přijata velkým knížetem Vladimírem. Když vyličovala utrpení Makedonců, propukl velko- kníže v pláč (?) a pravil, že po svém ná- vratu na Rus ihned odevzdá carov adresu. Vyzval deputaci, aby působila k to- mu, by Makedonci žádali jenom věci možné ujistil deputaci, že makedonská otázka jest ve- likou jeho starostí a že na Rusi není zapomenut odkaz otce jeho cara Osvoboditele. Současně přijala velká kněžna deputaci ma- kedonského spolku damského. Ze Sofije, 17. září. Proslov, který pronesl velký kníže Vladimír k deputaci makedon- ské, zní :„Děkuji vám, pánové, za srdečné po- zdravy a tužby. Nebožtík otec můj jednu věc nám odkázal, kterou zachovati chceme jako svatou: nerozlučný a bratrský sv az meziruskými a bulharskými lidmi Vy však musíte chovati se mírně a žádati v ěe toliko splnitelně, na které stačí vabe síly. Tím pak ukážete, že jste národ kulturní. Pokrok a úspěchy, které dosáhlo Bulharsko v době nedlouhé, naplňují nás radostí velikou, a Rusko bude mu vždy pomocno. Plevenské mausoleum. Z Plevna, 17. září. („N. F. P.“) Při ohrom- ném návalu obyvatelstva z blízkých obcí osvět- leno mausoleum, zřízené ruským vojákům a zároveň park skobelevský, zřízený na slavné redutě skobelevské.

Telegrafické zprávy. Z úřadnílio věstníku. Z Vídně, 17. září. (K. k)) „Wiener Ztg.“ ozn- muje: Císař propůjčil podplukovníku v. v. Gustav Riesovi v Praze stav šlechtický Z Vídně, 17. září. (K.k.) „Wiener Ztg.“ ozna- muje: Ministr vnitra jmenoval vrchní inženýry Isi- dora Kletzela, Emanuela šl. Scheura, Matyšše Machulku, Adolfa Novotného, Josefa Tilla, Ant. Magera, Emila Hlaska a Bohdana Bra- naczka stavebními rady, inženýra Jindřicha L uk- sche vrchním inženýrem a stavební adjunkty Ladi- slava Vávru, Karla Zapadlo, Josefa Hav- líčka, Jana Brabce, Jaroslava Schwinga, Karla Kroupu, Václava Dajbycha, Heřmana Schmidta, Václava Wernera a Bohumila Šela inženýry vesměs ve státní stavební službě v Čechách. Ministerská porada o stávce. Z Brüsselu, 16. září. (K.k) Dnešní odpolední ministerská rada rokovala, jak se proslýchá, o stávce v Antverpách. Ministr Hubert zašle neprodleně staro- stovi antverpskému přípis, v němž sdělí mu hlavní zásady, jež vedly by k dohodě a ke skončení hnut mezi přístavním dělnictvem. Marokko. Z Casablanky, 16. září. (K. k) Francouzský vy- slanec v Marokku Regnault blahopřál po svém při- stání generálu Drudovi k jeho posavadním úspěchům a odebral se potom na konsulát, kde měl rozmluvu s francouzským konsulem, admirálem Filibertema generálem Drudem a kde dal si představiti šerifa z Casablanky. Později prohlédl si tábor a přijal kaidy mezi nimí kaida mězatského. Kaidové žádali o mír jsou však zmocněnci pouze jedné části kmenů.

Spuštění Iloydového parníku „Palacký“ na moře. Z Terstu, 16. září. (K. k.) V lloydovém arsenálu, ozdobeném prapory a vlaj kami, spuštěn byl dnes o 7. hod. ráno na moře le- vantský parník, jenž rozhlásí přes daleká a širá moře jméno velikého historika a poltika českého Palackého. Tato drubá nová loď omlazeného loďstva Lloydu svými rozměry a zařízením rovná se Lloydovu parníku »Baron Beck«, který minulou ne děli vykonal plavbu na zkoušku. Též parník »Pa- lacký« je povolán konati rychloplavbu do Levanty. Bude sloužiti k dopravě zboží i osob a jest stejně moderně vybudován jako nedávno dokončená jeho sesterská lod. Stejně jako ta bude vydávati svědectví o mimo- řádné výkonnosti techniky a stavitelství lodí, zvláště však o výkonnosti Lloydova arsenálu, kterýž ve vlast- ních dílnách provedl nejen stavbu a výstroj lodi nýbrž také skvělou úpravu místností pro cestující Za lešením, na kterém čnělo mohutné lodní těleso „Palackého“, byla zřízena estráda, na kterou se do- stavili hosté před 7. hod. ráno.

Kolem lešení a na ulici nad loděnicí rozestavilo se dělnictvo a velmi četné obecenstvo, aby bylo svědkem povznášejícího divadla, které přes to, že se často opakuje, jeví opět a opět přítažlivost na do- mácí obyvatelstvo. Za ministra obchodu dra. Fořta, který násled- kem vyrovnávacích porad ve Vídni nemohl se dosta- viti, přibyl ranním rychlíkem jižní dráhy ministerský rada dr. ryt. Fries a byl doprovozen presidentem Lloydu Becherem a přednostou námořního úřadu ryt. Ebnerem přímo do arsenálu Lloydu. Tam se dostavili: Místopředseda Lloydu ryt. Vi- vante, několik správních radů, generální ředitel Frankí urtter, dvorní radové námořního úřadu Ströbach a Rešetar, mnoho oficiálních osob- ností, zástupcově českých a zdejších listů a četné distinguované obecenstvo a mnoho dam. Rázem 7. hod. bylo zahájeno odstraňování posledních podpěr- jež udržovaly obrovské těleso nové lodi lloydové na lešení, Nyní pronesl president Lloydu Becher tent proslov:

„Opět máme před sebou dílo domácí práce, par ník „Palacký“, jenž nyní má býti odevzdán svému živlu. Bude sloužiti našemu loďstvu ke cti, našemu závodu na prospěch a bude sloužiti zvelebování ra- kouského obchodu. Je vždycky svátečním dnem, když průmyslový podnik a jeho práce ukáží, co mohou vykonati. A tento náš svátek vyznamenal jste, pane minislerský rado, jako zástupce Jeho Excelence pan ministra obchodu, a ctění hosté, svou přítomností Stejně, jak tento parník svědčí o výkonnosti arsenálu našeho, chceme jíti stejným krokem též na všech jiných oborech své činností. „Ku předu“ je naším heslem a tak račtež dovoliti, aby „Palacký“ spěl nyn ku předu do moře. Ministerský rada dr. ryt. Fries odpověděl těmito slovy:

Velectěné dámy a pánovér Jeho Excelence pan ministr obchodu dal m čestný příkaz, abych jeho jménem doprovázel nej- mladší loď rakouského Lloydu při první její plavbě po moři. Pan ministr lituje upřímně, že dnešního dne nemůže, přes opravdový zájem, jejž chová k všem otázkám námorní plavby a přes veškerou sym- patii, jíž jest prodchnut zvláště k naší osvědčené první rakouské plavební společnosti, dlíti ve vašem středu. Pouze nejnaléhavější státní záležitosti za- bránily panu ministrovi v jeho příjezdu; byloť by mu bývalo opravdovou srdečnou potrebou býti pří- tomnu spuštění těto lodi na moře, lodi, jež má skvělé jměno, jméno muže, jenž věrně a obětavě svému národu sloužil a věnoval dlouhou, vážnou plodnou životní práci zbádání a vylíčení dějin své vlasti. Kéž by jméno tohoto muže, jenž ve svých dílech, řídě se požadavky času, opětně zdůrazňoval význam hospodářské práce a obchodního rozpjetí bylo symbolem onoho spojení mezi tržišti výroby a námořní plavby, jež jedíně může poskytnouti pod- mínky úspěšnému rozvoji a mohutnému rozmachu našeho obchodniho loďstva. Kéž hrdá tato loď, umě- lecké to dílo domácí vráce, nese zvěsť o naší tech- nické a hospodářské zdatnosti do světa k nejvzdále- nějším břehům a kéž povždy množí slávu naší vlajky! V tom smyslu přeji z plna srdce této druhé lodi omlazeného loďstva Lloydu veselou a šťastnou plavbu.

Po těchto slovech dáno bylo znamení, aby par- ník byl spuštěn na moře. Byl to okamžik napjatéh očekávání. Lze slyšeti rachot a praskání padajících posledních dřevěných podpěr. Na to uvedeno bylo obrovské lodní těleso do pohybu a sjíždélo vždy rychleji a za několik vteřin později ponořilo se poprvé do rozpěněných vln moře Jaderského. V tomto oka- mžiku zaznělo nadšené volání »Eviva«, »Hoch«, »Sláva« a »Hurá«. Nasto ozvaly se slavnostní zvuky rakouské hymny, již zabrála hudba »Lloydu« a pří- tomné obecenstvo mávalo klobouky a šátky. Špuštění parníku na moře bylo šťastně provedeno. Řediteli arsenálu Mackayovi bylo oficiálními osobnostmi co nejvřeleji blahopřáno ke šťastnému a po každé stránce zdařile provedenému spuštění parníku. Když nová loď byla zakolvena, zazněly zvuky řízného pochodu. Účastníci slavnosti prohlédlisi na to na pozvání presidenta Lloydu Bechera novou loď Lloydu „Baron Beck“, jež kotvila před arsenálem. Slavnost tato měla velmi důstojný průběh a přálo jí velmi příznivě počasí.

Č. Z Terstu, 17. září. (Telegram zvláštního zpra- vodaje „Nár. eListů“.)—Slavnostní spuštění parníku „Palacký“ vykonáno dnes o 7. hodině ranní. Přítomni byli velmi četní hosté, zástupce ministra obchodu ministerský rada Fries, presidium Lloydu, zástupcové žurnalistiky slovinské, české, italské a německé. Slav- nostní tribuna a loď měly dekorace a prapory vý- hradně národní české barvy. Ministří dr. Fořt a dr. Pacák zaslali omluvné telegramy, pozdrav starosta hodslavický. President Lloydu Becher a zástupce ministra obchodu vyslovili radost, že jeden z nej- modernějších parníků ponese jméno největšího Čecha na chloubu vyspělého českého národa. — Za nadše- ného volání „slávy“ a „hurrá“ parník splynul do moře. Odpoledne hosté Lloydu vykonají informační cestu stavbami nového přístavu terstského. Z Torstu, 17. září. (K. k.) U příležitosti spuštění na moře parníku „Palacký“ obdržel předseda Lloydu od ministra obchodu dra. Fořta tento telegram; „Co nejhlouběji lituje, že se nemohu zúčastnit dnešního spuštění na moře, posílám nejvřelejší přání aby šťastná hvězda provázela nový parník „Palacký na všech jeho cestách. Ministr obchodu dr. Fořt.“ Ministr dr. Pacák telegrafoval „Zaneprázdněn nutnými pracemi, lituji hluboce, že se nemohu osobně zúčastniti velevýznamné slav- nosti spuštění parníku a prosím, abyste přijali nej- vřelejší díky za laskavé pozvání. Nechť je novému parníku, jenž má jméno národu českému nezapome- nutelné „Palacký“, přáno, aby po dlouhá léta úplně vykonával své důležité úkoly. Dr. Pacák.“ Též z velmi četných českých měst byly zaslány presidiu lloydové společnosti pozdravné a blaho- přejné telegramy ke spuštění párníku „Palacký“. Také starosia z Hodslavic, rodiště Palackého, zaslal pre- sidentu Loydu pozdravný a blahopřejný telegram.

Denní zprávy. — Porada zástupců českých stran. Dnes o 10. hodině dopolední konala se v budově sně- movní porada zástupců všech českých stran sně- mu. Zúčastnili se jí všechny, vyjma zástupce konservativního velkostatku. Na schůzi jednáno bylo o přípravách pro společný postup veškerých českých poslanců sně- movních. Usnesení společné porady bylo prohlášeno důvěrným, nicméně se proslýchá, že se její účastníci dohodli, působiti všemožně, aby ještě v tomto zasedání byla volební oprava sněmem projednána. — Německá drzosť. Orgán německých po- krokovců »Reichenberger Zeitung« v čísle svém ze dne 15. září t. r. přináší zprávu, dle níž usnesla se jednomyslně místní školní radav Ruppersdorfu energicky protestovati proti jednání českých přísedících zemského výboru, kteři hlasovali pro udělení souhlasu ke zřízení české měšťanské školy chlapecké v Malém Dubě, je žto jednání takové prý národnostní boj jen příostřuje a tato školá »ze vzdoru« tím spíše do české obce přeložena býti must. Usnesení takové jest přímou drzostí, neboť místní školní rada v Ruppersdorfu přec nemá legitimaci k podobným úsnesením,jest to překročování působnosti místních školních rad, jest to však také vysvěd- čením naprostého ignörantství, neboť místní školní řadá ta ani neví, že obec Malý Dub není přec žádnou obcí německou, neboť dle ú ř a d'ni í ho sčíťání má obec ta 600 českých a 292 německých obyvatel, tedy 67.3 procent Čechů a 32.7 procent Němců a tu odvažuje se někdo tvrditi, že jest Malý Dub obec německá?

Nechť jen německá vláda této obce sděli, ja- kým nekalým způsobem domohla se toho, že má zastupitelstvo obce ve svých rukou. Nejlep- ším dokladem němectví v M. Dubě jest okol- nost, že do české školy obecné v Malém Dubě zapsáno jest do 4. tř. 103 dětí a do 5? trídy 86 dětí. Takový jest poměr pouze na jedné če- ské škole v okresu českodubském, nečítaje žactva z jiných škol, jichž děti budou navště- vovati malodubskou měšťanku. Potřeba měst. školy v M. Dubě je tedy prokázána, i nejedná se zde o školu »ze vzdoru«, jak prohlásil pří- sedící zem. výboru dr. Eppinger ve schůzi zem. výboru dne 10. září 1907, v níž souhlas se zřízením české měšť. školy chlapecké v M. Dubě vysloven byl. Na prohlášení toto odpověděli dne 15. září t. r. starostové okresu česko-dubského, usnesše se na následující resolucí: »My shromáždéní starostové okresu česko-dubského vzavše na vě- domí prohlášení přísedícího zem. výboru dra. Eppingra ve schůzi zemského výboru,í dne 10. září konaně, že přý snaha zřízení měšťanské školy v Malém Dubě jest jednáním »ze vzdoru«, protestujeme proti takovému tvrzení co nejroz- hodněji, neboť o zřízení těto školy ucházejí se veškeré české obce okresu zdejšího, kterýz čítá vedle úřadního sčítání 87.7% Čechů a pouze 12.3 Němců. Pro tento nepatrný počet Němců zřízena jest dlouhou řadu let německá měšť. škola naplňována sirotky z celého krá- lovstvi českého, jež »Bund der Deut- schen« zde vydržuje, kdežto pro 87.7 proc. veškerého českého obyvatelstva není v celém okresu dosud měšťanské školy. Tvrzení dra.

Eppingera, vyvolané jenom národnostní zástí, od- suzujeme co nejrozhodněji, hlavně z toho dů- vodu, že vyšlo od muže, kterýž jest. vůdcem německé strany pokrokové, avšak pokrokovost svou nejlépe podobným způsobem ukazuje. — Vzdáváme pp. přísedícím zemského výboru dru. Heroldovi a dru. Škardovi upřímný dík za ener- gické hájení spravedlivého požadavku našeho okresu«. — Seznamy voličů pro volbu nového měst- ského zastupitelstva na Král. Vinohradech jsou vyloženy na dobu čtyř neděl a to ode dne 16. září 1907 za času úřadních hodin na radnici, druhé patro, v síni č. 15, aby každý mohl v ně nahlédnouti. Kdo by proti těmto seznamům ně- jaké námitky učiniti chtěl, nechť je písemně podá neb ústně oznámí v osmidenní praeklu- sivní lhůtě ode dne vyložení těchto seznamů bě- žící u městského úřadu, jinak by se námitky opozděně učiněné beze všeho zamítly. — Úmrtí. Dne 16. září zemřel ve věku 55 let v obchodních kruzích dobře známý bývalý ředitel cukrovaru pan František Kmoch. Někalik“ roků bydlel p. Kmoch v Bubenči jako soukromník a byl tam dlouholetým členem obecního zastupitelstvaa městské rady, dále členem revisního výboru České průmysl. banky a členem spolků pro umění a vědui humanitních. Mrtvola jeho převezena bude do Měl- níka, kde bude pohřbena. — Reditel Úvěrního ústavu pan Leopold Schula náhle zemřel. Dnes před osmou hodinou ranní zemřel náhla na nádvaží Klamantina u vchadu da noslus