1
masthead
9. ledna 1904. Číslo 9.
4
article
na venkově přednášky: v Chrudimi v malém
sále průmyslového musen dokončí doc. dr. Eduaro
Babák svůj kurs »O životních činnostech lidského
těla« (úvod do fysiologie, s demonstracemi). Začátel
o 3. hod. odpol. — V Pardubicích v sále Mě
šťanské besedy o 3. hod. odpol. zahájí prof. dr. P
Drtina svěj kurs »Životní názor v dějinném vý
voji lidstva« (ostatní dvě přednášky tohoto kursu
budou v neděli 17. a 24. ledna). Druhý kurs v Par
dubicích bude míti doc. dr. Frant. Groh »O di-
vadle řeckém«, s obrazy světelnými o nedělích 31.
ledna, 7. a 14. února, o 6. hod. večerní. V Hrade
Králové bude pěčí spolků sdružených ve veřejné
čítárně Palackého uspořádán třípřednáškový kurs
prof. dra. Eman. Formánka »O nejdůležitějších
potravinách a jejich porušování« v neděli 10., 17.a
24. ledna v slavnostním sále Obchodní akademie o
3. hod. odpol. — V Litovli na Moravě budou
péčí místního odboru Národní jednoty uspořádány
tři přednášky: 28. února prof. dra. Frant. Drtin a
»O lásce k bližnímu«, 6. března prof. dr. Arnol
Kraus »O rolnících dänských«, 13. března doc. dr.
docent
doktor
Eduaro Babák
profesor
Drtina
František
Groh
Eman
Formánek
Arnol Kraus
Chrudim
Pardubice
Hrad Králové
Litovel
Morava
Palacký
obchodní akademie
O di
5
article
Ed. Babák »O vývoji tvorstva dle Darvina a ji-
ných«. — V Brně pak péčí místního pořadatelstýa
tělocvíčné jednoty »Sokol« budou tři kursy po dvou
přednáškách v únoru: v sobotu 6. večer a v neděli
7. od oledne prof. dr. Jarosl. Gol1: »Křesťané
stát římský«; v sobotu 13. večer a v neděli 14. od-
poledne doc. dr. Frant. Čáda »O duši dítěte«
v sobotu 20. večer a v neděli 21. odpol. prof. dr
Vladimir Novák »O molekulových silách« (s de
monstracemi )
— Konfiskace. Včerejší 125. číslo »Na š i ch
Zájmů« bylo zabaveno a v redakci vykonána poli-
cejní prohlídka. Vydavalelstvo uspořádá nové vydání.
— Týdenní schůze Spolku českých lékařů. Pan
dr. A. Ostrčil změnil titul své přednášky a bude před-
nášeti v pondělí: „O rektifikaci obličejových polo
zevními hmaty
— Osobní daň z přijmů. Volby do odhadní komise
pro osobní daň z příjmů v městě Vršovicích konají s
přiští týden a sice volí sbor I. dne 11i t. m. od 9 do
12 hod. dopol., sbor II. dne 12. t. m. od 9 do 12 hod.
dopol., sbor III. dne 13. t. m. od 9 do 1 hod. odpol
Občanský klub doporučuje, aby zvoleni byli do komise
ve sboru I. pp. Eduard Jager, maj realit čp. 225
Matěj Zimmermann, maj. realit a obchodník čp. 867
za členy, Aug. Holeček, stavitel čp. 352 a Václav Řez-
níček,ředitel měst. úřadů čp. 425, za náhradníky
ve sboru II. pp. Václav Drobný, starosta města čp. 324
a Rudolí Hutterer, ředitel měšť. škol čp. 417, za členy,
Babák
profesor
doktor
Jarosl
docent
František
Čáda
Novák
A Ostrčil
Jager
Zimmermann
Aug
Holeček
Václav řez
Drobná
Brno
Golo 1
Vršovice
Rudolit Hutterer
Sokol
spolek český lékař
II
6
article
Frant. Zadák, maj. závodu pekařského čp. 314 a Matě
Kytka, c. k. podúřadník čp. 313, za náhradníky: v
sboru III. pp. Josel Malý, místr Iruhlářský čp. 233a
Karel Klečka, obchodník čp. 211, za členy, Jan Has-
man, ozdobník čp. 120 a Jan Prušák, dílovedoucí čp.
424, za náhradníky. — Výsledek doplňovacích volel
do odhadních komisí pro osobní daň z příjmů na S mí-
chově: Pro odhadní okres Smíchov město zvo-
leni byli pp.: v J. sboru za člena Karel Kletetschka.
ředitel firmy F. Ringhoffer na Smíchově; ve II. sboru
za člena Antonín Král, soukromník na Smíchově čp.
14 a za zástupce Petr F. Krejčí, obchodník a Jindřich
Tersch, majitel plovárny na Smíchově; ve III. sboru
za člena Josef Pardubský, zámečník na Smíchově a z
zástupce Josef Brodina, kovář na Smíchově. — Pro
odhadní okres Smíchov venkov: v I. sboru za členy
pp. Raimund Kubík, lovárník v Bubenči, Josef Leder
majitel velkostatku v Roztokách a Václav Šrámek, ře-
ditel cementárny v Raďolíně a za zástupce p. Antonín
Kubát, spráce cukrovaru v Ruzíni; ve II. sboru za
záslupce pp. Josef Tellinger, hostinský v Břevnově
a Josef Steiner, lékárník v Dejvicích; ve III. sboru
za členy pp. Josel Donát, majilel velkozávodu květi-
nářského v Košířích a Jindřich Frolík, stavitel v Dej-
vicích a za zástupce pp. Václav Klaus, živnostník
Břevnově a Antonín Hrdina, hostinský v Bubenči.
František
Kleček
Jan hasitman
Jan Prušák
Kletetschka
F Ringhoffer
Král
Tersch
Josef pardubský
Brodin
Raimund Kubík
Leder
Šrámek
Kubát
Tellinger
Steiner
Josel Donát
Frolík
Klaus
Hrdina
Mata
Smíchov
Bubeneč
Roztoky
Břevnov
Dejvice
Košíře
Dej
7
article
— Výstavy. Výstava děl Jože Uprky
v pavilloně »Manesa« pod zahradou Kinských, ote
vřena jest denně od 9—4 hodin za vstupné 1K
Sludentské, spolkové a dělnické lístky na průka
legitimace 60 haléřů. Hromadné návštěny škol poží-
vají zvláštních výhod na vstupném. Salony výstavní
jsou vytěpěny.
— C. k. veřejná a universitní knihovňa v Pran
byla v prosinei navštívena 8192(za celý rok 79.417
čienáři, kteří použili ke svým pracem 9327 89.001
vnzků Domů vypůjčeno 3411 (82 345) sv., na venek
a do ciziny půjčeno 274 (3274) sv., z ostatních a za-
hraničních knihoven pro zdejší obecenstvo vypůjčeno
111 (2984) sv. Čítárnu navšlívilo 918 (9704) čtenářů,
mimo to bylo použito 210 (2672) rukopisů
— Dary. Společenstvo mydlářů a vo
ňavkářů v. Praze věnuje místo věnce na rakev
zesnulého člena pana Václava Kordače, továrníka.
20 K Ústřední Matici školské. — Pan Jindřich
Schwarzkopí, ředitel cukrovaru v Sadské, vě
noval Podpůrnému spolku cnkrovarnických úřadníků
v Praze na místo věnce na rakev zesnulého cukro-
varnického správce p. Bedřicha Bernaua v Plana-
nech 10 K.
Uprka
Manesa
Kinská
Kordač
Jindřich Schwarzkopit
Bernau
Praha
Sadská
Plana
vnzka Dom
8
article
— Boj proti damským vlečkám v Praza. Není t
boj nový. Už jednou byl vyhlášen. Z pražské radnice
vydána byla žádost (dámám nikoli rozkaz, nýbrž
žádosl), aby v městských sadech dámy vlečkami ne-
zdvihaly prach, neboť do sadů lidě chodí nadýchati
se svěžího vzduchu a nikoli prachu. Ale žádost tato
všemi damami nebyla respektována. Bylo lo mnohdy
roztomilé podívání na procházející se dámu, která za
sebou tvořila opravdová mračna prachu. A nikdo ne-
měl odvahu zamezití tulo nepřístojnost. V minulé
schůzi sboru obecních starších m. r. pan Kasalický ujal
se opěi ubohých pozemšťaně, kteři jsou obtěžován
prachom pouličním, vlečkami zvedaným a žádal, aby
magistrát vydal příslušně nařízení proti tomuto ne-
šváru. Včera se tato prachově vlečková záležitost do-
slala do městské rady. Tam byla posuzována z růz-
ného stanoviska. Obec sama prozatím nemůže proti
vlečkám nic provést., K vydání nařízení, všeobecně
platného, je zapotřebí dlouhých příprav a ankel. N
ulicích iěstští policisté nemají žádné výkonně moci.
jedině městských sadech mohou zakročit. Navrho-
váno tedy v rádě fěstské, aby městští policisté Každou
dámu, která vlečkou zdvihá prach v sadech, prosl
zadrželi a k potrestání oznámili. Jiný řečník přimlou-
val se za to, aby každý chodec byl oprávněn na t-
kovou vlečku stoupnouti. Další řečník byl kulantnější
a doporučoval, aby byly natisknuty lístky s nápisem
kasalický
N ulice
sbor obecní starý
9
article
„Račte si zdvihnouti vlečku.“ Tyto lístky mají městšt
policisté nenápadně, lak jakoby na př. odevzdával
tajně milostné psaníčko — doručit dámě s dlouhou
vlečkou. Tento nápad zavdal podnět k veselosti. Bohu-
žel, že záležitost vleček nebyla vyřízena. Bude se on
ještě dále uvažovati. — Pan dr. Pinkas při této příle-
žitosti žádal, aby Bedlivěji byla prováděna opatření
k zamezení prášení v ulicích za nynějších suchých
mrazů. M. r. pan Jirousek žádal, aby se tak dělo ze-
jmena na kolejích elektrických dráh, kdež prach, zví-
řený motorovými vozy, ve značné míře obecenstv
obtěžuje
— Nedostatky obecních lázní žoffnských. Ve vče
rejší schůzi městské rady pražské pan Jirousek před-
nesl některé stesky na nedostatky parních lázní zo
fínských a žádal za jich odstranění. V debatě, jíž s
zúčastnili pp. Červený, Kasalický, dr. Pinkas, dr. Ho
lubovský a dr. Štych, navrhl p. dr. Podlipný, ab
otázka lázní na Žofíně řešena byla programově, ta
aby vyhověno bylo moderním potřebám, zejmena abo
pamatováno bylo též na zimní plovárnu a aby v lol
řešení byla pojsta i olázka restaurační. Navrhl pak, ab
presidium přiměřeným způsobem dalo provést při
pravné práce a aby komise, jež o tom bude jednati
do měsíce podala zprávu. Návrh tento byl schválen
doktor
Pinkas
Jirousek
Štych
Podlipná
Červená
Žofín
10
article
Pan dr. Štych, inspektor lázní, podal některá vysvě
tlení a žádal, aby k tlumočení přání bylo používán
knihy stížností. M. r. pan Červený žádal, aby opětn
bylo jednáno o zřízení lidových lázní na hoř. Novén
městě. Návrh, podporovaný p. Kasalickým, byl od-
kázán finanční komisi
— Jizdní lád české západní dráhy, Česká zá-
padní dráha jle zajisté územím hustě obydleným.
hospodářsky, průmyslově i obchodně pokročilým
Provozování vozby zajisté dobře se jí vyplácl. Vzdor
tomu jízdní řád její je potřebém obecensíva na vý-
směch. Poslední její osobní vlak směrem ku Praze
odjíždí z Brodu na hranicích bavorských ve 3 hod.
20 min. (110 odpoledne, mine Plzeň v 6, Zbirov
v 7, Zdice v 328. večer. V 9 hod 50 mín je v Praze-
Brzy na to, ve 4 hod. 8 min. odpol z Brodu od-
jižděje, následuje rychlík. Předstihne před Plzní zmí-
něný vlak osobní a dorazí do Prahy v 8 hod. večer
Pak není na Prahu již spojení žádného. Až druhý den
v 1 hod. 10 min. ráno vyjíždí prvý vlak osobní.
oclne se v 1/44 v Plzni, v 1/45. na Zbirově, v 5 ve
Zdicích a dorazí do Prahy v 7 hod. 10 mine ráno.
doktor
Štych
Červená
Praha
Brod
Zdice
Plzeň
11
article
Plných 10 hodin tedy vozba úplně zabáli. Do těte
česové mezery by patřily vlaky nejméně dva. Jak
mnoho je těch, kteří by také ještě v podvečer o
Brodu do Plzně dorazili, a těch, kteří by z Plzně od-
jeli! Těm není pomoci až druhého dne. Plzeň má dnes
skvostně divadlo. Obecenstvo při západní dráze o
Pizně na západ je od něho odříznuto pro příliš brzký
odjezd vlaku k Plzni, obecenstvo od Plzně na výcho
pro pozdní návrat. Vždyť od 6. hod. večerní nejedo
již žádný vlak na Prahu, nýbrž až drubého dne
v 144. ráno! Spojení od Prahy na Brod je sice
o něco, ale ne o mnoho, lepší. Nejrannější vlak
z Prahy odjíždí o 1/47. ráno. Do Plzně dojede v 1/4 11.
do Brodu k 1 hod. s poledne. Tedy vše dosti pozdě.
Brod
Plzeň
Praha
12
article
Zájmy obecenstva žádají ještě rannějšího vlaku. Ta-
kový jeden se vypravuje, ale teprve z mýtské stanice
v 347. ráno, do Plzně dorazí před 8 hod. Tento
vlak by měl vycházetí z Hořovie nebo ze Zdic. Lépe
by hověl potřebám a dobře by se pák vyplácel! Jiný
vlak odjíždí z Prahy po 145, odpol., dojede do Plzně
v 8 hod. večer — a tam zůstane státi. Obecenstv
od Plzně na západ nedostane se následkem toho
domů leda až druhého dne: musí čekati v Plzni
po 12. hod. půlnoční přijede vlak, jenž z Praby vy-
razil ve 1/49 hod. večer. Výborný je vlak, jejž vy-
pravuje západní dráha z Prahy na Plzeň k 11. hod
noční v neděle a ve svátky. Tento vlak však by měl
jezditi každodenně. Ostatní dráhy v Praze ústící maj
vlaky podobně: státní na Brno a Vídeň i na Fodmokly
severozápadní na Jihlavu a Vídeň, buštěhradská n
Kladno a Cheb. Jistě by se časem vyplácel, protože
by si obecenstvo zvyklo ho užívati. Již v nedělea
svátky je při tomto divadelním vlaku ku Plzní stále
větší nával. Veliké vadě odpomohlo ředitelství zá-
padní dráhy změněním názvů zastávek a stanic o
Zbirova a Mýla. Jaký to byl nerozum, když stanice.
vzdálená od Mýta 1/4 hodiny cesty, se jmenovala
Zbirov, ač od ní do Zbirova bylo dvě hodiny cesty“
Jak mnoho cestujících uvedl tento neprakfický ná-
zev do ztráty času, do rozpaků i hmolné škodyl
Nyní konečně nese název Zbiro, jedině zastávka na
Borku u Zbirova, kteráž proměněna jest v řadnou
stanici Název „Mýto“ obdržely stanice á zastávk
pobliz tohoto místa. Jen ještě je žádoucno, aby všecky
vlaký osobní i smíšené nestavily na pustě stanici
Mýtě, nýbrž na mýtské z astávce, kam blíže mají-
Mýto se 2200, Strašice se 2500, Chernovice s 800.
Zbirov
Zbiro
Plzeň
Zdice
Praha
Obecenstv
Brno
Vídeň
Jihlava
Kladno
Cheb
Mýto
Strašice
Hořovia
13
article
Těškov se 700 obyvately. I také pošta strašická by
měla sem blíže. Proto frekvence mýtské zastávky
stále utěšeně stoupá. Zhusta se stává, že na osamělé
stanici mýtské vlak zastaví, živá duše však ani ne-
vyslupuje ani nepřistoupí! Na křižovatce pak, mez
Mýtem a Strašicemi, kdež by ještě se cestující našli
jede vlak vesele dále! Získalo by si tedy dopravní
ředitelství zásluh, kdyby nepraktické toto zářízen
co nejdlive změnilo.
— Kostel sv. Václava na Zderaze. V záležitost
rekonstrukce tohoto kostela dopsal arch. p. Fanta sla-
rostovi měst pražských, že při nejlepší vůli nebylo
mu možno pro překážky, síly jeho přesahující, ani
s napjelím všech sil, dokončili do 30. listopadu 190
plány rekonstrukční, jak to před časem slíbil. Vyna-
snaží se však plány v nejbližší době dokončiti, aby
s pracemi rekonstrukčními eventuálně na jaře mohlo
se započít. Tento dopis byl ve včerejší schůzi městské
rady pražské vzat na vědomí. Není jim ovšem dosu
vyřízeno usnesení rady městské ze dne 5. t. m., kte-
rým ustanoveno, obráliti se v této záležitosti nejer
na arch. p. Fantu, ale i na komitét pro rekonstruke
tohoto kostela a téhož předsedu presidenta p. Hlávku
aby tato záležitost dospěla ke svému definitivnímu roz
řešení.
svatý . Václav
Fanta
Hlávek
Těškov
Strašice
Zderaz
rada městský
14
article
— Změny držebností. Obec král hl. města Prahy
koupila od p. JUDra. Viléma Hackra a od pp. Arnošta
a Terezie Hackrových dům čp. 100—I. „U modrého
lvíčka“ v Plalnéřské ul. za 55.000 K. Stavitel p. Socho
koupil od Všeobecné záložny v Praze stavební po-
zemek č. kal. 100 z bývalé Martinkovy továrny na
nároží Bělského tř. a Rudolfovy ul. v Holešovicích-
Bubnech za 28.133 K a vystaví na něm třípatrový dům
Pp. Weisheill a Zima koupili od téže záložny stavebn
pozemek č. kat. 350 na nároží Bělského třídy a nov
projeklované ulice v Holešovicích-Bubnech za 28.505
a vyslaví na něm třípatrový dům.
— Koupě panství. Majetníci cukrovaru pp. Adolí
Ludvík a Ferdinand Blochové koupili společně od ryt
řád Maltánů panství „Dětenice“ se statkem „Vose-
nice“ v okresu libáňském za 1,150.000 K
— Přetržený drát tolefonický. Značně shiromá-
ždění obecenstva povstalo včera o 1/23. hodině odpol
v Královské třídě v Karlíně, nedaleko domu Občansk
záložny. Příčinu k tomu zavdalo přetržení telefoni
ckého drátu, který v doteku s vrchním vedením a ko
lejemi elektrické dráhy velice ohrožoval pouliční ko
munikaci. Právě v lom okamžiku, když drát se přetrh
a dopadl na dlažbu, jel tudy povoz s nákladem uhlí
Jeden kůň narazil na drál a už se svalil na dlažbu
kde ležel jako zabitý. Ke drálu, z něhož jiskry lítaly
přijel motorový vůz č. 127, jehož průvodčí p. Kohl-
mann navlékl na ruce kaučukové rukavice, seskoči
s vozu a přetrhal drát telefonický. Druhý zřízenec
dráhy vylezl na střechu motorového vozu a přetrhl
drát, který se ovinul kolem kladky vrchního veden .
Hacker
Arnošt
Terezia Hackrový
Martinkův
Ludvík
Bloch
Kohl
Praha
Plalnéřský ulice
Rudolfov ulice
Holešovice
Bubno
Dětenice
Vos
Karlín
15
article
Tím způsobem bylo další nehodě na ulici zabráněno
a k odstranění zbytků drátu, ve vzduchu visících, byli
oběsláni zřízenci telefonického úřadu. Elektrickou ji-
skrou omráčený kůň brzo se postavil na nohy a je
Záchranná stanice v roce 1903 poskytla prvn
pomoci ve 6703 případech; v noci žádáno její pomoc
v 367 případech. Chirurgických onemocnění bylo cel-
kem 4823, vnitřních onemocnění 614. očních 1257.
Pokusů sebevraždy bylo 85 případů. Ambula nčním
vozem převezeno 881 osob
— Pražští holiči a pražský magistrál. Na svátel
tříkrálový svolání byli pražští holiči do Platýzu v
Ferdinandově třídě ke schůzi, aby v ní porokovalio
nejnovějším nařízenh pražského magistrátu ve pří-
čině zachování zdravotních předpisů v holírnách. Úča-
stenství na schůzi bylo velmi četné. Proti nařízení
magistrátu, pokud jedná o čistotě v holírnách, nelze
ničeho namitati. Kadeřníkům jedná se pouze o to
protestovati proti různým ustanovením, které mohou
živnost značně poškodit, ba znemožňují provozován
živnosti. Tak na př. břitvu vyvářeti v roztoku sodna-
tém, kartáč na vlasy před upotřebením vyvářeti a pod
Jest ku podivu — praveno ve schůzi — jak může úřa
podobná nařízení vydati, aniž se poradil se zkuše
nými odborníky, v temto případě s nožíři, kartáčníky
a holiči. Starosta společenstva kadeřníků p. Švec po
drobil nařízení magistrátu obsáhlému posudku a shru
názory své v následující návrhy, pro magistrát určené
Švec
Platýz
Ferdinandov třída
16
article
1. Z technických důvodů nezamlouvá se desinfikován
holičských, dutě broušených břitev 1áhodinným vy-
vářením v 26 roztoku sodovém, protože z ocele stalo
by se železo, jež neudrží potřebnou břitkost. Též i ro
hové střenky u břitev, jež mají býti nahraženy kovo-
vými, musí holič těžce postrádali a to pro jejich leh-
kost a ohebnost. Snad by se nalezl jiný způsob desin-
fekce, jenž by nahradil škodlivost vyváření břitev
ponechal by střenky rohové. 2. Velký válcový kartáč
„ježek“, jehož používání se zakazuje, jest jednou
z oněch pomůcek, bez níž holič nesnadno se obejde
zejmena při správném provedení střihu vlasu na způ-
sob „carrée“, jenž podmiňuje úsilovné vyčesání vlasů
na přední části hlavy vzhůru, což malým ručním kar-
láčem nedá se dociliti. 3. Také rohový hřeben nen
nahraditelným a nelze si ani mysliti, že by holič hře-
bene kovového ke stříhání vlasů mohl použit. Ne-
patrným zastřihnutím do krajního hrotu hřebene ko-
vového udělal by se na ostrých nůžkách zoubek, což
by přerušilo další práci. 4. Mytí kartáčů draselnatým
17
article
mýdlem mazlavým v horké vodě rovněž se neza-
mlouvá, neboť štětiny ztrati potřebnou pružnosta
kartáč stane se bezúčelným. Desinfekce kartáčů snad
by postačila vodou studenou. 5. Nařízení nového způ-
sobu pudrování úplně se zamlouvá a bylo ho namnoze
používáno už před daným nařízením. 6. Čistých
ubrousků pro každou osobu bývá v každém lepším
závodě holičském užíváno. 7. Pokud se týče nařízení
aby si holiči častěji ruce mýdlem umývali v teplé vodě
doporučovalo by se nařízení takové dáti prodavačům
polravin a požívatin. Z uvedených důvodů žádají holiči
a vlásenkáři ve společenstvu sdružení, aby magistrát
pro zdravotní nařízení, holičům daně, svolal novou
anketu, do které mají být pozváni znalcí z oboru no-
žiřství, kartáčnictví a holičství a v této anketě aby
byl probrán způsob desinfekce nástrojů holičských. —
Ve schůzi poukazováno k tomu, že v Praze jsou četné
jiné závady, kterým zdravotní úřady neučinily přítrž
Jest to prodávání obnošeného nedesinfikovaného šat-
stva, pronajímání vlhkých a nezdravých bytů v páte
čtvrti. To jsou věci mnohem horší, než jaké jsou ve nej-
dále
Praha
18
article
poslednější a nejlacinější holírně. Ostatně, kdo chce
býť výborně obsloužen čistým prádlem, vatou, pudrem
a kolínskou vodou, ať nevstupuje do chudičkých holí-
ren, nýbrž do krásně zařízených salonů holičských
jichž jest v Praze nadbytek. Za to jsou zde také ho
lirny, kde se holí za 5 kr. Může ubohý holič za t
odměnu posloužit ještě něčím jiným než oholením?
Tlak budí protitlak. Když má holič povinnosti vůč
obecenstvu, musí mít také jistá práva. Především dluž-
no žádati, aby živnost kadeřnická byla koncessována
Ve druhé řadě má být zaveden průkaz způsobilosti
spolu s průkazem o dermathologii. K tomu cíli necho
jsou pořádány kursy, v nichž by kadeřníci nabyli pří
slušných vědomostí. Na dobré vůli u kadeřníků při tom
neschází, neboť před 3 roky kurs podobný navštívilo
152 posluchačů. Na holiče mnoho se svede. Když ně
kdo dostane vyrážku na krku nebo v obličeji, u
každý praví, že to má z holírny. Ale když paní a divky
takovou vyrážku dostanou, té přece z holírny nemají
K holiči začasté přicházejí hosté s nepěknými vyráž
kami. Takové má holič dříve poslati k lékaři, nežje
obslouží. — Po čilé debatě byly schváleny návrhy
učiněné p. Ševcem
— Elektrické vytahovadlo ve staroměstské ra
nici. Z přízemí radnice až do druhého patra, kde ko
nají se velmi časlo schůze a komise, vede 73 pohodi
ných schodů, ale vzdor této pohodlnosti, zejmena starš
pánové velmi trpí. Proto už před delší dobou byl
uvažováno o tom, aby se podél hlavního schodišt
zřídilo vylahovadlo. Záležilost tato byla konečně v
řízena alespoň v první instanci, v městské radě, kde
včera po delší debatě deseti hlasy proti devíti byl
usneseno, aby ve staroměstské radnici bylo zřízen
elektrické vytahovadlo-
— Neštěstí na želoznici. Píše se nám z Okříška
Praha
19
article
Den 7. t. m. byl pro občana Jana Kotrbu z Nové v
u Okříška osudným dnem pohromy. Kotrba jel smí
šeným vlakem v 11 hodin směrem od Znojma do Okr
ška i bylezi stanicemi Slarčí a Okřiškem nevolnost
posližen. V domnění, že na čerstvém vzduchu můž
se osvěžiti, vyšel z průchodního vozu na můstek, však
místo žádoucího občerstvení dostal závrat a spad
střemhlav přes stupně vozu i zůstal vedle kolejí
hrozně zejícími ránami na hlavě a několikráte přera-
ženou pravou rukou ležeti. Byl zpozorován posledním
průvodčím vlaku, kterýžto zřízenec ve stanici Okříšk
toto neštěstí oznámil. Hned vydal se staniční personá
s panem přednostou Popelákem k záchraně zraněného
Pan Kotrba byl tou dobou ještě při smyslech, uda
s hora uvedený příběh svého neštěsti, sotva ale uše
as 50 krokův, opustily jej síly a musil býti na nosít
kách dopraven do stanice, kdež pan skladník Kolái
ocholně první obvazy mu přiložil a rány náležitě oči-
stil. Rychlovlakem ve 12 hodin odvezen byl pan Kotrb
do nemocnice v Jihlavě. O uzdravení poraněného se
pochybuje. Urtžil též vnitřní zranění a otřes mozku
— Postiell se u piana. V ulici Karoliny Světl
na Starém městě bydlicí 21letý J. P. člen orchestru
německého divadla, včera večer provedl sebevražedný
pokus. Chtěl si vypálit kulku z revolveru do srdce
ruka se mu ale při výstřelu smekla a střela vnikla
do pravého křídla plic. Těžce zraněnému poskytl
první pomoci lékař p. dr. Schulz ze záchranné stanice
a odvezl ho do všeobecně nemocnice. P. spáchal sebe-
vražedný pokus u piana Levourukou hrál Cho-
pinův smuteční pochoda pravou rukou spusti
kohoutek revolveru. Důvodem zoufalého činu byla prý
nešťastná láska.
Kotrba
Popelák
Koláe
doktor
Schulz
Levouruka
Znojmo
Slarčí
Okříšk
Jihlava
Karolina Světl
20
article
— Nový ochranný rám pro motorové vozy. Uvedl
jsme v minulých dnech ve zprávách o pouličních
nehodách na tratích elektrických dráh, že bylo by zá
hodno, aby správní rada elektrických podníků zavedla
u všech motorových vozů ochranný rám nového zp-
sobu. Ve včerejší schůzi městské rady pražské táza
se p. dr. Holubovský, jak rychle tato přeměna se bude
prováděti. Náměstek předsedy správní rady p. Hud
oznámil, že rámy nového způsobu postupně se za
vádějí.
— Požár koželužny. Ve čtvrtek dne 7. ledna t.r
vypukl o 1/49. hodině večerní v koželužně p. Jul. Lang
weila v Budyni požár, jemuž padl za oběť celý zadní
oddíl koželužny se strojovnou, válcovnou a mlýnicí
Přední oddíl závodu s obydelním stavením a přileh-
lými k němu místnostmi továrními zůstal ušetřen
Požár, až do druhého dne trvající, nalezl výdatnou
potravu ve velkých zásobách třisla v místnostech
uloženého. Zásoby usní tam obsažené byly většinou
zachráněny. Sousedním budovám nehrozilo násled-
kem příznivého směru větru žádné nebezpečí. N
místo požáru dostavily se mimo místní sbor hasičský
i sbory sousední ze Žabovřesk, Píst a Libochovic. Př-
čina požáru nebylo dosud zjištěna. Škoda na budo-
vách, strojích a zásobách hrazena jest pojištěním.
doktor
Holubovský
Hud
Požár
Jula
Lang
Budyně
Žabovřesky
Písty
Libochovice
21
article
—Utloukl svou žonu. Ilorník Jan Valeček v Kar-
vinně dostal se o sylvestrovské noci do hádky s
svoji ženou, kterou ziloukl toporem sekery do hlav
tak, že nebohá žena ještě v noci skonala.
— Hajný pro týrání se zastřelil. V pondělí dne
28. prosince m. r zastřelil se v lese babickém knížec
lichtensteinský hajný František Barša. K sebevraždě
dohnalo prý jej nelidské zacházení lesníka Kocman
v Babicích, za jehož úřadování v rovíru babickém
vystřídalo se již mnoho hajných.
— Z vojny. Od 7. zeměbraneckého pluku v Plan
sběhli v prosinci vojíni: Čejka Bedřich, obuvník, Ki
lián Antonín, krejčí, Stehlík Josef, havíř a Unger Ant.
slévač.
— V hlavní městské pokladně pražské čistí se
dne 11. ledna místnosti a nebudou se tudíž tohoto dn
peníze ani vydávati ani přijímati.
Jan
Hajná
Barša
Kocman
Antonín
Stehlík
Josef
Unger
Kara
Plana
Čejka Bedřich
22
article
— Lontková divadla. Na národním loutko-
vém divadle „u Fleků“ hraje se dnes o 3 hod
„Čarovný květ“ a v 5 hodin „Pohádka o slunéčku
jeho bratřích“
—Na ledě. Velký karneval na ledě
Slavncstní bruslení pořádáno bude péčí několik
dam na najatém kluzišti Střeleckého ostrova. Účelje
dobročinný. Kluziště ozářeno bude nesčíslným
světly, okrášleno prapory a lampiony; ohřívárna za
řídí se co nejútulněji a okrášlí odloženými vánočním
stromky. O atrakcích zachovává se zalím ještě tajem-
ství. Osobní zvaní není možno pro rychlost, s jakou
vše musí býti připraveno. S rozesíláním pozvánel
začne se co nejdříve. — Na vinohradském
kluzisti na „Smetance“, zřízeném ve pro-
spěch komitétu pro ošacení chudé mládeže a Ústřední
Matice školské, bruslí se ode dneška za snížené
vstupné, které jest stejné jako na kluzišti Matičním,
totiž ve všední dny 20 hal. a 10 hal. pro děti, v ne-
děli a ve svátek 40 hal. a 20 hal. pro děti.
— Nedělní klid. Spořitelna v Kralupech
a Občanská záložna v Jičíně zavedly taktéž
v úřadovnách svých celoroční nedělní a sváteční
klid. — Dle usnesení gremia musí býti veškery
pražské obchody s hudebninami od 3. ledna
1904 v neděli (vyjímaje posledm dvě před vánočními
svátky) celý den uzavřeny-
Kralupy
Jičín
Lontková divadlo
23
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Meszlenyi, satmarský biskup, jemuž je 7
let, povážlivě onemocněl a byl zaopatřen svátostmi
umírajfcích.
= Odinitnutá lékařka. Z Pešti telegrafují: Mladá
zdejší lékařka, dr. Karolina Steinbergrova, první
dáma, která dosáhla v Uhrách lékařského diplomu,
požádala za přijetí do Spolku lékařského, největšího
to lékařského sdružení v Pešti. Výbor spolku však
rozbodl zamjtavě. Kulturní spolek maďarských paní
zamýšlí způsobiti agitaci za tím účelem, aby roz-
hodnutí to bylo zrušeno
= Suspendovaný policejní správce. Z Pešti s
telegrafuje: Bora Splenyi suspendován byl s poli-
cejní správy IV. okresu zdejšího následkem známé
hrádské aféry Dungyerszkého, protože nezakročil
proti hazardním hrám v kavárně, v níž 300.000
ve dvou dnech se prohrálo, ač se všeobecně vědělo,
že se v kavárně té hraje o veliké sázky.
= Millionová defrandace. Z Turina se telegra-
fuje: Knihvedoucí firmy Brunovy, obchod s kožemi
v Turině, jménem Teracini, prchl, spáchav pod-
vody v obnosu 1.5 mil. lir. Poškozena byla kromě
jiných firem bankovních Banka římská o 3000 lir.
= Atlentát trestníka proti dozorci. Z Kielu s
telegrafuje: Trestník Goesta přepadl dozorce Lodia
a pobodal jej těžce. Útočník chtěl uprchnouti, ale
byl druhým dozorcem zadržen.
doktor
Steinbergrův
Turina
Brunův
Teracini
Lodium
Pešť
Uhry
Turin
Kiel
spolek lékařský
kulturní spolek maďarský paní
Bor Splenyi
Trestník Goesta
24
article
= Velká zpronevěra. Velkou sensaci budí v Ru-
sku nenadalé zatčení ředitele kuponového oddělen
jiho-východní dráhy Sergeje Ponikarocké ho
který z peněz jemu svěřených zpronevěřil velké ob-
nosy a pak je prohrál. Dne 5. t. m. nepřišel d
kanceláře a ta okolnost přispěla k odhalení defrau-
dace. Zpronevěřeně cenné papíry representují obno
275.000 rublů
= Velká krádež. Z Vídně, 8. ledna. (C.- B.) Býv
mydláři Jiřímu Schweigerovi ukradeno dnes z jeho
bytu za 178.000 K cenných papírů. Počítal své jmění
chtěje napsati berní přiznávku. Na chvíli odešel ze
světnice, pokladnu nezavřev. Když se vrátil, byla
pokladna s cennými papíry a spořitelními knížkam
tatam. Myslí, že se vloudila do jeho bytu nějak
neznámá ženská.
= Vražda a sebovražda. Z Rěky se telegrafuje
Cíšník Alexandr Florio zastřelil včera ráno prostí-
tutku Magdalenu Němcovu a usmrtil potom i sebe
sama.
= Srážka lodi ve přístavu. Z Cařihradu se te-
legrafuje: Ve čtvriek večer udála se ve zdejším pří-
stavu povážlivá srážka mezi ruským parníkem »Ca
rica« a francouzským parníkem »Niobe«, jenž vezl
poutníky do Mekky. Následkem včasné pomocně
akce nepřišel nikdo o život.
= Neštovičná nákaza v Lublani popírá se
v ostatní Krajině vyskytl se pouze jediný případ ve
Hrušici (u Jesenice), kam byl zanešen počátkem m. m.
makedonskými dělníky, zaměstnanými při stavbě ka-
ravanecké dráhy.
= Zemělřesení pozorováno dne 7. ledna v jižní
části adamellské skupiny a způsobeny jím velké strže
jež však nezpůsobily žádné neštěstí.
Sergej Ponikarocký
Schweiger
Alexandr Florio
Němcov
Vídeň
Cařihrad
Mekka
Lublaň
Jesenice
25
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Pražský krajinský spolek JUMŠ má řádnou valnou
hromadu dnes v sobotu o 1/26. hod. večerní v mě-
šťanské škole dívčí ve Školské ulici. Vedle formalii
rokováno bude o přibytečném učitelstva a obsazování
míst na měšťanských školách.
školský ulice
Jumš
26
article
Hudha
Hudha
+ Hudební feslival roku 1904. Konkurr návrhů
na umělecký plakát Prvního českého hudebního festi-
valu prodlužuje se do 20. t. m. Zároveň s uměleck ým
plakátem bude počátkem příštího měsíce uveřejněn
podrobný program. V téže době budou dány do před-
prodeje i lístky, které bude lze vybírati dle vylože-
ného plánu. Plán ten byl již vyhotoven dle návrnu
p. architekta Schlaffera. Vzhledem k tomu, že se stále
přihlašují p. t. zpěváci, kteří nejsou členy zpěváckých
spolků, jakož i p. t. hudebníci-ochotníci, žádá výbor.
aby ti, kteří hodlají ještě tak učiniti, přihlásili s
v době nejkratší, aby výbor mohl volně disponovali
materiálem notovým. Pořádání hudebního festivalu
budí široký zájem obecenstva nejen u nás, ale iv
cizině, tak že na př. ředitelství varšavské filharmonie
ochotně upustilo od poládání koncertu, který měl ří-
diti p. Nedbal, aby lýž mohl se účastníti festivalu.
Také z kruhů anglických a francouzských docházej
žádosti o zaslání programů. Kancelář festivalu, která
jest v Praze, II., Jungmannova třída č. 28, ochotně
zodpovídá všechny dolazy
+ Tietí koncert České jednoty pro orchestrální
hndbu, který se koná dnes o 7. hodině večer v Ru-
dolfině za řízení Oskara Nedbala a účasten-
ství orchestru České Filharmonie, má ráz úplně no-
vinkový, neboť ze čtyř čísel pořadu jsou tři skladby
v Praze docela neznámy. Vedle rukopisné Fantasie pr
housle a orchestr, op. 24 od J. Suka, v níž jako so-
lista vystoupí Karel Helímann, primarius Če-
ského kvartetta, a které v jeho podání neobyčejně
Schlaffer
Nedbal
J Suk
Helímann
Praha
Jungmannův třída
II
Český filharmonie
28
article
Ibsenova „Divoká kaehna“.
Ibsenova „Divoká kaehna“.
Po čtyřleté přestávce uvádi Národní divadlo
Ibsena opět na scénu. Po „Rosmersholmu“
(r. 1899) přichází o dvě léta starší „Divoká
kachna“. Práce má proti „Rosmersholmu“ své
výhody. Jemnosti přediva prvního dramatu ještě
přibylo v druhém — ba i na úkor scénickému
porozumění! Život scény a dramatický pohyb
v „Divoké kachně“ ustoupil spíše životu a po-
hybu vnitřnímu — rušnost viditelné scény kleslal
Proto je „Rosmerholm“ typem moderní, jemné
práce, a svědčí jí i čtenáři spiše knižní forma.
Kdežto „Divoká kachna“ — právě pro svůj
spád, který je proti „Rosmerholmu“ ryze dra-
matický a účinný — je scénicky nejvyspělejši
z Ibsenových dramat. Je věru až effektní — ne-
bojte se toho slova — třebas činila pro úplne
pochopení stále ještě velký požadavek, vyžadujíe
vytříbenost a jemnost: Ale má při tom vlastnosti,
kterými si udrží hlediště — naplněné třebas
i „eremem společnosti“. A to je už slovo! Při
moderním dramatě zrovna zázrak!
Ibsenův
Ibsen
Rosmersholm
národní divadlo
29
article
Při tom „Divoká kachna“ neslevuje pra-
ničeho do hloubky. Rozdíl je ten, že hloubka
„Rosmersholmu“ záleži více ve filosofickém po-
jímání látky, kdežto „Divoká kachna“ hledísi
zřetelněji psychologického pochodu.
Filosofie „Rosmersholmu“ je složitá. V „Di-
voké kachně“ je prostá, vyložená. V prvním dra-
matě je jednoduše vložena do úst jednotlivců.
na úkor scěnické formě — v druhém je skrytá.
podaná osobami, které ji ani nevyslovují — vy-
plývá ze scény. Kořeny jsou zřetelny v drama-
tickém jádru. A v tom je přednost divadelní hry
Nepiše tedy Ibsen prostě jen proto, aby
psal, bez jakéhokoli jiného účelu a dalšího důvo-
du. Jeho práce nejsou pouhým popovídáním, ale
jsou prosyceny jeho životem, mají tendenci. Ke
každé byl vnitřní popud: Děj není účelem, ale
prostředkem, aby vypovědě! lidem svůj vnitřn
život. Mluvte o jeho moderních dramatech —
a mluvite vlastně o lbsenovi
Ibsen
Rosmersholm
Nepiš
30
article
„Divoká kachna“ řeší problém „živoln
lži“. Thema teprve dnes přichází do „mody“.
lbsen předvádí hotový názor: Vzít lidem
lež, v kterou se vžili, znamená brát jim zbudo-
vané štěstí. A živit životní lež znamená zpří-
jemnit život. Zbavit život seslabujícího jej kla-
mu, může svědčit jenom lidem silným — ideal-
ným, kteří mohou pocititi radost a rozkoš z čisté
sesilující pravdy a jasného vědomí. Ale i deal-
ným — třeba podškrtnouti!
Gregers Werle vidí v Ajalmaru Ekdalovi
takového „idealného“ člověka, silného, opravdo-
vého a skutečného. A chce jeho manželství —
takto spokojené a klidné — očistiti ode lži, ve
které počalo, a učiniti tak jejich manželskou spo-
kojenost úplně ryzl, nepodepřenou klamem. Věři
v Ajalmara a je si jist, že o n ve svém manžel-
ství dovede uplatniti „idealný požadavek“ a uči-
niti je tak pravým, skutečným manželstvím.
Aby zvolil tento životný úkol, nevidí se pu-
zena pouze citem spravedlnosti. Dýchal po
všecko své mládí otrávený vzduch: má tísnivé
vědomi, že v neblahé záležitosti vina starého
Ekdala neni nijak jasná — a nevina jeho otce
ještě méně. Poměry rodinné, pobyt v dobrovolne
samotě přinesly touhu po konečné spravedlnost
a dobru! Duševní potřeba, najít konečně něeo
povznášejícího!
Proto je Ajalmar tak vysoko v jeho očich
Jeť jinak docela všední člověk — a ještě k tomu
tonoucí v životní lži na všech stranách. Ale věc
se hodí. Má-li Bregers vinou svého ubohého ži-
vota potřebu zbožňovat někoho, má Ajalmar po-
třebu cítit se zbožňovánu a obdivovánu. Ovšem
— všecka jeho aureola zpředena je ze ži-
votné lži.
orRozdíl je ten. že Gregers žije ve svém klam
Gregers Werl
Ekdal
Gregers
31
article
spravedlivě přesvědčen, že žije pravdou. Ajalmar
proti tomu klame sebe i své okolí, jako každý
kdo uvykl lži a musí ji mít. Vyhýbá se příleži-
tosti, kdy by se musil sámi sobě přiznat. Věři
v klam, který sám vytvořil a je jím šťasten.
Dává se obdivovati otcem a ženou a zbožno-
vati Hedvigou. Ale jak přijde Gregers — hned
ví, že je starý zříceninou duševní, žena že je
nevědomá, stydí se za ně. Má svoje důvody, pro
nechtěl uvěst Gregersa do své domácnosti! Vů-
bec — vědomí, že Gregers věří v jeho sílu, do-
nutí jej chovati se, jak by jinak se nechoval.
Sláb je nesmírně. Nemá nejmenší energie, an
k nepatrnostem, jsou-li mu nepřijemny. Ale svoji
nieotnost kryje chvastem. Domácnost i řemeslo
vede žena — ale příjemný mu pocit hlavy do-
máenosti a živitele sklízí on. Dotírá-li zapuzo-
vaně vědomí příliš — ohluší je plány do budoue-
nosti — ovšem vždycky planými. Raději se obírá
nicotnými pracemi se slabomyslným otcem, za
které se před Gregersem stydí. Není chvíle, aby
nechvástal o svém vynálezu. Jednou je pro vrá-
cení rodinné cti — po druhé zase staříka — p
třeti pro Hedvigu — po čtvrté pro zaplacení
„čestného“ dluhu ... Ale nemůže snást, mluví-
se o práci samé. Vynález polřebuje čas —
vnuknutí musí samo přijít a je třeba na ně
čekat. Odborné knihy ovšem při tom čekají ne-
rozřezány!
Gregersa
Gregers
32
article
Při tom stavu věcí čeká Gregersa konečne
zklamání. Ajalmar není z daleka takový, aby
očistou svého poměru ode lži cítil se povznešena.
Něco takového je cizí jeho podstatě. Chtěl by se
raději rozhořčiti velikým hněvem a odejíti zdrcen
a zhnusen od té ženy. Je však tak zbědovalý
nicotný, že k tomu, co za pravě usoudil, musí se
nutit. Stojí tu Gregers — a to jej nutí!
Jak příjemno bylo dříve vše vůkol1 Byl jako
v bavlnce. Přijemný klid, oddané tváře — to
tak lahodilo! Tak dobře bylo při té nieotnosti
Bina je žena pro Ajalmara jako stvořená. Necht
si byla docela špatná. V jejích prsou nebyly nikd
Bina
33
article
morálky, není si vědoma ničeho proti Ajalmarovi
Naopak. Její minulost nebyla žádně tajemství
aby je úzkostlivě střežila. Netížila ji výčitkami
Byla to záležitost docela oddělená od jejího
spolužití s ním. Přiznává se k ní docela klidně.
Ani neví, proč mu to dávno neřekla! Za to když
přišla k Ajalmarovi — byla mu patnácte let po-
čtivě dobrým duchem, lepši ženy pro něj ani ne-
bylo! Je tupá a mdlá na všechny strany —
proto přirozeně srdcem dobrá. Hověla A jalmaru
jako hovíme malým dětem, abychom jim nekazil-
radost. Byla shovívavá, vždycky to dobře s Ajal-
marem myslila, vždycky ochotně a klidně vě-
říla, co si přál, aby mu bylo dobře. Starala se
o domácnost i řemeslo, aniž stála o uznání.
Jednoduše — má jej všedně „ráda
Ajalmar ani nemůže brojit proti ní. A zase
docela zadarmo dostává se mu zdání oklama-
ného dobráka, trpicího otcel ..
V tomto konfliktu je Ajalmar poslavou čín
dál bědnějšl.
Gregers musí konečně pocítit své zklamání
Probudil se ze lži — ale podléhá. Není lidí
v jaké věřil— není manželství, jež by realisovale
jeho požadavek — je tedy řád svému osudu, být
třináctým u stolu. Vystači na celý život s tím
co si uspořil ze své služby .
Jinak Ajalmar. Nucené přiznání lži je
zdrtilo. Ale vyléčí se, jako se vyléčil jeho otee-
Z Hedvigy si učiní deklamační látku pro úlohu
nešťastného otce — a tak všude jinde najde s
novou životní lež, která jej naplní pocitem člo-
věka, nadneseného všemi směry. Vše bude, jak
bývalo.
Proti Gregersovi klade Ibsen Rellinga.
Oba chtějí pro svět dobro. Snaží-li se idea
lista Gregers dosíci dobra pravdou, střízlivý Rel-
ling chce ho dosíci pěstováním lhářství v lidech
Však si už byli ve vlasech tam v hutich, kde
Gregers domkiřům předkládal „idealný poža-
davek“ 1 Nyní se střelnou opět. —
Gregers
Ibsen
Relling
Greger
34
article
Ibsen předvádi objekt, na němž Relling pro-
vádí svoje experimenty. Je to kandiát Molvik
Přesvědčil ho, že je posedlý démonem, zažehná
u něho sebeopovržení, jemuž by podlehl a za-
chráni mu tak život — lži.
Vpleten je dojímavý osud citlivé a důvě-
řivé Hedvigy. Ditěte, které je šťastno životem
v rodině, šťastno hrdostí na svého otce, jejž mi-
luje a obdivuje. Byla blažena a spokojena, až
nastal rozvrat. Jakoby spadla s výše. Neví, jak
se stalo a proč se stalo, že má být její dětské
štěstí zvráceno. Odhodlá se přiněst největší obět
aby otce získala a aby se vrátil předešlý stav:
obětuje divokou kachnu na důkaz — neboť otee
říkal, že by měl chuť zakroutit kachně krk, ale
že to neudělá k vůli níl
Ale za dveřmi půdy uslyší hrozné věci. Otee
je popuzen proti ní, třebas za nie nemohla. Ná-
lada rozvratu všecka se obrátila proti ní: odejde
až na ni zavolají. A kdyby se ji otec zeptal: jsi
hotova zříci se pro mne života? Gregers by
uviděl, co by odpovědělal
A Hedviga, rozcitnělá, dává svoji odpověd.
ještě výmluvnější, než byla — divoká kachna.
A eosla?
Oeitla se v dramatě ryze Ibsenovským způ-
sobem, jako na „Rosmersholmu“ „bílí koně“.
Není ovšem symbolem! Jen z neporozumění vidí
někteří v dramatě něco tak malicherného a ne-
japného.
Divoká kachna neznamená absolutně nie
Rozhovorů o ní užívá mladý Werle jen k na-
rážkám, „míně něco jiného, než praví.“ Pod
rouškou hovoru o divoké kachně mluví o klamu,
v němž vězí Ajalmar — jindy zase o životní lži
vůbec. Jednou, jakoby mluvil pro sebe — bez
účelu, aby mu kdo rozuměl, po druhé zase k ně-
komu, očekávaje, že se dovtípí, aniž bylo třeb
mluviti tak jasně a zřetelně.
Ale pokaždé — jiným tonem a důrazem dle
Eduard Kučera-
významu,
Ibsen
Rosmersholm
Kučera
Nálada