ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1ca99910-75a6-11dc-bc79-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 37 celkem · entity: place 42, person 67, work 3, org 7
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
stln ia ntMld
3 masthead
to vorl
4 masthead
V Praze, ve středu 5. srpna 1908.
Praha
5 masthead
Číslo 214.
6 masthead
lao voomda vvo
7 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v zlministrnei na měsíe . . . . . na dtvst leta . . . . 6 K — s dvojí donálkeu měsl na čtrat lata . ve tlialkiek! na měsie . . . .. 2 K 30 Poštont na měsíe na čtert lela . . . s dvojí zásilkou na poěisíe
Praha
9 article
ke arrt eta
10 article Vzrušená Francie.
Vzrušená Francie. Od počátku tohoto měsíce jest Francie znepokojena prudkými výbuchy sociálních sporů, jejichž ráz se nedá již dobře vtěs nati v rámce obyčejných mzdových otázek jež se více méně všude vyskytují mezi za městnavateli a zaměstnanými. Jsbuť pro- vázeny takovou přemírou rozhořčení, vášni vosti a zarputilosti, jež samy o sobě jsou důkazem, že ruch tento není prostým hnutím dělnickým, ale že hojně jest pro- sycen živly, kterýmž jde o více, než o pra videlné řešení otázek povahy hospodářské Spíše se tomu podoba, ze jde tu o zjevy povahy převratné, jež mají namířeno na posavadní ústrojí francouzské republiky Stačí jen připomenouti soustavnou, po léta udržovanou a živenou agitaci proti armádě republiky, stačí připomenouti průběh zápasů jež se vedly ve Francii u příležitosti roz luky mezi církví a státem, stačí vzpome nouti bezohledného útočení na osobu před- sedy republiky Falliěresa, ťakže v kružích pariamentních vynořila se otázka, aby se zákonem opatřila potřebná ochrana osobě prvního občana francouzské republiky, stačí dale rozpomenouti se na přikré hlasy části krajního tisku francouzského proti spojene- ckému poměru francouzsko-ruskému, a po stihneme mnohé složky vlivů, kteréž sou- stavně a neunavně spolupůsobily k tomu že vnitřní poměry ve Francii se více a více zpřikřovaly, že rozhořčení a vášně stran nické nabyly forem až hrozivých. a sloxa
Francie
11 article
1Zvlástě děsnou byla srážka dne 2 t. m mezi vládní mocí a stavebními stávkujíčími dělníky obvodu draveilského v okolí Paříže když mezi oběma stranami došlo ve vesnic Villeneuve Saint Georges k opravdové po uliční bitvě. Postaveny tam na rychlo ba rikády, jež hájeny revolverý, a při tom se střech, zdí a lešení vojsko zasypáváno ci- hlami, kamením, prkny a pod, až konečně po mnohonásobném marném vyzývání k po koji, zahájilo ostrou palbu a došlo k vy jevům skutečné hrůzy občanské války, př nichž vojsko pozbylo naprosto veškere chladnosti Za vlnstního pořadatele tohoto polito vání hodného hnutí ve Francii povazuje se všeobecně »Confédération Genérale du Tra vail« (C. G. F., t. j. všeobecný svaz dělnický) kterýž také uchystal výpravu do Villeneuve.
Villeneuv Paříž Francie Saint Georges
12 article
Svaz tento vymkl se z vůdcovství poslaneck skupiny sociální a strhl na sebe rozhodující vliv, jehož užívá ku podnícení hnutí politi ckého, revolučního. Hlavními prostředky jimiž podněcuje vášně na vše strany, jes jednak jakýsi druh pasivní resistence, tak zvaná »sabotage«, jež vede k obmezení vý- konnosti a výsledků práce, dále kažení strojů a stálé vyhrožování všeobecnou stávkou. Tak zejména v posledních dvou letech zažila Paříž třídenní tmu ve svých ulicích, nedo statek pečiva a potravin, čímž jednak vnáší se znepokojení do veškeré společnosti, jednak se chystají spolehlivé kádry revoluční. Po několik měsíců provádí se nyní tato taktika po celé Francii, takže hnutí propuká na růz- ných místech, čímž se má docíliti toho, aby vláda nemohla v čas na určitém místě sou- střediti větší vojenskou moc, protože jes udržována ve stálé obavě, že výbuch vznikne ihned opět tam, odkud bylo vojsko jinam odesláno. Bylo by ovšem lépe, kdyby vláda méně používala vojska v takovýchto případech vždyť pouhým násilným utlumením případ- ného výbuchu se ještě neodstraní vlastní hlubší příčina jeho vzniku. Proto rozvážnější politikové francouzští již. po delší dobu zá- dají, aby vláda vůbec při takových příleži- tostech vojska nepoužívala a aby se zřídil zvláštní sbor četnický, což navrhl zejména bývalý ministr de Lanessan, kterýž by byl v neustálém styku s nespokojenci, poznal jejich potřeby a mohl přiměřenými kroky v čas předejíti násilným výbuchům nespo- Ke a t koje nosti.
Lanessan Paříž Francie
13 article
Ovšem by ruku v ruce s takovým opa třením musilo se pokračovati v reformách hospodářských, s nimiž se republika značně opozdila za jinými státy, takže v některých krajích se vyskytují poměry hmotné, připo mínající doby, jež předcházely první velikou revoluci francouzskou, kdy se lidu nedostá valo hmotných podmínek existenčních. Ovšem byla republika za dobu svého nynějšího 38letého trvání skoro ustavičně zaujata jinými, pro sebe vážnými otázkami vnitřními i vnějšími, takže může nalézti omluvu, ale proto přece nemůže nedostatek sociálních oprav do nekonečna udržovati. Provádění těchto reforem vyžaduje ovšem uklidnění myslí a zachování veřejného po řádku, ale toho se dosáhne nejdříve rozum- ným zákonodárstvím. —Jak věc nyní se jeví, odhodlala se vláda prozatím k ostrému zakročení proti známým vůdcům a podněcovatelům výbuchů. Dala zátknouti došud asi patnácte členů výboru vzpomenutého již Všeobecného svazu, ale dostalo se jí ihned dvoji odpovědi. Výbor doplnil se novými členy a náhradníky a dal prohlásiti na minulé pondělí všeobecnou stávku. Dle došlých zpráv sice všeobecná stávka se nepodařila, ale proto přece nelze se naditi, že by se dalo očekávati rychle uklidnění myslí. Nelze totiž přehlédnouti, ž výbor Svazu sám byl zatčením svých členů na okamžik uveden ve zmatek a že mimo to mezi krvavými údálostmi ze dne 2. t. m - za něž všeobecná stávka měla býti odvetou, a dnem, kdy měla vypuknouti, uplynula příliš krátká doba, než aby všecky organi- sace v čas se byly mohly sjednotiti a do rozuměti.
všeobecný svaz ž výbor svaz
14 article
Není ovšem jednomyslnosti ani na druhé straně. »Tempse na př. vytýká, že zatčení výborů a soudní stíhání jich pro udalosti ve Villeneuve není dostatečným opatřením, že se mělo přikročiti k rozpuštění Svazu. Z tří kroků, jež vláda mohla podniknouti, rozhodla se prý pro nejinírnější; »Temps« však má za to, že se mělo nastoupiti proti zřejmému spiknutí a proti dleuho připravovanému útoku na bezpečnost státní. »Zlečinně události onoho dne pokládati za pouhou nahodiloua nepromyšlenou vzpouru, jež se dá utišiti zbraní, znamenalo by naprostě zneuznávání jejich skutečné vážnosti. Vzpoura ona byla spíše zůmyslným počátkem zlých podníků, jež dříve či později dle smýšlení pořadatelů mají dovésti k revoluei; jesti
15 article
prvním účinkem spiknutí proti bezpečnosti státu. « le n Avšak rozpuštění Svazu nelze srovnai s platnými zákony. »Echo de Paris« prav v té příčině: O ctázce této vláda důkladně uvažovala a má za to, že by to bylo opa třením nezákonným. Svaz jest spolkem zá- konným, ale vyvinuje činnost nezákonnou Kdyby se i rozpustil, vznikne okamžitě z něho jiný spolek. Jest tudíž lépe, zakročí-l se proti vůdcům a poženou-li se k odpověd- nosti za své skutky. Přes to, že všeobecná stávka ponděln se nezdařilaa že hlavní podněcovatelé ná- silných výbuchů byli zatěení a postaven před soud, nenasvědčují nejnovější zprávy. že by účinek vládních opatření byl proni kavý. »Gil Blas« na př. praví: Posavadním vyšetřováním se zjistilo, že za výbuchy stojí živly, jež chtějí revoluci a šíří na vše strany zmatek a nedorozumění. Jest nutno, aby ze jména za své vzala legenda, že vojsko nesmí proti nespokojencům pouziti zbraní Tato legenda ovšem ve Villeneuve vzala za své, ale přes to vše srážky neustávají, v zatýkání se pokračuje a manifestantův Paříži přibývá. Nová sražka událu se v Cour rirech mezi horníky a četníky. V Paříži samé přibude nových nespokojenců tim, že podnikatelé pozemních prací, zvláště pod zemní dráhy se usnesli, že dnem 8. t. m práce dají zastaviti. Asi čtyřicet dělnických syndikátů rozesílá nová prudká provolání. aby stávka všeobecná provedla se příšti pátek.
Paris Gil Blas Paříž
16 article
Ani vláda dle všeho se nedomnívá, že minulým pondělkem opravdu minul rozhodu jící kritický den. Ministr Clemencean vzdal se své zamýšlené cesty do českých lázní, udávaje za důvod chorobu své dcery a dle zprávy vojenského listu »La France Mili- taire« sesiluje vláda pařížskou posádku, davší tam dopraviti drahou další dva pluky pě choty. Oběma plukům, ihned jakmile stihly do Paříže, dan rozkaz, aby byly pohotově. Až do půlnoci v pondělí konaly vojenské hlídky po ulicích sluzbu, a zatčeno bylo opětně více osob. Sražky udály se v Paříž z večera zvlášte před bursou práce. Dle nového provolání dělnických orga- nisací možno příští pátek považovati za nový kritický den; jest si jen přáti, aby vláda ny- nější vedle opatření bezpečnostních záhy po mýšlela i na opatření rázu hospodářského, bez nichž se trvalé uklidnění a zjednání opětného pořádku sotva dá mysliti, protože nynější stav ve svých účincích ohrožuje obchod i průmysl francouzský. Tak se píše časopisu »Gil Blas« z departementu Seine et Ojse: Celý tento, druhdy kvetoucí kraj jenž se rozprostírá od Pařiže až po Corbeil. ocitl se ve stavu marasmu, obav a smutku Práce přestaly, obchod vázne; místa výletn jsou opuštěna. Doba nynější jest opravdu zhoubná.
Clemencean Gil Blas Sein Le Franca Mit Paříž
17 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 4. srpna. (Úspěchy po) ského kola.) V poslední schůzí polského kola před rozchodem na letní prázdniny před seda prof. Glabiňski podal přehled činnost kola v uplynulém parlamentním roce a vypo
profesor Glabiňski Praha
18 article
šeš čdlosnitn oba
19 article
čítal úspěchy, jichž se polská delegace v tomt období dodělala ve Vídni. Hlavní úspěch prof Glabiňski právem spatřuje v tom, že se s kolem spojil bývalý samostatný klub lidovců, takže polské kolo nyní v sobě združuje všechny polské poslance, až na sociální demokraty. Tentc úspěch nemůžeme podceňovati zejména my Če chové, kteři vidíme, jak je ve Vídni žalostně roztříštěna naše delogace. Neméně vážným úspěchem kola bylo při- znání vlády, že se v Haliči noprovede žádná změna bez souhlasu Poláků a že tedy ani Malo rusům haličským nebude učiněn žádný ústupok k němuž by Poláci nedali předchozího svoleni. S tímto vládním přiznáním souvisí i to, že př obsazování důležitějších úřadnických míst v ze- mi polské kolo musí býti vzalo na polaz. Prak ticky osvědčila se tato vymoženost po smr místodržitele hr. Putockého, když na jeho míst povolán prof. Bobrzyňski Polskému kolu podařilo se dále obhájiti zá sedu, že všechny zprávy, zasílané zemským úřady ústřední vládě, opatřují se potřebným dokumenty a přílohami v jazyku polském a netřeba opatřovati jich překlad do jazyka ně meckého. Částečného úspěchu domohlo se kol i při četnictvu, které podává některé zprávy sou dům a jiným úřadům také již v jazyku polském Pro Slezsko polské kolo vymohlo samro statný polský učitolský ústav, jenž bude pučái kem školního roku otevřen v předměstí těšín ském; v Dombrové bude otevřena odborná pol ská škola hornická.
Polák profesor Bobrzyňski Vídeň Halič Mala
20 article
Kolo přičinilo se mimo to, aby ve všec centrálných úřadech Poláci byli zastoupení při měřeně počtu polského obyvatelstvn. V novén ministerstvě vořejných prací je 28 Poláků, t.j. 1814%, mezi nimiž je 6 referentů jako správeů departementů. I v jiných ministerstvech počet Poláků se rozmnožil. Na ministru obchodu vy moženo zřízení 250 nových poštovních úřadů v Haliči, jéž budou otevřeny, jakmile budo schválen náklad, s tím spojený. Konečně slíben kolu i zdokonalení telefonní sítě haličské Jest to, jak vidno, pěkná řada úspěchů z jediný rok, tím pěknější, že Poláci náležejí v Ra kousku mezi národy nasycené.. mnol Ze Záhřeba, 1. erpna. (Mstivý bán. Stejně, jako se bar. Rauch pomstil na nevin ných pastevcích dalmatských za demonstraei üstrojenou proti němu v Knině, pomstil se v No vém na nevinných lázeňských hostech. Přimoř ské město Novi připravilo bánovi tak málo po vznášející přijetí, že byl nucen na rychlo odtu ujeti. Bán výhlásil za lo nad Novým výjimeč ný stav, za něhož všechny veřejné místnostise musojí zavíráti již v 9 hodin večer a společná procházka pěti lidí se již trestá jako sroceni.
Polák Rauch Halič Záhřeb Novi
21 article
Městské zastupitelstvo Nuvého, v němž meška právě nyní nejvíce lázeňských hosti, podalo bá- novi protest proti vyhlášení výjimečného stavu; v protestě právem se ukazuje na to, že. výji mečný stav prohlášen teprve za dvě neděle o demonstrací proti bánovi, že za ty dvě nedělo se v městě nepřihodilo pranic takového, co by mohlo třebas jen přibližně odůvodniti tak těžky trost, jenž stihno většínou osoby nevinné. Bár má přávo svými úřady zjistiti a potrestati vin- níky, ale nemá trestati nevinné lázeňské hosty a městské živnostníky ao2sa Ze Zádru, 1. srpna. (Bosna a turecke ústava.) Kotorská „Boka“ zaznamenává po chybnosti vládních vileňských listů o tom možno-li i Bosně a Horcogovině povoliti zem a ielan
Bár Bok Zádr Bosna
23 article
skou samosprávu, když i Turecko bude nyní míti parlament. Shledává v tom smutné při- znání, že třicetilelá rakouská kulturní práce v ob- sazených zemích dodělala se takových divných úspěchů, že by hanba bylo postaviti je před soud zemského sněmu bosenského. Nezbudě tedy jiného, než konstatovati fakt, že v Evropě od 24. července 1908 všichni národové mají úslavu, všem je otevřena cesta ke svobodě, jen ne Bosně a Hercegovině, které stojí třicet let ve správě monarchie a těší se plodům její kul- tury. Snad by bylo jinak, kdyby Bosna nebyla určena za most německého pudu na východ! V Praze, 4. srpna. (Bosensků svo- boda.) Dnešní poštou obdrželi jsme dvě čísla sarajevské „Srbské Rěči“. Č. 156 výšlo jako mimořádné vydání, bylo však konfiskovánoa z „opraveného vydání“, které jsme ob- drželi, není viděti, co obsahovalo! V „oprave- ném vydání“ zbyl totiž jen titul listu a na konei obvyklá poznámka o redaktoru a tiskárně. Z ob- sahu tohoto čísla nezbylo ani řád- ky. V č. 157, které nám zasláno také v opra- veném vydání“, byl zkonfiskován celý úvodní článek a mimo to doslovný překlad článku „N.
Turecko Evropa Boseň a Hercegovina Bosna Praha
24 article
F. P.“, pojednávajícího o bosenských pomě- rech, ačkoli „N. F. P.“ volně se čte po celé Bosně. Tyto dvě konfiskuce ukazují, že v oku- povaných zemích pinují poměry.. » turéčké po- měry už říci nemůžemé, když i v Turecku mají svobodu tisku; řekneme tu poměry čistě rakou- sko-uherské.no nsvér n nos z „N. F. P.“ má dnes opět úvodník o bosen- ských věcech. Vehledem k vytáčkám bar. Bu- riána a bosenské vlády, že obyvatelstvo okupo- vaných zemí ve své většině netouží po samo- správě, „N. F. P.“ poznamenává: Úkol bosen- ské vlády nevyčerpává se tím, že repressivnou činností udržuje v zemi pokoj, který se snadno může ukázati klamným. Státniekou povinností vlády musí nyní býti, nalézti takovou ústavn formu, která by odpovídala státoprávnímu po- stavení Bosny, vzdělanosti obyvatelstva a jeho vzrůstající potřebě širšího, na zákonech se za- kládajícího účastenství v politické činnosti. Z nýnější konstituční techniky svědčilo by to jen politické myšlenkové lenosti, kdyby se nepo- dařilo sestaviti vhodný pro Bosnu konstituční rebopt. Bosenská správa nemusí s sebou vláčet dědičný hřich Rakouska, že zůstává ve všem o jednu nyšlenku pozadu.
N F Boseň Turecko Bosna Rakousko
25 title
Politické zprávy zahraničně.
26 article
v V Praze, 4. srpna.
Praha
27 article
Ruský vládní list o slovanském sjezdu. Polský tisk dychlivě sleduje každý ruský projev o smiřovací akci, k niž prvý krok učiněn na pražské slovanské konferenci. Časopisy ru- ských liberálných stran věnovaly pražským udá- lostem největší pozornost a vesměs. schvaluji pokus o poskytnuti Polákům nezbytných podmí- nek pro kulturný a národní rozvoj v královstvl polském. Z listů konservativných mluví o praž- ském sjezdu přiznivě jen »Svět« a »Novoje Vremja«. Ostátní listy buď mlčl, nebo se staví proti sjezdu. Nejvíce zvědavost Poláků napínal orgán ministerského předsedy Stolypina, vládní »Rossija«. Mlěela, po celou dobu sjezdu dlouho i po něm. Teprve nyní objevila se v »Rossiji« úvaha o pražském sjezdu a — což Poláky překvapilo nejpříjemněji — úvaha Přizni vá.
Polák Stolypin
28 article TEUILLEIONac
TEUILLEIONac gon Češi v Londýně. veai Vzpomínky z poslední Olympiady. Píše dr. Jiří Guth. bČtvrtá olympiada ve dnech nedávno minu lých skončena a češti její účastníci vrátilis asi jako studenti, přijíždějící na prázdniny s vy svědčením, na němž schází stupeň nebo dva do vyznamenání. Žádná vynikající cena, ale úspěcí čestný. V jiných rubrikách byly tělocvičné sportovní výkony českých borců ocončny — tady vzpomínáme méně pracné, ale za to mno hem příjemnější stránky české výpravy, uva žujíce, kterak Čechové v Londýně si vedli a ja kého dostalo se jim tam přijetí, zase od-Čechů Neboť pohostinstvi se strany Londýnských týkalo se zúčastněných národů všech a tedy Čechů právě tak jako Francouzů, Němců, Ameri čanů a jiných. odho mijate
Čech doktor Guth Čecho Francouz Němec Londýn
29 article
Česká výprava olympijská čítala letos 25 účastníky činné, s ostatními, členy výboru a ně- kolika hosty bylo nás něco málo přes třicet. Ten- nisté jeli napřed, gymnasté a někteří šermíři zvlášť a poslední hlouček, skládající se asi ze 14 osob, dorazil v sobotu, přímo před počátkem her 13. července. Jelikož tvořil hlavní část vý pravy a jeho přichod mohl býti oznámen, mě do Londýna slavnostní vjezd, neboť na nádraž Viktoria zahlaholilo mu vstříc srdečné Na zdar Vynikaíci representanti Jeské kolonie, mistr Bož Umirov s dceruškou a pan inženýr Meilbek, svým zástupcem také pan hrabě Lützow a po- sléze pan Šlehover vítali nás srdečným stiskem ruky a na rychlo konány disposice. Pan hrabe Lützow posílal pozvání na zejtřejší „at home a ze druhých stran smlouvány návštěvní dny Česká veřejnost dobře ví, jak vynikajícím pracovníkem o národu dědičné roli je dr. Fran- tišek hrabě Lützow a je mu za to na vrchol vděčna. Přes to myslím, že zdárné působení hra běte Lützowa, podporovaného vrchovatou měrou ušlechtilou jeho chotí, dávno ještě není oce- něno; nemůže dobře býti, protože nemnohým bylo a je možno pozorovati je z blízka, jakož k náležitému ocenění nezbytně třeba. Víme, že zdar českéhio oddělení rakouské výstavy londýn- ské přede dvěma léty byl největší měrou záslu- hou hraběte a hraběnky Lützowových a leska zdar letošní výpravy olympijské jest stejně zá- be tno
Bož Umirov Meilbek Lützow Šlehover Fran Lützowův Londýn Viktoria Jeský kolonie
30 article
luhou obou hraběeích manželů, kteří nepomi žádné příležitosti, při které by mohli český žive v Anglii uplatniti. se 2 Když přede dvěma léty český výbor olym pijský požádal hr. Lützowa za čestně předsed nictví své výpravy, chtěl tím prokázati čest do savadním vynikajícím pracím tohoto českého vlastence. Hr. Lützow jinak pojal čestné svoje postavení, než bývá obyčejem a stal se, smím-l tak říci, předsedou výboru skutečným a pre středníkem tak účinným, že jedině jeho prae výbor a s ním celá výprava zachovaly si čestne svoje místo mezi konkurujícími národy.
Lützow Anglie Hradec
31 article
Vedle vynikající činnosti literární působo hr. Lützowa je zejména společenské — pro ná tedy příliš vzdálené, aby došlo ocenění náleži tého. Pozvánky na večer v neděli 12. červene měly hned v čele poznámku, že soirče konáse na počest české výpravy olympijské a asi žádný vočer londýnského high-lifu neměl ještě tou mě- rou český ráz, jako tento. Hrabě i hraběnk nesili okázale odznak výpravy, jejž předsedn českého výboru při lunchi měl příležitost i čest jim odevzdati a předsíň nádherné a útulné hra- běcí residence na Hertford streetu byla zdobena vlajkou českých barev. Už bylo oznámeno, jak vysoká a vybraná společnost se tu sešla, vzhle dem k početnosti účastníků českých toliko spo lečnost pánská a jen výminkou v poslední ehvil požádána choť předsedy Č. O. V. o přítomnos a po případě i výpomoc hostitelce, která ne unavně seznamovala svoje české hosty s hostm anglickými. Znova jsme se tady setkali se zá- stupci kolonie české, svrchu zmíněnými, jakož i s operním pěvcem panem Mařákem a věrným přítelem českého národa panem F. Marchantem který procitěnými slovy vykládal společnost význam obrázků Prahy a Čech, promítaných bě hem večera na stěnu. Mistr Umirov ochotně za sedl k pianu a nádberným svým hlasem zapěl národní naši hymnu „Kde domov můj“, ktorou před tím pan Marchant celou po česku recito val .. Že hr. Lützow neváhal spolu s čestným čle nem výboru konsulem kap. Forbesem postaviti se v čelo oddělení „Bohemia“, které jakožto třele kráčelo za „Austri“„Belgum“ ve průvodu před králem při zahájení her vzbudilo, zdá se pozornost sama krále. Rozhodně byl to čin hodný vděku celé veřejnosti české.
Lützow Hrabě Mařák F Marchant Čo Marchant Forbes Belg Č . O . V Praha Bohemia
32 article
Skvostná residence mistra Umirova „The Limos“ v ulici Holland Park Garden na západo Londýna vitnia nejednou členy čoské výpravy Byli jsme tam na lunchi i na odpoledním čaji a zúčastnili jsme se jeho poslední recepce, př níž ulice před resideneí byla plna nádhernýek ekypáží, vchod k ní plný bezvadných lokajů. čekajících na panstvo uvnilř, náložející ke kré- mu londýnské společnosti, tentokrát pro hry olympijské nad obyčej dlouho v Londýně se zdržující. Když nic jiného, tož aspoň velkolepé toalety dam byly svědectvím, jaké vážnostia oblibě těší se mistr českého zpěvu ve vysokých kruzích londýnských. Poznali jsme tam lady Palměrovu, přiznivkyni české hudby, pianistu Sebrina a jeho choť, zpěvačku, chystající se na uměleckou pouť kolem světa, cellistu Gallrein a řadu osob zvučných jmén a vysokého post- veni. Ostatní hosté, pan Míejlbek, pan Dostái, bratr spisovatele a red. A. N. Dostála, p. Bláha, pan Baše, otec známé pianistky, dokumeptovali český původ, ke kterému hostitel vždy a bez podmínky hrdě se hlásí, tak že v knížecky zaří zeném jeho domě brzo jsme zdomácněli. Vždycky ochotně a rád potěšil nás mist nějakou z českých pisní, jež tvoří chloubu jeho bohatého osmijazyěného repertoáru. Nedivím se že velký hudební salon jeho, s nádherným pla- nem v čele a malířskou výzdobou českých uměl ců Muchy a Ženíška hostívá v plné saisoně až 200 hostí.
Umirov Palměrův Sebrin Gallrein Míejlbek Dostáe A N Dostál Bláha Baš Mucha Ženíšek Holland park Garden Londýn the Limos
33 article
„Evening dress“ je v Londýně od slune západu „de rigueuri, a „naši hoši“, jak v dů- věrnosti jsme říkali boreům všech svých odvětví ochotně zaměňovali svůj úbor, ve kterém vystu povali ve dne, za frak a bílou kravatu večer Věc někdy dost oblížná a nepohodlná, prote sho vívaví krajané při svém pozvání hned dodával poznámku: „Přijďte jen tak, po domácku.“ Tak pan inženýr Meilbek, už po léla ve službáeh tasmanských, kam dodlává železné mosty obro vité konstrukce a po léta „český konsul“ v Lon dýně; hrabě Lützow mohl by podobně býli zván „českým vyslancem“ londý nským. Útulná cottage v The Avenue v Kew Ga den, daleko na jihozápad u Londýna hestila už mnoho Čechů do Londýna přišlých a v salon v přízemí poznávali jsme na podobiznách tut. rozestavených mnohe iváí dehře známých z v
rigueuri Meilbek Lützow Čecho Londýn Kew the avenue
34 article
hod o řejností. Já sám nepil jsem tu šampaňské p prvé Myslím, že neprozrazuji tajemství, pravím-i že pan Meilbek vedle železných mostů také an glické básně kuje, což však nezůstává jenom jeho soukromou zábavou, neboť básnění to vzta huje se nezřídka na překlad českých pisní, jež potom mistr Umirov lahodným svým hlasem šíř po anglickém světě... Cosi docela zvláštníh citíte v hrudi, vidouce tady v dáli ty upřímn vlastence, jak oči jim svítí, když mluvíme o Če chách a českých poměrech často desti žalostnýel proti těm, ve kterých žijí a poslouchajíce, s ja kým ještě mladickým zápalem zpívají „Andulko mé dítě“, ať už po česku nebo po anglicku .. ne Také velevyslanec rakousko uherský, hrab Mensdorff, k české výpravě byl blahosklonnýn a pozval aspoň zástupce Čechů na lunch, s in teresem se vyptávaje na českou účast a na chan ce, se kterými vystupují. Zdatné a vysoké po- stavy našich šermířů vzbudily hned prvního dn při průvodu jeho pozornost. Pan velevyslane v té době neměl již stálého sídla v Londýně Beztoho celá „season londýnská nad obyče letos se protáhla.
Meilbek Andulka Mensdorff Čecho Londýn
35 article
Pan Šlehover, po anglieku Shlehover, vý robce znamenitých čokoládových bonbonů a ka štanových specialit na Hammersmith Road, r- dák tuším sušický, upřímně se snaží, apy česk kolonie londýnská ozvala se, kdykoli vhodna příležitost k tomu se naskytne. Tentokrát pořá- dal ve svém domově „at home“, docela odlišné od podobných společenských slavností angli ckých. Pro cizince není nic nudnějšího nad an glické „at home“, od 10 do 12 hodin v noci Vlídní hostitelé angličtí poslali nám několikráte litografované lístky s poznámkou, že budou toho a tohé dne doma v 10 hodin večer a že naše přítomnost byla by jim s potěšením. V pozdní tu večerní chvili oblékáte frak nebo plesovou toalotu, vezmete oyšem cal, v přízemní místnost residence, proměněně v šatnu, odložíte svreh- ník nebe několikastový večorní plášť, řeknete svoje jméno lokajovi, který pak zahlaholí jedo dvorany, v níž domácí paní, ovšem také v nád- herné toaletě, vítá vás u dveří stisknutím ruky. Na jiného sotva je času, neboť v zápětí přichá- zejí hosté jiní, jimž je povinována stejnou zdvoř
Šlehover Shlehover Hammersmith Road
36 article
lostI. A teď jste ponecháni sami sobě. Nenaj- dete-li mezi hosty, jichž počet nezřídka jde do sel, známého, stahujete svaly své tváře a pra- cujete dovedně rukou, jen abyste zakryli zívání. Těžko žádat, aby hostitelé věnovali vám zvláštn pozornost, tím méně, když ve společnosti, na- plnující pět, šest velkých salonů, mimo váš, prosté Čechy, jsou vévodové, princové, třeba i korunní, ministři, ředítelé velkých států ... Leda že k jedenácté hodině vybídnou vás, aby- ste se šli pobbčerstvit k buffetu, kde podává se obyčejně čaj, limonáda, sandwiches, cukrovinky a šampaňské. Snad ještě poslechnete výkon ně- kterého umělce, pěvecký nebo herecký . . . a ztratite se „po hollandsku“, my bychom řekli po anglicku. t U Šlehovrů bylo jinak. Vesměs známí a val- nou většinou Češi, tudíž zábava všeobecnáa srdečná, končící zpěvem národní hymny a vře- lými řečmi.
Čech Čechy U Šlehovr
37 article
Za naší skupinou, se zápalem zpívající slad- kou melodii Škroupovu, stál mladý muž, měk- kých, jemných tahů, tváře spíše slovanské než anglické a sám s horoucnosti a důrazně vyslovo- val česká slova. Dobré jeho oči zářily mu patrnou láskou k české zemi a české řeči. Však den před tím dostal jsem od něho, Angličana, česky psané pozvání k návštěvě joho matky a sestry na Path- field Road v Stroatham Common, na jihu Lon- dýna. Sám si pro nás, pro moji choť a pro mne,p. Francis Marehant jednoho odpoledne přijel, pro- vedl nás nejdříve po Stroatham Common a za- vedl poslěze do útulného domku, v němž ztrávii jsme několik rozkošných, intimních chvil. Stůl na němž byl servirován čaj, byl krášlen červeno- bílými květy a stuhami těchže barev, po čaji za- sedla slečna, také zdobená červenobílou kokar- dou, ke klavíru a zahrála „Kde domov můj“, provázejíc zpěv svého bratra, pak přidala piec ze Smetanových oper a když jsem p. Marchan- tovi vřele po česku poděkoval, pan Marchane stejně vřele a také po česku odpověděl. Intimní tato vzpomínka je mi z nejmilojších londýnských, protože tady byl to Angličan, který tak po česku nám přišel vstříc. ... A tak asi každý účastník výpravy lon- dýnské může vyprávět krásné věci o svém po- bytu tam za Kanálem.
Škroupův Angličan Marehant Marchane Stroatham Common