čení. Škola opatřena jest dílnami pro obrábění dřeva a kovů, které budou během roku na pohon strojní zařízený, dílnou zednickou a modelovnou a poskytuje chlapcům, na řemeslo jiti hodlajícím účelné přípravy praktické i theoretické. Reiormní uymnasium dívči ve Valašském Mezi- říčí. Čím dále, tím více pociťuje se potřeba vyššího vzdělání dívek, aby ženy staly se rovnocennými s muži, aby měly porozumění pro jejich duševní práce a snažení a mohly se jich též zúčastniti. Ne- myslím, že by to mělo a mohlo býti — aspoň již nyní — pravidlem, by ženy vyhledávaly vyššího vzdělání jen k vůli samostatnému zaopatření. Úkol ženy jest celkem jiný. Ale má se snaživým a samo- statným ženám poskytnouti možnost vyššího vzdě- lání, když je k němu touha a schopnost pudí. Po- třeba dívčích gymnasií jest již také prokázána hoj- nou návštěvou trvajících dvou ústavů v Praze. Vyho- věti tomuto snažení jest úkolem spolku »Dívčí aka- demie v Brně«, který již několik let o zřízení dív- čího gymnasia na Moravě pracuje. Aby akci tuto urychlil, spojil se spolek tento s městem Valašským

Meziříčím, které již dokázalo porozumění pro vyšší vzdělání dívčí tím, že před 4 léty založilo dívčí paedagogium, na kterém se již letos maturovalo. Dle obapolného dohodnutí a po schválení ministerském otevře se začátkem školního roku 1907—8 první třída reformního gymnasia dívčího ve Val. Meziříčí. Bu- dou-li přihlášky četné, bude se otvírati první třída každý rok. Nebyl-li by počet hlásících se dívek příliš veliký, otvírala by se první třída vždy za 2 leta je- denkrate. Potřeba reformy gymnasií vůbec pociťována již delší dobu a proto vypracována v pražském od- boru pro dívčí vzdělání Ústředního spolku českých profesorů nová učební osnova pro obmyšlené dívčí gymnasium, která má moderním pokrokovým poža- davkům — pokud jest to dosavadním organisačním statutem pro gymnasia přípustné — vyhověti. Osnov tato jest po vyžádaných změnách opět předložena ministerstvu kultu a vyučování. Dle této nové úpravy má se reformní dívčí gymnasium toto skládati: 1. z oddělení bez latiny v prvé třídě, 2. ze společ- ného oddělení od druhé třídy až do sedmé, 3. z oddě- lení třídy sedmé a osmé — přírodovědeckého (redl- ného) a humanistického, ve kterých jsou řečtinaa frančina alternativně povinny, a latina v přírodově- deckém oddělení obmezena na 3 hodiny týdenní.

Řečtině a frahčině vyučuje se od 4. třídy. Nové předměty jsou: hygiena, psychologie a chemie rozší- řena. Ostatní předměty zůstávají jako na dosavad- ních mužských gymnasiích s obligátním kreslením v prvých třech třídách. Předměty nepovinné jsou 1. tělocvik, sport, hry, 2. vlastenecké dějiny české. vlastivěda a nauka občanská, 3. zpěv, 4. kreslení od 4. třídy počínajíc. Ustav bude připravovati pro stu- dium vysokoškolské, má tedy nejen náležitý zřetel ke klasickým jazykům, nýbrž má také vyhovovati požadavkům moderní kultury, jakož i potřebám sku- tečného života, čímž zvýšena značně úroveň vše- obecného vzdělání. Bude tedy první reformní gym- nasium v Rakousku na Moravě, vlasti to vel- kého reformátora školského J. A. Komenského.

Valašské Meziříčí zvoleno za sídlo nového ústavu již z toho důvodu, že západní Morava má již své ústavy »Vesniny«, a že město toto má velmi výhodné, vše- stranné železniční spojení jak s okolními městy tak s ostatní Moravou a též se Slezskem, dále jest mě- stem klimatičkým, ke které okolnosti se nyní při za- kládání škol moderních s důrazem poukazuje. Město leží v rozkošné kotllně na soutoku oboů Bečev upro- střed sadů a zahrad, obroubeno vůkol věncem krás- ných Valašských hor (Radhošť) tak, že co do přírod- dních krás málokteré město se mu vyrovnati může. Jest střediskem východní Moravy a městem velmi čilým, má vedle dívčího paedagogia též mužské gymnasium a umělecko-průmyslovou školu. O vhodné byty pro různé požadavky jest postaráno a otevře se současně i dívčí pensionát. Podmínky přijímací jsou tytéž jako na gymnasiích mužských. Jelikož se může jen okolo 40 žákyň přijmouti, jest žádoucno, by se přihlášky co nejdříve děly. Přihlášky prozatímní do »Střední školy dívčí akademie v Brně« ve Val. Mezi- říčí přijímá, prospekty zasílá a bližší zprávy podává Vinc. Spiruta, c. k. gymnasiální profesor ve Val. Me- ziříčí.

Věstník spolkový.

Zábavy. Odborové sdružení holičských po- mocníků v Praze pořádá velkou zahradní zá- bavu v neděli 25. t. m. v hostinci p. J. Bělouška »na Václavce« na Smíchově. Program hojný a pestrý. Vstupné 30 h, v předprodeji 20 h. Rodinné lístky 50 h. Začátek o 3. hod. odpol. Kdyby dne 25. t. m. počasí bylo nepříznivo, odkládá se zábava na 1. září t. r. Schůzka kolegů o půl 3. hod. odpol. u Národ- ního divadla, odtud pěšky na »Václavku«. — Krou- žek číšníků v Luhačovicích uspořádá dne 27. srpna za protektorátu p. Fr. JJanáčka, maj. pivovaru v Uh. Brodě, taneční věneček v sále »Polenků«. Začátek v 8 hod. več. Hudba lázeňské kapely. Čistý výnos připadne dobročinnému účelu. Jenom zvaní a jimi uvedení hosté mají přístup.

Výlety a vycházky. Výlet do Svatojanských proudů po- řádá v neděli 1. září Ženský odbor Česko- slovanské obchodnické besedy. Odjezd velkým parníkem v 7 hod. ráno. Legitimace oprav- ňující k jízdě lodí proudy lze obdržeti v kanceláři »Č. O. B.« pro členy po 50, pro nečleny po 80 b, kde lze i obdržeti bližší informace.

Slavnosti. Dne 25. srpna t. r. koná se za každého počasí na celém prostranství ostrova Střeleckého velko- lepá V. krétská slavnost. Tato zábava, vy- mykajíc se z rámce šablonovitých zábav svojí origi- nálností, přivábí zajisté milovníky zdravého humoru v hojném počtu na Střelecký ostrov. Humoristickou část řídí známý český humorista Jan Bureš. Dobro- činná stolní společnost »Kréta« má za účel podporo- vati jak chudé dítky a vdovy, tak i vlastenecké a hu- manní účely. Jest tedy záhodno, aby obecenstvo snahu její podporovalo a 25. srpna na Střelecký ostrov v hojném počtu se dostavilo.

Ochotnická divadla. Kurs pro režiséry ochotnických jed- not, pořádaný Ústřední Maticí divadel. ochotnictva českoslov. v Praze ve dnech od 25. do 30. t. m. zahájen bude v neděli, dne 25. t. m. o 8. hodině večerní v sále restaurace „Louvre“ ve Ferdinandově třídě uvítacím večirkem, při němž prosloví přednášku „O snahách osvětových se vztahem k ochotnictvu“ delegát Osvětového Švazu. Legitimace pro posluchače kursu, jakož i pořad přednášek počne vydávati kancelár Matiční (Salmovská ulice, z

v sobotu, 24. t. m. od 3 do 8 hodin večer a v neděli od 8 do 12 hod. dopol. Tamtéž i bližší informace každodenně od 3 do 6 hod. odp. Účastníci výpravy spolku „Tyl“ v Prostějově přijedou do Prahy v so- botu po 2. hodině odpol. Vstup do večírku pro členy jednot organisovaných, jakož i pro přátele ochotni- ckého divadla volný. K doplnění přípustného počtu účastníků - posluchačů možno přijmouti ještě pět posluchačů.

Zemřeli v Praze.

Dne 17. srpna: Kraus František, místr pokrý- vačský, 66 roků, čp. 181—III. Kecina Ludvík, měst. strážník, 72 roky, čp. 31—VI. Jindrova Štěpánka, dcera řezníka, 10 měs., čp. 301—VII. Wagner Anto- nín, syn c. k. nadstrážníka, 41/2 roku, čp. 230—VII. Krosnářova Marie, dcera kotláře, 2 dny, čp. 544-VIII. U Milosrdných se:ter: Helgethová Marie, manž. kočího, 56 roků. Houska Karel, číšník, 34 roky. Klečka Václav, krejčí, 54 roky. — Ve všeobecně nemocnici: Erdl Václav, 61 rok. Weberova Ru- žena, pomocnice při loutkovém divadle, 39 roků Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. 258. hra v předpl. (2. čtvrtka.) Romeo a Julie. Tragedie o pěti dějstvích. Anglicky napsal William Shakespeare. Přeložil J. V. Sládek. Režisér Jaroslav Kvapil. Po druhém a čtvrtém dějství přestávka. Konec po 101/4. hod. Začátek o 7. hod.

V pátek 23. srpna. 259. hra v předpl. (3. čtvrtka.)

Domácí evrček.

V sobotu 24. srpna.

Lidové divadlo „Urania“ v VII.části Prahy: V zahradě I. pražského měšť, pivovnt- Začátek o 5/28. hod. V pátek 23. srpna. Pořádá organ. dělnictva pro výrobu prádla v Praze. Maryš a. Drama o 5 jedn. (s proměnou). Napsali Al. a v. Mrštík. Režisér V. Spurný. na Král.

Pištěkovo lidové divadlo vaehradect. Začátek o 7. hod. V pátek 23. srpna. Lidové představení při malých cenách. Hříchy lásk y. Drama o 4 jedn. Napsal J. Werkmann. Přeložil B. 15722 Hübner. Režisér V. Lier.

Aréna na Smíchovň (blíže Palaekeho nostu Začátek o 7. hod. V pátek 23. srpna. Paní Mařenka Zieglerová j. h. 15725 Pasť na muže. Vaudeville o 4 jedn. Napsali A. Mars a M. Henequin. Hudbu složil V. Roger. Přeloži! Vílém Táborský. Re- žísér Josef Kubík.

hledá — kde nic, tu nic, chléb ten tam! I popadl ho takový strach, že mu až husí kůže naskočila, v očích se mu zatmělo, čapka, co měl, spadla mu na stranu . .. Po chvili se trochu vzpamatoval. Ku podivu I povídá sám k sobě: nikdo tu přec nebyl a chléb mi někdo vyfouk' ! .. Ale aťsi, povídá, nechť mu jde k duhu! Pomodlil se, po- křižoval a jel domů. A čert mezitím vklouz' do pekla a vypravoval o svých příhodách; vyprávěl, kde se toulal, co všecko viděl, nezapomněl zmíniti se satanáši o muží- kově skrojku a mrcha tak se tomu sám chechtal, že bylo vidět, jak ho to těší! Když satanáš se rozkřik', tak se až okna v pekle třásla; čemuse, potvoro ďábelská, směješ? mlčíš! povídá: Mluv rozumně: cože řek' mužík, když jsi mu vzal chléb? Tak a tak, povídá, no, ať mu jde k duhul Ach, vy darebáci! křik' opět dábel (moc se rozlobil): vy to tak všichni umíte, křiči, provádíte jen samé hlouposti, a já to pak za vás musím vylíznout. Leť honem na zem k tomu mužíkovi a odsluž se mu něčím! Vypravil se čertík na zem, shýbl se skorem až k zemi, dělal poníže- ného člověka; přišel k Drobkovi a nabízel se mu za ná- denníka. Kdepak, já si nemohu nikoho najímat! povídá Drobek, vždyť nemám sám co jist! To nevadí, povídá běs, budeme hladovi oba; platu nežádám — není třeba. Sloužil jsem za plat, povídá, a jsem přece samá záplata, je to pořád jedno: mám-li ňákou tu kopejku nebo ne — všecko jedno, povídá. Čert zůstal tedy u Drobka. Oral-li pole, mužík se nemůže vynadivit; mrvy nebylo skorem ani na lopatu a on pohnojil celé pole; obilí rostlo jako les, klas vycházel skoro od samého kořene! Drobkovi počalo se trochu líp dařiti; obilí bylo pořád dost a žena byla mnohem hodnější! . . to se ví, že to dělalo syté břicho ! Tu povídá čert jednou Drobkovi: Poslyš, obil — 386 —

máme nadbytek, k čemu je schovávat, dej sem, povídá, zasejeme močál. Jeli na močál! čert oral a půda vysy. chala zrovna pod pluhem; potom vláčel, zasil, a že bylo horko — obilí rostlo jako na poli. Z počátku sousedé se mu vysmívali: hned to, hned zas to měli a když viděli, že horko nepřestává, obilí na močále vyrostlo jako les, počali si dělat výčitky, proč prý taky dřív na to ne- přišli . . . nedovedli to využitkovati . . . Drobek sklidi obilí a zbohatl ještě více. Žena už ho nebila, spíš se k němu teď lichotila a on jí koupil jeden den střevíce, druhý den pěkný šátek, třetí den koláč; moc si ji před- cházel, aby byla mírnější, Nadešlo zase jaro, sedláci vrhli se na močály a čert táhne Drobka na kopec. Nepřekážej, nech mne! povídá. Drobek zas neodporoval. Asi za týden na to burácely severní větry, přišly strašné lijáky; na polich samá louž, na močálech povodeň; nádenník, vlastně čert, počal zorávat písčiny a kopce; zoral všecko a zasil. Déšť nepřestával, větry se netišily, obilí na polích špatně vzešlo, na močálech setba zničena — Drobek měl tak mnoho obilí, že nevěděl, kam s ním. Tu mudroval čert sám pro sebe: za skrojek, co jsem tehdy Drobkovi vy- fouk', řádně jsem se mu odsloužil, měl bych mu ted, povídá, něco vyvést! Služba sem, služba tam, čert zů- stane čertem. Jednou seděli oba na zápraží; tu povídá čert: Něco jsem vymyslil: obilí máš dost, uvaříme, po- vídá, pivečko! Dobrá, odpovídá Drobek (on byl takový upřímný), sloužil's věrně, nechci ti odporovat, dělej jak chceš! Čert dal se do nové práce: počal něco vařit, pořád to přelejval, cedil a vynaložil na to všecku svou čertovinu; k ránu přinesl Drobkovi: na, povídá, okus! a sám měl hubu celou zkřivenou, smál se mužíkovi. Drobek se napil: O, jél to je hořké! ..«