ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1a022ee0-7108-11dc-915d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 101, place 91, org 24, work 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
9. ledna 1904.
4 masthead
Císlo 9.
5 article
Bojechtivosť Japonska. Naproti mírumilovnosti ruské stojí boje- chtivost japonská, valící se z dola, z lidu zachvaeující znenáhla vládu i mikada. Z Čifu oznamují, že 8000 Japonců stále je pohotově vystoupiti na břeh korejský, oku povati Mozampo, Fusan a Čemulpo a pozděj obsaditi Seul Ruská mírumilovnosť ovšem nejde tak da- leko, aby zůstavila Japoncům úplně volnou ruku a nepostarala se o náležitou ochranu ruských zájmů. Ruského vojska ve Východní Sibiři stále přibývá. Pluk kozáků přibyl do Portarturu z Blagověščenska do Čičikaru byly poslány zá lohy. Avšak Japonsko myslí, že ruských sii dosud tam není soustředěno tolik, aby stačily na poražení jeho. K tomu prý by Rusko potře- bovalo 300.000 mužů a nikoli 150..000. Bude li skutečně třeba, aby Rusko posta- vilo proti Japonsku 300.000 mužů, i to se stane, neboť Rusko, jehož branná moc obnásí 413 mill. mužů, bude to moci bez ublížení své bezpečnosti na jiných hranicích učiniti. V Petrohradě stále mešká gen. Kuropatkin, bývalý ministr vojenství, vyhlédnutý za vrch- ního velitele pozemného vojska ruského pro případ války s Japonskem. Vypukne- li válka okamžitě se odebere na Dálný Východ. Republikáni ve Španělsku. Pařížské »Patrie« telegrafuje se z Barce lony, že objeveno bylo ve Španělsku nové prý rozsáhlé spiknuti republikánské. Podrobnosti však úřady tají. Cesty císaře rakouského za hranice. Berlinskému »Börsen-Courieru« píše sez Pešti, že císař František Josef vykoná nepo- chybně z jara návštěvu v Berlině. Odebere se z jara určitě do Anglie, aby oplatil officiáln návštěvu Edvarda VII. a tu není prý vyloučeno, že na zpáteční cestě z Anglie zastaví sev
Japonec Ruska František Josef Edvard VII Japonsko Sibiř Rusko Petrohrad dálný východ Španělsko Barka Pešť Berlín Anglie Patria BörsenCourier
6 article Berlině.
Berlině. Demisse místodržitele elsasko-lotrinského. Místodržitel Hohenlohe má dle zpráv met- ských úmysl odstoupiti z úřadu a uchýliti se do Langenburgu ve Virtembersku. Příčiny jeho demisse tyto zprávy metské neuváděfí, ale snad úmysl jeho jest důsledkem nepřízně, kterou Vilém II. osvědčil rodině jeho tím, že při pohřbu choti jeho, jak jsme již sdělili, dal se zastupovati pouze pobočníkem, místo členem rodiny své královské, ač zemřelá byla také čle- nem rodiny panovnické — badenské. Tytéž zprávy přičitají císaři Vilěmu II. úmysl, dosa- diti v čelo vlády elsasko-lotrinské korunního prince, ale dokládají, že projekt ten ovšem by vyvolal značný odpor u ostatních spolkových státův německých, poněvadž Elsasy a Lotrinky jsou zemí říšskou a nikoli pruskou. Loubet a Vatikán. Římské kruhy politické tvrdí, že mezi Francii a papežskou stolicí vyjednává se dále neoffieiálně, aby návštěva presidenta republiky francouzské ve Vatikánu za římské jeho cesty dubnové přece ještě byla umožněna. Oprava saského řádu volebního. Sněmu saskému podán byl včera vládou pamětní spis o opravě volebního řádu do druhé sněmovny, v němž se navrhuje, aby 48 poslaneů voleno bylo 16 volebními okresy, v nichž by se nečinilo rozdílu mozi městy a venkovem a dalšíeh 35 poslanců aby volilo se podnikately tří hlav- ních stavů produktivních. Taková »reforma« stěží ovšem uspokojí massy dosud z volebních práv vyloučené. Tajné volební řízení dosavadní má býti zachováno.
Hohenlohe Vilém II oVil II Berlín Vatikán Francie
7 article Vojtěch Václav hr. ze Šternberka
Vojtěch Václav hr. ze Šternberka Jestliže by se něco mohlo vykládati jako znamení politického úpadku přítomné doby v ji- stých sférách naší politické veřejnosti, je to nejenom možnost vystoupení »českého pána na slovo vzatého«, hrab. V. V. ze Šternberka ja- kožto kandidáta pro lidový mandát do říšské rady, ale i skutečnost, že na některých schů- zích voličských na Kralohradecku, na nichž jako kandidát vystoupil, také za kandidáta v vší resoluční formě přijat byl. Nelze říci, je-li to více úžasno anebo žalostno, vidíme-li, že ve venkovských listech českých, kteréž se titulují nejen politickými a národohospodářskými, ale i — svobodomyslnými mohou se vyskytnouti nadšené referáty o řečnicko-státnických výkonech pana hraběte, který tyto výkony zahajuje oby- čejně veřejným politováním, že nezná svůj — mateřský jezyk tak, jak by si přál, a projevem přání, aby bylo věnováno více pozornosti jeho myšlenkám než jeho slovům. Souhlasná svěde- ctví různých účastníků těchto hraběcích schůzt ujišťují sice, že hr. Štornberk, »vnuk šlechetného vlastimila Kašpara Šternberka«, mluví česky pod obraz boží, ale řeči jeho, různým Mourky do češtiny jakž takž přeložené, ukazují, že hraběcí kandidát, který svou mateřštinu ob- jevil teprve, když dávno minul zákonitý věk kandidátní, ovládá ji tak dalece, aby mohl vn říci nejkvětnatější nesmysly, jaké kdy v řeči lidské byly proneseny. Pan hrabě jest nejen politickým řečníkem, nýbrž i politickým — spisovatelem.
Vojtěch Václav Šternberk
8 article
Nejstarší jeho známý spis sepsán byl v ně- mecké jeho olečtině a vydán pod názvem »Warum sind wir schwarz-gelb?« a byl způsobem nemilo- srdným v r. 1892 podrchán týmž staročeským listem, který na výsost a na čelném místě vy- nesl hraběcí brožuru »Česká olázka«, vyšlou s letopočtem 1904, ačkoli žádný korrektor, co jich dosud pod českým slnncem žilo, neměl v rukou horendnější směžď příšerností nad tento výplodek potomka starého českého rodu, který přišel zachránit českou věe dříve, než bude nej- hůře, jakožto přední stráž blanických rytírů. Byla-li česká otázka v tomto šternberském osvět- lení něčím překonána, stalo se jedině arcivýlup- kem politické bystroty pana hraběte pod názvem »Upřímné slovo«, na světlo boží vydaným. Mal květobraní z »České otázky«, jak jí rozumí vy- svoboditel této princezny z dosavádního zaklelí poučí čtenáře o obsahu hlavy a hrudi hr. Štern berka, který oslněn svým posláním v národě če- ském, nazývá se »velkým mužem, jenž je o
Štern res sind wir
9 article
souzen, stříci zdlouhavý zápas vysílené země- a který ryze po demokraticku oceňuje svůj pů vod slovy: »My nemůžeme býti všichni stejn a tak se narodí jeden jako šlechtie, druhý v ob čanském, třetí v dělnickém stavu.« (Pověděno na schůzi v Choeni.) Ve své »České otázce« vy ličuje hr. Šternberk svůj program takto: »Státn právo, všeobecné právo hlasovací, svoboda učen atd. ...« (stránka 62), když byl tomuto pro- gramu svému předeslal na stránce 10. hluboký axiom politický: »Zevnější naše politika tedy mus býti — černožlutou.« Státní právo a černožlutá politika ! Jak ob sáhlé musí býti nitro špatně mateřsky mluvícího Čecha, který dovede tyto dva pojmy v sobo nojen stěsnati, ale i skutky osvědčovati do té míry, že ve svém volebním provolání k voličům venkovských obcí volebního okresu královéhra deckého dí: »Zvítězíme-li na pláních Hradce Krá lové, bude to druhá porážka, kterou tu utrp absolutistické protislovanské Rakousko, vláda věkem sešlých generálů a soustava španělské obřadnosti.« Toto sebevědomí, jež opatřuje české věci vlastně celou armádu, mohlo by se pova žovati za šílené velikášství, aneb aspoň za ka šparování voličstva, ani v Uhrách nemožné kdyby právě spis »Česká otázka« neposkytoval nám bezpečné opory, že jest nám co čini s geniem, silou ducha, před níž dosavadní systém opravdu musí sesouti se na hromadu.
Čecho Šternberk Hradec Rakousko Uhry
10 article
Muž, který v řečeném spise doporučuje delegaci české, aby se »tvářila císařsky« a do- tvrzuje tuto radu choceňským svým výrokem »musíme býti císařští jako dra- goni«, který píše, že násilím nelze ničeh dosáhnouti (Č. O. str. 12), za chvíli (na str. 20 »věří, že cestou bezohledné obstrukce, jež ničeho jiného si nežádá než kompensace, výsledek, je zaručen!« Jaký div, že týž ušlechtilý potomek starého českého rodu, který v »Č. O.« na straně 62. dí, že »otázka agrární a uherská jedna a tatáž«, a že by chtěl »právě v tomto směru na národ český působiti, aby tento svoj zájem poznal a spojil s praporem černožlutým«, vystupuje na Královéhradecku jakožto černožlutý agrárník (viz »Provolání«) a přes to, že o agrár níku di, že »každý agrárník — kterýkoliv — jehož srdce přirostlo k hroudě rodné, jes konservativcem, jenž vystupuje prot novotám, ať jsou jakékoliv podoby« (Č. O. str. 65) přece jen klade za druhý bod svého programu — všeobecné právo hlasovaci. O dětech, stížených křivicí, ústa lidu říkají, že má dvoje oudy, pan hrabě Vojtěch Václav ze Šlernberka má při nejmenším dvě duše. Možno dost, že to bude doporučením nadšencům jeho schůzí.
Vojtěch Václav Šlernberk
11 article
Vojtěchova duše volá ve voličském provolání »Zápasiště jest jen ve Vídni, tam spějme. abychom tam nepřátele potřeli a práva svého vydobyli. Tam má vyslanec českého národa býti pohotově a nikoli doma,« Václavova pak na- psala v »České otázce«: »Pryě od Vídně«, to musí být neoblomnou zásadou všech stavů, všech odvětví, všech povolání českého národa v přední řadě heslem zemědělců« (str. 64). Zoufalý tento spor Václava s Vojtěchem hravě řeší hr. Šternberk, který ryze po štern- berkovsku doporučuje v téže »České otázce« »koalici národů proti dvorské politice,« patrn pod vedením polským a touž tiskařskou černí »koalici se dvorem proti živlům antimonarchi- ckým,« tedy koalicí s touž kamarillou, již jsou jeho řeči tak prolnulé a prosáklé ! Avšak nejen dvě duše, také dvě přesvědčení má pan hrabě V. V. Sternberk. Jeho »Česká otázkae (1904) sepsána jest na základě programu strany státoprávní, i aby nebylo omylu, že credo je totožné, praví výslovně na obálce: »Program strany státoprávní, přijatý na sjezdu strany v Praze 19. února 1899, vzadu připojen«, kdež se skutečně nalézá.
Václavův Václav Vojtěch Šternberk V V Sternberk Vídeň Praha Český otázkae
12 article
Roku 1904 je tedy pan hrabě radikálním státoprávníkem, tedy příslušníkem strany, která si navzájem rve vlasy s hlavy a vyrvané na tenko štípe. Ale v lednu téhož roku (píšeme právě 8) dí ve svém volebním provolání: »Strana agrární jako jediná pravá strana českého lidu venkovského první odpoutala se od běžné politiky a proto hlásím se k n otevřeně a proto vystupují ja ko samostatný agrární kandidát.« Nelze tudíž zazlívati panu kandidátu, praví-li v Choeni: »Boj o programy vede do blázince . . .« »Hejbejte se, kosti moje, já mám dome ještě dvoje«, zpívá statečná česká tanečniceo posvícení a takový tanec hodlá přichystati Vídni mnohostranný, a programy, rozumu lidskému nebezpečné, zavrhující hraběcí kandidát. My bychom byli posledními v prokazování nevděku jemu za jeho zjev na obzoru (české politiky, už pro srdečnou potěšenou v těchto hluboee truchlivých časech. Máť větší zásluhu o lidstvo, kdo jednoho člověka rozesměje, než ten, kdo jich tisíc rozpláče. Dokud pan Mourek představoval hraběte Šternberka národu jakožto muže, který naznačil nové cesty, po nichž se ubírat imáme, abychom dojíti mohli »ideálu svého«, dotud možno bylo bráti věc na lehké vážky. Ale lidé dospělí, lidé svéprávní, lidé veřejně postavení zaujímající, celé obecní výbory se starosty v čele,s učitelstvem tleskají těmto názorům a vý- vodům a usnášejí se na resolucích, v nichž. vyslechnuvše kandidátní řeč hr. Vojtěcha Vá clava Šternberka, přijímají jej za kandidáta v plném prý vědomí a přesvěd čení, že zájmy naše tímto kandidátem nej účinněji hájeny budou . . .« Tu jest na čase zakročení nejrozhodnějš a tu nelze déle otáleti, neboť jde o víc než mandát, jde o zdravý rozum lidský v celém kraji, jemuž hrozí porážka na pláních králové hradeck ých O využitkování vodní síly ve Švýcarsku.
Mourek Vojtěch Vídeň Šternberk Švýcarsko
13 article
(Přednáška ve Spolku architektů a inženýrů.) Po vánočních prázdninách s obvyklou precisnost zahájil Spolek architektů a inženýrů své páteční schůze. Na pořad včerejší položena přednáška král. zemského vrchního inženýra p. Josefa Dlou- hého o využitkování vodní síly ve Švýcarsku. Po presidiálních sděleních předsedy cís. r. inž. Jahna ujal se slova a promluvil asi takto: Ze své studijní cesty po údolních přehradách v Německua Belgii vracel se přes Švýcary, aby zde doplnil svě názory o využitkování vodní síly. Ve Švýcarsku jsou skvělé stavby železniční, silniční a vodní, takže pro každého technika země tato nad míru jest zajímavou Zejmena vodní stavby namnoze isou v provedení svěm geniální. Švýcarsko má nevyčerpatelné vodní síly. jichž reservoiry jsou ledovce, mohutné řeky, četné vodní srážky a jezera. Pokud srážek vodních se týče, tu jmenovitě v Alpách na úbočích dostupují až 2000 mm. Ve výškách větších nejsou srážky tal veliké. U porovnání s poměry našimi jest to však značný rozdíl. Původně bylo využili vody ve Švý- carsku slabé, tak jako u nás a to pouze pro mlýny olejny a stoupy. Později zakládány přádelny, tka covny, továrny strojnické a j. v. nejvíce pod jezery jež byla přirozenou vodní nádržkou. Netušenou měrou stcuplo použiti vodní síly, když elektrolechnika uká- zala, že možno sílu do netušených vzdáleností pře- nášet. Dnes již ve Švýcařích jsou velkolepé elek- trárny, jež zásobují přenesenou vodní silou celé kraje
Dla Ing Jahn Švýcar Švýcarsko Belgie Alpy spolek architekt mm
14 article
rovinné. Celkem dlužno ve Švýcarsku rozeznávati dva druhy využití vody. A to velký spád s využitím ma- lého množství vody, a malý spád s velkým množstvím vody. Větší závody ve Švýcarsku zmohly se tím, že řeky, na nichž leží, mají na svém toku celou řadu jezer a to jak na Rýnu, tak na Avě. Avšak vzdor tomu není celoroční množství vody stálé; v zimě klesá, v létě táním ledovců a množstvím srážek stou- pá. Staly se též případy, že jezero, nevyužitkované dosud, podrobeno bylo jaksi lidské moci tím, že ve- dena štola pod ním, jež byla pak regulátorem k vy- užití vodní síly. Je to něco podobného jako v Norsku kde regulací jezera nákladem 34.000 korun, získáno 17.000.000 hl. vody. Švýcarsko podniklo značné práce regulační, aby využilkovalo co neprakučtěji vodní sílu. Tak se staic u jezera bílského, mertenského a jiných. Co se cen a stavebních nákladů týče, ty jsou různé, závisí od délky spádu a od řeky, na níž závod se nalézá. Prol.
Ava Norsko Švýcarsko Rýn
15 article
Tschoke uvádí, že za jednu koňskou sílu přijde prů- měrně 150—200 franků. Síla prodá se pak velmi levně. Střídavý proud na př. za 6—7 centimů za kilo- vatovou hodinu. Při těchto cenách se předpokládá. že síla se převádí do vzdálenosti 30—35 km. Jak se zadávala vodní síla? Dříve pro věčné časy. Později poznáno, že způsob tento není výhodným a spolková vláda usnesla se na podmínkách, za kterých vodní síla se zadává. Podmínky ty jsou: 1. každý kanton zadává sílu sám; 2. síla vodní budiž na řece úplně využitkována a nebudiž ji mrháno; 3. vzdutí, jež při velké vodě nastává, musí zmizeti; 4. doba koncesní trvá od 70—90 let; 5. projekty určí inženýři spolkové vlády: 6. konečně požaduje se pro vládu spolkovou roční nájemné, jež činí do roka 5 až 6 franků za 1 HP; 7. jednotné kantony kladou podmínku, že kon- cese nesmí se na jinou osobu přenášeti. Podniky za účelem využití vodní síly zřídila četná města švý- carská a mnozí inženýři švýcarští zanášejí se my- šlénkou, aby všechny dráhy poháněny byly vodní silou. Dnes již za příčinou konstatování velikost vodní síly, pracuje se na vodním katastru. Předseda národní rady švýcarské, prol. Konrád Tschoke, odha- doval sílu vodní ve Švýcarsku na 600.000 HIP. Inženým Torman ve své studii ukazuje na výhodnost přeměny drah na pohon vodní silou. Vláda spolková ve Švý- carsku si vyhradila právo míti vrchní dozor nade všemi stavbami. Pan přednášející potom přistoupil k detailnímu popisu některých zajímavějších závodů po stránce technické. Ze všech případů jim uvedených bylo patrno, jak praktickým způsobem užili inženýři švý- carští spádu vody ke hnaní elektráren. — Přednáška velmi působivě podaná, vzbudila zaslouženou po chvalu,
Tschoke Švý národní rada Inžený Torman frank km HP
16 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — »Ex lex«. Království české nemá ve svém zemském řádě žádného § 14. a je formální pravdou, že nikdo nemá práva vybírati zemské přirážky a zemské dávky, jež nebyly právo- platným způsobem sněmem království českého schváleny. V příčině té nemůže býti žádného sporu. Však § 14. nezná také ústava uherská a poněvadž v Uhrách stalo se, pokud jde o ho- spodářství státní, totěž, co se stalo v Čechách v hospodářství zemském, nemusí také nikdo v Uhrách platiti daně a poplatky, na nichž usnáší se uherský říšský sněm. Máme stav »ex lex« v Uhrách a máme ho také v Čechách. Však jako se nezastavil státní stroj ve druhé polovíně říše, nezastaví se také apparát zem- ského hospodářství v těto zemi. A proto se těch némeckých hrozeb naprosto neděsíme, jež ozývají se nyní v německých listech. Že totiž budou Němci z nynějšího ex lex stavu kořistiti ještě více, jinými slovy, že žádných zemských přirážek a ostatních dávek platiti nebudou. Potom prý teprve zvíme, zač je toho loket. Nu, tk zle snad přece nebude. Tak jako v Uhrách ne- vstoupil král proto, že tam nebyl povolen dosud rozpočet, na trůn, a neohlásil, že stát uherský se v nedostatku zákonného podkladu rozpouští, tak snad i v Čechách nalezena bude cesta, jak dostati se z nynější kalamity. Kdyby ale měli naši krajané druhého jazyka tolik smělostia chtěli do nejzazších důsledností obstrukci svou provozovati, potom by se sami v první řadě a co nejdřive přesvědčili o tom, jaká je to pošetilost bez příčiny, bez tlaku, jen proto, že tím zalichol politickým gaminům své strany, rušiti klidný kul- turní a hospodářský vývoj země, který namnoze nemá s otázkou politickou a jazykovou co činiti
Němec Uhry Čechy
17 article
Vzehopí-li se násili po celé generace za přiro zené právo své bojující národ a přesvědčiv se, že marné všechno namahání normálním průbě hem domoci se toho, čeho má k nerušené existenci zapotřebí, ze zoufalství sáhne k zbrani nejostřejšl, jakou je obstrukce, je to něco jiného, než když totéž učiní zlomek ná roda velkého, jenž je spolu dirigentem události světových a který právy a privilegiemi je pře- sycen. Nechť to páni zkusí, čím hrozí. Němečt učitelové nemají tolik reserv, aby půl léta zů- stati mohli bez platu a jak by to vypadalo, kdyby dle parallelního návrhu Berksova domo ze školy puštěny byly ne pouze české, nýbrž i všechny německé děti, kdyby vyprázdnily se nemocnice a ne pouze v českém, nýbrž i v ně meckém kraji, kdyby propuštění byli všichní choromyslní a blázni, z ústavů zemských a po zemi se rozběhli všichni káranci a chovane káznic a polepšoven? Jen k tomu poukazujeme a tážeme se Němců, zdali by i potom měl dosti chuti odepřít zemské dávky.
Němec
18 article
— Ministerští počtáři. Nynější ministn financí pan Böhm-Bawerek vypočítal, že násled- kem české obstrukce dostane se do lidu měně o 200 millionů korun. Neboť tolik bylo prý rozpočtěno jednak na přístavní stavby v Terstu, jinak na různé nové železnice. A to prý už něco znamená, když tolik peněz zůstane ležet v různých trésorech, jakkoli mohly pohodlně kolovati mezi lidem. Je pravda. Kdo však jest příčinou té české obstrukce? Kdo jiný, než Němci. A proto třeba jinak se tázati: »C stojí státní pokladnu, že Němci ne- chtějí Čechům povoliti v Brně universitu v úřadech vnitřní jazyk český? Takovou cenu maji tyto dva naše postuláty, jejichž provedení by nikomu ani v nejmenším neublížilo. Více než 200 millionů nucen chudý, na prác rukou svých odkázaný lid zaplatiti za bezdůvodnou choutku národních našich od- půrců. Proč nevypočetl znamenitý arithmetik pan Böhm-Bawerck, mnoho-li stála státní pokladnu obstrukce německá, jež trvala, jak známo, plná tři lé ta
Böhm Bawerek Němec Čecho Bawerck Terst Brno million
19 article
O tom se nemluví. Tak jakoby německá ob strukce byla musila býti, jakoby toho byl žádala politicka nutnost, jako by to byl Slep mládenec prorokoval, že pan Berner bude bit. pan Schönerer že bombardovati bude praesidium ministerskými křesly a Lecher železnými kala- máři a pan Přersche bodati otevřenými pero- řízky. Německá obstrukce dopustila se mnohem horších věcí a škody, jež říši způsobila, nedají se s důsledky české obstrukce ani porovnati.« Co znamenaji ztráty číselné a hmotné? Ob strukce německá nepodlínala toliko blahobyt lidu, ona všude šířlla mravnou zkázu tím, že podkopávala základy opravdového ústavníh státu a že způsobila dnešní chaos v obou polo- vinách státu, chaos takový, že zdají se pravdu míti ti, kteři tvrdi, že co se zde děje, je vlastně počátkem konce. — Fenilletonová osluda. Známý vídeňský list »Die Zeit«, vypsal loňského roku kon kurs na nejlepší feuilleton. Toť se vi, že jiel došlo několik centů. Vyznamenána byla práce nadepsaná titulkem »Mluviti a mlčeti« a když rozevřena příslušná obálka, shledáno, že byl auto- rem německý spisovatel dr. K. Wolf. Nyn dokazuje »Ostdeutsehe Rundschau«, že feuilleton ten je plagiátem a že všechny myšlenky, na nichž je zbudován, pocházejí z Morice Maeter- lineka a sice z jeho díla »Poklad chudých« Je to ostuda nejen pro dra. Wolfa, nýbrž i pr »Zeit« a její porotu samu, neboť v télo zase dali páni vyznamenaní všelikými cenami, odznaky a řády, jako na př. dr. von Saar, dr. Muthe a dr. Glossy. Dr. Wolf sám pak byl spoluredakto- rem listu, spřízněného týdenníku »Zeit«.
Berner Schönerer Lecher Přersch K Wolf Wolf on Saar doktor Muth Glossy Moric Maeter Ostdeutsehe Rundschau
20 article
— Z klubu národní strany svobodomyslně Všem pr. členům mimo Prahu a předměstí by- dlícím zaslány byly legitimace člensko pro rok 1904 poštou. Všichni členové žádají se. aby příspěvek svůj v částce 10 K na rok 1904 zaslali složním lístkem poštovní spořitelny nej- déle do dne 15. února t. r., aby nemusil po- kladník klubovní p. R. Kecli k domáhati se h poštovním příkazem. Přihlášky nových členů buďtež zaslány na adresu: Klub národní strany svobodomyslné v Praze—II. (Měšťanská be- seda). Členem státi se může každý svéprávný stoupenec národní strany svobodomyslné. — Osobní. Při ředitelství státních dráh v Praze jmenování byli železničními koncipient pp. Vladimír Taubeneck, JUC. Augustin Čer mák, JUDr. Karel Hladík a Gustav Teisinger Dále jmenováni assistenty pp. Josef Kačerov ský. Václav Malý, Antonín Řezníček, Antonín Janda, Ladislav Chmelíček, Josef Roubíček. Rupert Albrech.t, Antonín Šmejkal, Jan Chytil, Gustav Divisch a Václav Skála. — Za starostu okresního zastupitelstva v Jičíně zvolený František Vejlupek z Dolan, byl od císaře potvrzen. — Úmrtí. Dne 7. ledna zemřel ve věku 33 le pan Václav Kordač, továrník v Praze VII. Zesnulý těšil se pro svoji milou povahu velké vážnosti. Po- hřeb koná se dnes v sobotu o 11. hodině dopoledn z chrámu sv. Klimenta v Praze VII. na hřbitov olšan- ský. — Dne 6. ledna zemřela v Praze ve věku 77 le majitelka domu pí. Barbora Kovařovic Wagne- rova, matka chefa opery Národního divadla pan Karla Kovařovice. Pohřeb koná se dnes dne 9. ledna o 10. hodině dopolední z hlavního farního chrámu sv. Mikuláše na hřbitov vyšehradský.
Taubeneck Augustin Čer JUDr Hladík Teisinger Josef Kačerov Malá Řezníček Janda Chmelíček Roubíček Rupert Albry Šmejkal Chytil Divisch Skála Vejlupek Kordač Klimenta Kovařovic Mikuláš Praha Jičín Dolany klub národní strana svobodomyslný v Praga II národní divadlo
21 article
— Česlné měšťanství. Obecní zastupitelstvo města Třebenic ve schůzi dne 30. prosince konané, uva žujíc zásluhy, kterých si o české menšiny vůbee o českou věc v Třebenicích pak zvláště získal, zvolilo jednomyslně pana Jindřicha Nechanského, sta rostu Národní jednoty severočeské, čestným měšťa- nem města Třebenie. — Z české školy technické. Inženýr pan Otaka Petříček narozen v Benešově, podrobil se druhé státní zkoušce ze stavebního inženýratví a byl uznán velmi způsobilým. — Z městské rady pražské. (Schůze v pátek dne 8. ledna.) Usneseno, požádati p. arch. Kříženeckého aby v nejbližší době předložil plány na rekonstrukc kostela sv. Mikuláše na Starém městě, jichž vypraco- vání mu bylo svěřeno, aby mohly být provedeny dalš přípravné práce a aby se na jaře mohlo s rekonstrukci započit. — Francouzský spisovatel Catulle Menděs navštívil včera v poledne staroměstskou radnici, kdež byl pozdraven starostou p. drem. Srbem. Mimo to byly mu podány některé spisy a umělecké puhlikace, Prahy se týkající. V městské radě usneseno, aby přednášky tohoto spisovatele zúčastnili se mimo presidium zá- stupcové městské rady. — M. r. pan Warvažovský navrhoval, aby ulice v Holešovicích, jež dosud má dvě jména, totiž Heřmanova a na Čertoušku, byla na příště zvána pouze jedním jménem, totiž ulicí Heřma- novou. Návrh odkázán komisí pro pojmenování ulic — Schválen byl návrh náplavkové komise, aby Vltava v pražském území byla pro rybolov rozdělena ve tř části. Pro každou z nich prodávati se budou zvláštn rybářské lístky a to v krajních částech po 10 K, pro střední část za 15 K, lístek pro celý obvoď bude pro- dáván po 30 K. — Mostného vybráno v týdnu od 27. prosince do 2. ledna: na lávkách železničního mostu mezi Vyšehradem a Smíchovem 201 K 68 h, na mostě
Nechanský Otak Petříček Kříženecký Mikuláš Catullus Menděs Srb Warvažovský Třebenice Třebenie Benešov Praha Holešovice Heřma Vltava Vyšehrad Smíchov český škola technický
22 article
Palackého 4108 K 14 h, na můstku žofínském 206 k 36 h, na novém mostě kamenném 4606 K 72 h, na pilotovém mostě přes Štvanici 2390 K 90 h, na moste libeňském 350 K 8 h. — V lázních obecních obnášel hrubý příjem: na Žofíně v parních a vanových 666 30 h, ve slatinných 85 K, v lidových v Holešovicíeh 77 K 44 h. — Dělníků zaměstnávala obec 3471, z nich 2735 řádných — Ze zemského výboru království českéhio. ve schůzi, konané ve dnech 22. a 23. prosince, vysloven byl souhlas k olevření zatímní (čtvrtě) pobočky při české II. obec. chlapec. škole v Budějovicích, k otevřen 4. delinit. postup. třídy v Dlouhé Třebové, k otevření zatím. pobočky ve Střešovicích, dále k olevření III postup. třídy v Měníku (okr. N. Bydžov) ku proměně škol. expositury v Jezině v samostatnou obec. školu a konečně k tomu, aby duchovní trestnice v Řepích převzal vyučování náboženství ve dvou třídách obec. školy v Řepích. Usneseno, jmenovati prov. koncipistu zem. výboru p. dra. Jar. Obešlo def. koncipistou a vy- psati konkurs na místa koncipistů, jež v nejbližší dobř se uprázdní; koncipista zem. archivu p. dr. Vojlěch J. Nováček byl jmenován ředitelem tohoto archivu Schváleno bylo přiřknutí 2. pětiletého přídavkup MUDru. S. Sachsovi, primáři, a p. MUDru. V. Pacov- skému, sekundáři, v. v. nemocnice Písku, rozmnožení ošetřovatelského personálu ve v. v. nemocnicí v Ko- stelci nad Č. Lesy a v příč. změn jeho platů. Stanoveny byly ošetřovací sazby a sice pro nemocnici v Liberci částkou 1 K 70 h, pro v. v. nemocnici v Teplicích-Ša- nově 1 K 80 h, v Chebu 1 K 80 h, v Sušici 1 K 40 h vesměs na léta 1904—1906
Palacký doktor Vojlěch J Nováček Mudra S Sachs Budějovice Třebová Střešovice Měník N . Bydžov Řepy Pacov Písek ko Č . les Liberec Teplice šo Cheb Sušice
23 article
— Pohřeb knížete Ferd. Kinského. Zvláštní vl vypravený ve čtvrtek z Heřmanova Městce s těles- nými pozůstatky kn. Ferdinanda Kinského, přiby předvčírem o 6. hodině večer na nádraží do Zlonie kde převzata byla mrtvola knížecími úřadníky a od- nesena do náhrobní kaple u hřbitovního kostela Budenicích, kde ji biskup dr. Doubrava vykropil. Včera dopoledne přijeli do Zlonic členové rodiny zvěčnělého. a zvláštním vlakem z Prahy nejvyšší maršálek zemský kníže Jiří Lobkovic, místodržitel hr. Coudenhovea četní členové šlechty. K pohřbu dostavili se také zá- stupci úřadů zeměpanských a samosprávných zvlášt z obcí, v nichž jsou knížecí rodinné statky. O 11. hod dopolední vykonal biskup dr. Doubrava pohřební ob- řady, načež rakev s mrtvolou kn. Ferdinanda Kinského uložena byla v rodinné hrobce. Pohřební hosté ode- brali se pak do loveckého zámku budenického, kde pro ně byl uchystán buffel, a vrátili se odpoledne zvláštním vlakem do Prahy. — Odpor Němců proti zřízení biskupství v Chebu. (Telef. zpr.) „Alideutsche Correspondenz“ sděluje: Na základě usnesení všeněmecké strany v Chebu budou pořádány ve všech větších místech západních Čec
Ferd Kinský doktor Doubrava Lobkovic Němec Heřmanův Městec Budenice Zlonice Praha Cheb Alideutsche Correspondenz
24 article
prolestní schůze proti zamýšlenému zřízení římsko- katolického biskupství v Chebu a nebo v některém jiném městě západočeském. První podobná schům konala se včera v Karlových Varech. Usnesena jedno- myslně resoluce, ve které se protestuje proti zřízen římského biskupství a prohlašuje se, že tento úmys nepochází z církevních, nýbrž z církevně politických motivů, které by byly s to přísně německé Chebsko převést do tábora křesťansko-sociálního. Shromáždění prosí své soukmenovce ve starém hohenštaufovském Chebsku, aby všemi prostředky bránili se proti zřízen římského biskupství v Chebu, aby německé Chebsk nebylo roztříštěno římsko-jezuilskými řády a tím ne pozbylo v dozírné době svého německého rázu — Úprava poměrů úřadnictva pošt venkovských Dne 7. ledna sešli se ve Vídni záslupcové dvou nejčei nějších spolků úřadníků pošt venkovských (c. k. pošt mistrů, pošt. pomocných úřadníků a expedientů), toli zástupcové svazu a spolku říšského, aby po společn úradě podnikli u ministerstev kroky, které by urychlily úpravu poměrů úřadnictva pošt venkovských. Depu taci náleželi: předseda svazu říšského c. k. poštmist
Cheb Karlová Vary Chebsko Vídeň svaz říšský c
25 article
František Puhl ze Sloupů, předseda spolku říšského c. k. poštmistr Garger z Oseku, předseda spolku doln - rakouského c. r. a vrchní poštmistr z Gumpoldskir- chenu Hope, předseda spolku v království českém c.k poštmistr v Kard. Rečici Alois Lustig, předseda spolku moravského c. k. poštmistr v Bystřici pod Hostýnen Rudolí Lustig a předseda spolku štyrského Langer Deputace odevzdala předsedovi ministerstva dru. Körb- rovi i ministru financí a ministru obchodu memoranda a všichni ministři projevili ochotu k žádané úprav přispěti. Předseda ministerstva jako ministr vnitro přislíbil úpravu poměrů v právu domovském a voleb- ním, ministři financí a obchodu vyslovili ochotu, vzít požadavek za poslupné upravení platů a zrušení nej- nižších tříd dle možnosti brzy v úvahu. Všichni míni- stři pak uznali, že následkem rozmachu činnosti ven- kovských pošt v posledních desetiletích požadavek. aby úřadníkům venkovských pošt dala se veškerá prá- va úřadníků státních, úplně jest oprávněn.
Puhl Garger Lustig Sloup Osek Gumpoldskir Kard Bystřice pod Hostýnen spolek říšský c spolek doln chen Hope spolek v království český c spolek moravský c spolek štyrský Langer
26 article
Proč čeští lékafi nemohou se zúčastniti mez- národního sjezdu pro školskou hygienu v Norimberc vysvětleno jest přípisem, který byl zaslán generálnímu sekretáři kongresu p. dru. Schubertovi a zní takto: Vaše Vysokoblahorodí! Po přečtení Vašeho clěného listu ze dne 29. prosince usnesli se jednomyslně offi- ciální zástupci rady král. hlav. města Prahy, lékařské fakulty české university, české sekce lékařské komory. spolku českých lékařů, zemské ústřední jednoty če- ských učitelů, spolku českých zubních lékařů a obou společnosti pro veřejné zdravotnictví v sezení dne 4. ledna 1904, český organisační komitět rozpustit a mezinárodního kongresu pro školní hygienu v No- rimberce se nezúčastniti. Důvody pro to jsou násle dující: 1. Centrální komitét v Norimberce nevyzval žádného z uvedených fuktorů k utvoření organisačníh komitétu. 2. Centrální komitét ani neuznal jmenova- nými zástupci utvořeného českého komitétu organisa- čního, ani nepřipustil, aby trvající zemský komitě ve 2 sekce, každá s vlastní representací byl rozdělen.
Schubert Praha Norimberk kongres lékařský fakulta český univerzita lékařský komora spolek český lékař spolek český zubní lékař
27 article
3. Centrální komitét způsobil utvoření organisačního komitétu pro Čechy a Moravu v Praze, jehož pře- sedou jest c. k. zdrav. rada pan dr. Bohdan Altschul což c. k. místodržitelstvím na vědomí vzato bylo. Jme- novaný pán nemůže representovati českou majorilu obyvatelstva těchto obou zemí, poněvadž nepožívá důvěry českého lidu. Čechy a Morava obývány jsou dvěma kulturou a vzděláním rovnocennými národy z čehož připadá na české obyvatelstvo 3/4. 4. Centrálni komitét informoval se nedostatečně o poměrech v Č- chách a na Moravě a odepřel officiální zastoupení če- skému lidu, král. hl. městu Praze a nejstarší české universitě, kteréž zastoupení při minulých lékařských internacionálních kongresech v Moskvě 1897, Paříži 1900 a Madridě 1903 co nejochotněji a samozřejmě poskytnuto bylo. 5. Výše jmenovaným zástupcům jes velice líto, že jim uznání českého organisačního komi- tétu při kongresu mezinárodního charakteru tak brisk ním způsobem odepřeno a officiálním zástupcům če- ského národa zúčastnění se prací kongresových zne- možněno bylo. S plnou úctou jménem českého orga- nisačního komitétu: dr. J. Záhoř, předseda, dr. Lad
doktor Altschul Čechy Morava Praha Čchy Moskva Paříž Madrid
28 article
Procházka, jednatel — Proti zvýžení zomské přirážky. Ve včerej schůzi městské rady pražské k podnětu pp. Portíka dra. Scharfa usneseno, aby linanční komise ebecní podala návrhy, jakým způsobem má se obec pražská ohraditi proti zamýšlenému zvýšení zemské přirážky — Ústřední spolek majitelů domů proti zvýšen zemské přirážky. Korporace tato svolala na včerej- šek večer schůzi do restaurantu Kolářova v Celetné ulici za tou příčinou, aby profestovala proti ze mý- šlenému zvýšení zemské přirážky z 55o na 7290. Schůzi předsedal pan prof. Mašek. V rokování bylo sděleno, že bude pořádáno mnoho schůzí proti tomuto zvýšení zemské dávky. Pan dr. Schar doporučoval, aby při tom jednalo se s rozvahou, po- něvadž není vyloučeno, že hromadné protesty budou roztříštěny. Upozorňoval dále, že přírážku zemskou nelze zvýšit dříve, dokud nebude zasedati zemský sněm a doporučoval, aby schůze již svolané se ko- naly, ale nové další svolávány již nebyly. Pa Urbánek minil, že včasné protesty jsou s to způ- sobiti rozhodnutí na vyšších místech. Pan dr. Lo kay navrhl písemné ohražení zemskému výbor proti zvýšení přirážek. Po delší debatě usneseno podati k zamýšlenému zvýšení přirážek zvláštní pro- memoria zemskému výboru a zvolen tříčlenný ko- mitét, sestávající z pp. prof. Maška, dra. Scha rfa a Kamaryta, aby toto promemoria vypracoval zemskému výboru podal.
Procházka Scharf Kolářův profesor Mašek doktor Schar Urbánek Lo kay Kamaryt Celetná ulice
29 article
— Jak rozumějí státní úřady pomoci v novzi, tom svědčí následujíci případ: Majitelé domů a chalup v Sušici podali dne 19. října 1903 žádost k c. k. okr hejtmanství v Sušici, aby toto na příslušných místec blahovolně k tomu působiti ráčilo, aby pro rok 190 slevena jim byla z činžovní daně v poměru vyšetře- ných škod, krupobitím ze dne 19. července vzniklých přiměřená částka. C. k. okr. hejtman. postoupilo žádost bernímu inspektorátu a toto zaslalo ji s příslušnou relací c. k. finaněnímu ředitelství v Praze. Dne 18. li- stopadu 1903 vydalo c. k. finanění ředitelství v Praze zamítavé rozhodnutí pod čís. 178.659/X. inlimované c. k. okresním hejtmanstvím ze dne 24. listopadu 1903 č. 6936, proti němuž podáno bylo dne 17. prosince 1903 odvolání k c. k. ministerstvu financí prostřed- nictvím c. k. okresního hejtmanství v Sušici, jež bylo odvolání to postoupilo opět c. k. bernímu inspektorátu k dalšímu zařízení. Pan berní inspektor, jenž byl cito- vané rozhodnutí c. k. zemského finančního ředitelství
Sušice Praha
30 article
doručiti dal pouze majitelům domů a domků ve vnitřní části města Sušice, dává si nyní teprve předvolávati jednotlivé majitele domů z předměstí, kteří dotčené odvolání podepsali, a vyzvídá na nich, zdali podpi jejich na odvolání je vlastnoruční. Při té příležitos doručuje jim teprve vyrozumění c. k. finančního zem- ského ředitelství. Nevíme sice, zdali jednání to jest v souhlasu se zákonem, ale pohnutka tohoto jednání jest nám jasna: Pan berní inspektor rád by totiž př- měl mnohého z rekurentů, aby podpis svůj odvolal a tak aby dojem odvolání na příslušných místech se- slabil. Že pan berní inspektor, který se tak rád vynáší přátelskými pokyny ve prospěch poplatnictva, v době červencovou pohromou živelní na nejvýš stísněné daně činžovní v Sušicí na rok 1904 zvýšil, jakoby ne posměch akci ubohých majitelů domů a chalup, ke sní žení těchlo daní směřující, — nikdo by zajisté neuvěřil.
Sušice
31 article
A přece je tomu tak! Pak ovšem, i kdyby odvoláni poškozených mělo za následek nějakou slevu daně činžovní, zůstane tato přece jenom zase tak vysokeu jak byla před tím. Budou-li však ožebračení poplat- níci moci zaplatiti, po tom se nikdo neptá! Takovým způsobem stávají se pak ovšem illusorními sliby, dané z vyšších míst našim poslancům, že se totiž všemožný zřetel vezme na poplatnictvo v okresech katastrofou červencovou stižených, neboť mezi tim, co pan c.k. okr. komisař Walles, jako předseda okresního pomo- ného komitélu snaží se, uspokojiti poškozené nějakou kvotou z nepatrné státní subvence 50.000 K na okres sušický vypadající, předepisuje pan berní inspekton vesele stále větší a větší berně, jež ovšem pan bern neméně vesele vymáhá a to mnohdy dosti drakonicky. A tak, čeho na jedné straně se nám poskylne, to n druhé straně se nám zase desateronásobně vezie. Snad se má tím zabrániti panující bídě a nouzi! — Přednášky. Lidové přednášky uni- versitní v Praze a na venkově. Dnes přednáší v posluchárně ústavu pro všeobecnou a po- kusnou pathologii české fakulty lékařské v Kateřinské ul. č. 32 doc. dr. Otakar Srdínko »O nervové soustavě« (s pokusy), 1. přednáška. Vstupenkydo celého šestipřednáškového kursu prodávají se po 1k (pro sludentstvo a dělnictvo po 50 h). Zapisovali se bude hodinu před přednáškou v sále. — Zejtra budou
Walles docent doktor Srdínko Praha český fakulta lékařský