ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 1c1b9160-78fd-11dc-a17b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 67 celkem · entity: person 56, place 66, org 39, work 14
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
emědělstvi
3 masthead
Obehod
4 masthead
Průmysl
5 masthead
Finančniotví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 173. ze dne 25. června 1907.
7 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z průmyslové rady. Z Vídně, 24. června. (K. k.) Dnešní 14. valne nromáždění průmyslové rady bylo zahájeno pr frvem ministra obchodu dra. Fožta. Ministr především konstatoval, že stoupajíc ospodářská konjunktura roku minuléh ptrvala i v tomto roce. Trvání vysoké konjunktu st zejména také příčinou přítorné situnce příz eěho trhu. Průmyslová vysoká konjunktura zračí ž ve zvýšeném počtu nově zakládaných a rozšiř - uných závodů, zejména v textilnictví. Měně příz tivé odhady příštího výtěžku sklizn i souvisící s tím možnost zdražen livotních prostředků, jakož i možné s - ilabení kupní síly nejširších lidovýc rstev musí zúčastněně kruhy nabá latí k opatrnosti. Právě okolnrosti, že u n není spekulativních výstředností, děkuje rakousk růmysl a rakouské národohospodářství všeobecn k se jich nedotýká jakékoliv kolfsání, krisi podobně Inistr očekává, že rakouský průznysl se neodchý cesty moudré umírněnosti. Ministr promluvil pak o vyjednávání iherskou vládou za účelem nové úpravy ob- nodního a dopravníhlo poměru mez běma státními územimi a ujistil, že v při- pžě potřeby před rozhodnutím budou vyslechnui ninění zúčastněných skupln zájemmíků. Potom p- slnal mmistr obchodu o otázce bruselsk nkerní konvence a o osnovách zákona, vy lzmých prlamentem před ukončením zákonodár tiho obdobá, jjichžž předmětem jest uspořádati zraviti naši plavbu. Ministr rozebral různé úkoly nkouského Lloydu a přešel pak k úvaze nležitostech průmyslovou radou vy lizených nebo uvažovaných.
Lloyd Vídeň
8 article
Tak projodnával otázku veřejných dodá- ek, otázku vzájemné úmluvy obou vlád o rozdě- svání vojenských dodávek, za kterýmzi kelem ministr zřídil v ministerstvu obchod uláštní departement, jehož úspěšné půs- isl má za možné jenom tenkrát, když bude mí 1 disposici radu povolaných zástupců v průmyslu h účelem spolupůsobení průmyslov ndy na provádění této úmluvy navrhuje szřízení rvláštního výboru. Ministr pr ( aby tento návrh byl schválen. Dále bude prům tavá rada jednati o celé řadě dalších důležitých pře nětů, tak na př. o reformě a vybudován lělnického pojišťování. Úkolem průmyslo rady bude, vby zaujala stanovisko k tomuto pro- pamu.
9 article
Ministr končí prohlášením, že považuje za svou kvinnost, prohlásiti vůči útokům, jichž před- nitem byla průmyslová rada od po ilední schůze, že průmyslová rada dala žycky vésti jenom věcnými pohnutkami. Tím mé nůže jí dle soudu ministrova býti činěna výtka, ž i neukládula umírněnost, která ospravedlněna jest áním, aby bylo nejen žádáno, nýbrž aby m ož- né bylo také dosaženo. Ministr snaží s vřímně, aby výsledky porad průmyslové rady zu- titkoval také prakticky. Oproti pověstem umýšleném roztříštění průmyslové rady vštuje ministr obchodu, že si přeje, aby obe působnosti průmyslové rady zůstal ne- Itenčen, a že neopomene při případném utvořen tvých orgánů, nutných k podávání dobrých zdání mti patřičný zřetel na kompetenci průmyslové rady rrmazcnou jejími stanovami. (Všeobecná živá po- dhivala a potlesk.) Slromáždění rokovalo především o úpravě nadávání veřejných prací a služeb. Člen Vetter podal zprávu o dosazení výbor Iro vojenské dodávky a navrhl: Buď dosaze tdlenný výbor za účelem součinnosti průmyslov ndy při provádění smlouvy o rozdělení živnost. do- Bivek a zmocněn podávati definitivné dobrozdání ménem průmyslové rady v záležitostech, týkajícíc provedení této úmluvy. Výbor podávej každo- pěně plenárnímu shromáždění zprávu o své činnosti Dále byl schválen návrh, by vláda uvážila, ne- tylo-li by v zájmu stejného provádění s tavebn ích tidů záhodno, přikázat je politickým úřudům.
Slromáždění Vetter
10 article
Člen Schweiger referoval o průvodním na- iení k zákonu o podporov ání obchodníh lsdstva s stavby lodí, jež mohly překážeti Pukazoval zvláště na předpisy průvodního nařízení manovené ke čl. 5. o subvencování paralelních pl- ub a pravil: Vykládá-u se pojem paralelních plav k široce, že každá plavba, která spadá třebas je listečně do plavební trati Lloydu, považuje se javbu paralelní, pak jest tim volné loďstvo úpln plačeno. Rovněž nesmí se svobodnému loďstv ubrsňovati, dopiňuje-li svůj náktad kromě v ko- tčných přístavech též v jiných přístavech, spada- žích Ueba do plavební trati Lioydu. Doporučuje, aby podrobné návrhy, podané V. od- illením k osnově průvodního nařízení, byly en blo zhváleny. Dále doporučuje revoluc!: Vzhledem u vysoké ceny uhlí, které mají nyní nepříznivý vliv a rentabilitu lodní dopravy, vyslovuje se prům nda proti snízení přispěvků na dopravu uhlí. Protože Lloyd objednal nedávno v cizině lodi bporučuje řečník dále schválení této rezoluce jlida nedovolujž, aby objednávky lodí byly cizině jfkuzovány a používej v té příčině zvého práva vela. By pak umožněna byla v tuzemsku stavba lodí. pikytujž vláda mravní a hmolně podpory rychlému Lžopčení a vypravení nových loděnie.
Schweiger Pukazovat Lloyd
11 article
Min. rada dr. šl. Fries přiznal, že Lloyd sku- klně objednal v Anglii se schválením min. obchod mník pro plavbu do Dalmacie, a že v nejbližší do tdná ještě druhý. Min. obchodu svolilo k tomu. zolože žádná rak. loděnice nebyla by s to, vystavěti ie parníky v žádoucí šestiměsíční lhůtě. Lloyd z obchodu nemůže však déle čekati, nemá-li na- nti nebezpečí, že ku plavbě do Dalmacie nebud n ruce žádných lodí. Min. obchodu nedá však bu dicně v žádném přípodě svolení k objednávkán d v cizině, nebůdou-li splněny podmáínky, prům- útrou radou stanovené (Pochvala.), a zpraví te v laždém jednotlivém případě zavčas předem pi- úalné oddělení průmyslové rady. (Pochvata.) Eo delšim rokování byly přijaty návrhy V. oddě- sí o průvodním nařízení; rovněž resoluce o za- dhování příspěvků na dopravu uhlí a resoluce o z tuzu objednávek lodi v cizině. V odpolední schůzi ref. dr. Chiari podhal zprá- n o cestách a prostředcích na podporu vývo z 1 předčílal doporučená opatření na použití mil. larý porolen jest na podporu vývozu I. 1. Úpravou našich smluvních obchodnícli po- clů se zahraničními státy, jmenovitě uzavření svě bariíní smiouvy se státy balkánskými, dále z- Mjením předběžných vyjednávání za účelem uza noní nových smluv s jiho- a středoamerickými stát
doktor Fries Lloyd sko Lloyd Chiari Anglie Dalmacie
12 article
I. Rozšířením výhod celních restitucí. 3. Dalekosáh tim ohledem na vývozní obchod při stanovení žele ničních a lodních tarifů, jakož i úpravou dosava tích plsvebních linií. 4. Úlevami v berničním zákono- lintví. 5. Dalekosáhlými úlevami branné povinn i pro obchodníky činné v cizině. 6. Podrobný rožiem prostředků a cest, kterými bylo by lze vel- tiho vystěhovalectví z Rakouska do zámořských kr- imn použiti ve prospěch našeho vývozu. 7. Úpravou rývozní akademie se státní podporou. 8. Podporová- n bank za účelem podporování vývozu, jestliž Mastní se ho dostatek tuzemského kapitálu II. 1. Ministerstvo obchodu se žádá, aby pokra- bralo v podpoře vývozu, která dosud byla prová- una výsledky, podporováním obchodních vyslane te větším rozsahu a dostatečnými prostředky. 2. N nslech, kde rak, obch, zájmy nejsou náležitým zp- nbem obchodně zastoupeny, může býti obch. záv- m pozkytnuta podpora ze státních prostředků p ziklady zakládací nebo instalační tehdy, jsou-li jieh finanční základy zjištěny a je-li stanoven pro n pscovní program, klerý by byl přizpůsoben účelů tvozní vodpůrné akce. 3. Budte v zámořských kraii- nách pořádány ryze komerční výstavy, řízeně bu- peckými odborníky. Člen Sobotka navrhl dodalek k bodu o celn restituci, při čemž má se při povolování celně- restitučního řízení zameziti každému peškozování ně- kterého průmyslového odboru ve prospěch druhého Odb. šef ryt. Roessler pravil, že podpor vývozu nelze prováděti šablonovitě. (Souhlas.) V pří čině colně-rostitučního řízení je samozřejmým ome- zení takové, aby nebyly poškozovány polotovary Pokud jde o vývozní tarify, je snahou mín. železnie aby došlo k zlevnění.
Mastný Roessler Rakousko Sobotka
13 article
Návrhy oddělení spolu s dodatkovým návrhen Sobotkovým o celně-restilučním řízení a návrhen Regenharlovým o úpravě obchodně-politických styků se severní Amerikou byly přijaty Člen Wohanka refetoval o způsobu, jakým by spolupůsobila průmyslová radu při úpravě vý- vozních podpor. Oddělení vyslovilo se prol založení zvláštního vývovního odboru a navrhlo, aby se dobrozdání o těchto otáskách přenechalo jak dříve I. oddělení průmyslové rady. Tento návrh byl přijat a I. oddělení zmocněno podati jménem průmyslové rady konečné dobrozdání Toto oddělení bude sesíleno stálými znalci s blasen poradním. Člen Vetter podal pilný návrh: Min. obchodu se žádá, by hezpodmínečně upustilo od zakládání zvláštní námořnické rady v lůně min. obchodu. Pinosí návrhu i jeho merilum se přijímá. Návch dra. Friessa, aby vláda za všech okol- ností odepřela souhlas zavedení lodnich poplat- ků na Labi, jež zavésti zamýšlí pruská vláda. schválen jednomyslně po krátkém rokování Min. rada dr. ryt. Fries prohlásil: Jsme př- svědčení, že mezinárodní právní situace poskyluje nám záruky, že osvobození od poplatků se udrží Ministr obchodu splnomocnil mne k tomuto prohlá- šení: Vláda je si vědoma významu, který má osvo- bození od poplatků lodní plavby na Labi na záklač smlouvy a použije proto všech záruk, které v tomto směru poskytuje jí platné smluvní právo.
Sobotkův Wohanka Vetter Min doktor Fries severní Amerika
14 article Z trhů cukerních.
Z trhů cukerních. V Praze, 23. června. Po trzích počínají nyní také naše odborné kor porace cukrovarnické zabývati se blíže brusselskou konvencí a jejími důsledky. V minulém týdnu učini počátek v tom směru Ústřední spolek pro průmy. řepového cukru v rak -uher. mocnářství ve Vídni který však v řešení této otázky daleko nedošel. Okolnost, že tento spolek soustřeďuje v sobě cukrovarnický průmysl obou polovin tohoto mocnář- ství, měla ovšem za následek, že nemožšlc se zde dojíti k jednotnému úsudku, což týká se zejména známě otázky t. zv. surtaxy. Uherští cukrovarníci. ať již z popudu, daného jim odjinud, či z vlastníh přesvědčení domáhají se úsilovně zavedení surtaxy. odvojávajíce se k tomu, že bez ní prosperita jejich průmyslu byla by vážně ohrožena. Všechny důvedy. ze kterých tohoto cíle se domáhají, neuvádějí sice ale přece některé z nich naznačují. V první řadě běži jim o to, zabezpečiti domácí trh úplně sobě a vylou- čiti z něho přodlitavskou soutěž. Tím dosáhli by již o sobě dosti značného posilnění, které přišlo by jim velice vhod jednak vzhledem k dražším cenám ře- ním, jednak při vývozu, který jistě o zvýšený kon- sum domácí by nezmenšili. Při tom podporují dost nekrytě veškeré snahy uherské, týkající se celní roz- luky, jsouce si jasně vědomi toho, že lom při nad- výrobě obilí v Uhrách řepa by tam zlevnila.
Praha Vídeň Uhry
15 article
Naproti tomu v Rakousku mělo by uskutečnění těchto přání uherských zcela jiné následky. Náš prů- mysl přišel by nejdříve o trh uherský a v druhé řadě zdražením obilnin zdražila by se t u značně i řepa kdežto odbyt v cízině narážel by na soutěž posílené industrie uherské i jiné. Následuje z toho, že surlaxa a její zavedení zna- menají pro uherský průmysl cukrovarnický jedině prospěch, kdežto našemu cukrovarnictví přineely by na všech stranách újmu. Není proto divu, že při těto protichůdností zájmů rakouských a uherských v těto otázce nemohl rakousko-uherský spolek vídeňský do- jíti k určitému výsledku, a budou to spíše naše spol- ky zemské a krajinské, jimmž připadne úloha zájmy domácí industrie hájiti. První krok v tom směru bude jistě záhy podniknut. Na trzích cukerních minulý týden přinesl mírne zlepšení, které mělo původ svůj jednak v úhradných nákupech rafinerií, jednak v částečně oživlé koupě- chtivosti anglické a také v mírném ustálení irhu ame- rického, jež koncem týdne se dostavilo.
Rakousko uherský spolek
16 article
Ve vnitřní situaci trhu nezměnile se naproti to- mu nic. Konsum kontinentální neuspokojuje, a Anglie dává ještě napořád přednost levnějším krystalům francouzským, čímž také trpí nákupy anglických r- finerií. Spekulace chová se vyčkávavě, zvláště když vyhlídky na vývoz do Ameriky ochably a stav řepy v Evropě je vesměs příznivý. Na našem trhu se surovinou zlepšily se sic mírně ceny, avšak k větším závěrkám pro zdrželivos obou tren nedecházelo. Domácí rafinerie ukončují již svoji kampaň, takže zbytek starého zboží při- padne nejspíše vývozu, který ovšem posavadní pre- mie platiti nebude. Týden končí směrem klidným cenami K 22.35 za pohotové zboží a K 21.75 za říjen prosinec z Ústi Domáci trh s bílým zbožím vykazoval oži- vaní jedině v úterý, kdy došla zpráva o uvolnění 7% kontingentu na červenec. Toto zboží našlo dost snadno kupce, ač koupěchlivost v Praze nevyrovná se oné z vankova. Cena K 71.— z továrny zůstala beze změny. — Terstský trh byl po celý týden klidný, jelikož poptávky z Levanty stačí právě n zboží vybízené. Centrifugální pilé placeno pohotové K 28.50 až 30.621/2 a na červenec-srpen za K 28.5 až 30.75. — Londýnský trh s bílým zbožím trp stále vybídkou levnějšího zboží francouzského, čímz také rozpjetí mezi surovinou a bílým zbožím se stla- čuje. Náš granulated obchodován tam včera pohotový za sh. 11.3 a ne červenec-srpen za sh. 11.3x. Na německých trzích dostavilo se v mi- nulém týdnu rovněž uklidnění, takže ceny ziskaly 10 až 15 fen Zřejmé zásoby světově ofnášely lento týden Zřejmé zásoby světové obnášely tente lýdeně rozdíl 1906 tun tun
Anglie Evropa Praha
18 article
tun dle Lichta . . 2.748.865 3.128.913 (— 380.048 dle Czarnikowa. 2,773.770 3,070.810 (— 297.040) Řepa pod vlivem teplé a občasnými srážkamí provázené povětmnesti učinila u nás a také většinou v cizině další znatelný pokrok ve zvém vývoji. Vý- jimku tveří pouze některé okresy na hranici morav- sko-uherské, kde řepa potřebuje vydatnější vláhy. Polní práce chýli se ke konci a ač řepa dosud tu tam proti loňsku vykazuje zpozdění, toto nepadá ji na váhu. Z ciziny došlé zprávy vyslovují se o stav řepy rovněž příznivě- Z koloni! došly tento týden rovněž zprávy jen příznivé.
19 article
Otázka oukarní. „N. F. B.“ přináší telegram z P trohradu, že Rusko obešle patrně příští cukerní konferanci, Ba není vyloučeno, že je ochotno za j- stých předpokladů přistoupiti ke konvenci, jestliže při novém ujednání surtaxa dosáhne napjetí pro ruský cukerní vývoz příbližně výhodného. Snahy s prodejní dohodu továren nía kávov náhražky v zemíchi českých. Včera konala se v Praze četně navštivená zchůze továrníků kávovýchi ná- hražek, na které jednáno o základech prodejní dohody jich. Dohoda tato má se zatím obmeziti na kávu če- kankovou, řepovou a fíkovou. Organisace má v prv řadě odstraniti výstřelky nemírná soutěže dnešní (pr
Rusko Praha
20 article
vise kupeckému personšlu, tak zv. divídendy Seřům kupeckých podniků, nemírné úvěrování obchodníkům výrobu v baličkách mizivě nepatrných, neurovnané podmínky platební a p) a připravovati eventuální do- hodu cenovou při úpravě platebních podmínek, akc nemají býti zdraženy výrobky samy a děje se v shodě s organisacemi obchodnictva. které samy prohlašují výstřelky soutěze za demor- lisující. Jednání bylo velmi obsažné, dohody konečné jen prolo nedosaženo, že zástupci některých firem nebyli oprávněni přistoupiti definilivně k určitým podmínkám, ač na schůri vyslovili zásadní souhlas s nimi. Při schůzi byly zastoupeny resp. již dříve vyslovili souhlas se zásadamí jejimi všechny směro- datné podniky z Čech, Moravy, Slezska a Haliče. Z trhů peněžních. (24. července.) Všechny ne příznivé momenty ztratily v posledních dnech na sve ostrosti a to podnítilo bursy k opětnému zpevněí Z jižní Francie došly zprávy upokojujicí, zprávy osení se stávají stále příznivějšími a v Rusku je ticho Také stav trhů peněz neposuzuje se již tak ne- příznivě, jak také konstatuje to poslední zpráva Ně- ncké lanky. Prohlažuje tam, že obtíže trhu peněz překročily již nejvyšší bod, tím, že zlatý pokla banky francouzské a anglické dosáhl v podstatě slare Praha. Při klidném trhu jevil se na dnešn burse zájem pro akcie a došlo k závěrkám akni Hespodářské úvěrní banky za K 382.— a akcif Živno- stenské banky za K 242.—. Dále podá váno za akcie České banky Union K 241.50, Strojírny Daňkovy K 466.—, České průmyslové banky K 414.—, Podol- ské cementárny K 200.— peníze.
Daňkův Čechy Morava Slezsko Halič Rusko Praha Podol Hespodářský úvěrní banka Český banka Union 241.50 Český průmyslový banka
21 article
Vídeň. Přívětivá nálada na dnešm začátečn burse byla podporována přížnivými zprávami, které dal ministerský předseda o stavu rakousko-uherského vyrovnání. Také lepší zprávy o krisích v Egyptě po- sobily dobře na smýšlení. Akcie unionky a bank pro země rakouské se zlepšily. Dobrému zájmnuse těšily kreditky a akcie státní dráhy. Na poledn burse upovnilo se příznivé smýšlení následkem přízni- vých záznamů v Borlíně a následkem vývodů mini- stra obchodu dra Fořta o hospodálské konjunktuře V popředí zájmu byly lombardky a alpinky, kter měly živý obchod, kdežto kredhtky a akcie stáln dráhy měly smýšlení klidné. Akcie unionky a banky pro země rakouské měly reprisu. Ve šraňku byl ob chod klidný. Favorisovány byly akcie pražsko- želnzřské a strojíren. Také petrolejářské byly lepší Trh k ukládání byl pevný. Uherská korunová rent byla vyšší. Na eskomptním trhu stav peněz nezmě- něn 41/% až 4 °/is je. Berlín. Týden zahájen Byl smýšlením pevným při zlepšených záznamech. Zprávy o snížení ceny že- leza zde i v Americe pozbyly téměř úplně své účin- nosti na vývin kursů akcií železářských podníků.
Vídeň Egypt Borlín Berlín
22 article
Vyskytnuvší se zboží v bochumských, v Rhein-Stahl- Phönix i v Deutseh-Luxemburger hladce umístěno a kursy konečně zvýšeny. Pre akcie společnost uhelnodolných byl rovněž větší zájem. Se zlepšeným kursy setkáváme se na trhu bankovním a dopravním Z cizích titrů vyšší záznamy objevily se v rakouských hodnotách a při akciích a rentách ruských. Turecké losy slabší. Soukromý diskont 44 %. Peníze k ultimu Z městské spořitelny pražské. Výbor spořitelny konal v sobotu dne 22. června t. r. řádnou schůzi, to za předsednictví starosty král. hlav. města Prahy pana dra. Groše. Referentem byl ředitel spořitelny p. dr. Hubený. Předměterá porady bylo především udělení nad-ce, založené pro zchudlé příslušník obce pražské v paměť otevření nové budovy spoři- telní, která rozděluje se každoročně čtyřem uchaze- čům v den sv. Jana Křtitele, kdy se v roce 1894 za- čalo v novém paláci spořitelním uřadovati. Usnešením výboru poděleni byli letos požitky nadaco: Jan Benda, zlatnický pomocník, Anna Pasovská dcera po řídicím učiteli pražském, Jan Reimer býv, advokátní úřadník a Frant. Stejska l, bývalý mistr zámečnický. Dále usneseno upsati za 25.010k akcií 4. emisse Ústřední banky českých spořitelen Volných návrhů nebylo. Dělcké hnuli v brněňském lextilním průmyslu.
Stahl Groš doktor Hubená Křtitel Benda Anna pasovský Reimer František Stejska Rhein Deutseh Praha Phönix
23 article
Spolek vlnařských průmyslníků na Moravě v Brně vydal toto kommuniqué: Dělnictvo některých vlna- ských továren v Brně podalo zemskou odborovou ko- misí podepaně požaduvky, které vodle jiných zásad- ních bodů obsahují také povolení 1. května, uznán důvěrníků atd., obzvláště pak zavedení 55tihodinné týdenní pracovní doby s ukončením práce v sobolu v poledne a zvýšení mzdy o 30 až 40% i více pr všechny kategorie dělnictva. Nové požadavky týkaj se také topičů a strojníků, jichž poměry teprve pře několi a měsíci ve vyjednávání s organisací dělníků shodně byly upraveny. Jako důvod poukazuje se na stoupající ceny bytů a potravin, na koncese v Bělé
Brno Bělá spolek vlnařský průmyslník na Morava
24 article
Krnově a Liberci povolené, jakož i na to, že mzdn po stávce v roce 1889 byla o 20 až 30 % vyšší, net mzda nynější. Organisace zaměstnavatelů spolku vlnařských průmyslníků na Moravě v Brně po- drobila tyto požadavky v plenární schůzi podrob- nému prazkoumání a odmítla především naprosto ne- pravdivé tvrzení, jakoby výdělky byly dnes nižší. než v roce 1889. Poměry mzdové v Brně nejsou ni- kterak nepřiznivější, než v soutěžících průmyslových okresích. Povolení 55thodinné týdenní doby pracovní. kdyz na všech jiných místech u průmyslu vlnařského pracuje se 60 hodin i více týdně, zdá se býti právi tak nemožným, jako všeobecné zvýšení mzdy o 3 až 40%. Jakkoliv brněnští službodárci jsou ochotni. oprávněným přáním dělnictva vyjíti vstříc, musí přec k vlastnímu politování prohlásiti, že předložené po- žadavky přesahují daleko miru, kterou brněnský vlnařský průmysl může povoliti, aniž by tím zničil svou možnost konkurovati. Dělnictvu oněch závodů, ve kterých požadavky byly podány, má se strany podniků býti přípomenuto, aby vypracovali nové, mírně, stavu věci odpovídající návrhy, vyvolili pak ze svého středu delegáty, kteří by za přibrání pana živnostenského inspektora, jehož asi obě strany za důvěrnika přijmou, se šefy firem mohli vyjednávat
Krnov Liberec Brno spolek vlnařský průmyslník na Morava
25 article
— Dotčené firmy maji dobrou vůli, do- cíliti shody po dobrén.. Nezdařila-li by se tato shola, pak spadá zodpovědnos jedině a výlučně na ony činitele, ktev úmyslným a vědomým kladením pře- mrštěných požadavků u ménč soudn části dělnictva vzbuzují naděje, kter přirozeně splniti se nedaje Přebytek státního hospodaření z roku 1903. Sně- movně předložena byla závěrke účtů za rok 1905 Ačkoliv od konce onoho roku minula doba značn dlouhá, jsou přece číslice ty dosti zajímavy. Konečne výsledky byly: příjmy . . . . . . 1.882.000.718 K 329,864.477 vydání . . . 52,136.241 K přebylck Stav hotovostí činil počátkem roku 1905 okrouhle 521.75 mil. korun. K těmto hotovostem přibylo během roku 52 mil. kor. přebytku, dále výnos emissí rení a splátka na mimořádné vojenské úvěry, celkem 226- mil. korun, oproti tomu vyňato 168.68 mil. kor. a sice 105.9 mil. kor. na železniční stavby, 13.5 mil. kor. na nouzové podpory a 26.8 mil. kor. na vojenské úvěry. Celkem vyplývá rozmnožení hotovostí o 57 mil. kor. a tyto činily koncem r. 1905 579.7 mil, kor Nová česká sizkárna na Moravě. (Pův. zpráva Do Přerova 23. t. m. sjeli se moravsko-slezští ob- chodníci a kupci, kteři na schůzi o 2. hodině odpol v Sokolovně za četné účasti obchodních kruhů starostů měst jednomyslně usnesli se zlíditi na Mo- ravě akciovým kapitálem 500.000 K po 200 K podílech obchodní podnik s názvem „Kupecká akciová sir kárna“. Výbor zařizovaci (20členný) určí místo pod- niku a rozhodne, zda se má koupiti některá sirkárna či postaviti továrna nová. Obchodní kruhy jeví n nevém podniku živý zájem. Akci vede Obchodnická jednota v Brně se svým starostou, p. Rud. Zöllnerem z Brna,
Zöllner Morava Přerov Brno
26 article Trhy peněžnt.
Trhy peněžnt. Pražská bursa. V Praze, 24. června. Oficiální záznamy znějí
Praha
27 article Zástavní listy české byp. banky 590
Zástavní listy české byp. banky 590 Základní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) „ » » . . (v K Mel. úpisy „ . » (ve zl.) , . (v K el. . , , , Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen .. Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4% Želez. úpisy Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1, » hal. zem. banky 4 1/, Kom. dl. úpisy „ . . 4 9%. Železnič. , . . . 4 % Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1 /, „ Rak.-aherské banky 490 „ » Dolnorak. byp, ústavu 4 . 31/r „ 490 Kom. dl. úp., „ , , „ 31/p Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 0 Prior. obl. spol, rak. míst. drah 39 0 Ruská stát. půjčka z r. 1906 59 0 Únorová spol. renta (v pap.) 4.2 (ve stř.j 4.g 0 Dubnová », Květnová , , v pap.) 4 1% Červencová spol. renta (ve stř.) 4 0 Rakouská zlatá renta .. . . 4 0 korunová renta . . 4 9e , inveshční , . .. 3 /n Česká eskontní banka . . . . akei Česká banka Umion . . . . Česká průmyslova banka . . .» Ceská zajišťovací banka . . ., Hospodářská úvérní banka . . Moravská eskontní banka . . Pražska úvěrní banka První česká akc. pojišť. na život Zal. úv. ústav v Hradci Kralově Živnostenská banka Halčska akc, bypoteční banka . „ Rakousko-uherska banka . . . , Českomoravská strojirna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojirna Česká společnost cukerní . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kollnska tovarna chemická . Podoiská cementarna . . . . Poldina biut Pražska železářska společnost První česka raff. v Modranech , tov. orient. cukrov.
Prior Kralův Halčska Daňkův Rustonův Poldin K Mel Zala Hradec Rakousko Č . Budějovice Český průmyslový ústav 4 Český eskontní banka Český banka Umion Český průmyslov banka Ceský zajišťovací banka hospodářský úvérní banka eskontní banka úvěrní banka první český akciový živnostenský banka bypoteční banka 4 1
28 article
Vídeňská bursn
29 article
Renty: 4procentní papírová květnová .. *2procentní » únorová .. 4procentní stříbrná lednova . . . 42procentní » dubnová . . 4procentní zlatá rakouská . . . 4procentní korunová rakouská . . 3/aprocentní korunová (invest.). šprocentní zlata uberská . . . . žproceniní korunová uherská . . 31/zprocentní kor. (invest.) uher. . ruská půjčka . . . . . . . . Zástavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č. (proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/zproc. Hypot. banky kr. českého 41/2proc bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 40 Losy Celé státní z r. 1860 . . . . pětiny » . . . . . státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . .. vídeňské komunální . . . . . tisské . . . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . . . Banky: Česká průmyslova . . . . . . „ »Union« . . . . . . . Hospodářská úvěrní pro Čechy . Živnostenská . . . . . . . . moravská eskontní . . . . .. rakousko-uherská . . . . .. anglo-rakouská banka pro země rakouské . . . dolno rakouská eskontní »Merkur«, směnár. akc. společnost rakouský úvěrní ústav uherská všeobecná úvěrní všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. vídeňská bankovní jednota . . . vídeňská banka »Union« . . . . všeobecná depositní banka . . .
Čechy ústřední banka rakouský úvěrní ústav uherský všeobecný úvěrní všeobecný vídeňský banka všeobecný depozitní banka
30 article
Dopravní podníky: Buštěhradská dráha lit. A . . . Česká severní dráha . . . .. Duchcovsko-podmokelská dráha. Rak. severo-západní dráha . . . Polabská dráha . . . . . .. Pardubická (Jiho sev.něm. spoj.). Pražsko duchcovská dráha kmen.. Pražsko-duchc. dráha priozitní . Ústecko teplická dráha . . . . Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovická dráha . . . Státní dráha . . . . . . . . Jižní dráha Štyrsko-hradecko-köllašská dráha Dunajská paroplavební společnost Rakouský Lloyd . . . . . .. Průmyslové podniky: Česká cukerní společnost . . . Plzeňský akciový pivovar . . . Daňkova strojírna . . . . .. Brněnská strojírna . . . . .. Králodvorská cementárna . .. Mostecká uhlářská společnost . . Severočeská uhlářská společnost. Západočeská» Poldina hut Pražská železářská společnosť .. Alpská báňská Rýmavsko-muráňská želez. spol. Hirtenbergské továrny na náboje. Rakouská zbrojovka . . . . Veitschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol. .. Schodnica, petrol. spol. . . .. Pešťská vagonka . . . . .. Závěrečné kursy 24. června 22. červn
Ferdinandův Lloyd Daňkův Štyrsko Český cukerní společnost Poldin hut
31 article
Devisy a valuty: 95.72 Curych . . . . . . . . . . 95.75 Paříž . . . . . . . . . . . 95.83 95.83 Londýn . . . . . . . . . . 241.07 241.— Německá místa . . . . . . . 117.82 117.83 Rišské marky v papírech . . . 117.82 117.83 Dvacelifrank . . . . . . . . 19.21 19.20 Rubl papir . . . . . . . . 252.50 252.25 . . . . 95.92 95.90 Lira . . . Soukromé (sazby eskontní) . .
Curych Paříž Londýn rubl papir
32 article
41/4 4% 41/4 4 Na vyšší zprávy z ciziny velmi pevné; některé bankovní hodnoty, státní draha a lombardy pře- chodně čilé. z. Z Vídaš, 24. června. (Telfgr. »Nár. Listůe.) Večerní Dursa. Kreditky 648.—, po (—.—) aherské kreditky 751.—, anglobaska 301.—, bankovní jednota 535.—, unionka 534 50. ländernanka 433. —e státní dr. 665.50, —.—, jižm dráha 136.75, polah. dr. 426.—, severozapadní dráha 433.50, turecké tabákové 420.50, cýmavsko muraňské 537.25, alpinky 975.75, zvetnová renta 97.80, uherska korunová 93 50, turecké losy 185 25 marky za hotové 117 82, ultim —.—. Smýšlení upevněné. x. Z Vídně, 24. června. (Telfgr. »Nár. Listů «.) Devisy. (První čisto značí penize, druné zboži.) Amsterodam šek a krátké ih. 100 nol. zt. K 19986655. 200.15, Bukurešť na krátké ihůty —.—, —.— Brussel šek a kr. ihůty ea 100 fr., —.—, —.— Brussel na delší lb. —.—, —..—, Německo šek na krátké ih. za 100 mk. 117 75, 117.95, Německo na detší ihůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib st. 240.95, 241.30, Londýn na detší lh, K —.—, —.—, Novy York za 100 doll. —. — —.—, Italie šek a kratké lhůty za 100 lir 95.90, 96.05, Italie dolší lbůty —.—, —.—, Petronrad s ruská města šek a kr. lh. za 100 rubtů —.—. —.—, Petrohrad delší th. —.—, —.—, Paffž šek a krátké ln. za 100 tr. 95.821/2, 95.95, Paříž delst In. —.—, —.—, Curych a Bastiej šek a krátké Ihary 95.75, 95.90, na detší thůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. in. 95.75, 95.90, na detší ihůty —.—
doktor Petronrad Ihara Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn York Petrohrad Paříž Ina Curych Italia šek Italia
33 article
Peníze] Zboží 103 20
34 article
104.— 99 6 99 60 98.75 98 75 98 75 98 7
35 article
98 60
36 article
B 1/e
37 article
98 60 100 — 93.25 98 25 98 25 98 2 98 25
38 article
98 75
39 article
100.75 101.— 100.30 97.60 97 40 98 90 101.75 97.50 101.75 97 50 97 20 97 25 1v0.60 97.80 99 30 99 25 99. 15 92 50 99 30 99 .7 100.— 100.—
40 article
103 25 96 7 26 4 97 9 100. 75 100 75 96 5 96 50 96 2 100.— 96.g 98 25 91 75 98 15 78 65 82 95 99.30 93.45
41 article
98 30 93 75 91.50 98 30 79.65 83.45 99 . 50 99 60 97 90 116 40 88.05
43 article
Pelrohradská bursa.
45 article
Z Pelrohradu, 24. června. (Zpráva Živnost. banky.) Za příčinou dnešního svátku nebylo žádné bursy. Ruské papíry v Berlině. Z Berlína, 24. června. (Zpráva Živnost. banky.) 24. června 22. června 90.50 41/2procentní ruská renta 1905. . 90.75 74 60 7425 kprocentní ruská renta 1902- 4proc. ruská konsolidační renta 1889 —.— 3procentní ruská zlatá renta. . 65.10 petrohradská diskontní banka . . petrohradská mezinárodní banka . 143.25 143.— ruská banka pro vnější obenod . 127.— 126.30 Berlinská bursa. Z Berlína, 24. června. Pův. zpráva »N. Listů«.) 24. června 22. června Rakouské kreditky . . . . . . 202 60 202.— Diskonto . . . . . . . . . 167.80 167.10 Německá banka. . . . . . . 221.50 220.50 Obchodní společnost . . . . . 150.80 150. 25 Drážďanská banka. . . . . . 137 60 137.10 Španělské exterieury . . . . . —.— Bochumské ocelarny . . . . . 222.25 221.25 Lauřia huť . . . . . . . . 222.80 222.— Dortmynd. Union lit. C.. . . . 70.80 71.— Harpenská uhl. spol. . . . . . 201.10 200.60 Hibernia . . . . . . . . . —.— Consolidace . . . . . . . . 415.25 415.— Severoněmecký Lloyd . . . . 115.25 115.80 Packet . . . . . . . . . . 129.75 130 30 Turecké losy . . . . . . . . 138.50 139.— Z kasovních papíru: 24. června 22. června . . . . . . . . 326.— 527.50 Concordia. . . . . . . . . 219.50 218.— Eschweilské . . . . . . . . 207.60 206.— Geisweidské 101.75 . . . . . . . . 101 .75 Hochdahl 199.— . . . . . . . . 199. 10 Katovické 267.55 265.25 Wilhelm.
Diskonto Dortmynd Lloyd Concordia Eschweilský Wilhelm Berlín petrohradský diskontní banka mezinárodní banka Berlinský burza německý banka drážďanský banka Lauřia huť Geisweidský 101.75 Hochdahl 199
46 article
116.20 97 80 87 8 241.5 414 — 150- 382 —
47 article
160.— 384.—
48 article
528.— 524.— 270.— 260.—
49 article
460.— 243.— 581.80
50 article
242 — 583 — 850.— 466.— 140 — 825.— 230.— 440 — 2543
51 article
870.— 467.75 150:—— 875.— 201.50 465.— 2553 260 — 280.—
52 article
Závěrečné kursy června 22. června 9780 97 70 99 45 99.30 97.70 97 65 99. 40 99.50 116. 15 116.20 97 80 97 70 87.5 87.85 111. 25 111.3
53 article
200. 10 199. 25 Phöuix . . 187.— 189.— Rh. Sta l. Schalker. 197.— 198.50 Westphalia 197.— 195 20 Orenstein. 124.— 123.90 Ruui. Metall 190.— 190.25 Hasper . . . . . . . . .. 268.— 268.— Donnersmark . . . . . .. Huldschinský 243.— 243.— Vulcan . . . . . . . . . . Bismark . . . . . . . . . 323.80 324.— Caro. . . . . . . . . . . 100 75 93.75 Hoesch. . . . . . . . . . 225.— 223.50 Georg Marie . . . . . . . . 73.10 73. 10 Königsb. . . . . . . . . . 176.50 174.10 . . . . . . 396.— 398.— Nordstern Z Berlína, 24. června. (K. k.) Kreditky 202.60, ber- linské obchodní 150.90. darmštadtská banva 128.7. německá banka 221.50, diskonto komand. 168 90, drážďanská banka 137.60, národní banka 118 90, státní dráha 142 40, lombardy 27.40. Kanada 165 60, Gotthard —.—, dráha Henri 129 70, hochumsté 222.20, dortmundské 70.90, Lauřina huť 222.90, Conaolidace —.—, gelsenkirchenské 189.20, harpenské 201 20, Hibernia —.—, Packet 129 70, Lloyd 116 50 dynam. trust 151.20. Smýšlaní klidné. Z Frauklurta, 24. června. (Tel. závěrečne kursy.) Úvěrní akcie 202.60, akcie společnosti státní dráhy 142 30, lombardy 27.25, paplr. renta —.—, stři- brna ranta 99.30, zlatá renta 98.65, uherská zlatá renta 93 25, uh. korunova renta 93.10, 4% rak. korun. renta 97 25. Smýšlení pevné. Z Frankluriu, 24. června. (Dodat. bursa.) Úvěrn akcie 202 60, státní dráha 142.30, lombardy 27.40 Pařížská bursa. Z Paříže, 24. června. (Telegr. závěrečné kursy.) Sproc. umořitelna renta —.— ex, 3proe renta 94.25 3/sproc. renta —.—, itafská renta 103.45, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1070, státní dráha —.— lombardy 144.—, cheky na Londýn 25.141/1, rakou- ská zlatá renta —.—, uherská zlata renta 94.50, otomanská banka 704.—, tabákova režie 438 . — turecké losy 158.75. Smýšlení povné.
Donnersmark Cara Georg Marie Gotthard Henri 129 70 Lloyd 116 Vulcan Berlín Kanada Paříž Londýn Westphalia 197 drážďanský banka národní banka 118 90 Lauřin huť 222.90 Conaolidace Hibernia Phöuix 195 20 Orenstein
54 article
93 45 93.35 82 15 82.25 83 75 83.45 98 25 98.25 98 35 90. 50 100.—
55 article
100.— 149.75 205.50 251 30 429.— 461.— 142.50 184.50
56 article
149. 25 209 50 251.30 429.— 461.— 142.— 181.90 414.— 414. — 241.50 382 25
57 article
383 21 241 50 1766.—
58 article
1765.— 300 75 432.50 559.— 605.— 648 25 750. 50 1021.— 534..50 534.— 461.—
59 article
299 75 433. 50 566.— 605.— 646.— 746.5 1015.— 534.25 529.25 461.— 1075.— 348.— 432.— 425.— 398.— 221.— 288.50 5540.— 562.— 665.— 137.— 998.— 455.—
60 article
1075.— 349.— 429.— 425. — 398.—
61 article
Trhy na zbokí.
62 article
288.50 5530.— 562.— 662.50 135. 50
63 article
Pražská plodinová bursa, 24. června. ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšenice česká 76—81 kg 940, 9.85, moravská — —, 0.—, 0.—, uherská — kg —.—, —.—, vadná 8.75, 9.—, česká 1906 sklizně — kg 0.—, 0.— žito české 1906 72—74 kg 8.40, 8.60, žito moravské 0.—, 0.—, uherské 72—73 kg 0.—., 0.—; ječme výběr 0.—, 0.—, první jakosti 0.—, 0.—, střední 0.—, 0.—, merkantilní 0.—, 0.—, ječmen k set 0.—, 0.— vadný 0.—, 0.—; oves rychlík 1906 0.—, 0.—, prima 1906 8.15, 8.20, morkanuilní 8. 05. 8.10, oves k setí 0.—, 0.—, kukutice uherská 1906 7.30 7.40, cizozemská 0 —, 0.—, cingaantinová 190 K 8 20, 8.25; vikev česka 8.——, 8.25, haličska —.—, uh. —.—, pohanka —.—, pro so
kg
64 article
995.— 455.— 143.— 2590.— 465.— 890.— 719..— 353.—
65 article
143.— 2590.— 463.— 890.— 719.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. 0 K 32.—, 32.50. č. 1 31.——, 31..50, č. 2 30.—, 30 50, č. 3 28.—, 28 50, č. 4 26.—, 27.—, č. 5 22.—, 23.—, č. 6 21.—, 22.50, č. 7 20.—, 21.— č. 8 16.50, 17.—, Žitná mouka č. I. 24.—, 24..50, č. Il. 22.—, 22 50, č. III. 19.50, 20.—, č. IV. 16.— 16 50. pšeničné otruby jemné 13 25, 13 75. hrubě 13. 25. 13.75, otruby žitné 13.50, 13.75, krupice 32 —, 32 50 Prach —.—, 14.—, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 4 UB 42.—, 43.—, čís. 3/0 42.—, 43. — čís. 2/0 41.—, 42. — čís. 0 40.—, 41.—, čis. 1 38.—, 39 —, čís. 2 36.— 37.—, čís. 3 35.—, 36.—, čís. 4 33.—, 34.—, čls.
28 50 kg 50 50 Prach 41
66 article
351.50 2543.— 575.75 536.90 1088.— 523.— 1053.— 540.— 520.—
67 article
2530.— 572.50 535.— 1088.— 525.— 1050.— 532.— 517.—