1
masthead
V Praze, v pátek dne 23. srpna.
Praha
2
masthead
K číslu 232.
Čislo v Praze za 2h.
a na venkově za 4
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měšíc 3 K 80h
Praha
5
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Hlučná volha.
Z Pešti, 23. srpna. V Nagy-K a oly za-
počala včera volba říšského poslance na místě
zemřelého hr. Štěpána Karolya. Mezi pří-
vrženci strany neodvislosti a strany lidové došlo
několikráte ke vzrušující scéná m.
Strana neodvislosti vyčítá klerikáiům, že spojili
se s Rumuny. O 4. hodině odpol. měl kandidát
strany neodvislosti Béla Pap 1351, kandidát
strany lidové Albert Szabo 491 hlasů. Volb
Košutovce jest tody zajištěna. Od-
poledne došlo mezi oběma tábovy
k velké bitce, ve které voliči stra-
ny lidové zbili 18 voličů strany ne-
odvislosti až do krve.
Vypovězený delegát na socialistickém sjezdu.
Ze Štutgartu, 23. srpna. Anglický de-
legát na mezinárodním soci ali-
stickém sje zdu Quelch dostal od štut-
gartské policie rozkaz, aby dnes ráno v 6 hod.
opustil město. Toto vypovézení stalo se
na zakročení členů haagské konference mírové,
které Quelch ve své řeči nazval rotou
lupičů a vrahů. Angličtí delegáti byli shro-
mážděni v hotelu »Royal«, když dověděli se, že
Quelch jest vypovězen. Poslanci Bebel a
Singer se tam odebrali a angličtí delegáti pro-
hlásili, že z této události nevyvodí žádných dů-
sledků, aby jednání sjezdové nebylo rušeno.
Tittoni a Aehrenthal.
Ze Semmeringu, 23. srpna. Ministr Tit-
oni, bar. Aehrenthal a vévoda z Avar-
ny setrvali spolu do 12. hodin v noci. Hráli
v karty. O 1/41. hod. vrátil se Tittoni do ho-
telu a ulehl. Dnes ráno sejdou se ministři opětně
k poradám. Přijezd do Išl u stane se v sobotu
v 8 hod. 57 min. ráno. Císař vyšle italskému
ministru dvorní vůz na nádraží.
Karolya
Rumun
Béla Pap 1351
Szaba
Quel
Bebel
Singer
Tittoni
Aehrenthal
Pešť
Naga
Štutgart
Semmering
Tit
Avar
7
article
Řádění Kabylů v Marokku.
Kabyl
Maroko
8
article
Z Kolína n. R., 23. srpna. Známý prů-
myslník Mannesmann- Remschelid,
který se svou mladou chotí dlel v Ca sa-
blance, kde zakoupil velké pozemky, prchl.
Kabylové usmrtili veškeré je ho
Remschelid
Kabyl
Kolín
Ca
9
article
služebnictvo, 9 koní a celý jeho statek
zničili.
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 23. srpna. (K. k) „Wiener Zig.“ ozna-
muje: Císař udělil rozhodnutím z 10. srpna t. r. no
táři v Chrudimi a t. č. předsedovi notářské komory
králové-hradecko-chrudimské, Josefu Havlíčkovi
rytířský kříž řádu Františka Josefa.
Ministr financí jmenoval účetního revidenta Bo-
humila Bertla účetním radou pro služební obvod
zemského finančního ředitelství v Praze.
finistr kultu a vyučování jmenoval odborného
učitele na chlapecké měšťanské škole v Sušici, Jana
Taula, okresním školním inspektorem pro český
školní okres přeštický.
Z Vídně, 23. srpna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna-
muje: C. k. ministerstvo železnic udělilo opětně za
podmínek uvedených ve výnosu z 19. července 1906
městu Litoměřicům na další rok povolení ku
provádění předběžných technických prací pro pra-
videlněkolejné místní dráhy s elektri-
ckým vohonem: a t: 1. z Litoměřic přes
Terezín, Bohušovice a Doksany do Bu-
dyně a 2. z Litoměřic do Pokratie.
Wiener Zig
Havlíček
František Josef
Bertl
Taula
Wiener Ztg
Vídeň
Chrudim
Praha
Sušice
Litoměřice
Terezín
Bohušovice
Doksany
Pokratie
notářský komora král
hradeckýchrudimský
Bo
11
article
Sjezd chorvatské strany práva.
Ze Záhřebu, 22. srpna. „Uh. tel. kor. kanc.
sděluje: Sjezd chorvatské strany práva byl dnes
vočer zakončen. Také odpoledne mělo jednání
klidný průběh. Slovinský poslanec říšský dr. Zden-
kovič, který rovněž ujal se slova, pravil, že boj
chorvaského národa je také blojem slo-
vinského národa. Je tužbou Slovinců, aby
Záhřeb stal se kulturně-politickým střediskem
Chorvatů a Slovinců. Řeč tohoto poslance
vzbudla takové nadšení, že bybiv y zdviženi na
ramena a nošen po sále. Paká ještě několik
jiných referentů odůvodňovalo program strany, načež
byl sjezd ukončen. Někteří delegáti si stěžovali, že
je vedení strany nepřipustilo ke slovu. Vypravuje se
také v politických kruzich, že jenom s velikou ná-
mahou se podařilo také na venek zachovali zdání
jednomyslnosti. Ve skutečnosti však je prý
ve straně samotné hluboký rozkol,
který jenom s bídou podařilo se na
doktor
Zdena
Chorvat
Paká
Záhřeb
12
article
sjezdu strany sklížiti. Ve schůzi výkonného
výboru bylo prý rokování neobyčejně pohnuté.
Francie a Německo.
Z Pařiže, 22. srpna. (K.k) Velvyslanec C am-
bon odjel odtud dnes odpoledne do Norderneye k ná-
vštěvé říšského kancléře knižete Bülowa. Před od-
jezdem měl Cambon rozmluvu s ministrem zahra-
ničních záležitostí Pichonem.
Bülow
Cambon
Pichon
Francie
Německo
C be
13
article
Politický proces.
14
article
Z Petrohradu, 22. srpna. (K. k.) Vojenský okresní
soud zabýval se v dnešním večerním sezení d obro-
zdáním znalců o spisecb zabavených
u obžalovaných. Zkoumáním jich ukázalo se
býti správným, co bylo zjištěno o vině obžalovaných
při předběžném vyšetřování.
Petrohrad
15
article
Pojiždka po středním Labi.
Pojiždka po středním Labi.
(Odborné výklady p. stav. rady Šantrůčka, zá-
stupce rady zemědělské pro král. české, činěné účast-
níkům pojíždky středolabské.)
Šantrůček
rada zemědělský pro král
16
article
Úprava Úpy.
Úpa
17
article
Úpa jest mimo Labe nejdůležitější řekou, prame-
nící se v Krkonoších. Prameny její nalezají se blíže
Sněžky, ve výši asi 1300 m. nad mořem. Vody sbírá
hlavně ze tří údolí a sice z údolí Velké Úpy, z údolí
Malé Úpy a z údolí Kolbovské Bystřiny. Nadmořská
výška hladiny Upy při jejím ústí do Labe jest
okrouhle 250 m., tedy celkový podélný spád řeky
obnáší 1050 m., což činí při délce celého řečiště
68.6 km. průměrně spád 1 : 66.
Důležitější místa vyvinutého průmyslu, jimiž
Úpa po spojení svých pramenů protéká a která jsou
svojí existencí od Úpy odvislá, jsou: Marešov, Vrajt,
Trutnov, Poříčí a Úpice. Odtud teče Úpa údolím po-
nenáhlu se rozšiřujícím k České Skalici a Jaroměři,
kdež vlévá se do Labe.
Celé povodí Úpy, obnáší sice jenom 517 km°,
vzdor tomu však jest Úpa nebezpečným a obávaným
tokem horským, který se již mnonokráte při nastalých
prudčích tánich snéhových, trvalejších deštích, aneb
náhlých průtržích stal osudným celému svému okolí
a sice jak četným závodům průmyslovým na hořej-
ším svém toku, taki zemědělství polnímu a lučnímu
na svém toku dolním.
V trati pod Úpicí od tak zv. riesenburského jezu
rozkládají se rozsáhlá luka, která bývala při každé
povodni zaplavována vodou z Úpy, nesoucí značné
procento hnojivých látek, jak z horních průmyslových
mést, tak i jemného červeného kalu hlinitého z perm-
ského útvaru, jímž Úpa na svém středním toku pro-
téká. Dle toho, kdy tyto pově dně přišly, vyvinovala
Úpa v údolí dvojí činnost: po senosečí a z jara
zúrodňovala voda její zaplavené pozemky a zabezpe-
Kolbovská Bystřina
Úpa
Krkonoše
Sněžka
Velká Úpa
Labe
Trutnov
Poříčí
Úpice
Český Skalica
Jaroměř
údolí Malá Úpa
km
Úpa v údolí
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Maupassant a řády.
Maupassant
19
article
O tom, proč Maupassant nedostal řádu čestné
legie, vypravuje blízký svědek v »Temps« takto
Ministr, který velkému romancieru nabídl kříž, byl
Eugen Spuller za svého prvního ministerstva kultu.
Spuller byl sám velmi prostý muž, jenž na řády ne-
dbal. Kandidatur řádových měl brzy dost, v rozmlu-
vách s přatelí často vyslovil nad honbou za řády
hnus. Poslouchav jednou po čtyři hodiny nářky, vy-
hrůžky a výbuchy zoufalství nejrůznějších lovců
stužek, měl hotový nával těžkomysinosti. »Víděl jsem
pravě samé blázny,« zvolal. »Jeden dokonce přísahal,
že se zavraždí, nedostane-li stužku. Jsem z toho ne-
mocen.« Člověk ten ostatně nebyl vyznamenán, ale
nespáchal sebevraždu, putuje dosud slzavým tímto
údolím a každých šest měsíců při sestavování kandi-
dátních seznamů vybrožuje sebevraždou. Spuller si
usmyslil, že dá čestnou legii hodnému muži, jenž
o ní nežádal. A ovšem připadl na Maupassanta, kte-
rého si velice vážil. Slyšel však, že na vrcholu své
slávy stojící mistr by vyznamenání nepřijal. Uložil
tudíž svému spolupracovníku, aby Maupassantovi sahl
na zub. Ministrův vyslanec to mohl učiniti tím snáze,
že byl umělcovým přítelem z mládí. Toto malé vy-
jednávání zůstalo úplně tajno. Maupassant došel sám
do ministerstva, aby objasnil důvody svého zdráhání.
Řekl, že ministrova přízeň ho hluboce dojala a že by
nedovedl na tak ohleduplné jednání odpovědít ne-
slušností, ale na konec řekl, že mu bude milejší,
nebude-li vyznamenán. Neudal jiného důvodu než že
by mu vyznamenání bylo svrchovaně nepříjemno.
Maupassant
Ministr
Spuller
20
article
Nepříjemností mu ovšem Spuller nechtěl činiti, a tak
s vyznamenání sešlo. Maupassant se mu ještě jednou
přišel poděkovat. Spullera však odmítnutí mistrovo
přece jen trochu mrzelo. Těšili ho tím, že Maupassant
přes naléhání Alexandra Dumasa se zdráhal kandido-
vati do francouzské akademie. Jest nesnadno odpo-
věděti na otázku, zda Maupassant byl upřímný, od-
mítaje všechny pocty mu nabízené. Rozhodně se však
domníval, že jest. Ostatně v létech boje o své uznání
bouřil tak prudce proti společenské hierarchii, že ko-
nečně pokládal za věc své cti, aby setrval věren
theoriím svého mládí. V úctě své k Flaubertovi pod-
léhal zcela kouzlu ideí svého mistra a krajana. Ze-
jména si osvojil oblíbenou průpovídku Flaubertovu
a opakoval ji při každé příležitosti: »Pocta zneucťuje.
titul degraduje, funkce ohlupuje.«
= Povídavost v norském sněmu. Morgenblad t
sestavil tuto statistiku: Ze 125 poslanců mluvil radi-
kál Castberg neméně než 46Ukrát, jiný Egede Nissen
427krát, sociálně demokratický pastor Eriksen 316.
Havig 302krát. 300.—200 řečí mělo šest poslanců,
200—100 sedmnáct zástupců lidu, 100—50krát mlu
vilo 27 poslanců. Rekord mlčelivosti má člen stor-
thingu Andersen, který mluvil toliko jednou. Poslanců,
kteří by vůbec nebyli mluvili, vůbec v Norsku ne-
mají. Celkem bylo promluveno 10.075 řečí, z nichž
1171 připadá na vládní, 4013 na opposičníky.
= Zvláštní nápis jest na vratech hřbitova malé
obce u Dieppe. Zní: Z usnesení obecní rady se zde
pochovávají toliko mrtví, kteří žijí v obci.
Spuller
Maupassant
Dumasa
Flaubert
Flaubertův
Eriksen
Andersen
Norsko
Dieppe
obecní rada
Ukrát
21
article
= Esperanto na jevišti. Při esperantském kon-
gresu v Cambridgi sehrána v něm také komedie
»Bondell kontran Pickwick«. Esperantští, posluchači
tvrdí, že jejich řeč dokonale vystihla těžko přeloži-
telný humor Dickensův. Nicméně v ohni boje tu
tam některému z herců uklouzlo anglické slovo.
= Maturita manželství. Vdavek chtivým Ameri-
čankám hrozí nova svízel. Na příště nesmějí vstupo-
vati v manželství bez kontrofy, nýbrž budou nuceny
podrobiti se přísné zkoušce a dokázati, že jsou
schopny plniti povinnosti manželek a žen. A nežáda
toho od nich blouznílek, nýbrž muž americké vědy
a dokonce úřadník. Dr. C. H Irion ze zdravotního
úřadu Nového Orleansu prohlásil energicky tento po-
žadavek ve svých přednáškách. 90 ze 100 všech zlo-
činů na světě zaviňují ženy a sice tím, že mizerně
vaří. Mezi 100 ženami není jediné, která by dovedla
díté správně živit a 75 procent všech dětí, které
umírají před pátým rokem věku, jsou obětí nemocí,
kterým lze zabrániti.
Pickwick
Dickensův
doktor
H Irion
Cambridge
Nový Orleans
22
article
= Carmenina pravnučka. Carmen, brdinka Bi-
zetovy opery, není pouhým dítkem fantasie Meri-
méovy. Žilať skutečně a byla příslušnicí cikánského
kmene, který slul Naduška. Ve své mateřštině slula
Ar-Minc, z čehož vzniklo jměno Carmen. Stala se
matkou děvčete, jehož otec není znám. Když Car-
menina dcera dospěla, stala se ženou potulného
zpěváka Jařko, jejich dcerou byla Thiecla, která se
zamilovala do delostřeleckého serganta v Gibraltaru;
z poměru toho vyšto opět děvče, které v upomínku
na prababíčku a její kmen rodiče pojmenovali Mine
Naduška. Když zemřel její otec, ujal se ji děd Jarko,
od něhož se naučila tanci a zpevu. Impresario, který
byl na ni upozorněn, ji dal vyčvičiti. Vystupovála na
mnohých jevištích starého i nového světa, dobývajíc
jako Carmen velkých úspěchů. Náhle cikánska zpě-
vačka zmízela. Nikdy nebylo vypátráno kam, ale vy-
pravuje se, že byla v Anglii otrávena cikány za
trest, že zradila svůj národ, zpívajíc jako cíkánka
před cizinci.
Carmen
Minc
Thiecl
Min Naduška
Jarka
Impresario
Cikán
Bi
Gibraltar
Anglie
Ara
Meri
23
article
=Práce péra. Těžko si učiniti správný pojem
o množství světové práce, kterou koná píšící ruka,
a o délce cesty, kterou vykoná než napíše jednoduché
psaní. Francouzský statistik vypočítal, že ve psaní
zběhlý člověk může průměrně psáti za minutu 30
slov, při čemž ruka urazí dráhu 5 m. Za hodinu bylo
by to 300 m, při desetihodinné době pracovní urazí
ruka 3000 m denně, za rok 1095 km. Péro písaře,
jenž píše průměrně 30 slov za minutu, při deseti-
hodinné době pracovní urazí za rok přes 10.000 km.
= Neštěstí na stavbě. H. Z Lille, 21. srpna. Počet
obětí katastrofy, která způsobena byla sřícením se
mlýna firmy Vanesovy, činí 16 mrtvých. Většina
mrtvol není pohřbena. Za příčinu neštěstí udává se
proboření betonového stropu, který ještě dostatečně
nevyschl.
Japonšti vyzvědači v Americe. H. Z Nového
Yorku, 21. srpna. Dva Japonci byli zatčeni v oka-
mžiku, když fotografovali opevnění tvrze Mac-
phersonu v Atlantě ve státu Georgia. Budou
se musiti nyní propustiti na svobodu, protože ameri-
cký zákon vyzvědačského deliktu nezná.
Japonec
Mac
Georgias
Lille
Amerika
Nový York
Atlanta
Vanesův
km