1
masthead
Ročník XXXXVIII.
4
masthead
V Praze, ve středu 5. srpna 1908.
Praha
6
masthead
lao voomda vvo
7
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v zlministrnei
na měsíe . . . . .
na dtvst leta . . . . 6 K —
s dvojí donálkeu
měsl
na čtrat lata .
ve tlialkiek!
na měsie . . . .. 2 K 30
Poštont
na měsíe
na čtert lela . . .
s dvojí zásilkou
na poěisíe
Praha
10
article
Vzrušená Francie.
Vzrušená Francie.
Od počátku tohoto měsíce jest Francie
znepokojena prudkými výbuchy sociálních
sporů, jejichž ráz se nedá již dobře vtěs
nati v rámce obyčejných mzdových otázek
jež se více méně všude vyskytují mezi za
městnavateli a zaměstnanými. Jsbuť pro-
vázeny takovou přemírou rozhořčení, vášni
vosti a zarputilosti, jež samy o sobě jsou
důkazem, že ruch tento není prostým
hnutím dělnickým, ale že hojně jest pro-
sycen živly, kterýmž jde o více, než o pra
videlné řešení otázek povahy hospodářské
Spíše se tomu podoba, ze jde tu o zjevy
povahy převratné, jež mají namířeno na
posavadní ústrojí francouzské republiky
Stačí jen připomenouti soustavnou, po léta
udržovanou a živenou agitaci proti armádě
republiky, stačí připomenouti průběh zápasů
jež se vedly ve Francii u příležitosti roz
luky mezi církví a státem, stačí vzpome
nouti bezohledného útočení na osobu před-
sedy republiky Falliěresa, ťakže v kružích
pariamentních vynořila se otázka, aby se
zákonem opatřila potřebná ochrana osobě
prvního občana francouzské republiky, stačí
dale rozpomenouti se na přikré hlasy části
krajního tisku francouzského proti spojene-
ckému poměru francouzsko-ruskému, a po
stihneme mnohé složky vlivů, kteréž sou-
stavně a neunavně spolupůsobily k tomu
že vnitřní poměry ve Francii se více a více
zpřikřovaly, že rozhořčení a vášně stran
nické nabyly forem až hrozivých. a sloxa
Francie
11
article
1Zvlástě děsnou byla srážka dne 2 t. m
mezi vládní mocí a stavebními stávkujíčími
dělníky obvodu draveilského v okolí Paříže
když mezi oběma stranami došlo ve vesnic
Villeneuve Saint Georges k opravdové po
uliční bitvě. Postaveny tam na rychlo ba
rikády, jež hájeny revolverý, a při tom se
střech, zdí a lešení vojsko zasypáváno ci-
hlami, kamením, prkny a pod, až konečně
po mnohonásobném marném vyzývání k po
koji, zahájilo ostrou palbu a došlo k vy
jevům skutečné hrůzy občanské války, př
nichž vojsko pozbylo naprosto veškere
chladnosti
Za vlnstního pořadatele tohoto polito
vání hodného hnutí ve Francii povazuje se
všeobecně »Confédération Genérale du Tra
vail« (C. G. F., t. j. všeobecný svaz dělnický)
kterýž také uchystal výpravu do Villeneuve.
Villeneuv
Paříž
Francie
Saint Georges
12
article
Svaz tento vymkl se z vůdcovství poslaneck
skupiny sociální a strhl na sebe rozhodující
vliv, jehož užívá ku podnícení hnutí politi
ckého, revolučního. Hlavními prostředky
jimiž podněcuje vášně na vše strany, jes
jednak jakýsi druh pasivní resistence, tak
zvaná »sabotage«, jež vede k obmezení vý-
konnosti a výsledků práce, dále kažení strojů
a stálé vyhrožování všeobecnou stávkou. Tak
zejména v posledních dvou letech zažila
Paříž třídenní tmu ve svých ulicích, nedo
statek pečiva a potravin, čímž jednak vnáší
se znepokojení do veškeré společnosti, jednak
se chystají spolehlivé kádry revoluční. Po
několik měsíců provádí se nyní tato taktika
po celé Francii, takže hnutí propuká na růz-
ných místech, čímž se má docíliti toho, aby
vláda nemohla v čas na určitém místě sou-
střediti větší vojenskou moc, protože jes
udržována ve stálé obavě, že výbuch vznikne
ihned opět tam, odkud bylo vojsko jinam
odesláno.
Bylo by ovšem lépe, kdyby vláda méně
používala vojska v takovýchto případech
vždyť pouhým násilným utlumením případ-
ného výbuchu se ještě neodstraní vlastní
hlubší příčina jeho vzniku. Proto rozvážnější
politikové francouzští již. po delší dobu zá-
dají, aby vláda vůbec při takových příleži-
tostech vojska nepoužívala a aby se zřídil
zvláštní sbor četnický, což navrhl zejména
bývalý ministr de Lanessan, kterýž by byl
v neustálém styku s nespokojenci, poznal
jejich potřeby a mohl přiměřenými kroky
v čas předejíti násilným výbuchům nespo-
Ke a t
koje nosti.
Lanessan
Paříž
Francie
13
article
Ovšem by ruku v ruce s takovým opa
třením musilo se pokračovati v reformách
hospodářských, s nimiž se republika značně
opozdila za jinými státy, takže v některých
krajích se vyskytují poměry hmotné, připo
mínající doby, jež předcházely první velikou
revoluci francouzskou, kdy se lidu nedostá
valo hmotných podmínek existenčních.
Ovšem byla republika za dobu svého
nynějšího 38letého trvání skoro ustavičně
zaujata jinými, pro sebe vážnými otázkami
vnitřními i vnějšími, takže může nalézti
omluvu, ale proto přece nemůže nedostatek
sociálních oprav do nekonečna udržovati.
Provádění těchto reforem vyžaduje ovšem
uklidnění myslí a zachování veřejného po
řádku, ale toho se dosáhne nejdříve rozum-
ným zákonodárstvím.
—Jak věc nyní se jeví, odhodlala se vláda
prozatím k ostrému zakročení proti známým
vůdcům a podněcovatelům výbuchů. Dala
zátknouti došud asi patnácte členů výboru
vzpomenutého již Všeobecného svazu, ale
dostalo se jí ihned dvoji odpovědi. Výbor
doplnil se novými členy a náhradníky a dal
prohlásiti na minulé pondělí všeobecnou
stávku. Dle došlých zpráv sice všeobecná
stávka se nepodařila, ale proto přece nelze
se naditi, že by se dalo očekávati rychle
uklidnění myslí. Nelze totiž přehlédnouti, ž
výbor Svazu sám byl zatčením svých členů
na okamžik uveden ve zmatek a že mimo
to mezi krvavými údálostmi ze dne 2. t. m -
za něž všeobecná stávka měla býti odvetou,
a dnem, kdy měla vypuknouti, uplynula
příliš krátká doba, než aby všecky organi-
sace v čas se byly mohly sjednotiti a do
rozuměti.
všeobecný svaz
ž výbor svaz
14
article
Není ovšem jednomyslnosti ani na druhé
straně. »Tempse na př. vytýká, že zatčení
výborů a soudní stíhání jich pro udalosti ve
Villeneuve není dostatečným opatřením, že
se mělo přikročiti k rozpuštění Svazu. Z tří
kroků, jež vláda mohla podniknouti, rozhodla
se prý pro nejinírnější; »Temps« však má
za to, že se mělo nastoupiti proti zřejmému
spiknutí a proti dleuho připravovanému útoku
na bezpečnost státní. »Zlečinně události
onoho dne pokládati za pouhou nahodiloua
nepromyšlenou vzpouru, jež se dá utišiti
zbraní, znamenalo by naprostě zneuznávání
jejich skutečné vážnosti. Vzpoura
ona byla spíše zůmyslným počátkem zlých
podníků, jež dříve či později dle smýšlení
pořadatelů mají dovésti k revoluei; jesti
15
article
prvním účinkem spiknutí proti bezpečnosti
státu. « le n
Avšak rozpuštění Svazu nelze srovnai
s platnými zákony. »Echo de Paris« prav
v té příčině: O ctázce této vláda důkladně
uvažovala a má za to, že by to bylo opa
třením nezákonným. Svaz jest spolkem zá-
konným, ale vyvinuje činnost nezákonnou
Kdyby se i rozpustil, vznikne okamžitě z
něho jiný spolek. Jest tudíž lépe, zakročí-l
se proti vůdcům a poženou-li se k odpověd-
nosti za své skutky.
Přes to, že všeobecná stávka ponděln
se nezdařilaa že hlavní podněcovatelé ná-
silných výbuchů byli zatěení a postaven
před soud, nenasvědčují nejnovější zprávy.
že by účinek vládních opatření byl proni
kavý. »Gil Blas« na př. praví: Posavadním
vyšetřováním se zjistilo, že za výbuchy stojí
živly, jež chtějí revoluci a šíří na vše strany
zmatek a nedorozumění. Jest nutno, aby ze
jména za své vzala legenda, že vojsko nesmí
proti nespokojencům pouziti zbraní
Tato legenda ovšem ve Villeneuve vzala
za své, ale přes to vše srážky neustávají,
v zatýkání se pokračuje a manifestantův
Paříži přibývá. Nová sražka událu se v Cour
rirech mezi horníky a četníky. V Paříži
samé přibude nových nespokojenců tim, že
podnikatelé pozemních prací, zvláště pod
zemní dráhy se usnesli, že dnem 8. t. m
práce dají zastaviti. Asi čtyřicet dělnických
syndikátů rozesílá nová prudká provolání.
aby stávka všeobecná provedla se příšti
pátek.
Paris
Gil Blas
Paříž
16
article
Ani vláda dle všeho se nedomnívá, že
minulým pondělkem opravdu minul rozhodu
jící kritický den. Ministr Clemencean vzdal
se své zamýšlené cesty do českých lázní,
udávaje za důvod chorobu své dcery a dle
zprávy vojenského listu »La France Mili-
taire« sesiluje vláda pařížskou posádku, davší
tam dopraviti drahou další dva pluky pě
choty. Oběma plukům, ihned jakmile stihly
do Paříže, dan rozkaz, aby byly pohotově.
Až do půlnoci v pondělí konaly vojenské
hlídky po ulicích sluzbu, a zatčeno bylo
opětně více osob. Sražky udály se v Paříž
z večera zvlášte před bursou práce.
Dle nového provolání dělnických orga-
nisací možno příští pátek považovati za nový
kritický den; jest si jen přáti, aby vláda ny-
nější vedle opatření bezpečnostních záhy po
mýšlela i na opatření rázu hospodářského,
bez nichž se trvalé uklidnění a zjednání
opětného pořádku sotva dá mysliti, protože
nynější stav ve svých účincích ohrožuje
obchod i průmysl francouzský. Tak se píše
časopisu »Gil Blas« z departementu Seine
et Ojse: Celý tento, druhdy kvetoucí kraj
jenž se rozprostírá od Pařiže až po Corbeil.
ocitl se ve stavu marasmu, obav a smutku
Práce přestaly, obchod vázne; místa výletn
jsou opuštěna. Doba nynější jest opravdu
zhoubná.
Clemencean
Gil Blas
Sein
Le Franca Mit
Paříž
17
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 4. srpna. (Úspěchy po)
ského kola.) V poslední schůzí polského
kola před rozchodem na letní prázdniny před
seda prof. Glabiňski podal přehled činnost
kola v uplynulém parlamentním roce a vypo
profesor
Glabiňski
Praha
18
article
šeš čdlosnitn oba
19
article
čítal úspěchy, jichž se polská delegace v tomt
období dodělala ve Vídni. Hlavní úspěch prof
Glabiňski právem spatřuje v tom, že se s kolem
spojil bývalý samostatný klub lidovců, takže
polské kolo nyní v sobě združuje všechny polské
poslance, až na sociální demokraty. Tentc
úspěch nemůžeme podceňovati zejména my Če
chové, kteři vidíme, jak je ve Vídni žalostně
roztříštěna naše delogace.
Neméně vážným úspěchem kola bylo při-
znání vlády, že se v Haliči noprovede žádná
změna bez souhlasu Poláků a že tedy ani Malo
rusům haličským nebude učiněn žádný ústupok
k němuž by Poláci nedali předchozího svoleni.
S tímto vládním přiznáním souvisí i to, že př
obsazování důležitějších úřadnických míst v ze-
mi polské kolo musí býti vzalo na polaz. Prak
ticky osvědčila se tato vymoženost po smr
místodržitele hr. Putockého, když na jeho míst
povolán prof. Bobrzyňski
Polskému kolu podařilo se dále obhájiti zá
sedu, že všechny zprávy, zasílané zemským
úřady ústřední vládě, opatřují se potřebným
dokumenty a přílohami v jazyku polském
a netřeba opatřovati jich překlad do jazyka ně
meckého. Částečného úspěchu domohlo se kol
i při četnictvu, které podává některé zprávy sou
dům a jiným úřadům také již v jazyku polském
Pro Slezsko polské kolo vymohlo samro
statný polský učitolský ústav, jenž bude pučái
kem školního roku otevřen v předměstí těšín
ském; v Dombrové bude otevřena odborná pol
ská škola hornická.
Polák
profesor
Bobrzyňski
Vídeň
Halič
Mala
20
article
Kolo přičinilo se mimo to, aby ve všec
centrálných úřadech Poláci byli zastoupení při
měřeně počtu polského obyvatelstvn. V novén
ministerstvě vořejných prací je 28 Poláků, t.j.
1814%, mezi nimiž je 6 referentů jako správeů
departementů. I v jiných ministerstvech počet
Poláků se rozmnožil. Na ministru obchodu vy
moženo zřízení 250 nových poštovních úřadů
v Haliči, jéž budou otevřeny, jakmile budo
schválen náklad, s tím spojený. Konečně slíben
kolu i zdokonalení telefonní sítě haličské
Jest to, jak vidno, pěkná řada úspěchů z
jediný rok, tím pěknější, že Poláci náležejí v Ra
kousku mezi národy nasycené.. mnol
Ze Záhřeba, 1. erpna. (Mstivý bán.
Stejně, jako se bar. Rauch pomstil na nevin
ných pastevcích dalmatských za demonstraei
üstrojenou proti němu v Knině, pomstil se v No
vém na nevinných lázeňských hostech. Přimoř
ské město Novi připravilo bánovi tak málo po
vznášející přijetí, že byl nucen na rychlo odtu
ujeti. Bán výhlásil za lo nad Novým výjimeč
ný stav, za něhož všechny veřejné místnostise
musojí zavíráti již v 9 hodin večer a společná
procházka pěti lidí se již trestá jako sroceni.
Polák
Rauch
Halič
Záhřeb
Novi
21
article
Městské zastupitelstvo Nuvého, v němž meška
právě nyní nejvíce lázeňských hosti, podalo bá-
novi protest proti vyhlášení výjimečného stavu;
v protestě právem se ukazuje na to, že. výji
mečný stav prohlášen teprve za dvě neděle o
demonstrací proti bánovi, že za ty dvě nedělo
se v městě nepřihodilo pranic takového, co by
mohlo třebas jen přibližně odůvodniti tak těžky
trost, jenž stihno většínou osoby nevinné. Bár
má přávo svými úřady zjistiti a potrestati vin-
níky, ale nemá trestati nevinné lázeňské hosty
a městské živnostníky ao2sa
Ze Zádru, 1. srpna. (Bosna a turecke
ústava.) Kotorská „Boka“ zaznamenává po
chybnosti vládních vileňských listů o tom
možno-li i Bosně a Horcogovině povoliti zem
a ielan
Bár
Bok
Zádr
Bosna
23
article
skou samosprávu, když i Turecko bude nyní
míti parlament. Shledává v tom smutné při-
znání, že třicetilelá rakouská kulturní práce v ob-
sazených zemích dodělala se takových divných
úspěchů, že by hanba bylo postaviti je před
soud zemského sněmu bosenského. Nezbudě
tedy jiného, než konstatovati fakt, že v Evropě
od 24. července 1908 všichni národové mají
úslavu, všem je otevřena cesta ke svobodě, jen
ne Bosně a Hercegovině, které stojí třicet let
ve správě monarchie a těší se plodům její kul-
tury. Snad by bylo jinak, kdyby Bosna nebyla
určena za most německého pudu na východ!
V Praze, 4. srpna. (Bosensků svo-
boda.) Dnešní poštou obdrželi jsme dvě čísla
sarajevské „Srbské Rěči“. Č. 156 výšlo jako
mimořádné vydání, bylo však konfiskovánoa
z „opraveného vydání“, které jsme ob-
drželi, není viděti, co obsahovalo! V „oprave-
ném vydání“ zbyl totiž jen titul listu a na konei
obvyklá poznámka o redaktoru a tiskárně. Z ob-
sahu tohoto čísla nezbylo ani řád-
ky. V č. 157, které nám zasláno také v opra-
veném vydání“, byl zkonfiskován celý úvodní
článek a mimo to doslovný překlad článku „N.
Turecko
Evropa
Boseň a Hercegovina
Bosna
Praha
24
article
F. P.“, pojednávajícího o bosenských pomě-
rech, ačkoli „N. F. P.“ volně se čte po celé
Bosně. Tyto dvě konfiskuce ukazují, že v oku-
povaných zemích pinují poměry.. » turéčké po-
měry už říci nemůžemé, když i v Turecku mají
svobodu tisku; řekneme tu poměry čistě rakou-
sko-uherské.no nsvér n nos z
„N. F. P.“ má dnes opět úvodník o bosen-
ských věcech. Vehledem k vytáčkám bar. Bu-
riána a bosenské vlády, že obyvatelstvo okupo-
vaných zemí ve své většině netouží po samo-
správě, „N. F. P.“ poznamenává: Úkol bosen-
ské vlády nevyčerpává se tím, že repressivnou
činností udržuje v zemi pokoj, který se snadno
může ukázati klamným. Státniekou povinností
vlády musí nyní býti, nalézti takovou ústavn
formu, která by odpovídala státoprávnímu po-
stavení Bosny, vzdělanosti obyvatelstva a jeho
vzrůstající potřebě širšího, na zákonech se za-
kládajícího účastenství v politické činnosti. Z
nýnější konstituční techniky svědčilo by to jen
politické myšlenkové lenosti, kdyby se nepo-
dařilo sestaviti vhodný pro Bosnu konstituční
rebopt. Bosenská správa nemusí s sebou vláčet
dědičný hřich Rakouska, že zůstává ve všem
o jednu nyšlenku pozadu.
N F
Boseň
Turecko
Bosna
Rakousko
25
title
Politické zprávy zahraničně.
26
article
v V Praze, 4. srpna.
Praha
27
article
Ruský vládní list o slovanském sjezdu.
Polský tisk dychlivě sleduje každý ruský
projev o smiřovací akci, k niž prvý krok učiněn
na pražské slovanské konferenci. Časopisy ru-
ských liberálných stran věnovaly pražským udá-
lostem největší pozornost a vesměs. schvaluji
pokus o poskytnuti Polákům nezbytných podmí-
nek pro kulturný a národní rozvoj v královstvl
polském. Z listů konservativných mluví o praž-
ském sjezdu přiznivě jen »Svět« a »Novoje
Vremja«. Ostátní listy buď mlčl, nebo se staví
proti sjezdu. Nejvíce zvědavost Poláků napínal
orgán ministerského předsedy Stolypina, vládní
»Rossija«. Mlěela, po celou dobu sjezdu
dlouho i po něm. Teprve nyní objevila se
v »Rossiji« úvaha o pražském sjezdu a —
což Poláky překvapilo nejpříjemněji — úvaha
Přizni vá.
Polák
Stolypin
28
article
TEUILLEIONac
TEUILLEIONac
gon
Češi v Londýně. veai
Vzpomínky z poslední Olympiady.
Píše dr. Jiří Guth.
bČtvrtá olympiada ve dnech nedávno minu
lých skončena a češti její účastníci vrátilis
asi jako studenti, přijíždějící na prázdniny s vy
svědčením, na němž schází stupeň nebo dva do
vyznamenání. Žádná vynikající cena, ale úspěcí
čestný. V jiných rubrikách byly tělocvičné
sportovní výkony českých borců ocončny —
tady vzpomínáme méně pracné, ale za to mno
hem příjemnější stránky české výpravy, uva
žujíce, kterak Čechové v Londýně si vedli a ja
kého dostalo se jim tam přijetí, zase od-Čechů
Neboť pohostinstvi se strany Londýnských týkalo
se zúčastněných národů všech a tedy Čechů
právě tak jako Francouzů, Němců, Ameri
čanů a jiných.
odho mijate
Čech
doktor
Guth
Čecho
Francouz
Němec
Londýn
29
article
Česká výprava olympijská čítala letos 25
účastníky činné, s ostatními, členy výboru a ně-
kolika hosty bylo nás něco málo přes třicet. Ten-
nisté jeli napřed, gymnasté a někteří šermíři
zvlášť a poslední hlouček, skládající se asi ze
14 osob, dorazil v sobotu, přímo před počátkem
her 13. července. Jelikož tvořil hlavní část vý
pravy a jeho přichod mohl býti oznámen, mě
do Londýna slavnostní vjezd, neboť na nádraž
Viktoria zahlaholilo mu vstříc srdečné Na zdar
Vynikaíci representanti Jeské kolonie, mistr Bož
Umirov s dceruškou a pan inženýr Meilbek,
svým zástupcem také pan hrabě Lützow a po-
sléze pan Šlehover vítali nás srdečným stiskem
ruky a na rychlo konány disposice. Pan hrabe
Lützow posílal pozvání na zejtřejší „at home
a ze druhých stran smlouvány návštěvní dny
Česká veřejnost dobře ví, jak vynikajícím
pracovníkem o národu dědičné roli je dr. Fran-
tišek hrabě Lützow a je mu za to na vrchol
vděčna. Přes to myslím, že zdárné působení hra
běte Lützowa, podporovaného vrchovatou měrou
ušlechtilou jeho chotí, dávno ještě není oce-
něno; nemůže dobře býti, protože nemnohým
bylo a je možno pozorovati je z blízka, jakož
k náležitému ocenění nezbytně třeba. Víme, že
zdar českéhio oddělení rakouské výstavy londýn-
ské přede dvěma léty byl největší měrou záslu-
hou hraběte a hraběnky Lützowových a leska
zdar letošní výpravy olympijské jest stejně zá-
be tno
Bož Umirov
Meilbek
Lützow
Šlehover
Fran
Lützowův
Londýn
Viktoria
Jeský kolonie
30
article
luhou obou hraběeích manželů, kteří nepomi
žádné příležitosti, při které by mohli český žive
v Anglii uplatniti. se 2
Když přede dvěma léty český výbor olym
pijský požádal hr. Lützowa za čestně předsed
nictví své výpravy, chtěl tím prokázati čest do
savadním vynikajícím pracím tohoto českého
vlastence. Hr. Lützow jinak pojal čestné svoje
postavení, než bývá obyčejem a stal se, smím-l
tak říci, předsedou výboru skutečným a pre
středníkem tak účinným, že jedině jeho prae
výbor a s ním celá výprava zachovaly si čestne
svoje místo mezi konkurujícími národy.
Lützow
Anglie
Hradec
31
article
Vedle vynikající činnosti literární působo
hr. Lützowa je zejména společenské — pro ná
tedy příliš vzdálené, aby došlo ocenění náleži
tého. Pozvánky na večer v neděli 12. červene
měly hned v čele poznámku, že soirče konáse
na počest české výpravy olympijské a asi žádný
vočer londýnského high-lifu neměl ještě tou mě-
rou český ráz, jako tento. Hrabě i hraběnk
nesili okázale odznak výpravy, jejž předsedn
českého výboru při lunchi měl příležitost i čest
jim odevzdati a předsíň nádherné a útulné hra-
běcí residence na Hertford streetu byla zdobena
vlajkou českých barev. Už bylo oznámeno, jak
vysoká a vybraná společnost se tu sešla, vzhle
dem k početnosti účastníků českých toliko spo
lečnost pánská a jen výminkou v poslední ehvil
požádána choť předsedy Č. O. V. o přítomnos
a po případě i výpomoc hostitelce, která ne
unavně seznamovala svoje české hosty s hostm
anglickými. Znova jsme se tady setkali se zá-
stupci kolonie české, svrchu zmíněnými, jakož
i s operním pěvcem panem Mařákem a věrným
přítelem českého národa panem F. Marchantem
který procitěnými slovy vykládal společnost
význam obrázků Prahy a Čech, promítaných bě
hem večera na stěnu. Mistr Umirov ochotně za
sedl k pianu a nádberným svým hlasem zapěl
národní naši hymnu „Kde domov můj“, ktorou
před tím pan Marchant celou po česku recito
val ..
Že hr. Lützow neváhal spolu s čestným čle
nem výboru konsulem kap. Forbesem postaviti se
v čelo oddělení „Bohemia“, které jakožto třele
kráčelo za „Austri“„Belgum“ ve průvodu
před králem při zahájení her vzbudilo, zdá se
pozornost sama krále. Rozhodně byl to čin
hodný vděku celé veřejnosti české.
Lützow
Hrabě
Mařák
F Marchant
Čo
Marchant
Forbes
Belg
Č . O . V
Praha
Bohemia
32
article
Skvostná residence mistra Umirova „The
Limos“ v ulici Holland Park Garden na západo
Londýna vitnia nejednou členy čoské výpravy
Byli jsme tam na lunchi i na odpoledním čaji
a zúčastnili jsme se jeho poslední recepce, př
níž ulice před resideneí byla plna nádhernýek
ekypáží, vchod k ní plný bezvadných lokajů.
čekajících na panstvo uvnilř, náložející ke kré-
mu londýnské společnosti, tentokrát pro hry
olympijské nad obyčej dlouho v Londýně se
zdržující. Když nic jiného, tož aspoň velkolepé
toalety dam byly svědectvím, jaké vážnostia
oblibě těší se mistr českého zpěvu ve vysokých
kruzích londýnských. Poznali jsme tam lady
Palměrovu, přiznivkyni české hudby, pianistu
Sebrina a jeho choť, zpěvačku, chystající se na
uměleckou pouť kolem světa, cellistu Gallrein
a řadu osob zvučných jmén a vysokého post-
veni. Ostatní hosté, pan Míejlbek, pan Dostái,
bratr spisovatele a red. A. N. Dostála, p. Bláha,
pan Baše, otec známé pianistky, dokumeptovali
český původ, ke kterému hostitel vždy a bez
podmínky hrdě se hlásí, tak že v knížecky zaří
zeném jeho domě brzo jsme zdomácněli.
Vždycky ochotně a rád potěšil nás mist
nějakou z českých pisní, jež tvoří chloubu jeho
bohatého osmijazyěného repertoáru. Nedivím se
že velký hudební salon jeho, s nádherným pla-
nem v čele a malířskou výzdobou českých uměl
ců Muchy a Ženíška hostívá v plné saisoně až
200 hostí.
Umirov
Palměrův
Sebrin
Gallrein
Míejlbek
Dostáe
A N
Dostál
Bláha
Baš
Mucha
Ženíšek
Holland park Garden
Londýn
the Limos
33
article
„Evening dress“ je v Londýně od slune
západu „de rigueuri, a „naši hoši“, jak v dů-
věrnosti jsme říkali boreům všech svých odvětví
ochotně zaměňovali svůj úbor, ve kterém vystu
povali ve dne, za frak a bílou kravatu večer
Věc někdy dost oblížná a nepohodlná, prote sho
vívaví krajané při svém pozvání hned dodával
poznámku: „Přijďte jen tak, po domácku.“
Tak pan inženýr Meilbek, už po léla ve službáeh
tasmanských, kam dodlává železné mosty obro
vité konstrukce a po léta „český konsul“ v Lon
dýně; hrabě Lützow mohl by podobně býli zván
„českým vyslancem“ londý nským.
Útulná cottage v The Avenue v Kew Ga
den, daleko na jihozápad u Londýna hestila už
mnoho Čechů do Londýna přišlých a v salon
v přízemí poznávali jsme na podobiznách tut.
rozestavených mnohe iváí dehře známých z v
rigueuri
Meilbek
Lützow
Čecho
Londýn
Kew
the avenue
34
article
hod o
řejností. Já sám nepil jsem tu šampaňské p
prvé
Myslím, že neprozrazuji tajemství, pravím-i
že pan Meilbek vedle železných mostů také an
glické básně kuje, což však nezůstává jenom
jeho soukromou zábavou, neboť básnění to vzta
huje se nezřídka na překlad českých pisní, jež
potom mistr Umirov lahodným svým hlasem šíř
po anglickém světě... Cosi docela zvláštníh
citíte v hrudi, vidouce tady v dáli ty upřímn
vlastence, jak oči jim svítí, když mluvíme o Če
chách a českých poměrech často desti žalostnýel
proti těm, ve kterých žijí a poslouchajíce, s ja
kým ještě mladickým zápalem zpívají „Andulko
mé dítě“, ať už po česku nebo po anglicku ..
ne
Také velevyslanec rakousko uherský, hrab
Mensdorff, k české výpravě byl blahosklonnýn
a pozval aspoň zástupce Čechů na lunch, s in
teresem se vyptávaje na českou účast a na chan
ce, se kterými vystupují. Zdatné a vysoké po-
stavy našich šermířů vzbudily hned prvního dn
při průvodu jeho pozornost. Pan velevyslane
v té době neměl již stálého sídla v Londýně
Beztoho celá „season londýnská nad obyče
letos se protáhla.
Meilbek
Andulka
Mensdorff
Čecho
Londýn
35
article
Pan Šlehover, po anglieku Shlehover, vý
robce znamenitých čokoládových bonbonů a ka
štanových specialit na Hammersmith Road, r-
dák tuším sušický, upřímně se snaží, apy česk
kolonie londýnská ozvala se, kdykoli vhodna
příležitost k tomu se naskytne. Tentokrát pořá-
dal ve svém domově „at home“, docela odlišné
od podobných společenských slavností angli
ckých. Pro cizince není nic nudnějšího nad an
glické „at home“, od 10 do 12 hodin v noci
Vlídní hostitelé angličtí poslali nám několikráte
litografované lístky s poznámkou, že budou toho
a tohé dne doma v 10 hodin večer a že naše
přítomnost byla by jim s potěšením. V pozdní
tu večerní chvili oblékáte frak nebo plesovou
toalotu, vezmete oyšem cal, v přízemní místnost
residence, proměněně v šatnu, odložíte svreh-
ník nebe několikastový večorní plášť, řeknete
svoje jméno lokajovi, který pak zahlaholí jedo
dvorany, v níž domácí paní, ovšem také v nád-
herné toaletě, vítá vás u dveří stisknutím ruky.
Na jiného sotva je času, neboť v zápětí přichá-
zejí hosté jiní, jimž je povinována stejnou zdvoř
Šlehover
Shlehover
Hammersmith Road
36
article
lostI. A teď jste ponecháni sami sobě. Nenaj-
dete-li mezi hosty, jichž počet nezřídka jde do
sel, známého, stahujete svaly své tváře a pra-
cujete dovedně rukou, jen abyste zakryli zívání.
Těžko žádat, aby hostitelé věnovali vám zvláštn
pozornost, tím méně, když ve společnosti, na-
plnující pět, šest velkých salonů, mimo váš,
prosté Čechy, jsou vévodové, princové, třeba
i korunní, ministři, ředítelé velkých států ...
Leda že k jedenácté hodině vybídnou vás, aby-
ste se šli pobbčerstvit k buffetu, kde podává se
obyčejně čaj, limonáda, sandwiches, cukrovinky
a šampaňské. Snad ještě poslechnete výkon ně-
kterého umělce, pěvecký nebo herecký . . . a
ztratite se „po hollandsku“, my bychom řekli
po anglicku.
t U Šlehovrů bylo jinak. Vesměs známí a val-
nou většinou Češi, tudíž zábava všeobecnáa
srdečná, končící zpěvem národní hymny a vře-
lými řečmi.
Čech
Čechy
U Šlehovr
37
article
Za naší skupinou, se zápalem zpívající slad-
kou melodii Škroupovu, stál mladý muž, měk-
kých, jemných tahů, tváře spíše slovanské než
anglické a sám s horoucnosti a důrazně vyslovo-
val česká slova. Dobré jeho oči zářily mu patrnou
láskou k české zemi a české řeči. Však den před
tím dostal jsem od něho, Angličana, česky psané
pozvání k návštěvě joho matky a sestry na Path-
field Road v Stroatham Common, na jihu Lon-
dýna. Sám si pro nás, pro moji choť a pro mne,p.
Francis Marehant jednoho odpoledne přijel, pro-
vedl nás nejdříve po Stroatham Common a za-
vedl poslěze do útulného domku, v němž ztrávii
jsme několik rozkošných, intimních chvil. Stůl
na němž byl servirován čaj, byl krášlen červeno-
bílými květy a stuhami těchže barev, po čaji za-
sedla slečna, také zdobená červenobílou kokar-
dou, ke klavíru a zahrála „Kde domov můj“,
provázejíc zpěv svého bratra, pak přidala piec
ze Smetanových oper a když jsem p. Marchan-
tovi vřele po česku poděkoval, pan Marchane
stejně vřele a také po česku odpověděl.
Intimní tato vzpomínka je mi z nejmilojších
londýnských, protože tady byl to Angličan, který
tak po česku nám přišel vstříc.
... A tak asi každý účastník výpravy lon-
dýnské může vyprávět krásné věci o svém po-
bytu tam za Kanálem.
Škroupův
Angličan
Marehant
Marchane
Stroatham Common