1
title
Politický přehled vnitřní.
2
article
v četný stolový panšál, kdyi nej v. roabodnnti
ae dne 10. ledna 1853 obnos 50 z1, ostano*
vilo ? Proč neodpustil té tento obnos 30 al
jednoD pro vidy, misto aby s třicátým alatým
také pledohásejio'cb 29 zl. do vpoitn vsáto
bylo? V dnchu a účelu aákona, jeni nepochybně
velmi brzy ptedloien býti má. bude
na tom sáleieti, peněini p »taveni duchovních
správců dle nynějších pomérú aleni ti a ne
snad ještě zhorši til Uznala-li komité panské
sněmovny jii v roce 1885 faktum, ie nej-
skrovnějH vyměření stavu přiměřených důchodů
ekrovnSji vjmiFecy býti oemob'y. PředtTiím iebniho roka • poneeháai polovioe pUkjteí
badii perně aaoborárána aiiad* : ,1a oon- něbo pH odebráni «a na odpoěinak a povoleni
gruam non iont computanda, qnae debentur celé penie bea vyarédíeni к neachopnoati ke
parocho ratione labori)." < alnžbé jii na aákladé dokonóeuýoh 40 re>p.
Proó dále byl crčen obnos 30 al. jako 35 let ilniebnýeh, toto pti odvětvicb slniby,
Proó
panská sněmovna
3
article
Vjtknouti dloino, a nemohou li c. k. úřednici, okolnosti a při katdé temperature, která ani
jakut i učitelé ae svými platy vyjiti, které ; dle Réaumnra ani dle Celsia jako ve ikole a
v pt měrn a kongroon duch. správců o mnoho ' v úřadovně upravována býti nemúie, a přirod
větií jsou, jak pak má duchovni správce rvémn | nimi iivly bojovati, v horách neařidka celý
stavu a svému postaveni cdpividejíci důitoj 'den na aaopatřeni nemocného obětovali mnsí
non, ano jen moinon existenci nalésti, při tak — pak bnde teprve ařejmo a jasno, jak
nepatrném vyměřeni svých příjmů? smatné, nespravedlivé a — nechceme ani pra
Tím méně najde slninon existenci, poně- vým slovem to pojmenovali — t. j. v nunzi se
vedi při provádění zákona mnobá úskalí vy ! naleaajíoi dnobovni správce jen odpadky ze
stapují, jet obtížoá vyjednáváni sa následek j stola oněch třid obdarovali, které pro stát scela
mají (ко př. věitání stipendii). jiotč nic více nevykonají neš knéti ve správě
4
article
Dalli otázka, která také ve správě kcmise duchovni,
panské sněmovny iivě přetřásána byla, jest ta, j Odporoučíme četbu těchto řádků, ovšem
proě dle § 3. 1. lit g) dle platnosti sákona jen spěšně načrtnutých, ale proto neméně vá-
kongroového přídavky к fundacím od vpočteni j áných, našim statečným zástupcům v obon snětí
> příjmů beneficia spruštěny jeon, kdyi přece j movnáoh, zároveň všem trpícím spolu bratřím
die výnosu minitterského ae dne 29 prosince s přátelskou prosbou o vyjádření mínění, sda
1851 číslo 169 všechny od 1. června 1852 by korporativní šádosti o brtké definitivní
padavky к fnndaoim této přednosti poštvaly, ; opraveni našich tak smntnýoh poměrů na čase
která jim nyní odňata byla? Vláda bohuiel nebyly.
pcakáaala na to, ie krok spět (ad § 3. 1. lit. 1 Prosetím dovolujeme si avolati к о. к.
g) к ustanoveni citovaného minist, výnosn z r.‘vládě, která by směna celého zákona kongruo-
1851 sa následek by měl úhrnný roční rozdílového (i natanoveni o pensi) zamýšlela a při
290.355 zl. Tento důvod sdà se býti pádný, tom na všechny dosed uvedené stišnosti dle
jako iádný jiný !
panská sněmovna
5
article
Сэ znamenají iappalie nškolik set tizio dat!"
slatýob proti ohromným gamám milionů, které
káply do statni pokladny pobráním oirkevnfch
statků, ano jen tich krásných, prostrsnnýoh
klášterních bodov, které dnes ještě jako kasárny
slonií ivia Prahu, Olomouc atd.), a obrovskon
Praha
Olomouc
6
article
V Praze, dne 24. března
Košut v uherské sněmovné. Ve vóe*
sena pro er&r representuji? Menslesá-li stát rejší schůzi uherské sněmovny némil předseda
konečně ku kryti výloh pro státní úředníky sněmoiny Banff/ tyto návrhy: „Sněmovna se
finanční postaveni nikoliv tak nepřianivým a nscesii, aby jeji bula nad úmrtím Koáotovým
také pro opravení platův učitelstva potřebnou dán byl výras v protokole a sděl jej rodině
boudu našel, proč jsou všechny ony prameny sesnnlébo ; sněmovna at nloií svému presi-
vysohlé, ze kterých by ztav, stát vjehi sákla- dentu, by sestavil deputaci, jei by národ při
dech nejvíce podpírající, správcové duchovni, pohřbu zastupovala a poloiila věnec na Koin-
avé důstojné hmotné uspokojení bráti měl ? — tovn rakev ; konečné nechat se sněmovna
Àie co toma ještě dále řekneme? : usnese, nekonati áádné veřejné sehůae do
Košut
Koáotův
Praha
uherský sněmovný
uherský sněmovna
7
article
Při vydáních, které do lasse violiti ae konoe smnte nich slavností." Naproti tomu
mají, jii panská sněmovna na to poukázala, však učiněny byly oposiéni návrhy tyto : „Ко-
„ie nejen kancelářské výlohy za vedení matrik int bod vyhlášen aa národního mrtvého, posle
vůbec všechna toho dmhn vydání sa břeh a všechny obřady a ním sonvisioi, jakoi
práce, které se netýkají čistě církevních, ale i ařlaení pomníka nechat ae stane nákladem
převládni a výlnčně státních zájmů a tím aemě. Soustrast nechat se projeví protokolárně,
velmi značné býti mobon (jako při konioripoi, prezident vyrozumí o tom rodino a vyš e depa-
odvoda atd.), do výloh připočítali se mají. — ; tací do Torina, jeá by poiožda na rakev vě-
Naproti tomuto nejvýš loyálnímn rozkazu illo neo ; sněmovna se odročí a prohlásí, že se
stroje úředni melhodn provádčoí v tomto pří- v národn m a operním divadle neimí hráli do
pádě od jednoho mfstodršitelství ae dne 21. skončení smutečních slavnosti. Prohlášeni Ко-
listopadu 1893 č. 18007 citovaný výnos mini- šata za národního mrtvého a aa nezapomena
eteri» knltn se dne 24 dabna 1889 ě. 2500 telného občana uherského bndii vřadéno do
toho obsahn, ie objednáni knih matričných zákona." Ph hlasování pak byl přijat návrh
pro farní úřady na náklad náboienské matice vládní, totiž předsedy Banff/ho, 229 hlasy
dovolili nelle, a ie takto vseš ý náklad a pan- proti 93.
Torino
8
article
lálo farním úřadům dle výnosn ministerského Výtržnosti V Pešti. Kointovské vý-
ze dne 8. prosince 1885 Г a 1. è. 170 pro tržnosti v Pešti nejen áe neulevily, nybrá jesté Boohefortův, v němž praví o Paříži, ie byla
kancelářské výlohy přikázaného uhradili ze i vzrostly. Policie nestačila, povoláno tedy
má Ve svláitnim případě má tedy ob- vojsko, pěchota i jísda. Před spolkem žnrna-
noi per 17 al. 20 kr. kostelní kase vrácen bstův, kdež konána porada o účastenství na
býti. pobřbn, shlukl se obrovský dav, jenž aačal bá-
Za vedeni matrik a kancelářské výlohy keti kameny a cihly na policii. Policie sekala
dostává dotyčný farář 6 sl. 50 kr., má tedy šavlemi a zranila mnoho ozob. Na balkonu
10 slat. 70 kr. z vlastni kapsy dosadili 1? — objevili se dva opposióní žurnalisté, kteříž
Pešť
Paříž
9
article
Co si máme myslili o takovém výkladu pojmn : mlnvili к lidn a prndoe obraceli se proti po*
„kancelářské výloby" vůbec a zvláště o tako licii. Ti byh pak satéeni Výtržnosti daly se
vém ponétí «lepšení kongrny ? aejmena proti oném domům, na kterých nebylo
Konečně přicházíme kn předmětu, nejvy- smutečních praporův. Následkem toho vyslána
dálnějšímu přlepšeni vyšadnjíoímu. pěchota do Andrassybo třídy, hnsaři pak na
Při vyjednávání o návrhn aákona kongrno- náměstí Františka Joaef«, ua tržiště před mn-
vého měl výbor jii tenkráte si to, do krnhu zenm a před operu. S opery byl černý prapor
■vébo roavaiování také přibrali postavení opét iň«t. Po aohňii pak poslanecké sněmovny
kněií. к úřadu již neachopných, které vládní konala se »e snemovní sudové ministerská rada,
předloha docela stranon odstrčila, ■ tím odů- na které* usneseno, aby všethny výtržnosti
vodněním „ie ohled na finanční postavení byly potlačeny násilím. Zatčen byl i opoziční
řádného přilepšení defi ientům ned.volojo“, poslanec, kterýs háael po policii kamením. Ph
avláště kdyi všeobecně anámo bylo, ie skoopé celé všas svlaétě zajimavo jest a poiornhodno
aaopatřeni deficientů v podstatě dotace katol. zároveň, ie vlazteuóioi mad.rský tábor ívs-
dnohovenatva «nad ten nejbolestníjší bod jezt, vých dvorní opero a „Národní divadlo“ bom
e volání po aspoň nějaké pomoci nejnntněji bardovai proto, ze se v nioU hrálo (coi bylo
platnými se stávala. РГУ anenoiécím Kointovy pamatky), a že týi
Sněmovna sama nznala v 312. aesení ze dav nic uemél proti torno, ie se hrálo v di-
dne 7. května 1883 oprávněnost požsdavkn vadle pro lid a v divadle bndínském.
tohoto tím, ie přijala resolnci navraenon od
Joaef
národní divadlo
10
article
výboru pro upravení kongrny. aby pense du* ; РлИйск^ DÍebied ZaliTaBlČIll
chovníoh, pro f/zioké ohyby a dnobovni správy; JI" _ ....
vzatých, tlepšena byl*
РлИйск
11
article
správy,
V Praze, anr 24. března.
Praha
12
article
Dle schemata II. výměru pense pohybují; Encyklika к Polákům. Z ft ma usnese
dotyčeé platy pro samostatné doohovrí muje К. В ae včerejška: Papež vydá dnes
správce se službou až do 40 let od 300 slat, entyzlika к pol.kym bisknpům, v niž mlaví
co 650 zl., pro výpomocné kněze od 250 «I. papež o sama minuloati Polska, o věrné odda-
do 300 sl. Z milosti může m nistr vyučování nosti PuUaův рьр žské Stolici, a o Hmné
diventi zvýšeni až к nejvyžšímn obnosu 600 potti Polákův za příčinou poiledního jubilea.
»1 resp. 400 sl. Polziým katolíkům rakonssým doporučuje pa
Srovnáme-li a tímto nestranná výše obnosů pei, aby vděčně nanaii náboženskou horlivost
pense pro učitele a všechny obnoty, které se svého mocnáře a klade jim na srdce aby pe
do těchto pensi jii nyní věítati mohou, a bn- čovali o roavoj krakovské university a Sáto
donocě ještě vpoóton, nváiíme-li, ie státní liokých řádů, zvláště pak řádn Bieuianzkého. ' Hrob týi na Vyšehradě npraven jest pod krnh-
úřednici ve »vé žádosti se domáhají výměra Z Belgie. Všecky dosavádní pověsti a tou, kde hlavními dveřmi vcháaí se do chrámu
peuie e vpočtením každého jednotlivého alo- zprávy o navratn krále do Brusein i у у ne- a vyniká bea odporu nevšední krásou a dů-
která svláitš mají býlí určena.
Připoěteme li к tomo, jaké oběti, mrao-
tosti a pod. při dneiníob aáiti plných poměrech
ve styku se aástupoi obol a ikol dnobovni
správce na svá bedra vsítí mnsí, jak lábnkné
a morivě mnohé dnobovuí práce působí, jak
knés tak éssto i iivot a zdraví nasadili mnii,
jak pro dnobovni správce v pravdě iádné
úředni hodiny, jako je máji úřednici a ně.teié
nejsou, ale jak kaidon minutu ve dne v noci
jakmile povinnost volá, kuěs к fauci připraven
býti mnsí, jak týi při kaidém poěasf, sa viech
Polák
Papež
Polákův
Polsko
Vyšehrad
Belgie
13
article
í moinosti ohled všiti chtěla : aBis dat, qni cito
•právny, rebof antentická správa teprve nyni
přiobáaí, že král vrátil ее do Bröseln teprve
včera. Roanraelost * choroba králova jsou prý
velmi važ y.
Ze Srbeka. (Manželství Milana
a Natalie.) „Mír", liat metropolity Miobala,
pnbliknje rosbodnoti ve příčině maněelatví bý
valýoh královských manielův srbských Milána
a Natalie. Dle publikace metropolitovy cení
•právno pohlíželi na aùleaitoet tato tak, jakoby
metropolita Michal v odporu ae svým dřívějším
stanoviskem byl ntnal, ie msnšelztvi Milana
a Natalie bylo sknteéné rosvedeno a ie tento
rosvod nyni prohlásil aa arniený proto, ie
obé roavedené strany dohodly se o dali m
•poiniití. Věc jest jinak. Sbor za předsednictví
metropolity Michala oznal, ie manšelský spor
krá'ovský patří před bělehradskou konaiztoř
právě tak, jako každý jiný podobný spor
v okresu konsistoře bělehradské. Rozvod manželství
Milána a Natťie byl vysloven archi
jerejským sborem a metropolitou Teodosiem.
tedy instancí docela nepovolanou. Rosvod
kromě toho nemohl právoplatně býti pronltien
také proto, ie podle zemských aákonů srbských
nemůže býti nikdo odsouaen, kdo nebyl slyián
a Natalie siyiána nebyla. Dle aákonův, jimiž
se řídí pravoslavná církev v Srbska, jednal
metropolita Tceoaosij ú, l<ié libovolně a nezákonné,
když zvým listem ze dne 22. října 1888
byl manielitvi Milána a Natalie prohlásil aa srn-
šené. Nebyl tedy nyní rozvod zroien a man
ielatví Nataliino a Milánovo obnoveno, nýbrž
stalo se právoplatné prohlášení, ie manželský
rozvod Natalie a Miláoa právoplatně vůbec
nikdy ani neexistoval.
Milan
Natalia
Miobal
Michal
Michalus
Teodosie
Nataliin
Milánovo
Miláo
Milán
Milano
Srbsko
14
article
Metropolita Klement. Ze Srědoe oznamuji
: Metropolita Klement, nyni milostí knížecí
úplně sproitéoý trestn, opnstl klášter
v Tetevenu, v němá téměř celý rok byl u<és-
něn. Nyní bnde se jednali o to, sda'i Ь вкпр
Klement podrobí se požadavku vlády, aby ze
vsdal biskupství, z něhož jest nepřessditelný
a nesesaditelný a na kteréž jej byl zvolil lid
a ex roba potvrdil.
Francouzská společnost proti socialistům
a anarchistům. Minulou neděli
byl/ ve dvou departementech volby poslanců,
jejichž výsledky potud jsou zajímavé, pokud
dokazují, jak sociální demokracie ustnpuje což
patrně jest následkem pumových atentátů
anarchisty spáchaných. V departementu Somme
i Tarne svoleni byli republikáni. Socialisté
sami počínají vůči veřejrémn mínění a výh d-
néma vyšlapováni vlády rosředovati své víno
reap, svůj absmt — vodou. To nkáaal den
18, břesna (den povalení komnny). Ani v so
bota ani v neděli neudály se výtržnosti. So
oialisté vynahradili sákas červených odznaků
tím, že ozdobili hroby kommnniztů roka 1871
tam sastřelenýoh mieto červenými nemabndkami
selenými větvemi bokovými a květně cedě e.
Originálním způsobem „pomstili" se účastníci
dyehánkn v Maizena dn penple na Mont-
marktn aa to, ie netměii vyvěsili červené pra
pory. Na jídelním lístka měli samá červená
jídla. Měli tedy hamry, červená vejce, červené
fisole, červenou kapusto, krvavé beefsteaky a
hollandský sýr a červenon kůrkon, к toma
červené vino. (Vida „nboiáky 1*) V revolucio-
nářském Saint Quenn však bnde asi sesaitn
maire, poněvadž povolil slavnost ékolní mládeže
vladcn zakásanon. Na banketu sooiálně-
revolučniho ústředního výboru předčítal: list
Klement
Srědoe
Teteven
Somme
Tarn
Saint Quenn
Mont
15
article
policií proměněna v myši past a ve Francii
pannjí prý dnes.inkvisice a —Vlach Lev XIII.
(Podle Rooheforta bylo by tedy nejlépe anarchisty
nechat tropili, co chtějí.)
К výbuchu ve chrámu u Grenoblů
V ckolí ucce Jailiieu, kdež ndál se ne prahu
chrámu poslední výbneb, jsou továrny na hedvábné
acuii, papírny a tiskárny látek. V blízkém
pak Boorgouinn json továrny na bavlněné
látky, cukrovary a přádelny, tskie není vyloučena
možnost, že výbuch spáchá y anarchistické
ž vly a těchto továren. Výbuchem pumy nebyl
nikdo poraněn, nýbrž к úrazům došlo teprve
při nastalé panice.
Ze „spojené“ Italie. Mezi vládou a
finančním výborem ve sněmovně jest prý největší
capjetí, noněvadž fiuaněni výbor nejen
nechce v.ádé a navrhovaných nových daní po
voliti Ď2 milionův, nýbrž žádá ještě úspory
ve vojenství. Vláda tvrdí, ie by po těch
úsporách bylo vojsko italské nebezpečně sesia-
heno, a odmítá i v ostatních ohledech jakýkoliv
ústnpek. Schválí-li také sněmovna ata
novisko finančního výborn, dojde na roapnitění
sněmovny.
Vlach
XIII
Roohefort
Francie
Grenobl
Italia
16
article
Kronika církevní.
Kronika církevní.
* Slavnosti a pobožnosti. VEnausíoh
bade v pondělí velikonoční Jeho Eminence ndp.
kardinál a kcíie arcibiskup o 8. hod. ponti-
fikálni mži sv. slucžiti. O 10. hod. bade české ^
kálání; o 11. hod. mše sv, se zpěvem lido. ;
0 4. hod. odpol. pontifikálu! nešpory ; o 5.
hod. německé káainí ; o 6. hod, av. požehnání.
* Boží hroby byly včerejšího dne po!
celé Prase pilné navštěvovány. Nejvíce hrnnly
se listapové do Eman* a na Vyšehrad kde!
téměř po celý den naplněn byl chrám až do
éeiié hodiny večerní aboinými návštěvníky.
svatý . slucžiti
Eman
Vyšehrad
boží hrob
17
article
atajnostf. Po celý den hořelo v něm voliki
množství světel roamanitáho drnhn, coi dodávalo
celku alavnoatníbo půvabu a vaneienébo
lesku.
* DudioveuNtvo diecéee splitsho-
makareké obrátilo se na papeže •« stížností
na bisknpa Nakiěe, ie proti sněni hnily
„Grande manna" chce samesiti ožíváni g’agol-
•kého misiálu a zavádí latinskou liturgii, což
prý odpornje bietorickémn i avykovémo práva
v discési platnému. Jednání kisknpovo prý má
aa následek, ie jednota jaiyka liturgického
v diecézy prolomena byla a duchovenstvo ros-
štěpeno v tábor glagolietů a latiníků. Petenti
pros! av. Otce, aby jasykn staro* ovanskému
jako jedině platnóma jasykn liturgickému v die-
cèsi platnost zjednal.
Grand
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
ЯЧГ* К dnešnimu číslu přiložena
jest nedélní příloha „Čecha“ č. 12
* Nejnovčjái hrdinové národa. Dle
Plseňtkého Obaorn" prý „pan K. St. Sokol
byl mezi tím (neš nastoupí treat) pozván do
několika krajin českých i moravských, by tam
řečnil." Nepovažujeme takové pozvání sa remoino,
védyf političtí epileptikové json snad
po celém národě nairm roztroušeni, ale sajifté
pokládáme, že by ae každá krajina „česká i
moravská" za takovon návštěvu velenotivě poděkovala,
nesakásah-li by si ji vůbec. A kdyby
zmíoéni mladíci měli jen trocha avéscadnozti,
poznali by v jakém nepoměru jest jejich nárok
na národní velikáš tví s jakosti i mnohostí jich
„činnosti" politické. U nás aspoň json řady
mniů působících skromně a nehonesivě v šiko
národním, kteří by větším právem mohli před
národ předsiionpiti než mladíci, jejichž poli-
tiokon dnši tvoři cholerické vlastenečt í a pře-
mrštěnoat vyživší se úplně c národní
povahy. „Plzeňský Obzor" podotýká к toma
ovšem: „Bade li mooi vyhověli pozváni tomo,
jest ovšem otázkou" a solidarito svou se So
kolem a Škábou projevuje tímto povzdechem :
„Po odchodu jich zůstane jisté prázdno
mesi námi a v duši přátel jejich opravdový
■tesk."
* Slovutný pandektista proti civilnímu
sňatku. Ve vídeňské právnické společnosti
mél ve středa přednáška dr. Jindřich
Deruba r g člen panské •oěmovnj' prnské,
profesor university berlínské, jeji předseda
■polku dr. Stremajr označil jako „prvního
pandektista v Německa". Přednášel o themata :
Čecho
Sokol
Škába
doktor
Deruba
Stremajr
Německo
profesor univerzita
19
article
„Obrazotvornost v právu". Výklady jeho nesly
se tím směrem, ie všecko právo tkví v duši
Ldn, či jak se řečník vyjádřil v „obrazotvornosti*
lidn, a ie jest odsouzeno к vymření,
neživí-li se z této půdy. Z tohoto stanoviska
osvítil prüf. Dernbcrg mimo jiné inititnce
právni též moderní způsob sňatku manželského,
povinný sňatek oivilcí. Úsudek jeho
zněl úplně odmítavě a netají se s ním,
ačkoliv věděl, ie, jak prohlásil, vstupuje na
půdo palčivou. Prot ví se to „obrazotvornosti",
citovému života lidn, dovozoval řečn k, když
onen důležitý akt, jeni rozhoduje n»d < s .dem
■couhenoů, děje se bez vyššího posvěcení.
Z aktu spojeni manželství mělo by zářili evětio,
které bndoncí cesty ienioha a nevěsty os ě-
tlnje a září až do tmy zármutku. Nejedná se
při tom jen o to, aby se účinkovalo na mysl
nejbiíie zúčastněných, jedná se též e zájem
společnosti a ititi, kdyi posvátností formy
sňatku společnosti se ukáíe, že se nyní jako
členové její připijají, aby na další stavbě její
pomáhali. Této potřebě vyhovováno bylo nejlépe
sňatkem církevním a po staletí byl on tou
jedinou formou. Rozvoj moderní idey a moci
státní uzazal t ho potřebo, aby ztát se o uzavření
sňatkn více sterni nei dříve Ale ■ toho
nenásleduje, ie by mnsil zavésti povinrý ■ natek
občanský ; к tomn cí i není ničeho jiného
potřebí, než aby orgány církevní svá matriky
daly stata к dispotici. Orgány církevní, faráři,
také ie re «ели lépe hodí к tomu, aby vyko
návaly a dokumentárně ztvrscvaly takové akty
obecně úřední, než úřady světské. Lte také
lidem snaze k n m se destati, nei ke vzdáleným
Prot
20
article
Baratto úřadům obecním. (Jako „S'andez-
amty" v Německa.) Žádají civilní sňa'ek jménem
sv-body svědomí ; ale z tohoto stanoviska
ize odůvodnili jen fakcltativní sňatek civilní;
povinný jest násilím ua svědomí. Tyto výklady
elovntného pravn.ka přijalo poslucháčstvo —
jak „Yaterl." praví — »mit Stillschweigen
theilweise mit Verblüffung anf", poněvadž neočekávalo,
že Dernbirg bade miaviti proti
civilním" tň&tka
* К fondu pro katolické spisovatele
ve družstvu „Vlasť“ přistoupila sa člena
zakládajícího — 100 в). — slečna Albina
Fortýnová, učitelka na Klecanecb. — Přispívajícím
členem te stal Josef Slavik, mřšfan
v Novém Měaté nad Metnjí. Úkolem fondu
tohoto jezt mimo růaué kniturni účely podporovali
nosné nebo nemocné nebo atařim ku
práci neschopné katolické spiiovatele, i j>st to
v zajmu všech těch, kteří se spisovatelstvím
obírají, aby к fonda tomato ва členy př stoupili.
— Knihovní fund obdarovali : AI. Demel,
spiritasi v kníš. arcib. semináři v Olcmonoi ;
Vaclav Fišer, farář v Cinawsldn, Fr* Jcsef
Mergl, farář ve Volfartiofch, a Josrf R idál,
aámeoký kaplan v Třeboni, — Na koupi spol
S andez
Albin Fortýnová
Slavik
Demel
Vaclav Fišer
Jcsef Mergl
Německo
Nový Měatý nad Metnja
Olcmonoi
Francie
Třeboň
К fond
Cinawsldn
Josrf R idaleko