdáti další práce,