ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 1a04c6f0-7108-11dc-aa65-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 35 celkem · entity: person 123, place 81, org 16, work 8
1 masthead
9. ledna 1904. Číslo 9.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
na venkově přednášky: v Chrudimi v malém sále průmyslového musen dokončí doc. dr. Eduaro Babák svůj kurs »O životních činnostech lidského těla« (úvod do fysiologie, s demonstracemi). Začátel o 3. hod. odpol. — V Pardubicích v sále Mě šťanské besedy o 3. hod. odpol. zahájí prof. dr. P Drtina svěj kurs »Životní názor v dějinném vý voji lidstva« (ostatní dvě přednášky tohoto kursu budou v neděli 17. a 24. ledna). Druhý kurs v Par dubicích bude míti doc. dr. Frant. Groh »O di- vadle řeckém«, s obrazy světelnými o nedělích 31. ledna, 7. a 14. února, o 6. hod. večerní. V Hrade Králové bude pěčí spolků sdružených ve veřejné čítárně Palackého uspořádán třípřednáškový kurs prof. dra. Eman. Formánka »O nejdůležitějších potravinách a jejich porušování« v neděli 10., 17.a 24. ledna v slavnostním sále Obchodní akademie o 3. hod. odpol. — V Litovli na Moravě budou péčí místního odboru Národní jednoty uspořádány tři přednášky: 28. února prof. dra. Frant. Drtin a »O lásce k bližnímu«, 6. března prof. dr. Arnol Kraus »O rolnících dänských«, 13. března doc. dr.
docent doktor Eduaro Babák profesor Drtina František Groh Eman Formánek Arnol Kraus Chrudim Pardubice Hrad Králové Litovel Morava Palacký obchodní akademie O di
5 article
Ed. Babák »O vývoji tvorstva dle Darvina a ji- ných«. — V Brně pak péčí místního pořadatelstýa tělocvíčné jednoty »Sokol« budou tři kursy po dvou přednáškách v únoru: v sobotu 6. večer a v neděli 7. od oledne prof. dr. Jarosl. Gol1: »Křesťané stát římský«; v sobotu 13. večer a v neděli 14. od- poledne doc. dr. Frant. Čáda »O duši dítěte« v sobotu 20. večer a v neděli 21. odpol. prof. dr Vladimir Novák »O molekulových silách« (s de monstracemi ) — Konfiskace. Včerejší 125. číslo »Na š i ch Zájmů« bylo zabaveno a v redakci vykonána poli- cejní prohlídka. Vydavalelstvo uspořádá nové vydání. — Týdenní schůze Spolku českých lékařů. Pan dr. A. Ostrčil změnil titul své přednášky a bude před- nášeti v pondělí: „O rektifikaci obličejových polo zevními hmaty — Osobní daň z přijmů. Volby do odhadní komise pro osobní daň z příjmů v městě Vršovicích konají s přiští týden a sice volí sbor I. dne 11i t. m. od 9 do 12 hod. dopol., sbor II. dne 12. t. m. od 9 do 12 hod. dopol., sbor III. dne 13. t. m. od 9 do 1 hod. odpol Občanský klub doporučuje, aby zvoleni byli do komise ve sboru I. pp. Eduard Jager, maj realit čp. 225 Matěj Zimmermann, maj. realit a obchodník čp. 867 za členy, Aug. Holeček, stavitel čp. 352 a Václav Řez- níček,ředitel měst. úřadů čp. 425, za náhradníky ve sboru II. pp. Václav Drobný, starosta města čp. 324 a Rudolí Hutterer, ředitel měšť. škol čp. 417, za členy,
Babák profesor doktor Jarosl docent František Čáda Novák A Ostrčil Jager Zimmermann Aug Holeček Václav řez Drobná Brno Golo 1 Vršovice Rudolit Hutterer Sokol spolek český lékař II
6 article
Frant. Zadák, maj. závodu pekařského čp. 314 a Matě Kytka, c. k. podúřadník čp. 313, za náhradníky: v sboru III. pp. Josel Malý, místr Iruhlářský čp. 233a Karel Klečka, obchodník čp. 211, za členy, Jan Has- man, ozdobník čp. 120 a Jan Prušák, dílovedoucí čp. 424, za náhradníky. — Výsledek doplňovacích volel do odhadních komisí pro osobní daň z příjmů na S mí- chově: Pro odhadní okres Smíchov město zvo- leni byli pp.: v J. sboru za člena Karel Kletetschka. ředitel firmy F. Ringhoffer na Smíchově; ve II. sboru za člena Antonín Král, soukromník na Smíchově čp. 14 a za zástupce Petr F. Krejčí, obchodník a Jindřich Tersch, majitel plovárny na Smíchově; ve III. sboru za člena Josef Pardubský, zámečník na Smíchově a z zástupce Josef Brodina, kovář na Smíchově. — Pro odhadní okres Smíchov venkov: v I. sboru za členy pp. Raimund Kubík, lovárník v Bubenči, Josef Leder majitel velkostatku v Roztokách a Václav Šrámek, ře- ditel cementárny v Raďolíně a za zástupce p. Antonín Kubát, spráce cukrovaru v Ruzíni; ve II. sboru za záslupce pp. Josef Tellinger, hostinský v Břevnově a Josef Steiner, lékárník v Dejvicích; ve III. sboru za členy pp. Josel Donát, majilel velkozávodu květi- nářského v Košířích a Jindřich Frolík, stavitel v Dej- vicích a za zástupce pp. Václav Klaus, živnostník Břevnově a Antonín Hrdina, hostinský v Bubenči.
František Kleček Jan hasitman Jan Prušák Kletetschka F Ringhoffer Král Tersch Josef pardubský Brodin Raimund Kubík Leder Šrámek Kubát Tellinger Steiner Josel Donát Frolík Klaus Hrdina Mata Smíchov Bubeneč Roztoky Břevnov Dejvice Košíře Dej
7 article
— Výstavy. Výstava děl Jože Uprky v pavilloně »Manesa« pod zahradou Kinských, ote vřena jest denně od 9—4 hodin za vstupné 1K Sludentské, spolkové a dělnické lístky na průka legitimace 60 haléřů. Hromadné návštěny škol poží- vají zvláštních výhod na vstupném. Salony výstavní jsou vytěpěny. — C. k. veřejná a universitní knihovňa v Pran byla v prosinei navštívena 8192(za celý rok 79.417 čienáři, kteří použili ke svým pracem 9327 89.001 vnzků Domů vypůjčeno 3411 (82 345) sv., na venek a do ciziny půjčeno 274 (3274) sv., z ostatních a za- hraničních knihoven pro zdejší obecenstvo vypůjčeno 111 (2984) sv. Čítárnu navšlívilo 918 (9704) čtenářů, mimo to bylo použito 210 (2672) rukopisů — Dary. Společenstvo mydlářů a vo ňavkářů v. Praze věnuje místo věnce na rakev zesnulého člena pana Václava Kordače, továrníka. 20 K Ústřední Matici školské. — Pan Jindřich Schwarzkopí, ředitel cukrovaru v Sadské, vě noval Podpůrnému spolku cnkrovarnických úřadníků v Praze na místo věnce na rakev zesnulého cukro- varnického správce p. Bedřicha Bernaua v Plana- nech 10 K.
Uprka Manesa Kinská Kordač Jindřich Schwarzkopit Bernau Praha Sadská Plana vnzka Dom
8 article
— Boj proti damským vlečkám v Praza. Není t boj nový. Už jednou byl vyhlášen. Z pražské radnice vydána byla žádost (dámám nikoli rozkaz, nýbrž žádosl), aby v městských sadech dámy vlečkami ne- zdvihaly prach, neboť do sadů lidě chodí nadýchati se svěžího vzduchu a nikoli prachu. Ale žádost tato všemi damami nebyla respektována. Bylo lo mnohdy roztomilé podívání na procházející se dámu, která za sebou tvořila opravdová mračna prachu. A nikdo ne- měl odvahu zamezití tulo nepřístojnost. V minulé schůzi sboru obecních starších m. r. pan Kasalický ujal se opěi ubohých pozemšťaně, kteři jsou obtěžován prachom pouličním, vlečkami zvedaným a žádal, aby magistrát vydal příslušně nařízení proti tomuto ne- šváru. Včera se tato prachově vlečková záležitost do- slala do městské rady. Tam byla posuzována z růz- ného stanoviska. Obec sama prozatím nemůže proti vlečkám nic provést., K vydání nařízení, všeobecně platného, je zapotřebí dlouhých příprav a ankel. N ulicích iěstští policisté nemají žádné výkonně moci. jedině městských sadech mohou zakročit. Navrho- váno tedy v rádě fěstské, aby městští policisté Každou dámu, která vlečkou zdvihá prach v sadech, prosl zadrželi a k potrestání oznámili. Jiný řečník přimlou- val se za to, aby každý chodec byl oprávněn na t- kovou vlečku stoupnouti. Další řečník byl kulantnější a doporučoval, aby byly natisknuty lístky s nápisem
kasalický N ulice sbor obecní starý
9 article
„Račte si zdvihnouti vlečku.“ Tyto lístky mají městšt policisté nenápadně, lak jakoby na př. odevzdával tajně milostné psaníčko — doručit dámě s dlouhou vlečkou. Tento nápad zavdal podnět k veselosti. Bohu- žel, že záležitost vleček nebyla vyřízena. Bude se on ještě dále uvažovati. — Pan dr. Pinkas při této příle- žitosti žádal, aby Bedlivěji byla prováděna opatření k zamezení prášení v ulicích za nynějších suchých mrazů. M. r. pan Jirousek žádal, aby se tak dělo ze- jmena na kolejích elektrických dráh, kdež prach, zví- řený motorovými vozy, ve značné míře obecenstv obtěžuje — Nedostatky obecních lázní žoffnských. Ve vče rejší schůzi městské rady pražské pan Jirousek před- nesl některé stesky na nedostatky parních lázní zo fínských a žádal za jich odstranění. V debatě, jíž s zúčastnili pp. Červený, Kasalický, dr. Pinkas, dr. Ho lubovský a dr. Štych, navrhl p. dr. Podlipný, ab otázka lázní na Žofíně řešena byla programově, ta aby vyhověno bylo moderním potřebám, zejmena abo pamatováno bylo též na zimní plovárnu a aby v lol řešení byla pojsta i olázka restaurační. Navrhl pak, ab presidium přiměřeným způsobem dalo provést při pravné práce a aby komise, jež o tom bude jednati do měsíce podala zprávu. Návrh tento byl schválen
doktor Pinkas Jirousek Štych Podlipná Červená Žofín
10 article
Pan dr. Štych, inspektor lázní, podal některá vysvě tlení a žádal, aby k tlumočení přání bylo používán knihy stížností. M. r. pan Červený žádal, aby opětn bylo jednáno o zřízení lidových lázní na hoř. Novén městě. Návrh, podporovaný p. Kasalickým, byl od- kázán finanční komisi — Jizdní lád české západní dráhy, Česká zá- padní dráha jle zajisté územím hustě obydleným. hospodářsky, průmyslově i obchodně pokročilým Provozování vozby zajisté dobře se jí vyplácl. Vzdor tomu jízdní řád její je potřebém obecensíva na vý- směch. Poslední její osobní vlak směrem ku Praze odjíždí z Brodu na hranicích bavorských ve 3 hod. 20 min. (110 odpoledne, mine Plzeň v 6, Zbirov v 7, Zdice v 328. večer. V 9 hod 50 mín je v Praze- Brzy na to, ve 4 hod. 8 min. odpol z Brodu od- jižděje, následuje rychlík. Předstihne před Plzní zmí- něný vlak osobní a dorazí do Prahy v 8 hod. večer Pak není na Prahu již spojení žádného. Až druhý den v 1 hod. 10 min. ráno vyjíždí prvý vlak osobní. oclne se v 1/44 v Plzni, v 1/45. na Zbirově, v 5 ve Zdicích a dorazí do Prahy v 7 hod. 10 mine ráno.
doktor Štych Červená Praha Brod Zdice Plzeň
11 article
Plných 10 hodin tedy vozba úplně zabáli. Do těte česové mezery by patřily vlaky nejméně dva. Jak mnoho je těch, kteří by také ještě v podvečer o Brodu do Plzně dorazili, a těch, kteří by z Plzně od- jeli! Těm není pomoci až druhého dne. Plzeň má dnes skvostně divadlo. Obecenstvo při západní dráze o Pizně na západ je od něho odříznuto pro příliš brzký odjezd vlaku k Plzni, obecenstvo od Plzně na výcho pro pozdní návrat. Vždyť od 6. hod. večerní nejedo již žádný vlak na Prahu, nýbrž až drubého dne v 144. ráno! Spojení od Prahy na Brod je sice o něco, ale ne o mnoho, lepší. Nejrannější vlak z Prahy odjíždí o 1/47. ráno. Do Plzně dojede v 1/4 11. do Brodu k 1 hod. s poledne. Tedy vše dosti pozdě.
Brod Plzeň Praha
12 article
Zájmy obecenstva žádají ještě rannějšího vlaku. Ta- kový jeden se vypravuje, ale teprve z mýtské stanice v 347. ráno, do Plzně dorazí před 8 hod. Tento vlak by měl vycházetí z Hořovie nebo ze Zdic. Lépe by hověl potřebám a dobře by se pák vyplácel! Jiný vlak odjíždí z Prahy po 145, odpol., dojede do Plzně v 8 hod. večer — a tam zůstane státi. Obecenstv od Plzně na západ nedostane se následkem toho domů leda až druhého dne: musí čekati v Plzni po 12. hod. půlnoční přijede vlak, jenž z Praby vy- razil ve 1/49 hod. večer. Výborný je vlak, jejž vy- pravuje západní dráha z Prahy na Plzeň k 11. hod noční v neděle a ve svátky. Tento vlak však by měl jezditi každodenně. Ostatní dráhy v Praze ústící maj vlaky podobně: státní na Brno a Vídeň i na Fodmokly severozápadní na Jihlavu a Vídeň, buštěhradská n Kladno a Cheb. Jistě by se časem vyplácel, protože by si obecenstvo zvyklo ho užívati. Již v nedělea svátky je při tomto divadelním vlaku ku Plzní stále větší nával. Veliké vadě odpomohlo ředitelství zá- padní dráhy změněním názvů zastávek a stanic o Zbirova a Mýla. Jaký to byl nerozum, když stanice. vzdálená od Mýta 1/4 hodiny cesty, se jmenovala Zbirov, ač od ní do Zbirova bylo dvě hodiny cesty“ Jak mnoho cestujících uvedl tento neprakfický ná- zev do ztráty času, do rozpaků i hmolné škodyl Nyní konečně nese název Zbiro, jedině zastávka na Borku u Zbirova, kteráž proměněna jest v řadnou stanici Název „Mýto“ obdržely stanice á zastávk pobliz tohoto místa. Jen ještě je žádoucno, aby všecky vlaký osobní i smíšené nestavily na pustě stanici Mýtě, nýbrž na mýtské z astávce, kam blíže mají- Mýto se 2200, Strašice se 2500, Chernovice s 800.
Zbirov Zbiro Plzeň Zdice Praha Obecenstv Brno Vídeň Jihlava Kladno Cheb Mýto Strašice Hořovia
13 article
Těškov se 700 obyvately. I také pošta strašická by měla sem blíže. Proto frekvence mýtské zastávky stále utěšeně stoupá. Zhusta se stává, že na osamělé stanici mýtské vlak zastaví, živá duše však ani ne- vyslupuje ani nepřistoupí! Na křižovatce pak, mez Mýtem a Strašicemi, kdež by ještě se cestující našli jede vlak vesele dále! Získalo by si tedy dopravní ředitelství zásluh, kdyby nepraktické toto zářízen co nejdlive změnilo. — Kostel sv. Václava na Zderaze. V záležitost rekonstrukce tohoto kostela dopsal arch. p. Fanta sla- rostovi měst pražských, že při nejlepší vůli nebylo mu možno pro překážky, síly jeho přesahující, ani s napjelím všech sil, dokončili do 30. listopadu 190 plány rekonstrukční, jak to před časem slíbil. Vyna- snaží se však plány v nejbližší době dokončiti, aby s pracemi rekonstrukčními eventuálně na jaře mohlo se započít. Tento dopis byl ve včerejší schůzi městské rady pražské vzat na vědomí. Není jim ovšem dosu vyřízeno usnesení rady městské ze dne 5. t. m., kte- rým ustanoveno, obráliti se v této záležitosti nejer na arch. p. Fantu, ale i na komitét pro rekonstruke tohoto kostela a téhož předsedu presidenta p. Hlávku aby tato záležitost dospěla ke svému definitivnímu roz řešení.
svatý . Václav Fanta Hlávek Těškov Strašice Zderaz rada městský
14 article
— Změny držebností. Obec král hl. města Prahy koupila od p. JUDra. Viléma Hackra a od pp. Arnošta a Terezie Hackrových dům čp. 100—I. „U modrého lvíčka“ v Plalnéřské ul. za 55.000 K. Stavitel p. Socho koupil od Všeobecné záložny v Praze stavební po- zemek č. kal. 100 z bývalé Martinkovy továrny na nároží Bělského tř. a Rudolfovy ul. v Holešovicích- Bubnech za 28.133 K a vystaví na něm třípatrový dům Pp. Weisheill a Zima koupili od téže záložny stavebn pozemek č. kat. 350 na nároží Bělského třídy a nov projeklované ulice v Holešovicích-Bubnech za 28.505 a vyslaví na něm třípatrový dům. — Koupě panství. Majetníci cukrovaru pp. Adolí Ludvík a Ferdinand Blochové koupili společně od ryt řád Maltánů panství „Dětenice“ se statkem „Vose- nice“ v okresu libáňském za 1,150.000 K — Přetržený drát tolefonický. Značně shiromá- ždění obecenstva povstalo včera o 1/23. hodině odpol v Královské třídě v Karlíně, nedaleko domu Občansk záložny. Příčinu k tomu zavdalo přetržení telefoni ckého drátu, který v doteku s vrchním vedením a ko lejemi elektrické dráhy velice ohrožoval pouliční ko munikaci. Právě v lom okamžiku, když drát se přetrh a dopadl na dlažbu, jel tudy povoz s nákladem uhlí Jeden kůň narazil na drál a už se svalil na dlažbu kde ležel jako zabitý. Ke drálu, z něhož jiskry lítaly přijel motorový vůz č. 127, jehož průvodčí p. Kohl- mann navlékl na ruce kaučukové rukavice, seskoči s vozu a přetrhal drát telefonický. Druhý zřízenec dráhy vylezl na střechu motorového vozu a přetrhl drát, který se ovinul kolem kladky vrchního veden .
Hacker Arnošt Terezia Hackrový Martinkův Ludvík Bloch Kohl Praha Plalnéřský ulice Rudolfov ulice Holešovice Bubno Dětenice Vos Karlín
15 article
Tím způsobem bylo další nehodě na ulici zabráněno a k odstranění zbytků drátu, ve vzduchu visících, byli oběsláni zřízenci telefonického úřadu. Elektrickou ji- skrou omráčený kůň brzo se postavil na nohy a je Záchranná stanice v roce 1903 poskytla prvn pomoci ve 6703 případech; v noci žádáno její pomoc v 367 případech. Chirurgických onemocnění bylo cel- kem 4823, vnitřních onemocnění 614. očních 1257. Pokusů sebevraždy bylo 85 případů. Ambula nčním vozem převezeno 881 osob — Pražští holiči a pražský magistrál. Na svátel tříkrálový svolání byli pražští holiči do Platýzu v Ferdinandově třídě ke schůzi, aby v ní porokovalio nejnovějším nařízenh pražského magistrátu ve pří- čině zachování zdravotních předpisů v holírnách. Úča- stenství na schůzi bylo velmi četné. Proti nařízení magistrátu, pokud jedná o čistotě v holírnách, nelze ničeho namitati. Kadeřníkům jedná se pouze o to protestovati proti různým ustanovením, které mohou živnost značně poškodit, ba znemožňují provozován živnosti. Tak na př. břitvu vyvářeti v roztoku sodna- tém, kartáč na vlasy před upotřebením vyvářeti a pod Jest ku podivu — praveno ve schůzi — jak může úřa podobná nařízení vydati, aniž se poradil se zkuše nými odborníky, v temto případě s nožíři, kartáčníky a holiči. Starosta společenstva kadeřníků p. Švec po drobil nařízení magistrátu obsáhlému posudku a shru názory své v následující návrhy, pro magistrát určené
Švec Platýz Ferdinandov třída
16 article
1. Z technických důvodů nezamlouvá se desinfikován holičských, dutě broušených břitev 1áhodinným vy- vářením v 26 roztoku sodovém, protože z ocele stalo by se železo, jež neudrží potřebnou břitkost. Též i ro hové střenky u břitev, jež mají býti nahraženy kovo- vými, musí holič těžce postrádali a to pro jejich leh- kost a ohebnost. Snad by se nalezl jiný způsob desin- fekce, jenž by nahradil škodlivost vyváření břitev ponechal by střenky rohové. 2. Velký válcový kartáč „ježek“, jehož používání se zakazuje, jest jednou z oněch pomůcek, bez níž holič nesnadno se obejde zejmena při správném provedení střihu vlasu na způ- sob „carrée“, jenž podmiňuje úsilovné vyčesání vlasů na přední části hlavy vzhůru, což malým ručním kar- láčem nedá se dociliti. 3. Také rohový hřeben nen nahraditelným a nelze si ani mysliti, že by holič hře- bene kovového ke stříhání vlasů mohl použit. Ne- patrným zastřihnutím do krajního hrotu hřebene ko- vového udělal by se na ostrých nůžkách zoubek, což by přerušilo další práci. 4. Mytí kartáčů draselnatým
17 article
mýdlem mazlavým v horké vodě rovněž se neza- mlouvá, neboť štětiny ztrati potřebnou pružnosta kartáč stane se bezúčelným. Desinfekce kartáčů snad by postačila vodou studenou. 5. Nařízení nového způ- sobu pudrování úplně se zamlouvá a bylo ho namnoze používáno už před daným nařízením. 6. Čistých ubrousků pro každou osobu bývá v každém lepším závodě holičském užíváno. 7. Pokud se týče nařízení aby si holiči častěji ruce mýdlem umývali v teplé vodě doporučovalo by se nařízení takové dáti prodavačům polravin a požívatin. Z uvedených důvodů žádají holiči a vlásenkáři ve společenstvu sdružení, aby magistrát pro zdravotní nařízení, holičům daně, svolal novou anketu, do které mají být pozváni znalcí z oboru no- žiřství, kartáčnictví a holičství a v této anketě aby byl probrán způsob desinfekce nástrojů holičských. — Ve schůzi poukazováno k tomu, že v Praze jsou četné jiné závady, kterým zdravotní úřady neučinily přítrž Jest to prodávání obnošeného nedesinfikovaného šat- stva, pronajímání vlhkých a nezdravých bytů v páte čtvrti. To jsou věci mnohem horší, než jaké jsou ve nej- dále
Praha
18 article
poslednější a nejlacinější holírně. Ostatně, kdo chce býť výborně obsloužen čistým prádlem, vatou, pudrem a kolínskou vodou, ať nevstupuje do chudičkých holí- ren, nýbrž do krásně zařízených salonů holičských jichž jest v Praze nadbytek. Za to jsou zde také ho lirny, kde se holí za 5 kr. Může ubohý holič za t odměnu posloužit ještě něčím jiným než oholením? Tlak budí protitlak. Když má holič povinnosti vůč obecenstvu, musí mít také jistá práva. Především dluž- no žádati, aby živnost kadeřnická byla koncessována Ve druhé řadě má být zaveden průkaz způsobilosti spolu s průkazem o dermathologii. K tomu cíli necho jsou pořádány kursy, v nichž by kadeřníci nabyli pří slušných vědomostí. Na dobré vůli u kadeřníků při tom neschází, neboť před 3 roky kurs podobný navštívilo 152 posluchačů. Na holiče mnoho se svede. Když ně kdo dostane vyrážku na krku nebo v obličeji, u každý praví, že to má z holírny. Ale když paní a divky takovou vyrážku dostanou, té přece z holírny nemají K holiči začasté přicházejí hosté s nepěknými vyráž kami. Takové má holič dříve poslati k lékaři, nežje obslouží. — Po čilé debatě byly schváleny návrhy učiněné p. Ševcem — Elektrické vytahovadlo ve staroměstské ra nici. Z přízemí radnice až do druhého patra, kde ko nají se velmi časlo schůze a komise, vede 73 pohodi ných schodů, ale vzdor této pohodlnosti, zejmena starš pánové velmi trpí. Proto už před delší dobou byl uvažováno o tom, aby se podél hlavního schodišt zřídilo vylahovadlo. Záležilost tato byla konečně v řízena alespoň v první instanci, v městské radě, kde včera po delší debatě deseti hlasy proti devíti byl usneseno, aby ve staroměstské radnici bylo zřízen elektrické vytahovadlo- — Neštěstí na želoznici. Píše se nám z Okříška
Praha
19 article
Den 7. t. m. byl pro občana Jana Kotrbu z Nové v u Okříška osudným dnem pohromy. Kotrba jel smí šeným vlakem v 11 hodin směrem od Znojma do Okr ška i bylezi stanicemi Slarčí a Okřiškem nevolnost posližen. V domnění, že na čerstvém vzduchu můž se osvěžiti, vyšel z průchodního vozu na můstek, však místo žádoucího občerstvení dostal závrat a spad střemhlav přes stupně vozu i zůstal vedle kolejí hrozně zejícími ránami na hlavě a několikráte přera- ženou pravou rukou ležeti. Byl zpozorován posledním průvodčím vlaku, kterýžto zřízenec ve stanici Okříšk toto neštěstí oznámil. Hned vydal se staniční personá s panem přednostou Popelákem k záchraně zraněného Pan Kotrba byl tou dobou ještě při smyslech, uda s hora uvedený příběh svého neštěsti, sotva ale uše as 50 krokův, opustily jej síly a musil býti na nosít kách dopraven do stanice, kdež pan skladník Kolái ocholně první obvazy mu přiložil a rány náležitě oči- stil. Rychlovlakem ve 12 hodin odvezen byl pan Kotrb do nemocnice v Jihlavě. O uzdravení poraněného se pochybuje. Urtžil též vnitřní zranění a otřes mozku — Postiell se u piana. V ulici Karoliny Světl na Starém městě bydlicí 21letý J. P. člen orchestru německého divadla, včera večer provedl sebevražedný pokus. Chtěl si vypálit kulku z revolveru do srdce ruka se mu ale při výstřelu smekla a střela vnikla do pravého křídla plic. Těžce zraněnému poskytl první pomoci lékař p. dr. Schulz ze záchranné stanice a odvezl ho do všeobecně nemocnice. P. spáchal sebe- vražedný pokus u piana Levourukou hrál Cho- pinův smuteční pochoda pravou rukou spusti kohoutek revolveru. Důvodem zoufalého činu byla prý nešťastná láska.
Kotrba Popelák Koláe doktor Schulz Levouruka Znojmo Slarčí Okříšk Jihlava Karolina Světl
20 article
— Nový ochranný rám pro motorové vozy. Uvedl jsme v minulých dnech ve zprávách o pouličních nehodách na tratích elektrických dráh, že bylo by zá hodno, aby správní rada elektrických podníků zavedla u všech motorových vozů ochranný rám nového zp- sobu. Ve včerejší schůzi městské rady pražské táza se p. dr. Holubovský, jak rychle tato přeměna se bude prováděti. Náměstek předsedy správní rady p. Hud oznámil, že rámy nového způsobu postupně se za vádějí. — Požár koželužny. Ve čtvrtek dne 7. ledna t.r vypukl o 1/49. hodině večerní v koželužně p. Jul. Lang weila v Budyni požár, jemuž padl za oběť celý zadní oddíl koželužny se strojovnou, válcovnou a mlýnicí Přední oddíl závodu s obydelním stavením a přileh- lými k němu místnostmi továrními zůstal ušetřen Požár, až do druhého dne trvající, nalezl výdatnou potravu ve velkých zásobách třisla v místnostech uloženého. Zásoby usní tam obsažené byly většinou zachráněny. Sousedním budovám nehrozilo násled- kem příznivého směru větru žádné nebezpečí. N místo požáru dostavily se mimo místní sbor hasičský i sbory sousední ze Žabovřesk, Píst a Libochovic. Př- čina požáru nebylo dosud zjištěna. Škoda na budo- vách, strojích a zásobách hrazena jest pojištěním.
doktor Holubovský Hud Požár Jula Lang Budyně Žabovřesky Písty Libochovice
21 article
—Utloukl svou žonu. Ilorník Jan Valeček v Kar- vinně dostal se o sylvestrovské noci do hádky s svoji ženou, kterou ziloukl toporem sekery do hlav tak, že nebohá žena ještě v noci skonala. — Hajný pro týrání se zastřelil. V pondělí dne 28. prosince m. r zastřelil se v lese babickém knížec lichtensteinský hajný František Barša. K sebevraždě dohnalo prý jej nelidské zacházení lesníka Kocman v Babicích, za jehož úřadování v rovíru babickém vystřídalo se již mnoho hajných. — Z vojny. Od 7. zeměbraneckého pluku v Plan sběhli v prosinci vojíni: Čejka Bedřich, obuvník, Ki lián Antonín, krejčí, Stehlík Josef, havíř a Unger Ant. slévač. — V hlavní městské pokladně pražské čistí se dne 11. ledna místnosti a nebudou se tudíž tohoto dn peníze ani vydávati ani přijímati.
Jan Hajná Barša Kocman Antonín Stehlík Josef Unger Kara Plana Čejka Bedřich
22 article
— Lontková divadla. Na národním loutko- vém divadle „u Fleků“ hraje se dnes o 3 hod „Čarovný květ“ a v 5 hodin „Pohádka o slunéčku jeho bratřích“ —Na ledě. Velký karneval na ledě Slavncstní bruslení pořádáno bude péčí několik dam na najatém kluzišti Střeleckého ostrova. Účelje dobročinný. Kluziště ozářeno bude nesčíslným světly, okrášleno prapory a lampiony; ohřívárna za řídí se co nejútulněji a okrášlí odloženými vánočním stromky. O atrakcích zachovává se zalím ještě tajem- ství. Osobní zvaní není možno pro rychlost, s jakou vše musí býti připraveno. S rozesíláním pozvánel začne se co nejdříve. — Na vinohradském kluzisti na „Smetance“, zřízeném ve pro- spěch komitétu pro ošacení chudé mládeže a Ústřední Matice školské, bruslí se ode dneška za snížené vstupné, které jest stejné jako na kluzišti Matičním, totiž ve všední dny 20 hal. a 10 hal. pro děti, v ne- děli a ve svátek 40 hal. a 20 hal. pro děti. — Nedělní klid. Spořitelna v Kralupech a Občanská záložna v Jičíně zavedly taktéž v úřadovnách svých celoroční nedělní a sváteční klid. — Dle usnesení gremia musí býti veškery pražské obchody s hudebninami od 3. ledna 1904 v neděli (vyjímaje posledm dvě před vánočními svátky) celý den uzavřeny-
Kralupy Jičín Lontková divadlo
23 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Meszlenyi, satmarský biskup, jemuž je 7 let, povážlivě onemocněl a byl zaopatřen svátostmi umírajfcích. = Odinitnutá lékařka. Z Pešti telegrafují: Mladá zdejší lékařka, dr. Karolina Steinbergrova, první dáma, která dosáhla v Uhrách lékařského diplomu, požádala za přijetí do Spolku lékařského, největšího to lékařského sdružení v Pešti. Výbor spolku však rozbodl zamjtavě. Kulturní spolek maďarských paní zamýšlí způsobiti agitaci za tím účelem, aby roz- hodnutí to bylo zrušeno = Suspendovaný policejní správce. Z Pešti s telegrafuje: Bora Splenyi suspendován byl s poli- cejní správy IV. okresu zdejšího následkem známé hrádské aféry Dungyerszkého, protože nezakročil proti hazardním hrám v kavárně, v níž 300.000 ve dvou dnech se prohrálo, ač se všeobecně vědělo, že se v kavárně té hraje o veliké sázky. = Millionová defrandace. Z Turina se telegra- fuje: Knihvedoucí firmy Brunovy, obchod s kožemi v Turině, jménem Teracini, prchl, spáchav pod- vody v obnosu 1.5 mil. lir. Poškozena byla kromě jiných firem bankovních Banka římská o 3000 lir. = Atlentát trestníka proti dozorci. Z Kielu s telegrafuje: Trestník Goesta přepadl dozorce Lodia a pobodal jej těžce. Útočník chtěl uprchnouti, ale byl druhým dozorcem zadržen.
doktor Steinbergrův Turina Brunův Teracini Lodium Pešť Uhry Turin Kiel spolek lékařský kulturní spolek maďarský paní Bor Splenyi Trestník Goesta
24 article
= Velká zpronevěra. Velkou sensaci budí v Ru- sku nenadalé zatčení ředitele kuponového oddělen jiho-východní dráhy Sergeje Ponikarocké ho který z peněz jemu svěřených zpronevěřil velké ob- nosy a pak je prohrál. Dne 5. t. m. nepřišel d kanceláře a ta okolnost přispěla k odhalení defrau- dace. Zpronevěřeně cenné papíry representují obno 275.000 rublů = Velká krádež. Z Vídně, 8. ledna. (C.- B.) Býv mydláři Jiřímu Schweigerovi ukradeno dnes z jeho bytu za 178.000 K cenných papírů. Počítal své jmění chtěje napsati berní přiznávku. Na chvíli odešel ze světnice, pokladnu nezavřev. Když se vrátil, byla pokladna s cennými papíry a spořitelními knížkam tatam. Myslí, že se vloudila do jeho bytu nějak neznámá ženská. = Vražda a sebovražda. Z Rěky se telegrafuje Cíšník Alexandr Florio zastřelil včera ráno prostí- tutku Magdalenu Němcovu a usmrtil potom i sebe sama. = Srážka lodi ve přístavu. Z Cařihradu se te- legrafuje: Ve čtvriek večer udála se ve zdejším pří- stavu povážlivá srážka mezi ruským parníkem »Ca rica« a francouzským parníkem »Niobe«, jenž vezl poutníky do Mekky. Následkem včasné pomocně akce nepřišel nikdo o život. = Neštovičná nákaza v Lublani popírá se v ostatní Krajině vyskytl se pouze jediný případ ve Hrušici (u Jesenice), kam byl zanešen počátkem m. m. makedonskými dělníky, zaměstnanými při stavbě ka- ravanecké dráhy. = Zemělřesení pozorováno dne 7. ledna v jižní části adamellské skupiny a způsobeny jím velké strže jež však nezpůsobily žádné neštěstí.
Sergej Ponikarocký Schweiger Alexandr Florio Němcov Vídeň Cařihrad Mekka Lublaň Jesenice
25 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Pražský krajinský spolek JUMŠ má řádnou valnou hromadu dnes v sobotu o 1/26. hod. večerní v mě- šťanské škole dívčí ve Školské ulici. Vedle formalii rokováno bude o přibytečném učitelstva a obsazování míst na měšťanských školách.
školský ulice Jumš
26 article Hudha
Hudha + Hudební feslival roku 1904. Konkurr návrhů na umělecký plakát Prvního českého hudebního festi- valu prodlužuje se do 20. t. m. Zároveň s uměleck ým plakátem bude počátkem příštího měsíce uveřejněn podrobný program. V téže době budou dány do před- prodeje i lístky, které bude lze vybírati dle vylože- ného plánu. Plán ten byl již vyhotoven dle návrnu p. architekta Schlaffera. Vzhledem k tomu, že se stále přihlašují p. t. zpěváci, kteří nejsou členy zpěváckých spolků, jakož i p. t. hudebníci-ochotníci, žádá výbor. aby ti, kteří hodlají ještě tak učiniti, přihlásili s v době nejkratší, aby výbor mohl volně disponovali materiálem notovým. Pořádání hudebního festivalu budí široký zájem obecenstva nejen u nás, ale iv cizině, tak že na př. ředitelství varšavské filharmonie ochotně upustilo od poládání koncertu, který měl ří- diti p. Nedbal, aby lýž mohl se účastníti festivalu. Také z kruhů anglických a francouzských docházej žádosti o zaslání programů. Kancelář festivalu, která jest v Praze, II., Jungmannova třída č. 28, ochotně zodpovídá všechny dolazy + Tietí koncert České jednoty pro orchestrální hndbu, který se koná dnes o 7. hodině večer v Ru- dolfině za řízení Oskara Nedbala a účasten- ství orchestru České Filharmonie, má ráz úplně no- vinkový, neboť ze čtyř čísel pořadu jsou tři skladby v Praze docela neznámy. Vedle rukopisné Fantasie pr housle a orchestr, op. 24 od J. Suka, v níž jako so- lista vystoupí Karel Helímann, primarius Če- ského kvartetta, a které v jeho podání neobyčejně
Schlaffer Nedbal J Suk Helímann Praha Jungmannův třída II Český filharmonie
27 title
FEUILLETON.
28 article Ibsenova „Divoká kaehna“.
Ibsenova „Divoká kaehna“. Po čtyřleté přestávce uvádi Národní divadlo Ibsena opět na scénu. Po „Rosmersholmu“ (r. 1899) přichází o dvě léta starší „Divoká kachna“. Práce má proti „Rosmersholmu“ své výhody. Jemnosti přediva prvního dramatu ještě přibylo v druhém — ba i na úkor scénickému porozumění! Život scény a dramatický pohyb v „Divoké kachně“ ustoupil spíše životu a po- hybu vnitřnímu — rušnost viditelné scény kleslal Proto je „Rosmerholm“ typem moderní, jemné práce, a svědčí jí i čtenáři spiše knižní forma. Kdežto „Divoká kachna“ — právě pro svůj spád, který je proti „Rosmerholmu“ ryze dra- matický a účinný — je scénicky nejvyspělejši z Ibsenových dramat. Je věru až effektní — ne- bojte se toho slova — třebas činila pro úplne pochopení stále ještě velký požadavek, vyžadujíe vytříbenost a jemnost: Ale má při tom vlastnosti, kterými si udrží hlediště — naplněné třebas i „eremem společnosti“. A to je už slovo! Při moderním dramatě zrovna zázrak!
Ibsenův Ibsen Rosmersholm národní divadlo
29 article
Při tom „Divoká kachna“ neslevuje pra- ničeho do hloubky. Rozdíl je ten, že hloubka „Rosmersholmu“ záleži více ve filosofickém po- jímání látky, kdežto „Divoká kachna“ hledísi zřetelněji psychologického pochodu. Filosofie „Rosmersholmu“ je složitá. V „Di- voké kachně“ je prostá, vyložená. V prvním dra- matě je jednoduše vložena do úst jednotlivců. na úkor scěnické formě — v druhém je skrytá. podaná osobami, které ji ani nevyslovují — vy- plývá ze scény. Kořeny jsou zřetelny v drama- tickém jádru. A v tom je přednost divadelní hry Nepiše tedy Ibsen prostě jen proto, aby psal, bez jakéhokoli jiného účelu a dalšího důvo- du. Jeho práce nejsou pouhým popovídáním, ale jsou prosyceny jeho životem, mají tendenci. Ke každé byl vnitřní popud: Děj není účelem, ale prostředkem, aby vypovědě! lidem svůj vnitřn život. Mluvte o jeho moderních dramatech — a mluvite vlastně o lbsenovi
Ibsen Rosmersholm Nepiš
30 article
„Divoká kachna“ řeší problém „živoln lži“. Thema teprve dnes přichází do „mody“. lbsen předvádí hotový názor: Vzít lidem lež, v kterou se vžili, znamená brát jim zbudo- vané štěstí. A živit životní lež znamená zpří- jemnit život. Zbavit život seslabujícího jej kla- mu, může svědčit jenom lidem silným — ideal- ným, kteří mohou pocititi radost a rozkoš z čisté sesilující pravdy a jasného vědomí. Ale i deal- ným — třeba podškrtnouti! Gregers Werle vidí v Ajalmaru Ekdalovi takového „idealného“ člověka, silného, opravdo- vého a skutečného. A chce jeho manželství — takto spokojené a klidné — očistiti ode lži, ve které počalo, a učiniti tak jejich manželskou spo- kojenost úplně ryzl, nepodepřenou klamem. Věři v Ajalmara a je si jist, že o n ve svém manžel- ství dovede uplatniti „idealný požadavek“ a uči- niti je tak pravým, skutečným manželstvím. Aby zvolil tento životný úkol, nevidí se pu- zena pouze citem spravedlnosti. Dýchal po všecko své mládí otrávený vzduch: má tísnivé vědomi, že v neblahé záležitosti vina starého Ekdala neni nijak jasná — a nevina jeho otce ještě méně. Poměry rodinné, pobyt v dobrovolne samotě přinesly touhu po konečné spravedlnost a dobru! Duševní potřeba, najít konečně něeo povznášejícího! Proto je Ajalmar tak vysoko v jeho očich Jeť jinak docela všední člověk — a ještě k tomu tonoucí v životní lži na všech stranách. Ale věc se hodí. Má-li Bregers vinou svého ubohého ži- vota potřebu zbožňovat někoho, má Ajalmar po- třebu cítit se zbožňovánu a obdivovánu. Ovšem — všecka jeho aureola zpředena je ze ži- votné lži. orRozdíl je ten. že Gregers žije ve svém klam
Gregers Werl Ekdal Gregers
31 article
spravedlivě přesvědčen, že žije pravdou. Ajalmar proti tomu klame sebe i své okolí, jako každý kdo uvykl lži a musí ji mít. Vyhýbá se příleži- tosti, kdy by se musil sámi sobě přiznat. Věři v klam, který sám vytvořil a je jím šťasten. Dává se obdivovati otcem a ženou a zbožno- vati Hedvigou. Ale jak přijde Gregers — hned ví, že je starý zříceninou duševní, žena že je nevědomá, stydí se za ně. Má svoje důvody, pro nechtěl uvěst Gregersa do své domácnosti! Vů- bec — vědomí, že Gregers věří v jeho sílu, do- nutí jej chovati se, jak by jinak se nechoval. Sláb je nesmírně. Nemá nejmenší energie, an k nepatrnostem, jsou-li mu nepřijemny. Ale svoji nieotnost kryje chvastem. Domácnost i řemeslo vede žena — ale příjemný mu pocit hlavy do- máenosti a živitele sklízí on. Dotírá-li zapuzo- vaně vědomí příliš — ohluší je plány do budoue- nosti — ovšem vždycky planými. Raději se obírá nicotnými pracemi se slabomyslným otcem, za které se před Gregersem stydí. Není chvíle, aby nechvástal o svém vynálezu. Jednou je pro vrá- cení rodinné cti — po druhé zase staříka — p třeti pro Hedvigu — po čtvrté pro zaplacení „čestného“ dluhu ... Ale nemůže snást, mluví- se o práci samé. Vynález polřebuje čas — vnuknutí musí samo přijít a je třeba na ně čekat. Odborné knihy ovšem při tom čekají ne- rozřezány!
Gregersa Gregers
32 article
Při tom stavu věcí čeká Gregersa konečne zklamání. Ajalmar není z daleka takový, aby očistou svého poměru ode lži cítil se povznešena. Něco takového je cizí jeho podstatě. Chtěl by se raději rozhořčiti velikým hněvem a odejíti zdrcen a zhnusen od té ženy. Je však tak zbědovalý nicotný, že k tomu, co za pravě usoudil, musí se nutit. Stojí tu Gregers — a to jej nutí! Jak příjemno bylo dříve vše vůkol1 Byl jako v bavlnce. Přijemný klid, oddané tváře — to tak lahodilo! Tak dobře bylo při té nieotnosti Bina je žena pro Ajalmara jako stvořená. Necht si byla docela špatná. V jejích prsou nebyly nikd
Bina
33 article
morálky, není si vědoma ničeho proti Ajalmarovi Naopak. Její minulost nebyla žádně tajemství aby je úzkostlivě střežila. Netížila ji výčitkami Byla to záležitost docela oddělená od jejího spolužití s ním. Přiznává se k ní docela klidně. Ani neví, proč mu to dávno neřekla! Za to když přišla k Ajalmarovi — byla mu patnácte let po- čtivě dobrým duchem, lepši ženy pro něj ani ne- bylo! Je tupá a mdlá na všechny strany — proto přirozeně srdcem dobrá. Hověla A jalmaru jako hovíme malým dětem, abychom jim nekazil- radost. Byla shovívavá, vždycky to dobře s Ajal- marem myslila, vždycky ochotně a klidně vě- říla, co si přál, aby mu bylo dobře. Starala se o domácnost i řemeslo, aniž stála o uznání. Jednoduše — má jej všedně „ráda Ajalmar ani nemůže brojit proti ní. A zase docela zadarmo dostává se mu zdání oklama- ného dobráka, trpicího otcel .. V tomto konfliktu je Ajalmar poslavou čín dál bědnějšl. Gregers musí konečně pocítit své zklamání Probudil se ze lži — ale podléhá. Není lidí v jaké věřil— není manželství, jež by realisovale jeho požadavek — je tedy řád svému osudu, být třináctým u stolu. Vystači na celý život s tím co si uspořil ze své služby . Jinak Ajalmar. Nucené přiznání lži je zdrtilo. Ale vyléčí se, jako se vyléčil jeho otee- Z Hedvigy si učiní deklamační látku pro úlohu nešťastného otce — a tak všude jinde najde s novou životní lež, která jej naplní pocitem člo- věka, nadneseného všemi směry. Vše bude, jak bývalo. Proti Gregersovi klade Ibsen Rellinga. Oba chtějí pro svět dobro. Snaží-li se idea lista Gregers dosíci dobra pravdou, střízlivý Rel- ling chce ho dosíci pěstováním lhářství v lidech Však si už byli ve vlasech tam v hutich, kde Gregers domkiřům předkládal „idealný poža- davek“ 1 Nyní se střelnou opět. —
Gregers Ibsen Relling Greger
34 article
Ibsen předvádi objekt, na němž Relling pro- vádí svoje experimenty. Je to kandiát Molvik Přesvědčil ho, že je posedlý démonem, zažehná u něho sebeopovržení, jemuž by podlehl a za- chráni mu tak život — lži. Vpleten je dojímavý osud citlivé a důvě- řivé Hedvigy. Ditěte, které je šťastno životem v rodině, šťastno hrdostí na svého otce, jejž mi- luje a obdivuje. Byla blažena a spokojena, až nastal rozvrat. Jakoby spadla s výše. Neví, jak se stalo a proč se stalo, že má být její dětské štěstí zvráceno. Odhodlá se přiněst největší obět aby otce získala a aby se vrátil předešlý stav: obětuje divokou kachnu na důkaz — neboť otee říkal, že by měl chuť zakroutit kachně krk, ale že to neudělá k vůli níl Ale za dveřmi půdy uslyší hrozné věci. Otee je popuzen proti ní, třebas za nie nemohla. Ná- lada rozvratu všecka se obrátila proti ní: odejde až na ni zavolají. A kdyby se ji otec zeptal: jsi hotova zříci se pro mne života? Gregers by uviděl, co by odpovědělal A Hedviga, rozcitnělá, dává svoji odpověd. ještě výmluvnější, než byla — divoká kachna. A eosla? Oeitla se v dramatě ryze Ibsenovským způ- sobem, jako na „Rosmersholmu“ „bílí koně“. Není ovšem symbolem! Jen z neporozumění vidí někteří v dramatě něco tak malicherného a ne- japného. Divoká kachna neznamená absolutně nie Rozhovorů o ní užívá mladý Werle jen k na- rážkám, „míně něco jiného, než praví.“ Pod rouškou hovoru o divoké kachně mluví o klamu, v němž vězí Ajalmar — jindy zase o životní lži vůbec. Jednou, jakoby mluvil pro sebe — bez účelu, aby mu kdo rozuměl, po druhé zase k ně- komu, očekávaje, že se dovtípí, aniž bylo třeb mluviti tak jasně a zřetelně. Ale pokaždé — jiným tonem a důrazem dle Eduard Kučera- významu,
Ibsen Rosmersholm Kučera Nálada