Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 232. ze dne 23. srpna 1907.

Sportovní věstník. Automobilism.

** Pohár voituret. Auto stanovil svou so utěž na 21.—27. října. Nové přihlášky 2 Demesten . 1 voitureta Fouillaron. ** Státníci v automobilu. Clemenceau jel z Karlových Varů do Marianských Lázní k ná- vištěvě anglického krále v automobilu. — Italský mi- ruistr zahraničních záležitostí vykonal cestu z Dosia pa Semmering v automobilu. Chtěl zachovati přísné il akognito. Nu a k tomu se automobilistské zakuklení hodí výborně. ** Měsíc nucené práce za přestu- pekrychlosti. D. L. Weigel, anglický konstruk- tetr, známý svou účastí na francouzském Grand Prix a závodě v Ardennách, v nichž angažoval Sválcové v ozy, byl pro překročení rychlosti, ostatně ne zcel b ezpečně prokázané, odsouzen k pokořujícímu trestu » bard abour«. Byl obviněn, že jel Hayward's Heathu rychlostí 90 km. v hodině; před soudem tvrdil, že je ho vůz nemohl jeti více než 25 km., jsa poškozen. Poolicista namítal, že dobře chronometroval jeho ry chlost. Weigel byl odsouzen na měsíc k »tvrdé praci«, která záleží v cupování therovaných konop- nýich lan, práci, která zanechává na rukou nesmaza- tel né stopy jako Kainovo znamení, jímž společnost je st upozorňována, že jeho nositel byl — v káznici Piirozeno, že k trestu takovému bývají odsuzováni je a vyvrhelové společnosti. Odsouzení Weigelovo, jeaž se ostatně odvolal, budí ohromný rozruchv Ar iglií. Obětí jest dnes Weigel, ale zejtra a pozejtří jír a může býti kdokoli jiný a to na pouhé udání po- lic isty, jemuž z pravidla scházejí všechny prostředky, abvy zjistil nepochybně rychlost vozidla *Lékařská společnost v Homburku prioti automobilnímu závodu v Taunu.

Léhařská společnost v Homburku žádá lázeňskou správu v Homburku, aby působila na příslušných m ístech k tomu, aby automobilní závody v Homburku ne byly více konány. Lázeňská správa usnesla se poslati tuto žádost vládnímu presidentu se žá dostí, budou-li už zavody konány v Homburku, byy konány před zahájením lázeňského období. Ma- gvrát se k této žádosti připojil. President odpovídaje na tuto žádost oznámil, že už ve své úřadní zprávě o závodu v Taunu napsal, že napříště závod ten ne- mtkže býti konán na veřejných silnicích. ** Německa automobilní dráha. Cá- chy mají nejlepší naději, že v jejich sousedství bude dráda zřízena. Tamní odborník má hotový plán drádny v lese u Cách. Celkem jsou čtyři projekty. jiciyž provedení by vyžadovalo 11/2 až 31/2 mil. mk. Udhržovací naklad by ročně byl asi 40.000 marek. S autodromu v Taunu definitivně sešlo. ** Ministerský předseda bar. Bec byl jmenován čestným členem rakouského automo- bilního klubu. ** Z Pekina do Paříže automobilem. Kníže Borghese jest stále oslavován svými krajany Při.hyv do Turina, byl uvítán okázalým způsobem Správní rada společnosti Itala usnesla se nabídnout kn iizeti v uznání jeho zásluhy o automobilism vůbe a známku I zvláště vůz o 60 k. s. ** Brasier v závodě na okruhu bres- ciském. Brasier před časem oznámil, že se zá- vodu nezúčastní; Autu se nyní sděluje z Brescije,že se přece zúčastní.

Athletika a sportovní hry. ** Vídeňské zápasy. Siegfried se stal vítě- zem nad Angliem za 9 min. 38 vt., podivným trochu způsobem. Anglio začal boj energickými chvaty. Ne- šťastnou náhodou Siegfried se udeřil o jeho čelo do nosu tak, že krvácel. Ve vídeňském obecenstvu pohled na krev probudil »temperament«; Anglio zabrnut vý- křiky »fuj«, které ho provázely, nechť podnikl cokoli. Angiio si sám lehl na záda, tázaje se posuňky, je-li obecenstvo spokojeno. Nová »fuj« mu byla odměnou. Chvíli ještě zápas trval, pak však Anglio se komedie nasytil a při nejpližší příležitosti si lehl sám. — Podubný a Pedersen dovedli vyplniti 30 minut aniž si ublížili. — V soutěži pro útěchu Bahn porazil Bordelaisa, jenž mimo to pro surovost si ulovil 30k pokuty. Vodní sporty- ** Z. Haluray v Anglii dobyl mistrovství (Anglie) na 220 yardů, které konáno v pondělí U startu Daniels, Radmilovic a Halmay. Daniels vedl až k první obrátce, pak se ujal vedení Uher a odra- ziv útok Američanův, zvítězil o půl yardu před Rad- milovicem, jenž ještě odstavil unaveného Danielse. Čas 2:34; rekord rovněž ve Weston Super Mar utvořený má Lane 2: 283/%. e* Henri Hájos mistrem Uher na1 angl. míli. V mistrovství, jež vypsal Budapesti Athletikai C., startovati toliko Hájos a Tobias, Hájos zvítězil v rekordním čase 24: 565/2. Jak známo, Z. Tobias vyhrál závod napříč Prahou loni, Hájos pak letos. Ze závodů A. C. Prahy známý plavec Donath byl členem stafety Ferenczvarosi T. K., která pora- zila Magyar Uszó E. a Magyar Testgyakorlók Köre.

Z cyklistského ruchu. ** Bol d'or, který zejtra začíná v pařížském Buffalo, bude míti celkem 10 startujících, kteří budou obsluhováni celou armádou vodičů, neboť počet tan- demů už několik dní před závody dostoupil stovky. Favority jsou Trousselier a L. Georget, vedle nich mají chance Vanhouwaert, Faber a Ringeval. Vítě- zové dosavadních závodů o Bol d'or jsou: 1894 Huret 736.934 km. před Meyerem a Rivierem (vedení vícesedlovkami, v starém Buffalu). 1895 Huret 829 498 km. před Leroisem a Rivierem (vedení více- sedlovkami, Buffalo). 1896 Riviere 850.120 km. před Williamsem a Buffelem (vícesedlovky, Buffalo). 1897 Stein 764.826 km. před Ariesem a Cheoogeonem (vícesedlovky, Buffalo). 1898 Huret 852.498 km. před Th. Roblem a Steinem (vícesedl., Roubaix). 1899 Walters 1020.977 km. před M. Thé a M. Garinem (motorové vedení, Knížecí park). 1900 Cordang 956.775 km. před M. Garinem a Th. Roblem (mo- tory, pařížský městský velodrom). R. 1901 závod ne- konán. 1902 Huret 779.700 km. před Petit Bretonem a Jeanem Fischerem (4 hodiny za motory, 20 hodin bez vodičů, v novém Buffalu). 1903 L. Georget 847.803 km. před Jaeckem a R. Müllerem (vedení jednosedlovkami, Buffalo.). 1904 Petit Breton 852 km. před L. Georgetem a Vanderstuyftem (jednosedlovky, Buffato). 1905 Vanderstuyft 943.666 km. před Dor- tignacem a Nat Butlerem (vedení tandemy. Když uraženy 4 hodiny v Buffalu, musel se závod s celým aparátem přestěhovati do zimního velodromu, kde

jeto zbývajících 20 hodin). 1906 Pottier 925.200 km. před Trousselierem a L. Georgetem (tandemy, Bu- falo). Letošní list jest dosud prázdný! ** Jedenáct let u vesla jest předseda ně- meckého kolařského svazu Boecklin, za jehož opatrného vedení korporace ta přes nepříznivé doby stále mo- hutní. Nyní čítá 44.000 členů a má jmění 41.600 marek. Turistika, krasojízda, reje a polo irské i americké se utěšeně rozvíjejí. ** VBirminghamu jeto mistrovství anglické národní cykl. unie (N. C. U.) na 50 mil (bez vodičů), v němž Meredith za 2:18:381/% porazil D. C. Robert- sona a J. H. Bishopa. — Mistrovství tandemů na angl. míli dobyla dvojice Johnson-Hamlin. ** Závodník Heerink z Hamburku, jenž jest znám v Praze z několika startů, spadl s motorky v jizdě »kolem Rotenburku«. Byl po dvě hodiny v bez- vědomí a utrpěl vážná zranění na hlavě a zejména pravém oku.

** Jacquelinovy plány. Kdyby Jacquelin měl tak pružné nohy jako má fantasii na vymyšlení plánů, mohl by ještě dnes poraziti třeba »létajícího negra.« Teď mu straší v hlavě: volant některého vozu na okruhu brescijském, aerop an, cesta do Pary (kdyby při ní nebylo nebezpečí žluté zimnice) a šestidenní závod v Novém Yorku po boku dobrého vytrvalce. ** Velkou cenu Kodaně, která v neděli konána, vyhrál opět Ellegard, který ji nyní drží s vý- jimkou r. 1900, kdy podlehl Meyersovi, nepřetržitě od r. 1899. Za ním se umístili Rütt, Friol a Bader. Podrobný průběh byl v prvém běhu: 1. Ellegard, 2. Friol o 1/% d., 3. Rütt, 4. Bader. Druhý běh: 1. Ba- der, 2. Ellegard o pneumatiku, 3. Rütt, 4. Friol. Třetí běh: 1. Rütt, 2. Ellegard, 3. Friol, 4. Bader. Úhrnná klasifikace: 1. Ellegard 5, Rütt 7, Friol 9 a Bader 9 bodů. Zajímavo by bylo zvěděti, jakou kvotu totalisátor platil „za Ellegarda“ (v Ko- dani jest totiž „toto“ při cyklistských závodech po- volen). Jízda pro útěchu: 1. Messori, 2. Nielsen, 3. Kurzmeier. — Překvapující porážku utrpěli v tande- mech Ellegard-Rutt, skončivše na druhém místě za Kurzmeierem-Nielsenem a před Conradem-Althoffem.

Skolská hlídka. Ředitelství c. k. ústavu ke vzdělání učitelů v Pří- brami oznamuje, že na počátku nastávajícího školního roku nebude ani zápisu chovanců, ani zkoušek přijímacích, jelikož byl při zkou- škách ke konci minulého škol. roku provedených zákonný počet chovanců přijat. Ročník učitelek ženských prací a ročník pěstounek škol mateřských průmyslové školy »Vesny« v Brně. Do ročníku učitelek ženských prací je zápis 16. září od 8. do 9., do ročníku pěstounek 14. září od 8. do 9. Doklady k zápisu do obou ročníků: a) křestní list; b) propouštěcí vysvědčení; c) vysvědčení mravní; d) vysvědčení lékaře. Do ročníků příjímají se při- hlášky písemné, doložené křestním listem a vysvěd- čením propouštěcím, do 10. září. Na c. k. státní škole žemeslnické v Jaroměři koná se zápis žáků pro školní rok 1907—8 ve dnech 29., 30. a 31. srpna od 9. do 11. hod. dopol. v ředitelně ústavu v nové školní budově „Na ptákách“. Do I. třídy přijímají se žáci od 12. roku počínaje, pakli s prospěchem odbyli 6. roční běh školy obecné, po- třebné průkazy jsou: křestní list a poslední vysvěd-

Při tom Fufajev pozvedl láhev k ústům, mlaskl a svěsil hlavu a počal naslouchati silnému chrápání Versta- nově a strejce Mizgira; zdálo se mu, jakoby chrápal F Baldaj. »Hoši! snad jste všichni neusnuli?« zvolal. »Všichni spí, ale já ne . . . Jen povídej, povídej !« ozval se Nižegorodčan, rozevíraje oči, jež počaly se za- hrouřovati; ostatně v kolně bylo tak tma, že bylo vše jedho, mohlo se tam sedět i se zavřenýma očima. »Snad neusnul taky ten kluk, můj následník ? Hiej, Baldaji, spiš?« zvolal Fufajev, obraceje se v tu

strranu. Baldaj.

»Co chceš? . . Ne . . . já . . . nespím . . ! jsem na to moc žádostiv . . .« ospale zamumlal zďobaný

»Výpravuj tedy, vypravuj!« opakoval Nižegorodčan. No, tak tedy, kamaráde drahý (počal opět Fufajev, usedaje na bobek), a jak Drobek okusil té hořké, co čert uvařil, ta mu docela nechutnala, hned ji vypliv' !. To newadí, povídá čert: pivo je taky hořké a sůl je slaná; pij, jez kyselé i slané, povídá, tak se ve světě neztratíš Čho se bojíš? To se ti jen tak z prvu zdá, že to není dosbré; je to taky chléb, jenže řidší, povídá; přihni si, kazdý začátek je těžký! Pořád mu to takhle opakoval, toť se ví, čert od svého neupusti, ten se umí zalichotit . .. Disobek vzal nádobu a zase si přihnul. Není špatná, po- vídá, je arciť hořká, ale to nevadí. Napij se ještě ! dorážel znova čert. Napili se oba. Teď už se nezdá tak hořká, povídá Drobek . . . Bodejť by byla hóřká! To se ti tak jen počátku zdálo; je znamenitá, kamaráde, povídá čert: no tak jen pij! Zase vypili po skleničce. Ne, nen

»Kamarádi milí (ujal se slova Fufajev), byl jednou jeden sprostý člověk, jak se říká mužík, jmenoval se Drobek — tak mu přezdívali. Nebyl chudý, kapitál měl velký: tucet dětí a ženu, babu zlou! Ale maličkostí se mu nedostávalo, jako na příklad: neměl chleba, zelí, řípy a všelijakých jiných potřeb, jimiž tenhle vak se na- cpává (dodal Fufajev, plácaje si na život), takového neměl nic. Co si měl tedy počít? musel chodit s prázdným ža- ludkem, pomaloučku tomu přivykl! Hlavní věc ale, že ho žena moc soužila; když řek' slovo, ona hned deset, když řek' dvě slova — popadla ho za vlasy a mlátila jím o zem . . . Tak mu natloukla, braši, že Drobek byl až modrý, docela zmodral a byl samá modřina! No tak dobře . . . Ale jednou, bylo to z jara, foukal ranní větřík, ptáčkové zpívali . . . Tu vzal Drobek poslední skrojek chleba, co měl, sebral ji, strčil za ňadra a šel na pole; byl právě čas k orání. Dobrá. Oře asi hodinu, nebo dvě, i chtělo se mu jíst. Ne, povídá sám k sobě, nebudu, počkám ještě; kdybych něco sněd', budu mít tím větší hlad! I vzal skrojek a položil ho na mez a zas odebral se ke své práci; odešel k pluhu a nevšiml si, co se děje na mezi, kde zanechal skrojek. Kde se vzal, tu se vzal čert, lapil skrojek, sebral a schoval se do křoví. Rád by byl toho člověka viděl, co udělá, až bude mít hlad! . . Dobrá. Tu přijde Drobek k mezi, hledá, -Přestěhovalci-

Pohádka. — Vysvobození.