Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

31. srpna 1909.

4

Císlo 240.

5 article

aby již v názvu organisace bylo označeno, že je katolická, a nikoli pouze národní. jako »Zajednica«. Ale zabraní Chorvaté již znají tuto léčku a proto boj proti Štadlerovi a jeho jezovitům vedou pod heslem: Cheeme voditi svou národní politiku, ven politika cizáctví jezovitství! Chyba tisku. V nedělním čísle 238. ve zprávě této rubriky »Polská exkurse do Lublaně« vytištěno v 2. odst. ř. 10. .. . ponejvíce fra- jerský polský intelligent; má býti fra zerský.

Chorvat Lublaň

6 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. Protivládní hnutí v Makedonii. Ve Skopiji, 18. srpna. (Pův. dopis „Nár. L Zdejší turecký list uveřejňuje rozmluvu svého re daktora se známým mladotureckým předákem Niazi- bogem. Niazi-beg si stěžuje na dnešní tureckou vlá- du a praví, že Mladoturci jsou syti vojenské dikta- tury Hilmi paše a chtějí, aby se již jednou začalo vládnouti v ústavním duchu svobody. Národnostem musí se přiznati všocka práva a podmínky, nutné pro jejich národní a kulturný rozvoj; nechť se radují z úplné svobody, která panuje v Turecku. Evropě se pak má ukázati, že jsme pány ve svém domě. Prolo je otomanský parlament jediný povolán k řešení otá- zek naší vnitřní i vnější politiky. Prozatím však je to vše nemožné, dokud se dnešní kabinet nerekon- struuje a nevyplní osvědčenými pokrokovci ze středu mladotureckého komitétu v Solunu. Tak praví Niazi-beg. A mladoturecký komité „Sjednocení a pokrok“ v Solunu svolal veřejnou schů- zi, aby protestoval proti § 4. nového zákona o spolčo vání a shromaždování.

Hilmi Niazi Makedonie Skopija Turecko Evropa úplný svoboda Soluna

7 article

Schůze byla četně navštívena a řečnili na ní zástupcové všech národností makedonských v ja- zyku mateřském, i tureckém a francouzském, kriti- sujíce reakcionářský ten paragraf, jakož i celý zá- kon, který voní vším jiným, jenom ne snášelivostí liberalismem. Zvláště ostrá byla řeč Arnauta Midhata paše a Bulhara Gerova. Také zástupci srbského i ř- ckého lidu, Čemerič a Iizos, pronesli své slovo, ne- mohli však vyjádřiti vše, co jejich duše cítí, ježto my jsme pořád „raja“ bez ochrany a záštity; proto zá stupcové naši musí každě slovo vážiti, nechtějí-li. aby se jim něco zlého přihodilo, kdežto Arnauté Bulhaři mají záštitu a když řeknou něco ostřejšího nic se jim nestane. Na konec byla jednomyslně přijata resoluce, níž se protestuje proti § 4. zmíněného zákona a žádá se, aby byl pozměněn. O tom byl senát v Cařihrade telegraficky zpraven.

Midhata Bulhar Gerův Iizos Cařihrad

8 article

Vyhoví-li senát tomuto protestu, je lhostejno zajímavé však je, že mladoturecký generální štáb vystupuje proti mladoturecké vládě v Stambulu. „Není dosti pokroková“ — praví Niazi-beg- A mnohý naivní člověk mohl by tomu věřiti Zatím se to má s věcí jinak. Mladoturci solunští ne- jsou nespokojeni s vládou pro její neslýchané násil a krvežíznivost, nýbrž proto, že. Hlilmi paša nepo- slouchá rozkazu jejich komitétu „Sjednocení a po- krok“, Po zrušení starého režimu zmizela totiž v oto- manském státu autorita úřadů. Na její místo nastou- pila lihovůle mladotureckých komitétů. Ony všem státním úřadníkům, počínaje velikým vezírem, až po posledního čauše, diktovaly, jak a co mají činiti. Ne- ni nesnadno se domysliti, jakou to způsobilo anarchii ve státě, který Byl do té doby absolutisticky spravo- ván. Reakce, jež potom nastala, byla protestem proti anarchii mladoturecké, pokus, aby se obnovila autorita úřadů. Zatím se Mladoturkům podařilo převrat ten po tlačiti a znova zavésti svůj režim. Opět nastalo mí- chání se jednollivých komitétů, vyvolávající bour nevele jak u úřadů, tak i v národě. Poněvadž, byl-l člověk za absolutismu vydán násilí korumpovaných úřadníků, bylo teď ještě hůře, ježto ti úřadníci, stavše se přes noc Mladoturky, zůstali na svých místech a k tomu přišlo nové příkoří: míchání se mladoture ckých komitétů, jež často prýštilo ne z humanních spravedlivých motivů, ale aby vyrvalo z rukou úřa- dů různé své oblíbence. Hilmi pašovi, člověku příliš absolutistické po- vahy, dostačovala parlamentární kontrola a začal s vyhýbati kontrole jednotlivých mladotureckých ko- mitétů. To přirozeně rozmrzelo mnohé Mladoturkya oni začali se ozývati proti kabinetu Hilmí pašovu

Hilmi paša Stambul

9 article

Niazi-Eegův projev i protestní solunská schůze jsou viditelná znamení té nespokojenosti, hrozící existenci Hilmi pašova kabinetu Mezi členy solunského komitétu jsou sice ně- kteří poctiví, svědomití pokrokovci, kteří opravdu dali mladotureckému hnutí kouzlo modernosti i svo- bodomyslnosti a získali mu sympatie celého civili sovaného světa; ale ti dnes stojí v pozadí, zatlačen od svých bývalých druhů jako snílkové a kulturní „nakažlivci“, Ti lidé jsou opravdu nespokojeni, al nejen s kabinetem Hilmi paše, nýbrž vůbec s mlado- tureckým režimem, který není nic jiného, nez jakésí nové, opravené vydání starotureckého režimu, Sklamání s Mladoturky je všeobec- né. V Makedonii, kde našli kdysi nejvíce podpory. dnes jim nikdo nevěří, poněvadž nejenom nedostál slovu, že totiž zavedou ve státě pořádek a sestav i zavedou nové zákony, dle kterých budou rovno právni všichni otomanští měšťané, bez rozdílu víry a národnosti, nýbrž dokonce kladou křesťanům na jejich bedra nové povinnosti, odnímajíce jim tu tro chu práv, jíž užívali za starého režimu. Reakcio- nářské zákony o národnostech, kostelích a školách jejich jsou toho nejlepším důkazem, K tomu přistoupila kretská otázka, aby ještě více vzbudila nespokojenost proti vládě. V turecké říši vzrostla nespokojenost proti vládě. V turecké říši jsou Řekové nejvíce nenáviděným elementem; všichni je nenávidí pro jejich pokrytectví a zvláště pro ty- rani, kterou po léta prováděli na poli církevní sprá- vy, pronásledujíce srbské i bulharské kněze i jejich liturgický jazyk. Proto se nelze diviti, jestliže na první zprávy o kretském povstání zdvihli se svorn Arnauté, Srlové i Bulhaři, žádajíce od vlády, aby vy- pověděla Řecku válku. Na tisíce dobrovolníků se k n hlásilo. Jenom v pečském a djakovickém vílajetu se jich přihlásilo 40. 000.

Eegův Hilmi Řek Srlová Bulhar Niazi Makedonie Řecko

10 article

Solunští Mladoturci se ovšem ihned postavili v čelo tohoto bojovného hnutí, doufajíce tím dosíci národě popularity a potom svým vlivem působit na vládu. K tomu účelu počali připravovati veřejné schůze, jítříce i jinak rozdrážděný národ. Na jejích pobízení Arnauté začali pobíjeti Reky. Dokonce org- nisovali i bojkot proti řeckým výrobkům. Ale Hilmi paša prohlédl jejich úmysl, a aby pře- dešel nebezpečí, jež mu připravovali, sám energicky vystoupil proti Řecku. Velmoci evropské, vidouce jeho zjevně zoufalé postavení, podporovali jej, nepře- jíce si, aby došlo k novým nepokojům, jež by mohly ohroziti i evropský mír. Tak bude kretská otázka aspoň prozatím řešena ke spokojenosti Turecka. Když sem došly zprávy o intervenci Evropy v prospěch Turecka, byli mladoturečtí vůdcové zdrcení. Brzy se však vzpamatovali a začali mluviti, jak je nedůstojné pro otomanskou říši, že musíla pro u- znání svých práv od státu řeckého žádati za pomo evropských velmocí. To našeptávání působilo na Arnauty, kteří ješte dnes konají schůze, chtějíce válku. Právě ve chvíli co Vám toto píšeme, docházejí nás z Rugova i Gu- sinje zprávy o arnautském odporu. Vláda totiž poslai Djavida pašu, aby obešel makedonské vilajety a uči- nil všechna opatření, by se zamezil protivládní neh protiústavní převrat. Arnauté však nechtějí odložiu zbraně, pročež i Djavid paža, jenž měl s sebou set ninu pěšího vojska a čtyry děla, musil užíti zbraně Bylo někclik mrtvých a raněných. To je začátek.

Arnautý Hilmi paša Řecko Turecko Evropa

11 article

Co bude dále uvidíme, ale pro tureckou vlád nebude to jistě nic dobrého. A teď se v okolí Bice vzbouřili proti školské dani, zvané „čereg“, Arnautové mají i jiné choulky které chtějí, aby byly hrozbami zbraně vyplněny Zvou i Arnauty z jiných krajů a dokonce i Srby Kosova, aby se k nim připojili. Odpovědí úřadů bylo poslavení pěšího pluku a jízdné eskadrony, jež při- šla z Prištiny. Arnauté rozestavili své posice na hoř Kuka nad mlýnem na řece Nerodímce. Úřady se cho- vají přísně. Pouze to nám je divné, že místo Arnauto zatkly pouze srbského starostu z Baljku. Hilmi efen- di, juzbaša, vyjednával se vzbouřenými Arnauty. a nauté se zatím shromažďují na hoře Kuka a každé min. očekávají příchodu Asan-Useina se čtyřmi pra pory. Ježto první vyjednávání nemělo výsledku, při šel z Prištiny Fuad paša se Sabit-efendim, dolegáten na debarském kongresu a ihned se odebrali do hlav ního tábora arnautského. Jako prostředníci obou stran jsou Mula Sulja a Mustafa Preloz. Poněvadž Fra paša požívá mezi Arnauty veliké vážnosti, je to po- slední pokus o dosažení míru. Nepodaří-li se mu toto vyjednávání, pak dle nařízení z Cařihradu sá Milan Skopljanče. hne ke zbrani.

Arnautová Srba Kosův Arnautý Kuka Preloz Skopljanč Priština Nerodímka Sabit Cařihrad Asan Useina

12 article

V Praze, 30. srpna. Sjezd katolíků ve Vratislavi. Generální sjezd katolíků z Německa, o je- hož zahajovací schůzi jsme přinesli ve večer- ním čísle telegrafickou zprávu, není sjezdem německé strany středu, která bude pořádati své sjezdy v různých provincilch teprve v září nýbrž zabývá se jen všeobecně katolickými otáz- kami. Pozoruhodno jest nápadně četn účastenství Poláků přes to, že nebyl dovoleno mluviti na sjezdu polsky. Kromě toho konají se ve Vratislavi vedlejší sjezdy katoli ckých spolků a sdružení stavovských i akade- mických. Demokratická, sociálně-demokratická a svo bodomyslná strana pořádá protidemonstrace z nichž dvě se již konaly. Schůze demokrati ckého sdružení musila býti pro přeplnění poli cejně uzavřena. Mluvil na ní plukovník m.sl Gaedke z Berlina a do debaty zasáhl tak Eduard Bernstein a vůdce sociálních demokrato vratislavských, člen mést. zastupitelstva Loebe Sociálně-demokratická protidemonstrace ko- nala se dnes dopoledne za účastenství us 20.000 osob. Pochod davu kolem hrobu Lassal lova na israelitském hrbitově trval skoro dvě hodiny a na hrob položeno 50 věnců s rudým stuhami. Na to konal se tábor pod šírým ne- bem. Eduard Bernstein mluvil na thema »Biskup Ketleler a Lassalle«.

Gaedke Bernstein Loeb Ketleler Lassalle Praha Vratislav Německo Berlín

13 article

Švédsko-norský rozhodčí seud V Haagu sestoupil se rozhodčí soud ke zji- štění části mořské hranice mezi Švédskem Norskem, když bylo skončeno předběžné vyše třování této otázky. V sobotním zahajovacím za sedání zmínil se předseda, bývalý hollandský ministr spravedlnosti Loeff, že mezinárodní kancelář stálého rozhodčího soudu propůjčila své místnosti a svou organisaci tomuto rozhod- čímu soudu, jenž tvoři zvláštní soudní dvůr není složen dle ustanovení haagské konvenee z r. 1899. V tomto měsíci ohledal rozhodč soud sporné pásmo, aby nabyl lepšího názoru o stavu věcí. Ostatně jest jen zahajovací a ko nečné zasedání veřejné. Vůdce francouzských klerikálů zemřel. Dlouholetý vůdce klerikální strany ve Francii jesuita du Lac, zemřel právě v Paříži ve věku 75 let. Muž tento měl kdysi tak velký politický vliv, že za kampaně Dreyfusovy celý generální štáb i se svým chefem, generálem Boisdeffrem se řídil jeho pokyny. Po rehabilitaci kapitána Alfreda Drayfusa ustoupil jesuita du Lac z ve- řejnosti ještě více než dřive, poněvadž mu bylo milejší držeti v zákulisí politické nitky v rukou

Lac Dreyfusův Boisdeffre Drayfus Haag Švédsko Norsko Francie Paříž

14 article

Vojenská vzpoura v Řenku. Řecký důstojnícký sbor shrnul své poža- davky vůči králi a vládě v memorandu, které bylo v den, kdy kabinet Rallisův před vojskem kapituloval, v Athénách uveřejněno. Program tento obsahuje následující body. 1. Obnovení dvouleté povinnosti vojenské služby, zvýšení presenčního stavu vojska v míru na 14.000 mužů a ve válce přes 150.000 mužů 2. Zrušení organisace generálního velitel- 3. Odstranění královských princů z řac aktivní armády. 4. Povolání cizího generála k reorganisaa armády a dosazení zkušených cizích instruktoru pro střelecké a jízdecké kursy. 5. Základní reformy ve správě muničníc a monturních skladišť, šetření materiálu a větš spořivost při jeho používání. 6. Doplnění válečného materiálu novým objednávkami. Na minísterstvu námořnictva žádá se spl nění těchto podmínek: Prodej nepotřebných opatření nových moderních válečných lodí, do- plnění flotilly torpedoborců opatřením nových lodí této třídy, zmenšení počtu královskýer yacht až na jednu, která je určena výhradně pro krále, reorganisace v různých odděleních námořního ministerstva a v námořním arsenále základní reformy ve správě muničních a mon turních skladišť, šetření materiálu a větší spoři vost při jeho pou žívání. Všichni důstojníci prohlásili se vzhleden ke splnění těchto požadavků solidárními. Jen malá menšina zastává mírnější požadavky pokud se týče královských princů, žádajíc místo úplné ho odstranění princů z armády, aby byli zařa

Rallisův Atény

16 article

děni do statu jako ostatní důstojníci a povyšo vání dle pořadí, aniž by přeskakovali jednotlivé stupně hodnosti. K tomu se sděluje, že prý se korunní prin generálního velitelství již vzdal. „Temps“, zabývaje se v úvodním článku situací v Řecku, dospívá k závěru, že přílišná povolnost vůči požadavkům důstojníků by mohla míti povážlivé následky. Ať jsou tyto po- žadavky jakkoli oprávněny, není přípustno, aby v konstitučním státé vojenská moc pronuncia- mentem vnucovala národu svou vůli. Král Jií dal národu vše, čeho mohl v mezinárodním obo- ru dosáhnouti. Není jeho vinou, je-li řecký parlamentarismus žalostnou ko medií, závodíli strany ve vykoři- sťování země a ustupujídli zása dy v ždycky osobnímu prospěchu. Ře- cku by bylo třeba národní výcho vy Misto ní přichází vojenská vzpoura, která zna mená ještě větší desorganisaci. Také mezinárodní otázka je touto částečnou vzpourou dotčena. Je-li řecká vláda bezhlavá dá-li se podobnými násilnými činy překonati kdo ručí za to, že budou dodržena ujištění které Recko nedávno dalo Portě? Přátelské moc nosti musejí důrazně uplatníti stanovisko, že vzpourou důstojníků není ohrožena jen vnitřn situace Řecka.

Temps Řecko Jia

17 article

Boje Španělů v Marokku. Zprávy, docházející z Melilly, jsou násled- kem přísné španělské censury velmi skrovné nasvědčují však, že se chystá v brzku velká akce. Jak se sděluje přes Paříž, postavili Špa- nělé několik praporů trestanců a moderně je vyzbrojili, což svědčí o stálém nedostatku vj ska. Španělské posice u Suk el Arby, nevzdaluj se od pobřeží Marchicy, zůstávajíce stále pod ochranou děl válečných lodí. Některé kmeny Rifů prý odvolaly své lidi, takže prý je nyní ve zbrani jen asi 8000 Maurů. Španělská intendantura je nyní lépe zor ganisována. Očekává se, že obsazení Seluanu se provede bez obtíží, načež by zbylo obsaditi ještě horu Gurugu. Poslední noční útoky Ka- bylů byly prý krvavě odraženy. Generál Aqui lera vyslal tři kolony do tři osad u El Arby keré však byly obyvatelstvem opuštěny. Španěly to překvapilo, poněvadž tyto kmeny slíbily, že zachovaji neutralitu. Španělé opevňují posic příkopy a ostnatým drátem. Dle anglických zpráv neobsadili Španělé El Arbu, staré obchodní místo na jižním kone Marchicy, bez odporu. Nyní nalézají se tam dva prapory pěchoty, oddíl jízdy a jedna baterie hor- ského dělostřelectva. Jiná španělská kolona, se stávající ze čtyř setnin pěchoty a oddílů jízdy i dělostřelectva, pronikla po menších bojích až do hor taganitských a tasagninských v zemi Be nikiatů, 10 kilometrů od Cabo de Agna, kdež se k nim připojilo 30 jízdních Kabylů a 400 pě- ších bojovníků s náčelníkem Čečarem. Plukovník Larrea, jenž této koloně velí, dává svůj tábo silně opevniti.

Španěl Suk Arba Maur Aqui Kabyl Larreo Maroko Melilla Paříž Ka El Arba Cabo jít Agno El Arba

18 article

Ze San Sebastianu se sděluje, že tam při- byl anglický major Richardson se svými pro v jenské účely vycvičenými psy a byl přijat krá lovnou. Na to odjel do Madridu, kdež se před stavil vládě a v neděli se vypravil do Melilly kdež hodlá dokázati znamenité vlastnosti svých čtyřnohých bojovníků. Do Lissahonu se telegrafuje z Melilly, že poslední útoky na španělské vojenské vlaky rí dila marocká žena. Neobyčejná odvaha a divo- kost této ženy zjednala jí jméno „Pardal““. Úto ky, které provedla, byly tak prudké a šíleně od vážné, že pouhý zjev této ženy budí u španěl ských vojáků pověrečnou hrůzu. Roghl. Zajatý marocký president musí nyní ve Fezu snášeti útrapy zajetí Marocký mrav ne zná v takovém případě žádňé lidskosti. Při slav- nostech na oslavu polapení Roghího vyznamena prý se sultán Mulej Hafid zvláště odvážným jezdeckým kouskem. Roghí křivil obličej, když jej v kleci fotografovali, ale ve sboru zpívana posměšná píseň prý jej bavila. Společná intervence zástupců evropských mocností v Marokku k zastavení ukrutností, p chaných na zajatém Roghim a jeho stoupencíeh se opět protáhne. „Temps“ oznamuje z Tan geru, že předložení kollektivního spisu diploma- tického sboru Muloji Hafidovi v příčině těchto

Richardson San Sebastian Madrid Maroko Tana Muloj Hafid

19 article

ukrutností bylo o několik dní odloženo, až čle- nové diplomatického sboru obdrží pokyny o svých vlád.

20 article Protestní tábor lidu

Protestní tábor lidu proti německým násilnostem ve Vídní a Dol. Rakousích rozpuštění Včera večer konal se v zahradě Schöblova restaurantu v Ječné ulici v Praze protestní tábor lidu proti násilí, páchanému soustavně za po- slední doby ve Vídni a v celých Dolních Rakou- sích proti tamější české menšině. Ač předčasně policejním komisařem rozpuštěn, vyzněl tábo v mohutnou a důstojnou manifestaci ve prospěch Čechů dolnorakouských. Účastenství bylo obrov- ské. Rozsáhlá zahrada jmenované restaurace sotva stačila, aby pojala několik tisíc účastníků, kteří se tam tísnili hlava na hlavě. Mezi přítomnými byli zejména poslanei Anýž, prof. dr. Drtina, Němec, Fresl a Sláma, zástupci král. hl. města Prahy měst- ský radní cís. r. A. Reinwart a Al. Vaní- ček, předseda pražského odboru spolku „Ko- menský“ ředitel F. A. Šubrt, člen ústředního výboru spolku „Komenský“ ve Vídní revident Kolář a mn. j. Omluvili se posl. prof. Me- telka, inž. Neumann, sekretariát strany katolického lidu a j.

Anýž profesor doktor Drtina Němec Fresl A Reinwart Al F A Šubrt Ing Neumann Vídeň Dolo Ječná Praha Schöblov restaurant odbor spolek „ ko spolek „ Komenský strana katolický lid

21 article

Tábor zahájil o 8. hod. večer jeden ze svo- lavatelů p. Jaroslav Křiž, jenž pravil: O prav- dová bouře nevole ozývá se po všech dědinách našeho království nad barbarským způsobem boje ve Vídni a Dol. Rakousích proti našim pří- slušníkům. Na základě těchto událostí poslední doby byl svolán tento tábor, abychom na něm protestovali a zároveň naše krajany a rodáky v jejich boji podporovali. (Výborně!) Na to byli zvolení do předsednictva pp. řed. F. A. Šubert, Kolář, sl. Suchome- lova, p. Klauber, sl. Ottova. Předseda řed. F. A. Šubert pravil, že dnešní tábor jest jedním článkem velkých projevů v celém ná- rodě našem bez rozdílu politických stran, jest velkým projevem proti násilí, které se pách ve Vídni a Dol. Rakousích nejen na českém ná- rodě, nýbrž na svobodě lidské a občanské, zá- kladními zákony státními zaručené. Nechceme násilí odplácet násilím, nýbrž naopak stojíme na stanovisku osvěty a kultury, které našimi odpůrci jest způsobem svrchovaně barbarským šlapáno. Náš tábor jest všeobecně národní a do- kazuje, že tam, kde jde o největší statky na- šeho národa, dovedeme se všichni semknouti v jeden jednotný šik! (Výborně! Pollesk.) Pan Klimeš, řídící učitel z Poštorné, uvítán bouřlivým potleskem, pravil, že lituje, že při včerejších událostech ve Vídni pozbyl hlasu, takže nemůže mohutným, ba hromovým přímo hlasem pronésti protost, ke kterému se shromáždění sešli. Kdyby v nynější chvíli — pokračoval — přišel někdo z vás nebo nějaký cizinec do Vídně, zděsil by se, jak dnes Víden vypadá. Myslil by si při nejmenším, že tam spou- sta četnictva a policie chytá nějakou hordu vrahů, žhářů a zlodějů; ve skutečnosti však by se mu na jeho otázku, co se děje, dostalo vy- světlení: Češi mají v Národním domě schůzi.

Křiž Šubert Kolář Klauber Ottův Klimeš Čech Vídeň Dolo Rakousy Poštorná národní dům schůze

22 article

A potom chce se nám namlouvati z Vídně, že žijeme ve státě civilisovaném, kulturním, že rovná práva všem občanům jsou zákony zaru- čena, že jeden jest tady jako druhý, nikdo že není vládou hýčkán a nikdo utlačován! V pravdě však vidíme, že tu platí jiný loket pro Němce a jiný loket pro nás Čechy! (Hanba!) Němci vzali si za úkol vyhubiti nejprve nás, kteří jsme v Dolních Rakousích, pak na severu království a pak chtějí udeřiti na jádro národa. K tomu cíli volí Němci vždy tři cesty: 1. násilí; 2. za- vírají nám školy, které již máme a nové nám odpírají a 3. štvou Slováky proti nám a nás proti Slovákům. Řečník líčil pak známé násilnosti Němců v Cáhnově, Havranohradě, Rabšachu, Šve- chatu, Vídni a Poštorné. Právě dnes — pravil — došla zpráva, že 40 četníků v Poštorné ná- silím zavřelo českou školu. (Hanba! Vrahové To je ta německá kultura !) Předseda napomíná ke klidu: Jest pochopi- telno rozhořčení, které se vás zmocňuje, jako se zmocnilo celého národa, ale prosím vás snaž- ně, abyste v zájmu našich utiskovaných bratří zachovali klid!

Němec Čecho Slovák Rabšach Vídeň Dolní Rakousy Šve Poštorná

23 article

se bral, zdůvodniti nepřetržitost té cesty a vy- tknouti ji směr pro budoucnost. Mínění o umě- lecké hodnotě této podivuhodné skladby, která zůstala nedokončena, nebylo dlouho ustáleno Starší kritikové vytýkali jí nejasnost, chaotičnost a záhadnost. Pilným studiem mysticko-filosof- ckých názorů básníkových objasnily se mnoh záhady, ale ne všocky. Příčinou toho je jednak symbolický ráz celé básně, jednak její frag- mentárnost. Celkem však shodují se novější kri tikové, že „Król-Duch“ je nejpěknějším a nej- originálnějším plodem genia Slowackého. Epo- peji tu složil ovšem věštec, žijící toliko ve světe snův a visí a vedený bludičkou svého božského poslání, ale mystický věštec tento byl zárove velikým umělcem, který uměl uchvátit a roz- nitit a jenž přírodní subtilnost barev, harmoni linií a zvuků dovedl ve své skladbě k nejvyšší dokonalosti. — Slowacki jako básník nebyl pro všechny V době literárního positivismu, který následoval po romantismu, charakterisován byl obyčejně jen jako „poeta slova“, t. j. básník vynikající hlavně barvitostí, hladkosti a subtilností výrazu — ne také obsahem a duchem. Teprve novějš generace plně ocenila význam jeho básnického ducha. Uznalo se, že je básnik duší delikátních a vznětlivých, jiehž údělem není rovnováha du- ševní, a proto nakloněných ke krajnostem, že je básník srdeí eitlivých a rozechvělých, lidí s tan- tasií poněkud excentrickou, ale živou a zářivou. V jeho poesii jsou obsaženy hojné živly, které tvoří základ nového, moderního umění, proto ho modernisté polští pokládají za svého předchůdce a mistra.

Slowacký

24 article

Význam poesie Slowackého pěkně je vysti- žen na náhrobku, který dala postaviti jeho matk v kostele sv. Anny v Krakově a jehož nápi zní: „Pamieci Juliusza Slowackiego, syna Euze- biusza, urodzonego Krzemiencu, zmarlego v Paryžu, który walke poezyi ku od- rodzeniu sie ducha i uczucia ludz- košei po chrzešcijaňsku w dniu 3. kwietna 1849 roku zakofiezyl . .. J. Máchal.

Slowacký Krzemiencu J Máchal Krakov Paryža Pamiece Juliusza Slowackiego Euha svatý . Anna

25 article Dramatické umění

Dramatické umění + Městské divadlo Král. Vinohradů. V s botu dne 28. srpns 1909. Poprvé: »K rá s n Marsejanka«. Hra o 4 jednáních. Napsal Petr Berton. Z francouzského přeložil Jiří Ščerbinský. Režisér F. Hlavatý. Kdyby jste si nepřečtli na ceduli jméno autorovo, nebyli byste ani okamžik v pochyb- nostech o tom, že tento kus napsal nebožtik Sardou, při bedlivějším uvažování byste však usoudili, že to přece nenl Sardou, neboť ten by přece jen vtipnější, jeho efekty byly přece jen podloženější a celá skladba hry umělečtější. J to, abych tak řekl, hra plná sensaci, napinavých scén, hry náhody, životy lidské visí na níti chvějete se, že každou chvili krásná Marsejanka, takto Jeanne de Briantes, oetne se v nehostin- ných kobkách bastilly. Hra jest čerpána ze ži- vota »malého kaprála«, z doby, kdy první konsul očekává korunu císařskou. Ale jeho osoba, podaná ostatně poněkud nejasně, jest ve- dlejší, hlavní osobou je krásná Marsejanka, chot markýze de Tallemonta, hlavy royalistických spiklenců, již usilují o život Napoleonův. Krásná Marsejanka, žena jednoho z nejzavilejších ne- prátel Napoleonových, zachrání dokonce živoo Napoleonovi, vyměnivši tabatěrku s otráveným tabákem, jež byla císaři podstrčena právě vé- vodou Tallemontem. Je to hra, v které je mnoho slz, vzdy- chání, larmoyantních scen a na obrat smích, výstupy, připomínající známé operety; velký malý císař řádí jako lev, budě hrůzu celéh okoli a obratem ruky stane se z něho bon- homní serenissímus. Divák neví, na čem je, ale na konec dě- kuje pánu bohu, že to přece tak dobře dopadlo zavilý spiklenec markýz de Taliemont padne v souboji, krásná Marsejanka dosáhne svého cíle: stane se ženou rylřského krasavce, Crise noya, adjutanta Bonapartova a eísař Napoleor zůstane uchován historii. Ende gut, Alles gul jak říkají Němci.

Berton Ščerbinský F Hlavatá Sardou Briantes Tallemont Napoleonův Napoleon bůh Taliemont Cris noya Bonapartův Němec + městský divadlo Královský můj Marsejanka End gut

26 article

Hra se jisté libila a měla úspěch po kaž dém jednání, o nějž hlavní zásluhu měla před stavitelka krásné Marsejanky, slečna Šiblova, jež přinesla na jeviště vše, co úloha vyžado- vala: půvabný zjev, dobrou masku prosté ženy a mnoho skryté a potlačované vášně. Jenom scéna se šňupáním byla přehnaná a rušila dojem krásného celkového výtvoru slečny Šíblové. Pan Zakopal zahrál Napoleona tak, jak ho autor podal, udělal vše, co mohl z této neurčité podivné úlohy, v níž najednou se nám předsta- vuje veliký Napoleon ve svém hněvu i světa pán v županu. I pan Pražský v úloze šlechetného, pr efsaře zaníceného adjutanta Crisenoya a pan Hlavatý, jakožto spiklenec Tallemont hrál s vervou a s chutí a dali svým úlohám určitý pevný výraz. Jak řečeno, hra pro šíroké vrstvy, jaké vinohradské divadlo hledá, možno si tu zapla- kati i zasmáti se do syta, jak se komu libí. Ale k Sardouovi má pan Berton přece trochu daleko Jan Osten.

Šiblův Šíbl Zakopal Napoleon Hlavatá Tallemont Sardou Berton Osten krásný Marsejanka

27 article Hudba.

Hudba. + Zpěvohra Národního divadla. Zájem o druhou pohostinskou bru komorního pěvce Karla Bu- riana značně stoupl, snad že rozčeřen lokálkovým zápasem o to, zda k ní skutečně dojde, což u vzác- ného hosta bývá často do poslední cbvíle záhadou. snad že podporován současným vystoupením hosta druhébo, u nás dotud neznámé pěvkyně a krajanky od drážďanské dvorní opery, ale nepochybně nejvíce proto, že Werther čítá se k výkonům Burianovým nejlepším. Pathétičnost úloby nalézá v něm inter- preta, jenž dovede sáhnouti k srdci, suggerovatí žaly své lásky, uchvátiti temnou svojí vášní. Vzývání přírody, zpěv nočního návratu z plesu již v pwyním jednání ukazují lyrickou jimavost Burianova podání. Ale pak přijdou v jednání druhém výbuchy zoufal- ství, a Burian uchvacuje stále mocněji. V jeho accelerandu, v jeho stupňování dynamickém, jevicím hlas v celém lesku, jest živelní, podmanivá síla. Při tom pathos umělcův nepřekračuje mezí, nezvrací se nikdy v dutou, nepřirozenou nabubřelost. Jednání třetí naopak skýtá bluboké výhledy do duše zmitané smutky. Pěvec zná tu i rozechvíti kouzlo melancholie (v pisni z Ussiana), i vystupňovati váše ň k nejvyš- šimu rozechvění. Skutečně výkon prvého řádu. Vedle takového Werthera měla slč. Zdeňk Krausova, očividně teprve v začátcích uměleck dráhy, nesnadné postavení. Vyprostila se z něbo distingovaně, s onou skromností, jež jest znakem noblesy cítění a vkusu. Hlobšímu účinu vadí dosu hlas nezcela vyvinotý, v mezza voce střízlivě suchý. v piném tónu krátkodechý a temným zbarvením ná- chylný k intonaci zhusta o nějakou kommu nižší. sice nepatrně, ale přece postřehnutelně. Z polodětských střevíčků Žofliných pí. Bobkov již znatelně vyrostla.

Karel bu Werther Burianův Burian Zdeňk Krausův národní divadlo

28 article Různé zprávy.

Různé zprávy. Plavba Zeppelinovy vzducholodi. Z Bülzigu, 30. srpna. Ve 12 hodin v po ledne přibyl korunní prine automobilem na místo nehody. Vyslechl zprávu vrchního inže nýra Dürra o příčině nehody a vstoupil pak do loďky, aby prohlédl si jednotlivosti poškozeni. Vzducholoď nalézá se za Bülzigem na úplně rovné pláni. Bylo telegraficky žá- dáno, aby reservní vrtule od »Z II sem byla poslána. Rovněž o statn nutné reservní a náhradní so- částky jsou již s nutnými násťroj a dělníky na cestě z Friedrichs hafenu. Z Friedrichshafenu, 30. srpna. (K. k.) Pr příjezdu pravil hr. Zeppelin o nehodé vzducho- lodi, že jest jasno, že nemoho vrtule tak zůstati. Je nutno před- sevziti na nich jisté změny, přede- vším musí býti o něco seříznuty. Není možno ještě pronésti úsudek o tom a o otázce, zd bude ponechán nový pohon aneb zda bude použito starého. Zeppelin sám prý nepočíla s provedením programu s nedostatečně vyzkou- šenou vzducholodí. Nechtěl však Berlin opě zklamati. Ze Štutgartu, 30. srpna. (K. k.) Král po stavil včera hr. Zeppelina v čelo hulánskéh pluku »Král Karel č. 19«, jehož velitelem b hrabě v letech 1882— 85.

Zeppelinův Dürr Zeppelin Karel Bülzig Friedrichshafen Berlín Štutgart

29 article

Z Zahne, 30. srpna. Vzducholoď Z. II činí celkem dojem, jako by byla úplně nepo- rušena. Bližším vyšetřováním však bylo zjištěno, že jedna plynová komora byla proražena a že protržen byl obal balonu na oněch místech, ji- miž vnikla a opět vystoupila zlomená vrtule.

Zahn

30 article

= Vdova po Constantu Coquelinovi zemřela. Vdova po Coquelinovi starším zemřela v Paříži po dlouhé nemoci ve věku 70 let. Za svobodna byla jako Kamila Desrieuxova rovněž herečkou, po svém pro- vdání však odešla od divadla — Srážka na moři. Ze Štokholmu, 80. srp- na. (K. k.) Včera srazil se parník „Uppland“ u Stora Essingen s motorovým člunem, který neměl světla. Motorový člun byl v půli rozříznut a ihned se po- topil. Z 11 osob, jež byly v motorovém člunu, bylo pouze 6 zachráněno = Ohromný požár. Ze Lvova se sděluje: V obei Sarčině u Řešova vypukl následkem neopatrnosti zřízence pivovaru oheň, jenž v pěti hodinách zničil 336 domů a četné stodoly i stáje. Více než 1000 lidí je bez přístřeší. Dotyčný zřízenec doznal, že si v stodole zapaloval cigaretu a odhodil hořící zápalku do sena.

Constanta Coquelin Desrieuxův Paříž Štokholm Lvov

31 article

= Poklad na dně mořském. Z Londýna se sdě- luje: Poslední pátrání po pokladu ve španělské lodi „Florencii“, potopené v zálivu Tebermerském, mělo tak povzbuzující výsledek, že se v Londýně utvořil vlivný syndikát, jenž hodlá zahájiti práce k vyzdvi- žení pokladu ve velkém rozsahu. Na první výdaje bylo již opatřeno 350.000 korun. Dávno ztracený poklad byl prý zjištěn ve hloubce osmdesáti stop s nutno prý proniknouti 20 stop silnou vrstvou pí- sku, než je možno dostati se k trupu potopené lodi. Všechny dřívější pokusy o vyzdvížení pokladu, které pohltily velké obnosy, byly bezvýsledny. = Pivní boj v Essenu. Z Berlína, 30. srpna V Essenu konala se včera protestní schůze proti zdra- žení piva, které se zúčastnilo 3000 osob. Usnesena jednomyslně boykotovati pivo až do zavedení dří- vějších cen. Prátrž mračen. Z Dolního Kubinu, 90. srpna. (K. k. uh.) V sobotu večer snesla se nad ce- lým komitátem silná průtrž mračen. Potok Oravica vystoupil ze svých břehů. Strhl násep dráhy oravského údolí v délce 8 ma odplavi železniční most. Doprava udržuje se přestu- pováním = Cholera v Hollandsku. Z Amsterodamu. 30. srpna. (K. k.) V Gorinchemu byl zjištěn případ cholery. Stav onemocnělého je uspokojivý.

Oravica Londýn Florencie Essen Berlín Dolní Kubin Amsterodam