Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

25 srpna 1905.

4

Číslo 233.

5 article

ovšem jako každý rok na obvyklé, už ovšednělé resoluci proti nynějšímu státnímu pořádkuv Italii a neopomenuv též vybídnouti k horlivému sbírání petrského haléře. Na druhé straně poslal nle též obvyklý rovněž holdovací telegram Vi- lému II., v němž mu připomíná sice, že dle slov apoštolů není suveréna mimo boha, alev němž nicméně ujišťuje císaře neoblomnou věr- nosti. Podnět delegáta Shevea, aby Vilém II. přestoupil na katolictví, ale aby za to spolkoví panovníci zřekli se trůnu a aby pak přijali země své jen jako přiští vévodové od Viléma II. v léno, byl na sjezdu odbyt pískotem a sy- kotem. Řeč Viléma II. v Hnězdně došla netu- šené ovšem odezvy ústy del. Gröbra, jak jsme již výše zaznamenali. Jinak sjezd zabýval se zvláště otázkami missijí a pak otázkami speciál- ními a hospodářskými. Dlužno ale přiznati, ž nesl se jím tón, aby oproti jinověrcům zacho- vána byla všemožná snášelivost a poukazováno též k tomu, že občanstvo katolické, na sjezdu zastoupené, netvoří spolky agitující proti jiným vyznáním a projeveno i přání, aby toleranění návrh středu v říšském sněmu německém doše více ohlasu. Jest ovšem ale olázka, zdaliž cho- vají se klerikálové také tak, kde jsou — v většině. Nebyl-li celkem sjezd rázu politického průběhem svým, jistě byl politickým účel svo- lání jeho právě do Štrasburku. Mělo se půso- bit k tomu, aby tamní katolické duchovenstv a jeho ovečky, hlásící se dosud ke zvláštn francouzské skupině protestantské, při- družily se prostě ke »středu«, ke katolické straně německé. Ale cíle nebylo zplna dosaženo a rozhodnut konečné odloženo k říšským volbám (1909).

Sheve Vilém II Hnězdno Štrasburk Italia

6 article

Případně napsal ale ku sjezdu »Messager de Alsace«, chce-li »střed« získati si aspoň něja- kých sympatií v zemích zabraných, aby v říš- ském sněmu, kdež má 100 hlasův, působil, by Německo upustilo od agressivní politiky prot Franeii. Nepopíratelně mocná politická organisace katolíkův německých ukázala se i při tomto sjezdu: Neděiního průvodu zúčastnilo se 500 delegací se 40.000 osobami a lidový spolek katolický ve zprávě své, při sjezdu přednesené uvedl, že rozšířii v Německu 71/2 millionu spisků. Maličkost ještě na konec, jež hodně ale bavila Štrasburčany; největší náklad na de- korace a osvětlení na oslavu sjezdu obstaraly židovské velkoobchody: Lévyův, Blumův, Kauff- mannův, Israelův a Isidorův. Kupec německo- židovský doporučoval pak své podobizny papeže jakožto jediné »autentické« . . . Socialisté z účasti Bebelovy uspořádali v Štrasburku proti- projev. Chtěl mluviti při něm i pan Jaurčs, ale vláda německá také tentokráte tomu nedo- volila. Musí se o ni ještě více zasloužili. Obrázky z německé armády. Veliká podzimní parádní přehlídka posádky berlinské byla určena původně na 4. záři. Vilém II. ale nařídil, aby konala se dne 2. září, ve výročí sedanské porážky Francouzů. Proti komu jest hrot ten namířen, jest zjevno. Přes to zraje dnes ve Francií dost »politických« hlav, kteréž věří v poctivý smír s Némeckem. Na německých lodích není také vše tak v pořádku, jak by chtěli namluviti světu němečul karatelé Ruska. Na lodi »Deutschland« na př. spáchal sebevraždu námořník Jonsen následkem nesnesitelného týrání. V sobotu na to de- sertovalo z téže příčiny 50 mužv z »Deutschlandu«.

Lévyův Blumův Kauff Israelův Isidorův Bebelův Jaurčs Vilém II Francouz Messager jít Alsace Německo Štrasburk Francie Rusko Deutschland

7 article

»Splašená taktika«, jak nazval kdysi Max- milian Harden taktiku, kterouž zavedí do něme- ckého vojska Vilém II, se »osvědčuje« ješte za míru. Dne 22. t. m. za cvičení v okol Darmstadtu vjela taková kuráž do důstojníků, že bavorský hulánský pluk a hessenský dragounský pluk č. 23 za divokého útoku vjeli tak do sebe, že veliký počet mužstva i důstojníků smelen byl s koní a přemnozí z nich se poranili. Poručík hr. Edgar Wolískeel, syn bavor- ského král. vrchního štolby, odsouzen byl vo- jenským soudem na pětačtyřicet dní na pevnost za to, že bez služebního povolení oženil se s anglickou herečkou Marií Tarni- hokovou. Aby nebyla odhalena nová kapi tolka o mravnosti v německé armádě, již tak okázale rozestřel před světem již Bils ve zná- mém románu svém, konalo se přelíčení s vy- loučením veřejnosti. Vážné interesy vojensk toho vyžadovaly . . . Světová výstava v Lutychu. —le. Z Lutychu, 22. srpna. (Pův. dopis »Nár. Listů«.) V Belgii na prvním místě a ve světové suutěži u samého popředí se vyvinulo hutni- ctví a strojnictví. Na výstavě jen Anglie a Německo vážnými jsou konkurenty, ale malou Bolgii předstihnouti nedovedly. I kdo jinak s patra na lutyšskou výstavu se dívá, v oněcb dvou oddílech obdivu ji neodepře. Veliké bohat- ství výborného uhlí a rozmanitých rud vzbudilo v Belgii rozsáhlé hornictví, jež bylo přirozeným náběhem ku průmyslu metalurgickému a hlav- ním podnětem k rapidně rostoucí výrobě strojů. V Čechách máme podobné poměry, a přece ty- též průmysly tak daleko nedospěly, poněvadž jim schází první podmínka každého rozmachu průmyslového — stoupající odbytv zemi samé.

Max Vilém II Wolískeel Tarni Darmstadt Lutych Belgie Anglie Německo Čechy

8 article

Belgie produkuje lacino a doma mnoho spo- třebuje. Pro prvou příčinu cizí soutěž jest té- měř vyloučena. Levný přivoz rud po moři a ka- nálech, domácí bohatství minerálné a průmy- slová čilost ve všech oborech jsou mohutným pramenem zakázek na všeliké stroje, a kde jed- nou vlastní spotřeba silně se vyvine, tam dostavi se i expansivnost na venek. Jeden případ z ne- dávné minulosti a druhý pre blízkou budoucnost nejlépe nám objasní vnitřní důvody k rozkvětu belgického strojnictví. Když před několika léty sněmovna odhla- sovala zakoupení osmdesáti lokomotiv pro státní dráhy v Belgii, nebyla tato zakázka svěřena Anglii, jak původně dokonalost anglických loko- motiv k tomu nabádala, nýbrž objednány od- tamtud jen čtyři stroje na zkoušku, rozdány vy- nikajícím strojírnám domácím, jež pak celou ob- jednávku vyřídily laciněji a zrovna tak dokonale jako cizí konkurence. Peníze zůstaly v Belgiia strojnickému průmyslu zdejšímu dostalo se značné vzpruhy k novému odvětví ýrobnímu. Voila le sucečs bien préparěl

Belgie Anglie

9 article

Hlavní trať z Brusselu přes Lutych do Cách zdá se Belgičanům příliš dlouhou a proto chtějí stavěti přímou dráhu s obrovským mostem přes Meusu u městečka Visé; most má se pnouti 60 m. nad řekou a míti délku 2800 m.l Ačkoliv mnozí z toho smělého a Lutychu škodli- vého podniku zrážejí, přece většina jest mu na- kloněna, a most, na 12 mill. franků rozpočtený. nepochybně bude proveden. Jak vydatné pod- pory dostane se tím belgickému mostařství strojnietví vůbee ?! Výsledky télo zdárné politiky pro domo sua jsou na výstavě všude patrny. Jen tak bylo usnadněno, že metalurgický a strojnický prů- mysl mohl se v Belgii vyšvíhnouti ke kabinetním keuskům, jež zde obdivujeme. Vyjmerujeme jen několik výrobků, na celém světě dosud nepřed- stižených. Ocelárna v Ougrée u Lutychu vystavuje dvě kolejnice o profilu 20 a 15 em., 101 m. dlouhé v jediném ohni vytažené, z nichž prvá pocház z ocelového kavalu, 50 q těžkého!

Belgičan Brusel Lutych Cáchy Meusa Belgie Ougrée

10 article

Cockerillův závod v Seraingu svedl o prů- měru 33 em. hřídel z kované oceli, 51.7 m dlouhý, jenž jest pravým „hřebem““ výstavnímo Strojírna „La Meuse“ u samého Lutychu chlubí se s těžařským strojem pro hloubku 1200 m. a užitečné zatížení 4000 kg. (s tachygrafem inž. Karlíka na Kladně), vyslavujíc kromě toho mohutné stroje k válcování, lokomotivy, kompre- sory atd. Smělými ukázkami belgického zpracován mědi a zinku (Usines a cuivre et a zine de Liége jsou: měděná roura 3 m. v průměru, 6 m dlouhá, 6 mm. llustá, vážící 25 q a určená pro průmysl chemický a hospodářský; mosazné dno 20 mm. silné, o průměru 3 m. a váze 15 q; měděná deska 3.3 m. široká, 5.8 dlouhá, 15 mm. tlustá a vážící 26.2 q a j. v. Mezi podobné kolosy lze počitati hombu z niklové oceli beze švu, pro tekutý vzduch (vnější průměr 29 cm., délka 4.1 m., tlouštka 11 mm., váha 320 kg., vyzkoušeno pro tlak 360 atmosfér), ocelový hřídel (prům. 1.2 m. dl. 4.25 m., váha 430 q), rozměrné plechy, drát a jiné předměty z elektrolytické výroby mědia zinku atd.

Cockerillův Liége Seraing Le Meusa Lutych Kladno kg mm

11 article

Elektrometalurgie činí vůbec v Belgii velike pokroky. Také Francie, Anglie i Německo vy- stavily krásné sbírky slitin a kovů, připravených elektriekým žárem neb proudem, ba i Japonsko a některé kolonie v tomto směru se tuží, ale ví- tézství se kloní k Belgii, která nejen doma. nýbrž i v evropském a asijském Rusku vedení na sebe strhla, ze svých přebytků mnoho kapi- tálu tam investovala, na sta inženýrů a strojníků velmi dobře zaopatřila a zejmena na Urálu a v Sibiři domorodcům ukázala, jaké bohatství lze vytěžiti z přirozených pokladů země důmyslem technickým i obchodním. Poznali jsme takév Čechách pionýrství belgické a draze jsme to za- platili, když plynárna, tramway, ocelářství, vý- roba lučebnin, sklářství a j. smetánkou původce své obohatily. Příznačnou zůstává mi opisodka, před sedmi léty v Belgii zažitá. Obědval jsemv zámožné rodině, jež značně byla angažována v cizozemských společnostech akciových. Čle- nové rodiny pátrali v brusselském denníku pe kursech, a najednou ozval se radostný výkřik „Prague monte!“ (Tramwayové společnostiv četných městech evropských uváděny jsou bursovním listu „Messager de Bruxelles“ pou- hým jménem mésta, v němž podnik svůj provo- zují). Postřehl jsem hned, že se jedná o praž- skou tramway, ale toprve po návratu do vlasti jsem zvěděl, proč akcie tohoto podniku náhle počaly stoupati. Pražská obec vyjednávala právě o koupi, a belgičtí akcionáři eskontovali již pře- dem tučný zisk z prodeje chytře přichystaného („bien préparé“)! Podobných nadělení dostan se Rusům v míře mnohem hojnější!

Tramwayová Rus Belgie Francie Anglie Německo Japonsko Rusko Sibiř Čechy Messager jít Brusel Prague monte

12 article

Nelze ani se diviti, že belgická podnikavost opřená o technickou vyškolenost a světový roz- hled obchodní, podmanila si kraje nejvzdálenějš i obory nejrůznější. Kdežto jindy doklady k to- mu daleko jsou rozptýleny, máme je na výstavě soustředěny a ladně srovnány. Vybírám na př zinkové hutě „Vieille-Montagne“ (dle hory Altenberg ve stálečku Moresnet, na rezhran Belgie a Porýnska), jež mají dnes ložisku a vý- robny ve Francii, v Německu, Anglii, Švédsku ltalii, Španělsku i Alžírsku a ovládají větový trh, zpracujíce pětinu veškerého zinku, v Evropě vytěženého. Výstavka tohoto závodu jest koru- nou domácích vystavovatelů, obsahujíc sličný pavillon z plechu zinkového před hlavním pa- lácem, typický domek dělnický na planině Cointe a tři krásné sbírky v odděleních: Zdravověda se sceiální ekonomií, inženýrství a pavilon alžír- ský. Domek v ceně 4500 korun bude darován nejstaršímu dělníku, jenž nebyl dosud tak šťasten jako 2251 jeho kollegů z téhož závodu. kteří za přispění společnosti pořídili si vlastní domky; pro staré dělníky zbudována rozsáhlá invalidovna, a celkem vynaloženo přes 20 mill. franků na podporu dělnictva. Podobně staraji se i ostatní větší závody o své spolupracovníky zmírňují protivy mezi přepychem velkokapitali- stickým a bídou dělnickou. Proto také v Belgii. ač sociální hnuti nejvíce tam kvasí, stávky na denním jsou pořádku a zejmena Lutych hlavním jest útočištěm anarchistů, mezdní spory rychl bývají řešeny a vůčihledě zlopšují existenci děl- nictva.

Altenberg Moresnet Belgie Porýnsko Francie Německo Anglie Švédsko Španělsko Alžírsko Evropa Lutych VieilleMontagne

13 article

Obraz těchto zápasů také na výstavě jest znázorněn ve zvláštním pavillonu velikou mapou Belgie, na niž vyznačeny jsou všechny organi- sace dělnické a která ozdobena jest plastikou „dřiny“. Týž motiv mají dvě trojice svalnatých postav, vytvořených antverpským sochařen Deckersem a flankujících vchod do paláce prů myslového, jemuž po anglicku přezděli „Halls“ Tato hlavní budova s přiléhajícími stany pre stroje zabírá celkem 141/4 hekt. plochy, střechou pokryté a jest nejpřípadnějším měřítkem velk - leposti výstavy lutyšské. Z belgického průmyslu nejvíce tu vynik strojnictví s ohromnými motory parními, plynovými a elektrickými, s odvětvím pro slavbu a zařizování železnic — roztomilou jest retro- spektiva belgického železnictví za posledních 75 let, znázorněná malými vlaky osobními nákladními — pro výrobu strojů obráběcích. hornických a hutnických, pro hospodářský i che- mický průmysl a pro plavbu na moři, v řekách i kanálech; sklářství imponuje rozměrem tabulí i nádob a jemností skla broušeného i ma lovaného; hutnictví předstihuje ve zpraco vání zinku, mědi, niklu, olova, antimonu, hli- níku, cínu, mosazi atd., vše, co kdy na jiných výstavách bylo vidáno; starodávné kožel už- ství obhajuje dosud výbornou svou pověst byvši zmlazeno dokonalejšími stroji a novým

Belgie

14 article

způsoby výrobními; skvostné ukázky podává vý- roba zbraní, jež v Lutychu jest soustředěna a zásobuje puškami i revolvery zejmena stály balkánské; tato přesná mechanika byla v Belgi východištěm k sestrojení bicyklů a automobilů, jež na výstavě zápolí s vehikly francouzskými anglickými; hornictví se všemi opatřeními technickými a sociálními, prozrazuje na výstavě, že bylo a jest dosud hlavní tepnou Belgie, dodá- vajíc uhlí, rudy a soli převážné většiňě podniků průmyslových a majíc nyní nebezpečného sou- peře v sousedním Německu, jež velkolepě vy- stavuje v průmyslovém paláci (uhelné doly v Po- rýnsku) a ve zvláštních stanech, z nichž vyniká pavillon vrtací společnosti erkeleneské s vyso- kou věží pořízený nákladem 1/4 mill. frankůa předvádějící též těžení petroleje; pověstné

Lutych Belgie Německo

15 article

Inářstv í belgické z úvodí řeky Lys mezi mě- sty Courtrai a Gent — jakost této říční vody má velmi příznivý vliv při máčení lnu! — úplně jest znázorněno výbornou surovinou (v hospo- dářském paláci) i znamenitými výrobky; umě lecký průmysl (klenotnictví, cinařství, ka- menictví, hodinářství, stavba nábytku, řezbář- ství, keramika, čalounictví atd.), založený na zpracování domácích kovů, hornin, skla i dřív a přivážených surovin koloniálních (pštrosí péra kolibříci, kaučuk, gutaperča, kopal, slonová kost rostlinná barviva a j. v.), vystupuje zde v neví- dané pestrosti a dokonalosti právě proto, že Bel- gie má všechny podmínky ke zdárnému jeho pě- stování: laciný import surovin, dovedné síly umělecké a značnou spotřebu u bohatého obyva- telstva Jiné tři oddíly výstavy tuto velikou výrobu i spotřebu ještě průzračněji dokazují. V proslorném pavillonu belgického Konga spatřujeme vzácná díla umělecká ze slonové kosti, perleti, želvoviny a drahých dřev, pro něž vzhledem k jejich nesmírné ceně málo kupeů u nás by se nalezlo a které v Belgii přecc jdou hladce na odbyt, nezůstávajíce jen v museíeh jakožto kuriosity, nýbrž razíce si stále širší cestu do zámožných domáeností.

Bela Kong Belgie

16 article

Architektonicky krásně řešená dvojice žen ského a krajkového paláce (Palais do la femme. Pavillon de la dentelle) oslňuje spoustou pře- jemných krajek, šátečků, pokrývek, toilott, zá- elon atd., z nichž některé kusy mají cenu bá- ječnou. Četné krajkářky, ručně i na stroji zde pracující, ukazují návštěvníkům, co dovede bystrý zrak a hbitá ruka ženská, a kam až toto drobné umění dospěti může, když nescházi kupců pro kus drahocenných krajek, na němž v okolí Brusselu a Gentu mnohdy několik let pracuje. Že v Belgii umělecký průmysl povždy kvetl a náležitě byl oceňován, poznáme nejlépe v pa- láci starožitností (Palais de l'art ancien), kde jest nahromaděno za 40 millionů franků uměle- ckých předmětů, od XII. století počínaje a kdo zejmena období francouzských králů Ludvíka XIV.—XVI. vykazuje skvostné exempláře ná- bytku, zlatého, stříbrného, cínového, sklenčného i kameninového náčiní, hodin, zrcadel, me- daillonů, koberců, ohrazů a j. v. Všechno, až na gobeliny brusselské, pochází výhradně z pro- vincie lutyšské, která dnes tvoří jen desetinu Bolgic a čílá pouze 800,000 obyvatel, ale dříve olynula volikou rozlohou, značným vlivem a bohatstvím. Některé relikýle, sochy, oltáře, kan- cienály a t. p. z Lutyšska de výstavy snesené, mají cenu ohromnou. Malý krucifix, 12 cm. vy- scký a posázený perlami, rubíny a smaragdy, od- ladnut byl uměleckou komisí na 1/2 mill. franků, zlaté dvojsoší (1471) sv. Jiří a posledního vi- vody burgundského Karla, s jehož dcerou Mari

dentelle Ludvík XIV Jiří Karel Brusel Gent Belgie Lutyšsko jít výstav Mari Palais jít l Idaillon

17 article

Belgie přešla na Rakousko, ani za million franků nebylo by k dostání. Galerii knížat-biskupů lu- tyšských až do první revoluce francouzské do- plnil německý císař zapůjčením čtyř obrazů cír- kevně-světských vládců z rodu bavorského a vy- šel pořadatelům tak ochotně vstříc, že plátna, na kterémsi zámku jeho zanedbaná, dal opraviti a skvostně zarámovati. Pile, s jakouž komitét po Belgii i v cizině shledal všechny umělecké pa- mátky z Lutyšska, zasluhuje velikého uznánía bude-li, jak se pravl, souhrn jejich obrazem slovem zvěčněn, stane se toto dílo ukazovatelem jiným národům, jak své historie do kovu, ka- mene a dřeva vepsané, si mají vážiti a k celist- vesti přiváděti. Poslední dny výstavní vábily obecenstvon výšinu Cointe, poměrně dřiv nejméně navště- vovanou. Ostatní tři parky výstavní četnými pře- chody a mosty vespolek jsou spojeny, tak žezn jednotné vstupné 1 fr. všechny lze je navštíviti.

Belgie Rakousko Galerius kníže

18 article

Čtvrtý oddíl pak přístupen obyčejně za 25 cis. ve slavnostních dnech za frank a chová spor- lovní planinu (Plaine des sports), zahradnictv a 25 levných domků dělnických. Tato myšlenka, předvedená již na výstavách v Paříži r. 1900 v Düsseldorfu r. 1902, budí zájem nejširšl. V zemi tak převážně průmyslové, jakou Belgie se jeví, jest přirozeno, že ubytování děl- nictva pilně zaměstnává továrníky a hygieniky,a že zde rychle postupuje se k humannímu elli, aby pracovnicrro bydlilo zdravě, levně a ne- odvisle. Vyneslo by delší kapitolu, kdybychom všechny své dojmy z této velice poučné výstavky sděliti chtěli. Připomináme jen, že bytová otázka dělnická jest tu řešena šťastně po stránce fi- nanční, zdravotní i individuálné. Každý z oněch 25 jednopatrových domků představuje jiný typ, pohodlně stačící i pro rodinu sebe četnější. V přízemí jest kuchyně s prádelnou a pokoj obý- vací, v prvním patře dvě až tři ložnice pro rodiče a děti (někdy zvlášť pro bochy a dívky). V Belgii vystaví se takový domek za 4—5000 korun, stavební místo se zahrádkou stojí 1000 K, úpln zařízení dle různých nároků 1—2000 korun.

Paříž Düsseldorf Belgie

19 article

Jeden domek, určený za třeti hlavní výhru, hezky prostranný, a možno říci, elegantně zaří- zený, má úhrnnou cenu 10.000 K a představuje jaksi vrchol tužeb dělníkových po samostatném a pohodlném bytu. Výpomocné pokladny závodů neb záložny a společnosti, za tím účelem zří- zené, umožňují dělnictvu poříditi si vlastní do- mek na měsíční splátky 30—40 korun po 20 let i s pojištěním na život, tak že, umře-li ži- vitel předčasně, zůstane domek rodině beze všech dalších platů. Belgické dělnictvo této pří- ležitosti hojně používá, i u větších měst pří- jemně a lacino bydlí a konečně svým pozůsta- lým slušný odkaz ze svého namáhání na pa- mátku zanechává. Mravní stránka tohoto zaří- zení jest nedocenitelna a jeví se již nyní v Bel- gii, Německu a Nizozemí rysy velmi slibnými. Sportovní planina na Cointe v ponděli hod- ně obživla. Pro nepříznivé počasí z neděle na ten den odložené závody balonů slušně se vy- dařily. Po 3. hod. odpol. vzlétlo rychle za sebou 6 balonů (4 z Francie, 2 z Belgie) s cenou pr toho, kdo určenému cíli nejvíce se příblíží. Vítěz přistál na 600 m. od místa, jež před odletem zapečetěné obálce bylo naznačeno. Říditelnost balonů nalézá se na dobré cestě. V neděli vylétá 16 balonů, a tento problém beze všech přístrojů říditelných bude snad ještn lépe dosažen.

Bela Německo Nizozemí Francie Belgie

20 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Číslice šedesáti millionů obyvatel, roku letošního v Německu překročená, jak jsme před nedávnem sdělili, byla říšsko-německými stati- stiky zpracována po různých svých příčinných okolnostech a pobočných zjavech. Ukazuje se k tomu, že deset millionů přibylo za posledníeh 13 let, kdežto ke zvýšení ze 40 na 50 millionů bylo v Německu, t. j. v obvodu dnešní rozlohy říše německé zapotřebí 24 let, takže šestá de- sítka millionů říšských Němeů spatřila světlo světa téměř dvakráte tak rychle jako pátá. To jest tím nápadnější, že počtu porodů v Německu ubylo ne sice absolutně, ale přece jen relativně. Kdežto před lidským věkem na 1000 ob. při- padalo 42 3 porodů, obnášela číslice tato v roce 1903 jenom 34.9, v posledních sedmi léteeh klesá rovnoměrně, takže se nejedná o zjev po- míjející, v létech 1902 a 1903 ubylo porodů nejen relativně, nýbrž absolutně. Jestliže tedy přibylo Němeů i relativně mnohem více, lze uvésti to na menší počet úmrtí. Před 40 léty činil počet úmrtí na 1000 ob. 32, před 20 léty jen 27.5, r. 1903 klesla číslice ta na 21. V mě- stech čítajících více než 15.000 obyv. obnášel úmrtnost dokonce jenom 18.5, což se vykládá tím, že nutnost těsnějšího bydlení ve větších městech vyrovnává se více než dostatečně za- vedením zdravé pitné vody, přísným prováděním zdravotních předpisů, rychlejší a lepší lékařskou službou. Za veliké vítězství německého zdravot- nictví uvádí se obmezení nejzhoubnější lidové nemoci, tuberkulosy. V městech s více než 15000 obyv. zemřelo ze 100000 r. 1880 375 souchotinami, r. 1093 už jen 194, tedy bez- mála už jen polovina. Rovněž počet úmrti zá- škrtem valně klesl. Před 25 léty zemřelo z 100 000 obyv. záškrtem 100, později i 122.

Německo

21 article

Objevem a používáním sera proti difterii snížen počet lento r. 1897—1901 na 31, dalším rokem na 25. Rovněž v jiných nakažlivých nemoceeh doeíleno klesnutí úmrtnosti, na tyf umírá dnes v Německu toliko šestina počtu úmrti touto ne mocí před 25 léty. Nad míru vydatným činite- lem úžasného rozmnožení obyvatelstva říše ně- mecké jest úbytek vystěhovalců, r. 1881 vystě- hovalo se z Němec ještě 200.000 osob, v po- sledním pětiletí průměrně 25.000—30.000. Ve- řejný tisk německý nemůže se ani nabažiti těchto čísel a vílězoslavně srovnává je se stati- stickými výsledky ve Francii, kteráž v ohledu vystěhovaleckém stojí si sice lépe než Německo, ale nepříznivějšími čísly porodů a úmrti octla se tam, že dnes má o 20 millionů obyvatel méně než Německo, ačkoli po válce čítala jenom o dva milliony méně. Tento nepoměr illustruje velmi drasticky illustrace nedávno v mnichov- ském »Simplicissimu« obsažená a představující mladého německého pastora v kroužku paříž- ských dam, jimž namítá: »Nikoli, velectěné dámy, pravá láska nezná systému dvou dětí . . .!« — Trpký stesk na vojenský tábor u Mladě a zhoubné jeho následky pro kraj vedou listy kraje, především »Mladoboleslavské Listy«, tamní »Jizeran« a také »Občanské Listy« nymburské.

Němec kraj Německo Francie Simplicissimus

22 article

Baráky vojenského tábora se počnou sice teprv stavěti, ale hospodářské i občanské poměry kra- jiny vzaly na se již tvářnost zcela změněnou, dovozují »M. L «. Ceny viktualií stouply i těch, které okres benátecký sám dodati nemůže a ob tíže tím větší, že se zdražení týká jenom let- ních měsíeů a pro delší dobu málo kdo se po- čítati odváží, ježto zkušeností s vojskem leckdo trpce vzpomíná. Hořký jest nářek listu na to, že místní podnikatelé zhola jsou vyloučeni z účastenství na stavbě baráků, jež stavebním rozpočtem asi 5 mill. korun dává vojenský erár stavěti ve třech seriích. Účastenství vyhraženo jenom uchazečům nejvělších kapitálů, poněvadž vadium z jedné serie těchto budov obnáší 160.000 K a musí býti současně s ofertou slo- ženo. Další stesky jsou na překvapující a ne- stejnoměrné ubytovací rozvrhy, na to, že na př. obec, která roku loňského byla vojskem pře- plněna, takže neměla je kde ubytovati, rok n to neobdržela ani vojína a tím ve svých přípra- vách zásobních zklamána. Ve příčině národni jsou následky tábora u Mladé co nejzhoubnější. mladoboleslavský list uvádí případ, kde něm čící vliv armády nezůstal bez vlivu ani na ob. tajemníka ryze české obce. Podle sgrárni- ekého listu boleslavského, příležitostného orgánu Práškova, v němž tento pán oblomoval zpurnou mysl sedláků, vzpouzejících se vyvlastnění ze svých statků a obcí, zmizí znenáhla, ale jistě ráz české krajiny v okolí vojenského táborau

Barák M L Práškův

23 article

Mladé a jen historie bude psáti, že ještě za- čátkem XX. stoleti zde bydlili Češi.v ryze český kraj, v němž se jen výjimečně ozval někdy jazyk německý, vražen silný němčící klin, který budu neporušenou čistotu kraje stále více znečišťovati germánskou rozpínavosti. Ochota če- ského sedláčka třeba v potu tváře s vojenským pány němčit tomu jen napomáhá. I jinak působ vojenské nadělení kraji povahově zhoubně, nestejné rozdílení vojska k ubytování má v zá- pětí různice, šalebné úskoky při soutěži a do- dávkách; mravně pak jest vliv vojska a zvláště důstojnictva co nejosudnější. Agrárnický list uvádi několik ukázek naprostého úpadku mravo- počestnosti, zanešeného vojenským životemv končiny ty a sám dí, že nutno pomlčeti s nej- horším, aby nebyl předstižen — Casanova atd. Úsudek celkový listu Práškova — článek nen ovšem jeho jménem podepsán — zní v ten smysl, že tábor u Mladé přinesl kraji více zlého než dobrého. Zklamal tedy hořce naděje, kteréž právě v mladoboleslavském agráraím hlasateli ještě v loni tak svůdně růžověly !. .. — Smutné úkazy. V krajině okolo Seno- hrab a Hrušova v posledním týdnu tábořilo v několika vesnicích vojsko z Liberce, ubírajíeí se k císařským manévrům na český jih. Četní důstojníci pěšího pluku 74. a praporu myslive- ckého pro ukrácení dlouhé chvíle několikráte zavítali do známého hotelu hrušovského, kdež jakož i v nejbližším okolí dlí značná kolonie Pražáků. Aby zábava více se rozproudila, vzali ssebou důstojníci, vesměs Němci, v pondělí dne 21. t. m. trochu vojenské hudby do Hrušova,

Čech Casanova Práškův Hrušův Němec Liberec Hrušov

24 article

kdež tato koncertovala. Pražská kolonie jakoby jakživa kus té vojenské muziky neslyšela, byl hned celá u vytržení a rozhodnuto bylo: za- vděk Němcům uspořádati ihned nějakou pro- dukci. Zpívány písně jen německé, jedna slečinka a panička napínaly ze všech sil své hrdlo ve »strammdeutach« a páni z Liberee měli opravdu radosť. Zábava rozproudila se víe a více, zahájen byl i tanec a za malou chvilku zašveholil celý Hrušov »samospasitelnou« tak, jakoby nalezal se ve středu Pruska ! Byla t podívaná na vlastenecké kolonisty a kolonistky, okouzlené libereckým suknem dvojbarevnýml Páni důstojníci se asi v duchu vysmívali tomu jádru vlastenecké společnosti pražské, s nímž by se přemnozi bývali smluvili lépe po česku, neboť většina vojínů zmíničného pluku jest z krajů českých, takže důstojníci česky znají a znáti musí. Zachovali by se podobně liberečti Němci, kdyby do jich kolonie Češi zavítali? Tam by jim uspořádali »jinou produkci«. To, co provedli Pražští v pondělí v Hrušově blízk samé Prahy, bylo přiliš křiklavé a opravdu »minderwertig«.

Němec Čech Hrušův Hrušov Prusko Praha

25 article

— Tiskopisy okresní nemocenské pokladny v Praze novou svou úpravou vzbudily v kruzích českých zaměstnatelů oprávněnou nelibost, ano i rozhořčení, jak svědčí dopis, zaslaný nám z řečených vrstev spolu s ukázkami, jak vy- padal blanket odhlašovacího listu této pokladny dříve a jak vypadá dnes. Dřívější formuláře byly výhradně buď české, buď německé, podle národnosti zaměstnatele, nejnověji jsou dvoj- jazyčné, aspoň českým zaměstnatelům vydá- vají se formuláře v obou jazycích tištěné. Necht jest důvod této změny jakýkoli, ať pohodlnějšl úřadování, ať vlahé smýšlení v otázce jazykové, kteréž řídí se kancelářskými zásadami, obvyklými v c. k. svatyních sv. Byrokracie, čeští za- městnatelé vyprošují si důtklivě, aby formuláře jim dodávané byly výhradně české. Seházelo by ještě, aby i okresní nemocenská pokladna v Praze vnucovala českým stranám přídatkem k českým rubrikám ještě i němčinu, již jsme obšťastňováni tak nedobraně hojně od státních úřadů!

Praha

26 article

— Cestování. Nedá se popřiti, že minuly doby, kdy vzácný byl u nás člověk, jenž mohl říci o sobě, že byl za hranicemi vlasti. Dnes rozjíždějí se v době prázdnin tisícové na všechny strany a jakkoli je cestování u nás sport dosti nový, počínají se již dnes jeviti účinky jeho. Úzkoprsost, ba obmezenost, jež byla druhdy nepěkným příznakem našeho života, ustupuje znenáhla moderním názorům, i pozorovati lze u nás různé změny, z nichž je patrno, že mno- hému jsme se na cizíeh vzorech přiučili, mno- hému dobrému, ovšem že tu i tam mnohému nepěknému zvyku. Jako všude, také u nás ce- stuje se po většině určitými proudy a po ušla- paných již cestičkách a tím vysvětliti se dá, ž je tak mnoho všude ve světě krajanů. Změniti zálibu v cestování určitým ustáleným směrem a navštěvovati přesně stanovené turistické Mekky, nebylo by věcí snadnou, v příčině tě působí tak mocní činitelové, že bychom se ani o to nepokusili, však na jeden nedostatek našeho turistického sportu dovolili bychom si přece jen poukázati. Pod svícnem bývá z pravidla tma a také u nás pozorovati lze touhu po pochybných krásách, za kterýmiž třeba putovati hodně daleko, a nevšímati si nikterak půvabů, ja- kých máme dosti na blízku, ba i doma.

Mekka

27 article

A nejde tu pouze o požitek, jejž poskytují za- jímavé partie krajinné, na památnosti bohatá města a místa, jde tu o cennější kořisť — o zkušenost cestováním nabytou a o poučení. A v příčině této zdá se nám, že dříve, než do ciziny se vydáme, je povinností poznati vlastní země a zajímavosti a krásy jejich. A tu, žel, že konstatovati musíme jislou nevšímavost, jež se oproti nim jeví, aspoň není interes pro ně takový, jako pro cizinu. Docházejí nás na příklad již zase stížnosti na to, že nejpůvabnější partie našich českých hor hemžily se cizinci, zejmena Němci, Čech naproti tomu že byl tam dost vzá- cným hostem. V příčině této doporučovala by se snad živější agitace než dosud a intensiv- nější působení oněch institucí našich, jež povo- lány jsou podporovati turistický ruch domácí. Je pravda, že naše železniční podniky nemají pro věc tu dostatečného porozumění, však snad by sebou opět hnuly — své doby byly v při- čině této čilejší — kdyby zpozorovaly, že také v obecenstvu vzmáhá se zájem pro turistické krásy domácí a snaha, poznati, co je pěkného a zajímavého u nás ve vlastní zemi. Bylo by také v tomto směru zapotřebí organisace a účel- ných zařízení.

Němec Čo

28 article

— Tábor lidu v Litovli. Sbor starostů okresu litovelského svolává český lid na celé severní Moravě, od Olomouce až po české hra- nice na velký protestní tábor lidu na náměsti do Litovle. Pořad táboru: 1. Zahájení táboru p. Josefem Staroštíke m, předsedou sboru starostenského a starostou v Hunčovicích. 2. Naše požadavky: Česká uni- versita do hlavního města Moravy, do Brna. — Sestátnění českého gymnasia v Zábřeze. — Se- zemštění neb sestátnění českých reálek v Litovli a Olomouci. — Sezemštění neb sestátnění všech středních škol českých na Moravě, vydržovaných z prostředků soukromých. — Splnění všech požadavků českých, založených na rovném právu všech národností rakouských bez ohledu na německé veto. — Promluví pp.: Stanislav Kubr, poslanec zemský i řišský v Kněževsi, v král. českém a František Nedoluha vrchní účetní záložny v Litovli. Tábor koná s v neděli dne 3. záři 1905 na náměstí v Litovli o 3. hodině odpoledne.

Staroštíke Kubr Nedoluha Litovel Morava Olomouc Brno Zábřeh Sezemštění Kněževes

29 article

— Osobní. Přednostou kanceláří zemského soudu v Praze jmenován byl p. Frant. Hrdlička, dosu asistent u téhož soudu. — MUDr. Karel Kšanda, tovární lékař v Bohušovicích byl jmenován definitiv- ním obecním lékařem tamže. — Úmrti. V Ředhošti zemřel dne 23. t. m. v věku 51 roků pan Antonín Makeš, lídíci učitel. Pohřeb koná se v sobotu dne 26. srpna o 10. hod. dopol. z budovy školní na místní hřbitov. — Ruský host pan Timolej Michajlovič Beljajer. generallieutenant a velitel kronštatské pevnosl., se svojí chotí Marií Nikolajevnou, odjel ve středu o 3. hod. do lázní v Brandýse n. Orlicí, kde se po několik dní zdrží. Milý náš host odnáší si vřelé upominky na Prahu, klerou si s cholí podrobrě prohlédl. — Vyznamonání. Na výslavě zdravotnické v kři- šťálovém paláci v Londýně poctěn byl p. Jaroslav Riedl, správce novoměstského obecního dvora v Praze, nejvyěším vyznamenáním čestným diplomem s právem ražení zlaté medaille, za vystavení vynalezeného jea vozu na sbírání smelí „Puritas“ — O záležitosiech hradčanských. Do presidi městské rady na staroměstské radnici dostavil a

František Hrdlička MUDr Karel kšanda Makeš Timolej Beljajer Nikolajevna Riedl Praha Bohušovice Ředhošť Brandýs Orlice Londýn obecní dvůr