1
masthead
Ročnik XXXOXVIl.
Ročnik XXXOXVIl
2
masthead
V Praze, v úterý 25. června 1907.
Praha
4
masthead
n átnt lata “ . .
ve clialkácht
u nlsíe . . .
Poštou:
nivrt leta . . . . 9 K 60h
s dvojí zásilkou
na na ěsle
:: ke
atnrt lot
5
masthead
Fa ranní a odpol. Iisty
předplácí ser
v Praze v administraei
p něsíe . . . . . .
a řivrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
nl-
Praha
7
article
Poláci odflankovali!
Poláci odflankovali!
Jest po společné poradě zástupců slo
nnských stran a — ruka se nám chvěje.
tdyž zaznamenáváme její výsledek: Slované
labsburského soustátí ve velké chvíl
nenašli sebe, nedohodli se o do-
iazení Slovana na stolec předsednický
ne sněmovně poslanců, alebrž půjdou do
rolby roztříštěni, a zejména Polác
rkola polského, jakož prý též klerikál ní
Slovinci budou voliti Němce, kandi-
dáta německé křesťansko-sociální strany, ad-
jtanta Luegrova dra. Weiskirchner
presidentem lidového parlamentu rakouského
Všechno zapřísahání naše, všechno připomí-
nání politického významu volby Slovan
na předůležitý úřad ten zrovna za nynější
lonstelace, kdy na obzoru vyvstávají otázky.
Hidající rozhodnutí pro celou budoucnost
taši osudná: — všechny důvody rozumu.
pospěchu i cti slovanské padly u haličských
sátníků polských na skálu a v hloží: ko lo
polské již včera dopoledne, tedy
ne mnoho hodin před společnou úra-
tou všech slovanských stran ustanovilo se
ntšinou na neblahém rozhodnutí: voliti za
jledsedu sněmovny Němce Weiskirch-
nera! fronie osudu tomu chtěla, že jediní
pelští židovští poslanci dr. Gold, Koli-
sher, Goll a Löwenstein protesto v al
proti tomuto neslovanskému usnešení kol
polského, »jelikož není v zájmu vlasti ha-
lčské,« aby přinesli takovou oběť a hlasovali
pro Němce, poněvadž je antisemitou. —
Opětujeme, toto rozhodné usnesení uči-
nilo kolo polské již včera 24. května o 11
hodině dopolední, čímž ovšem již sp-
lečná porada všech slovanských zástupců.
ustanovená na 6 hodinu večerní, byla pře-
dem Poláky haličskými věrolomně roz-
bita, prohra Slovanů rozhodnuta
tvítězství německého klerikála
najištěnol
Polák
Slovan
Němec
Weiskirch
doktor
Gold
Koli
Goll
Löwenstein
Slovan
8
article
Neboť, jak jsme již v neděli na tomto
nístě ukázali, máme my Slované v nynější
sněmovně poslanecké i se slovanskými soci-
šlními demokraty 254 hlásů, Němci pak —
tolikéž se svými 49 socialními demokraty
všeho všudy jen 230 hlasů. Jsme ted
my Slované o 24 hlasů v přesile
Poněvadž pak sociální demokraté ujišťovali
že nebudou volit německéh
klerikůla za žádnou cenu, a toliké
v táboře německých liberálů nescházelo ne-
spokojenců, jimž bylo proti srsti hlasovati
pro zřízence Luegrova: byla vylilídka slo
vanského kandidata napohled znamenitá.
Stoupenci Weiskirchnerovi, počítajíce i n
pomoc klerikálních Slovinců a Vlachů, ne-
mohli se dopočíst pro svého kandidáta více
než 230 hlasů.
Avšak, jakmile Poláci haličšt
odflankují z tábora slovanského
a přeběhnou v tábor německý
jest ovšem po veškeré naději naší ve ví
llzství slovanského kandidáta na dobro
řízem — veta
Pak totiž má německý kleriká
1ajištěno: 96 hlasů své strany anti-
semitsko-klerikální, 51 hlasů ně-
neckých nacionálů i agrárníků,
13hlasů volných Všeněmců, 56 hlasů
polského kola, 16 hlasů polských
lidovců, 16 klerikalních Slo-
tineů, 10 klerikálních Vlachů a 5 Ru-
nunů, což činí již na dpolovičn
většinu 263 hlasů, i když mu ani je-
čný pokrokový Němec nedá hlasu svého.
K tomuto vítězství dopomůže mu však
nými hlasy 88 — Slovanů!! Ba, kdož
tí nebude-li ten počet rozhojněn ještě o ně-
pký hlas maloruský neb česko klerikální.
Slovan
Němec
Weiskirchner
Vlach
Polák
Slovan
9
article
Ano, takové divadlo žalostné poskytne světu
poi jasným červnovým sluncem roku 1907
Sbovanstvo rakouské. Roztříšténo, nezřízeno,
něschopno povznésti se k solidaritě politické.
vníž je síla i spása jeho, bude dobrou polo-
vinou svou v táboře nepřátelském bíti s
za věc cizí proti svým rodným bratřím
poti prospěchu společnému a tertius gauden
bude —německá reakce jako vždy. Tak
tpět my Slované v hodině velké objevíme
malými, berouce za vděk, že Němci
nám dopřejí dva místopředsedy
Čecha dra. Žáčka a Poláka Starzyn-
ského, když jen jim ponecháme vojevůdčí
nísto předsedy parlamentu. Malo jim na tom
sejde, že to klerikál a zpátečník, jen když
je Němec, kost z jejich kosti. My Slovane
pak ke škodě ještě sklidíme žhavý a do-
bžme zasloužený výsměch. Představme
si že by Němci vládli v parlamentě silou
24 hlasů, zda by kdo směl jim i jen přijíti
s nápadem, aby volili předsedou sněmovny
Slovana a nota bene klerikálníh
Slovana! S rozhořčením svrchovaným od-
nítli by takovou impertinenci naši jako nej
krutější urážku. »Zač nás máte?!« osopili
ty se zajisté do jednoho na nás. Ale ti sta-
téní rytíři polští, ti hodní bratři P-
láků poznaňských, zakoušejících o
německých rytířů« pruských takových trýzní
lamerunských: ti se rozhodnou hlasovat pro
německého kandidáta a posadit ho
na prestol sněmovny Rakouska, ze 60 proe
Slovany osídleného.
To je věru non plus ultra té halič-
skopolské politiky, nad jejíž klika-
tinou trneme již my v Čechách drahně
přes třicet let, za kterých ona tolikráte ná
ksmrti sklamala a zranila svým větroplašným
přebíháním z prava v levo, svou bezzásad
ností a věrolomností, svým politickým čachrář
Slovan
Němec
Čecho
Žáček
Polák
Starzyn
Rakousko
Čechy
10
article
stvím, které jí šlo nad zásady i nad politické
idey. Nechceme sahati v ledví polských dele-
gátů, jaké pohnutky vedou je dnes k volbě
Němce na předsednické místo sněmovny ra-
kouské; avšak jistě nemineme se pravdou,
že nejsou to pohnutky vyššího
vlasteneckého a politického rá-
z u, že neurčuje jednání Polákův haličských
žádná vznešená idea národní nebo politická,
nýbrž jen pohnutky malicherně egoisti-
ckého dočasného prospěchář-
ství, které pro zisk okamžitý — krátko-
zrace obětují vyšší cíle a ibudoucnost naši
pospolitou. Však — kdož ví, zda se tato
krtčí zaslepenost zrovna Polákům haličským
nevyplatí zle? Kdož ví, zda za svůj dnešní
čin nevezmou na konec odplatu hube-
néjší, nežli vzal kdys — Jidáš Iškariotský.
V politice neplatí vděčnost.
A tak i ta strana německých křesťanských
sociálů, pro niž dnes hlasují v naději, že
ona oddálí nepříjemné vytažení nešvárů
haličských voleb na paškál: může jim na
konec připraviti velmi nemilé sklamání, ne-
milejší než snad přechytří politikové polští
dnes v počet berou. Kdyby byli dnes
bratrsky podali ruku národu českému
i Jihoslovanům a tak položili základ k slo-
vanské pravici v novém parlamentu
vídeňském, mohli dnes s námi všemi radost
něji pohlížeti lepší budoucnosti vstříc. Oni
tomu však nechtěli. Oni volili hlasy
svými dopomoci k vítězství Němcům, nuže,
nechť přičtou si jen sami následky tohoto
neslovanského činu svého! Na nás zodpo-
vědnost za příští dny trudných zápasův,
jalových svárův a zmatků, vášnivých
bouřných zápasů v tom německo-reakcionář
ském parlamentě — nepadne!
Němec
Polákův
Polák
Jidáš iškariotský
Jihoslovan
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 24. června. (K volbě s ne
movního předsednictva.) Dnešní před-
sednická porada má rozhodovati, kdo bude nové
poslanecké sněmovně doporučen za předsedu.
Skutečné rozhodnuti stalo se však již před touto
poradou, poněvadž konservativní Poláci z pol-
ského kola a klerikální Slovinci se usnosli, že
budou volití dra. Weiskirchnera. Tím jest
jeho volba zajištěna. „W. S.-Mtg. Ztg.“, bera
zvolení Weiskirchnerovo za věc již hotovou, ne-
prorokuje novému presídentu valného úspěchu
v této odpovědné funkci. Strana křesťansko-
ssiálná bude prý v brzku litovati vítězství, k ně-
muž jí dopomůže příkaz dra. Luegra. Nový par-
lament potřebuje klidu, aby se mohl vpraviti do
práce, jež jej očekává; ale hned prvý akt nové
sněmovny, volba předsedy, vzbudí ve veliké
části parlamentu odpor a rozhorčení a dr. Weis-
kirchner, jenž se z milosti Luegrovy stane před-
sedou, bude nucen užiti nejlepších svých sil na
odstranění neoblíbenosti, s níž se setká ve sně-
movně.
Rozhodnutí polského kola vysvětluje
„Kur. Lwow.“ péčí konservativných Polákůo
mandáty. Proti většině z nich podán protest
polské kolo doufá, že svými hlasy ve
prospěch Weiskirchnera obměkč
německé členy příštího legitim ač-
niho výboru tak, že polské mandáty uznají
za platné. Lidovci polští se usnesli, že
dají své hlasy tomu kandidátu předsednictva,
jenž bude podporovati požadavek lidovců, aby
jazyku polskému v parlamentu přiznána byla
rovnoprávnost s němčinou. Poněvadž křesťanšti
socialisté ze zásadných důvodů jako Němci cen-
tralisté a vládní strana požadavku toho podporo-
vati nebudou, dají lidovei své hlasy kandi-
dátu českému.
Polák
doktor
Weis
Němec
Praha
Mtg
12
article
V Praze, 22. června. (Ke sporu uher-
sko-cborvatskému.) Drakonický návrl
uherského imunitního výboru, jenž navrhoval
sněmovně vyloučení chorvatského poslance Po-
točnjaka na 30 dní ze schůzí, protože ne
uposlechl ihned rozkazu místopředsedy Rakov
ského, zarazil patrně jak vládu uherskou, tak
i předsedu Justha, jenž schválně přijel z do-
volené do Pešti, aby převzal předsednictví a vy-
mohl ve sněmovně zmírnění rozsudku imunit-
ního výboru. Stalo se to, jak již známo, tím, že
sněmovna velikou většinou přijala minoritní ná-
vrh posl. Hédervára a Potočnjakovi uložila.
že má sněmovnu jen odprositi. Od té doby vy-
jednává se opět mezi vládou a chorvatskou de-
putací, jak by se nalezla cesta ke smírnému ukli-
zení sporu. Dle informací „Pest. Ll.“ Chorvate
navrhují tentokrát sami forr ulku, která by
mohla vésti k cíli. Sdélují, že uznávají v prax
potřebu znalostí maďarského jazyka na drahách
a nejsou proti ní, jako není v Rakouskua
v Uhrách nikdo proti znalosti frančtiny v
službě diplomatické, ale žádají, aby se madar-
ština zákonem neprohlašovala za jazyk slu-
žební, nýbrž jen za prostředek kvalifi-
kační u železničních zřízenců. Upraví-li se
taxt Košutovy předlohy tak, aby na místo služeb-
ního jazyka vstoupila „kvalifikace“, je prý dohoda
možna. Ovšem vláda by se musila zavázati, že
bude nápomocna i Chorvatům, aby se oné kva-
lifikace“ domohli, a zřídí co nejdříve v Záhřebě
železniční kurs pro Chorvaty, poskytne jim po
případě i potřebná stipendia a mimo to usku-
teční dávný slib, vystaví totiž likánskou dráhu
v jižním Chorvatsku, jejíž plány jsou dávno ho-
tovy a na niž obyvatelstvo čeká toužebně.
O návrzích Chorvatů uvažuje se prý i v kru-
zích vládních a není proto vyloučeno, že n
shodu přece dojde
Justh
Chorvat
Košutův
Praha
Pešť
Uhry
Záhřeb
Chorvatsko
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 24. června.
Petr Struwe o straně kadetů.
Redakce »Birževých Védomostí« poslala ku
Petru Struwovi jednoho ze svých spolupracov
Struwe
Struw
Praha
Birževý Védomost
14
article
níků, aby se tohoto sympatického a rozumného
politika vyptal na jeho mlnění o stavu této
strany po rozpuštění dumy.
Referent píše: Z rozhovoru s p. Struwem
vynesl jsem si dojem, že různost mínění, jež
se ve straně kadetů pozorovala již dávno, vli-
vem posledních udalostí se prohloubila.
Na otázku: »Jakou bude a musí býti po
sice kadetské strany?« p. Struwe odpověděl;
»Zdráhám se o tom pronésti své mínění, nebot
přináležím v straně k menšině. Položení strany
je nyní takové, že není s to, aby někomu di-
ktovala podmínky a dávala direktivu. Její úloha
musila spočivati v tom, aby skoncentrovala
zužitkovala ty společenské slly, které si přejí, aby
se ústavná vláda v Rusku upevnila. Strana s
dopustila velkých chyb už za voleb do prvé
dumy, v prvé i druhé dumě. Základnou chybou
bylo, že strana za voleb do prvé dumy nehle-
dala spojení s konstitucionalisty jiných odstínů,
nýbrž se stranami levými (revolučními). Kdyby
se kadeti byli v druhé dumě spojili s okťabri-
sty, byla by se v dumě utvořila ohromná vět-
šina konstitucionalistů, a vláda by musila s ní
počitati. Takovou dumu rozpustit bylo by ne-
snadno. Ba řeknu více: taková duma
byla by nepřemožitelná. Nyní strana
Struwe
Rusko
15
article
kadetů musí se úplněji přichýliti k pravici nebo
levici. K pravici znamená: sjednotiti se
se všemi ústavnými živly prot
stranám revolučním. Kdyby se kadet
byli dovedli v čas odděliti od levých (revoluci-
onářů), byli by se stali nejsilnější stranouv
dumě i mimo dumu. Kromě toho měli od sa-
mého počátku vésti nesmiřitelný boj s poslanci
intoligenty, kteří se stavěli v čelo trudovíků
(selské strany), aby je získali pro revoluci. Sed-
láci tím byli odvlečeni od hájení svých skuteč-
ných zájmů a strženi do proudu dobrodružné
politiky levých. Opakuji: s těmito členy své
strany měli jsme věsti nejrozhodnější boj! Je-
jich politiku nemohu označiti jinak, leč jako
exploataci temných sociálných pudů nerozvité
selské massy na slávu politiky revoluční. — Co
se týče otázky o šestnácti revolučních poslan-
cích, za jichž vydání vláda žádala, vyslovíl
jsem své mínění v společném klubu strany
velmi určitě. Mé mínění bylo, že duma mus
odsoudíti jednání socialných demokratů a vyslo-
viti se, že jest jejich povinností složiti mandáty.
V tom připadě, kdyby nesouhlasili, měli jsme
složiti mandáty my, kadeti. Toto mé mínění
došlo však souhlasu jen u menšiny strany.
16
article
Vzpoura v jižní Francii.
Vzpoura v jižní Francii.
Do popředí událostí, odehrávajících se
v jižní Francii, vstoupla neočekávaná episoda:
rozmluva »vůdce a spasitele« jiho-
francouzských vinařů, Marcelina
Alberta, s ministerským předse-
dou Clémenceauem. Průběh této roz-
mluvy, částečně zaznamenané ve včerejších tele-
gramech z Paříže, vzbuzuje naděje, že na jihu
nastane klid, že vláda dohodne se s nespoko-
jenci. Clémenceau je stejně pevně odhodlán
chrániti zákon a pořádek, jako je připraven k
všemu, čím by se dal docíliti smlr.
Marcelin Albert, jenž v posledních dnech
byl nezvěstný a jak oznamuje »Petit Parisien«.
skrýval se ve zvonici v Argeliers
a pouze asi čtyry osoby věděly o jeho úkrytu,
přijel z nenadání do Paříže, do paláce mini-
sterstva vnitra. A vůdce jihofrancouzských rebe-
lantů odešel z paláce na náměsti Beauveau zcela
bez závady. Chef kabinetu přijal Alberla a pro-
mluvil mu do duše se svou obvyklou řízností.
Ale nedal zalknouti muže, po němž úřady tak
úsilovně pátraly, jehož vesnice byla obklíčena
vojskem, jenž je stihán pro několik článků trest-
ního zákona a který měl odvahu přes to vše
překročiti práh pracovny premier-ministra.
Clémenceau pravil k Albertovi: »Zod-
povědnost za vše a prolitá krev padá na vaši
hlavu. Vraťte se a napravte neštěstí aspoň čá-
stečně. Pohněte své spoluobčany, aby se vrátili
k zákonnému pořádku.«
Albert odvětil: »Neměl jsem politických
úmyslů. Konal jsem jen svou povinnost« a pro-
jevil upřímnou lítost nad tím, co se stalo, zvo-
láním: »Bože, kéž bych mohl opět vše napra
viti!« Ujistil ministra, že bude působiti na své
občany, aby se uklidnili.
Clémenceau
Marcelin Albert
Petit Parisien
Albert
Francie
Marcelin Alberta
Paříž
Argeliers
17
article
Vůči zpravodajům pařížských listů pravil
Albert, že přišel do Paříže na vyzvání vý-
boru argelierského, jenž mu svěřil určité po
slání. Z Paříže se vrací s pevným předsevzetím
uchopiti se díla uklidnění a usmíření.
Clémenceaua požádal, aby spolupůsobil na
tomto díle.
Když Albert odjtžděl z Paříže, dostavilos
na nádraží několik jeho přátel, kteří provolali:
»Sláva Albertovi!« a »Mnoho štěsti !« Albert
odpověděl: »Na shledanou!« Albert uznal za
nutné, upozorniti předsedu ministerstva dopisem,
kterým vlakem hodlá odjeti.
Podle další zprávy »Petit Parisienu« kolují
v Narbonne pověsti, že Ferroul má bý
propuštěn ihned na svobodu.
O nepokojích jihofrancouzských docházejí
následující zprávy: Potvrzuje se, že jistý počet
vojínů 13. pěšího pluku odešel z Agde do Be-
ziersu. O půlnoci se vrátili, byli zatčeni a do-
praveni do vlaku, přichystaného k odjezdu.
Vojáci dvou pěších pluků a dragouni obklopili
nádraží. Ale při odjezdu zatčených vojáků ne-
udála se nijaká výtržnost. Zdá se, že zatčení
vojáci budou dopraveni do Briangonu. Jako pří-
čina odchodu vojáků 17. pěšího pluku z Agde
— bylo jich asi 300 — uvádí se, že byli ne-
spokojeni s byty jim vykázanými. Odešli bez
zbraní do Beziersu.
Do Agde přibyly dva pluky pěchoty. V tom-
též místě objevil důstojník 15. pluku, že byly
učiněny pokusy vloupati se do skla
díště prachu a patron.
Albert
Clémenceau
odjtžděl
Sláva Albert
Petit
Ferroul
Paříž
Narbonne
Agde
Be
18
article
V Narbonne a Montpellieru by
V Narbonne a Montpellieru by
včera večer úplný klid.
Dopisovatel »Tempsu« oznamuje z Nar
bonne, že pohřeb obětí tragickýck
událostí středečních a čtvrtečních měl ráz zcel
klidný a důstojný. Byly pohřbeny čtyry osoby
ze 6 zabitých. Pohřeb byl slavný a činil dojem
mobutný. Dr. Ferroul, zatčený starosta narbonn-
ský, poslal věnec s nápisem: »Občan Ferroul
mučedníkům.« Za rakvemi bylo neseno asi 60
věnců. V průvodu pohřebním kráčeli příslušníei
všech tříd společenských. Na hřbitově bylo pro
neseno několik řečí, v nichž byl lid vyzýván
aby zachoval klid a zatím vyčkával.
Konference míru v Haagu.
Třetí komise mírové konference, již přísluš
se zabývati ustanoveními o námořní válce.
konala dnes schůzi, kterou zahájil předseda To-
rinelli, jenž pravil, že Italie je kolébkou
mezinárodního práva. Navrhl, aby byly ustaveny
dvě užší komise. V první se má jednati o otáz-
kách, týkajících se bombardování ne
opevněných měst, o používání tor
ped a o ženevské smlouvě.
Druhá užší komise bude se zabývati otáz
kami lodí a vlastnictví válčícíeh
stran v neutrálních přístave ch.
Porter, zástupce severo-americký, podal návrh
o bombardování neopevněných měst ve válce,
Německo návrh o provádění ženevské smlouvy
ve válce námořní.
Satkow (z Anglie) vyhradil si podati návrh
o užívání torpéd. Čínský delegát prohlásil, že
Čína přijímá oficialně červený křiž jako symbol
ženevské konvence. Turecký delegát prohlásil
že Turecko setrvá z náboženských důvodů n
půl měsíci jako symbolu ženevské konvence.
doktor
Ferroul
Porter
Narbonne
Montpellier
Haag
Německo
Anglie
Turecko
Italia
Satkow
19
article
Krvavé nepokoje v Portugalsku.
O výtržnostech lisabonských, udavších s
v úterý u příležitosti návratu předsedy mini-
sterstva Franca z Porta, vydalo pařížské vy-
slanectvo portugalské notu, v níž udává, že
z davu, čítajlcího několik se
osob, bylo stříleno z revolveri
načež policisté odpověděli té
střelbou. Dvě osoby byly usmreeny
a asi 40 raněno. Mezi raněnými je nejvíce
policistů. Den na to opakovaly se výtržnosti
Nyní je v celé zemi klid (?) a král, jenž odebral
se do Absantesu, byl obyvatelstvem tamním
nadšeně uvítán. (?7)
Námořní trojspolek.
Z Londýna, 22. června 1907.
Dne 16 května byly podepsány ministrem
Pichonem a panem de Leon Y. Ca-
stillo v Paříži a sirem Eduardem Grey em
a panem de Villa Urutia v Londýně noty
stejného obsahu, jimiž se zakládá dohoda
frankošpanělská a dohoda anglo-španělská. Text
not anglo-španělských bude v ponděli odpoledne
předložen členům parlamentu a uveřejněn
tisku anglickém v úterý ráno. Foreign Office
nechtěla sděliti tyto tak vysoce důležité doku-
menty před parlamentními prázdninami, poně-
vadž angličtí diplomaté nemají valné důvěry
v krajní křidlo většiny.
Podařilo se mí zvěděti úplný text anglické
noty, takže vám jej mohu již dnes zaslati. Jest
to jen přesný překlad noty spanělské, vyjma
nutné změny v úvodní formuli; položte místo
»vláda Jeho Veličenstva britského« vláda Jeho
Veličenstva katolického a oba texty jsou úplně
shodny. Anglická nota jest ovšem sepsána
angličině. Zde její překlad:
Sir Eduard Crey panu de Vill
Urutia.
Port
Pichon
Villa Urutius
Crea
jít Villa
Portugalsko
Londýn
Paříž
Ca
Eduard Grey
20
article
Vaše Excelencel
Vedena přáním, přispěti vše mi
prostředky, jež jsou v jej! moci,
k zachování miru a přesvédčena,
že zajištění teritoriálního stat
quo a práv Velké Britanie a Špa-
nělska ve Středozemním moři a
oné části oceánuAtlantického, jež
omývá břehy Evropy a Afriky, po-
slouži podstatně tomuto účelua
kromě toho je ve vzájemném pro-
spěchu obou národů, spojený ch
nejužšími svazky odvěkého přá-
telství a společnými zájmy, vláda
Jeho Veličenstva britského hodl
předložiti vládě JehoVeličenstv
katolického následující prohlá-
šenl, v pevné důvěře, že nejen při-
spěje k upevnění dobré shody,
která tak šťastně mezi nimi tr vá,
ale že také poslouží věci míru:
Všeobecná politika vlády Jeho
Veličenstva v krajích shora vy-
tčených má za účel zachování te-
ritoriálního statu quo a ve shodě
s touto politikou jest pevně od-
hodlána zachovati nedotčena prá-
va koruny britské na dotyčné o-
strovní a námořní drža vy.
V případě, kde dle názoru vlá-
dy Jeho Veličenstva britskéh
nové okolnosti by mohly změnit
nynější teritoriální status qu
nebo přispěti k jeho změně v řeče-
ných krajích, vláda Jeho Veličen-
stva britského vstoupí ve styk
s vládou Jeho Veličenstva katoli-
ckého, aby se obě vlády mohly do-
hodnouti, uznají-li to za vhodné,
o opatřeních, která by měly spo-
lečně uči ní ti
Velká Británie
Evropa
Afrika
21
article
E. Grej.
E. Grej.
v drobném prodejit
zanní číslo o sobě . .
odpoledni .
. . . . na žk
Ve slialkách na venkovš:
ranní číslo. . . .
odpolední . . . . . . . . 4h
Inserátv
platí se hotově napřed
Přečplacení a innerty přijímá adminl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nachátejí se též redakce
Uskárna a expedice , Národnich Listů“.
Dukopisy se nevracsji.
E Grej
22
article
Sluší zaznamenati, s jakým důrazem diplo-
maté a vlády tří signatárních mocností vytkli
v těchto notách mírumilovné úmysly Anglie,
Francie a Španělska. Úšelem těchto dohod jest
mír a především mají sloužiti věci míru. Pouhá
řečnická opatrnost, jež nikoho neoklame, řeknou
skeptikové. Ale nač by bylo třeba opakovati
dvakrát, co by stačilo naznačiti v první frási
úvodu?
Ostatně samo Německo bylo nuceno uznati,
že v notách, vyměněných veřejně, bez tajnosti
a sdělených ve vhodnou dobu ostatním moc-
nostem, nelze vytknouti ničeho, co by mělo
nejmenší nepřátelskou tendenci proti Německu.
Co je opravdu zajímavo v dohodě anglo-
španělské, jest, že v ní nebylo učiněno zminky
o Gibraltaru. Uznání statu quo se strany Špa-
nělska upravuje samo o sobě otázku Gibral-
taru, odevždy nevyřízenou. Samolibost hidalgů,
uražena tímto trvalým vetřelstvím Anglie na půdě
španělské, zvrátila četné pokusy o dohodu mezi
oběma zeměmi. V lednu byly úmluvy, které tak
šťastně skončily 16. kvétna, skoro již hotovy —
vynořil se přízrak Gibraltaru a vyjednávání byla
náhle skončena. Před schůzkou Eduarda VII. a
Alfonsa XIII. v Kartageně neviděli ve Foreigu
Office již možnosti dohody, jejíž potřeba se
přece pociťovala. Panovníci měli příležitost s
pohovořiti, sděliti si navzájem politické důvěr-
nosti; — první diplomat Evropy dovedl získati
pro své názory svého mladého příbuzného a z
tři neděle byly dohody anglo-španělské a franko-
španělské hotovy, schváleny a podepsány.
Anglický král dobyl nového vítězství pro nej-
vyšší dobro své země, svých přátel a spojenců,
jakož i pro světový mlr.
J. Coudurier.
Eduard VII
Alfonso
J Coudurier
Anglie
Francie
Španělsko
Německo
Gibraltar
Evropa
23
article
Pátý slet všesokolský
Pátý slet všesokolský
v Praze-
Praha
24
article
Všemu občanstvu
Všemu občanstvu
královského hlavn. města Prahy!
Občané, bratří! Hosté naši se
již sjíždějí. V několika dnech bude
královská Praha hostitelkou vzácných
návštěv z nejvzdálenější ciziny, tisíco-
vých zástupců všech slovanských ná-
rodů a nesčetných hostů z našeho
venkova.
Přijíždějí s láskou i nadějí nadše-
nou, nechť nezklame je víra jejich!
Buďte jim protož i Vy, občané,
dobrými a oddanými hostiteli, nade
vše však drahá Vám budiž dobrá
pověst města i jeho obyvatelstva.
Svátkem nechť jest Vám příchod
jejich, uvítejte a pozdravte je bra-
trsky a nadšeně! Ozdobte na jich
počest domy i příbytky!
Slet náš vyrostl v ohromné roz-
měry a slibuje býti velkolepým pro-
jevem národním. Neöbvyklý rozsah
slavností nutí nás vznésti na všechno
občanstvo Prahy žádost, aby přispělo
nám k důstojnému projevu svátku
našeho zachováváním veškerých opa-
tření slavnostního výborul
Bděme všichni nad řádem i mra-
vem a potlačme již v zárodku
všechny rušivé zjevy, jež by ohra-
žovaly zdar a vznešenost slavnost-
ních okamžiků!
V král. Praze, dne 24. června 1907.
Slavnostní výbor
Praha
25
article
V. sletu všesokolského,.
V. sletu všesokolského,.
Ku příjezdu francouzských hostů do Prahy.
Výprava francouzských zymnastů opustí Paříž
ve středu v 10 hodin večer a jede směrem
k Nancy a Štrassburku. Pokračuje v cestě na
Stuttgart a Norimberk, kamž dojede ve čtvrtek
večer. Zde bude nocovati. V pátek ráno opustí
Norimberk a nastoupí cestu k hranicím králov-
ství českého. Vlak výpravy francouzských gy-
mnastů stane v pátek v Domažlicích ve 2 hod.
odpoledne, v Plzni ve 3 hod. odp., v Rokyca-
nech ve 31/2 hod. odp., v Hořovicích ve 4 hod.,
ve Zdicích ve 41/4 hod. odpol., v Berouně ve
41/2 hod. odpol. a na nádraží cís. Frant.
Josefa v 5 hodin 20 minut odpol.
František
Josef
Praha
Paříž
Nancy
Stuttgart
Norimberk
Domažlice
Plzeň
Hořovice
Zdice
Beroun
26
article
Pořad na nádraží v době příjezdu jest ná-
sledující: Sokolové v kroji utvoří špalír od vlaku
až k čekárně I. třídy, v pořádku, jak naznačí
náčelník Č. O. S. a jeho zástupce. Hosté fran-
ccuzští projdou čekárnou, od které utvoří opět
Sokolové v kroji špalír až před nádraží. Zava-
zadla hostů dopravena budou zřízenci dráhy nej-
kratší cestou do hotelu de Saxe. Prapor fran-
couzských gymnastů postaví se v lévo před ná-
dražím, soukromé povozy pak v pravo. Do těchto
usednou dámy a hosté a kolem praporu seřadí
se francouzští gymnasté a hosté, kteří pak na-
stoupí ve čtyřstupu pochod do města. Povozy
předjedou průvod a pojedou zvolna před prvými
četami tak, aby tvořili jednotný průvod. Soko-
lové v kroji ubírati se budou v zástupu kolem
průvodu a tvořiti budou pohyblivý špalír.
Průvod ubírati se bude směrem k museu
král. českého, Václavským náměstím, Příkopem
do hotelu de Saxe. Francouzští borci vezmou si
v hotelích svá zavazadla a odjedou do místností
pěveckého spolku „Hlahol“, kdež budou v pro-
storném sále, propůjčeném sl. výborem „Hla-
holu“, bezplatně ubytováni.
Obecenstvo se žádá, aby zaujalo místo na
Václavském náměstí, poněvadž před nádražím
není dostatek volné prostory a ježto v době této
v krátkých intervalech přijede několik zvláštních
Sax
Hla
Č . O . S
Václavský náměstí
Příkop