Periodikum ALTO Viewer

1 article

Vzpoura na východě rusko-asijském. Z Londýna, 16. prosince. V »Daily Tele- graphu« sděluje zpravodaj z Nagasaki přes Tokio. že ruský parník se 745 vzbouřenci ve Vladivo- stoku zatčenými přibyl tam na cestě do Oděssy. Mužstvo vypravuje, že všade panuje největší zmatek a že nepokoje zasahují také Čínu. Týž list sděluje z Cicikaru, že doprava na bajkalské železnici v omezeném rozměru opět zahájena a vojskem je udržována. Slovanstvo v nebezpečí. Z Petrohradu, 15. prosince. (Původní.) Zdejš „Slovo“ rozepsalo se ve dvou článcích o nebezpeč hrozícím Jihoslovanům v nynějším okamžiku, kdy Rusko prodělává kritickou sítuaci, které hledí odvěcí nepřátelé využitkovati na Balkáně proti Slovanům. List zaznamenává, že týž názor sdílí nyní přední intelligence bulharská v Sofiji, a na doklad uvádí do- pis publicisty-básníka bulharského prof. Stojana Michajlovského v „Dněvniku“ jsofijském, kde praví, že Srbsko staví se proti autonomii v Makedonii následkem intrik Rakouska. Michajlovský obává se, že srbsko-bulharský rozpor skončí katastrofou. Dále praví, že dle projevu Anglie tato vtrhne do Dardanel jen na ochranu svých poddaných. Makedonci nemohou se tudíž nadíti ochrany od Anglie proti ukrutnostem Turecka. Z chování se Rakousko-Uherska vi- děti, že hledi na nynější okamžik jako na první krok ke vtrženi do Soluně.

Jihoslovan Slovan profesor Michajlovský Makedonec Londýn Nagasaki Tokio Čína Cicikar Petrohrad Rusko Balkán Srbsko Makedonie Rakousko Anglie Dardanely Turecko RakouskoUhersko Daily Tela Soluna

2 article

Stávka pohraniční stráže. Z Berlína, 16. prosince. Některým zdejším časo pišům oznamuje se z Petrohradu přes Eydkuny: Na rakouské hranici zahájilo 600 mužů ruské pohranični stráže stávku. Následkem toho bylo do ruského Polska z Rakouska podloudně dopra- veno asi 3000 kilogramů zbraní. Dementi. Z Berlína, 16. prosince. (C.-B.) „Petrohr. telezr. agentura“ oznamuje z Petrohradu přes Eydkuny: Po- slední čísla zahraničních novin obsahují zprávy, ž na příklad město Irkutsk je v plamenech, že se udály v Charbině boje mezi vojském věrným a vzbouřeným že ve Vladivostoku propuklo vojenské povstání, že jsou města Charkov a Jelisavetgrad v plamenech atd Jsme s to na základě informace z naprosto jistého pramene prohlásiti, že jsou tyto zprávy docela smý- šleny.

Petrohr Berlín Petrohrad Eydkuna Polsko Rakousko Irkutsk Vladivostok Charkov

3 article O bídě na všech stranách.

O bídě na všech stranách. Ve Vídni, 15. prosince. Sněmovna poslanců zabývala se po dva dny pilnými návrhy, jež různými stranami byly podány za tím účelem, aby hospodářsky smutné poměry úřadníků státních všech kategorií i zří- zenců a sluhův byly upraveny tou měrou, jak toho nutno z ohledu na drahotu všech potřeb životních a na vzrůstající nároky, jež zejmen úřadnictvu diktují ohledy společenské. Nedá se ovšem při tom zamlčet, že vedle lásky a vedle pohnutek, prýšticích ze zdroje ušlechtilého, také z jiných důvodů byly zmíněné návrhy podány a odůvodňovány. Úřadníci jsou svým přivilejem volebním v zápasu stran dů- ležitým čiitelem a jest přirozeno, že ne pouze jednotlivé politické skupiny, nýbrž i jednotlivei zajistiti si chtějí jejich přízeň, ba doznati sluší, že u mnohých stran — máme-li na mysli ze- jmena Všeněmce — bylo nadbíhání úřadnictvu až odporné. Však při nestranném a spravedlivém uvážen věci, nikdo, kdo má zdravý souď a srdce, ne- odváží se tvrditi, že by nebyl čas, aby pomý šlelo se tam, kde toho zapotřebí nejvíce —a to právě v nižších a nejnižších kategoriích stát- ního úřadnictva a státních zřízenců — byly platy upraveny aspoň tak, aby ti, již věnují státu své služby, mohli ne snad bez starosti, ale aspon tak žíti, aby netrpěli bídy a nezápasili s nedo- statkem pokud jde o to, co ku životu nejnut- nější. A vím, že nebude člověka lidumilného kdo by se požadavku tomu vzepřel a kdo by skrbliti chtěl na těch, již mají sice v zápase života různé nepopíratelné výhody na své straně, již ale přes to nezaujímají onu hospodářskou posici, na jakou ve státě spořádaném právem nároky činiti mohou.

Vídeň

4 article

Žel, že není valných nadějí na splnění po- žadavků těch a příčina toho smutné finanční poměry státu. Je ku podivu, že příznivými tyto poměry do- sud nikdy nebyly, přes to, že poplatnictvo do nejkrajnější míry je berními úřady engažováno a že v Rakousku, kdež hospodářský vývoj an z daleka nedá se porovnávati s poměry ve Fran- cii nebo v Německu, daleko vyšší předepsány jsou daně než v těchto dvou a v ostatních ji- ných státech, mimo finančně derutní Portugal- sko. Vždyť i ta před laty finančně tak zbědo- vaná Italie je na nejlepší cestě Rakousko v úpravě poměrů svých předstihnouti. To jediné, co ochoten je ministr financí učiniti, je, aby na příště započítávány byly aktivní přídavky do výslužného. Mimo tento ústupek bude tedy úřadnictv státní nuceno spokojiti se prozatím s dobrou vůli zástupců lidových. Však nebude osamoceno v žalobě na smutné poměry.

Rakousko Německo

5 article

Snad ještě horší poměry, než jaké nalé- záme v kruzích úřadnictva, zažírají se i do stavů ostatníeh. V jakých poměrech žije dnes malý živnostník, právě tak jako malý rolník jak kruté až na některé výjimky sváděti musí zápasy i větší a velký průmyslník a obchodník, o tom napsati by se daly celé kapitoly. Steský a nářky všech stavů vyrobních bez výjimky poji se v břatrské volání, že dále tak jako dosud jíti to nemůže, nemá-li nastati obecný a hrozný hospodářský úpadek všech stavů s všemi děsným důsledky takovéto katastrofy.A nejsou to jen planá slova, není to obvýklý, jak by mysliti se mohlo, pessimismus těžce zkoušeného obyvatelstva této říše a náklonnost jeho ke ste- skům ne tak odůvodněným, jak se pro- nášejí — žaloby, jež dnes se všech stran se nesou k zodpovědným ředitelům státu, jsou, žel, že více než odůvodněny, ba že derou se ze zoufalství propadlé duše. Hledejme ale přičinu té obecné bídy a hromadného hospodářského úpadku.

6 article

Nepoptrám, že vězí z části též v individu- álních vlastnostech obyvatelstva, však příčinou hlavní, ba rozhodující je hrozná slabost státní správy a žalostně rozhárané poměry státní. A marná všechna naděje, že jinak bude, dokud radikálně neobrátí se poli- tika Vídně ve směr zcela jiný, než jaký dle osudné tradice sleduje dosud a kterýž jedině je zdrojem té bídy, na niž laboruje populace veškerá bez rozdílu. Souvislost politiky s vývojem hospodářským a s poměry hmotnými snad nikde není tak ne- blahým způsobem illustrována jako v tomto státě. Vždyť přirozeno, že tam, kde každá sebe menší záležitost rázu národního zdržuje aneb i do konce maří práci ekonomickou, nemožno pomýšleti na zdravý a obecně prospěšný postup ve směru hmotném. Je přirozeno, že státu, jehož je předním úkolem stále jen o to pečovati, aby favorisovaná národnost, nalézající se v men- šině, panovala nad ostatními, nezbývá ani času zaměstnávati se intensivněji otázkami rázu ji- A to je příčinou, že státy, jež témito ne- vyřízenými problémy netrpí, ženou se v před, kdežto my zde bídné za nimi pokulháváme. A nebude jinak dříve, dokud nebude v Vídni z dostatek kuráže zabočiti se státní lodí v jiný směr, než v jakém plula dosud. ného.

Vídeň

7 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Nové zemské volby na Moravě. Lis posl. dra. Stránského »L. N.« potvrzují dnes, že k prvním volbám podle nového volebního řádu dojde až někdy na podzim. Sněm dosa- vadní uzavřen bude po svém krátkém lednovém zasedání, k němuž sejde se dne 8. ledna. Roz- puštěn bude, až uveřejněním v zemském zákon- níku nové zákony nabudou platnosti. Potom teprve nařidí místodržitelství sestavení voličských seznamů a národnostních katastrů, kterážto práce bude vyžadovati několik měsíců. — Češký ráz Litovle ohrožen? Jak se z Brna sdáluje, přistoupil Bund Němeů pro severní Moravu ku provedení podniku způsobi- lého, ne-li ohroziti český ráz města Litovle ne- dávno dobytého, tedý aspoň obnoviti v něm ná- rodní zápas dříve, než řádně ulehl tak, aby se město pod českou správou mohlo věnovati klid- nému vývoji. S pomoci jmenovaného svazu staví v Litovli poslední německý starosta litovelský pověstný Mekyska továrnu na válený plech pro 100 dělníků. Průmyslový tento závod, stavěný politickým spolkem německo-nacionální výbojno- sti, bude robotárnou pro české dělníky a výděr- nou jich národního přesvědčení, bašťou obno- vené germanisace v Litovli.

Lisa Stránský L N Morava Litovel Brno

8 article

— Otázka obsazení místa okr. hejtmana v Uher. Hradišti, uprázdněného povoláním mi- stodržitelského rady Wachy do presidia brněn- ského místodržitelství, zaměstnává velice živě starostenské sbory okresů k hejtmanství nále- žitých, hradišťského, otrožského, napajedelského. Němci obvodu okr. hejtmanství tohoto netvoří ani třetinu obyvatelstvá, i jsou to vešměs ob- chodníci, kteří roztroušeni jsou po slováckých osadách hejtmanství a jazyk český vetšinou 6vlá- dají. Jest nejen spravedlivo, aby za okresního hejtmana do Uh. Hradiště dosazen byl úřadník nejen jazyk obyvatelstva okresu dokonale ovlá- dající, ale také rodem a smýšlením upřímný Čech. Maje to na zřeteli a u vědomí, že jen rodilý Čech může vyhověti požadavkům dobré správy veřejnoprávných záležitostí, podal již sta- rostenský sbor uh.-hradišťský k ministerstvu vnitra slušnou a důraznou žádosť, aby správa uh. -hradišt. hejtmanství byla svěřena úřádníku, jazyka če- ského výborně znalému, Čechu původem a smý- šlením. Také sbory ostatních soudních okresů chystají podobný projev. Žádost, starostenskými sbory vyslovená, nemůže býti ani spravedlivější a jestliže kdy, za nynější »nové éry« morav- ské, plné netušených blah, musí dojíti splnění.

Němec Uhry Uh . Hradiště Čechy

9 article

Ve včerejší schůzi poslanecké sněmovny oplýval bar. Gautsch štěstím nad moravským kompro- misem, od něhož si slibuje zmírnění t. zv. tře- cích ploch mezi oběma kmeny. Chtěla by snad vláda vhoditi mezi tyto plochy ne zrno, ale drsný kámen v podobě Němčoura za okresního hejtmana ryze českého hejtmanství hradišt ského? — České písně s českým textem na kon- certě v Drážďanech. Dne 11. listopadu konal se v saské residenci koncert a k němu vydán program, který na první letmý pohled vypadal jako průvodce leckterých dvojjazyčných hudeb- ních produkcí v pražském Rudolfině. Znělat první tři čísla programu takto: a) Když mně stará matka, b) Milostná piseň, A. Dvořák, c) Hráč Z. Fibich, s tučné tiště- nými tituly, u nichž teprve v závorkách připo- jeny německé názvy (Als die alte Mutter),

Gautsch A Dvořák Z Fibich Drážďany Als poslanecký sněmovna Český píseň Rudolfina

10 article

(Liebeslied), (Der Spielmann). Písně zpívány také českým textem a podle zpráv drážďanských listů přijaty s bouřlivým potleskem a dokonalým úspěchem pěvce koncertisty — Bože Umírova, který takto demonstroval možno říci bezmála zázrak, který podniknut v některém rakouském městě německém — viz Linec, Inšpruk — zna- menal by nebezpečí života českého koncertisty, a ve zněmčelém městě u nás, stál by českého umělce dojista život. Ve stručném telegramu dne 12. t. m. v příslušné rubrice našeho listu byl konstatován obrovský dojem produkce Umj- rovy, jemuž po boku stál Ševčíkův kvartet, který provedl také skladby jen českého kvarteto- vého repertoiru (Dvořák, Procházka). — Úmrti. V Kutné Hoře zemřela dne 12. prosince t. r. paní Karla Havlíčková, vdova po c. k. referentu a majitelka domu, švakrová slavného českého publi- cisty Karla Havlíčka Borovského v 65. roce věku svého. Pochována byla včera odpoledne na tamněj- ším hřbitově Všech Svatých.

Liebeslied Bož Umírův Ševčíkův Dvořák Procházka Úmrt Havlíčková Havlíček Linec Inšpruk Kutná hoře der Spielmann Umjrov

11 article

— Důležitá členská schůze spolku českých uěi- telek v Praze kona se dnes v sobotu 16. prosince t. ř. v obvyklou hodinu místo čajového večírku. Pro- gram: O postupu pražského učitelstva. — Hasičská národní daň na místě novoročního přání. Členové ústředního výporu Zemské ústř. masičské jednoty království českého a sice: starosta Mat. Mayer z Horažďovic, náměst- kové Jos. B. Hubálek z České Třebové a Ferd. Kuk- lich ze Smíchova, jednatel A. L. Seidí z Náchoda, pokladník J. A. Jindra z Kamenice n. L., přísedící Jos. Brázda z Nabzí, Ant. Klimenta ze Stanova, B. Křečan z Maršovic, dr. St. Kudrna z Netolic, Josef Macháček z Rychnova n. Kn., V. Matouš z Albrech- tic, JUC. J. Michálek z Roudnice, V. Paleček z Rožmi- tálu, Jos. Strejček z Úhonic, V. Šíp z Penčína, Jan Teplý z Holic, K. Topinka z Kněževsi a Fr. Riedlz Něm. Brodu splatili každý po 5 K národní daně basičské úhrnem 95 K, z nichž jedna tře- tina připadne Ústřední Matici školské, ostatní jiným našim obránným jednotám a účelům národním.

Mat Mayer B Hubálek A L Jindra Brázda Nabzet Křečan doktor Stanislav Kudrna Macháček J Michálek V Paleček Strejček V Šíp Penčín Teplá K Topinka Praha Horažďovice Český Třebová Smíchov Náchod Jos Maršovice Netolice Rychnov můj Kněžná Albry Roudnice Rož Úhonice Holice Kněževes Francie Německo Brod spolek český uěe Anta

12 article

— Co se děje s vojíny, trestanými pro odmitnut Taschkových uzenek. Píše se nám z Č. Budějovic: Sta- teční vojíni 28. pěšího pluku, kteří odmítli pohostění páně Taschkovo na radnici, odbyli si již disciplinární trest za toto „provinění“, jim plukovním velitelstvím přisouzený. Ale zdá se, že tím není ještě tato pozoru- hodná záležitost zcela odbyta, a že některým z po- trestaných již vojínů má býti ještě říznějším způso- bem vštípena úcta k Taschkovým párkům a pívu z ně- meckého měšťanského pivovaru, v němž Taschkův tatík a mnozí pání z městské rady tak znamenitě — pro své kapsy — hospodařili, až se octl před krachem. Sděluje se nám totiž z pramene zcela bezpečného, že dva pěšáci 28. pluku, Sedláček a Kraus byli minulý týden (ve čtvrtek a v neděli) ve vší tajno- sti jeden po druhém kamsi odvezeni. Šar- že, jimž odvezení těchto vojínů bylo svěřeno, musily se předem přísežně zavázati k úplné mlčelivo- sti. Přísaha jejich zněla v ten smysl, že nikdy a ni- komu nevyzradí, kam oni vojíni byli zavezeni. Pro- slýchá se však, že dopraveni byli na některou pevnost. Vojín Sedláček měl — jak již sděleno — že všech vojínů nejdelší trest, vojín Kraus pak jest týž, jenž při odmitání Taschkových párků pravil: „Dejte to městské radě, na to českého vojáka ně- chytíte“. Co se tedy bude se zmíněnými dvěma vojíny dále dít. není prozatím známo, ale sfäd bý je na to mohli zeptati páni poslanci v říšské řadě při- uušného ministri. Třetím ž vojínů, ktérý mná žlobu Taschkovu patřně nejtíže odstonati, jest pěšák Václav po- Fiala. Týž byl churav a sotvaže se zdravil byl dodán do zarnis6n! ěžekh

Taschkový Taschkův Sedláček Kraus Václav Fiala Č . Budějovice