ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1a003310-7108-11dc-84c3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 62, person 50, org 5, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 9. ledna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 9.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se vPraze v adnini n divrti leti sdrojí dsnátk. Rnrlua . : : vo alialkáek. něe páštou: nk ätrrti lak sdrojí siellk ntá
Rnrlu
5 article Další stíny.
Další stíny. Není již pochybnosti, že zápas o branno předlohu ve sněmovně uherské — na podzim roku 1902 zahájený, po celý rok 1903 houžev- natě vedený, i letos dále pokračujíci a dle svého průběhu nynějšího ještě nevyčerpanými prostředky aspoň do měsice března stačícími vládnoucí — účinky svými již dávno překročil práh nádherné síně nového pyšného sněmovního paláce peštského. Ze sněmovny zanešen byl tak zvanými ná- rodními požadavky nejprvé do nejširších vrstev národa maďarského, a když posléze správa vo- jenská, chtějíc zjednati náhradu za scházející nováčky, sáhla k mimořádným opatřením z prvu tím, že ponechala vojíny tři léta sloužící i po 1. říjnu v další službě až do Nového rokua na to pak povolala v Uhrách k činné službě první tři ročníky náhradní zálohy, vneseny zá- rodky jeho i do postižených příslušníků uherské části společné armády.
Uhry
6 article
Zjev takový ve státě ústavním a při vše- obecné branné povinnosti, jež z vojska vlastně učinila národ ve zbrani, sám o sobě nebyl by nie neobyčejného a nebývalého. Pokud pak účinky tyto nevybočují z mezi zákonného konstitučního smýšlení, není možná pohlížeti za našich dnů na ně tak, jako tomu bývalo v dobách absolu- tismu a stálých vojsk, jaksi mimo dosah život národního položených. Dnes vojín, když vykoná povinnou službu vojenskou, vrací se ke svému občanskému povolání, vykonává všecka spojená s ním práva ústavní a obklopen jest a proniknut cele národním smýšlením a ovzduším, jím vy- tvořeným. Přisně vzato, nelze tedy ve státe ústavním předpokládati takové ohraničení mezi službou vojenskou a životem občanským, ná- rodním a veřejným, aby v příslušnících armády vzala za své tato souvislost mezi životem sku- tečným a službou vojenskou. Bohužel, že při reformě vojenské, při za- vedení všeobecné branné povinnosti, nepomýšlelo se i na tyto nové a vážné okolnosti, a že proto v armádě skoro ve všem ostatním zůstalo se státi na názorech, jež se vytvořily o jejím duchu, její kázni ještě za dávno minulých dob stálých vojsk. Tato jednostrannost vojenské reformy v směru všeobecné branné povinnosti, jejíž ná- klady mimo to cele nesou národové sami, není ovšem tak nápadnou v poměrech pravidelných, ale pociťuje se dosti téžce, nadejdou-li poměry mimořádné, nepravídelné, jako jest tomu nyní
7 article
Čtenářům našim jest známo, že v Uhrách při jednání o branně předloze, pokud se týče, o »národních požadaveích« maďarských v uherské části společné armády, staly se spornými některé zásadní otázky ústavního vlivu parlamentu na vojsko, zvláště na záležitosti jazyka velicíhoa služebního jazyka armádního. Nemohlo býti ani jinak, než že maďaršti příslušníci armády,a zvláště oni, již jako na př. záložníci a náhrad- níci nejsou právě ve službě činné, jakož i slou- žící vojíni, kteréž postihlo prodloužení služby neb mimořádné povolání k ní, octli se v dosahu veřejného mínění a nálady sněmovní, valným proudem zaplavující všecek maďarský národ. K těmto otázkám přibyly i účinky stavu ex lex, zvláště odpírání placení daní, sněmem rovněž dosud nopovolených a účinky tyto byly na mnoze zcela jiné v širokých vrstvách lidu, než jak je líčivají kormutlivé nářky vládních listů uherských. Lid v Uhrách, a nejen lid maďarský, vida tu spíše jen výhody pro sebe: že nemusí platii daně a že se nekoná odvod. Jakkoliv možno bylo, aby přihlásili se dobrovolně ti, již mělise dostaviti k odvodu, neučinila jich tak ani devátá část, jak vidno ze včerejšího sdělení ministra honvédů. Jest tudíž zřejmo, že ostatních osm devííin rekrutů zachovalo se ve smyslu stanoviska par- lamentní opposice. Ne-li dnes, přece jen v do- hledné době proveden bude pravidelný odvo v Uhrách, ale účinky zápasů vedených proto z myslí nováčků nevymizí. v Uhrách.
Uhry
8 article NARO
NARO Minulý čtvrtek vyložili jsme, jaké účinky to mělo na vojíny třetiho ročníku v území oku- povaném ve službě ponechané, zatím však do cházejí zprávy, že i v plucích uherských v Ha liči ležících i doma v Uhrách se nalezajících jeví se známký smýšlení od pravidel vojenskýeh odlišného. K tomu přibudou nyní do pluků oněch ročníky náhradních záložníků, po Novém roce k činné službě povolaných. Jak ze čtvrtečního pátečního jednání sněmovny uherské patrno, vy- skytli se v jednotlivých obeích, zvláště v měste Kljuži pochybnosti o tom, bylo-li povolání těchto záložníků formálně správné. Proti tomuto ná- zoru vystoupil zejmena ministr honvédů velm energicky. Prohlásil, že ani okamžik nemůže trpěti, aby opposicí se vydávalo povolání náhrad ních záložníků za protiústavní; byliť povoláni na rozkaz krále uherského na základě návrhu vlády uherské. Povolání bylo publikováno v úřadních listech ministerskými výnosy, jež v úvodu svém se dovolávají tohoto nejvyššího rozkazu. Stejně se stalo již v r. 1889, když od- vod z roku 20. přenesen do roku 21. povinných nováčků. Pokud se pak týče případu v Kljuži. prohlašuje ministr honvédů, že správní úřady nemohou se vměšovati do formy, v jakéž se zá- kon provádí; jim že náleží jen vyplniti nařízení vládní a správy obecní mohou pouze ve svých schůzích věc uvésti. Proto vláda zakroči ne- úprosně přísně proti veškerým oněm orgánům, kteří by k tomu zavdali příčiny svým renitent- ním chováním, jinak by se dospělo ke skutečn anarchii, V páteční, včerejší schůzi se vrátil minist honvédů ještě jednou k této záležitosti, a konsta- tuje, že stav ex-lex ve svých účincích se ne- vztahuje na armádu. Stav ex-lex se týká pouze rozpočtu státního a stanovení kontingentu no- váčků, kdežto ostatní ustanovení branného zá- kona zůstávají v platnosti.
Nara Uhry
9 article
Než tím vším ještě nejsou vyčerpány účink zápasu sněmovního; uvedenať na přetřes v mi nulé schůzi i otázka o poměru počtu vojska v ze- mích okupovaných, při čemž opposice tvrdila. že jest tam vojínů uherských dvakráte tolik, jak z této poloviny říše, t. j. v obráceném poměru kvotovém, a žádala, aby v poměru kvotovém byly uherské pluky odtud přeloženy a nahra- ženy pluky z této poloviny říše. Není divu, že nekonečné zápasy ve sně movně a účinky jejich tuto vyličené naplňují jak vládní stranu uherskou, tak i vládu samu pocity co nejtrapnějšími. Opposice ve svých orgánech již pokládá poslání hr. Tiszy za zmařené a dn jeho předsednietví v ministerstvu za sečtené. Včera ujal se hr. Tísza slova na hostině zá- stupců 8. okresu peštského a z řeči jeho jest patrno, že vystihuje sice všecky nesnáze ny- nějších poměrů v Uhrách, ale že dosud nenalezl účinných prostředků spásných. Předovším jest třeba, pravil, mít odvahu vyslovit pravdu; jest naším úkolem, dáti na vědomí národu, k jakým nebezpečím kráčí. Jest otázka, podaří-li se ote- vříti národu oči na samém kraji propasti a po- staviti do šraňků vlastenecké rozhořčení a hněv proti těm, kteří provozují s nejsvětějšími statky národa takovou zločinnou hru. Musíme pokračo- vati v boji o překonání okamžitých nesnáz trpělivě a chladnokrevně, ale být pak i odhodláni obětovati statky i krov, až s povede rozhodující boj o ochranu nejsvětějšícl zájmů země. Trpělivosti a chladnokrevnosti měl před- chůdce hr. Tiszy, Szell, mnohem více; hr. Tisz to byl sám, jenž způsobil svou netrpělivosti jeho pád. Neústupná menšina sněmovní nesložila zbraně před Szellem, a neklamou-li všecky známky, vyčerpá trpělivost a chladnokrevnos hr. Tiszy až na dno Stinů v Uhrách povážlivě přibývá
Tisza Uhry Tisza Szell
10 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 8. ledna. (O proti čes k politice ryt. Jaworského.) Ve víden ském dopise »Slowa Polsk.« vysvětlují se pří činy, jež přiměly ryt. Jaworského k známé proti- české řeči na řišské radě dne 3. prosince m.
Jaworský Praha Slow Polsk
11 article
Ryt. Jaworski byl dle informací pisatelových předem už zpraven, že v rozhodujících dvor- ních krüzích zavanul silný vítr protičeský, jehož účinky staly se později patrnými za delegačního cerelu 16 prosince. Proto p. Jaworski přestavil rázem kormidlo a zavedl loď polského kola na vody vládně dvorní. Vůdce polského kola pro- vedí tento taktický obrat patrně v domnění,ž jím slouží věci polské. Slarému pánu, jenž nechiá pe, že síla národa tkví v národě samém, zdá se, že provádí polskou politiku, když polské kol svádí na dvorskou a vláčší dráhu, když repre- sentaci polského národa přetvořuje v bezkritickou, poslušnou služebnici jakéhokoli vládniho svstému a jakéhokoli větru, vanoucího shora. On ne- chápe aneb nechce chápati, že takový opportunis- mus působí národu více škody, než mu přinese zisku. Škodí nejen národu polskému, když jeho osudy odevzdává na milost a nemilost nezná- mým kabinetním kombinacím, škodí však i státu, jehož součástkou je Halič. Neboť že nynější svstém vnitřní zmatky jen rozmnožil, toho ne- třeba znova dokazovatí. Víme též, že » vášně prostá vytrvalost« není lékem, jenž by mohl účinkovati na nynější krisi. Činí-li se tedy polské kolo vědomým podpůrcem nynějšího systému činí-li se to způsobem provokačním, můžet snad nahoře vyvolati na chvíli úsměv spokoje- nosti, ale v základech státu přibude nová trhlina a naše domácí veřejné mínění svádí se na bez- cestí. Budouenost bude soudcem této politik ryt. Jaworského a dějiny zavolají jednou k přisn odpovědnosti jak předsedu polského kola, t i jeho pochlebníky. V Praza, 8. ledna. (Antisemité na- bIzejí svých služeb Körbrovi.
Ryt Jaworský Halič Slarý pán
12 article
Dolnorakouský sněm, v němž rozhoduje anti- semitská většína, usnesl se loni na změně obec ního řádu, proti níž se jeví značný odporve venkovských městech dolnorakouských. Vládn dostává žádosti,aby usnesení sněmovní nepřed kládala panovníku k sankci. Antisemilům všal záleží na tom, aby se jejich usnesení stalo zá konem a prota používají nyní známého novo ročního prohlášení Košutova, aby. dra. Körb upozornili na svou silu a na význam své pod- pory. »Uváží li se — píše člen strany anti- semitské v »Inform.« — jak vřelý poměr pa- nuje nyní mezi hr. Tiszou a vůdcem ubersk strany neodvislosti, může se pokládati za pravdě- podobně, že heslo Košutovo (neuznati vyrovnání, uzákoněného v Rakousku pomoci § 14.), jest více, než pouhá fráse, ba že jest to s vědomím hr. Tiszy učiněný pokus, nastaviti dru. Körbrovi nohu. Hr. Tiszovi musí býti dnes vítán každý, kdo činí obtíže rakouskému ministerskému před sedovi, poněvadž každá porážka dra. Körbra posiluje posici Tiszovu. Musí-li však rakouskému ministerskému předsedovi na tom záležeti, aby si místo spásného paragrafu opatřil jinou pomoc musí se především starati o vytvoření dělné vět šiny na říšské radě. Za lakových okolností jsou přátelé drazí« — dodává antisemitský pisatel ukazuje dru. Körbrovi na následky toho, kdyby vyhověl liberálním protestům proti sněmovnímu usnesení a osnovu zákona o obecním řádu ne- předložil k sankci. Kdyby se podobná nabídk stala se strany české, bylo by to dle známě videňské terminologie politické »vyděračstvíe.
Košutův Körb Tisza Körbr Rakousko Hradec
13 article
Němci jsou ovšem nad každé vyděračtví povzn seni a jejich nabidka zůstane pouhým politickým pokyn em. Z Vídně, 8. ledna. (O areibis k u pu Kohnovi) má »N. Fr. Pr.« dopis z Říma v němž se oblašuje, že ve Vatikáně nastal ve věci Kohnově obrat jemu nepříznivý. Jakýsi kardinál vyjádřil se prý, že se dr. Kohn n- vráti už do Olomouce jako arcibiskup. Papež prý ho přiměje, aby se vzdal dobrovolně mil olomouckého arcibiskupa, načež by uprázdněn arcibiskupský stolec obsadila římská kurie srozumění s rakouskou vládou (?), ježto kapi- tule náleží právo voliti nového arcibiskupa jen v případě úmrti a ne v případě odřeknutí (v). Dr. Kohn zůstal by pak v Římě, kdež by mu byla svěřena hodnost kanovníka při některém z tamních hlavních chrámů s titulem arcibi- skupa in partibus. Kdyby se dr. Kohn zdrába dobrovolně vzdáti se arcibiskupství olomoúckého bude prý sesazen (?), ježto ani rakouské vládě na tom nezáleží, aby se vrátil do Olomouce.
Němec Kohn Kohnův doktor Vídeň Francie Řím Vatikán Olomouc
14 article
Pisatel vypočitává hned také možné nástupce Kohnovy v hodnosti arcibiskupské. Největší čáky má prý probošt při dómu dr. Klug, dalším kandidáty jsou princ Hohenlohe a bar. Grim- menstein. Všechny tyto zprávy jsou na prvý pohled dobrodružné a zaznamenáváme je pouz z novinářské povinnosti. z Pešti, 8. ledna. (B an ketní Fe č Ti szova.) Na včeřejší slavnostní hostině zá stupeův osmého okresu peštského promluvil také hr. Štěpán Tisza. Za našich dnů jest prý přední povinností každého, míti odvahu a mluviti či- stou pravdu. Nutno promluviti k národu, jemuž hrozí veliké nebezpečí. Jde o to, podaři- li s národu otevřiti oči nad samou propastí a vzbu- diti v něm odpor a rozhořčení proti těm, kdož si zahrávají s nejdražšími statky národa a tim je přinutiti, aby se vrátili do pravých mezi V boji za účelem přemožení okamžitých obtiž musí se pokračovati trpělivě a chladnokrevně. ale musíme býti také odhodláni obětovati statk a hrdlo, dojde-li na rozhodný boj, abychom chránili nejsvětější zájmy národa. Z Pešti, 7. ledna. (Votum nedůvěry.
Kohnův doktor Klug Hohenlohe Grim Štěpán Tisza Pešť
15 article
Posl. Emer. Uray, jenž byl v okrese berežském volen na program strany neodvislosti, aled strany nevstoupil a nyní pomáhá ugronovcům prováděti obstrukci, vyslovil se v jedné z po- sledních řečí nepříznivě o těch protestantskýeh duchovních v Uhrách, kteří zrazují od obstrukce. Řeč ta způsobila velmi nepříznivý dojem v jeho volebním okrese; Uray, aby se ospravedlni zaslal duchovenstvu svého okresu list, v němž prohlásil, že jest hotov prověsti důsledky pozbylli důvěry svého voličstva. V ponděli sešl se v Beregu konference evangel. duchovních ta vyslovila Urayovi svou nedůvěru a zárove prohlásila, že není hoden býti nadále kurátorem tamní evang. církve. Z Pešti, 7. ledna. (Noví uherst svatí.) Ke zprávě o kanonisování tří uber ských svatých, jež se stalo v Římě dne 6. t. m. poznamenáváme, že běží o tři jezuity, ostřihom ského kanovníka Marka Križeveckého (rodilého v Křiževci v Chorvatsku), Štěpána Pongrace rodilého z Ardeálu a M. Grodce z Těšína. Všichni tři nacházeli se r. 1619 v Košici, když Rakóezy města dobyl a nutil je, aby přestoupil k protestantismu. Když neuposlechli, byli za- biti. Jich ostatky chovají se v chrámě velko sobotském.
Posl Uray Nový Križevecký Pongrace Rakóeza Uhry Bereg Pešť Řím Chorvatsko Těšín Košik
16 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 8. ledna. Otázka přivtělení Bosny a Hercegoviny. Velkochorvatský časopis »Hrvatsko Pravo vzbudil otázku o trvalém zabrání okupovaných zemi. Že právě nyní nadešel vhodný k tomu okamžik, »Hrv. Pr.« dokazuje nesnázemi, které Rusku vznikají v Asii; pro ně mu nebude možno proti annexi prolestovati a Rakousko- Uhorsko pohodlně dostane pod střechu ovoce svých dlouholetých snah. Záhřebský list zapomíná, že Rakousko- Uhersko je státem s Ruskem spřáteleným a že již od r. 1897 váže je k němu smlouva, týka- jící se zvláště Balkánu. Obapolnou smluvnou podmínkou je zachování statu quo na Balkáně K čemu »Hrvatsko Pravo« rakouskou vlád vyzývá, je věrolomství a zrada. Myslíme,že Rakousko ještě je pamětlivo své politiky naprot Rusku z let 1849—1854, kdy nejprvé dalo si od Ruska prokázati velikou přátelskou úsluhu a potom, když mělo se odvděčiti, zplatilo mu nevděkem a falši. Zkušenosti, ktorých Rakousko potom nabylo a které byly následkem jeho chování za krymské války, jsou zřetelným po- učením, že faleš a bezohledné sobectví nedají se stotožňovati s chytrostí v politice. Jeli co možno Rakousko- Uhersku doporu- čiti v příčině otázky o záboru okupovaných zem a s ohledem na Rusko, je to, aby bylo pamě-
Praha Bosna a Hercegovina Rusko Asie Rakousko RakouskoUhersko Balkán Uhersko
18 article
tlivo svých zkušeností s Ruskem po válc krymské a těžilo z nich. Z nich nade vši po- chybnost vyplývá, že vždycky dobře prošel stát, který, byť nebyl třeba spojencem Ruska, choval se k němu aspoň formálně slušně a bezvadně. Víz Německo. »Hrvatsko Pravo« nepatří svou tendenc mezi slovanské časopisy. Nelze je tedy pokára se stanoviska slovanského a připomenouti, že slovanská vzájemnost právě v takových okamži- cích, jako je ten, po kterém »Hrvatsko Pravo« pase, musí se osvědčovati věrnosti, upřímnost a nezištností. Stambulovština zůstaň omezena na Bulharsko a dále do slovanských zemi s nerozlízej. Vyjednávání mezi Ruskem a Japonskem. Anglické listy udržují celý svět v napjet svými zprávami o konfliktu rusko-japonském Protože Anglie přeje si války Ruska s Japon- skem, zprávy anglických listů vesměs vyznívaji válečně. Možnost války ovšem není vyloučena, ale není vyloučena ani smírná dohoda, a t právě Angličané tak horlivě zažehnávaji. Lživost anglických listů je dnes okatě do kázána. Již několik dní psaly o tom, že Rusko dalo Japonsku příkrou odpověď na jeho notu Ale teprve dnešní zprávy zaznamenávají, ze ruská odpověď byla japonské vládé dodána. o jejím obsahu a tonu ještě dnes nemůže být nic podstatného a spolehlivého známo, tím méne bylo to možno před několika dní, kdy ješt odeslána nebyla.
Angličan Rusko Německo Bulharsko Japonsko Anglie Japon
19 article
»Rus« opětně varuje před prolhaností an- glických listů, píšících o dálném Východě. P'íše »Jejich dopisovatelé a »Reuterova kanceláře ani se nenamahají zvěděti pravdu, jim jde pouz o denní sensaci. Nejvýs bláhová je zpráva- že japonská vláda hodlá chrániti přístavy jižn Koree od záchvatu ruským loďstvem. Pověsti, že Rusko chce obsaditi Mozampo a ostatní při stavy v Korejském průlivu nebo jižněji, nemůz nikdo vážně bráti, nejméně mužové, stojíc v čele vlády japonské. Rusku je ne v hnutelno, a japonská vláda s tomu neopírá, zachovati svým vá lečným korábům svobodu plaván po Korejském průlivu, kudy vede nj kratší cesta z Vladivostoku do Portarturu Dálného. K vůli ochraně svých válečných lodí musí tam Rusko miti nějaké opevnění, al z toho nikterak nenásleduje, z Rusko chce býti jediným pánem Korejského průli vu.« List pronáší naději, že obecenstvo nauč se konečně anglickým zprávám nevěřiti a jimi se neplašiti. »Roztržka mezi Ruskem a Japon- skem je nevyhnutelna a blízka pouze ve fa- tasii zpravodajů »Reuterovy kanceláře« a zahra- ničnýéh listů. Ve skutečnosti rusko- japonsk vyjednávání vede se tonem úplně mírumilovným a není ničeho, z čeho by bylo dlužno předpo- kládati, že vyjednávání nedovede k výsledku, obé strany stejně uspokojujícímu.«
Reuterův Rus Korea Rusko Vladivostok Reuterův
20 article
Německé naděje v rusko-japonský konflikt. Berlinský dopisovatel »Timesů« ochlazuje japonofilský zápal tohoto listu sdělením o nadě- jich, které Němci chovají ve válku na Dálném Východě. Němci si přejí, aby se Rusko co možná nejvíce zaměstnalo a vyčerpalo v Asii. Od toho, jakou měrou bude jeho pozornosť od- vrácena od věcí, které se v Evropě chystají, závisí zdar či nezdar všeněmeckého hnutí v Ra- kousku a postup jeho na Balkán. Kdybyse velkoněmecké ideály uskutečnily, Německo na- bylo by takové moci a rozmachu, že by Anglie pozdě litovala, kdyby toho dopustila. Témuž listu oznamují, že »Rakušané«, kteři v Jižní Africe pomáhali jako dobrovolníci Angličanům proti Burům, přihlásili se nyní ja- ponské vládě za dobrovolniky proti Rusům, avšak japonská vláda nabidnuti jejich ne- přijala.
Němec Rakušan Angličan Rus dálný východ Rusko Asie Evropa Balkán Německo Anglie Afrika Timesy
21 title
FEUILLETON.
22 article V Žaponsku před padesáti léty.
V Žaponsku před padesáti léty. V pamět jeho jubilea napsal Josef K o ře n s ký. Celý svět obraci oči v ta místa dalekéh východu asijského, jež mají se státi dějištěm zápasu, připravovaného mezi kolosem slovan- ským a mezi žlutým plemenem ostrovní říše císaře Mucuhita. Na moři i na zemi má se roz- hodovati o válečném umění a vrtkavém štěsti dvou soupeřů, vyzbrojených stejně, jak na vodě, tak na souši. Mladá velmoc žaponskéh mikada vyrostla náhle v obra, jenž troufá si již měřiti své sily s říší, nad niž slunce nikdy ne- zapadá. A přece je tomu teprve padesát let, kdy začarovaný ten kout světa vyzul se z tradic ta- jemné minulosti, otevřel proti své vůli brány slunné říše rezavým barbarům a vešel s nimi v soutěž mezinárodního obchodu. 1 marná byl již slova zatvrzelých rádců starého Žaponska , aby domáci lid koráby ve vlasti zbudované zni- čil, cizich lodí do ostrovní říše nepouštěl a za- mezil tak všecko spojení se surovými rezouny. Čím více bránili se Žaponci proti cizím ve- Uelcům, tím mocněji pudila tam touha zisku- chlivé mořeplavce, a všem zněla jen v uších slova oslavovaného Marka Pola, jenž jako Evro pan poprvé do Žaponska vniknuv, napsal o něm „V zemi té, řečené Zinpangu (čínsky Dži-pen- kvo) mají zlata v hojnosti a bohatství národa jest nevyčerpatelné. Portugalci přihnáni byli ke břehům žapon ským jec bouří a vypravovali s nadšením, co skvělého a nádherného v tajemné zemi viděli. S kupci pospíchali mozi asijské pohany zá- rrveň missionáři. Jezovité byli nejčerstvější z počátku nejchytřejší, tak že jim dával lid před- nost před bohoslužebníky buddhistickými. Ale na konec zvitězili přece jenom zase bonzové, tisíce pokřtěnců našlo smrt v propasti „Kněž hory“ u Nagasaki.
Josef Mucuhito Pol Evra Zinpang Portugalec Dž Kněž hora Nagasaki
23 article
Lépe upevňovali tam své panství kupci ho- landští, protože přišli do země jen za obchodem ne pak za reformami náboženskými. Z Jakatry (nyní Batavie) neměli Holanďané do Žaponsk daleko a usadili se na památném ostrově De- šimě (u Nagasaki), kde měli obehodní skladiště. Kamenný most spojoval ostrov s pevninou. Strá u ostrova postavená, nespouštěla s Holanďanů oč a rezaví kupci žili tam jako ve vyhnanství. Ne- bylo prý jich více než dvacet. Náčelník holandské osady na Dešimě mě titul residenta. Povinností jeho bylo putovati jed- nou za rok do Jeda (nyní Tokia) a přinášeti dary šogunovi, generalisimu všeho vojska. Takového průvodu účastnili se jednou lé- kaři Kaempfer a Thunberg a zmiňují se o audi- enci těmito slovy: „Náš resident plazil se au dienčním sálem na kolenou a rukou a rovně tak lezl nazpátek. Hanbili jsme se, že musili jsme si tak poníženě počínati. Nad to pak byl nám pro obvoselení přítomných paní a dvoře- nínů tancovati, skákati a opilce představovati. Také musili jsme malovati, zpívati, čísti a z ka- bátu se svlékati Ale to vše snášeli kupčiví Holanďané vy trvale a zvykli nadávce rezouni (a ka g e) jako nejkrásnějšímu oslovení. Od Holanďanů přišly o Žaponsku nejlepší zprávy do světa. Švéd Thunberg proslavil se zvláště svými výzkumy přírodovědeckými. Až do té doby měli Holanďané obchodse Zaponci výlučně ve svých rukou a byli prostřed- níky mezi východem asijským a západem evrop- ským.
Holanďan jítšima Švéd Thunberg Jakatr Nagasaki
24 article
Ale r. 1853 nastalo veliké zděšení mezi uza- vřenými Zaponci. Dne 8. července objevil se u žaponských břehů velitel amerického loďstva Perry a žádal, aby bylo Američanům dovoleno vésti vzájemný obchod se Žaponskem. Za rok že připluje si pro odpověd. Zprávou tou postrašen byl v zemi všechen lid, a vláda nevěděla si rady. Šogun poruči vojsku přichystati se k obraně, mikado pak na- řídil, aby kněží vznášeli modlitby k bohyni mi- losti a ochránili vroucími prosbami zemi před barbary. Neminul ani rok a Perry byl už zase u břehů žaponských. V měsíci únoru r. 1854 veplul komodor do zálivu Tokijského a velel již osmi korábům Ustrašení Žaponci snažili se, aby přiměl americké loďstvo k odplutí, ale Perry nepovoli a žádal důtklivě, aby bylo Zaponsko americkému obchodu přístupno. Rozhodné jeho počínání vedlo k cili a rokem tím byly Američanům vy- kázány za obchodní stanoviště přístavy Šimoda a Hakodate. Po čem jiní národové marně toužili a Portu- galci a Španělové s křížem v ruce usilovali, t lehce a slavně podařilo se komodoru Perrymu. jenž netušené půváby zámořské té ostrovní řiše celému světu odhalil a volnou plavbu do kouzel. ného Žaponska zahájil. Dne 31. března t. r. bude tomu padesáte let. Čeho domohla se Unie americká, domohly se potom i mocnosti jiné. Rusové byli mez prvními. Zaponsko probouzelo se ze své odloučenost velmi rychle a chápale se novot evropskýeh chvatně, nešetříc ani starých chrámových zvonů aby jich užilo k výrobě děl. Ještě výhodnější smlouvy uzavřel se Zapon skem americký konsul Harris a získal pro dovo- lené návštěvy obchodní i jiné přístavy. Zástup- cové Unie, Ruska a Francie šli svorně ruku v ruce.
Perry Američan Šimoda Španěl Rus Harris Hakodate Rusko Francie
25 article
Zaponský lid těžce zvykal evropským mra- vům tam přinášeným a hájil své obyčeje sečnou zbrani. Mnohý Evropan zaplatil své počínání ži- volem, choval-li se v říši mikadově vyzývavě. Skutky takové vzbudily nové spory mezinárodní a říše žaponská odpykala je velikými pokutami. Aby nenávist k cizincům byla zmírněna, bylo třeba přísných opatření úřadních. Stalo se tak po slovech moudrého knížete, jenž sám radil mikadovi: „Bylo by hotové neštěstí, kdybychom se nadále před ostatními zeměmi zavirali. Nebot což jest naše říše proti pěti dílům světa? I kdy bychom se všichni svorně spojili a cizince vy- puditi chtěli, byli bychom přece slabi a jistě by- chom byli od nich jako taška na kusy roztřištěni Illasy, které se ozývají, abychom vyhnali cizince ze země, pocházejí od těch, kteří dovednosti sehopnosti bílého plemene ještě nepoznali.“ A Žaponci pojednou počali se učiti anglieky francouzsky a německy, nastupovali cesty do Evropy a navrátivše se, stali se průkopníky evropské civilisace ve své vlasti. Nový převrat na prospěch proudů evrop- ských stal se, když mikado Komei zemřel a vlády v zemi ujal se jeho syn Mucuhito jakožto žapon- ský císař v posloupnosti 121. Světská moe tehdejšího šoguna přešla dnem 7. února 1869 do rukou mikadových, a od té doby nevládne v Zaponsku nad vojskem již šogun, ale svrchova- ným pánem světským i duchovním jest císař. Náhlý převrat vladařský přivodil mezi len ními knížaty jitření, nespokojenost a vzpoury ale rebelové byli brzy od císařského vojska po kořeni a neškodnými učiněni,
Evropan Mucuhito Evropa
26 article
Obratem vladařským vzal na se mikadův dvůr jinou tvářnost, přizpůsoboval se dvorům západoevropským, a dne 6. listopadu 1868 po- čalo se v Žaponsku vládnouti dle nově periody, označované jménem meiži, t. j. vladařství osvícené. Téhož roku byla mikadova residence přeložena z Kiota do Jeda, kteréžto město na- zváno jest od té chvíle Tokio, t. j. město vý- chodní. Nastolení žaponského císaře Mucuhita bylo oznámeno cizím mocnostem a počátkem r. 1869 byli zástupcové dvorů přijati v audienci. Když pak mladý císař vykonal ještě pouť do Kiota přinesl zesnulým předkům obvyklé oběti, ože- nil se. Dne 2. října 1871 zjevil se mikado i veřejně na ulici a jel v otevřeném povoze. Ale povoz nebyl již tažen po starém zvyku párem volů, nýbrž párem krásných koní. Na všech těch ce- stách byl císař uctivě pozdravován, ale hlasatel již nevyvolávali obvyklá slova: Šita-ny-iro! pad- něte (na kolena)! Také půvabná císařovna Haruko zjevoval se před světem a přijala r. 1873 poprvé dámy cizích vyslanců v audienci. Nová éra zapouštěla své kořeny v Žaponsku stále pevněji a z rezavých barbarů stali se po- jednou páni, jimž neříkalo se jinak, než s en- sei nebo i čin- san, t. j. vážený učenee. Zrušiv mnohé privileje mocných daimiů, stal se císař miláčkem lidu a naklonil si ho ještě více, když dal národu konstitucí. V měsíci listo- padu r. 1890 zasedaly v Tokiu poprvé oba par- lamenty. Slavné vítězství ve válce s Čínou vyneslo Žaponsku tolik peněz, že se mohlo vyzbrojii nejlepšími obrněnci na moři a odvážiti se války. snad již právě započatě.
Mucuhito Kiota Tokio Čína