1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 173. ze dne 25. června 1907.
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z průmyslové rady.
Z Vídně, 24. června. (K. k.) Dnešní 14. valne
nromáždění průmyslové rady bylo zahájeno pr
frvem ministra obchodu dra. Fožta.
Ministr především konstatoval, že stoupajíc
ospodářská konjunktura roku minuléh
ptrvala i v tomto roce. Trvání vysoké konjunktu
st zejména také příčinou přítorné situnce příz
eěho trhu. Průmyslová vysoká konjunktura zračí
ž ve zvýšeném počtu nově zakládaných a rozšiř -
uných závodů, zejména v textilnictví. Měně příz
tivé odhady příštího výtěžku sklizn
i souvisící s tím možnost zdražen
livotních prostředků, jakož i možné s -
ilabení kupní síly nejširších lidovýc
rstev musí zúčastněně kruhy nabá
latí k opatrnosti. Právě okolnrosti, že u n
není spekulativních výstředností, děkuje rakousk
růmysl a rakouské národohospodářství všeobecn
k se jich nedotýká jakékoliv kolfsání, krisi podobně
Inistr očekává, že rakouský průznysl se neodchý
cesty moudré umírněnosti.
Ministr promluvil pak o vyjednávání
iherskou vládou za účelem nové úpravy ob-
nodního a dopravníhlo poměru mez
běma státními územimi a ujistil, že v při-
pžě potřeby před rozhodnutím budou vyslechnui
ninění zúčastněných skupln zájemmíků. Potom p-
slnal mmistr obchodu o otázce bruselsk
nkerní konvence a o osnovách zákona, vy
lzmých prlamentem před ukončením zákonodár
tiho obdobá, jjichžž předmětem jest uspořádati
zraviti naši plavbu. Ministr rozebral různé úkoly
nkouského Lloydu a přešel pak k úvaze
nležitostech průmyslovou radou vy
lizených nebo uvažovaných.
Lloyd
Vídeň
8
article
Tak projodnával otázku veřejných dodá-
ek, otázku vzájemné úmluvy obou vlád o rozdě-
svání vojenských dodávek, za kterýmzi
kelem ministr zřídil v ministerstvu obchod
uláštní departement, jehož úspěšné půs-
isl má za možné jenom tenkrát, když bude mí
1 disposici radu povolaných zástupců v průmyslu
h účelem spolupůsobení průmyslov
ndy na provádění této úmluvy navrhuje
szřízení rvláštního výboru. Ministr pr
( aby tento návrh byl schválen. Dále bude prům
tavá rada jednati o celé řadě dalších důležitých pře
nětů, tak na př. o reformě a vybudován
lělnického pojišťování. Úkolem průmyslo
rady bude, vby zaujala stanovisko k tomuto pro-
pamu.
9
article
Ministr končí prohlášením, že považuje za svou
kvinnost, prohlásiti vůči útokům, jichž před-
nitem byla průmyslová rada od po
ilední schůze, že průmyslová rada dala
žycky vésti jenom věcnými pohnutkami. Tím mé
nůže jí dle soudu ministrova býti činěna výtka, ž
i neukládula umírněnost, která ospravedlněna jest
áním, aby bylo nejen žádáno, nýbrž aby m ož-
né bylo také dosaženo. Ministr snaží s
vřímně, aby výsledky porad průmyslové rady zu-
titkoval také prakticky. Oproti pověstem
umýšleném roztříštění průmyslové rady
vštuje ministr obchodu, že si přeje, aby obe
působnosti průmyslové rady zůstal ne-
Itenčen, a že neopomene při případném utvořen
tvých orgánů, nutných k podávání dobrých zdání
mti patřičný zřetel na kompetenci průmyslové rady
rrmazcnou jejími stanovami. (Všeobecná živá po-
dhivala a potlesk.)
Slromáždění rokovalo především o úpravě
nadávání veřejných prací a služeb.
Člen Vetter podal zprávu o dosazení výbor
Iro vojenské dodávky a navrhl: Buď dosaze
tdlenný výbor za účelem součinnosti průmyslov
ndy při provádění smlouvy o rozdělení živnost. do-
Bivek a zmocněn podávati definitivné dobrozdání
ménem průmyslové rady v záležitostech, týkajícíc
provedení této úmluvy. Výbor podávej každo-
pěně plenárnímu shromáždění zprávu o své činnosti
Dále byl schválen návrh, by vláda uvážila, ne-
tylo-li by v zájmu stejného provádění s tavebn ích
tidů záhodno, přikázat je politickým úřudům.
Slromáždění
Vetter
10
article
Člen Schweiger referoval o průvodním na-
iení k zákonu o podporov ání obchodníh
lsdstva s stavby lodí, jež mohly překážeti
Pukazoval zvláště na předpisy průvodního nařízení
manovené ke čl. 5. o subvencování paralelních pl-
ub a pravil: Vykládá-u se pojem paralelních plav
k široce, že každá plavba, která spadá třebas je
listečně do plavební trati Lloydu, považuje se
javbu paralelní, pak jest tim volné loďstvo úpln
plačeno. Rovněž nesmí se svobodnému loďstv
ubrsňovati, dopiňuje-li svůj náktad kromě v ko-
tčných přístavech též v jiných přístavech, spada-
žích Ueba do plavební trati Lioydu.
Doporučuje, aby podrobné návrhy, podané V. od-
illením k osnově průvodního nařízení, byly en blo
zhváleny. Dále doporučuje revoluc!: Vzhledem
u vysoké ceny uhlí, které mají nyní nepříznivý vliv
a rentabilitu lodní dopravy, vyslovuje se prům
nda proti snízení přispěvků na dopravu uhlí.
Protože Lloyd objednal nedávno v cizině lodi
bporučuje řečník dále schválení této rezoluce
jlida nedovolujž, aby objednávky lodí byly cizině
jfkuzovány a používej v té příčině zvého práva vela.
By pak umožněna byla v tuzemsku stavba lodí.
pikytujž vláda mravní a hmolně podpory rychlému
Lžopčení a vypravení nových loděnie.
Schweiger
Pukazovat
Lloyd
11
article
Min. rada dr. šl. Fries přiznal, že Lloyd sku-
klně objednal v Anglii se schválením min. obchod
mník pro plavbu do Dalmacie, a že v nejbližší do
tdná ještě druhý. Min. obchodu svolilo k tomu.
zolože žádná rak. loděnice nebyla by s to, vystavěti
ie parníky v žádoucí šestiměsíční lhůtě. Lloyd
z obchodu nemůže však déle čekati, nemá-li na-
nti nebezpečí, že ku plavbě do Dalmacie nebud
n ruce žádných lodí. Min. obchodu nedá však bu
dicně v žádném přípodě svolení k objednávkán
d v cizině, nebůdou-li splněny podmáínky, prům-
útrou radou stanovené (Pochvala.), a zpraví te
v laždém jednotlivém případě zavčas předem pi-
úalné oddělení průmyslové rady. (Pochvata.)
Eo delšim rokování byly přijaty návrhy V. oddě-
sí o průvodním nařízení; rovněž resoluce o za-
dhování příspěvků na dopravu uhlí a resoluce o z
tuzu objednávek lodi v cizině.
V odpolední schůzi ref. dr. Chiari podhal zprá-
n o cestách a prostředcích na podporu vývo z
1 předčílal doporučená opatření na použití mil.
larý porolen jest na podporu vývozu
I. 1. Úpravou našich smluvních obchodnícli po-
clů se zahraničními státy, jmenovitě uzavření
svě bariíní smiouvy se státy balkánskými, dále z-
Mjením předběžných vyjednávání za účelem uza
noní nových smluv s jiho- a středoamerickými stát
doktor
Fries
Lloyd sko
Lloyd
Chiari
Anglie
Dalmacie
12
article
I. Rozšířením výhod celních restitucí. 3. Dalekosáh
tim ohledem na vývozní obchod při stanovení žele
ničních a lodních tarifů, jakož i úpravou dosava
tích plsvebních linií. 4. Úlevami v berničním zákono-
lintví. 5. Dalekosáhlými úlevami branné povinn
i pro obchodníky činné v cizině. 6. Podrobný
rožiem prostředků a cest, kterými bylo by lze vel-
tiho vystěhovalectví z Rakouska do zámořských kr-
imn použiti ve prospěch našeho vývozu. 7. Úpravou
rývozní akademie se státní podporou. 8. Podporová-
n bank za účelem podporování vývozu, jestliž
Mastní se ho dostatek tuzemského kapitálu
II. 1. Ministerstvo obchodu se žádá, aby pokra-
bralo v podpoře vývozu, která dosud byla prová-
una výsledky, podporováním obchodních vyslane
te větším rozsahu a dostatečnými prostředky. 2. N
nslech, kde rak, obch, zájmy nejsou náležitým zp-
nbem obchodně zastoupeny, může býti obch. záv-
m pozkytnuta podpora ze státních prostředků p
ziklady zakládací nebo instalační tehdy, jsou-li jieh
finanční základy zjištěny a je-li stanoven pro n
pscovní program, klerý by byl přizpůsoben účelů
tvozní vodpůrné akce. 3. Budte v zámořských kraii-
nách pořádány ryze komerční výstavy, řízeně bu-
peckými odborníky.
Člen Sobotka navrhl dodalek k bodu o celn
restituci, při čemž má se při povolování celně-
restitučního řízení zameziti každému peškozování ně-
kterého průmyslového odboru ve prospěch druhého
Odb. šef ryt. Roessler pravil, že podpor
vývozu nelze prováděti šablonovitě. (Souhlas.) V pří
čině colně-rostitučního řízení je samozřejmým ome-
zení takové, aby nebyly poškozovány polotovary
Pokud jde o vývozní tarify, je snahou mín. železnie
aby došlo k zlevnění.
Mastný
Roessler
Rakousko
Sobotka
13
article
Návrhy oddělení spolu s dodatkovým návrhen
Sobotkovým o celně-restilučním řízení a návrhen
Regenharlovým o úpravě obchodně-politických styků
se severní Amerikou byly přijaty
Člen Wohanka refetoval o způsobu, jakým
by spolupůsobila průmyslová radu při úpravě vý-
vozních podpor. Oddělení vyslovilo se prol
založení zvláštního vývovního odboru a navrhlo, aby
se dobrozdání o těchto otáskách přenechalo jak
dříve I. oddělení průmyslové rady.
Tento návrh byl přijat a I. oddělení zmocněno
podati jménem průmyslové rady konečné dobrozdání
Toto oddělení bude sesíleno stálými znalci s blasen
poradním.
Člen Vetter podal pilný návrh: Min. obchodu
se žádá, by hezpodmínečně upustilo od zakládání
zvláštní námořnické rady v lůně min. obchodu.
Pinosí návrhu i jeho merilum se přijímá.
Návch dra. Friessa, aby vláda za všech okol-
ností odepřela souhlas zavedení lodnich poplat-
ků na Labi, jež zavésti zamýšlí pruská vláda.
schválen jednomyslně po krátkém rokování
Min. rada dr. ryt. Fries prohlásil: Jsme př-
svědčení, že mezinárodní právní situace poskyluje
nám záruky, že osvobození od poplatků se udrží
Ministr obchodu splnomocnil mne k tomuto prohlá-
šení: Vláda je si vědoma významu, který má osvo-
bození od poplatků lodní plavby na Labi na záklač
smlouvy a použije proto všech záruk, které v tomto
směru poskytuje jí platné smluvní právo.
Sobotkův
Wohanka
Vetter
Min
doktor
Fries
severní Amerika
14
article
Z trhů cukerních.
Z trhů cukerních.
V Praze, 23. června.
Po trzích počínají nyní také naše odborné kor
porace cukrovarnické zabývati se blíže brusselskou
konvencí a jejími důsledky. V minulém týdnu učini
počátek v tom směru Ústřední spolek pro průmy.
řepového cukru v rak -uher. mocnářství ve Vídni
který však v řešení této otázky daleko nedošel.
Okolnost, že tento spolek soustřeďuje v sobě
cukrovarnický průmysl obou polovin tohoto mocnář-
ství, měla ovšem za následek, že nemožšlc se zde
dojíti k jednotnému úsudku, což týká se zejména
známě otázky t. zv. surtaxy. Uherští cukrovarníci.
ať již z popudu, daného jim odjinud, či z vlastníh
přesvědčení domáhají se úsilovně zavedení surtaxy.
odvojávajíce se k tomu, že bez ní prosperita jejich
průmyslu byla by vážně ohrožena. Všechny důvedy.
ze kterých tohoto cíle se domáhají, neuvádějí sice
ale přece některé z nich naznačují. V první řadě běži
jim o to, zabezpečiti domácí trh úplně sobě a vylou-
čiti z něho přodlitavskou soutěž. Tím dosáhli by již
o sobě dosti značného posilnění, které přišlo by jim
velice vhod jednak vzhledem k dražším cenám ře-
ním, jednak při vývozu, který jistě o zvýšený kon-
sum domácí by nezmenšili. Při tom podporují dost
nekrytě veškeré snahy uherské, týkající se celní roz-
luky, jsouce si jasně vědomi toho, že lom při nad-
výrobě obilí v Uhrách řepa by tam zlevnila.
Praha
Vídeň
Uhry
15
article
Naproti tomu v Rakousku mělo by uskutečnění
těchto přání uherských zcela jiné následky. Náš prů-
mysl přišel by nejdříve o trh uherský a v druhé řadě
zdražením obilnin zdražila by se t u značně i řepa
kdežto odbyt v cízině narážel by na soutěž posílené
industrie uherské i jiné.
Následuje z toho, že surlaxa a její zavedení zna-
menají pro uherský průmysl cukrovarnický jedině
prospěch, kdežto našemu cukrovarnictví přineely by
na všech stranách újmu. Není proto divu, že při těto
protichůdností zájmů rakouských a uherských v těto
otázce nemohl rakousko-uherský spolek vídeňský do-
jíti k určitému výsledku, a budou to spíše naše spol-
ky zemské a krajinské, jimmž připadne úloha zájmy
domácí industrie hájiti. První krok v tom směru
bude jistě záhy podniknut.
Na trzích cukerních minulý týden přinesl mírne
zlepšení, které mělo původ svůj jednak v úhradných
nákupech rafinerií, jednak v částečně oživlé koupě-
chtivosti anglické a také v mírném ustálení irhu ame-
rického, jež koncem týdne se dostavilo.
Rakousko
uherský spolek
16
article
Ve vnitřní situaci trhu nezměnile se naproti to-
mu nic. Konsum kontinentální neuspokojuje, a Anglie
dává ještě napořád přednost levnějším krystalům
francouzským, čímž také trpí nákupy anglických r-
finerií. Spekulace chová se vyčkávavě, zvláště když
vyhlídky na vývoz do Ameriky ochably a stav řepy
v Evropě je vesměs příznivý.
Na našem trhu se surovinou zlepšily se sic
mírně ceny, avšak k větším závěrkám pro zdrželivos
obou tren nedecházelo. Domácí rafinerie ukončují
již svoji kampaň, takže zbytek starého zboží při-
padne nejspíše vývozu, který ovšem posavadní pre-
mie platiti nebude. Týden končí směrem klidným
cenami K 22.35 za pohotové zboží a K 21.75 za říjen
prosinec z Ústi
Domáci trh s bílým zbožím vykazoval oži-
vaní jedině v úterý, kdy došla zpráva o uvolnění
7% kontingentu na červenec. Toto zboží našlo dost
snadno kupce, ač koupěchlivost v Praze nevyrovná
se oné z vankova. Cena K 71.— z továrny zůstala
beze změny. — Terstský trh byl po celý týden
klidný, jelikož poptávky z Levanty stačí právě n
zboží vybízené. Centrifugální pilé placeno pohotové
K 28.50 až 30.621/2 a na červenec-srpen za K 28.5
až 30.75. — Londýnský trh s bílým zbožím trp
stále vybídkou levnějšího zboží francouzského, čímz
také rozpjetí mezi surovinou a bílým zbožím se stla-
čuje. Náš granulated obchodován tam včera pohotový
za sh. 11.3 a ne červenec-srpen za sh. 11.3x.
Na německých trzích dostavilo se v mi-
nulém týdnu rovněž uklidnění, takže ceny ziskaly
10 až 15 fen
Zřejmé zásoby světově ofnášely lento týden
Zřejmé zásoby světové obnášely tente
lýdeně
rozdíl
1906
tun
tun
Anglie
Evropa
Praha
18
article
tun
dle Lichta . . 2.748.865 3.128.913 (— 380.048
dle Czarnikowa. 2,773.770 3,070.810 (— 297.040)
Řepa pod vlivem teplé a občasnými srážkamí
provázené povětmnesti učinila u nás a také většinou
v cizině další znatelný pokrok ve zvém vývoji. Vý-
jimku tveří pouze některé okresy na hranici morav-
sko-uherské, kde řepa potřebuje vydatnější vláhy.
Polní práce chýli se ke konci a ač řepa dosud tu
tam proti loňsku vykazuje zpozdění, toto nepadá ji
na váhu. Z ciziny došlé zprávy vyslovují se o stav
řepy rovněž příznivě-
Z koloni! došly tento týden rovněž zprávy
jen příznivé.
19
article
Otázka oukarní. „N. F. B.“ přináší telegram z P
trohradu, že Rusko obešle patrně příští cukerní
konferanci, Ba není vyloučeno, že je ochotno za j-
stých předpokladů přistoupiti ke konvenci, jestliže
při novém ujednání surtaxa dosáhne napjetí pro ruský
cukerní vývoz příbližně výhodného.
Snahy s prodejní dohodu továren nía kávov
náhražky v zemíchi českých. Včera konala se v Praze
četně navštivená zchůze továrníků kávovýchi ná-
hražek, na které jednáno o základech prodejní dohody
jich. Dohoda tato má se zatím obmeziti na kávu če-
kankovou, řepovou a fíkovou. Organisace má v prv
řadě odstraniti výstřelky nemírná soutěže dnešní (pr
Rusko
Praha
20
article
vise kupeckému personšlu, tak zv. divídendy Seřům
kupeckých podniků, nemírné úvěrování obchodníkům
výrobu v baličkách mizivě nepatrných, neurovnané
podmínky platební a p) a připravovati eventuální do-
hodu cenovou při úpravě platebních podmínek, akc
nemají býti zdraženy výrobky samy a děje se v
shodě s organisacemi obchodnictva.
které samy prohlašují výstřelky soutěze za demor-
lisující. Jednání bylo velmi obsažné, dohody konečné
jen prolo nedosaženo, že zástupci některých firem
nebyli oprávněni přistoupiti definilivně k určitým
podmínkám, ač na schůri vyslovili zásadní souhlas
s nimi. Při schůzi byly zastoupeny resp. již dříve
vyslovili souhlas se zásadamí jejimi všechny směro-
datné podniky z Čech, Moravy, Slezska a Haliče.
Z trhů peněžních. (24. července.) Všechny ne
příznivé momenty ztratily v posledních dnech na sve
ostrosti a to podnítilo bursy k opětnému zpevněí
Z jižní Francie došly zprávy upokojujicí, zprávy
osení se stávají stále příznivějšími a v Rusku je ticho
Také stav trhů peněz neposuzuje se již tak ne-
příznivě, jak také konstatuje to poslední zpráva Ně-
ncké lanky. Prohlažuje tam, že obtíže trhu peněz
překročily již nejvyšší bod, tím, že zlatý pokla
banky francouzské a anglické dosáhl v podstatě slare
Praha. Při klidném trhu jevil se na dnešn
burse zájem pro akcie a došlo k závěrkám akni
Hespodářské úvěrní banky za K 382.— a akcif Živno-
stenské banky za K 242.—. Dále podá váno za akcie
České banky Union K 241.50, Strojírny Daňkovy
K 466.—, České průmyslové banky K 414.—, Podol-
ské cementárny K 200.— peníze.
Daňkův
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Rusko
Praha
Podol
Hespodářský úvěrní banka
Český banka
Union
241.50
Český průmyslový banka
21
article
Vídeň. Přívětivá nálada na dnešm začátečn
burse byla podporována přížnivými zprávami, které
dal ministerský předseda o stavu rakousko-uherského
vyrovnání. Také lepší zprávy o krisích v Egyptě po-
sobily dobře na smýšlení. Akcie unionky a bank
pro země rakouské se zlepšily. Dobrému zájmnuse
těšily kreditky a akcie státní dráhy. Na poledn
burse upovnilo se příznivé smýšlení následkem přízni-
vých záznamů v Borlíně a následkem vývodů mini-
stra obchodu dra Fořta o hospodálské konjunktuře
V popředí zájmu byly lombardky a alpinky, kter
měly živý obchod, kdežto kredhtky a akcie stáln
dráhy měly smýšlení klidné. Akcie unionky a banky
pro země rakouské měly reprisu. Ve šraňku byl ob
chod klidný. Favorisovány byly akcie pražsko-
želnzřské a strojíren. Také petrolejářské byly lepší
Trh k ukládání byl pevný. Uherská korunová rent
byla vyšší. Na eskomptním trhu stav peněz nezmě-
něn 41/% až 4 °/is je.
Berlín. Týden zahájen Byl smýšlením pevným
při zlepšených záznamech. Zprávy o snížení ceny že-
leza zde i v Americe pozbyly téměř úplně své účin-
nosti na vývin kursů akcií železářských podníků.
Vídeň
Egypt
Borlín
Berlín
22
article
Vyskytnuvší se zboží v bochumských, v Rhein-Stahl-
Phönix i v Deutseh-Luxemburger hladce umístěno
a kursy konečně zvýšeny. Pre akcie společnost
uhelnodolných byl rovněž větší zájem. Se zlepšeným
kursy setkáváme se na trhu bankovním a dopravním
Z cizích titrů vyšší záznamy objevily se v rakouských
hodnotách a při akciích a rentách ruských. Turecké
losy slabší. Soukromý diskont 44 %. Peníze k ultimu
Z městské spořitelny pražské. Výbor spořitelny
konal v sobotu dne 22. června t. r. řádnou schůzi,
to za předsednictví starosty král. hlav. města Prahy
pana dra. Groše. Referentem byl ředitel spořitelny
p. dr. Hubený. Předměterá porady bylo především
udělení nad-ce, založené pro zchudlé příslušník
obce pražské v paměť otevření nové budovy spoři-
telní, která rozděluje se každoročně čtyřem uchaze-
čům v den sv. Jana Křtitele, kdy se v roce 1894 za-
čalo v novém paláci spořitelním uřadovati. Usnešením
výboru poděleni byli letos požitky nadaco: Jan
Benda, zlatnický pomocník, Anna Pasovská
dcera po řídicím učiteli pražském, Jan Reimer
býv, advokátní úřadník a Frant. Stejska l, bývalý
mistr zámečnický. Dále usneseno upsati za 25.010k
akcií 4. emisse Ústřední banky českých spořitelen
Volných návrhů nebylo.
Dělcké hnuli v brněňském lextilním průmyslu.
Stahl
Groš
doktor
Hubená
Křtitel
Benda
Anna pasovský
Reimer
František
Stejska
Rhein
Deutseh
Praha
Phönix
23
article
Spolek vlnařských průmyslníků na Moravě v Brně
vydal toto kommuniqué: Dělnictvo některých vlna-
ských továren v Brně podalo zemskou odborovou ko-
misí podepaně požaduvky, které vodle jiných zásad-
ních bodů obsahují také povolení 1. května, uznán
důvěrníků atd., obzvláště pak zavedení 55tihodinné
týdenní pracovní doby s ukončením práce v sobolu
v poledne a zvýšení mzdy o 30 až 40% i více pr
všechny kategorie dělnictva. Nové požadavky týkaj
se také topičů a strojníků, jichž poměry teprve pře
několi a měsíci ve vyjednávání s organisací dělníků
shodně byly upraveny. Jako důvod poukazuje se na
stoupající ceny bytů a potravin, na koncese v Bělé
Brno
Bělá
spolek vlnařský průmyslník na Morava
24
article
Krnově a Liberci povolené, jakož i na to, že mzdn
po stávce v roce 1889 byla o 20 až 30 % vyšší, net
mzda nynější. Organisace zaměstnavatelů spolku
vlnařských průmyslníků na Moravě v Brně po-
drobila tyto požadavky v plenární schůzi podrob-
nému prazkoumání a odmítla především naprosto ne-
pravdivé tvrzení, jakoby výdělky byly dnes nižší.
než v roce 1889. Poměry mzdové v Brně nejsou ni-
kterak nepřiznivější, než v soutěžících průmyslových
okresích. Povolení 55thodinné týdenní doby pracovní.
kdyz na všech jiných místech u průmyslu vlnařského
pracuje se 60 hodin i více týdně, zdá se býti právi
tak nemožným, jako všeobecné zvýšení mzdy o 3
až 40%. Jakkoliv brněnští službodárci jsou ochotni.
oprávněným přáním dělnictva vyjíti vstříc, musí přec
k vlastnímu politování prohlásiti, že předložené po-
žadavky přesahují daleko miru, kterou brněnský
vlnařský průmysl může povoliti, aniž by tím zničil
svou možnost konkurovati. Dělnictvu oněch závodů,
ve kterých požadavky byly podány, má se strany
podniků býti přípomenuto, aby vypracovali nové,
mírně, stavu věci odpovídající návrhy, vyvolili pak ze
svého středu delegáty, kteří by za přibrání pana
živnostenského inspektora, jehož asi obě strany za
důvěrnika přijmou, se šefy firem mohli vyjednávat
Krnov
Liberec
Brno
spolek vlnařský průmyslník na Morava
25
article
— Dotčené firmy maji dobrou vůli, do-
cíliti shody po dobrén.. Nezdařila-li by
se tato shola, pak spadá zodpovědnos
jedině a výlučně na ony činitele, ktev
úmyslným a vědomým kladením pře-
mrštěných požadavků u ménč soudn
části dělnictva vzbuzují naděje, kter
přirozeně splniti se nedaje
Přebytek státního hospodaření z roku 1903. Sně-
movně předložena byla závěrke účtů za rok 1905
Ačkoliv od konce onoho roku minula doba značn
dlouhá, jsou přece číslice ty dosti zajímavy. Konečne
výsledky byly:
příjmy . . . . . . 1.882.000.718 K
329,864.477
vydání . . .
52,136.241 K
přebylck
Stav hotovostí činil počátkem roku 1905 okrouhle
521.75 mil. korun. K těmto hotovostem přibylo během
roku 52 mil. kor. přebytku, dále výnos emissí rení
a splátka na mimořádné vojenské úvěry, celkem 226-
mil. korun, oproti tomu vyňato 168.68 mil. kor. a sice
105.9 mil. kor. na železniční stavby, 13.5 mil. kor.
na nouzové podpory a 26.8 mil. kor. na vojenské
úvěry. Celkem vyplývá rozmnožení hotovostí o 57
mil. kor. a tyto činily koncem r. 1905 579.7 mil, kor
Nová česká sizkárna na Moravě. (Pův. zpráva
Do Přerova 23. t. m. sjeli se moravsko-slezští ob-
chodníci a kupci, kteři na schůzi o 2. hodině odpol
v Sokolovně za četné účasti obchodních kruhů
starostů měst jednomyslně usnesli se zlíditi na Mo-
ravě akciovým kapitálem 500.000 K po 200 K podílech
obchodní podnik s názvem „Kupecká akciová sir
kárna“. Výbor zařizovaci (20členný) určí místo pod-
niku a rozhodne, zda se má koupiti některá sirkárna
či postaviti továrna nová. Obchodní kruhy jeví n
nevém podniku živý zájem. Akci vede Obchodnická
jednota v Brně se svým starostou, p. Rud. Zöllnerem
z Brna,
Zöllner
Morava
Přerov
Brno
26
article
Trhy peněžnt.
Trhy peněžnt.
Pražská bursa.
V Praze, 24. června. Oficiální záznamy znějí
Praha
27
article
Zástavní listy české byp. banky 590
Zástavní listy české byp. banky 590
Základní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.)
„ » » . . (v K
Mel. úpisy „ . » (ve zl.)
, . (v K
el. . , , ,
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . .
Dlužní úpisy České prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen ..
Zástavní listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4%
Želez. úpisy
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1,
» hal. zem. banky 4 1/,
Kom. dl. úpisy „ . . 4 9%.
Železnič. , . . . 4 %
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1 /,
„ Rak.-aherské banky 490
„ » Dolnorak. byp, ústavu 4 .
31/r
„ 490
Kom. dl. úp.,
„ , , „ 31/p
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 0
Prior. obl. spol, rak. míst. drah 39 0
Ruská stát. půjčka z r. 1906 59 0
Únorová spol. renta (v pap.) 4.2
(ve stř.j 4.g 0
Dubnová »,
Květnová , , v pap.) 4 1%
Červencová spol. renta (ve stř.) 4 0
Rakouská zlatá renta .. . . 4 0
korunová renta . . 4 9e
, inveshční , . .. 3 /n
Česká eskontní banka . . . . akei
Česká banka Umion . . . .
Česká průmyslova banka . . .»
Ceská zajišťovací banka . . .,
Hospodářská úvérní banka . .
Moravská eskontní banka . .
Pražska úvěrní banka
První česká akc. pojišť. na život
Zal. úv. ústav v Hradci Kralově
Živnostenská banka
Halčska akc, bypoteční banka . „
Rakousko-uherska banka . . . ,
Českomoravská strojirna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojirna
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kollnska tovarna chemická .
Podoiská cementarna . . . .
Poldina biut
Pražska železářska společnost
První česka raff. v Modranech
, tov. orient. cukrov.
Prior
Kralův
Halčska
Daňkův
Rustonův
Poldin
K Mel
Zala
Hradec
Rakousko
Č . Budějovice
Český průmyslový
ústav 4
Český eskontní banka
Český banka
Umion
Český průmyslov banka
Ceský zajišťovací banka
hospodářský úvérní banka
eskontní banka
úvěrní banka
první český akciový
živnostenský banka
bypoteční banka
4 1
28
article
Vídeňská bursn
29
article
Renty:
4procentní papírová květnová ..
*2procentní » únorová ..
4procentní stříbrná lednova . . .
42procentní » dubnová . .
4procentní zlatá rakouská . . .
4procentní korunová rakouská . .
3/aprocentní korunová (invest.).
šprocentní zlata uberská . . . .
žproceniní korunová uherská . .
31/zprocentní kor. (invest.) uher. .
ruská půjčka . . . . . . . .
Zástavní listy:
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č.
(proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/zproc. Hypot. banky kr. českého
41/2proc bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 40
Losy
Celé státní z r. 1860 . . . .
pětiny » . . . . .
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . ..
vídeňské komunální . . . . .
tisské . . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
Banky:
Česká průmyslova . . . . . .
„ »Union« . . . . . . .
Hospodářská úvěrní pro Čechy .
Živnostenská . . . . . . . .
moravská eskontní . . . . ..
rakousko-uherská . . . . ..
anglo-rakouská
banka pro země rakouské . . .
dolno rakouská eskontní
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav
uherská všeobecná úvěrní
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . . .
vídeňská banka »Union« . . . .
všeobecná depositní banka . . .
Čechy
ústřední banka
rakouský úvěrní ústav uherský všeobecný úvěrní všeobecný
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
30
article
Dopravní podníky:
Buštěhradská dráha lit. A . . .
Česká severní dráha . . . ..
Duchcovsko-podmokelská dráha.
Rak. severo-západní dráha . . .
Polabská dráha . . . . . ..
Pardubická (Jiho sev.něm. spoj.).
Pražsko duchcovská dráha kmen..
Pražsko-duchc. dráha priozitní .
Ústecko teplická dráha . . . .
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická dráha . . .
Státní dráha . . . . . . . .
Jižní dráha
Štyrsko-hradecko-köllašská dráha
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . ..
Průmyslové podniky:
Česká cukerní společnost . . .
Plzeňský akciový pivovar . . .
Daňkova strojírna . . . . ..
Brněnská strojírna . . . . ..
Králodvorská cementárna . ..
Mostecká uhlářská společnost . .
Severočeská uhlářská společnost.
Západočeská»
Poldina hut
Pražská železářská společnosť ..
Alpská báňská
Rýmavsko-muráňská želez. spol.
Hirtenbergské továrny na náboje.
Rakouská zbrojovka . . . .
Veitschské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpat. petrol. spol. ..
Schodnica, petrol. spol. . . ..
Pešťská vagonka . . . . ..
Závěrečné kursy
24. června 22. červn
Ferdinandův
Lloyd
Daňkův
Štyrsko
Český cukerní společnost
Poldin hut
31
article
Devisy a valuty:
95.72
Curych . . . . . . . . . . 95.75
Paříž . . . . . . . . . . . 95.83 95.83
Londýn . . . . . . . . . . 241.07 241.—
Německá místa . . . . . . . 117.82 117.83
Rišské marky v papírech . . . 117.82 117.83
Dvacelifrank . . . . . . . . 19.21 19.20
Rubl papir . . . . . . . . 252.50 252.25
. . . . 95.92 95.90
Lira . . .
Soukromé (sazby eskontní) . .
Curych
Paříž
Londýn
rubl papir
32
article
41/4 4% 41/4 4
Na vyšší zprávy z ciziny velmi pevné; některé
bankovní hodnoty, státní draha a lombardy pře-
chodně čilé.
z. Z Vídaš, 24. června. (Telfgr. »Nár. Listůe.)
Večerní Dursa. Kreditky 648.—, po (—.—)
aherské kreditky 751.—, anglobaska 301.—, bankovní
jednota 535.—, unionka 534 50. ländernanka 433. —e
státní dr. 665.50, —.—, jižm dráha 136.75, polah. dr.
426.—, severozapadní dráha 433.50, turecké tabákové
420.50, cýmavsko muraňské 537.25, alpinky 975.75,
zvetnová renta 97.80, uherska korunová 93 50,
turecké losy 185 25 marky za hotové 117 82, ultim
—.—. Smýšlení upevněné.
x. Z Vídně, 24. června. (Telfgr. »Nár. Listů «.)
Devisy. (První čisto značí penize, druné zboži.)
Amsterodam šek a krátké ih. 100 nol. zt. K 19986655.
200.15, Bukurešť na krátké ihůty —.—, —.—
Brussel šek a kr. ihůty ea 100 fr., —.—, —.—
Brussel na delší lb. —.—, —..—, Německo šek na
krátké ih. za 100 mk. 117 75, 117.95, Německo
na detší ihůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib st. 240.95, 241.30, Londýn na detší lh,
K —.—, —.—, Novy York za 100 doll. —. —
—.—, Italie šek a kratké lhůty za 100 lir 95.90,
96.05, Italie dolší lbůty —.—, —.—, Petronrad
s ruská města šek a kr. lh. za 100 rubtů —.—.
—.—, Petrohrad delší th. —.—, —.—, Paffž šek
a krátké ln. za 100 tr. 95.821/2, 95.95, Paříž delst
In. —.—, —.—, Curych a Bastiej šek a krátké Ihary
95.75, 95.90, na detší thůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. in. 95.75, 95.90, na detší ihůty —.—
doktor
Petronrad
Ihara
Vídeň
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
York
Petrohrad
Paříž
Ina
Curych
Italia šek
Italia
33
article
Peníze] Zboží
103 20
34
article
104.—
99 6
99 60
98.75
98 75
98 75
98 7
37
article
98 60
100 —
93.25
98 25
98 25
98 2
98 25
39
article
100.75
101.—
100.30
97.60
97 40
98 90
101.75
97.50
101.75
97 50
97 20
97 25
1v0.60
97.80
99 30
99 25
99. 15
92 50
99 30
99 .7
100.—
100.—
40
article
103 25
96 7
26 4
97 9
100. 75
100 75
96 5
96 50
96 2
100.—
96.g
98 25
91 75
98 15
78 65
82 95
99.30
93.45
41
article
98 30
93 75
91.50
98 30
79.65
83.45
99 . 50
99 60
97 90
116 40
88.05
43
article
Pelrohradská bursa.
45
article
Z Pelrohradu, 24. června. (Zpráva Živnost. banky.)
Za příčinou dnešního svátku nebylo žádné bursy.
Ruské papíry v Berlině.
Z Berlína, 24. června. (Zpráva Živnost. banky.)
24. června 22. června
90.50
41/2procentní ruská renta 1905. . 90.75
74 60 7425
kprocentní ruská renta 1902-
4proc. ruská konsolidační renta 1889 —.—
3procentní ruská zlatá renta. . 65.10
petrohradská diskontní banka . .
petrohradská mezinárodní banka . 143.25 143.—
ruská banka pro vnější obenod . 127.— 126.30
Berlinská bursa.
Z Berlína, 24. června. Pův. zpráva »N. Listů«.)
24. června 22. června
Rakouské kreditky . . . . . . 202 60 202.—
Diskonto . . . . . . . . . 167.80 167.10
Německá banka. . . . . . . 221.50 220.50
Obchodní společnost . . . . . 150.80 150. 25
Drážďanská banka. . . . . . 137 60 137.10
Španělské exterieury . . . . . —.—
Bochumské ocelarny . . . . . 222.25 221.25
Lauřia huť . . . . . . . . 222.80 222.—
Dortmynd. Union lit. C.. . . . 70.80 71.—
Harpenská uhl. spol. . . . . . 201.10 200.60
Hibernia . . . . . . . . . —.—
Consolidace . . . . . . . . 415.25 415.—
Severoněmecký Lloyd . . . . 115.25 115.80
Packet . . . . . . . . . . 129.75 130 30
Turecké losy . . . . . . . . 138.50 139.—
Z kasovních papíru:
24. června 22. června
. . . . . . . . 326.— 527.50
Concordia.
. . . . . . . . 219.50 218.—
Eschweilské
. . . . . . . . 207.60 206.—
Geisweidské
101.75
. . . . . . . . 101 .75
Hochdahl
199.—
. . . . . . . . 199. 10
Katovické
267.55
265.25
Wilhelm.
Diskonto
Dortmynd
Lloyd
Concordia
Eschweilský
Wilhelm
Berlín
petrohradský diskontní banka
mezinárodní banka
Berlinský burza
německý banka
drážďanský banka
Lauřia huť
Geisweidský 101.75
Hochdahl 199
46
article
116.20
97 80
87 8
241.5
414 —
150-
382 —
48
article
528.—
524.—
270.—
260.—
49
article
460.—
243.—
581.80
50
article
242 —
583 —
850.—
466.—
140 —
825.—
230.—
440 —
2543
51
article
870.—
467.75
150:——
875.—
201.50
465.—
2553
260 —
280.—
52
article
Závěrečné kursy
června 22. června
9780 97 70
99 45
99.30
97.70 97 65
99. 40
99.50
116. 15
116.20
97 80
97 70
87.5
87.85
111. 25
111.3
53
article
200. 10
199. 25
Phöuix . .
187.—
189.—
Rh. Sta l.
Schalker.
197.—
198.50
Westphalia
197.—
195 20
Orenstein.
124.—
123.90
Ruui. Metall
190.—
190.25
Hasper . . . . . . . . ..
268.—
268.—
Donnersmark . . . . . ..
Huldschinský
243.— 243.—
Vulcan . . . . . . . . . .
Bismark . . . . . . . . . 323.80 324.—
Caro. . . . . . . . . . . 100 75 93.75
Hoesch. . . . . . . . . . 225.— 223.50
Georg Marie . . . . . . . . 73.10 73. 10
Königsb. . . . . . . . . . 176.50 174.10
. . . . . . 396.— 398.—
Nordstern
Z Berlína, 24. června. (K. k.) Kreditky 202.60, ber-
linské obchodní 150.90. darmštadtská banva 128.7.
německá banka 221.50, diskonto komand. 168 90,
drážďanská banka 137.60, národní banka 118 90,
státní dráha 142 40, lombardy 27.40. Kanada 165 60,
Gotthard —.—, dráha Henri 129 70, hochumsté
222.20, dortmundské 70.90, Lauřina huť 222.90,
Conaolidace —.—, gelsenkirchenské 189.20, harpenské
201 20, Hibernia —.—, Packet 129 70, Lloyd 116 50
dynam. trust 151.20. Smýšlaní klidné.
Z Frauklurta, 24. června. (Tel. závěrečne kursy.)
Úvěrní akcie 202.60, akcie společnosti státní dráhy
142 30, lombardy 27.25, paplr. renta —.—, stři-
brna ranta 99.30, zlatá renta 98.65, uherská zlatá
renta 93 25, uh. korunova renta 93.10, 4% rak.
korun. renta 97 25. Smýšlení pevné.
Z Frankluriu, 24. června. (Dodat. bursa.) Úvěrn
akcie 202 60, státní dráha 142.30, lombardy 27.40
Pařížská bursa.
Z Paříže, 24. června. (Telegr. závěrečné kursy.)
Sproc. umořitelna renta —.— ex, 3proe renta 94.25
3/sproc. renta —.—, itafská renta 103.45, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1070, státní dráha —.—
lombardy 144.—, cheky na Londýn 25.141/1, rakou-
ská zlatá renta —.—, uherská zlata renta 94.50,
otomanská banka 704.—, tabákova režie 438 . —
turecké losy 158.75. Smýšlení povné.
Donnersmark
Cara
Georg
Marie
Gotthard
Henri 129 70
Lloyd 116
Vulcan
Berlín
Kanada
Paříž
Londýn
Westphalia 197
drážďanský banka
národní banka 118 90
Lauřin huť 222.90
Conaolidace
Hibernia
Phöuix
195 20 Orenstein
54
article
93 45
93.35
82 15
82.25
83 75
83.45
98 25
98.25
98 35
90. 50
100.—
55
article
100.—
149.75
205.50
251 30
429.—
461.—
142.50
184.50
56
article
149. 25
209 50
251.30
429.—
461.—
142.—
181.90
414.—
414. —
241.50
382 25
57
article
383 21
241 50
1766.—
58
article
1765.—
300 75
432.50
559.—
605.—
648 25
750. 50
1021.—
534..50
534.—
461.—
59
article
299 75
433. 50
566.—
605.—
646.—
746.5
1015.—
534.25
529.25
461.—
1075.—
348.—
432.—
425.—
398.—
221.—
288.50
5540.—
562.—
665.—
137.—
998.—
455.—
60
article
1075.—
349.—
429.—
425. —
398.—
61
article
Trhy na zbokí.
62
article
288.50
5530.—
562.—
662.50
135. 50
63
article
Pražská plodinová bursa, 24. června.
ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšenice
česká 76—81 kg 940, 9.85, moravská — —,
0.—, 0.—, uherská — kg —.—, —.—, vadná
8.75, 9.—, česká 1906 sklizně — kg 0.—, 0.—
žito české 1906 72—74 kg 8.40, 8.60, žito moravské
0.—, 0.—, uherské 72—73 kg 0.—., 0.—; ječme
výběr 0.—, 0.—, první jakosti 0.—, 0.—, střední
0.—, 0.—, merkantilní 0.—, 0.—, ječmen k set
0.—, 0.— vadný 0.—, 0.—; oves rychlík 1906
0.—, 0.—, prima 1906 8.15, 8.20, morkanuilní 8. 05.
8.10, oves k setí 0.—, 0.—, kukutice uherská 1906
7.30 7.40, cizozemská 0 —, 0.—, cingaantinová 190
K 8 20, 8.25; vikev česka 8.——, 8.25, haličska
—.—, uh. —.—, pohanka —.—, pro so
kg
64
article
995.—
455.—
143.—
2590.—
465.—
890.—
719..—
353.—
65
article
143.—
2590.—
463.—
890.—
719.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. 0 K 32.—, 32.50. č. 1 31.——, 31..50,
č. 2 30.—, 30 50, č. 3 28.—, 28 50, č. 4 26.—, 27.—,
č. 5 22.—, 23.—, č. 6 21.—, 22.50, č. 7 20.—, 21.—
č. 8 16.50, 17.—, Žitná mouka č. I. 24.—, 24..50, č. Il.
22.—, 22 50, č. III. 19.50, 20.—, č. IV. 16.— 16 50.
pšeničné otruby jemné 13 25, 13 75. hrubě 13. 25.
13.75, otruby žitné 13.50, 13.75, krupice 32 —, 32 50
Prach —.—, 14.—, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 4 UB
42.—, 43.—, čís. 3/0 42.—, 43. — čís. 2/0 41.—, 42. —
čís. 0 40.—, 41.—, čis. 1 38.—, 39 —, čís. 2 36.—
37.—, čís. 3 35.—, 36.—, čís. 4 33.—, 34.—, čls.
28 50
kg
50
50 Prach
41
66
article
351.50
2543.—
575.75
536.90
1088.—
523.—
1053.—
540.—
520.—
67
article
2530.—
572.50
535.—
1088.—
525.—
1050.—
532.—
517.—