2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
9. ledna 1904.
5
article
Bojechtivosť Japonska.
Naproti mírumilovnosti ruské stojí boje-
chtivost japonská, valící se z dola, z lidu
zachvaeující znenáhla vládu i mikada.
Z Čifu oznamují, že 8000 Japonců stále
je pohotově vystoupiti na břeh korejský, oku
povati Mozampo, Fusan a Čemulpo a pozděj
obsaditi Seul
Ruská mírumilovnosť ovšem nejde tak da-
leko, aby zůstavila Japoncům úplně volnou ruku
a nepostarala se o náležitou ochranu ruských
zájmů. Ruského vojska ve Východní Sibiři stále
přibývá. Pluk kozáků přibyl do Portarturu
z Blagověščenska do Čičikaru byly poslány zá
lohy. Avšak Japonsko myslí, že ruských sii
dosud tam není soustředěno tolik, aby stačily
na poražení jeho. K tomu prý by Rusko potře-
bovalo 300.000 mužů a nikoli 150..000.
Bude li skutečně třeba, aby Rusko posta-
vilo proti Japonsku 300.000 mužů, i to se
stane, neboť Rusko, jehož branná moc obnásí
413 mill. mužů, bude to moci bez ublížení své
bezpečnosti na jiných hranicích učiniti.
V Petrohradě stále mešká gen. Kuropatkin,
bývalý ministr vojenství, vyhlédnutý za vrch-
ního velitele pozemného vojska ruského pro
případ války s Japonskem. Vypukne- li válka
okamžitě se odebere na Dálný Východ.
Republikáni ve Španělsku.
Pařížské »Patrie« telegrafuje se z Barce
lony, že objeveno bylo ve Španělsku nové prý
rozsáhlé spiknuti republikánské. Podrobnosti však
úřady tají.
Cesty císaře rakouského za hranice.
Berlinskému »Börsen-Courieru« píše sez
Pešti, že císař František Josef vykoná nepo-
chybně z jara návštěvu v Berlině. Odebere se
z jara určitě do Anglie, aby oplatil officiáln
návštěvu Edvarda VII. a tu není prý vyloučeno,
že na zpáteční cestě z Anglie zastaví sev
Japonec
Ruska
František Josef
Edvard VII
Japonsko
Sibiř
Rusko
Petrohrad
dálný východ
Španělsko
Barka
Pešť
Berlín
Anglie
Patria
BörsenCourier
6
article
Berlině.
Berlině.
Demisse místodržitele elsasko-lotrinského.
Místodržitel Hohenlohe má dle zpráv met-
ských úmysl odstoupiti z úřadu a uchýliti se
do Langenburgu ve Virtembersku. Příčiny jeho
demisse tyto zprávy metské neuváděfí, ale snad
úmysl jeho jest důsledkem nepřízně, kterou
Vilém II. osvědčil rodině jeho tím, že při
pohřbu choti jeho, jak jsme již sdělili, dal se
zastupovati pouze pobočníkem, místo členem
rodiny své královské, ač zemřelá byla také čle-
nem rodiny panovnické — badenské. Tytéž
zprávy přičitají císaři Vilěmu II. úmysl, dosa-
diti v čelo vlády elsasko-lotrinské korunního
prince, ale dokládají, že projekt ten ovšem by
vyvolal značný odpor u ostatních spolkových
státův německých, poněvadž Elsasy a Lotrinky
jsou zemí říšskou a nikoli pruskou.
Loubet a Vatikán.
Římské kruhy politické tvrdí, že mezi
Francii a papežskou stolicí vyjednává se dále
neoffieiálně, aby návštěva presidenta republiky
francouzské ve Vatikánu za římské jeho cesty
dubnové přece ještě byla umožněna.
Oprava saského řádu volebního.
Sněmu saskému podán byl včera vládou
pamětní spis o opravě volebního řádu do druhé
sněmovny, v němž se navrhuje, aby 48 poslaneů
voleno bylo 16 volebními okresy, v nichž by se
nečinilo rozdílu mozi městy a venkovem a dalšíeh
35 poslanců aby volilo se podnikately tří hlav-
ních stavů produktivních. Taková »reforma«
stěží ovšem uspokojí massy dosud z volebních
práv vyloučené. Tajné volební řízení dosavadní
má býti zachováno.
Hohenlohe
Vilém II
oVil II
Berlín
Vatikán
Francie
7
article
Vojtěch Václav hr. ze Šternberka
Vojtěch Václav hr. ze Šternberka
Jestliže by se něco mohlo vykládati jako
znamení politického úpadku přítomné doby v ji-
stých sférách naší politické veřejnosti, je to
nejenom možnost vystoupení »českého pána na
slovo vzatého«, hrab. V. V. ze Šternberka ja-
kožto kandidáta pro lidový mandát do říšské
rady, ale i skutečnost, že na některých schů-
zích voličských na Kralohradecku, na nichž
jako kandidát vystoupil, také za kandidáta v
vší resoluční formě přijat byl. Nelze říci,
je-li to více úžasno anebo žalostno, vidíme-li, že
ve venkovských listech českých, kteréž se titulují
nejen politickými a národohospodářskými, ale
i — svobodomyslnými mohou se vyskytnouti
nadšené referáty o řečnicko-státnických výkonech
pana hraběte, který tyto výkony zahajuje oby-
čejně veřejným politováním, že nezná svůj —
mateřský jezyk tak, jak by si přál, a projevem
přání, aby bylo věnováno více pozornosti jeho
myšlenkám než jeho slovům. Souhlasná svěde-
ctví různých účastníků těchto hraběcích schůzt
ujišťují sice, že hr. Štornberk, »vnuk šlechetného
vlastimila Kašpara Šternberka«, mluví česky
pod obraz boží, ale řeči jeho, různým
Mourky do češtiny jakž takž přeložené, ukazují,
že hraběcí kandidát, který svou mateřštinu ob-
jevil teprve, když dávno minul zákonitý věk
kandidátní, ovládá ji tak dalece, aby mohl vn
říci nejkvětnatější nesmysly, jaké kdy v řeči
lidské byly proneseny. Pan hrabě jest nejen
politickým řečníkem, nýbrž i politickým —
spisovatelem.
Vojtěch Václav
Šternberk
8
article
Nejstarší jeho známý spis sepsán byl v ně-
mecké jeho olečtině a vydán pod názvem »Warum
sind wir schwarz-gelb?« a byl způsobem nemilo-
srdným v r. 1892 podrchán týmž staročeským
listem, který na výsost a na čelném místě vy-
nesl hraběcí brožuru »Česká olázka«, vyšlou
s letopočtem 1904, ačkoli žádný korrektor, co
jich dosud pod českým slnncem žilo, neměl
v rukou horendnější směžď příšerností nad tento
výplodek potomka starého českého rodu, který
přišel zachránit českou věe dříve, než bude nej-
hůře, jakožto přední stráž blanických rytírů.
Byla-li česká otázka v tomto šternberském osvět-
lení něčím překonána, stalo se jedině arcivýlup-
kem politické bystroty pana hraběte pod názvem
»Upřímné slovo«, na světlo boží vydaným. Mal
květobraní z »České otázky«, jak jí rozumí vy-
svoboditel této princezny z dosavádního zaklelí
poučí čtenáře o obsahu hlavy a hrudi hr. Štern
berka, který oslněn svým posláním v národě če-
ském, nazývá se »velkým mužem, jenž je o
Štern
res sind wir
9
article
souzen, stříci zdlouhavý zápas vysílené země-
a který ryze po demokraticku oceňuje svůj pů
vod slovy: »My nemůžeme býti všichni stejn
a tak se narodí jeden jako šlechtie, druhý v ob
čanském, třetí v dělnickém stavu.« (Pověděno
na schůzi v Choeni.) Ve své »České otázce« vy
ličuje hr. Šternberk svůj program takto: »Státn
právo, všeobecné právo hlasovací, svoboda učen
atd. ...« (stránka 62), když byl tomuto pro-
gramu svému předeslal na stránce 10. hluboký
axiom politický: »Zevnější naše politika tedy mus
býti — černožlutou.«
Státní právo a černožlutá politika ! Jak ob
sáhlé musí býti nitro špatně mateřsky mluvícího
Čecha, který dovede tyto dva pojmy v sobo
nojen stěsnati, ale i skutky osvědčovati do té
míry, že ve svém volebním provolání k voličům
venkovských obcí volebního okresu královéhra
deckého dí: »Zvítězíme-li na pláních Hradce Krá
lové, bude to druhá porážka, kterou tu utrp
absolutistické protislovanské Rakousko, vláda
věkem sešlých generálů a soustava španělské
obřadnosti.« Toto sebevědomí, jež opatřuje české
věci vlastně celou armádu, mohlo by se pova
žovati za šílené velikášství, aneb aspoň za ka
šparování voličstva, ani v Uhrách nemožné
kdyby právě spis »Česká otázka« neposkytoval
nám bezpečné opory, že jest nám co čini
s geniem, silou ducha, před níž dosavadní systém
opravdu musí sesouti se na hromadu.
Čecho
Šternberk
Hradec
Rakousko
Uhry
10
article
Muž, který v řečeném spise doporučuje
delegaci české, aby se »tvářila císařsky« a do-
tvrzuje tuto radu choceňským svým výrokem
»musíme býti císařští jako dra-
goni«, který píše, že násilím nelze ničeh
dosáhnouti (Č. O. str. 12), za chvíli (na str. 20
»věří, že cestou bezohledné obstrukce, jež ničeho
jiného si nežádá než kompensace, výsledek, je
zaručen!« Jaký div, že týž ušlechtilý potomek
starého českého rodu, který v »Č. O.« na
straně 62. dí, že »otázka agrární a uherská
jedna a tatáž«, a že by chtěl »právě v tomto
směru na národ český působiti, aby tento svoj
zájem poznal a spojil s praporem černožlutým«,
vystupuje na Královéhradecku jakožto černožlutý
agrárník (viz »Provolání«) a přes to, že o agrár
níku di, že »každý agrárník — kterýkoliv —
jehož srdce přirostlo k hroudě rodné, jes
konservativcem, jenž vystupuje prot
novotám, ať jsou jakékoliv podoby« (Č. O.
str. 65) přece jen klade za druhý bod svého
programu — všeobecné právo hlasovaci. O dětech,
stížených křivicí, ústa lidu říkají, že má dvoje
oudy, pan hrabě Vojtěch Václav ze Šlernberka
má při nejmenším dvě duše. Možno dost, že
to bude doporučením nadšencům jeho schůzí.
Vojtěch Václav
Šlernberk
11
article
Vojtěchova duše volá ve voličském provolání
»Zápasiště jest jen ve Vídni, tam spějme.
abychom tam nepřátele potřeli a práva svého
vydobyli. Tam má vyslanec českého národa býti
pohotově a nikoli doma,« Václavova pak na-
psala v »České otázce«: »Pryě od Vídně«, to
musí být neoblomnou zásadou všech stavů,
všech odvětví, všech povolání českého národa
v přední řadě heslem zemědělců« (str. 64).
Zoufalý tento spor Václava s Vojtěchem
hravě řeší hr. Šternberk, který ryze po štern-
berkovsku doporučuje v téže »České otázce«
»koalici národů proti dvorské politice,« patrn
pod vedením polským a touž tiskařskou černí
»koalici se dvorem proti živlům antimonarchi-
ckým,« tedy koalicí s touž kamarillou, již
jsou jeho řeči tak prolnulé a prosáklé ! Avšak
nejen dvě duše, také dvě přesvědčení má pan
hrabě V. V. Sternberk. Jeho »Česká otázkae
(1904) sepsána jest na základě programu strany
státoprávní, i aby nebylo omylu, že credo je
totožné, praví výslovně na obálce: »Program
strany státoprávní, přijatý na sjezdu strany
v Praze 19. února 1899, vzadu připojen«, kdež
se skutečně nalézá.
Václavův
Václav
Vojtěch
Šternberk
V V Sternberk
Vídeň
Praha
Český otázkae
12
article
Roku 1904 je tedy pan hrabě radikálním
státoprávníkem, tedy příslušníkem strany, která
si navzájem rve vlasy s hlavy a vyrvané na
tenko štípe. Ale v lednu téhož roku (píšeme
právě 8) dí ve svém volebním provolání:
»Strana agrární jako jediná pravá strana
českého lidu venkovského první odpoutala se
od běžné politiky a proto hlásím se k n
otevřeně a proto vystupují ja ko
samostatný agrární kandidát.«
Nelze tudíž zazlívati panu kandidátu,
praví-li v Choeni: »Boj o programy vede do
blázince . . .«
»Hejbejte se, kosti moje, já mám dome
ještě dvoje«, zpívá statečná česká tanečniceo
posvícení a takový tanec hodlá přichystati Vídni
mnohostranný, a programy, rozumu lidskému
nebezpečné, zavrhující hraběcí kandidát. My
bychom byli posledními v prokazování nevděku
jemu za jeho zjev na obzoru (české politiky,
už pro srdečnou potěšenou v těchto hluboee
truchlivých časech. Máť větší zásluhu o lidstvo,
kdo jednoho člověka rozesměje, než ten, kdo
jich tisíc rozpláče.
Dokud pan Mourek představoval hraběte
Šternberka národu jakožto muže, který naznačil
nové cesty, po nichž se ubírat imáme, abychom
dojíti mohli »ideálu svého«, dotud možno bylo
bráti věc na lehké vážky. Ale lidé dospělí, lidé
svéprávní, lidé veřejně postavení zaujímající,
celé obecní výbory se starosty v čele,s
učitelstvem tleskají těmto názorům a vý-
vodům a usnášejí se na resolucích, v nichž.
vyslechnuvše kandidátní řeč hr. Vojtěcha Vá
clava Šternberka, přijímají jej za kandidáta
v plném prý vědomí a přesvěd
čení, že zájmy naše tímto kandidátem nej
účinněji hájeny budou . . .«
Tu jest na čase zakročení nejrozhodnějš
a tu nelze déle otáleti, neboť jde o víc než
mandát, jde o zdravý rozum lidský v celém
kraji, jemuž hrozí porážka na pláních králové
hradeck ých
O využitkování vodní síly
ve Švýcarsku.
Mourek
Vojtěch
Vídeň
Šternberk
Švýcarsko
13
article
(Přednáška ve Spolku architektů a inženýrů.)
Po vánočních prázdninách s obvyklou precisnost
zahájil Spolek architektů a inženýrů své
páteční schůze. Na pořad včerejší položena přednáška
král. zemského vrchního inženýra p. Josefa Dlou-
hého o využitkování vodní síly ve Švýcarsku.
Po presidiálních sděleních předsedy cís. r. inž.
Jahna ujal se slova a promluvil asi takto: Ze své
studijní cesty po údolních přehradách v Německua
Belgii vracel se přes Švýcary, aby zde doplnil svě
názory o využitkování vodní síly. Ve Švýcarsku jsou
skvělé stavby železniční, silniční a vodní, takže pro
každého technika země tato nad míru jest zajímavou
Zejmena vodní stavby namnoze isou v provedení svěm
geniální. Švýcarsko má nevyčerpatelné vodní síly.
jichž reservoiry jsou ledovce, mohutné řeky, četné
vodní srážky a jezera. Pokud srážek vodních se
týče, tu jmenovitě v Alpách na úbočích dostupují
až 2000 mm. Ve výškách větších nejsou srážky tal
veliké. U porovnání s poměry našimi jest to však
značný rozdíl. Původně bylo využili vody ve Švý-
carsku slabé, tak jako u nás a to pouze pro mlýny
olejny a stoupy. Později zakládány přádelny, tka
covny, továrny strojnické a j. v. nejvíce pod jezery
jež byla přirozenou vodní nádržkou. Netušenou měrou
stcuplo použiti vodní síly, když elektrolechnika uká-
zala, že možno sílu do netušených vzdáleností pře-
nášet. Dnes již ve Švýcařích jsou velkolepé elek-
trárny, jež zásobují přenesenou vodní silou celé kraje
Dla
Ing
Jahn
Švýcar
Švýcarsko
Belgie
Alpy
spolek architekt
mm
14
article
rovinné. Celkem dlužno ve Švýcarsku rozeznávati dva
druhy využití vody. A to velký spád s využitím ma-
lého množství vody, a malý spád s velkým množstvím
vody. Větší závody ve Švýcarsku zmohly se tím, že
řeky, na nichž leží, mají na svém toku celou řadu
jezer a to jak na Rýnu, tak na Avě. Avšak vzdor
tomu není celoroční množství vody stálé; v zimě
klesá, v létě táním ledovců a množstvím srážek stou-
pá. Staly se též případy, že jezero, nevyužitkované
dosud, podrobeno bylo jaksi lidské moci tím, že ve-
dena štola pod ním, jež byla pak regulátorem k vy-
užití vodní síly. Je to něco podobného jako v Norsku
kde regulací jezera nákladem 34.000 korun, získáno
17.000.000 hl. vody.
Švýcarsko podniklo značné práce regulační, aby
využilkovalo co neprakučtěji vodní sílu. Tak se staic
u jezera bílského, mertenského a jiných. Co se cen
a stavebních nákladů týče, ty jsou různé, závisí od
délky spádu a od řeky, na níž závod se nalézá. Prol.
Ava
Norsko
Švýcarsko
Rýn
15
article
Tschoke uvádí, že za jednu koňskou sílu přijde prů-
měrně 150—200 franků. Síla prodá se pak velmi
levně. Střídavý proud na př. za 6—7 centimů za kilo-
vatovou hodinu. Při těchto cenách se předpokládá.
že síla se převádí do vzdálenosti 30—35 km. Jak se
zadávala vodní síla? Dříve pro věčné časy. Později
poznáno, že způsob tento není výhodným a spolková
vláda usnesla se na podmínkách, za kterých vodní
síla se zadává. Podmínky ty jsou: 1. každý kanton
zadává sílu sám; 2. síla vodní budiž na řece úplně
využitkována a nebudiž ji mrháno; 3. vzdutí, jež při
velké vodě nastává, musí zmizeti; 4. doba koncesní
trvá od 70—90 let; 5. projekty určí inženýři spolkové
vlády: 6. konečně požaduje se pro vládu spolkovou
roční nájemné, jež činí do roka 5 až 6 franků za
1 HP; 7. jednotné kantony kladou podmínku, že kon-
cese nesmí se na jinou osobu přenášeti. Podniky
za účelem využití vodní síly zřídila četná města švý-
carská a mnozí inženýři švýcarští zanášejí se my-
šlénkou, aby všechny dráhy poháněny byly vodní
silou. Dnes již za příčinou konstatování velikost
vodní síly, pracuje se na vodním katastru. Předseda
národní rady švýcarské, prol. Konrád Tschoke, odha-
doval sílu vodní ve Švýcarsku na 600.000 HIP. Inženým
Torman ve své studii ukazuje na výhodnost přeměny
drah na pohon vodní silou. Vláda spolková ve Švý-
carsku si vyhradila právo míti vrchní dozor nade
všemi stavbami.
Pan přednášející potom přistoupil k detailnímu
popisu některých zajímavějších závodů po stránce
technické. Ze všech případů jim uvedených bylo
patrno, jak praktickým způsobem užili inženýři švý-
carští spádu vody ke hnaní elektráren. — Přednáška
velmi působivě podaná, vzbudila zaslouženou po
chvalu,
Tschoke
Švý
národní rada
Inžený Torman
frank
km
HP
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Ex lex«. Království české nemá ve svém
zemském řádě žádného § 14. a je formální
pravdou, že nikdo nemá práva vybírati zemské
přirážky a zemské dávky, jež nebyly právo-
platným způsobem sněmem království českého
schváleny. V příčině té nemůže býti žádného
sporu. Však § 14. nezná také ústava uherská
a poněvadž v Uhrách stalo se, pokud jde o ho-
spodářství státní, totěž, co se stalo v Čechách
v hospodářství zemském, nemusí také nikdo
v Uhrách platiti daně a poplatky, na nichž
usnáší se uherský říšský sněm. Máme stav »ex
lex« v Uhrách a máme ho také v Čechách.
Však jako se nezastavil státní stroj ve druhé
polovíně říše, nezastaví se také apparát zem-
ského hospodářství v těto zemi. A proto se
těch némeckých hrozeb naprosto neděsíme, jež
ozývají se nyní v německých listech. Že totiž
budou Němci z nynějšího ex lex stavu kořistiti
ještě více, jinými slovy, že žádných zemských
přirážek a ostatních dávek platiti nebudou. Potom
prý teprve zvíme, zač je toho loket. Nu, tk
zle snad přece nebude. Tak jako v Uhrách ne-
vstoupil král proto, že tam nebyl povolen dosud
rozpočet, na trůn, a neohlásil, že stát uherský
se v nedostatku zákonného podkladu rozpouští,
tak snad i v Čechách nalezena bude cesta, jak
dostati se z nynější kalamity. Kdyby ale měli
naši krajané druhého jazyka tolik smělostia
chtěli do nejzazších důsledností obstrukci svou
provozovati, potom by se sami v první řadě a co
nejdřive přesvědčili o tom, jaká je to pošetilost
bez příčiny, bez tlaku, jen proto, že tím zalichol
politickým gaminům své strany, rušiti klidný kul-
turní a hospodářský vývoj země, který namnoze
nemá s otázkou politickou a jazykovou co činiti
Němec
Uhry
Čechy
17
article
Vzehopí-li se násili po celé generace za přiro
zené právo své bojující národ a přesvědčiv se,
že marné všechno namahání normálním průbě
hem domoci se toho, čeho má k nerušené
existenci zapotřebí, ze zoufalství sáhne k
zbrani nejostřejšl, jakou je obstrukce, je to
něco jiného, než když totéž učiní zlomek ná
roda velkého, jenž je spolu dirigentem události
světových a který právy a privilegiemi je pře-
sycen. Nechť to páni zkusí, čím hrozí. Němečt
učitelové nemají tolik reserv, aby půl léta zů-
stati mohli bez platu a jak by to vypadalo,
kdyby dle parallelního návrhu Berksova domo
ze školy puštěny byly ne pouze české, nýbrž
i všechny německé děti, kdyby vyprázdnily se
nemocnice a ne pouze v českém, nýbrž i v ně
meckém kraji, kdyby propuštění byli všichní
choromyslní a blázni, z ústavů zemských a po
zemi se rozběhli všichni káranci a chovane
káznic a polepšoven? Jen k tomu poukazujeme
a tážeme se Němců, zdali by i potom měl
dosti chuti odepřít zemské dávky.
Němec
18
article
— Ministerští počtáři. Nynější ministn
financí pan Böhm-Bawerek vypočítal, že násled-
kem české obstrukce dostane se do lidu měně
o 200 millionů korun. Neboť tolik bylo prý
rozpočtěno jednak na přístavní stavby v Terstu,
jinak na různé nové železnice. A to prý už
něco znamená, když tolik peněz zůstane ležet
v různých trésorech, jakkoli mohly pohodlně
kolovati mezi lidem. Je pravda. Kdo však jest
příčinou té české obstrukce? Kdo jiný, než
Němci. A proto třeba jinak se tázati: »C
stojí státní pokladnu, že Němci ne-
chtějí Čechům povoliti v Brně universitu
v úřadech vnitřní jazyk český? Takovou cenu maji
tyto dva naše postuláty, jejichž provedení by
nikomu ani v nejmenším neublížilo. Více než
200 millionů nucen chudý, na prác
rukou svých odkázaný lid zaplatiti
za bezdůvodnou choutku národních našich od-
půrců. Proč nevypočetl znamenitý arithmetik
pan Böhm-Bawerck, mnoho-li stála státní
pokladnu obstrukce německá, jež
trvala, jak známo, plná tři lé ta
Böhm
Bawerek
Němec
Čecho
Bawerck
Terst
Brno
million
19
article
O tom se nemluví. Tak jakoby německá ob
strukce byla musila býti, jakoby toho byl
žádala politicka nutnost, jako by to byl Slep
mládenec prorokoval, že pan Berner bude bit.
pan Schönerer že bombardovati bude praesidium
ministerskými křesly a Lecher železnými kala-
máři a pan Přersche bodati otevřenými pero-
řízky. Německá obstrukce dopustila se mnohem
horších věcí a škody, jež říši způsobila, nedají
se s důsledky české obstrukce ani porovnati.«
Co znamenaji ztráty číselné a hmotné? Ob
strukce německá nepodlínala toliko blahobyt
lidu, ona všude šířlla mravnou zkázu tím, že
podkopávala základy opravdového ústavníh
státu a že způsobila dnešní chaos v obou polo-
vinách státu, chaos takový, že zdají se pravdu
míti ti, kteři tvrdi, že co se zde děje, je vlastně
počátkem konce.
— Fenilletonová osluda. Známý vídeňský
list »Die Zeit«, vypsal loňského roku kon
kurs na nejlepší feuilleton. Toť se vi, že jiel
došlo několik centů. Vyznamenána byla práce
nadepsaná titulkem »Mluviti a mlčeti« a když
rozevřena příslušná obálka, shledáno, že byl auto-
rem německý spisovatel dr. K. Wolf. Nyn
dokazuje »Ostdeutsehe Rundschau«, že feuilleton
ten je plagiátem a že všechny myšlenky, na nichž
je zbudován, pocházejí z Morice Maeter-
lineka a sice z jeho díla »Poklad chudých«
Je to ostuda nejen pro dra. Wolfa, nýbrž i pr
»Zeit« a její porotu samu, neboť v télo zase
dali páni vyznamenaní všelikými cenami, odznaky
a řády, jako na př. dr. von Saar, dr. Muthe
a dr. Glossy. Dr. Wolf sám pak byl spoluredakto-
rem listu, spřízněného týdenníku »Zeit«.
Berner
Schönerer
Lecher
Přersch
K Wolf
Wolf
on Saar
doktor
Muth
Glossy
Moric Maeter
Ostdeutsehe Rundschau
20
article
— Z klubu národní strany svobodomyslně
Všem pr. členům mimo Prahu a předměstí by-
dlícím zaslány byly legitimace člensko
pro rok 1904 poštou. Všichni členové žádají se.
aby příspěvek svůj v částce 10 K na rok 1904
zaslali složním lístkem poštovní spořitelny nej-
déle do dne 15. února t. r., aby nemusil po-
kladník klubovní p. R. Kecli k domáhati se h
poštovním příkazem. Přihlášky nových členů
buďtež zaslány na adresu: Klub národní strany
svobodomyslné v Praze—II. (Měšťanská be-
seda). Členem státi se může každý svéprávný
stoupenec národní strany svobodomyslné.
— Osobní. Při ředitelství státních dráh v Praze
jmenování byli železničními koncipient
pp. Vladimír Taubeneck, JUC. Augustin Čer
mák, JUDr. Karel Hladík a Gustav Teisinger
Dále jmenováni assistenty pp. Josef Kačerov
ský. Václav Malý, Antonín Řezníček, Antonín
Janda, Ladislav Chmelíček, Josef Roubíček.
Rupert Albrech.t, Antonín Šmejkal, Jan Chytil,
Gustav Divisch a Václav Skála. — Za starostu
okresního zastupitelstva v Jičíně zvolený František
Vejlupek z Dolan, byl od císaře potvrzen.
— Úmrtí. Dne 7. ledna zemřel ve věku 33 le
pan Václav Kordač, továrník v Praze VII. Zesnulý
těšil se pro svoji milou povahu velké vážnosti. Po-
hřeb koná se dnes v sobotu o 11. hodině dopoledn
z chrámu sv. Klimenta v Praze VII. na hřbitov olšan-
ský. — Dne 6. ledna zemřela v Praze ve věku 77 le
majitelka domu pí. Barbora Kovařovic Wagne-
rova, matka chefa opery Národního divadla pan
Karla Kovařovice. Pohřeb koná se dnes dne 9. ledna
o 10. hodině dopolední z hlavního farního chrámu sv.
Mikuláše na hřbitov vyšehradský.
Taubeneck
Augustin Čer
JUDr
Hladík
Teisinger
Josef Kačerov
Malá
Řezníček
Janda
Chmelíček
Roubíček
Rupert Albry
Šmejkal
Chytil
Divisch
Skála
Vejlupek
Kordač
Klimenta
Kovařovic
Mikuláš
Praha
Jičín
Dolany
klub národní strana svobodomyslný v Praga
II
národní divadlo
21
article
— Česlné měšťanství. Obecní zastupitelstvo města
Třebenic ve schůzi dne 30. prosince konané, uva
žujíc zásluhy, kterých si o české menšiny vůbee
o českou věc v Třebenicích pak zvláště získal, zvolilo
jednomyslně pana Jindřicha Nechanského, sta
rostu Národní jednoty severočeské, čestným měšťa-
nem města Třebenie.
— Z české školy technické. Inženýr pan Otaka
Petříček narozen v Benešově, podrobil se druhé
státní zkoušce ze stavebního inženýratví a byl uznán
velmi způsobilým.
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátek dne
8. ledna.) Usneseno, požádati p. arch. Kříženeckého
aby v nejbližší době předložil plány na rekonstrukc
kostela sv. Mikuláše na Starém městě, jichž vypraco-
vání mu bylo svěřeno, aby mohly být provedeny dalš
přípravné práce a aby se na jaře mohlo s rekonstrukci
započit. — Francouzský spisovatel Catulle Menděs
navštívil včera v poledne staroměstskou radnici, kdež
byl pozdraven starostou p. drem. Srbem. Mimo to byly
mu podány některé spisy a umělecké puhlikace, Prahy
se týkající. V městské radě usneseno, aby přednášky
tohoto spisovatele zúčastnili se mimo presidium zá-
stupcové městské rady. — M. r. pan Warvažovský
navrhoval, aby ulice v Holešovicích, jež dosud má
dvě jména, totiž Heřmanova a na Čertoušku, byla na
příště zvána pouze jedním jménem, totiž ulicí Heřma-
novou. Návrh odkázán komisí pro pojmenování ulic
— Schválen byl návrh náplavkové komise, aby Vltava
v pražském území byla pro rybolov rozdělena ve tř
části. Pro každou z nich prodávati se budou zvláštn
rybářské lístky a to v krajních částech po 10 K, pro
střední část za 15 K, lístek pro celý obvoď bude pro-
dáván po 30 K. — Mostného vybráno v týdnu od 27.
prosince do 2. ledna: na lávkách železničního mostu
mezi Vyšehradem a Smíchovem 201 K 68 h, na mostě
Nechanský
Otak
Petříček
Kříženecký
Mikuláš
Catullus Menděs
Srb
Warvažovský
Třebenice
Třebenie
Benešov
Praha
Holešovice
Heřma
Vltava
Vyšehrad
Smíchov
český škola technický
22
article
Palackého 4108 K 14 h, na můstku žofínském 206 k
36 h, na novém mostě kamenném 4606 K 72 h, na
pilotovém mostě přes Štvanici 2390 K 90 h, na moste
libeňském 350 K 8 h. — V lázních obecních obnášel
hrubý příjem: na Žofíně v parních a vanových 666
30 h, ve slatinných 85 K, v lidových v Holešovicíeh
77 K 44 h. — Dělníků zaměstnávala obec 3471, z nich
2735 řádných
— Ze zemského výboru království českéhio. ve
schůzi, konané ve dnech 22. a 23. prosince, vysloven
byl souhlas k olevření zatímní (čtvrtě) pobočky při
české II. obec. chlapec. škole v Budějovicích, k otevřen
4. delinit. postup. třídy v Dlouhé Třebové, k otevření
zatím. pobočky ve Střešovicích, dále k olevření III
postup. třídy v Měníku (okr. N. Bydžov) ku proměně
škol. expositury v Jezině v samostatnou obec. školu
a konečně k tomu, aby duchovní trestnice v Řepích
převzal vyučování náboženství ve dvou třídách obec.
školy v Řepích. Usneseno, jmenovati prov. koncipistu
zem. výboru p. dra. Jar. Obešlo def. koncipistou a vy-
psati konkurs na místa koncipistů, jež v nejbližší dobř
se uprázdní; koncipista zem. archivu p. dr. Vojlěch
J. Nováček byl jmenován ředitelem tohoto archivu
Schváleno bylo přiřknutí 2. pětiletého přídavkup
MUDru. S. Sachsovi, primáři, a p. MUDru. V. Pacov-
skému, sekundáři, v. v. nemocnice Písku, rozmnožení
ošetřovatelského personálu ve v. v. nemocnicí v Ko-
stelci nad Č. Lesy a v příč. změn jeho platů. Stanoveny
byly ošetřovací sazby a sice pro nemocnici v Liberci
částkou 1 K 70 h, pro v. v. nemocnici v Teplicích-Ša-
nově 1 K 80 h, v Chebu 1 K 80 h, v Sušici 1 K 40 h
vesměs na léta 1904—1906
Palacký
doktor
Vojlěch
J Nováček
Mudra
S Sachs
Budějovice
Třebová
Střešovice
Měník
N . Bydžov
Řepy
Pacov
Písek
ko
Č . les
Liberec
Teplice
šo
Cheb
Sušice
23
article
— Pohřeb knížete Ferd. Kinského. Zvláštní vl
vypravený ve čtvrtek z Heřmanova Městce s těles-
nými pozůstatky kn. Ferdinanda Kinského, přiby
předvčírem o 6. hodině večer na nádraží do Zlonie
kde převzata byla mrtvola knížecími úřadníky a od-
nesena do náhrobní kaple u hřbitovního kostela
Budenicích, kde ji biskup dr. Doubrava vykropil. Včera
dopoledne přijeli do Zlonic členové rodiny zvěčnělého.
a zvláštním vlakem z Prahy nejvyšší maršálek zemský
kníže Jiří Lobkovic, místodržitel hr. Coudenhovea
četní členové šlechty. K pohřbu dostavili se také zá-
stupci úřadů zeměpanských a samosprávných zvlášt
z obcí, v nichž jsou knížecí rodinné statky. O 11. hod
dopolední vykonal biskup dr. Doubrava pohřební ob-
řady, načež rakev s mrtvolou kn. Ferdinanda Kinského
uložena byla v rodinné hrobce. Pohřební hosté ode-
brali se pak do loveckého zámku budenického, kde
pro ně byl uchystán buffel, a vrátili se odpoledne
zvláštním vlakem do Prahy.
— Odpor Němců proti zřízení biskupství v Chebu.
(Telef. zpr.) „Alideutsche Correspondenz“ sděluje: Na
základě usnesení všeněmecké strany v Chebu budou
pořádány ve všech větších místech západních Čec
Ferd
Kinský
doktor
Doubrava
Lobkovic
Němec
Heřmanův Městec
Budenice
Zlonice
Praha
Cheb
Alideutsche Correspondenz
24
article
prolestní schůze proti zamýšlenému zřízení římsko-
katolického biskupství v Chebu a nebo v některém
jiném městě západočeském. První podobná schům
konala se včera v Karlových Varech. Usnesena jedno-
myslně resoluce, ve které se protestuje proti zřízen
římského biskupství a prohlašuje se, že tento úmys
nepochází z církevních, nýbrž z církevně politických
motivů, které by byly s to přísně německé Chebsko
převést do tábora křesťansko-sociálního. Shromáždění
prosí své soukmenovce ve starém hohenštaufovském
Chebsku, aby všemi prostředky bránili se proti zřízen
římského biskupství v Chebu, aby německé Chebsk
nebylo roztříštěno římsko-jezuilskými řády a tím ne
pozbylo v dozírné době svého německého rázu
— Úprava poměrů úřadnictva pošt venkovských
Dne 7. ledna sešli se ve Vídni záslupcové dvou nejčei
nějších spolků úřadníků pošt venkovských (c. k. pošt
mistrů, pošt. pomocných úřadníků a expedientů), toli
zástupcové svazu a spolku říšského, aby po společn
úradě podnikli u ministerstev kroky, které by urychlily
úpravu poměrů úřadnictva pošt venkovských. Depu
taci náleželi: předseda svazu říšského c. k. poštmist
Cheb
Karlová Vary
Chebsko
Vídeň
svaz říšský c
25
article
František Puhl ze Sloupů, předseda spolku říšského
c. k. poštmistr Garger z Oseku, předseda spolku doln -
rakouského c. r. a vrchní poštmistr z Gumpoldskir-
chenu Hope, předseda spolku v království českém c.k
poštmistr v Kard. Rečici Alois Lustig, předseda spolku
moravského c. k. poštmistr v Bystřici pod Hostýnen
Rudolí Lustig a předseda spolku štyrského Langer
Deputace odevzdala předsedovi ministerstva dru. Körb-
rovi i ministru financí a ministru obchodu memoranda
a všichni ministři projevili ochotu k žádané úprav
přispěti. Předseda ministerstva jako ministr vnitro
přislíbil úpravu poměrů v právu domovském a voleb-
ním, ministři financí a obchodu vyslovili ochotu, vzít
požadavek za poslupné upravení platů a zrušení nej-
nižších tříd dle možnosti brzy v úvahu. Všichni míni-
stři pak uznali, že následkem rozmachu činnosti ven-
kovských pošt v posledních desetiletích požadavek.
aby úřadníkům venkovských pošt dala se veškerá prá-
va úřadníků státních, úplně jest oprávněn.
Puhl
Garger
Lustig
Sloup
Osek
Gumpoldskir
Kard
Bystřice pod Hostýnen
spolek říšský c
spolek doln
chen Hope
spolek v království český c
spolek moravský c
spolek štyrský Langer
26
article
Proč čeští lékafi nemohou se zúčastniti mez-
národního sjezdu pro školskou hygienu v Norimberc
vysvětleno jest přípisem, který byl zaslán generálnímu
sekretáři kongresu p. dru. Schubertovi a zní takto:
Vaše Vysokoblahorodí! Po přečtení Vašeho clěného
listu ze dne 29. prosince usnesli se jednomyslně offi-
ciální zástupci rady král. hlav. města Prahy, lékařské
fakulty české university, české sekce lékařské komory.
spolku českých lékařů, zemské ústřední jednoty če-
ských učitelů, spolku českých zubních lékařů a obou
společnosti pro veřejné zdravotnictví v sezení dne
4. ledna 1904, český organisační komitět rozpustit
a mezinárodního kongresu pro školní hygienu v No-
rimberce se nezúčastniti. Důvody pro to jsou násle
dující: 1. Centrální komitét v Norimberce nevyzval
žádného z uvedených fuktorů k utvoření organisačníh
komitétu. 2. Centrální komitét ani neuznal jmenova-
nými zástupci utvořeného českého komitétu organisa-
čního, ani nepřipustil, aby trvající zemský komitě
ve 2 sekce, každá s vlastní representací byl rozdělen.
Schubert
Praha
Norimberk
kongres
lékařský fakulta český univerzita
lékařský komora
spolek český lékař
spolek český zubní lékař
27
article
3. Centrální komitét způsobil utvoření organisačního
komitétu pro Čechy a Moravu v Praze, jehož pře-
sedou jest c. k. zdrav. rada pan dr. Bohdan Altschul
což c. k. místodržitelstvím na vědomí vzato bylo. Jme-
novaný pán nemůže representovati českou majorilu
obyvatelstva těchto obou zemí, poněvadž nepožívá
důvěry českého lidu. Čechy a Morava obývány jsou
dvěma kulturou a vzděláním rovnocennými národy
z čehož připadá na české obyvatelstvo 3/4. 4. Centrálni
komitét informoval se nedostatečně o poměrech v Č-
chách a na Moravě a odepřel officiální zastoupení če-
skému lidu, král. hl. městu Praze a nejstarší české
universitě, kteréž zastoupení při minulých lékařských
internacionálních kongresech v Moskvě 1897, Paříži
1900 a Madridě 1903 co nejochotněji a samozřejmě
poskytnuto bylo. 5. Výše jmenovaným zástupcům jes
velice líto, že jim uznání českého organisačního komi-
tétu při kongresu mezinárodního charakteru tak brisk
ním způsobem odepřeno a officiálním zástupcům če-
ského národa zúčastnění se prací kongresových zne-
možněno bylo. S plnou úctou jménem českého orga-
nisačního komitétu: dr. J. Záhoř, předseda, dr. Lad
doktor
Altschul
Čechy
Morava
Praha
Čchy
Moskva
Paříž
Madrid
28
article
Procházka, jednatel
— Proti zvýžení zomské přirážky. Ve včerej
schůzi městské rady pražské k podnětu pp. Portíka
dra. Scharfa usneseno, aby linanční komise ebecní
podala návrhy, jakým způsobem má se obec pražská
ohraditi proti zamýšlenému zvýšení zemské přirážky
— Ústřední spolek majitelů domů proti zvýšen
zemské přirážky. Korporace tato svolala na včerej-
šek večer schůzi do restaurantu Kolářova v Celetné
ulici za tou příčinou, aby profestovala proti ze mý-
šlenému zvýšení zemské přirážky z 55o na 7290.
Schůzi předsedal pan prof. Mašek. V rokování
bylo sděleno, že bude pořádáno mnoho schůzí proti
tomuto zvýšení zemské dávky. Pan dr. Schar
doporučoval, aby při tom jednalo se s rozvahou, po-
něvadž není vyloučeno, že hromadné protesty budou
roztříštěny. Upozorňoval dále, že přírážku zemskou
nelze zvýšit dříve, dokud nebude zasedati zemský
sněm a doporučoval, aby schůze již svolané se ko-
naly, ale nové další svolávány již nebyly. Pa
Urbánek minil, že včasné protesty jsou s to způ-
sobiti rozhodnutí na vyšších místech. Pan dr. Lo
kay navrhl písemné ohražení zemskému výbor
proti zvýšení přirážek. Po delší debatě usneseno
podati k zamýšlenému zvýšení přirážek zvláštní pro-
memoria zemskému výboru a zvolen tříčlenný ko-
mitét, sestávající z pp. prof. Maška, dra. Scha rfa
a Kamaryta, aby toto promemoria vypracoval
zemskému výboru podal.
Procházka
Scharf
Kolářův
profesor
Mašek
doktor
Schar
Urbánek
Lo kay
Kamaryt
Celetná ulice
29
article
— Jak rozumějí státní úřady pomoci v novzi,
tom svědčí následujíci případ: Majitelé domů a chalup
v Sušici podali dne 19. října 1903 žádost k c. k. okr
hejtmanství v Sušici, aby toto na příslušných místec
blahovolně k tomu působiti ráčilo, aby pro rok 190
slevena jim byla z činžovní daně v poměru vyšetře-
ných škod, krupobitím ze dne 19. července vzniklých
přiměřená částka. C. k. okr. hejtman. postoupilo žádost
bernímu inspektorátu a toto zaslalo ji s příslušnou
relací c. k. finaněnímu ředitelství v Praze. Dne 18. li-
stopadu 1903 vydalo c. k. finanění ředitelství v Praze
zamítavé rozhodnutí pod čís. 178.659/X. inlimované
c. k. okresním hejtmanstvím ze dne 24. listopadu 1903
č. 6936, proti němuž podáno bylo dne 17. prosince
1903 odvolání k c. k. ministerstvu financí prostřed-
nictvím c. k. okresního hejtmanství v Sušici, jež bylo
odvolání to postoupilo opět c. k. bernímu inspektorátu
k dalšímu zařízení. Pan berní inspektor, jenž byl cito-
vané rozhodnutí c. k. zemského finančního ředitelství
Sušice
Praha
30
article
doručiti dal pouze majitelům domů a domků ve vnitřní
části města Sušice, dává si nyní teprve předvolávati
jednotlivé majitele domů z předměstí, kteří dotčené
odvolání podepsali, a vyzvídá na nich, zdali podpi
jejich na odvolání je vlastnoruční. Při té příležitos
doručuje jim teprve vyrozumění c. k. finančního zem-
ského ředitelství. Nevíme sice, zdali jednání to jest
v souhlasu se zákonem, ale pohnutka tohoto jednání
jest nám jasna: Pan berní inspektor rád by totiž př-
měl mnohého z rekurentů, aby podpis svůj odvolal
a tak aby dojem odvolání na příslušných místech se-
slabil. Že pan berní inspektor, který se tak rád vynáší
přátelskými pokyny ve prospěch poplatnictva, v době
červencovou pohromou živelní na nejvýš stísněné
daně činžovní v Sušicí na rok 1904 zvýšil, jakoby ne
posměch akci ubohých majitelů domů a chalup, ke sní
žení těchlo daní směřující, — nikdo by zajisté neuvěřil.
Sušice
31
article
A přece je tomu tak! Pak ovšem, i kdyby odvoláni
poškozených mělo za následek nějakou slevu daně
činžovní, zůstane tato přece jenom zase tak vysokeu
jak byla před tím. Budou-li však ožebračení poplat-
níci moci zaplatiti, po tom se nikdo neptá! Takovým
způsobem stávají se pak ovšem illusorními sliby, dané
z vyšších míst našim poslancům, že se totiž všemožný
zřetel vezme na poplatnictvo v okresech katastrofou
červencovou stižených, neboť mezi tim, co pan c.k.
okr. komisař Walles, jako předseda okresního pomo-
ného komitélu snaží se, uspokojiti poškozené nějakou
kvotou z nepatrné státní subvence 50.000 K na okres
sušický vypadající, předepisuje pan berní inspekton
vesele stále větší a větší berně, jež ovšem pan bern
neméně vesele vymáhá a to mnohdy dosti drakonicky.
A tak, čeho na jedné straně se nám poskylne, to n
druhé straně se nám zase desateronásobně vezie.
Snad se má tím zabrániti panující bídě a nouzi!
— Přednášky. Lidové přednášky uni-
versitní v Praze a na venkově. Dnes
přednáší v posluchárně ústavu pro všeobecnou a po-
kusnou pathologii české fakulty lékařské v Kateřinské
ul. č. 32 doc. dr. Otakar Srdínko »O nervové
soustavě« (s pokusy), 1. přednáška. Vstupenkydo
celého šestipřednáškového kursu prodávají se po 1k
(pro sludentstvo a dělnictvo po 50 h). Zapisovali se
bude hodinu před přednáškou v sále. — Zejtra budou
Walles
docent
doktor
Srdínko
Praha
český fakulta lékařský