ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1c012b90-78fd-11dc-b618-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: person 62, place 54, org 5, work 2
1 masthead
Ročnik XXXOXVIl.
Ročnik XXXOXVIl
2 masthead
V Praze, v úterý 25. června 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 173.
4 masthead
n átnt lata “ . . ve clialkácht u nlsíe . . . Poštou: nivrt leta . . . . 9 K 60h s dvojí zásilkou na na ěsle :: ke atnrt lot
5 masthead
Fa ranní a odpol. Iisty předplácí ser v Praze v administraei p něsíe . . . . . . a řivrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou nl-
Praha
6 masthead
7koi
7 article Poláci odflankovali!
Poláci odflankovali! Jest po společné poradě zástupců slo nnských stran a — ruka se nám chvěje. tdyž zaznamenáváme její výsledek: Slované labsburského soustátí ve velké chvíl nenašli sebe, nedohodli se o do- iazení Slovana na stolec předsednický ne sněmovně poslanců, alebrž půjdou do rolby roztříštěni, a zejména Polác rkola polského, jakož prý též klerikál ní Slovinci budou voliti Němce, kandi- dáta německé křesťansko-sociální strany, ad- jtanta Luegrova dra. Weiskirchner presidentem lidového parlamentu rakouského Všechno zapřísahání naše, všechno připomí- nání politického významu volby Slovan na předůležitý úřad ten zrovna za nynější lonstelace, kdy na obzoru vyvstávají otázky. Hidající rozhodnutí pro celou budoucnost taši osudná: — všechny důvody rozumu. pospěchu i cti slovanské padly u haličských sátníků polských na skálu a v hloží: ko lo polské již včera dopoledne, tedy ne mnoho hodin před společnou úra- tou všech slovanských stran ustanovilo se ntšinou na neblahém rozhodnutí: voliti za jledsedu sněmovny Němce Weiskirch- nera! fronie osudu tomu chtěla, že jediní pelští židovští poslanci dr. Gold, Koli- sher, Goll a Löwenstein protesto v al proti tomuto neslovanskému usnešení kol polského, »jelikož není v zájmu vlasti ha- lčské,« aby přinesli takovou oběť a hlasovali pro Němce, poněvadž je antisemitou. — Opětujeme, toto rozhodné usnesení uči- nilo kolo polské již včera 24. května o 11 hodině dopolední, čímž ovšem již sp- lečná porada všech slovanských zástupců. ustanovená na 6 hodinu večerní, byla pře- dem Poláky haličskými věrolomně roz- bita, prohra Slovanů rozhodnuta tvítězství německého klerikála najištěnol
Polák Slovan Němec Weiskirch doktor Gold Koli Goll Löwenstein Slovan
8 article
Neboť, jak jsme již v neděli na tomto nístě ukázali, máme my Slované v nynější sněmovně poslanecké i se slovanskými soci- šlními demokraty 254 hlásů, Němci pak — tolikéž se svými 49 socialními demokraty všeho všudy jen 230 hlasů. Jsme ted my Slované o 24 hlasů v přesile Poněvadž pak sociální demokraté ujišťovali že nebudou volit německéh klerikůla za žádnou cenu, a toliké v táboře německých liberálů nescházelo ne- spokojenců, jimž bylo proti srsti hlasovati pro zřízence Luegrova: byla vylilídka slo vanského kandidata napohled znamenitá. Stoupenci Weiskirchnerovi, počítajíce i n pomoc klerikálních Slovinců a Vlachů, ne- mohli se dopočíst pro svého kandidáta více než 230 hlasů. Avšak, jakmile Poláci haličšt odflankují z tábora slovanského a přeběhnou v tábor německý jest ovšem po veškeré naději naší ve ví llzství slovanského kandidáta na dobro řízem — veta Pak totiž má německý kleriká 1ajištěno: 96 hlasů své strany anti- semitsko-klerikální, 51 hlasů ně- neckých nacionálů i agrárníků, 13hlasů volných Všeněmců, 56 hlasů polského kola, 16 hlasů polských lidovců, 16 klerikalních Slo- tineů, 10 klerikálních Vlachů a 5 Ru- nunů, což činí již na dpolovičn většinu 263 hlasů, i když mu ani je- čný pokrokový Němec nedá hlasu svého. K tomuto vítězství dopomůže mu však nými hlasy 88 — Slovanů!! Ba, kdož tí nebude-li ten počet rozhojněn ještě o ně- pký hlas maloruský neb česko klerikální.
Slovan Němec Weiskirchner Vlach Polák Slovan
9 article
Ano, takové divadlo žalostné poskytne světu poi jasným červnovým sluncem roku 1907 Sbovanstvo rakouské. Roztříšténo, nezřízeno, něschopno povznésti se k solidaritě politické. vníž je síla i spása jeho, bude dobrou polo- vinou svou v táboře nepřátelském bíti s za věc cizí proti svým rodným bratřím poti prospěchu společnému a tertius gauden bude —německá reakce jako vždy. Tak tpět my Slované v hodině velké objevíme malými, berouce za vděk, že Němci nám dopřejí dva místopředsedy Čecha dra. Žáčka a Poláka Starzyn- ského, když jen jim ponecháme vojevůdčí nísto předsedy parlamentu. Malo jim na tom sejde, že to klerikál a zpátečník, jen když je Němec, kost z jejich kosti. My Slovane pak ke škodě ještě sklidíme žhavý a do- bžme zasloužený výsměch. Představme si že by Němci vládli v parlamentě silou 24 hlasů, zda by kdo směl jim i jen přijíti s nápadem, aby volili předsedou sněmovny Slovana a nota bene klerikálníh Slovana! S rozhořčením svrchovaným od- nítli by takovou impertinenci naši jako nej krutější urážku. »Zač nás máte?!« osopili ty se zajisté do jednoho na nás. Ale ti sta- téní rytíři polští, ti hodní bratři P- láků poznaňských, zakoušejících o německých rytířů« pruských takových trýzní lamerunských: ti se rozhodnou hlasovat pro německého kandidáta a posadit ho na prestol sněmovny Rakouska, ze 60 proe Slovany osídleného. To je věru non plus ultra té halič- skopolské politiky, nad jejíž klika- tinou trneme již my v Čechách drahně přes třicet let, za kterých ona tolikráte ná ksmrti sklamala a zranila svým větroplašným přebíháním z prava v levo, svou bezzásad ností a věrolomností, svým politickým čachrář
Slovan Němec Čecho Žáček Polák Starzyn Rakousko Čechy
10 article
stvím, které jí šlo nad zásady i nad politické idey. Nechceme sahati v ledví polských dele- gátů, jaké pohnutky vedou je dnes k volbě Němce na předsednické místo sněmovny ra- kouské; avšak jistě nemineme se pravdou, že nejsou to pohnutky vyššího vlasteneckého a politického rá- z u, že neurčuje jednání Polákův haličských žádná vznešená idea národní nebo politická, nýbrž jen pohnutky malicherně egoisti- ckého dočasného prospěchář- ství, které pro zisk okamžitý — krátko- zrace obětují vyšší cíle a ibudoucnost naši pospolitou. Však — kdož ví, zda se tato krtčí zaslepenost zrovna Polákům haličským nevyplatí zle? Kdož ví, zda za svůj dnešní čin nevezmou na konec odplatu hube- néjší, nežli vzal kdys — Jidáš Iškariotský. V politice neplatí vděčnost. A tak i ta strana německých křesťanských sociálů, pro niž dnes hlasují v naději, že ona oddálí nepříjemné vytažení nešvárů haličských voleb na paškál: může jim na konec připraviti velmi nemilé sklamání, ne- milejší než snad přechytří politikové polští dnes v počet berou. Kdyby byli dnes bratrsky podali ruku národu českému i Jihoslovanům a tak položili základ k slo- vanské pravici v novém parlamentu vídeňském, mohli dnes s námi všemi radost něji pohlížeti lepší budoucnosti vstříc. Oni tomu však nechtěli. Oni volili hlasy svými dopomoci k vítězství Němcům, nuže, nechť přičtou si jen sami následky tohoto neslovanského činu svého! Na nás zodpo- vědnost za příští dny trudných zápasův, jalových svárův a zmatků, vášnivých bouřných zápasů v tom německo-reakcionář ském parlamentě — nepadne!
Němec Polákův Polák Jidáš iškariotský Jihoslovan
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 24. června. (K volbě s ne movního předsednictva.) Dnešní před- sednická porada má rozhodovati, kdo bude nové poslanecké sněmovně doporučen za předsedu. Skutečné rozhodnuti stalo se však již před touto poradou, poněvadž konservativní Poláci z pol- ského kola a klerikální Slovinci se usnosli, že budou volití dra. Weiskirchnera. Tím jest jeho volba zajištěna. „W. S.-Mtg. Ztg.“, bera zvolení Weiskirchnerovo za věc již hotovou, ne- prorokuje novému presídentu valného úspěchu v této odpovědné funkci. Strana křesťansko- ssiálná bude prý v brzku litovati vítězství, k ně- muž jí dopomůže příkaz dra. Luegra. Nový par- lament potřebuje klidu, aby se mohl vpraviti do práce, jež jej očekává; ale hned prvý akt nové sněmovny, volba předsedy, vzbudí ve veliké části parlamentu odpor a rozhorčení a dr. Weis- kirchner, jenž se z milosti Luegrovy stane před- sedou, bude nucen užiti nejlepších svých sil na odstranění neoblíbenosti, s níž se setká ve sně- movně. Rozhodnutí polského kola vysvětluje „Kur. Lwow.“ péčí konservativných Polákůo mandáty. Proti většině z nich podán protest polské kolo doufá, že svými hlasy ve prospěch Weiskirchnera obměkč německé členy příštího legitim ač- niho výboru tak, že polské mandáty uznají za platné. Lidovci polští se usnesli, že dají své hlasy tomu kandidátu předsednictva, jenž bude podporovati požadavek lidovců, aby jazyku polskému v parlamentu přiznána byla rovnoprávnost s němčinou. Poněvadž křesťanšti socialisté ze zásadných důvodů jako Němci cen- tralisté a vládní strana požadavku toho podporo- vati nebudou, dají lidovei své hlasy kandi- dátu českému.
Polák doktor Weis Němec Praha Mtg
12 article
V Praze, 22. června. (Ke sporu uher- sko-cborvatskému.) Drakonický návrl uherského imunitního výboru, jenž navrhoval sněmovně vyloučení chorvatského poslance Po- točnjaka na 30 dní ze schůzí, protože ne uposlechl ihned rozkazu místopředsedy Rakov ského, zarazil patrně jak vládu uherskou, tak i předsedu Justha, jenž schválně přijel z do- volené do Pešti, aby převzal předsednictví a vy- mohl ve sněmovně zmírnění rozsudku imunit- ního výboru. Stalo se to, jak již známo, tím, že sněmovna velikou většinou přijala minoritní ná- vrh posl. Hédervára a Potočnjakovi uložila. že má sněmovnu jen odprositi. Od té doby vy- jednává se opět mezi vládou a chorvatskou de- putací, jak by se nalezla cesta ke smírnému ukli- zení sporu. Dle informací „Pest. Ll.“ Chorvate navrhují tentokrát sami forr ulku, která by mohla vésti k cíli. Sdélují, že uznávají v prax potřebu znalostí maďarského jazyka na drahách a nejsou proti ní, jako není v Rakouskua v Uhrách nikdo proti znalosti frančtiny v službě diplomatické, ale žádají, aby se madar- ština zákonem neprohlašovala za jazyk slu- žební, nýbrž jen za prostředek kvalifi- kační u železničních zřízenců. Upraví-li se taxt Košutovy předlohy tak, aby na místo služeb- ního jazyka vstoupila „kvalifikace“, je prý dohoda možna. Ovšem vláda by se musila zavázati, že bude nápomocna i Chorvatům, aby se oné kva- lifikace“ domohli, a zřídí co nejdříve v Záhřebě železniční kurs pro Chorvaty, poskytne jim po případě i potřebná stipendia a mimo to usku- teční dávný slib, vystaví totiž likánskou dráhu v jižním Chorvatsku, jejíž plány jsou dávno ho- tovy a na niž obyvatelstvo čeká toužebně. O návrzích Chorvatů uvažuje se prý i v kru- zích vládních a není proto vyloučeno, že n shodu přece dojde
Justh Chorvat Košutův Praha Pešť Uhry Záhřeb Chorvatsko
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 24. června. Petr Struwe o straně kadetů. Redakce »Birževých Védomostí« poslala ku Petru Struwovi jednoho ze svých spolupracov
Struwe Struw Praha Birževý Védomost
14 article
níků, aby se tohoto sympatického a rozumného politika vyptal na jeho mlnění o stavu této strany po rozpuštění dumy. Referent píše: Z rozhovoru s p. Struwem vynesl jsem si dojem, že různost mínění, jež se ve straně kadetů pozorovala již dávno, vli- vem posledních udalostí se prohloubila. Na otázku: »Jakou bude a musí býti po sice kadetské strany?« p. Struwe odpověděl; »Zdráhám se o tom pronésti své mínění, nebot přináležím v straně k menšině. Položení strany je nyní takové, že není s to, aby někomu di- ktovala podmínky a dávala direktivu. Její úloha musila spočivati v tom, aby skoncentrovala zužitkovala ty společenské slly, které si přejí, aby se ústavná vláda v Rusku upevnila. Strana s dopustila velkých chyb už za voleb do prvé dumy, v prvé i druhé dumě. Základnou chybou bylo, že strana za voleb do prvé dumy nehle- dala spojení s konstitucionalisty jiných odstínů, nýbrž se stranami levými (revolučními). Kdyby se kadeti byli v druhé dumě spojili s okťabri- sty, byla by se v dumě utvořila ohromná vět- šina konstitucionalistů, a vláda by musila s ní počitati. Takovou dumu rozpustit bylo by ne- snadno. Ba řeknu více: taková duma byla by nepřemožitelná. Nyní strana
Struwe Rusko
15 article
kadetů musí se úplněji přichýliti k pravici nebo levici. K pravici znamená: sjednotiti se se všemi ústavnými živly prot stranám revolučním. Kdyby se kadet byli dovedli v čas odděliti od levých (revoluci- onářů), byli by se stali nejsilnější stranouv dumě i mimo dumu. Kromě toho měli od sa- mého počátku vésti nesmiřitelný boj s poslanci intoligenty, kteří se stavěli v čelo trudovíků (selské strany), aby je získali pro revoluci. Sed- láci tím byli odvlečeni od hájení svých skuteč- ných zájmů a strženi do proudu dobrodružné politiky levých. Opakuji: s těmito členy své strany měli jsme věsti nejrozhodnější boj! Je- jich politiku nemohu označiti jinak, leč jako exploataci temných sociálných pudů nerozvité selské massy na slávu politiky revoluční. — Co se týče otázky o šestnácti revolučních poslan- cích, za jichž vydání vláda žádala, vyslovíl jsem své mínění v společném klubu strany velmi určitě. Mé mínění bylo, že duma mus odsoudíti jednání socialných demokratů a vyslo- viti se, že jest jejich povinností složiti mandáty. V tom připadě, kdyby nesouhlasili, měli jsme složiti mandáty my, kadeti. Toto mé mínění došlo však souhlasu jen u menšiny strany.
16 article Vzpoura v jižní Francii.
Vzpoura v jižní Francii. Do popředí událostí, odehrávajících se v jižní Francii, vstoupla neočekávaná episoda: rozmluva »vůdce a spasitele« jiho- francouzských vinařů, Marcelina Alberta, s ministerským předse- dou Clémenceauem. Průběh této roz- mluvy, částečně zaznamenané ve včerejších tele- gramech z Paříže, vzbuzuje naděje, že na jihu nastane klid, že vláda dohodne se s nespoko- jenci. Clémenceau je stejně pevně odhodlán chrániti zákon a pořádek, jako je připraven k všemu, čím by se dal docíliti smlr. Marcelin Albert, jenž v posledních dnech byl nezvěstný a jak oznamuje »Petit Parisien«. skrýval se ve zvonici v Argeliers a pouze asi čtyry osoby věděly o jeho úkrytu, přijel z nenadání do Paříže, do paláce mini- sterstva vnitra. A vůdce jihofrancouzských rebe- lantů odešel z paláce na náměsti Beauveau zcela bez závady. Chef kabinetu přijal Alberla a pro- mluvil mu do duše se svou obvyklou řízností. Ale nedal zalknouti muže, po němž úřady tak úsilovně pátraly, jehož vesnice byla obklíčena vojskem, jenž je stihán pro několik článků trest- ního zákona a který měl odvahu přes to vše překročiti práh pracovny premier-ministra. Clémenceau pravil k Albertovi: »Zod- povědnost za vše a prolitá krev padá na vaši hlavu. Vraťte se a napravte neštěstí aspoň čá- stečně. Pohněte své spoluobčany, aby se vrátili k zákonnému pořádku.« Albert odvětil: »Neměl jsem politických úmyslů. Konal jsem jen svou povinnost« a pro- jevil upřímnou lítost nad tím, co se stalo, zvo- láním: »Bože, kéž bych mohl opět vše napra viti!« Ujistil ministra, že bude působiti na své občany, aby se uklidnili.
Clémenceau Marcelin Albert Petit Parisien Albert Francie Marcelin Alberta Paříž Argeliers
17 article
Vůči zpravodajům pařížských listů pravil Albert, že přišel do Paříže na vyzvání vý- boru argelierského, jenž mu svěřil určité po slání. Z Paříže se vrací s pevným předsevzetím uchopiti se díla uklidnění a usmíření. Clémenceaua požádal, aby spolupůsobil na tomto díle. Když Albert odjtžděl z Paříže, dostavilos na nádraží několik jeho přátel, kteří provolali: »Sláva Albertovi!« a »Mnoho štěsti !« Albert odpověděl: »Na shledanou!« Albert uznal za nutné, upozorniti předsedu ministerstva dopisem, kterým vlakem hodlá odjeti. Podle další zprávy »Petit Parisienu« kolují v Narbonne pověsti, že Ferroul má bý propuštěn ihned na svobodu. O nepokojích jihofrancouzských docházejí následující zprávy: Potvrzuje se, že jistý počet vojínů 13. pěšího pluku odešel z Agde do Be- ziersu. O půlnoci se vrátili, byli zatčeni a do- praveni do vlaku, přichystaného k odjezdu. Vojáci dvou pěších pluků a dragouni obklopili nádraží. Ale při odjezdu zatčených vojáků ne- udála se nijaká výtržnost. Zdá se, že zatčení vojáci budou dopraveni do Briangonu. Jako pří- čina odchodu vojáků 17. pěšího pluku z Agde — bylo jich asi 300 — uvádí se, že byli ne- spokojeni s byty jim vykázanými. Odešli bez zbraní do Beziersu. Do Agde přibyly dva pluky pěchoty. V tom- též místě objevil důstojník 15. pluku, že byly učiněny pokusy vloupati se do skla díště prachu a patron.
Albert Clémenceau odjtžděl Sláva Albert Petit Ferroul Paříž Narbonne Agde Be
18 article V Narbonne a Montpellieru by
V Narbonne a Montpellieru by včera večer úplný klid. Dopisovatel »Tempsu« oznamuje z Nar bonne, že pohřeb obětí tragickýck událostí středečních a čtvrtečních měl ráz zcel klidný a důstojný. Byly pohřbeny čtyry osoby ze 6 zabitých. Pohřeb byl slavný a činil dojem mobutný. Dr. Ferroul, zatčený starosta narbonn- ský, poslal věnec s nápisem: »Občan Ferroul mučedníkům.« Za rakvemi bylo neseno asi 60 věnců. V průvodu pohřebním kráčeli příslušníei všech tříd společenských. Na hřbitově bylo pro neseno několik řečí, v nichž byl lid vyzýván aby zachoval klid a zatím vyčkával. Konference míru v Haagu. Třetí komise mírové konference, již přísluš se zabývati ustanoveními o námořní válce. konala dnes schůzi, kterou zahájil předseda To- rinelli, jenž pravil, že Italie je kolébkou mezinárodního práva. Navrhl, aby byly ustaveny dvě užší komise. V první se má jednati o otáz- kách, týkajících se bombardování ne opevněných měst, o používání tor ped a o ženevské smlouvě. Druhá užší komise bude se zabývati otáz kami lodí a vlastnictví válčícíeh stran v neutrálních přístave ch. Porter, zástupce severo-americký, podal návrh o bombardování neopevněných měst ve válce, Německo návrh o provádění ženevské smlouvy ve válce námořní. Satkow (z Anglie) vyhradil si podati návrh o užívání torpéd. Čínský delegát prohlásil, že Čína přijímá oficialně červený křiž jako symbol ženevské konvence. Turecký delegát prohlásil že Turecko setrvá z náboženských důvodů n půl měsíci jako symbolu ženevské konvence.
doktor Ferroul Porter Narbonne Montpellier Haag Německo Anglie Turecko Italia Satkow
19 article
Krvavé nepokoje v Portugalsku. O výtržnostech lisabonských, udavších s v úterý u příležitosti návratu předsedy mini- sterstva Franca z Porta, vydalo pařížské vy- slanectvo portugalské notu, v níž udává, že z davu, čítajlcího několik se osob, bylo stříleno z revolveri načež policisté odpověděli té střelbou. Dvě osoby byly usmreeny a asi 40 raněno. Mezi raněnými je nejvíce policistů. Den na to opakovaly se výtržnosti Nyní je v celé zemi klid (?) a král, jenž odebral se do Absantesu, byl obyvatelstvem tamním nadšeně uvítán. (?7) Námořní trojspolek. Z Londýna, 22. června 1907. Dne 16 května byly podepsány ministrem Pichonem a panem de Leon Y. Ca- stillo v Paříži a sirem Eduardem Grey em a panem de Villa Urutia v Londýně noty stejného obsahu, jimiž se zakládá dohoda frankošpanělská a dohoda anglo-španělská. Text not anglo-španělských bude v ponděli odpoledne předložen členům parlamentu a uveřejněn tisku anglickém v úterý ráno. Foreign Office nechtěla sděliti tyto tak vysoce důležité doku- menty před parlamentními prázdninami, poně- vadž angličtí diplomaté nemají valné důvěry v krajní křidlo většiny. Podařilo se mí zvěděti úplný text anglické noty, takže vám jej mohu již dnes zaslati. Jest to jen přesný překlad noty spanělské, vyjma nutné změny v úvodní formuli; položte místo »vláda Jeho Veličenstva britského« vláda Jeho Veličenstva katolického a oba texty jsou úplně shodny. Anglická nota jest ovšem sepsána angličině. Zde její překlad: Sir Eduard Crey panu de Vill Urutia.
Port Pichon Villa Urutius Crea jít Villa Portugalsko Londýn Paříž Ca Eduard Grey
20 article
Vaše Excelencel Vedena přáním, přispěti vše mi prostředky, jež jsou v jej! moci, k zachování miru a přesvédčena, že zajištění teritoriálního stat quo a práv Velké Britanie a Špa- nělska ve Středozemním moři a oné části oceánuAtlantického, jež omývá břehy Evropy a Afriky, po- slouži podstatně tomuto účelua kromě toho je ve vzájemném pro- spěchu obou národů, spojený ch nejužšími svazky odvěkého přá- telství a společnými zájmy, vláda Jeho Veličenstva britského hodl předložiti vládě JehoVeličenstv katolického následující prohlá- šenl, v pevné důvěře, že nejen při- spěje k upevnění dobré shody, která tak šťastně mezi nimi tr vá, ale že také poslouží věci míru: Všeobecná politika vlády Jeho Veličenstva v krajích shora vy- tčených má za účel zachování te- ritoriálního statu quo a ve shodě s touto politikou jest pevně od- hodlána zachovati nedotčena prá- va koruny britské na dotyčné o- strovní a námořní drža vy. V případě, kde dle názoru vlá- dy Jeho Veličenstva britskéh nové okolnosti by mohly změnit nynější teritoriální status qu nebo přispěti k jeho změně v řeče- ných krajích, vláda Jeho Veličen- stva britského vstoupí ve styk s vládou Jeho Veličenstva katoli- ckého, aby se obě vlády mohly do- hodnouti, uznají-li to za vhodné, o opatřeních, která by měly spo- lečně uči ní ti
Velká Británie Evropa Afrika
21 article E. Grej.
E. Grej. v drobném prodejit zanní číslo o sobě . . odpoledni . . . . . na žk Ve slialkách na venkovš: ranní číslo. . . . odpolední . . . . . . . . 4h Inserátv platí se hotově napřed Přečplacení a innerty přijímá adminl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nachátejí se též redakce Uskárna a expedice , Národnich Listů“. Dukopisy se nevracsji.
E Grej
22 article
Sluší zaznamenati, s jakým důrazem diplo- maté a vlády tří signatárních mocností vytkli v těchto notách mírumilovné úmysly Anglie, Francie a Španělska. Úšelem těchto dohod jest mír a především mají sloužiti věci míru. Pouhá řečnická opatrnost, jež nikoho neoklame, řeknou skeptikové. Ale nač by bylo třeba opakovati dvakrát, co by stačilo naznačiti v první frási úvodu? Ostatně samo Německo bylo nuceno uznati, že v notách, vyměněných veřejně, bez tajnosti a sdělených ve vhodnou dobu ostatním moc- nostem, nelze vytknouti ničeho, co by mělo nejmenší nepřátelskou tendenci proti Německu. Co je opravdu zajímavo v dohodě anglo- španělské, jest, že v ní nebylo učiněno zminky o Gibraltaru. Uznání statu quo se strany Špa- nělska upravuje samo o sobě otázku Gibral- taru, odevždy nevyřízenou. Samolibost hidalgů, uražena tímto trvalým vetřelstvím Anglie na půdě španělské, zvrátila četné pokusy o dohodu mezi oběma zeměmi. V lednu byly úmluvy, které tak šťastně skončily 16. kvétna, skoro již hotovy — vynořil se přízrak Gibraltaru a vyjednávání byla náhle skončena. Před schůzkou Eduarda VII. a Alfonsa XIII. v Kartageně neviděli ve Foreigu Office již možnosti dohody, jejíž potřeba se přece pociťovala. Panovníci měli příležitost s pohovořiti, sděliti si navzájem politické důvěr- nosti; — první diplomat Evropy dovedl získati pro své názory svého mladého příbuzného a z tři neděle byly dohody anglo-španělské a franko- španělské hotovy, schváleny a podepsány. Anglický král dobyl nového vítězství pro nej- vyšší dobro své země, svých přátel a spojenců, jakož i pro světový mlr. J. Coudurier.
Eduard VII Alfonso J Coudurier Anglie Francie Španělsko Německo Gibraltar Evropa
23 article Pátý slet všesokolský
Pátý slet všesokolský v Praze-
Praha
24 article Všemu občanstvu
Všemu občanstvu královského hlavn. města Prahy! Občané, bratří! Hosté naši se již sjíždějí. V několika dnech bude královská Praha hostitelkou vzácných návštěv z nejvzdálenější ciziny, tisíco- vých zástupců všech slovanských ná- rodů a nesčetných hostů z našeho venkova. Přijíždějí s láskou i nadějí nadše- nou, nechť nezklame je víra jejich! Buďte jim protož i Vy, občané, dobrými a oddanými hostiteli, nade vše však drahá Vám budiž dobrá pověst města i jeho obyvatelstva. Svátkem nechť jest Vám příchod jejich, uvítejte a pozdravte je bra- trsky a nadšeně! Ozdobte na jich počest domy i příbytky! Slet náš vyrostl v ohromné roz- měry a slibuje býti velkolepým pro- jevem národním. Neöbvyklý rozsah slavností nutí nás vznésti na všechno občanstvo Prahy žádost, aby přispělo nám k důstojnému projevu svátku našeho zachováváním veškerých opa- tření slavnostního výborul Bděme všichni nad řádem i mra- vem a potlačme již v zárodku všechny rušivé zjevy, jež by ohra- žovaly zdar a vznešenost slavnost- ních okamžiků! V král. Praze, dne 24. června 1907. Slavnostní výbor
Praha
25 article V. sletu všesokolského,.
V. sletu všesokolského,. Ku příjezdu francouzských hostů do Prahy. Výprava francouzských zymnastů opustí Paříž ve středu v 10 hodin večer a jede směrem k Nancy a Štrassburku. Pokračuje v cestě na Stuttgart a Norimberk, kamž dojede ve čtvrtek večer. Zde bude nocovati. V pátek ráno opustí Norimberk a nastoupí cestu k hranicím králov- ství českého. Vlak výpravy francouzských gy- mnastů stane v pátek v Domažlicích ve 2 hod. odpoledne, v Plzni ve 3 hod. odp., v Rokyca- nech ve 31/2 hod. odp., v Hořovicích ve 4 hod., ve Zdicích ve 41/4 hod. odpol., v Berouně ve 41/2 hod. odpol. a na nádraží cís. Frant. Josefa v 5 hodin 20 minut odpol.
František Josef Praha Paříž Nancy Stuttgart Norimberk Domažlice Plzeň Hořovice Zdice Beroun
26 article
Pořad na nádraží v době příjezdu jest ná- sledující: Sokolové v kroji utvoří špalír od vlaku až k čekárně I. třídy, v pořádku, jak naznačí náčelník Č. O. S. a jeho zástupce. Hosté fran- ccuzští projdou čekárnou, od které utvoří opět Sokolové v kroji špalír až před nádraží. Zava- zadla hostů dopravena budou zřízenci dráhy nej- kratší cestou do hotelu de Saxe. Prapor fran- couzských gymnastů postaví se v lévo před ná- dražím, soukromé povozy pak v pravo. Do těchto usednou dámy a hosté a kolem praporu seřadí se francouzští gymnasté a hosté, kteří pak na- stoupí ve čtyřstupu pochod do města. Povozy předjedou průvod a pojedou zvolna před prvými četami tak, aby tvořili jednotný průvod. Soko- lové v kroji ubírati se budou v zástupu kolem průvodu a tvořiti budou pohyblivý špalír. Průvod ubírati se bude směrem k museu král. českého, Václavským náměstím, Příkopem do hotelu de Saxe. Francouzští borci vezmou si v hotelích svá zavazadla a odjedou do místností pěveckého spolku „Hlahol“, kdež budou v pro- storném sále, propůjčeném sl. výborem „Hla- holu“, bezplatně ubytováni. Obecenstvo se žádá, aby zaujalo místo na Václavském náměstí, poněvadž před nádražím není dostatek volné prostory a ježto v době této v krátkých intervalech přijede několik zvláštních
Sax Hla Č . O . S Václavský náměstí Příkop