2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
8. ledna 1904.
5
article
mezi obstrukeí a prostou opposicí. V této straně
koluje pověsť, že postavení Tiszovc jest ve Vidni
otřeseno, protože svým passivným odporem prot
obstrukci depouští se téže chyby, proti které
brojil za Szella, žádaje rozhodné potírání ob
strukce. Ugronovci se usnesli pokračovati
v obstrukci i při podrobné rozpravě o branecké
předloze, tak že promluví dle možnosti všichni
při každém jednotlivém odstavci této předlohy
Tím se odvod v Uhrách za rok 1903 oddaluje
na dobu neurčitou a kdo ví, bude-li možno jej
provésti od 1. února do 8. března, jak nařizuje
nejnovější, již osmé odročení tohoto odvodu.
Ze Lvova, 5. ledna. (Vyzvědači?)
Místní list přemyšlský sděluje, že v tamním kraj
ském soudě vede se už delší dobu vyšetřování
s dvěma osobami, podezřelými, že konaly vyzvě
dačské služby Rusku. Obvinění jsou Sylvest
Markiewicz, jenž nedávno vystoupil z vojenské
služby a Leo Savčinský, losník u hr. Zamojského
Markiewiez jezdíval prý často do Ruska a by
zatčen na hranicích před samým odjezdem do
Ruska. Savčinský byl zatčen v době honu. O jaké
podezření tu běží, není dosud známo.
Sylvest Markiewicz
Savčinský
Zamojský Markiewiez
Uhry
Lvov
Rusko
6
article
Ze Záhřeba, 5. ledna. (Z hospodářské
činnosti hr. Khuena.) Zajímavé vzpo-
mínky na hospodářskou činnost hr. Khuena-
Hédervára obsahuje rozhovor posl. dra. Vrbaniče
s jedním zdejším novinářem. Jsou tomu asi dva
roky, když Chorvatská spořitelna, jež trvá od
r. 1845 a spravuje úspory tisíců a tisíců Chor-
vatů, chtěla vydávati zástavní listy. Do té doby
zástavní listy vydávala jen chorvatská Hypo-
teční banka — ústav vládní. Hr. Khuen, aby
ústav sobě podřízený zbavil konkurence ústavu
neodvislého, neváhal vypověděti Spořitelně pod
zámínkou nejmalichernější 14 millionů korun.
t. j. třetinu všech vkladů, a kdyby se Spořitelna
nebyla vzdala úmyslu stran zástavních listů, byl
by se její pád stal nezbytným. Nejnápadněji je-
la se péče bývalého bána o hospodářský roz-
květ Chorvatska v politice tarifové. Železniční
tarify upraveny tak, že dovozné z Cho
vatska neb přes Chorvatsko jes
všude nepoměrně větší, než z uherskýeh
stanic a hlavně z Pešti. Tak platí se na př. za
100 kg rychlozboží ze Záhřeba do Vídně 689 h.
kdežto z Kečkemetu do Vídně (táž vzdálenost)
jen 347 h. Za vagon ovoce z N. Sadu do Bohu-
mína platí se 342 h, ze Záhřeba do Bohumína
při stejné vzdálenosti až 940 h. Dovoz zboži
z Terstu a z Rěky přes Záhřeb dc Sarajeva jest
lacinější, než ze Záhřeba do téhož Sarajeva.
Vrbanič
Khuen
bůh
Záhřeb
Hradec
Chorvatsko
Pešť
Vídeň
Kečkemet
Bohumín
Terst
Sarajevo
KhuenHédervár
tečný banka
kg
7
article
České zboží dopraví se přes Terst laciněji do
Bosny než přes Záhřeb atd. Přímo odstrašujíeí
jest případ s městem Zemunem, ležicím naprot
Bělehradu. Zemun se nabízel, že vystaví jatky,
v nichž se bude porážeti dobytek dovážený ze
Srbska. Poněvadž uherská vláda si přála všechen
obchod se srbským dobytkem soustřediti v Pešti,
hr. Khuen zamítl návrh města Zemuna, nedo-
volil tam zříditi jatky, z nichž by chorvatské
město bylo mělo zisk asi ročních 150.000 Ka
způsobil, že zemunští řezníci, chtějí-li porážeti
srbský dobytek, musejí jej kupovati v Pešti
Jsou to smutné památky na dvacetiletou vládu
bána hr. Khuena-Hédervára.
Khuen
Terst
Bosna
Záhřeb
Zemun
Bělehrad
Srbsko
Pešť
Zemuna
8
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 7. ledna.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 7. ledna.
Manifest bulharské opposice k národu.
Opposiční poslanci bulharští, vypuzeni vládn
většinou z národního sobrání, obrátili se k ná
rodu následujícím manifestem:
Události, které se v naší vlasti odehrávají
od 2. května, musily náš politický život dovést
do nebezpečného napjetí.
Pro bulharské občany bylo překvapením,
že nynější vláda ujala se úřadování v tak kri
lické a osudné chvíli.
Lidé postavení v čelo státní správy jali
se ihned nohama šlapati ústavu, rušíce a hrubě
porušujíce zákony. Nezákonitosť povýšena n
systém: nesmyslné rozehvacování státních peně
prohlášeno za nejvyšší vlasteneckou povinnost,
a bezohledný terror stal se duší nového režimu.
A v té době, když veřejné svědomí byl
omráčeno hroznými řežemi a ohavným potupe
ním bulharských státníků v Trnové a Staré Zá
hoře, jež nic nezadaly zvěrstvům makedonským,
za tak pokleslé nálady bulharského obecenstva
dne 22. října byly provedeny volby, které se
ukázaly krutým výsměchem ve tvář ústavnímu
způsobu vlády.
Za takových okolností bylo možno předví-
dati, jaký bude výsledek voleb, a tak se i stalo.
Ačkoli skutečná národní vůle projevila se př
těch volbách velmi slabě, přece skupina 45
opposičných poslanců, zvolená na vzdory nej-
hrubšímu násilí, doufala, že jí bude možno po-
kračovati v národním sobrání v boji, započatém
už před volbami.
Tato skupina poslanců přišla do sněmovny
s věrou v dobro, hotova bojovati proti hnilobě.
jež zachvátila náš společenský organism, proti
vítěznému násilnietví, proti nesmyslnému plýt-
vání státními penězi a hájiti podkopanou úctu
k zákonům a pořádku v zemi.
Praha
9
article
Při rokování v národním sobrání opposice
vedla si jak mohla mírně; tlumila svůj smělý
a pravdivý hlas jen proto, aby nebyla nucena
vystoupiti z rámce zákonitého boje s vyděrač-
ským násilnietvím ministrův a jich přívrženců.
Ale již v prvém sezení národního sobrání
na pouhý pokyn s ministerské tribuny zrušen
byl platný dotud jednací řád, jenž úplně zaru-
čoval svobodu rokování a byl vnucen jednae
řád nový.
S ministerské tribuny bez ustání a sou
stavně sypaly se na opposičné poslance urážky.
klevety a hrozby, a debaty tím způsobem změ-
nily se v sprosté nadávání a skandály. Kvestoři,
výslovně ustanovení k tomu, aby se drali, na-
padali na řečníky opposice, pokoušeli se bíti je
a konečně dopustili se strašného skutku: vložili
ruku na jednoho z našich soudruhů a prohřešil
se proti poslanecké nedotknutelnosti.
Avšak před rozechvěným svědomím oppo-
sičných poslanců stálo něco jiného než ctižádost
a tělesná bezpečnost jednotliveů: do národního
sobrání vnesena byla řada návrhů zákonů, ma-
jících osudný význam pro nynější i budoue
hospodářské položení naší vlasti, a my pokládal
za svou svatou povinnost bděle státi na svém
místě, kam nás povolala důvěra voličů a vyslo-
viti své mínění.
Příliš veliké úvěry, žádané od národníh
sobrání, a nad míru zveličený rozpočet nevy-
hnutelně musejí za sebou přivléci nepřekona
10
article
telné nesnáze pro stát i národ — nové těžké
daně, jež na dlouhá léta by zdržely náš hospo-
dářský pokrok.
Vládní návrhy zákonů o prodeji ve pro
spěch státní pokladny obecních drah, o nových
daních z vinných výrobků, z ovoce a tabáku
návrh zákona o branné moci knížectví, vše to
bylo na programu národního sobrání a vyžado-
valo pečlivého a kritického přetřesu.
Avšak, když sobrání přistoupilo ku přetřá-
sání těchto osudných otázek, většina národníh
sobrání dne 25. prosince ve chvíli, když oppo-
sice byla ve sněmovně nepřítomna následkem
známého skandálu, povolila ministru vnitra úvěr
200.000 fr., jenž je mu dán k libovolné dis-
posici, aniž je povinen z něho složiti účet. Hne
na to k návrhu ministrů vojenství, vnitra
spravedlnosti neočekávaně zrušen § 14. jedna-
cího řádu, jenž zabezpečoval poslancům jistou
svobodu slova. Bylo patrno, že šlo o úplné
umlčení opposice, o to, aby jí vyrvána byla
jediná zbraň: slovo.
Po tak radikálném převratu ve vnitřníe
pořádcích sněmovny stalo se bezúčelným, aby
opposiční poslanci byli přítomni v národním so
brání. Nemajíť žádné možnosti vykonávati man
dáty, které jim svěřili bulharští voličové, ktet
je zvolili do sobrání s nasazením svých živolů
Proto podepsaným poslancům opposice ne-
zbylo nie jiného, než vzdalovati se schůzí ná
rodního sobrání, o čemž učinili jednohlasné
usnesení.
Oznamujíce to bulharskému národu, sklá-
dáme se svých beder všechnu zodpovědnost z
následky na ty, kdož konají a dopouštějí ne
slýchané porušování ústavních práv vlasti.
(Následují podpisy všech opposičných po
slanců.)
obecní dráha
11
article
Ruský plukovník pod policejní dohlídkou
v Bulharsku.
Do Sofie přijel ruský plukovník Benderev
Bulhar, jeden z těch důstojníků, kteří v letecl
80. s trůnu svrhli a ze země vyvezli Alexandra
Battenberského. Na knižete Ferdinanda přichod
Bendereva účinkoval tak, jako na dokonávajícího
příchod zřízence pohřebního ústavu. Ihned na
řídil, aby plukovnik Benderev dán byl pod po-
licejní dohlídku. Dva policisté dnem i nocí stojí
na stráži před domem, kde Benderev bydlí,a
zapisují jména všech, kdo do domu veházejí
vycházejí. Kromě toho dva tajní neustále za
ním chodí po ulicích a zaznamenávají, kdo se
s ním zastavil nebo s ním se pozdravil.
Proti opposici nelze v Bulharsku vládnouti.
Klackářská většina bulharského národního
sobrání vypudila sice odtud rusofilskou oppo
sici, ale sama dokazuje, že ničeho jiného neum
a pro nic jiného nemá smyslu, než pro páchán
násilí. Ke klidné parlamentské práci naprosto není
»Den« prohlašuje, že rozpočet na r. 190
byl přijat nezákonným způsobem. Bylo zapo
třebí přilomnosti nejméně třetiny všech poslanců
t. j. 60, aby se mohli o budžetu platně usnésti
avšak dostavilo se jich pouze 42, ministři mez
Opposičný tisk bulharský následkem toho
žádá, aby vláda vnesla návrh rozpočtový do
sněmovny ještě jednou; neučiní-li tak, odpověd-
nost za nezákonité hlasování padne na ni.
nimí.
Benderev
Battenberský
Ferdinand
Bulharsko
Sofie
12
article
Jak Japonsko roste.
Tokijský dopisovatel »Vostočného Věstníka
uvádí zajímavé číslice o tom, jak narostly v po
sledním desítiletí státní síly Japonska.
Roku 1893 Roku 1902
24.794 čtv. m. 27.06/ čtv. m
41,388.314 duší 44,805.937 duší
85,883.080 ien
221,237.840 ien
293,519.624
540,393.525
89,712.864
258,303 065,
37.267.418 koků
47,713.166 kok
3,712.213 kip
8,078.166 kip
66,667.150 .
206,773. 931
315.993
62,751..795
Japonsko
13
article
Území . . .
Obyvatelstvo.
Obyčejné státní
důchody
Státní dluh.
Vývoz . . .
Rýže . ..
Vývoz surového
hedbáví.
Výroba bavlny
Vývoz bavlněné
příze . .
Výroba kamen-
ného uhlí
Vývoz kamen-
ného uhlí
Železnice
Vodní obsah
parníků
Telegrafní sít
Pravidelné voj
sko
Válečné loďstvo
14
article
3,319.601 tuna
8,945.736 tun
1.506 545 tun
2,927.764 tuny
2.039 mil
4.115 mil
110.205 tun
605.122 tuny
12.034 ri
45.494 ri
63.368 m.
150.000 m.
61.287 tun
252.180 tun
mil 4.115
m . 150.000
15
article
Z Panamy.
V nové panamské republice provádějí se
právě národní volby, které mají klidný, řádný
průběh. Dosud měly při nich vždy hlavní slovo
kruhy vojenské, což nyní úplně zamezeno.
Panamský vyslanec ve Washingtoně, Bu-
neau-Varilla, odstoupí a odebere se do Paříže.
Stane se tak ovšem, až senát ve Washinglone
schválí průplavní předlohu, což i při trvalé
obstrukci strany demokratické, jak se soudí.
dlouho trvati nebude.
Belgické vojsko — bez práce.
Mimořádné poměry nastaly v belgickém
vojsku od doby, kdy nabyl v Belgii platnosti
nový branný zákon, na základě jehož propou
štějí se vojíni, sotva že se jen poněkud vycvi-
čili, pro úsporu na více neděl na dovolenou.
Belgický vojín za dovolené nedostává ovšem
stravy, ale ani žoldu, čímž státní pokladna z
četných a hojných případů dovolené velice
ušetří a proto se »úsporného« tohoto prostředku
v Belgii výdatně používá. Za vánočních svátků
a ještě dnes jest na př. více nežli polovina
vojínů belgické armády na dovolené; když před
nedávnem konati se měl v Brusselu pohřeb
vévody Urselského, musili se vojíní povolati
rychle z dovolené, aby brusselská posádk
mohla v dostatečném počtu doprovoditi před-
sedu senátu na poslední jeho cestě. Poměry
tyto zavdávají podnět k častým stížnostem,
zejmena v hlavním městě Belgie, a před Váno-
cemi podali oba liberální zástupci Brusselu ve
sněmovně, Huysmans a Hymans, ve věci tétc
dotaz na ministra vojenství, ale bezvýsledně.
Urselský
Hymans
Panama
Washington
Paříž
Belgie
Brusel
16
article
Ministru vojenství Cousebantovi, kterého dotaz
přivedl do nemalých rozpaků, pomohla kleri-
kální většina sněmovny a věc pak zůstala opět
při starém. Novou akci proti hromadné dovo-
lené ve vojsku zahájil pak brusselský purkmistr
liberální senátor Demot, jenž, jak z jeho kroku
zřejmo, není marně považován za , muže vtip-
ného a sarkastického. Purkmistr Demot zasla
ministru vojenství k Novému roku následujíet
pozoruhodný dopis: »Pane ministře! Obdržei
jsem od vojínů z Brusselu, jež jste poslal
domů a kteří následkem toho jsou bez práce
oetli se v bídě, prosby za podporu. Vojíní prosí
za podporu z fondu pro dělníky bez
práce, který mi městská správa dala k dis-
posici, bych uděloval z něho podpory při
nezaviněné nezaměstnanosti. Nežli
tyto žádosti dám prozkoumati, žádám Vás.
byste mně neprodleně sdělil, není-li ve Vašem
departementu úvěru, z něhož by se těmto li-
dem pomohlo. Je-li tomu tak, pospiším si
prosby vojínů Vám zaslati. Znamenámse
atd. . . .
Cousebant
Demot
Brusel
17
article
Poláci v Prusku.
Němci v sousední říši jsou opět znepoko
jeni a rozčileni novým prý rozmachem velko
polské myšlénky a jejím přenesením i na Ma
zury, na něž dosud byli zvykli pohlížeti jak
na klidné, trpělivé beránky.
Podařilo se jim před časem zničiti knih
kupce a nakladatele Bahrka v Lycku a mařiti
po delší dobu všechny snahy Poláků, aby zjed-
nali si za tuto ztrátu náhradu v některém jiném
městě mazurském. Nyní konečně získali Poláci
německé knihkupectví a nakladatelství Salew
ského v Osterode, které koupil Polák p. Pospie
szynski, jenž vydal již Salewského dosavadní
německý kalendář i v polském jazyku. Již
v tomto činu spatřují Němci nový prostředek
k zachránění Mazurů před poněmčením a vy
vozují to z obsahu kalendáře, protože byl pol-
skými časopisy pochválen. Dle nářku Němeů
založen bude nyní v Osterode pro Mazury také
časopis se snahami prý velkopolskými a druhý,
menší, v kraji ortelsburském. Podniky tyto
financuje prý — dle tvrzení Němců — zvláštní
varšavská společnost s advokštem Oszchowským
a knihkupcem Glassem, u Mazurů velice obl
beným.
Polák
Němec
Lycko
Mazur
Glass
Prusko
Ma
Osterode
Salew
18
article
Dělnická otázka v jižní Africe.
V Pretorii vyhlášeny byly včera podmínky.
za kterých povoliti se má najímání mimoevrop
ských dělníků pro jihoafrieké doly. Povoluje se
jimi doprava dělníků jen z míst, nalézajících se
jižně od 12 stupně severní šířky. Dovoz bude
v zájmu dělníků přisně kontrolován a ustano-
veny jsou přísné předpisy o jejich dopravenído
domova po uplynutí pracovní smlouvy. V pod-
mínkách se dále pravi, že žádná z nich nečel
proti dovozu pracovních sil z britské Indie
k práci na železných dráhách. Z Londýna s
dnes dodatečně oznamuje, že vyhlášení těchto
podmínek má pouze za účel, aby seznalo se,
jak posuzovati je bude veřejnost. K platnosti
jejich jest ovšem ještě třeba, by schváleny byly
zákonodárným jihoafrickým sborem. O Čiňanech
nečiní se v podminkách žádná zmínka, ale z je-
jich znění jest zřejmo, že mezi nevzdělané
mimoevropské dělníky, kteři za podmínek ve
vyhlášce obsažených do jižní Afriky se pouštějí
počitáni jsou i Číňané.
Naturalisace Rusů v Německu.
»Frankfurter Zeitung« oznamuje z Mni-
chova, že říšský kancléř německý obrátil se
u příležitosti zvláštního případu na vlády spol
kových států se žádosti, aby nenaturalisovaly
Rusů, kteří byli vypovězení, aneb kteří nejsou
politicky zcela nezávadní.
Francie a Brasilie.
Pařížská »Agence Havas« oznamuje z Ri
de Janeiro: Úřadní list uveřejňuje diplomatickou
korrespondenci mezi francouzskou a brasilskou
vládou při vyjednávání o novou obchodní
smlouvu. Jelikož Francie na její znění, Brasilií
navržené, nepřistoupila, vyjednávání se zmařilo
a oba státy mají v obchodních stycích úplnou
volnost.
Číňan
Rus
Havas
jižní Afrika
Indie
Londýn
Německo
Francie
Brasilia
Ri jít Janeiro
19
article
K poměrům státního úřadnictva
horního.
K poměrům státního úřadnictva
horního.
(Dr. P.) Kdyby se dnes mělo souditi na
vážnosť a stálosť základů tohoto státu z té okol
nosti, kterak se zachovávají státní základní zákony
věru že dopadnouti by musil úsudek tak, že
stát nemá již žádných základů, poněvadž se dnes
téměř ani jediné ustanovení oněch zákonů n
zachovává.
Zvlášť dávno vypadl z užívání a platnosti
článek 3. zák. ze dne 21. prosince 1867 č. 142
ř. z., jenž zní, že veřejné úřady pro veškeré
státní občany stejně přístupny jsou.
Německá byrokracie, hovící si v teplýeh
posicích vídeňských, učinila zvlášť tomuto zá-
konu konec, aby neztratila chleba a vidíme
proto, ať podíváme se na kterýkoliv status
úřadní, že státní úřady nejsou všem občanům
stejně přístupny, nýbrž že ani jednotlivé třídy
státních občanů dle nynější praxe nemají stejn
možnosti dosíci určitých úřadů, i když všem
veřejným i tajným předpisům kvalifikačním vy-
hovují.
Chci poukázati zde na křiklavé poměry ve
stavu c. k. horních úřadů, podléhajících c. k
ministerstvu orby.
Ve stavu tomto jest od roku 1903 syste
misováno 101 úřadních míst a sice: 4 horní
hejtmani, 16 vrchních horních radů, 15 horních
radů, 27 vrchních horních komisařů, 23 horní
komisaři, 10 adjunktů a 6 elevů.
Podle národnosti jsou: horní hejtmani
3 Němci (Vídeň, Praha, Celovec) a 1 Polák
(Krakov)
16 vrchních hor-
ních radů . . 2 94
15 horních radů — 12 2 1 — .
27 vrchních ko-
misařů . . . 5 10 9 — 2
23 horní komis. 5 13 4 — 1 —
10 adjunktů . . 2 7 1 — — —
6 elevů . . . 1 4 — — —
úhrnem 15 Čechů, 55 Němců, 20 Poláko
1 Chorvat a 3 Slovinci.
doktor
Polák
Čecho
Němec
horní rada
Vídeň
Praha
Krakov
Chorvat
20
article
Pokud se týče jednotlivých úřadů, jest po-
měr následovní: V ministerstvu orby jsou při
děleni: 2 min. radové, 2 vrchní horní radově,
2 radové, 3 vrchní horní komisaři a 2 komi-
saři. Z těchto není ani jediný Čech, jeden
vrchní horní komisař jest Slovinec, jeden horní
komisař Polák; ostatní jsou vesm ěs
Němei.
Při horním hejtmanství v Praze horní hejt-
man a tři vrchní horní radové neznají docela
nic česky (jeden z nich mluví česky pouze lámaně).
Horní hejtmanství ve Vídni, jemuž podřizena
jest také Morava a Slezsko, obsazeno jest vý-
hradně Němci a jedním Polákem; tamější horní
inspektor neumi slova českého, ačkoliv dělnicivo
horní v obvodu tom jest téměř výlučně české
a polské.
U revírních úřadů v král. českém, kdež
hornictvo rovněž nejvíce z Čechů záleží, jest
co do jazykové a národnostní kvalifikace c. k.
horních úřadníků stav přímo žalostný: správeové
v Praze, Teplicích, Mostě, Chomutově, Sokolově,
Lokti, Kutné Hoře a Stříbře jsou Němci a toliko
při revirním úřadě v Praze a v Sokolově jest
po jednom konceptním úřadníku Čechu.
Polák
Němec
Čecho
Čech
Čechy
Praha
Vídeň
Morava
Slezsko
Teplice
Most
Chomutov
Sokolov
Kutná hoře
21
article
Není pak divu, že u těchto úřadů jedná
se s českým horníkem pomocí tlumočníka, že
se sepisují německé protokoly při výslechu lidí,
již slova německy neznají a že proto docházl
k tak častým omylům a překvapujícím vyří-
zením, s nimiž tak často se selkáváme. I kdyžje
dobrá vůle vyřizovati správně a rychle, jde to
těžko, nezná-li se jazyk horníka, o jehož bídný
život se jedná; což teprve, je-li atmosféra
úřadní naplněna takovou nevolí, která se pro-
zrazuje při přijímání elevů.
Nedávno hlásilo se za elévy pět dobře kvali-
fikovaných kandidátů; tři z nich však byli od-
mítnuti, i bylo jim v ministerstvu zcela nepo-
krytě řečeno, že jim vadí, že jsou Češi. Něme
se berou šmahem a nápadno jest ještě při jtom,
že kandidát německý pošle se do prakse do Mo-
stu, kdežto pro české kandidáty nezdravá Idria,
nebo nejvýše ještě Tyroly k výcviku přihodnými
se uznávají. Tyto skutečnosti a hořejší číslice do-
kazují jasně, že v ministerstvu orby platnost
státního základního zákona naproti Čechům ne-
uznávají a že i tam řídí se především snahou,
důležitější centrální místa reservovati německému
úřadnictvu.
Tímto duchem ovládána jest také veškerá
agenda v centrálních místech, o níž svědčí,že
za úřadní znalce k důležitým horním komisím
zváni bývají diletanti, že za závodní správce s
potvrzují lidé bez approbace, že trpí se za správe
hor cizozemci atd. a všeobecně ignorují se od-
borníci, v celém světě na slovo vzatí: »Tito jsou
Češi, onino ovšem Němci!«
Čech
Čecho
Němec
22
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Volba poslance do zemského sněmu
král. českého ve skupině měst Německý Brod,
Humpolec a Polná za zvěčnělého dra. Eduarda
Brzoráda byla včera vykonána. O výsledku
obdrželi jsme tyto telegrafické zprávy: Z N
meckého Brodu. Naše město volilo 383
hlasy stranou svobodomyslnou kandidovaného
dra. Ant. Rezka, býv. ministra, protikandidát
jeho, Klofáč, obdržel jen 80 hlasů, ostatní
hlasy roztřištěné. — Z Humpolce. Bývalý
ministr dr. Ant. Rezek obdržel 214, Klofáč 78
hlasů. — Z Polné: V našem městě hlaso-
valo pro dra. Rezka 66, pro Klofáče 124 voličů.
Výsledek: zemským poslancem zvolen dr.
Ant. Rezek 663 hlasy, společný kandidát oppo
sičních stran J. V. Klofáč dostal 282 hlasy.
— Národní rada česká. Ústřední výbo
Národní rady konal dne 6. t. m. řádnou svou
schůzi za předsednictví dra. Herolda a přítomn
byli členové výboru a náhradníci pp. dr. Baxa,
dr. Dvořák za dra. Engla, Kubr, dr. Pospíšil
dr. Šole. Mimo to předseda odboru menšinového
pan F. A. Slavik a školského pan dr. Čela-
kovský, konečně zástupce Česko slovanské jed-
noly a studentského spolku »Svěpomoc«. Nej
prvé podal předseda pan dr. Herold zprávu
o vyřízení předešlých usnesení. Při té příleži-
tosti přijal výbor návrh, aby za účelem vypra
cování berní statistiky se stanoviska národního
a se stanoviska poměru obou národů v král
českém svolána byla zvláštní anketa odborníků
která by na jisto postavila zásady této stati
stiky a rozdělení práce. Potom vyřízeny záleži-
tosti ve příčině součinnosti se studentským
spolkem »Svépomoc« a Česko-slovanskou jed-
notou. Z došlých dopisů vzaty byly na vědomí
přípis České národohospodářské společnosti, řed.
Brzorád
Rezek
Klofáč
doktor
Antonín
214
J V Klofáč
Herold
Baxa
Dvořák
Engl
Kubr
Pospíšil
Šole
Slavik
Herold zpráva
německý Brod
Humpolec
Polná
mecký Brod
Rezek
národní rada
23
article
V. Praska a kroužku Vosykova, kteréžto
poslední odkázány příslušným odborům. Dále
přednesl předseda pan dr. Herold jména měst
a okresů, které jmenovaly své důvěrníky
Plzenec, Brandýs n. Orl., Nový Knín, Lysoleje.
Sobotka okr., Pelhřimov m., Švihov, Příbran
okr., Veselí n. L. okr., Pardubice okr. a ktere
slíbily neb zaslaly roční dar: Příbram okres
Veselí n. L. okr., Plzenec, Brandýs n. Orl.
Velvary okr., Mnichovo Hradiště m., potom pp
J. Skalička, Fr. A. Slavik, rada Kubín, poslane
Kubr, obé došlo od poslední schůze. Dále ro
kováno o návrzích odboru menšinového a uči-
něna přiměřená usnesení, která budou sdělen
menšinovému odboru.
— Bídný konec afféry prof. Dittricha.
Našemu odpovědnému redaktoru bylo včera od
poledne dodáno následující
Pr X 202
Usnesení.
Přípravné vyšetřování proti p. Josefu Anýžovi
spol. pro přečin urážky na cti vedené spáchané uve-
řejněním článku »Affera univ. prof. Dittricha« v čísle
67 periodického časopisu »Národní Listy« ze dne
9. března 1903 zastavuje se dle § 109. tř. ř., jelikož
žalující p. Dr. Pavel Dittrich podáním ze dne
3. ledna 1904 — od dalšího stíhání upusti
a návrh učinil, aby přípravné vyšetřování zastaveno
bylo.
C. k. zemský co trestní soud v Praze
X. odděl. dne 5. ledna 1904.
Vyšetřující soudce :
Dr. Švorčík.
V Prasek
Vosykův
doktor
Herold
Veselý
A Slavik
Kubín
Kubr
profesor
Dittrich
Anýž
Pavel Dittrich
Švorčík
Plzenec
Brandýs
Orlický
Nová Knín
Lysolea
Pelhřimov
Švihov
Pardubice
Příbram
Velvary
mnichův Hradiště
Skalička
Francie
Praha
24
article
Naše nejupřímnější politování panu prof.
Dittrichovi, který stojí před světem souzen
bez soudu, ve kterémž vystoupiti měl jako
žalobce, a který končí pronesením rozsudku jim
nad sebou samým. Opakujeme výslovně, že sto-
jíme na celém obsahu článku »Afféra universit-
ního professora Dittricha« i co do rozsahu i co
do podrobností, že neodvoláváme z něho ani
písmeny a že professor německé u ni v er
sity dr. Dittrich od dalšího »stíhání« ustoupi
jenom z obav před důkazem pravdy o svých
machlech v Úrazové pojišťovně, který takto způ-
sobem nejeklatantnějším a nejstručnějším sám
podává. Vedle návrhu námi obviněného pro
Dittricha, který navrhuje, aby přípravné vyše-
třování proti nám bylo zastaveno, při čemž sám
z hloubi srdce nebesům a jiným pozemským
mocnostem děkuje, že bylo vyšetřování proti
němu zastaveno, úžasně vypadá stylisace »usne-
sení«, kteréž mluví o urážce na eti s pá-
chané .
— Český komitét norimberského sjezdn
pro školní hygienu se rozešel. Nový doklad
neslýchaného německého strannictví podán byl
v těchto dnech ve příčině norimberského sjezdu
pro školní hygienu. V Praze utvořil se zvláštní
český komitét, sestávající ze zástupců obce
pražské, lékařských spolků a korporací, který
měl zastupovati český národ na kongresu. Jaké
bylo však překvapení, když k zastupování celého
království českého a markrabství moravského byl
místodržitelstvím určen zástupce něme-
ckého komitétu pražského. Poněvadž také
česká universita a lékařské komory česká sekce
byla při arranžování sjezdu vůbec opomenuta,
spatřili v tom členové českého komitétu zřejmý
projev nepřátelství a proto se usnesli na roz-
puštění komitétu. Český národ na norim-
berském sjezdu pro školní hygienu nebude tudí
zastoupen.
profesor
Dittrich
doktor
Praha
Affér univerzita
lékařský spolek
český univerzita a lékařský komora
25
article
— Ve včerejší schůzi zemského výbor
král. českého vyřízeny byly mimo jiné tyto
záležitosti: (Zemské finance.) Zemský
výbor zvolil komitét, v němž zasedají členové
z. v. dr. Škarda, hr. Schönborn a dr. Eppinger,
kterýžto komitét převzal úkol podati zem. vý-
boru návrhy, jakým způsobem mohl by býti
snížen schodek v zemském rozpočtu pro letošní
rok vzniklý a nijak nehražený. Jak známo, ob-
náší schodek ten 111% mill. korun. Komitétfi-
nanční měl koncem minulého týdne schůzi,
v níž učinil několik usnesení. Návrhy finančního
komitétu, pokud se týkají financi zemských,
předloženy byly zemskému výboru. Znějí takto:
1. Všecky položky »Potřeby«, zařadéné již do
rozpočtu pro r. 1904, buďtež důkladně pře-
zkoumány v tom smyslu, zda je možno, aby
byly buď sníženy, po případě vůbec vynechány.
nebo výplata jich byla odročena. V obou smě-
rech má jeden každý odbor zemského výboru
připraviti rozsáhlé, podrobně probrané a dle
kapitol, titulů a článků zemského rozpočtu se-
stavené návrhy, jak pokud se týče snížení roz-
počtových položek, tak pokud jde o odložení
výplaty. Všechny tyto návrhy buďte do 1. února
t. r předloženy finančnímu komitétu zemského
výboru, nebo budiž mu podána zpráva, že ni-
čeho učiniti nelze. 2. Všecky položky » Potřeby«,
týkající se rozpočtu pro rok přiští, které by
byly rozpočteny částkou větší nežli v roce po-
sledním činil obnos snížený, nebo které by se
měly vřaditi do rozpočtu nově, buďtež sděleny
finančnímu komitétu k podání dobrého zdání
po stránce finanční a rozpočtové, dříve nežli
by se v mich stalo usnesení zemského výboru.
Škarda
Schönborn
doktor
Eppinger
Komitétfi
26
article
Pro plnou schůzi zemského výboru, kteráo
nich učiniti má usnesení, buďla předlaženy
úplně vypracované přednášky a také předběžné
spisy. 3. Vzhledem k sestavování rozpočtu, te
kajícího se staveb školských, vodních a želez-
ničních, jakož i jiných podniků stavebních, ne-
podnikaných samostatně penězi zemskými, do-
poručuje se ke zralé úvaze podnět, zdali a pokud
bylo by možno vyhnouti se zařaďování příspěvků
nebo subvenci zem. do rozpočtu na účely takové
— částky tyto bývají mnohdy veliké — tím, že
by si podnikatelstvo staveb zmíněných peníz,
rovnající se zemskému příspěvku, samo opatřilo
půjčkou, při které by země převzala pouze
placení těch úroků a té kvoty amortisační, která
by připadala na sumu, rovnou zemskému pří-
spěvku nebo subvenci. — Tyto návrhy byly
jednohlasně příjaty. — Mimo to konala se roz-
prava o zavedení nových daní zemských, jež
však dojednána nebyla; usnešeno však konati
další šetření. (Zpravodaj člen z. v. dr. Eppinger.)
— (Nár. divadlo.) Usneseno vyplatiti »Spo-
lečnosti Národního divadla« subvenci za poslední
čtvrtletí r. 1903. — (Zemská banka) ozná-
mila výplatní kurs kommunálních úpisů 983. —
Žádostem obcí Jungbundu a Oberaltstadtuv
okresu trutnovském za povýšení na městys usne-
šeno vyhověti. (Zpravodaj člen z. v. dr. Herold.)
— (Akee živnostenská.) Byl vysloven
souhlas se zřízením pokračovacích škol průmy-
slových ve Zbirově a v Mutějovicích. — Při-
jetí inventáře zemské řemeslnické školy ve
Volyni bylo sehváleno. — Byly povoleny sub-
vence na zřízení učednických besídek v Hradci
Králové, Nové Pace a Hradci Jindřichově. —
doktor
Herold
Jindřichův
spo
Mutějovice
Volyň
Hradec Králové
Nová Paka
Hradec
národní . divadlo
národní divadlo
zemský banka
27
article
Bylo schváleno provádění revise živnostenských
družstev, kterým byly opatřeny obráběcí stroje
a motory. — Byla poukázána subvence spole-
čenstvu živnosti stavebních a výtvarných v Par-
dubicích. — (Akce živnostenská.) Byl
projeven souhlas s odebráním obráběcích stroj
družstvu v Jablonci. Knihu Fr. Weignera »Pří-
ruční kniha pro živnostniky« usnešeno rozdati
živnostenským společenstvům. Subvence na za-
koupení strojů společenstvu živností oděvních n
Kladně byla povolena k výplatě. — (Škols tví
hospodářské.) Byla schválena koupě po-
zemků pro rolnickou školu v Litoměřicích. —
(Zemský fond sirotčí.) Byly povoleny
podpory na výchovu chudých sirotků a opuště-
ných dítek v okresích sedleckém, roudnickém,
unhoštském, mnichovohradištském, karlovarském,
falknovském a děčínském. — Bylo usnešeno
učiniti opatření, týkající se organisace domácího
opatřování sirotků a opuštěných dítek ze zem-
ského fondu sirotčího. (Zpravodaj vesměs člen
z. v. Adámek.)
— Objektivnost pana rytíře Wesselého.
Ke zprávě uveřejněné pod timto titulem dne
3. t. m. byla nám dle čl. 19. tiskového zákona
zaslána tato oprava: Není pravda, že ustanoven
byl rada vrchního zemského soudu Schroubek
personálním referentem vrchního soudu zem-
ského na pokyn ministerstva spravedlnosti; na-
opak pravda jest, že jsem vlastním rozhodnutim
svým, na něž nikdo vlivu neměl, radu vrehního
zemského soudu Schroubka, jenž jest národ-
nosti české, personálním referátem pověřil.
V Praze, dne 6. ledna 1904. President c.k.
vrchního soudu zemského: Wessely.
= Promoce. Pan Emil Franke, volontér c.k
universitní knihovny v Praze, byl dne 2. ledna veřejně
prohlášen za doktora filosofie,
Weigner
Adámek
Schroubek
Wessel
Franke
Jablonec
Francie
Kladno
Litoměřice
Praha