Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

31. srpna 1909. Císlo 240

4 article

1ovi místo na státním gymnasiu v Králové Hradci. Ministr vyučování dále jmeno- val: skutečnými učiteli na státních středních školách prozatímní učitele: Josefa Mikeše n státním gymnasiu s českou řečí vyučovací v Č. Budějovicích pro tento ústav; Oskara Pohl z ústavu pro vzdělání učitelek s německou řeč vyučovací v Praze pro státní reálku s německou řečí vyučovaci v Českých Budějovicích; Jana Schaffera na státním gymnasiu v Zatci pro státní gymnasium v Ústí n. L.; dra. Jos. Urea ze státní reálky v Litoměřicích pro státní reálku s německou řečí vyučovací v Plzni; Josefa Voita ze státního gymnasia v Karlových Va- rech pro tento ústav. Úřadní list uveřejňuje dále jmenování su- plenlů: Roberta Čecha ze státní reálky v Pi- sku pro státní reálku v Rakovníku; Františka Dewalda ze státní průmyslové školy v Čer- noveích pro státní reálku v Litoměřicích; Frant. Friedla ze státního gymnasia s německou řečí vyučovaeí v Praze na Malé straně pro státní gymnasium v Hostinném; Kamila Fürsta z akademického gymnasia v Praze pro státní gy- mnasium v Přerově; Eduarda Holého ze stát ní reálky v MI. Boleslavi pro státní gymnasium v Čáslavi; Antonína Jandíka ze státního gy mnasia s českou řečí vyučovací v Praze, v Tru hlářské ulici, pro státní gymnasium v Třeboni dra. Otokara Janoty ze státní reálky v Praze Holešovicích pro státní gymnasium v Litomyšli dra. Ferdinanda Jüthera z III. německé slát ní reálky v Praze pro státní reálku s německou řečí vyučovací v Olomouci; Jarosl. Kašpara ze státní reálky v Žižkově pro státní reálku v Č.

Král Pohl Schaffer Voit Čecho Dewald František Friedl Fürst Holý Jandík Janota Jüther Jarosl Kašpar Hradec Č . Budějovice Praha Český Budějovice Ústí Litoměřice Plzeň Karlová Virginie Rakovník Čer Přerov Boleslav Čáslav hlářský ulice Třeboň Holešovice Litomyšl Olomouc Žižkov státní střední škola prozatímní učitel : Josef státní průmyslový škola

5 article

Třcbové; Jana Keilwertha z II. německé státní reálky v Praze pro státní reálku v Lokti; Josefa Knechtla ze slátní reálky s česko řečí vyučovací v Praze na Malé straně pro stát ní reálku v Kostelci n. Orl.; Oskara Lach- nera ze státní reálky v I. okresu ve Vídni pro státní reálku v Litoměřicích; Kašpara Neku ta ze státního gymnasia s českou řečí vyučovací v Čes. Budějovicích pro státní gymnasium v Li- tomyšli; Ludvíka Novotného ze státního gymnasia ve Vys. Mýtě pro státní gymnasium v Rychnově; Šimona Soukupa z první ně- mecké reálky v Praze pro státní reálku v Úst n. L.; dra. Josefa Svobody ze státního reál- ného a vyššího gymnasia v Chrudimi pro státní reálku v Kutných Horách.

Keilwerth Knechtl Lach Kašpar Novotný Soukup Svoboda Praha Kostelec můj Orlický Vídeň Litoměřice Čes . Budějovice Mýto Rychnov Chrudim Kutná hora

6 article

Ministr vyučování dále jmenoval proza- tímními učiteli na státních střed- ních skolách suplenty: Ant. Woschitze z třeti německé státní reálky v Praze pro státni gymnusium v Serethu; dra. Pavla Deut sche ze státní reálky v V. okresu vídeňském pro stát- ní reálku v Litoměřicích; Bohusl. Doubrav- ského ze státního gymnasia s českou řečí vy- učovací v Praze, Truhlářské ulici, pro státní reálné a vyšší gymnasium v Chrudimi; Josefa Dvořáka ze státního gymnasia s českou řečí vyučovací v Plzni pro státní gymnasium v Čá- slavi; Jana Jirschika ze státní reálky v III. okresu vídeňském pro státní gymnasium v Žatci; dra. Jindřicha Jelínka, zkušebního kandidáta na státní reálce v IX. okresu vídeňském pro státní reálku s německou řečí vyučovací v Plzni- Františka Kaldu ze státního gymnasia v Tre- bíči pro státní gymnasium v Čáslavi; Antonína Kallu, výpomocného učitele na obchodní aka- demii v Praze, pro státní reálku v VII. okresu vídeňském; dra. Karla Kestlera ze státní reálky s německou řečí vyučovací v Praze pr státní reálku v Pulji; Františka Kunze z první německého státní reálky v Praze pro státní reál- ku ve Warnsdorfu; Eduarda Möldnera, zku- šebního kandidáta na německém státním gymna- siu v Praze na Příkopě pro státní gymnasium v Lubně; Bohumila Nevyjela ze státního reálného a vyššího gymnasia v Praze, Křemen- cové ulici, pro státní reálné a vyšší gymnasium v Novém Bydžově; Rudolfa Novotného ze státní reálky s českou řečí vyučovací v Karlíně pro státní gymnasium s českou řečí vyučovae v Čes. Budějovicích; Jan Otáčka ze soukro- mého dívčího gymnasia spolku Minervy v Praze pro státní gymnasium v Německém Brodě; Frt.

Pavel Deut Bohusl Dvořák Jirschik Jelínek Kalda Kalla Kestler Kunz Möldner Bohumil Novotný Jan Frt Praha Sereth Litoměřice truhlářský ulice Chrudim Plzeň Čá Žatec Tre Čáslav Pulja Warnsdorf Lubno cová ulice Nový Bydžov Karlín Čes . Budějovice německý Brod spolek Minerva v Praga Křemen

7 article

Seharff a ze státní reálky v XV. okresu vi hr. Šlika, kterého z uherské vojny dobře znají a podle panujícího madarského smýšlení ve své stolici jako draka sobě představují; žádali pak sobě snažně, jemu představenu býti, leč náho- dou se zameškalo jejich žádost hraběti před nésti, které by zajisté byl neoslyšel. Na bále byl též korespondent ilustrovaných lipských novin a vyžádal si podoby télo stráže do Lip- ska zaslati, kdež jich tedy za nedlouho vykres- lených spatřime. Všechny tance byly nově kom- ponovány; skladby pp. Pivody, Vintra, Titla, Lisinského, Vojáčka, Skuherského, Kocipinského a Šulce byly vůbec slavně podařeny. Trpký kus práce ještě nastane, co s čistým výnosem uči- niti, aby se každému zadost stalo a abychom sobě i u vlády vážnost zachovali.« Druhý referát (od jiného dopisovatele) stě- žoval si do slovanského bálu, že jednak všem vídeňským Slovanům (rozumějme i chudším) nebyl přístupným (vstupné 5 zl. střibra pro osobu), a hlavně, že se v něm prý málo slo- vansky mluvilo. V té věci otiskneme dodatek Havličkův, kterýž v celku přikloňuje se k mí- nění dopisu námi uvedeného. Zní: »Nelze za- pomenouti na okolnosti mista času a nelze upírati, že bály co možná skvostné ve Vídni od Slo- vanů a pod jménem slovanských dávané jistě jsou všeobecné slo- vanské věci velmi k prospěchu.

Šlik Pivoda Vintr Titl Lisinský Vojáček Skuherský Kocipinský Šulc Havličkův Vídeň St Seharff

8 article

Rozdíl (ovšem)dělati sluš! mezi zá- bavami Slovanů mezi sebou, aby- chom tak řekli podomáeku a ne- nuceně, a mezi zábavami Slovanů, ke kterým si sezvou cizi hoslty. Při prvních jest pravidlo nenu- cené a bezohledné vyražení, při druhých jest a musí býti pravidlo, ukázati se cizím, třeba ina po- mluvu přišlým hostům v jak možn největší skvělosti, a vyvracovat tím u cizinců zakořeněnou, nám skodlivou myšlenku, jakoby Slo- vana chudý a služebný bylo vš jen jedno.« *) — Ováem slova nejvýš poučná i dnes pro nás! (Dokončení. ) * »Slovane, r. 1851, číslo 10., str. 311, a sl. deňském pro první německou státní reálku v Praze; dra. Františka Tyru ze státního gy- mnasia v Jičíně pro státní gymnasium v Lito- myšli. Ministr kultu a vyučování jmenoval suplenta na státním gymnasiu v Král. Dvoře Ferdinanda Mládka prozatímním učitelem tělocviku na první české státní reálce v Plzni.

Tyr Král Mládek Praha Jičín Plzeň Slovan

9 article

XVI. mezinárodní lékařský sjezd v Pešti. (Původní zpráva »Nár. Listů«) Noví a noví členové přicházejí, místnosti sjezdo- vě jsou přeplněny, maďarskému komitétu podařiloe oživiti starou instituci, která se zdála již již vzíti konec nezasloužený. Bylot na posledním sjezdu lissa- bonském i s portupalskými lěkaři pouze 1762 účast- níků, kdežto sjezd přítomnný dosáhne čísla 5000. Veskeren zdejší tisk věnuje sjezdu největší po zornost, universitní profesoři jeden za druhým píšt ad hoe celé články. Oficiální abstinence slovanskýeh lékařů rakousko-uherských, jak jsem se již v prvém dopise zmínil, stále leží jim v hlavě a stále se na- máhají věc samu zlehčovati a za nevčasnou pova- žovati. Z českých lékařů jsme dosud zahlédli prol dra. Heverocha s chotí, přimáře dra. Zahradnick éh s chotí z Německého Brodu, cís. radu dra. Semeráde z Mladé Boleslavi, odh. lékaře dra. J. Košáka a dra- M. Dobrého z Plzně, dra. Šmidrkala z Roudnice, asi- stenta dra. L.iboňského z Prahy, dra. Kurku z Moty- čína. Jak dnešní číslo sjezdového věstníku sděluje odpadá schůze ústředního slovanského komitétu, je- likož čeští lékaři oficiálně odřekli účast.

Nový Heveroch Semerád J Košák Šmidrkal Kurek Pešť německý Brod Mladá Boleslav Plzeň Roudnice Praha Mota Bellot

10 article

Dnes o 11. hod. dopol. byl sjezd oficiálně zahá- jen v místnostech městské reduty (Vigadó). Mísinosti tyto zaslubují zvláštní zminky. Jest to velkoleps stavba byzantsko-maurického slohu na tak zv. re- dutním naměstí (Vigadě tér), postavená v letech 185e až 1865 dle plánů pešťského architekta Feszla. Vn třek jest přepychově zařízcn a obsahuje krásný sál taneční, na jehož ralerii jsou velkolepé varhany, dál jsou zde sály koncertní, velká zimní zahrada atd- Na schodišti jsou fresky uherských malířů Thana Lotze; náměty vzaty z uherských bájí. Nástropní malba hlavního sálu představuje 4 hlavní uherské řeky; v kredenčním sále jsou dvě velké nástěnné malby: Thanova „Atlilova hostina“ a „Král Matyá vítězí v turnaji nad českým rytířem Holubářem“ o Alex. Wagnera. Nad buffelem jsou hezké skuplny dětské od Lotze.

Vigadó Vigad tér Than Lotz Thanův Atlilův Holubář Alex Wagner Lotz

11 article

Dlouho před zahájením scházelo se přečetné u častnictvo sjezdové s damami, takže již půl hodiny před zahájením místa poblíže čestné estrády byl obsozena. Viděls tu všecky možné uniformy zá- stupců jednollivých států. Přesně o 11. hodině vstou- pil do sálu arcivévoda Joscí jako zástupce císaře protektora sjezdu. Hned na to zazněl mocný zpě maďarské národní hymny (szózat); po něm se ujal slova president kongresu král. dvor. rada Korányi Po něm přečetl (téměř všecky řeči byly čtěny) zaha- jovací proslov zmíněný již zástupce protektora řeč dosti aklamovanou. Bohužel, že pro přílišný hluk nebylo lze slyšeti téměř ani slova. Pak se ujal slova známý násilník nemaďarských národů hrabě Vojt Apponyi, jako ministr kultu a vyučování. Jest to zjev vskutku marclální, znameníta výmluvnasli, ja. hož slova byla dobře srozumitelna a hojně aklamo- vána. Zejména Maďaři mu eljénovali. Jeho vystřídal pak Koloman z Foleppu, vrchní purkmistr pešťský. jenž uvítal sjezd jménem města. Sekretář sjezdu prof

Josce Apponyi Maďar Koloman Folepp kongres

12 article

Grůsz přednesl na to svoji zprávu, jež je dosti zají- mava vzhledem ke stanovisku slovanských lékare tohoto soustáti. Pravil, že na posledním sjezdu lissa- bonském minist. rada prof. L. Tóth dal návrh, aby příští „kongres všech národů“ („,Congrěs de toutes les nations“), jak se zprvu sjezdy tyto nazývaly, ko- nal se v Pešti a přání to že se stalo skutkem. Líči pak dále postup všech sjezdových prací. Na před- běžných pracích sjezdových se prý zúčastnilo cel- kem 38 národních komisí s 800 členy. Oproti I. mezi- nárednímu lékařskému sjezdu v Paříži r. 1807 pořá- danému, jenž čítal 333 francouzských a 589 cizích účastníků a proli poslednímu sjezdu lissabonskému jeví prý se tu znamenitý pokrok, takže lze za to míti že myšlenka sjezdů mezinárodních nezaniká, ha na- opak utěšeně se rozvíjí, a životnosti nepozbývá. Ži- volnosti této je prý, dle jeho mínění, zvláště to při- činou, že se výhradně věnuje práci vědecké, Již první kongres pařížský prý vyslovil se o svém účelu, že „le but du Congrěs est exclusivement scientifique“a

Grůsz profesor L Tóth Pešť Paříž Congrěs jít toutes

13 article

požadavek ten jest také ve stanovách sjezdu vyslo- ven. V dalším se pak zmiňuje o nevelkém stáří kul- tury maďarské, za kterou tento národ děkuje zejména kultuře západní. Nicméně prý dnešní pokrok maďar- ský dosvěděuje, že národ tento, zejména za pano- vání nynějšího krále, má plnou schopnost, výsledek západnické kultury přijati za svůj a dále o jeho vý- voji pracovati. „Nikdy prý nepotřebovalo lidstvo více uklidňující a povznášející síly vědy nežli dnes, kdy zápas národností v širém světě tak silně a urputně se vede. Ve vědecké práci se mohou všecky kulturní národy spojiti; Pasteur měl plnou pravdu, řekl-li: la patrie de la science emhrasse T'humanité toute entiěre. Pro vyrovnání protiv se hodí zvláště věda lékařská, která stojíc ve službách humanity, neutra- litu vědy nejlépe dosvědčuje. Z našeho jednáni jest politika vůbec vyloučena — vyjma ona, sloužící vyrovnání protiv a spoje- ní: neznáme jiných zbrani nezli oněch vědy, nesledujeme jiného cíle — nežli dobro lidstva! Ze srdce jest mým přáním, by

Pasteur le patrie jít le science

14 article

XVI. mezinárodní lékařský kongres zůstal věrn svým celá desetileti trvajícím tradicím.“ Není třeba připomenouti, že slova p. sekretářova Byla celým shromážděním živě aklamována. Došel tedy projev slovanských lékařů povšimnutí na přl- slušném místě. Po řeči sekretáře sjezdového následovala cel řada proslovů delegátů jednotlivých států. Nejbourli- vější uvítání sklidil zástupce italský, světoznámý prof. Bacelli, jehož latinská srdečná řeč shromá- zdění uchvátila. Stejně bouřlivě byli aklamováni zá- stupce bulharský Ivanov (řeč jeho pro přílišnou vzdá- lenost jsem nezaslechl), pak del. francouzský Lan- douzy, a zejména také známý japonský badatel Ki- tasato, jehož zjev vyvolal mimořádnou pozornost S nejmenším úspěchem se setkal zástupce rakou- ský, jenž oratorským tonem příliš dlouho posluchače obtěžoval. Úspěch měl také zástupce turecký. Slavnostní tuto schůzi zakončil pak president Korányi, po němž znovu zazněl sózsat — Byla to vskutku obět, za tropického vedra býti přítomen téte přes 2 hodiny trvající schůzi

profesor Bacelli Ivanov ki Korányi Lana

15 article Pokud jsem měl príležitosí mluviti s českými ko

Pokud jsem měl príležitosí mluviti s českými ko legy, sjezdu obcujícími, mohou jen Holožiti, že větji na, ba téměř všichni zde přítomní čeští kolegové je- ště dnes nevěděli o výsledku čtvrtoční schůze a je- ště dnes nikdo ncobdrzel do rukou oficiální odřek Dr. K nutí účasti. Ku protičeským výtržnostem v Jablonci n. Nis. Demonstrace násilníků německých, při nichž válně ohrožen život Čechů i jich majetek, jsou skon- čeny. Ale to, co nyní po demonstracích činí starosta města Posselt s městskou radou a redaktor »Gablonzer Taghlattu« Melzer, proti lomu nutno za český lidv Jablonci n. Nis. usedlý důrazně proteslovati. Městský úřad vydal Iživou vyhilášku a svedi demonstrace na Čechy. Městská rada ve zvlášlním sezení rokovala o událostech posledních dnů a opet lživě napadla Čechy ze skutků, jež sami Němci za- vinili. Starosla města Posselt volá k zodpovědnost vládu, že dovolila k ochraně českých lidí postaviti několik česky mlavících četníků a že se osmělíla prověsti u soudu výslech provinilých demonstrn oto. Politické německé strany vykřikují do světa, jak ne mectví Jablonce jest ohroženo a konají pratestní schůze proti tomu, že jim nebylo dovoleno nájil proti Čechům do krajnosti provéstí. »Gablonzer Tagblatt« píše dále proti Čechům jak zosnovatelům demonstrací, mluví o agitátorech a 11 č věechny udalosti s tak ošklivou lží, ž i slutní Němei odsuznjí tohrubě, ne- poclivé a lží prosáklé zpravodajstv »Gablonzer Tagblattu«. Izahraniční lisly ně mecké berou své zprávy ze lživých pramenů rastanca německých násilníků. Na všech stranách se mluv a nenávistí o přivandrovalých Češích a jich útocich na německý ráz města.

Čecho Posselt Gablonzer Melzer Iživá Němec Čech Jablonec Nisa Čechy Gablonzer Tagblatt Gablonzer Tagblatt

16 article

Starosta města Posselt, městská rada, »Gablon vee Tagblatt« a přívrženci těchto tupí všode český li a viní z něčeho, čím vinen není. Proto hájím potupený lid náš, proti němuž zvláště radnice nedovolený mi a neslušnými zbraněmi bojuje. Nebudu vypočitavati všechny ústrky a rány, jimiž obdárování jsou Češ v Jablonci žijící a jež často i existence jich ničí, a proti tolikeré špatnosti, jež se zlomyslnou úskočností, buzeharakterností i zbabělostl byla snesena na český lid, musí se ohraditi každý člověk atřízlivý. Dovede-li hrubé násilí Němců níčili náš li existenčně, dovede-li děti naše poněmčiti a z jich řad získati slušný počet nejfanatičtějších odpůreů české věcí a renegátů, bez nichž jast nemystitelný ryse německý ráz města, německé radnicea protičeské spolky, dovede i český liď proti násilí Němců postaviti hráze, třeba česká menšína byln namnoze bezmocna, protože nemá ani těch práv am té ochrany, již pině účastní jsou Němci. Právo k životu nutí nás k tomu, bychom vystoupili proli všem lžem, hanlivým útokům a nepoctivosti, s jakou se mluví a píše o českémn lidu a branili se proti všem činům, jimiž omezojí naši odpůrci český li na svobodě, volném duševním vývoji a v jeho životním povolání. Protestují proti násilnému a nepěknému jednání Němeů s českou menšinou, protestuji proti lži, j ž chtějí nás potupiti a viniti z činů, od nichž jsm byli daleko a se mnou protestuje každý, kdo ma svědomi, smysl pro pravdu a lidskost, charaktera V. Hl adký. česl.

Posselt Němec Jablonec

17 article Z podniku společné vodárny pro Prahu a sousední obce.

Z podniku společné vodárny pro Prahu a sousední obce. Kladení potrubí pro společnou vodárnu Prahy předměstí pokročilo z území od Káraného až do obee Zalenče nedalako Mstětic, kde protne trať severozá padní dráhy. U obce Zelenče jest zřízena polní za- stávka pro přívoz francouzských rour. Jakmile ná kladní vlak zastaví na trati v polich u zkušebny rour, zahájí činnost jeřáb a za půl hodiny sloti s nízkých vagonů čtyřicet kusů rour. Po složení ná kladu vlak odjede dále do Mstětic. Roury podrobují se v polní zkušebně zkoušce, načež jsou úzkokolej nou polní drahou dopraveny na misto svébo určeni. Podnikntelství řrmy bratet Pažontová veml zrlo pokračuje v kladení potrubí a jest zaj mavá podivaní na zřizování hlubokých jimek u obce Zelenče, kdo na sta dělníků pracuje.

Praha Praha předměstí Mstětice Zeleneč

18 article

Minulé soboty roznesla se zpráva, že na úplně dohotovené časti vodovodu stala se mala katastrofa Nedaleko Mstělic byla podniknuta nová zkouška tla- kem vody a při té pojednou jedna roura praskla Na- stal ovšem značný poplach, neboť dosud není zji- štěno, jakou závadou prasknutí bylo zaviněno. Aby veškerému nebezpečí bylo zabráněno, podrobuje s každá roura trojí zkonšce. Poprvé ve francouzské to- várně, podrohé na místě zkušebním v území kladení vodovodu a po třelí po definitivním položení roury do země. Když kladení potrubí postoupilo do dělky 7 kilometrů od Káraného, vpuštěna do potrubí vod za takového tlaku, jaký bude při pravidelném čer- pání vody do Prahy a při télo třetí zkoušce jedn roura praskla Následek těto kalamity byl daleko Mohutná vrstva upěchované země byla proudem vody vyhozena a jímka vodovodu na 200 metrů da- leko byla zaplavena Přes tisíe krychl. metrů vody vyteklo, než byl další přitak zastaven. Závada roury neměla dosud tak vážných následků. Jaké však by vznikly kromobyčejně mrzuté následky, kdyby prasknutí roury nastalo v době pravidelného čerpán vody pro Prahu? Kde pak se ihned nalezne závad a za jak brzo se odstraní? Snad se ale po trojí zkoušce roury dokonale osvědčí, takže v budoucnu podobným mrzutostem bude zabráněno.

Praha

19 article

Po dva dny bylo pracováno na odslranění upě chované země z jímky, kde se nalézala závadná roura. Dnes dopoledne trosky roury byly ze země vytaženy, zničená roura nahražena jinou a zkonšky na pravidelný llak se budou opakovati. Jakým způobem prasknutí roury, která při dvoj zkoušce odolala, se stalo, snad se zjistí. Dnes od- poledne vypravili se tam aplomobilem z Praby ně- kteří čienové správní rady společné vodárny, aby záležitost prozkoumali. K vyjíždce byl pozván tak právní zástupce společnosti Pont á Mouson. V poslední dubě jednalo se o to, aby obsazeno bylo místo dozorce při kladení potrubí. Mnozí absol venti průmyslové školy chystali se ucbázeti se o toto místo, jakmile bude konkurs vypšán, ale čekati budou marně. Místo jest již obsazeno a sice dozorstvem. které povolalo za dozorce može, který před čtv stoletím — absolvoval hospodářskou školu. Jestli tato kvalifikace je vhodnou a dokonalou pro dozor nad kladením potrubí pro pražský vodovod, jest ovšem pochybno. Dotyčný kandidat jest však velmi blízkým přibuzným člena sboru obecních starších tato nikoli odborná, ale příbuzenská kvalifi kace snad rozhodla. Až obecaí podníky budo n potře bovat do zorce nad obecními dvory, bnojením polí a krmením dobytka, snad se opět štěstí usměje na — technicky vzdělané pelenty! K prohlédnutí závodů na výrobu rour pro spo- lečný vodovod v Pont a Mouson byli vyslání tři členové správní rady společné vodárny a sice pp. cís. r. inž Schilter za Prahu, tov. Pro opec za Král. Vinohrady a Vejdělek za Smichov. Této depulaei byla vyplacena zaloha na cestu v obnosu 50.0 kor

Schilter Král Vejdělek Smichov Pont Praha Vinohrady Pont á Mouson obecní dvůr

21 article Denni zprávy.

Denni zprávy. — Konfiskace. Dnešní ranní číslo »Národ- ních Listů« propadlo konfiskaci. Vykonali jio půl 6. hodině ranní z rozkazu státního zastu- pitelstva, jehož přednostou je dv. rada Morstadt zřízenci pražské policie. Závada shledána v druhé části denní zprávy: Řeč německého mi- nistra dra. Sehreinera na slavnostní valné hromadě Böhmerwaldbundu, tedy i ve známém výroku mnichovského emisaře prof. Götze, který již několikráte v různých ča- sopisech bezzávadně byl vytištěn. Zabavené číslo obsahuje úvodní článek: »Za okolností tk drsných jíti na smiřovačky?«, podrobné zprávy o úplném zmaření českého vyučování v Poštorné feuilleton »Julius Slowacki« od J. Máchala dopis Milana Skoplianče o protivládním hnut v Makedonii, referát o protestním táhoru lidu proti německým násilnostem ve Vídni a Dol Rakousích, zprávy národohospodářské, diva delní denní, různé, telefonické a telegrafieké,“ jakož i ostatní obvyklé rubriky. Proti télo konfiskae podáme námitky. — O domnělých výrocích panovníkových rozepsal se ve včerejším čísle „Bruxer Zigu. vídeňský zpravodaj lístu toho, z pravidla ozna- čovaný za- důvěrníka ministra dra. Schreinera.

profesor Götz Julius Slowacký J Máchal Skoplianč Bruxer Ziga Schreiner Poštorná Makedonie Vídeň Dolo Rakousy rada Morstadt

22 article

Popírá ovšem sensační zvěst oficiálního orgánu národní strany svobodemyslné, dle níž punovník vyslovil se nepříznivě o agitacích německéh ministra krajana. Potom podává tuto sensačn informaci vlastní, kterou prý dostal od „vyso kého hodnosty dvorského, výtečného svého dů věrníka, jenž vzhledem na své postavení je nej přesněji informován o smýšlení u dvora“: dů- věrník ten „... prohlásil, že české výpady v Dol ních Rakousích jsou právě v nejvyšších kru zích nejostřeji odsuzovány, což dosvědčuje již výrok jednoho z nejpopulárnějších členů císařského domu vůči jednomu vůdčímu stát nikovi, kterýžto výrok zní asi taktc: „Doln Rakousy jsou německá země, i nelze vpěsto vati sem národní boj politickými demonstrač ními taženími. Že tento názor není ojedinělý dosvědčuje tato skutečná událost: Když vůdč kruhy vídeňských Čechů musily poznati, že by Němci český vpád do Váchavy zodpově děli nejostřejší odvetou, poslali následníkov trůnu spis, ve kterém žádali o přímluvu pro zvýšená opatření ochranná. Podání zůstalo nevyřizeno, což snad Čechy v první řadě při- mělo, že upustili od přistání v Medlíku.

Čecho Němec Dolo Rakousy Čechy Doln Rakousy

23 article

Tyto informace vyhlašuje řečený list za skutečnost, jejíž pravdivost je nepochybna. Tuto nepochybnost mohou náležitě přezkoumati při slušné české kruhy ve Vídni, pokud se citovaná informace týká jich; učiní-li tak, nabude se mě- řitka pro ocenění informace celé. Mimo to však je z odhalení mosteckého listu německo-nacio- nálního patrno, kterak Němci při svých proti- českých akcich spoléhají na stanovisko koruny, o němž němečtí dvorští prý hodnostové vysoce postavení zpravují německou veřejnost, aby ji povzbudili v pokračování nynějším jejím smě- rem — ač-li se za tím účelem nepáchají paděl- ky, na nejmenovanou dvorskou osobu zavěšo- vané. — Celó hanácké Olomůoko protestovaln předevčírem proti germanisaci na drahůch na velikém táboru lidu ve Vel. Týnci. Z haná- ckých obeí olomouckých sešlo se na tábor přes 3000 lidi. Průběh tábora byl nadšený, rozčilení proti vládě veliké. Shromážděný hanácký lid hlasitě volal, že si od úřadníků německých na severní dráze pomůže sám, nezakročí-li vláda. Svými zástupci bylo přítomno 80 obcí. Na tá- boru promluvili posl. Dostál, dr. Petrus, řišský posl. Okleštěk a posl. dr. Fisch er. Na konec přijata resoluce tohoto znění: „Mly účastníci „hanáckého táboru lidu“ ve Vel. Týn- ci prohlašujeme po řečech p. dra. Petrusa, posl.

Němec Dostál doktor Petrus Okleštěk Fisch Vídeň Vela Týnec

24 article

Ckleštka, dra, Fischera a posl. Dostála: Odsu- zujeme násilné bezpráví, které provádí se na drahách moravských proti platnému právu če ského národa a proti zákonům a žádámo se vším aurazem, ab, V vlé Maraně provádána byl- naprostá rovnoprávnost na všech stanicích ve všem jednání vnitřním i vnějším těchto drah se týkajícím. Jsme nanejvýš uraženi hrubou ger manisací, ktorou provádí zejména c. k. se- verní dráha všemožně dosazováním německého úřadnictva do českých stanic, podporováním šulfrainských škol a hrubým nadržováním něm čině vůbec na samé Hané. Obracíme se proto s největší rozhodností proti vládě a ředitel

Fischer Dostál Ods Haná

25 article

Bannhansoví, aby obrátili a nastoupili cestu spravedlnosti, sice jinak je hanácký lid odhodlán pomoci si sám a začne sám očišťovati své obee a stanice od Germanisace. Vyslovujeme svoje opravdové sympatie Čechům v Dol. Rakousích a vyzýváme všechen český lid na Moravě, aby zvýšeně podporoval Čechy dolnorakouské. V uza- vření českých škol v Dolních Rakousích spatřu- jeme nekulturní projev vlády a útok na základní pravidla lidskosti a kultury. Žádáme rozhodně vládu, aby odvolala tajné výnosy Bienerthovy. poněvadž pod záminkou, že se vystupuje prot boykotu, vystupuje se proti českému, vývoji české svépomoci, zatím co štvaní Němců pone- chává se volný průchod. Vláda ať raději svými výnosy na politické úřady postará se o to, aby chráněn byl majetek a svoboda Čechů před su- rovým násilím německým. Poslanci čeští dotud, pokud vláda našim požadavkům nevyhoví, necho stojí proti vládě v pevné a důsledné oposici.“ — Také znamení doby. Okresní výbon v Duchcově vypisuje veřejné dodávkové řízení na stavbu a zařízení okresní nemocnice v Duch- cově a končí vyblášku svoji větou: Nabídky německých uchazečů opatřeny 5proc. va- diem buďtež podány . . . Je jisto, že mnohe přístroje se koupí z ciziny a svědomí rakou- ských továrníků Němců zůstane klidno. Tak jednají německé korporace a ústavy, kdežto mnohé z našich vedou si ještě dnes zceln jinak.

Čecho Bienerthův Němec Dolo Rakousy Morava Dolní Rakousy Duchcov

26 article

— Osobní. Z Vídně, 31. srpna. (K. k.) »Wicn. Zlg.« sděluje: Ministr veřejných praci jmenoval asi- stenta na vysoké škole technické ve Vídni Františka Schimitzeka prozatímním učitelem v IX. třídě hodnostní na německé státní průmyslové škole Jubileum ředilele Cav. Pistro Stanicha. Dne 1. září t. r. slaví p. Cav. Pletro Staních, ředitul si- rotčince vlašské kongregace a dlouholelý předseda ital. podpůrného spolku v Praze své B5leté služební jubileum Jubilant působil z počátku jakožlo učilela vychovatel na tomto ústavé a po odchodu rektora prof. Cav. Tonellia zvolen byl ředitelem a věnoval svou blahodárnou působnost povznesení ústavu, jenž jest toho druhu jedním z nejstarších v Praze. Pouze jeho vzornému vedení lze děkovati, že se udržel, ačkoliv existence jeho často byla ohrožena. Za pů- sobení řed. Stapicha vymíkl s rotěinec vzdor malým prostředkům na ústav veškerým úkolům vyhovujíeí pro dobro chovanců. Též i jako přednosta italského podpůrného spalku jest řed. Stanich rádcem a pod porovatelem zde žijících Italů. Blahodárná působ- nost jubilanta byla již několikráte oceněna a byl týž za své zásluby několika řády vyznamenán. Pau řed. Stanich jest v kruzích českých na Menším městě pražském velmi známou a oblibenou osobností, ve všech kruzích získal si všeobecné i zasl oužené váz- nosti. — UmrlI. V Praze zemřel dne 30. srpna pan Jindřich Velebill, strojní inženýr. Pobřeb koná s ve čivrtek o třetí hodině odpolední z ústřední kaple na Ulšanech. — Krajínskou schůzi c. k. poštmistrů, c. k. pošt. adjunktů, cficiantů, expedientů a aspirantů svolaí na neděli dne 29. t. m. Východočeský odbor česko- v Plzni.

Schimitzek Stanich Cav Staňa profesor Tonellius Italos Velebill Vídeň Praha Plzeň vysoký škola technický podpůrný spolek v Praga

27 article

slovanského spolku c. k. pošt. adjunktů v Pardukl- cích do Král. Hradce. Releráty p. Vrkoče, delegáta Českoslovanského spolku c. k. pošt. adjunktů v Pra- ze. p. Klatovského, delegáta Českého svazu úřadni- ckých spolků, a p. Lapky z Král. Hradce o poslupo- vých poměrech pošt. adjunktů, oficiantů a aspiranto o poslední neuspokojující úpravě poměrů těchtoa nespravedlivém obsazování postmistrovských míst a chystané úpravě poštmistrovské, klerá dle uveřej- něných informaci velíce poškodila by pošimistry II. tř. a pošt. adjunkty, oficianty a expedienty, od- měněny byly hojným polleskem. Na to rozpředla s debata, v níž vyzvány byly organisace, aby enerzi- cky zakročily k odvrácení pohromy, která by stihln celý stav poštmistrovský zamýšlenou úmpravou. Prů- běh schůze, jíž záčastnili se zástupcové z 25 úřadů vých. Čech, zanechal mohutný dojem u všech pří- tomných.

Král Vrkoč Klatovský Čo Pardukl Hradec Český svaz úřadeň spolek c

28 article

— Poštovní úřad na Král. Vinohradech. Městská rada na Král. Vinolsadech podala c. k. ministerstvu obehodu ve Vídní žádost, aby po přestěhování c. . poštovního úřadu do ulice Mravské byl poštovní útad na náměstí Purky ňově ponechián — Manifestnění schůze v Berouně konána bud dne 12. září o 2.ěd. odpol. v sale divadelním » U tří korun«. K thematu: »Boj za naši samostatnost a boj českých menšin« promluví dr Olakar Bas, člen ústředního výborůNárodní jednoty severočeské a vý- konného výboru slrany stáloprá ně-pokrokové. — Dnešní večerí vydání »Národních Listů« ob- sahuje opakovaní stránky 417—420 románu »Popely«, ježto část nákladu večrního vydaní »Národních Listů«, zastanů současně s vydáním ranním byla dnes zabavena s dnešním ranním vydáním »Národ- ních Lis tů«, — Koufi kacs. Časopřs poštovního úřadníctva třídního »Nový paštovní obzoro čís. 14. ze dne 30. srpos, vycházející v Rokycanech nakladem knih- tiskárny Jos. B. Zápotučného, propadi konfiskaci.

Král Olakar Popel B Zápotučný Vídeň Mravský Beroun Rokycany Jos

29 article

Vydavatelslvo uspořada ihned nové vydání, které vyjde dne 1. září, — České keroplve de Berlína. 90000 č. koropt í bylo sem přivezeno z Čech Farma Ladew g v tržniei zakonpila 5000 kusů. Cena za mladé 1.25—2 mk., za staré 75 fn, sž 1.10 mk. za kus. Týdenní výkaz o nakažlivých nomocechv Praze. V tydnu od 22. do 28. srpna bylo městske nu tysikátu oznámeno 45 případů naka žlivých nemoc a sice 2 případy tyfu střevního, 1 planých neštovic 6 spalniček, 17 spály, 1 kašle dusivého, 8 záškrtu, 3 růže, 5 tuberkuli plic, 1 trachomu, 1 zánělu pří- ušnic. Na král. Vyšehradě v tomto týdnu nevyskytl se žádný případ nakažlivého onemocnění. — Žatysnč. Rsdmi komura c k. krajssého soudu v Ub. Hradišti vydala dna 24. srpna 1909 zatykač tohoto obsahu: Karel Šembera, 46 etý, v Kroměriži narozený a tam příslušný, zástupce časopisu »Česko- slovanská Morava«, nyní neznáměho pobytu, jest dů- vodně podezřelý, že dne 2. srpna 1907 v Uh. třa dišti ze zlomyslnosti opomenul překazili zločin podvodu, spáchaný křivým svědecívím, čimž spáchal zločin dle 8S 211. a 212. tr. z. Týž jest postavy slabé, vlasu černého, kudrnatého, černých očí i obočl, má obyčejný nos a ústa, černý knirek a v rozčitení tak rychle mloví, že mu sotva roznměti jest. Bude-li přistižer, budiž zatčen a sem dodán. — Hrozný čin šilence. Šílený vrah, o němž jsme přinosli zprávu, jmenuje se Ignác z Gutowských, je posluchačem obchodních věd z Polska a vracel se z pohřbu své tety z Marianských Lázní.

Čo Šembera Ignác Berlín Praha Polsko Českoslovanský Morava

30 article

— Koně ve výkladní skříni. Do fiakru č. 82 za- přažení koně zaslavili se v Nerudově ulici před do- mem č. 220 na Malé straně a nechtěli se hnouti. Kočí Otomar Hrzina koně pobízel a ti konečně se hnuli — nikoli ku předu, nýbrž na stranu, vjeli na chodník a zde do výkladní skříně hodináře Olakara Nardela. Velká skleněná tabule výkladní skříně se rozbila a ve skříni vyložené hodinářské zboži se rozházelo a částečně poškodilo, takže hodinář utrpěl škody ve výši as 160 korun. Koné byli zadrženía tím další nehodé zabráněno. — Srážka vozů. Motorový vůz elektrické dráhy č. 42 smíchovské trati srazil se v Myšlíkově ulici s nákladním povozem kočího Josefa Stejskala z Hlu- bočep. Při srážce byt nákladní vůz značně poškozen, jeden z koní povalen. U motorového vozu byla před- ní stěna promáčknuta. Srážku zavinil kočí Stejskal la vhosl - Myelikovy ulico do Náplavní. Tato ulice se k projíždění nákladních povozů nyní naproste nehodí, jak tomu nasvědčují čelné srážky na nároží „u Buheníčků“. Vozy mají jezdit po ná- břeží až do Myslíkovy ulice a tím by se všelikým srážkám zamezilo Nehody a úrazy. Anna Vosáfková, 25let dělnice z Libně č. 367, upadla na polní cestě „v za- hradách“ u Libně a dostala se ped kola povozu s ná- kladem písku. Dělnice přejetím utrpěla zlomení pra- vé ruky a byla po první pomoci dopravena do vše- obecné nemocnice. — V cihelně „Pernikářce“ na Smíchově č. 815 převrhl se vozík s cihlami a pře- razil nohu 16letému dělníku Vojtěchu Šmejkalovi. Zraněný byl odvezen do všeobecné nemocnice. — Vlasatá Rozalie, 67letá přídavačka na novostavbě na Smíchově, dnes dopoledne upadla a zlomilasi nohu. — Kočí Anl. Balík z Holešovic dostal se dnes dopoledne v Trojické ulici mezi vůz a klády a se- vřením byla mu noha zlomena. Oha zranění dopra- veni de nemocnice.

Hrzin Nardel Koné Stejskal Myelikův Nehoda Vosáfková Šmejkal jít nemocnice Nerudův Myšlíkov Hla Myslíkův ulice Libeň Smíchov Holešovice všeobecný nemocnice

31 article

Ohen. Dnes po 6. hod. ranní vypukl ohef v kolářské dílně firmy Pokorný a spol. ve Štěpánské ulici č. 615. Plameny zachválily zásobu amerických špicí a prken a způsobily značnou škodu, která je hražena pojištěním u Pražské městské pojisťovny. Oheň vznikl od kamen. Na místo přijeli hasičiz Nového města a staroměstské centrály. — Nemoenice pražaku zelezářské společnost dala pochovati místo dělské mrivoly kamení. (Pov. zpráva.) V neděli a 2 hod. odpol. kona! se pohřeb dítěte manželů Landových, Františka, 4 měsíce sta- rého, jenž nalézal se v oné nemocnici. Pohřeb konal se na kladenském hřbitově Matka přála si před po- hřbením dítě ještě viděti. Jaké však bylo její ustr- nutí, když místo dítěte bylo v rakví kamení a hob liny. Přítomný strážník na hřbitově to ihned zjistila učiněno potom trestní oznámení soudu. Ditě, které mělo býti pochováno, bylo abnotmální. Mělo obrom- nou hlavu a nepalrné tělíčko. Úřady nevěděly o ni- čem, že by bylo dáno svolení ku preparování mrivoly a rodičové rovněž svolení k tomu nedali. Po městě je proto veliký rozruch.

Landová František Matek štěpánský ulice Nový město Pokorná a společenský

32 article

— Rvačky pre národní slavnost na Kladuš. (Pův. zpráva.) V sobotu večer konala se v hostinci u Grumetů« porada o slavností »Národní jeduoty« ve prospěch Matice a stavby domků. Poradu tu ná- hodou vyslechl přítomný soc. demokrat, jenž za lepla donesl do blízkého dělnického domu, co s státi má. Přítomní ihned odubrali se k hostinci vu Grumetů«, aby zabránili provedení úmyslu. V tom vyšel před dvéře J. Tlustý, jenž dostal ihned ránu lati přes hlavu. Na jeho pokřik vyběhli z hostince ostatní, mezi nimi býv. redaktor »Nar. Nuvin« Špa- ček, a nyní nastala težba. Př. této výpomocuý čišuík Slavětinský (soc. dem.) byl zbit tak, že býlo nutno odvěstí ho k obvazu do nemocníce. Po zakročení policie rvačka zamezena; s místa odveze.no 6 lati, jimiž bylo » bojovános.

J Tlustá Nara Matica

33 article

— Kočí bodl koně. (Pův. zpráva.) Koči u podni- katele staveb pana J. Rusa v Kročehlavech u Kladne přijel s nák adem na novo tavbu, poblíž oka. domu se nalézajícl. Kůň mu snad nestál dosi-atídné a prole koči z nenadání vytahl nůž a bode koně do plece. Krev stříkala strašně, povolán ined zvěrolékař, aby zvíře zachránil. Rozhořčenými mezitím se sběhnnv- šími lismi posláno pro stražníka, jenž kočiho Cigra zatknul a soudu ku potrestání odevzdal, — Ze Lhoty Šárové. Ve prospěch Komenskéh školy ve Vídni pořádal dne 22. srpna t. r. zdejší krou- žek mládenců koncert s výslupy, tombolou, poštou, bufetem atd. Nad očekávání byla účast malá, ač dalo se souditi, že účel, jemuž byl věnován čistý zisk, přivodí účast zvláště L. okolí. Leč sklamali jsme se. Ani z blízkého Hělohradu, kde Lhotečtí při podobných přiležitostech vždy četně bývaj zastoupeni, nikdo nepřišel. Přitomno bylo jen občanstvo místní a proto tím více překvapuje skvělý přímo výsledek. Čistéh výtěžku je 122 K 3 h, kterýžto obnos byl odveden danému účelu. Ke zdaru koncertu vedle obětavého kroužku mládenců přispěl p. K. Mádl, maj. tiskárny v Praze-VII., jenž plakáty i vstupenky dal zdarma, pak p. síavitel Nádvorník a některé místní dámy, jež do bufetu věnovaly různé dary a o rozprodej jich se postaraiy. — Je žádoucno, aby po příkladu. lhoteckém i jinde pamatovalo se na školství vídeňiské, ktg

Koč Rus Lhota Šára K Mádl Nádvorník Kročehlavy Kladnout Vídeň Praha