Periodikum ALTO Viewer

1

Strana4.

2

NÁRODNÍ EISTY-

národní Eista

3

25. srpna 1905.

4

Číslo 233

5 article

asi všechny jejích požitky. Je jim tak pokojně a blaze bez všeho toho duševního živola, z kterého tam venku vyrůstají zátopy potiště- ného papíru, vznikají divadla, koncertní síně, výstavy, — pro ně není života v tom papíru, který zalétá do jejich údolí do »kasina« neb do těch několika statků zdejších statkářů v podobě klerikálního listu, neb německého zpracování francouzských románů. »Mešane blago« je opa- třuje vším, čeho mají pro svůj požitek potřebí, ale celá jeho literatura skládá se z nehčetných barevných kalendářů, nástěnných obrázků reklamních plakátů, jimiž se pestří vrata sto- doly, stěny jizby i zahrádkový plot, a na nichž závodí pochvalné zprávy, doporučující Vydrovu kávu a neskonale výbornou kořalku »Floriana«. Bezpočetné variace chvály těchto dvou výrobk jsou jediná tištěná slova v bezvadné slovinštině, na nichž utkvivaji krotké zraky lidí, posedávají- cích a pokojným úsměvem kolem po lavičkách krámku a zahrádky, a ssajících občas z úllých lahviček svůj oblibený druh »žganě«. Tak se po léta nemění vzhled této »literatury«, leda že příštím rokem bude to káva Franckova, a ko- řalka Brinovec, kterou budou doporučovat nové, ještě hezčí obrázky. Myslím, že mnohým z těch spokojených lidí, do jejichž údolí z jedné strany vniká neústupně bohatá německá pila a s druhé podnikavé německé lázně, dostačí ta literatura »mešaného blaga« na celý život.

Vydrův Florian Franckův

6 article

České spisy- * Josef K. Šlejhar: Peklo. Nákl. F. Šimáčka v Praze. 1905. K 5.—. 418 str. Žádná dosud práce Slejharova se neměla k čte- nářstvu tak upjatě hrdě a básnicky individuálně, jako talo. Kdybychom nevěděli, že se autor nezná k zá- sadě umění samoúčelného, mysleli bychom, že mu v tomto velikém románě nešlo o nic tak, jako o tvůrči rozkoš. A to o rozkoš traplivého, bolestného přemá- hání obtížné látky. Samo to peklo rozvířeného to- várního života jenom na několika míslech poutá ob- sahem líčení svého více, nežli divadlo velkolepého uměleckého zápasu. Autor jakoby si byl umínil, že jisté drahocenné faktum v zásobách své paměti vy- líčí uměním co nevypiatější osobitosti, slohovou silou co největší. Faktum látkové lze pověděti jedinou vě- tou: Mladý tovární úřadník, snivý lidumil, si zhnusí tovární život a umíní si s milenkou odejíti na ho- spodářství. Patrno, že neběží o zevní děj, jako vůbec u Šlejhara, ale o děj vnitřní, o vztah působívé síly románu k členářově duši , aby se všechen duševní život vyličované osoby ujal v mysli čtoucího tak, b výslednice myšlenková i citová byla u něho nutně a bezděčně zcela táž, jako u vyličovaně osoby, re- speklive u autora. A v skutku žijeme s panem ad- junktem den života továrního d- minuty zevrubně, že pám neujde ani pocit, záchvěv, postřeh, změna v mysli ani jediná. Adjunkt šel po práci mnohodenní spat.

K Šlejhar Šimáček Šlejhar Praha

7 article

Ale jaké spaní! Vlaky jezdí, nezvedená mládež hu- láká. Nelze oka zamhouřiti. Uteče se tedy k snění Sní o milence a svatbě. Pak nechá všeho, vstane a jde do továrny. Snad jdou věci skutečnosti v továrně rychleji, nežli je stačíme v románě sledovati, tak ze- vrubně se vše podává. Nesmí se však zapomínati, že tyto obrazy tak krutě naturalistické účelem samy sobě nejsou, sice bychom je pro nudu a zdlouhavost musili odsouditi, jako to nedočkavý čtenář udělá. Ta bolestně zevrubná líčení všeho jsou na to, aby se duše čtenářova podrobila účinu všech zjevů a dějů, citů a úžasů, co se jich za den a noc v cukrovaru udá, celé ohnivé lázni hlomozného a klopotného, děsně výbušného života továrního. Ale nemítáme: vždyť jiní takového poznání nenabývají. Je mnoho zpokojených úřadníků v továrnách. Odpovídá román: Ale právě prote jsem na to já a můj autor, abychom citlivostí a stupůovanou bystrostí svých smyslů otu- peným smyslům jiných lidí napomá hali. Malíř vidí na šedivé hlíně pustého pole všecky možné barvy, kde my nevidíme nežli šeď. Tak vidí zbystřeně autorové rázu Šlejharova. Svěříme-li se románu, ochotněa důvěřivě, pocítíme po nějaké době, než se večteme, neobyčejně zmocněnou vzrušivost. Kdybychom po- stáli v továrně sami, postojíme a odejdeme beze všeho zvláštního vzruchu. Ale autor nás přinutí, abychom myslili jeho mozkem, cítili jeho rozníceným srdcem a vnímali jeho chorobně dráždivými čidly.

Šlejharův

8 article

Odhalujeme-li toto faktum, máme chuť se pláti, jakým právem se nám toto děje? Neběží-li o nic, nežli aby- vm se rozčilovali, tedy nám toto a takové umění ubližuje a my se mu bráníme odporem. A vskutku, kde Slejharovo umění dosti silně se nedomáhá pra- vého svého cíle, tyto strašlivé prostředky formové a emoční jej činí druhem oněch moderních sensací. které jako Baudelaire, Poe, Maeterlinck mají býti stejně obáváni jako milováni. Ale pravý cíl umění Šlejharova není sensace. Ani děs, ani mystická tucha, ani symbol u něho není nežli prostředkem k účinu druhu vyššího. Vznešené myšlení naše i idejní city. city pravdy a dobra nevznikají jen tak samy sebou, ale prostředkem živola smyslového a fysického. V tom záleží způsob tvoření Slejharova, že nám své my- šlenky a vyšší city nepodává přímc a slovy, nýbrž že je v nás vyvozuje ceslou fysiologickou a psycho- fysickou. On něco čije, vidí, slyší. Pociťování jeho je velmi ostré a zvlášlní tak, že možno říci, že vidí neviditelné a slyší neslyšitelné. A nyní má stav duše své pomocí slov a zvuků všípit duši naší. Kde by se takových slov nabral? Není jich ve slovníku.

Slejharův Baudelaire Poe Maeterlinck

9 article

Musí si je utvořiti. A má-li slova, nestačí zase oby- čejná skladba. Musí si dělat i skladbu dle potřeby. Básnické právo jeho to je, a je to i znamenitě vý- žnamné u básníka, tvoří-li si mluvu, ale obtíž je tu veliká Tvoří-li si básník názvy představ, které vznikly z pocitů určitě poznatelného obsahu, pak budou i slova určitá. Ale představy Šlejharovy ne- pocházejí z takových pocitů; u něho se nejedná o ob- sah určitý, nýbrž neurčitý, záhadný a tajemný. Každý pocit jeho má průvod mlhovin kolem sebe, a o ty mlhoviny zvláště mu běží. Jaký potom zápas jazyka, aby to vyjádril! A autot není filolog. Řeč jeho se stále více utíká ke slovům znamenajícím vztahy a ubíhá od substancí. Stává se neobyčejně odtažitou, jakoby se cvičil na německých filosofech, samná pří- čestí a příslovce. A tak čteme: Mohoucí jaksi být.

Šlejharův

10 article

bez možnosti odevzdání se, bez luznosti probírání se bezmezně ovlačující, prořifující se (5), upadavá mrá- kota usněni, spiat ke svému cili celým nevymaňu- jícím se dosahem nitra... atd. Původ toho originál- ního slohu secesního už známe. Pochází z toho, že žachyeuje z niterného živola nikoli už hotové soudy a cily, ale pocity nevyjasněné a průvodní. Odtud jeho stálé „jakoby“, „jaksi“ a „cosi“. Jakmile se v ro- máně octne na půdě myšlení jasného a v citech idej- ních, mluvi spůsobem zcela pravidelným. Ale k to- muto stavu vítězněmu se musi spoustou stran pro- pracovati. Tuto jeho práci jakobychom slyšeli ze slohu dunět. Slyšíme var krve toho románu, zvláště na prvních 200 stránkách. Pak už nás uchvacují scény U kotlů, u pumpy; děsný zjev ulopené stařeny; děti v továrně, bytůstky chorobné, hysterické, přepadaně a týrané od surových druhů, vyčílavé oběti hříchů tovární dekadence; dále mužové, kteří se bijí. Hrozné vše. A mezi tím vším chodí „on“, adjunkt, blahem lásky změklý a dobrotivý, scény ho popadají za srdice, duše v něm křičí nesmírnou bolestí soucitu nad lid- stvím ubitým, umočeným a on odchází do hor, na tichá pole, výhost dávaje peklu živola strojového.

11 article

Ale pessimismus není výslednicí. Ten se Šlejharovi jen z nedorozumění přičítá. Román ukazuje, kterak v životě lidském se děje postup „ukrutenstvím ne- lidskosti k soucitu věčnému.“ On sám tou cestou kráčí, hrůza světa soucit jeho vzbudila a budí dále, a je povolán, aby uměním svým děsuplným zase v jiných budil soucit a lidskost. „Těžká je pozemskost. ale svrchovaná odměna lásky!“ praví. „Nade vše vy- plyne láska, nad tmu i nad zločin! Bůh Hospodi zvítězí, bůh milosrdný!“ Takový je vznešený závěr románu. Užší cíl románu je patrně protest proti še- redě a nizkosti továrního života. Trochu škrtů a filo- logických oprav by neškodilo Vbk.

Šlejhar

12 article

* J. Š. Baar: Pro kravičku. Chodský obraz Vydal „Nový Živol“. Prostějov, 1905. V závěru se praví, že na výroční výstavě malířské v Mnichově kteréhosi roku visel obraz J. Pavlíkův s nápisem „Pro kravičku“. Na chudém dvorku kolem pošlé krávy bezmocně stojí vesničané a nad ni pláči dva chudí lidá. Ohraz budil sensaci lechnikou, umě- ním a zvláště náladovostí, která smutkem kažlého podmaňovala. Nevím, existuje-li ten obraz, alo to. co se o něm zde pravi, platí doslova o povídce. Dva mladí lidé z Postřekova, Hadam a Barka se vzali, a že byli tak zcela chudi, umínili si jíti do „Babor“ přes hranice na práci, aby si za výdělel opatřili kravičku, podstatu hospodálství. Vlastně chtě jíti jen Hadam, ale Barka se o něj vším právem bála. Tolik a tolik hodných mužů se tam v Bavořích ročně pokazí. Šli, dřeli se a koupili si kravičku. a padla jim. Nic nepomůže povídati obsah, zdeje umění vším. Ty lidi vidíme, slyšíme, vnímáme jejich existenci téměř smyslově, tak působí ten zdánlivě prostý, ale vskutku sytý a propracovaný sloh na mysl. Se vší plastikou postav a mimikou hnutí, bar- vou a vůní krajiny, ruchem vsi, ale i s jakousi rá- zovitou místní náladou duší, v níž splývá teskná přís- nost života s něhou zbožné devzdanosti a blahem přítulnosti člověka k člověku vynořuje se tu kus zi- vola pošumavského. Silně soucitně zaujati provázíme ubožáky do Mnichova a sledujeme jejich hrozný boh trpělivosti s prací nelidskou, odporně ponižující. Práce rolní — svatá, čistá, okrašlující; tato robota na stav- bách hnusná, skličujíci a sešereďující. Ale co platno. když to vynáší, a bez peněz není kravičky! Všenu se podrobili, táhli vedle sebe, dívajíce se, jak jim vadne mládí a krása a duše, ale těšili se a vydržeti.

Baar J Pavlíkův Barek Babor Hadam Nová Živol Prostějov Mnichov Postřekov Hadam Bavory

13 article

A kravička padla! Tragika malých lidí, vylíčená se vší tklivou silou, ale ne aby ničila život, nýbrž aby budila a očisťovala, zvláště život český, přítulnost soucitu svojich ke svým. Povídka dokonalé hodnoty Vbk * Budeč a okolí. Na oslavu tisícileté památky za ložení kostela sv. Petra a Pavla na Budči. Péčí spo- lečnosti přátel staroslavné Budče v Zákolanech. 1905 Zaz Z nejpamátnějších míst české země je Budeč se svým okolím, vzpomínkami v temno bájí předhisto- rické doby sahajícím. Má věrné přátele a ctilelea získala celou společnost jich v Zákolanech, kteří se letos postarali o náležitou její oslavu, Hlavně se t stalo tímto spisem Není te nijak spis obyčejného rázu příležitostného, nýbrž skutečný, pečlivě připra- vený a obětavě vypravený monument. Ochota po- skytla prameny, ochota je prozkoumala a probádala, ochota poskytla zdarma i krásné práce malířské (Jos Holub) a rovněž krásné reprodukce. I peníze byly poskytnuty. A vydání celého spisu řídil a místy do- plňoval prol. Eustach Gabessam. Spis má 264 stran. přes čtyřicet vyobrazení v přílohách a v textu, z části kolorovaných. Výprava velmi štědrá a vkusná. Obsah spisu je vesměs skoro — mimo úvodní báseň Vrchli- ckého — rázu naučného, methody vědecké. V části prvé jedná se o Budči samé, v části druhé o jejím okolí. Onde ovšem běží zvláště o minulost, zde o pří- tomnost. Tam historická bádání kritická, zde statistika a topografie. Obádán tu a popsán celý budečský svět pro poučení současníků i pro památku budoucnosli. Hlavně běželo ovšem o záhadu Budče Krokovya Budče Václavovy. Toho se týká studie dra. Hýbla „Dě- jiny Budče“ a dra. Zd. Nejedlého „Pěvecká škola na Budči“. Zprávy kronikářů o Budči za věku pohan- ského jsou odkázány mezi pověsti a výmysly ničím nedoložené. Nejstarší zprávy jsou v legendách o sv.

Petro Pavel Jos Eustach Gabessam Václavův doktor Hýbl Zdeněk Nejedlý Budeč Zákolany Krokovya Budeč jin Budeč

14 article

Václavu. Krokova škola padla úplně. Dle legend svato- václavských (dí Hýbl) jevilo by se nám učení kněze „Ucena“ jako první známá škola podle vzoru západ- ního, první semeniště západní vzdělanosti v Čechách. Zajímavý je důkaz dra. Nejedlého, že byla na Budči škola zpěvu hromadného. Dílo je vůbec plno zají- mavého a vítaného poučení. Některé zvláště by se výborně hodily školám, hlavně středním. „Zalidnění krajiny budečské v době praehistorické“ od V. Schmidla ukazuje archacologa při práci; jak hledá, co vidí, jak se plá, které jsou jeho vůdčí poznatky, jak odhaduje staré nálezy v hrobech atd. Stejně instruk- tivní a skoro zábavně poučné jsou „Hradiště budeč- ské“, s vroucí láskou a znalostí psaný Lehnerův člá- nek „O českých rotundách“ a Herainův „O rotundě budečské.“ Ale i geologický popis Budče a jiné z dal- ších jsou velice vítaným zdrojem poučení pro mlado naše badatele. Upozorňujeme školské kruhy na tento výborný spis. Textových příspěvků je skoro čtyřicet od třicíti spisovatelů. Málo míst se pohonosí takovou památkou slovesnou. Vbk.

Václav Krokův Hýbl Nejedlý V Schmidl Lehnerův Herainův Čechy Budeč Hradiště legend svatýváclavský

15 article

Jan z Podhoře: Jan Hus. Historická tra- gedie v pěti jednáních. (Repertoiru českých divade sv. 131 ) Nákladem F. Šimáčka v Praze. Nové drama toto o Husovi líší se od jiných, že hledí seznámiti posluchače nejen s vnějším tragickým životem a osudem mistrovým, ale i s podstatou jeho učení. Odtud přirozeně i na jevišti postava Mistra leckdy přechází v tón kazatelský. Avšak ubývá li tím místy na dramatické účinnosti díla, nabývá zn to drama tím zvláštní rázovitosti. Ostatně i drama tičnost díla vyvrcholena jest silně závěrečnými scé- nami, kdy Hus téměř pod hranicí již odmítá vešker pokusy, by odvolal: »Slyším hlas nitra svého řku: Já nemohu! Ja nemohu! Pošli padesátku doktorů, aby mluvili, vše jedno: já se nevzdám neboť nemohu! Aj, již se tedy na světě sprave dlnosti nedočkám! A protože již v tomto životě ne mám nikoho, ke komu bych se odvolal, k Bohu, pánu svému, se odvolávám od těžkého potlačení nespravedlivých rozsudků. Jemu poroučím svou při soudci nejvýš spravedlivému, jenž se nedá ani bázní strašiti, ani falešnými svědky klamati, jen? stvořil svědomí mé a roznítil víru mou!...“

Jan F Šimáček Hus Aj bůh Podhora Praha

16 article

Dramatem tímto poskytnut lidovým jevištím pro středek upoutati zevně a zároveň mravně půso- biti na široké vrstvy. Kladeť vůbec dílo váhu na li dový ráz celého hnutí husitského, opírá se pak drama o vlastní Husovy spisy, především o » Po stilfu«. Dle těchto pramenů je vyznačen Husův cha rakter: duchovní vůdce národa, neumlčitelný mravo- kárce, kněz horoucí víry, nesklonitelná individu alita, kteréž jest zákonem jediným Kristova pravda a soudcem jediným vlastní svědomí. A vš to projevuje se zvlášiní řečí a slohem kazatelským plným citátů. Odtud, odůvodňuje spisovatel, má celý kus jaksi palhetický ráz. Pěkně jest v dramatu provedena parallela mezi Husem a Jeronýmem. *Giovanni Rajberti: Kočka. Svělov knihovny sv. 474—475. Přeložil preI. V. Homs. Rediguje Jar. Kvapil. Nákladem J. Otty v Praze. Lékaře-básníka Rajbertia, který žil v prvé polo vici minulého stoleh, čítá Mantegazza, ač v cizině jest Rajberti málo dosud znám, mezi největší humo- risty italské. Také tato kniha, kterou nás Světová knihovna potěšila, jest neobyčejně vtipným líčením života kočičího i v jeho vztazích k životu lidskému.

Husův Kristův Hus Jeroným Giovanni Rajbert Koček svatý . 474 Kvapil J Ott Rajbertius Praha

17 article

Kapilolky na př. »Kočka symbolem svobody«, »Lho- stejnost kočky ke každé událosli, ať veřejné neb soukromé«, »Blažená zahálka kočky« a j. poskytuje hojný zdroj humoru a vtipu. Rajbetti jako bumo- rista nehlási se ku žádné škole. Je humotistou svou zvláštní schopností odkrývali spojitost mezi duší lidskou a zjovem materiálním. Mělo se za to, že dílo »Kočka« jest satyrou, satyrou sobectví. To popírá i pan překladatel: »Kočka« Rajbertího je prostým vylíčením toho, co skutečně kočka děláa jak se chová, vylíčením tím věrnějším — poněvadž malého toho čtvernožce zná každý. Trefně napsal professor Silve, co by Rajberti odpověděl, kdyby byl ještě živ a přítomen: »Já za lo nemohu, shledáváte-li sebe sami nebo své přátele a známé podobnýmiv něčem tomuto zvířeli; není to mojí vinou, je to ta- kové ve skutečnosti, to matka příroda ztropila si z vás posměch, já mluvil jsem pouze o kočce. « —

Koček Rajbertí Rajbert

18 article

Takový jest humor Rajbertiho; přiměje členáře, aby shlédnul komičnost a sarkasmus, kde on podává poubý objektivní popis. Žerty Rajbertího jsou jemné prosty vší trpkosti, nenucené. Pouhá větička, jako nahodilá, na konci vážného popisu — a čtenůř pro- pukne ve smích, i kdyby nechtěl. Pozoruhodná jsou soſismala Rajbertova. Tak na příklad dokazuje autor, že kočka krade, buď že je chuda, a nemá svého talíře u rodiny; v tom případě není to krádež, nýbrž užití práva sebezachování, nebo krade z mls- nosti a pak to není řemeslem, vnuceným sprostou potřebou, nýbrž uměním, provozovaným z pouhé záliby. Čtenáři nezbývá než luštit, může li krádež býti řemeslem, nebo uměním.« Tisícům přátel koček poskytuje kniha roz- marný návod k seznání historie a vlastností nevy- zpytatelného tvora a čtvernohého politikáře toho. * Dr. Lad. Haškovec: O ochraně pře tuberkulosou. (Lidových rozprav lékařských číslo 64. Pořádá MUDr. Ladislav Haškovec.) Nákladem J. Otty v Praze. Spisek líčí, dotýkaje se nejaktuálnější otázky doby, šíření se nákazy tuberkulosou a vypočítává velmi zevrubně veškerá ochranná pravidla, zvláště pokud se týče zařízení bytů, styků mezi lidmi i lido se živočichy. Důkladné jest zvlášté poučení o potna

Žert Rajbertův doktor Lada MUDr Haškovec J Ott Praha

19 article

vinách vhodných a nevhodných. Zajímavá je na př tato drobnost: »Maso z tuberkulosního dobylka,a povšechnou, ať místní tuberkulosou zachváceného. není té výživné hodnoty, jako maso zdravé. A proto lze úplně souhlasiti s návrhy, aby maso tuberku- losního dobytka úplně z požívání lidského se vylou- čilo a aby tím po praktické stránce snad citelně ublíženo nebylo, buď státem, zemí, obcí škoda trpícím v případě nahražena byla. Povinností orgánů těch jest chrániti právě nejvíce chudou třídu obyva- telstva. Zajímavo jest, že pozoruje se u ži d i ve čtvrtích chudých poměrně malé pro- cento tuberkulosv, kterýžto zjev zákony židovskými jest si vyložiti. Známo, že Talmud na- řizuje nafouknutí plíc zabitého zvířete a obsahuje četná ustanovení další o požívání masa. Mosaické zákony zakazují požívání masa zvířete, zbynulého úbytěmi. V různých německých městech bylo ve středověku požívání perlovinou stíženého do bytka zakázáno. Ale v zákonníku našem i ještě r. 1820 tuberkulosa hovězího dobytka nebyla vřa děna mezí nemoci nakažlivé!!!...«. Pozoruhodne jest, že poprvé vydán byl spisek ten r. 1890 a že přes to v nynějším vydání jeho nemusilo se v něm změniti ani fádky, doklad to, jak svědomitě psán byl spisek ten a s jak správnými předpoklady i pro budoucnost.

20 article

* KI. Skramlík: Trnhlářství stavební a ná- bytkové. Příruční kniha praktického truhlářství pro potřebu škol i dělníků. S mnoha sty vyobrazeními Nakladatel I. L. Kober v Praze Kniha Skramlíkova je první knihou pro samo statné živnostníky i dělníky truhlářské a tesařské jakož i pro odborné jich škoty, knihou, jež neoblr se samou theorií, ale právě v ohledu praktickém tolik dobrých rad a pokynů a poučení jim přináší. že jest v pravdě všestrannou odbornou knihou těchle odvětví řemeslných. Poučuje interessenty, jak dílny třeba zařizovati, které výrobky se značnějšímu od bytu těší, o pracích na stavbách, jak využíti všech nových strojů a nástrojů na obrábění dřeva, sou- struhování a j. Pojednává i o pracích ve slozíe starších i secesních. Do set jest názorných vyobra- zení vzorů prací speciálnějších i obyčejných. Truhlá řům stavebním i nábytkovým, stolařům, tesařům i pokračovacím školám slouží dílo to za příručku vhodnou a velmi zevrubnou. Ze slovanských Hiotů. * Ruský »IpanmeCkiň BeT« otiskuje poslední době důkladné a obšírné studie, referující historii na poli bádání v slovanských starožitnoslech. Známý učenec ruský, professor A. Pogodin zabývá se v této své práci zvláště a právem českou vědou Vyličuje ze starší doby význam stěžejné práce Šala říkovy na poli archneologie slovanské a přecház k obsáhlému rozboru dosud vyšlých svazků velke práce Niederlovy o původu a nejstarším bytu Slo- vanů. Končí svoji pečlivou práci výrokem, že Nieder- lovo dílo tvoří ve vývoji studia starožitností slovan- ských stejnou etapu, jako svým časem dílo Šafatí- kovo.

Skramlíkův A Pogodin Niederlův Praha KI

21 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Z kancelále Národního divadla. Dnes hraje se po čtvrtě v novém nastudování Vrchlického a Fibi- chův melodram „Námluvy Pelopovy“ Hízením chefa opery pana Karla Kovařovice a s pí. Laudovou pp. Vávrou. Želenským a Sedláčkem v hlavních ro- lich; dnešní představení připadá 4. čtvrtce předpla- titelů. Zejtra opakovati se bude baletní pantomima „Bajaja“ od Formana a Beneše-Šumavského s hud- bou Käanovou. V neděli odpoledne vystoupí pohostin- sku člen městského divadla plzeňského pan Rudol Deyl v Donnayově komedii „Milenei“; v neděli večer bude 1000. představení Smelanových oper v král českém zemském dívadle; zvolena byla k němu slav- nostní opera „Libuše“. Na pondělí určena je Iran- couzská komedie „O klikou“ od H. Bernsteina. Tyto dny počaly za řízení prof. Frant. JIlka velké souborné zkoušky na Gounodovu operu „Romeo a Julie“, jež bude se poprvé v novém nastudování, scenováni a výpravě hrát toto úterý. Romea zpívati bude p.

Vrchlický Pelopův Kovařovic Laudův Vávra Želenský Sedláček Bajaja Forman Beneš Rudol Deyl Donnayův Milenei Smelanový Libuše H Bernstein profesor František Gounodův Romeo Julie národní divadlo

22 article

Mařák, Julii sl. Bobkova a v ostatních hlavních par- tiích zaměstnáni jsou z dam sl. Horvatova a Felde- nova, z pp. Kliment, Plák, Šír, Pollert, Chmel a Polák, jenž má zároveň režii. K tomuto představení, jako i k nedělnímu představení „Libuše“ přajímá záznamy denní pokladna + Lidové divadlo „Urnnta“ v Praze VII. Dne opakují se „Mlsni kocouři“, výpravná Iraška se zpěvy. evolucemi a lanci o 8 jedn. Napsal a ve scenu uvedl Fr. Hlavatý. Hudbu komponoval a diriguje E. Slarý Ve hře zaměstnán jest všechen personál. Zpěvní část přednesou dámy: Vejvodova, Stará, Křižová, pp. Če- kanský, Hlavatý, Chalupník, Rabský a sbor dam pánů. Začátek o 7. hod. več. Po divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy. Zejtra hraje se: „Hraběnka z Podskalí“. Lidová hra se zpěvy o 4 jedn. Napsal Anonymus. Představení pořádá Vzáj. podpor. spolek „Vlastimil“ v Praze VII. Začátek o 3/48. hod. veče Čeny míst poloviční. Ve čtvrtek dne 14. září jest bene- Dění večer jednoho z nejprvnějších členů, pí. Antonie Košnerové, jejímž opravdovým uměním dýšíci výkony budí nadšení všech navštěvovatelů „Uranie““ Umělkyně zvolila si effektní komedii „Oificiální žena“ již dle novelly Col. Savageovy napsa! H. Olden. Pan Košnerová hraje titulní úlohu, kterou právem ke svým parádním výkonům čítá. Listky lze již dnes v divadle obdrzeti.

Mařák Julie slečna Bobkův Horvatův Feld Kliment Plák Šír Pollert Chmel Polák Libuše Hlavatá E Slarý Vejvodův Křižová Chalupník Anonymus Vlastimil Košner Savageův H Olden Košnerová Praha Francie Podskalí Col + lidový divadlo Urnnto Uranie

23 article

+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dne hraje se po 23. Fel. Gireaudův vaudeville „Neviděl jste Bobeše?“, při kterém je divadlo stále vyprodáno Blanche zpívá pí. Zieglerová. Bobeše hraje p. Kubík ml. Režiser Josef Kubík. Zejtra hraje se po druhé Mara Canrofova Iraška „Hotel Pompadour“, která při čtvr teční premiéře dosáhla bouřlivého úspěchu a velm se líbila. + Pištěkovo lidové divadle na Král. Vinohradech Dnes opakuje se při malých cenách „Ztracená čest“ Obraz ze živola o 3 jedn. Dle B. Riegena zpracoval A. V. Zejtra při malých cenách „Princ z ponádky + Režiserský kurs Ústřední Matice div. ochot nictva českoslovanského za průběhu svého vždy zřej měji dokazuje, že uspořádání jeho bylo šťastnou my- šlenkou a důsledky jeho dojista znáti bude všude lam kde účastníci kursu uplatniti budou moci theoretických i praktických zkušeností v něm nabytých. Po té strán- ce zvláště cennými jsou instruktivní výklády režisera Nár. divadla p. Karla Zelenského, jenž včerej- šího dne ve dvouhodinné přednášce pojednal o obsa- zování her, jich propracování, vystavení na scénu o mluvě a gestech. V dnešní (páteční) přednášce své probeře Shakespearova „Othela“ a na hlavních oso bách hry delailně znázorní rozbor a postup studia režisera i herce. Býv. předseda Matice ochotnické a horlivý pracovník o povznesení jejich snah, p. J an

Gireaudův Bobeš Zieglerová Kubík Král B Riegen Zelenský Shakespearův Othel Vinohrady smíchovský divadlo hotel Pompadour Pištěkův lidový divadlo národní . divadlo p

24 article

Ladecký, zahájl včera výklady o nynějším stavu evropského divadla, pokud se týče scenické reprodukee dramatických děl a p. Jaroslav Neudörfel vý- klad o maskování. Pojednal nejen o dějinách ma- skování a o tom, čeho nutno ználi, by maska byla dokonalou, ale i o líčení jednotlivých částí obličeje a odličování, vlásenkách a jich používání. K této před nášce družiti se bude dnes (v pátek od 11—1 hod.) názorné líčení, jež provede div. vlasenkář pan Jan Frankl. — Redaktor pan Jar. Kamper, do- končiv včera výklady o vývoji dramatu če- ského, zaháji dnes přednášky o moderním dra- matě francouzském. Včera odpůldne věnováno bylo prohlídce Národního divadla za vedení chefa výpravy K. Šlapfera, večer návštěvě Národního divadla. Dnes odpoledne jest vycházka ku prohlídce divadla „Uranie? a večer návštěva představení v něm. Ředitelství na- bedlo všem účastníkům kursu režiserského volný vstup. Schůze o 1/43. hod. odpol. v Čížkově restaurantu v místnostech Matice. V sobotu večer je přátelská be- seda v těchže místnostech.

Ladecký Neudörfel Frankl Jar Kamper K Šlapfer evropský divadlo národní divadlo divadlo „ Uranie Matica

25 article Hudha.

Hudha. + Hudební skladatel J. J. Pihert slaví v neděi 27. srpna své šedesátě narozeniny. Málo kdo z ny nějších čtenářů vzpomene si na jubilanla, který již v létech šedesátých a sedmderátých se zasazoval, aby také na menších divadlech lehčí, původní zpěvohry se prováděly. Jeho články „Důležitost lehkých původních operetek“ (r. 1867), „Divadelní zpěvník“, „Pěstujme zpěv a divadelní hudbu“, „Skladby zpěvoherní“, aj v „Divadelním ocholníku“, v „Besedniku“ a „České Thalii“ uveřejněné, nejlepší o tom podávají důkaz. Bylo to ovšem v době největší čilosti a vlasteneckého nadšení našich zpěváckých spolků a divadelních spolků. Pihert k tomu účelu napsal operelty „Šotek“ „Poklad“, „Růžové jezero“, „Vodník“, „Vzdorovitá láska“, „Rinaldo“, „Dáblův podíl“, „Toman a lesní panna“, „Afrikánka“, „Na venkově“, „Zlatá žába“ a operu „Mirca“. Hry se zpěvy: „Osudná píseň', „Frašk a basa“, „Čeští harfenisté“, „Krakonoš“, „Jahodový ples“, „Doktor Faust“, „Nehas, co tě nepálí“, „Chudy písničká?“, „Pražšti studenti“, „Poslední okamžiky“ a j. Tehdáž ovšem z ochoty se psalo a z ochoty se hrálo; zbylo nám však za to množství krásných, vla- steneckých upomínek... Vedle amerických Čechů, již roku 1870 dopsal si známý lublaňský vlastenec

Pihert Šotek Rinaldo Dáblův Afrikánka Krakonoš Faust Chud Čecho Toman a lesní panna

26 article

T Josip Nolli, telidejší tajemník dramatického druž- stva o opereltu „Šotek“, o které se tamější hudebn znalci pochvalně vyslovili. „Sotek“ dáván pak s vel- kým úspěchem v Hoře Kutné, v Táboře, v Pardubicích. v Lomnici, v Hořovicích, ve Mšeně, v Břeclavě, v Po- štorné a Hodoníně, na Křivoklátě, v Litomyšli; dávaly se vůbec Pihertovy operetty a hry se zpěvy na čet- ných divadlech v Čechách a na Moravě. Josef J. Pihert narodil se 27. srpna 1845 v Domoušicích u Loun, kde byl jeho olec majitelem realit a obchodu. Jsa 10 roků stár, dán byl Pihert na studie de Prahy a když později absolvoval vyšší oddělení konservatoře (varha- nickou školu), působil po 10 roků jako hudební diri- gent v Čechách, na Momvě a v chorvatském Přímoří načež roku 1883 vrátil se do Prahy, kde stále žije

Nolli Šotek Pihertův J Pihert Pihert jít Praha Kutná Tábor Pardubice Lomnice Hořovice Mšeno Břeclava Hodonín Křivoklát Litomyšl Čechy Morava Domoušice Louny Praha

27 article

Pihert napsal dosud 306 hudebních děl a asi 150 roz ličných, zvláště orkestrálních úprav. Pozoruhodnou je též jeho činnost hudebně referentská v létech 187 až 1873. V hudební paedagogii sepsal „Praktickou školu zpěvu“, „Novou praktickou školu pro housle? a „Instruktivní skladby pro piano“. Pihert složil též celou řadu skladeb církevních: mše, vložky a 3 díls skladeb pro varhany; některé z nich vyšly tiskem nakladatelů L. R. Pazdírka v Olomouci a u J. F. Ku- beše v Třebiči na Moravě. Dále zasluhují zmínky jeho skladby klavírní (5 dílů), pro harmonium, (3 díly) Al- bum houslové, Album písní s průvodem piana (5 čísel), „Český pěvec“, „Sbírka mužských, ženských smíšených sborů“ (přes 100 čísel) atd. Z novějších Pihertavých prací dojdov časem jistě asi trvalého a zaslouženého uznání opera „Mirca“, historická bá- seň „Král Jiři“ a „Táborité“, symfonická báseň pro velký orkestr. — Uváží-li se, že Pihert od počátku svého tvoření až do nynější doby musí stále skoro po celý den jinak se živiti a to dosti trpce, takže k komponování jen nepatrný čas mu zbývá, jde na jevo že za jiných poměrů mohl jubilant naše Národní di- vadlo četnými operami obohatiti.

Pihert Pazdírek Olomouc Třebič na Morava

28 article

+ Ševěikovo kvarletto, vynikající umělecké sdru- žení mladistvých absolventů mistrovské školy Ševčí kovy, zahájí v nejbližší době své koncertní turnee. Ševčíkovo kvartetto jest dobře známo z doby svého skvělého působení při varšavské Filbarmonii. kdež jeho členové byli koncertními mistry. Již tehdy pěstovali komorní hudbu v celé řadě svých komorníc koncertů, ve Varšavě každoročně pořádaných. Loňské velkolepé turnée po Rusi bylo zkušební, ale zároven vítěznou cestou našich umělců, kteří kritika m i obecenslvem slavěni jsou mezi nej- přednější pěstitele krásné hudb komorní. Nejlepší doporučení na cestu do svět dal mladým umělcům sám náš věhlasný, mistr Ševčík, propůjčiv kvartettu své jméno. Členové kvarietta, primarius B. Lhotský, bývalý učitei hudby knížete Windischgrätze, později první koncertní mistr opery ve Lvově a Filharmonie ve Varšavě, K Procházka, nadějný hudební skladatel a K Moravec, výtečný violista, jsou žáky professora Ševčíka, čtvrtý B. Váška, bývalý professor pražské konservatoře na violoncello, pak první koncertn mistr opery ve Lvově a Varšavě, jest žákem prof. Wihana, člena Českého kvartetta a prof. Beckera ve Frankfurtu nad M Ševčíkovo kvartet to začátkem sezouy uspořádá řadu ko- certů po Čechach a Moravě, načež s odeběře ihned do ciziny

Ševčíkův Ševčík Windischgrätz Procházka Moravec B Váška profesor Wihan Becker Varšava Rus Lvov Frankfurt nad M Morava Ševěikův kvarletto

29 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Na obecní jub. reálce v Náchodě obsadí se po- čálkem školního roku 1905—6 místo skutečného učitele pro češtínu a němčinu. Žádosti řádně dolo žené podány buďtež předepsanou cestou úřadní do 10. září městské radě v Náchodě.

Náchod

30 article Sokolský věstník.

Sokolský věstník. II. okrsek župy Podbělohorské koná v neděli dne 27. srpna t. r. své závody. Schůzka přihlášených bří. závodníků před 8. hod. ranní v tělocvičně br jednoty v Bubenči- Letná. Dochvilnost nutná Přístup každému votný, pokud ovšem místo stačí Z těloovičné jednoty »Sokol« na Král. Vinohra- dech. Pravidelné cvičení členstva v tělocvičně po číná v pondělí dne 28. t. m. Cvičí se ve dvou od děleních od 7— 8 hod. a od 8—9 hod. »Sokol« smíchovský žádá veškeré členstvo (činné i přispívající), by nejhojnějším počtem zúčastnilo s sje du župního, spojeného s výletem, v neděli dne 27. t. m. Schůze v kroji v 7 hod. ráno na nádraži smíchovském, odjezd v 730 do Lodenic, pochod k sv. Janu pod Skalou (pohov), dále přes Hostín do Berouna (oběd). Odpoledne sjezd župní (cvičení pra- poru, závody v běhu a přelahování lanem). Jízdné K 1.90. Pochod velice mírný (2 hod.) krásnými lesy-

Král Bubeneč Letná Lodenice Jan pod Skala Hostín Beroun Sokol

31 article Věstník živnostenský a dělnickj.

Věstník živnostenský a dělnickj. * Ze stálého výboru živnostenského posla necké sněmovny. Stálý živnostenský výbor ve středečním zasedání usnesl se na průkazu způ sobilosti pro obchodní živnosti drobnoprodejné K nastoupení živnosti obchodní, pokud není živ- ností koncesovanou, dle tohoto usnešení je třeba 1. Vysvědčení výučného a vysvědčení aspoů o dvouleté službě jako pomocník; celkem se vy- žaduje doba pro samoslatnou živnost šest roků. 2. Též dostačí vysvědčení o vyučení se v kance- lářích průmyslových aneb živnostenských pod- niků, při čemž ale nutno proukázati se vysvěd- čením, že žadatel po dva roky zaměstnán byl při prodeji. Vysvědčení z následujících škol mů nahraditi list vyuční: z obchodních škol vyšších, státních průmyslových škol, nižších gymnasi a realek a měšťanských škol. V tomto případ se snižuje doba služební na jeden rok. Průkaz způsobilosti oprávňuje k provozování každého od- větví obchodního, vyjímaje obchody koncesované. Obchodníkům nynějším i nevyučeným přísluš živnosti své provozovati i po uzákonění průkazu. Vládní zástupci prohlásili, že toto ustanoven samo sebou se rozumi, že tu netřeba ho pojí- mati do zákona, nieméně přijat návrh poslaneů Elderše a Stojana a pojato ustanovení toto do zákona, by předešlo se různým nedorozuměním O odstavci: Kdo má býti osvobozen od prů- kazu způsobilosti, rozpředla se čilá debata, na níž podíl brali posl. Žitník, Hauck, Kitschelt, Stojan, Forey, Elderch, Hueber, vládní zástupei. načež usnešeno odstavec tento nové úvaze po- nechati. Do užšího výboru zvoleni: Karbus, Hauck a Hueber. Přijato ustanovení o přechodu z řemeslné živnosti do obchodnické. Na to při- jaty §§ 115. živn. z. dle referátu posl. Stojana, jednající o podporovacích fondech a § 116o zprostředkování prací společenstev.

Elderš Stojan Žitník Hauck Kitschelt Forea Elderch Hueber Karbus živnostenský posel necký sněmovna státní průmyslový škola láře průmyslový aneb živnostenský podnik

32 article

* Z Vídně, 24. srpna. (C.-B.) Stá lý živnostenský výbor zabýval se v dnešní schůzi § 120. (ustavení se sbromáždění pomo- nického a soustava delegátů), kterýž podle ná- vrhu referentova, souhlasného s vládní před- lohou, byl přijat. Rovněž tak přijaty § 120. a— (svolávání a působnost shromáždění pomocnického) s nepatrnými změnami podle předlohy vládnl. Nezměněně podle vládní předlohy přijat § 75.a) (živnostenské školy pokračovací), rovněž tak — částečně jen s nepatrnými zménami vládni před lohy, částečně bez změn — schváleny §§ 99 (vydržování si učňů), 98. a) (doba učení), 99. (přijímání učňů), 99. a) (povinnosti učně a 100. (povinnosti zaměstnatele k učni). 88 100, ) (platební poměry učně), 103. a) i 104. (vy- svědčení výučné a učednický resp. tovaryšský list) přijaty bez rokování dle předlohy vládní, Schůze na to přerušena. Příští zejtra.

Vídeň

33 article

* Zemská jednota řemeslných a živnostenských společenstev v království českém konati bude dne 17. září 1905 o 9. hod. dopolední ve velké zasedací sini radnice král, hlav. města Prahy řádnou valnou hromadu, spojenou s oslavou 10letého svého trvání. Na pořadu jest: v oddělení I.: 1. Zahájení slav- nostní řádné valné hromady. 2. Proslovení slavnostní řeči panem JUDrem. Albinem Bráfem, c. k. dvorním radou, řádným professorem české university, čienem panské sněmovny atd. 3. Pojednání p. Aloisa Va- níčka, jednatele zemské jednoty řem. a živn. spole- čenstev v král. českém, člena obchodní a živn. ko- mory v Praze atd., »o vývoji organisace živnostni- ctva«. V oddělení II.: 1. Čtení a schválení zápisu o minulé valné hromadě. 2. Výroční zpráva jednací za rok 1904. 3. Závěrka účetní za rok 1904. 4. Roz- počet na rok 1905. 5. Volba I. místopředsedy a do- plňovací volby členů výboru a náhradníků. 6. Volby revisorů účtů. 7. Návrby výberu. 8. Volné návrhy.

JUDr Albin Bráf Alois Virginie Praha panská sněmovna II

34 article

— Volně návrhy třeba podati písemně nejpozději sedm dní před konáním valné hromady (§ 17. od- stavec 5. ř. j) Pro případ, že by se k této valné hromadě v ustanovenou hodinu nesešel dostatečný počet delegátů společenstev, aby valná hromada byla způsobilou se usnášeti, konati se bude o hodinu později, t. j. o 10. hod. dopolední s týmž programem druhá valná hromada, která platně usnášeti se bude bez ohledu na počet přítomných delegátů. * Z kanceláře instruktorovy. Dne 23. srpna pro- vedena byla revise Zemské jednoty řemesl. a živno- stenských společenstev v král. českém v Praze, při níž bylo konstatováno, že představenstvo a výbon Jednoty pilně plní svoje povinnosti, stanovami ulo- žené. Rovněž pokud jde o vedení kanceláře a o po- kladnu, shledán byl vzorný pořádek. Vytknouti však sluší, že konstatovány byly veliké nedoplatky pří- spěvků se strany členstva a župních odborů, v kte- réž příčině zjednána bude co nejdříve náprava kontrola

Praha

35 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Vodní sporty- ** Včera byli jsme opětně přítomni závodu veslařskému, který ukázal nám rozdíl sil veslařských, jaké velmi zřídka nacházíme. Konal se klubový klasifikační závod členů veslařského klubu »Slavia« pro závod o mistrovství Čech, který se má konati v nejbližších dnech. U startu objevují se tři veslaři, členové téhož klubu, každý s jiným trainingem a ještě rozdílnější technikou veslovací. Prvním B. Černý, dosavadní mistr-veslař český, dále A. Kožich a Juza Nuvák. B. Černý dostavil se přímo z Chrudimi, kde za povolá- ním dlí, bez nejnutnějšího trainingu; vyjíždí mírným tempem, přidává stále, setřásá své protivníky a končí bez namáhání — třemi délkami lodi — před ostat- ními. »Stil c'est moi«, může o sobě mistr Černý zcela klidně říci. Používání nohou při tahu, ucelený a stále klidně jdoucí švih lodi, jsou přednosti jeho umění veslařského, zřídka kdy dosaženého. Druhý v zápase A. Kožich, pověstný svým hou- ževnatým trainingem zrovna tak jako špatným sty- lem, vyznačujícím se — pouze řemeslným používá- ním rukou. Poslední Joza Novák, který zápas přerušuje pro plavce v závodě mu překážející a končí dle zásluhy. Veslování jeho bylo neklidné, training nespolehlivý Že mistr Černý v hlavním závodě po trainingu, ku kterému nastupuje, i ostatní konkurenty setřese, je jisto. Vyskytuje se otázka, proč nepošle se Černý na závody do Bruselu, Ostende atd., mimo boykot německý se nalézající? Což jsou snad dotyčné kruhy více interessovány maňáskovými výlety Sázavou a Be- rounkou, neb dokonce vllavskou sturistikou« z Krumlova do Prahy, pořádanou pro zábavu jednoho čiperného a sportuchtivého člena (členky snad 7). —Dixi-

B Černá Juza Nuvák Černá Joza Novák Dix Čechy Chrudim Brusel Ostende Krumlov Praha Slavia maňáskův výlet Sázava Be Stil c ' est moi

36 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. U okresního soudu pro přestupky. Nezprávné manipulace na vltavských parolodich František Klomínek, 42letý dělník při vodních stav- bách, býval v létech 1891—5 lodníkem na parolodích pražské paroplavební společnosti a v r. 1895 se stal kormidelníkem. Jak povědomo každému výlelníku, který používá parojodl, po přistání parníku k přísta- višti zřízenci společnosti poslaví se u východu z lodi a odebírají od obecenstva jízdní lístky, které pal spo- lečnosti vracejí. Klomínek také prováděl tuto mani- pulaci, jenže vždy několik lístků si ponechal a při nejbližší plavbě znova je prodal — pro své obohacení a na poškození společnosti. V roce 1898 nesprávné počínání toto bylo odhaleno, konduktor Šrámek byl okamžilě propuštěn a Klomínek kromě toho byl ještě pohnán na soud, kterým byl pro podvod odsouzen do vězení na dva dny. Od té doby minulo mnoho vody, ale Klomínek nemoll zapomenout. V posledním čase roztrušoval pověsti, že byl by u paroplavby dosu zaměstnán, kdyby ho byl k nepoctivosti nesvedl po- kladník p. Alois Černý, dosud ve službách paropla- vební společnosli se nalézající. Pan Černý se to do- věděl a poněvadž ve svém konání byl vždy naprosto spravedlivý a poctivý, byl povídáním Klomínka ovšem na cti uražen, a podal na utrhače žalobu u přestup- kového soudu pa Ovocném trhu. Po včerejším íčen byl Klomínek soudcem tajemníkem p. Fettrem od- souzen do vězení na 4 dny s postem

Klomínek Šrámek Černá

37 title

Věstník spolkový.

38 article Schůze.

Schůze. V pátek dne 25. srpna: Představen- stvo nemocenské pokladny pomo- níků při společenstvu drožkářů v král. hlav. městě Praze bude, míti řádnou schů o půl 9. hod. večerní v hostinci »u Žitné brány« v ulici Žitné, v Praze- II. Dne 3. září. Ústřední jednota obchod- ních sluhů v král. českém se sídlem v Praze koná svou platební schůzi od 3 hodin do 6 hodin večer v nových spolkových místnostech Jeruzalemské ul. č. 7 n., dům Českoslovanské obch. besedy. Budou se zároveň vydávati lístky ku pro- hlídce staroměstské radnice dne 10. září 1905 ve2 hod. odpol. Slavnosti. Hospodářsko-občanská besedav Mratíně uspořádá v neděli dne 27. t. m. ve svých místnostech č. 19. v Mratíně III. slavnost ob- žinkov ou. Na programu koncert kapely Sokola všetatského (kapelník p. Hübner), koncertní pěvecp. E. Humhal z Prahy, moravské tance, hra v kuželky o ceny a jiné. Začátek o 2. hod. odpolední. O míst- nost pro kola postaráno.

Hübner E Humhal Praha Žitná Mratín hospodářskýobčanský besedav Mratín Sokol všetatský

39 article

Zábavy- Restaurace »U Holubů« na Smi- chově. Dnes zahradní koncert při volném vstupu Začátek o 7. hod. Výlety a vycházky. Jednota českých střelců v Praze, I. zúčastní se polodenní vycházky Č. O. Štř. v neděli dne 27. t. m. k závodní střelbě br. jednoty na Zlí- chově. Jednola přijala za výběrčího příspěvků p. Jo- sefa Groje, který jest jedině oprávněn příspěvky vy- bírati a zároveň kvitovati. Se svolením br. jednoty Praha »Tyrš« konají se cvičení pořadová každý pon- dělí od 6 do 8 hodin večer »na Slovanech«. — Klub citeristů ve Vršovicích pořádá spo- lečně s klubem citeristů tamburašů v Praze přátel- skou vycházku do zahradní restaurace pana Aloisa Petržela, hostinského »U výstavy« v Praze-Bubnech. v neděli dne 27. srpna 1905, kde péčí obou klubů uspořádána bude příjemná hudební a pěvecká zábava za spoluůčinkování pěveckého kvarletla. Schůzka všech účastníků a začátek zábavy ve 3 h. odpoledne přesně.

Výleta Štř Tyrš Petržela Praha Vršovice Bubno