3
masthead
10. srpna 1904. Číslo 220.
4
article
jích, jež panstvím tureckým v Malé Asii otřá
sají málem tak, jako makodonské zmatkyv
evropském Turecku. Běží o reklamace Spoje
ných států, Portou do nekonsčna odkládané.
v příčině ničení majetku missionářův ameriekých
za armenských nepokojů, za něž vláda žádá za
zadosiužinění i hmotnou náhradu. Koncem m.
m. měl americký vyslanec Leistman v Caři
hradě slyšení u sultána. Tehdy, jak pravilo se
podal sultán uspokojivá prohlášení v příčině po
žadavkův amerických, ale tyto dny z Washing-
tonu rozhlášeno, že, jelikož ničeho ze slibu
sultánova nebylo splněno, vláda americká n
sytila se dalšího čekání.
Mezitím se ale poměry v Arménsku i na
dále horší. Na jedné straně není s to Port
čeliti povstaleckým četám arménským, na druhé
straně pak dopouští téměř bez odporu krvavé
výtržnosti kmenů kurských. Vyslanci ruský,
anglický a francouzský učinili opětně u Poriy
rozklady ve prospěch Arménů, kdežto konsulové
jejich v sandžaku mušském a vilajetu erzerum-
ském snažili se povstalecké hnutí zastaviti. Ale
marně, Porta měla pak proti stížnostem Arménů
jen jednu odpověď: zatýkání a vypovídání
i Arménů klidných, takže tyto dny patriarcha
Osmanion rozhodně proti tomu protestoval
Způsebí-li ale zakročení loďstva amerického po
lepšení těchto poměrů, dlužno pochybovati. Již
ale přítomnost silného amerického loďstva před
Smyrnou musí způsobiti řevnivost a nedůvěru
i jiných států v Orientu interessovaných, Anglie
především a — při známém stanovisku Yankceův
ke sporu rusko-japonskému — ještě více Ruska
Port
Armén
Yankcův
Asie
Turecko
Orient
Anglie
5
article
Smír mezi Hohenzollery a Cumberlandským
Smír mezi Hohenzollery a Cumberlandským
vévodlou?
List »Brunonia«, blízký vévodovi Cumber
landskému, dědici krále Jiřího, vypovězeného
roku 1866 Pruskem z trůnu hannoverského.
píše: »Vévoda Arnošt August vi, že po dějin-
ném vývojí věcí prosté obnovení starého stavu
jest nemožné. Jest hotov přinést
oběti, největší oběti. Ale jeho welfsk
krvi se příčí, prastarých práv bez všeliké ná-
hrady se zříci; nepokládá za mír, když jedna
strana ve prospěch druhé všeho se zřiká. Když
by však tento projev znamenal skutečně
i ochotu vévody, za přiznání panství nad
Brunšvickem, kdež zatím nastoleno bylo vladař-
ství pruské, zřící se Hannoverska, jest otázkou,
zdaliž obyvatelé tohoto království budou ho
tovi, zřící se všech nadějí do obnovy samo-
statnosti svojí?
Ministr hazardním hráčem.
Afféra oldenburského ministra Ruhstrata
byla pochována jen — na čas. Ruhstrat od-
mítl obvinění sebe z hazardních her v posled-
ním procesu přísahou Přísahal, že od 10
až 12 let již nehrál a před tím že nikdy ne-
hrával ve veřejných místnostech, nýbrž jen
v kasinu. Nyní tvrdí ale oldenburský »Residenz
bole« poznovu, že Ruhstrat hráv al až
do nejnovější doby v místnostech veřej
ných. Konservativní tisk oldenburský vyzval
nyní Ruhstrata, aby žaloval, ale tento se dosud
vzpírá.
Hohenzollera
Brunonio
Cumber
Jiří
Arnošt August
Ruhstrata
Ruhstrat
Prusko
Brunšvicko
6
article
Protektorát nad katolíky Východu.
Pařížský »Journal des Débats« uveřejňuje
přípis, v němž dovozuje se, že Vati-
kán není s to protektorát nad ka-
tolíky východu pouhým výrokem
papežským Franeii odňati, poně-
vadž protektorát ten spočívá na
smlouvách mezinárodních. Práva
Francie opírají se o kapitulace, uzavřenév
dřívějších dobách s několika sultány i na
smlouvě berlínské. Proto nemůže také pa-
pež protektorát ten přenésti na jiné státy, tím
méně, kdyžtě po podepsání berlínské smlouvy
Vatikánem přípisem kardinála Franchia projevii
souhlas s ujednáním o protektorátu nad kato
liky Východu. Kdyby tudiž měla nastati změna
v této věci, mohla by se státi jen novým sjez
dem států, jež byly na sjezdu onom zastoupeny.
Kdyby papež musil Portě činiti rozklady k vůl
něčemu, mělo by to cenu jen, kdyby byl roz-
klášterní: triviálka u Anglických panen na Male
straně, vzorná škola u Uršulinek a hlavní škola
u Piaristů. Krom toho byly triviální školyv
Karlíně, na Smíchově a Vyšehradě,
Přímý dozor nad pražskými hlavním
i triviálními školami, vyjma c. k. hlavní školy
měli faráři. Vrchní dozor příslušel hradčanské
mu kanovníku scholastikovi, v jehož zastoupent
visitovali školy pražské tři okresní dozorci školn
(kněží), jeden na Starém městě, druhý na Mal
straně a třetí na Novém městě.
Francie
Vatikán
Karlín
Smíchov
Vyšehrad
7
article
Zajímavo jest, co na Řezáčovy skromné
všelikou loyalitou k vládě obalené, ale ve svém
jádru přece pádné námitky odpověděly oba
úřadní orgány, »Prager Zeitung« a »Pražské
Noviny«. Že prý ve smíšených okresích an
scholasterie arcidiécese, ani c. k. školní radově,
nýbrž jenom uznaná potřeba a vůle rodičů
příslušné školní ředitele, faráře a učitele při-
měly, aby jazykové vyučování nynějším způso-
bem zařídili. Vůle rozumných rodičů a ohled
na možný zdar a úspěch dětí ve světě musí
prý v télo záležitosti mnohem více rozhodovati,
než přání toho či onoho přítele národa, který
jenom své mínění za správné má. . . Ten »ohle
na zdar a úspěch ve světě,« toť byl generální
a spolu kardinální důvod celého poněmčovacího
systému rakouského, pravý blíženec pruského
»dobrodiní německého jazyka.« Žalostné pak
bylo, že se k němu skutečně namnoze družila
»vůle rodičů« — obmezených arci, nízce spo-
kulujících a národně bezcharakterních.
Shora vyznačený stav pražského školstv
potrval až do roku 1862. Když se byla rokem
1861, po pádu absolutismu, správa obce praž-
ské dostala do rukou česky smýšlející většiny
(zvolené s heslem »Pokrok k lepšímu«), zvo-
lena zvláštní komise k prozkoumání stavu obee-
ních škol pražských a usnešeno po návrhu tétc
komise (ve kteréž také Němci zasedali), že s
má rokem 1862 počínajíc na všech obecních
čili městských školách vyučovati veskrze jazy
kem českým a že se mají zříditi všude něme
cké pobočky, přihlásí-li se k nim dostatečný
počet žáků, kteréžto usnesení c. k. místodržitel-
stvím schváleno bylo a potom ovšem takése
provedlo.
Řezáčův
Němec
8
article
hodně v kroku tom podporován a tu musil by
se obrátiti nutně na vyslance francouzského
tak uznati poznovu protektorát, kterýž líčí jako
již zrušený a odbytý. »Journal des Débatse
míní, že není také dnes nikoho, na nějž by
Vatikán protektorát přenésti mohl: na Německo
protestantské ní ns Italii pod rodem savojským
ho nepřenese a Rakousko po »břemenu« tom
netouží. V poslední příčině se ale list francouz-
ský možná mýli!
Vatikán a světská mos papežská.
Podle »Figara« podal Merry del Val jednomu
z důvěrníků listu toto prohlášení, určené vý-
slovně pro veřejnost: Vatikán nežádá světské
moci, nýbrž materiální možnosť, se 400 mil-
liony katolíky se stýkati.« Prohlášení to zna-
mená ústupek Italii, jejíž zásada o nedotknu-
telném Římu se tímto poprve uznává. Jinak
projevuje se tu žádosť Vatikánu, aby byl uznán
všemi státy výslovně jako nejvyšší neodvislý
katolický úřad, takže by odpadnouti měla dle
tohoto stanoviska jeho všechna obmezení zá-
konná, jež jako Francii i jinde přímému styku
Vatikánu s katolíky překážejí. Ve Francii ne-
bude té doby ovšem ochoty této žádosti vyho-
věti, ale s jinými státy míní prý Vatikánve
směru tom vyjednávání zapřísti i obdrží prý
nunciové záhy v té věci od Pia X. instrukce.
Figar
Pius
Vatikán
Německo
Rakousko
Francie
Merry del Val jeden
Italia
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Proti slovanským parallelkám v Opavě
a Těšíně umělou agitací živený ruch mezi Němei
vzrůstá neustále. Vedle Opavy, Těšína a Krnova
též mimoslezská města německá chystají se
k manifestacím co možno hlučným. Zejtra pro-
mluví němečtí liberálové brněnšlí, kteří svolal
svůj »Deutscher Verein« na zejtří ke schůzi,
na kteréž dojde patrně k velice ostrým řečem
proti Körbrovi. Nebudou to ani tak slovanské
parallelky, jako méně než pochybné pořízení ně-
meckých výkonníků u šl. Körbra, kteréž uvádí
krev německo-liberální do varu, poněkud vynu-
ceného. Brněnští liberálové jsou prý nejen pevně
odhodláni Němcům slezským v boji jim opově-
zeném přispěti účinnou pomocí, nýbrž poražují
prý to za úkol všech Němců, dokázati vládě,
kteráž projevila v sobotu ústy šl. Körbra pevné
odhodlání setrvati na svém, již rozhodnutém
úmyslu, nemožnost jejího stanoviska.« Tento
výklad o hnutí v německo-liberálním táboře jest
symptomatický a nasvědčuje, že nepůjde-li hnutí
to do hloubky, rozhodně má nabyti šíře co nej-
větší. Nejnovější ráži německou vykládá ve vče-
rejší »M. O.« pisatel z kruhů poslaneckých
všeobecným onemocněním Němců v Rakousku
»národním stihomamem«, vzniklým z každého
vyhovění jich nacionálním choutkám. Chorobu
tuto bude prý nutno účelně a moderně léčit
a tudíž především isolovat. Zdá se, že to není
zrovna nejšťastnější diagnosou současného zjevu
německé vzpoury proti pobočkám, jakkoli by
sváděl k tomu zvlášť pozoruhodný úkaz, že
Němec
M O
Opava
Těšín
Krnov
Rakousko
Deutscher SF
10
article
Němci všude vidí pobočky, kam jen pohlednou,
jak tomu na příklad v Č. Budějovicích. Včera
ráno dokonce rozléhal se německým světem
ryk o nových pobočkách a sice slovinských při
učitelském ústavě v — Celji, klassické to půdě
pobočkových rumlů. Jest jisto, že neběží o ná-
rodní psychosu německého lidu v Rakousku,
nýbrž především o základní rys německé po-
vahy, zostřené silným příměskem semitského
temperamentu, německo-liberální stranu vedou-
cího. Pokřik německý nad slezskými parailel-
kami má svůj původ v nezřízené a výstřední
panovačnosti německé, v posledním desítiletí
vídeňskou vládou i rozhodujícími kruhy ovšem
co nejsoustavněji vypěstěné na vrchol, klerý
volice blíží se 81lenství, nikoli však sti-
homamu. Nestoudný projev velikášství, roz-
hodujícími kruhy opravňovaného, padá na účet
shora dotčeného příměsku temperamentního
především tisk ovládajícího. Jinak jest manife-
stační i deputační horečka německá výsledkem
chladného výpočtu a dávno rozvážených úmyslů.
Němci rakoušti nesmějí živou mocí dopustiti, že
by i jen vteřinu byli spokojeni se svým osu-
dem a rozčilují se stejně horoucím rozhořčením
nad novým berním praktikantem Čechem v Lito-
měřicích jako nad chystanými parallelkami ve
Slezsku. K tomu přistupuje omamující požitek
z laciného vítězení, jemuž Němci v poslední
době tak přespříliš zvykli. Papírové jich blesky
a divadelní hromy mívaly až dosud ten účinek.
že ve Vídni skutečně udeřily a leckdy zapálily
a uvedly Němce v přesvědčení, že jsou sku-
tečně národností v Rakousku hromovládnou.
Němec
Čecho
Č . Budějovice
Rakousko
Slezsko
Vídeň
11
article
Slezské parallelky jsou lapálií, jak cítí dobře
sám český lid slezský, který svou frýdeckou
resolucí vyslovil požadavek zřízení samostatných
slovanských učitelských ústavů i přijímá pa-
rallelky jenom jako dočasné opatření. T
i Němci vědí a právě že zvykli i v lapálifch
býti komandanty bez odmluvy, naparují se tak
nesnesitelně. Měřiti podle tohoto drzého náparu
faktickou cenu »daru« parallelek pro slezské
Slovany byl by optický omyl a usuzovati z něho
na nutnost »vážnějších důsledků v českém tá-
boře, což by mělo býti věcí vnitřního jednání
poslaneckého sboru« jak dí poslanecký pisatel
v brněnském listě, byl by prozatím omyl logi-
cký. Důvody, které by věsti musily k tako-
vým důsledkům, jsou všeobecně známy a není
jimi mnoho německého křiku za málo slez-
ské vlny.
— V záležilosti slovanských poboček v
Slezsku. První schůzi slezských Čechů v zále-
žitosti poboček slovanských na učitelských ústa-
vech v Opavě a v Těšíně svolala »Občanská
beseda« frýdecká. Po čtvrté hodině odpolední
v neděli 7. srpna naplnila se dvorana hostince
na »Staré střelnici« českým občanstvem z Frýdku
a okoli počtem asi 200 hlav. Ježto poslanecp
V. Hrubý z Opavy, vázán jsa usnesením klub
slovanských poslanců zemských na sněmě opav
ském, že v otázce poboček nesvolají schůzí, leč
v případě, že by se neměly uskutečnít, pozván
za řečníka vyhověti nemohl, promluvil k pro-
gramu: »Slovanské školství ve Slezsku a česke
a polské pobočky v Opavě a Těšíně« pun v.
Němec
Čecho
V Hrubá
Slezsko
Opava
Těšín
Frýdek
12
article
Hans, redaktor »Opav. Týdenníka«. Po něm
ujali se slova prof. Kubis z Mor. Ostravya
red. Smykal z Těšína a jiní. Po velmi živé
rozpravě příjata tato resoluce: »Vědomi svých
práv, státním základním zákonem zaručených,
žádáme: 1. aby školy ve Slezsku byly rozdě-
leny podle národností, jako jsou v Cechách, na
Moravě a jinde; 2. aby zřízeny byly ve Slezsku
slovanské ústavy učitelské samostatné ná
kladem veřejných fondů. Zřízení poboček če-
ských a polských při učitelských ústavech
Opavě a v Téšíně přijímáme jenom jako do-
časné opatření, po němž následovati bude v době
nedlouhé zřízení ústavů samostatných. Nechá-
peme lomození německých krajanů proti slo-
vanským pobočkám a odsuzujeme je jako kři-
klavou nespravedlnost a snahu, zadržovati náš
duševní rozvoj a tím udržovati nás v podruží.
Zároveň žádáme, aby všem rakouským národům
dostalo se těch vysokých škol, kterých žádají
a na které mají právo dle státních zákl. zákonů,
zejmena však žádáme, aby česká universita
v Brně byla bezodkladně zřízena.« — Podobné
schůze budou následovati jinde.
— »Arcibiskup« dr. Kohn definitivně
velkostatkářem. Bývalý arcibiskup olomoucký dr.
Kohn došel tedy svého. Jak se z Lince sděluje,
zakoupil se poblíž Welsu i stal se majetníkem
velkostatku Puchbergu, dotud náležitého dru
ryt. Jurnitschkovi.
Hans
Kubis
Mor
doktor
Kohn
Opava
Těšín
Slezsko
Cecha
Morava
Linec
český univerzita v Brno
13
article
— Osobní. Pan dr. Hugo Weiss byl jmenovár
substitutem zemřelého pana dra. Rudolfa Weisse.
— Úmrtí. V neděli dne 7. t. m. odešel na věčnost
pan Josel Kulíř, řídící učitel v Dobré u Dobrušky
Zesnulý nastoupil na učitelskou dráhu, když ještě
byla nejtvrdší, před více než čtyřiceti lety v ovzduší
doby učitelů Raisových. Minulý školní rok měl ukon-
čiti své učitelské působení, v němž s uznanou horli-
vesti vychoval několik generac; avšak málo dní po
tom, co opusuli školu jeho žáci, opouští její dům také
učitel — na vždy. Rozloučení se školou svým rozru-
šujícím dojmem stalo se příčinou úmrti váženého
učitele. Tklivá oddanost k učitelskému povolání, ryzí
karakter a vzácné vlastnosti srdce, činily zesnulého
význačnou a obecně milovanou osobností v celém
kraji. Pohřeb zasloužilého učitele koná se dnes. Budiž
mu čestná paměť! — Včera dopoledne zemřel na král.
doktor
Hugo Weiss
Weiss
Josel Kulíř
Raisův
Dobruška
14
article
Vyšehradě nejstarší kapitulární kanovník P. Alois
Maria Kafka ve věku 76 let. Zesnulý narodil se dne
2 května r. 1828, vysvěcen byl na kněžství r. 1851
pak byl farářem v Horních a Dolních Štěpanicích
později v Benecku, posléz kanovníkem kapituly vyše-
hradské. Zesnulý měl kromě toho řadu církevních
hodností a vyznamenání
— K úmrtí děkana Václava Čtyrokého. Přinesl
jsme stručnou již zprávu o úmrtí i pohřbu zaslouži-
lého a věrného toho stoupence národní strany svo-
bodomyslně. Z Mladé Boleslavi sdělují se nám
ve příčině bolestné ztráty té telefonicky ještě tyto
podrobnosti: Za Josefem Šiklem a knížetem drem
Thurn-Taxisem odešel též na věčnost věrný
druh a spolubojovník náš v zápasech ještě z doby
vlasteneckého probuzení našeho města, upřímný
stoupenec národní strany svobodomyslné, děkan
mladoboleslavský P. Václav Čtyroký. Hned na
začátku tohoto roku počal churavěti a když posledně
shledali jsme se s ním na sjezdu národní strany
svobodomyslné, kam se vzdor své vážné cho-
robě dostavil, aby vyslechl, dle svých slov řeč ami-
láčka svého dra. Kramáře«, s bolestí tušili jsme, že
co nejdříve nadejde doba, kdy ztratíme milovaného
svého druha. Nelze v těchto několika řádcích vy-
stihnouti celý význam P. Člyrokého v létech šede-
sátých a mladá generace dnes ani nepochopuje, co
vytrpěl pro své vlastenecké svědomí a smýšlení.
Marius
Kafka
Čtyroký
Šikl
Thurn
Taxis
P Čtyroký
Benecko
Mladá Boleslav
15
article
Když dnes laskavostí přátel zesnulého bylo m
dovoleno nahlédnouti do balíčku spisů zesnulého
nesoucího nadpis vlastní jeho rukou psaný »Mé bo-
lesti a útrapy«, zarosil se mi zrak a s pohnutín
vzpomínal jsem, jak odchází druh za druhem z těch
dobrých srdcí a náhrady nevidět. P. Václav Čtyroký
narodil se roku 1828 z rolnické rodiny kosmo-
nosské. Roku 1852 byl vysvěcen na kněze
stal se kaplanem v Mladé Boleslavi. Pln lásky
k národu svému podjal se úkolu vznešeného. Poku-
sil se toliž vypuditi ducha němectví z našeho města.
P Čtyroký
Pok
Mladá Boleslav
16
article
Založil Čtenářskou besedu a v kázáních svých mln-
vil se zápalem vlastence ke svým spoluobčanům. Z
to bylo mu trpěti. Fascikly soudních obsilek a ná-
lezů zřetelně mluví o tom, jakým bojem a utrpením
bylo projíti tomu, jenž ničeho jiného nespáchal, nel
že národ miloval a hlásil se k němu. Konečně roku
1865 vypuzen byl z úřadu kněžského a trávil živo
svůj u matky v Kosmonosích. Občané boleslavští na
oblíbeného svého kaplana nezapomněli. Při rozšiřo-
vání školství povolali ho za učitele dívčí školy. Pak
stal se katechetou a r. 1880 zvolen obecním zastu-
pitelstvem za děkana mladoboleslavského. P. Čtyroký
přes všechna protivenství stál věrně ke straně svo-
bodomyslné a i v pokročilém stáři byl vždy tím
starým, neoblomným, o zájmy národní dbalým bo-
jovníkem. Vzpomínáme, s jakým zápalem na počátku
války rusko-japonské v obecním zastupitelstvu navr-
hoval přání ke zdaru ruských zbraní. Byl, jak jste jil
zdělili, čestným měšťanem mladoboleslavským. Byl mu-
žem ryzího charakteru, vlastencem obětavým, který do
vedl nejen pro svůj národ řečníti, nýbrž i jednat a trpět
Pohřeb jeho byl dnem smutku pro celé město. Když
po církevních obřadech celebrovaných!P. Hartmanem.
děkanem dobrovickým a vikářem zdejšího okresu za
četné assistence, dopoledne průvod hnul se od dě-
kanského chrámu, nebylo oka nezaroseného, když
vznesena byla rakev, v níž odpočíval ten, jenž pů
století působil u nás, a jebož život je tak těsn
spojen s historií našeho města. Pohřbu zúčastnilo s
obyvatelstvo všech tříd. Průvod zahájilo přečetne
studentstvo okolní — jak jsme se již stručně zmí-
nili — dále veškery spolky, totiž: tělocvičná jednota
Čtyroký
P Hartman
Kosmonosy
17
article
Sokol s praporem, Spolek řezníků a hostinských
s praporem, spolek »Pokrok« s praporem, sbor do
brovolných hasičů, Řemeslnická boseda s praporem
d. putace vojenských vysloužilců a Zpěvácký spolek
Pak následovalo duchovenstvo počtem 37. — Za po
hřebním vozem ubírali se pak: místní duchovenstv
příbuzní, městská rada, obecní zastupitelstvo v čele
s p. starostou Ph. Mg. B. Matouškem, který přerušiv
svou dovolenou z Krkonoš, k pohřbu se dostavi
místodržit. rada Komers, důstojnický sbor zemsko
obrany s p. plukovníkem z Taschů a důstojnicky
sbor 36. pěš. pluku s p. podplukovníkem Kirchstät
trem v čele, úřadnictvo krajského soudu, stát. zastu
pitelstva, hlavního berního úřadu, vrchní berní insp
Wokal, vrchní fin. komisař Šeda, ředitel vyšší reálky
Kolařík s členy sboru professorkého, sbor profes
sorský stát. gymnasia a král. české zemské školy ře
meslnické, ředitel a sbor učitolský školy hosp., zá-
stupcově učit. spolku »Komenský«, zástupcové obec
ných a měšť škol, zástupcové okresního výboru
zástupcové přifařených a okolních obcí, správní rad
cukrovaru v Čejticích, dále městská rada v Kosmo-
nosích, ředitelé a úřadníci zdejších továren a velká
řada občanstva místního a vůkolního. — Rakev byla
uložena v hrob za smutečního chorálu zpěváckého
spolku.
B Matoušek
Komers
Šeda
Kolařík
Komenský
Krkonoše
Tasch
Čejtice
Kosma
Sokol
spolek řezník
sbor učitolský škola hospodářský
18
article
— Řídké jubileum. Pan Jar Karel Hreše, ředitel
měšťanské a obecné školy chlapecké v Náchodě, zná-
mý spisovatel i archaeolog český, zvolen byl dne 26
srpna 1869 u věku 29 let za člena c. k. okr. školn
rady ve školních okresích novoměstském n. M., brou-
movském a trutnovském. Dekret ze dne 15. záři 1869
byl mu vydár v jazyku německém, jehož tehdá ve
školních úřadech obecně bylo užíváno. Zasedá tudiž
jmenovaný pán nepřetržitě 35 let v c. a k. okresní
školní radě. Vzácný a snad ojedinělý případ v rakou-
ském soustáti! V době tě, od roku 1873 do roku 1889
téměř 17 let působil též jako c. k. okresní školn
inspektor.
Hreš
Náchod
19
article
— Pohřeb zesnulě pí. F. Čuřínové, vdovy p
staviteli a majiteli domů, konal se včera o 3. hod. odp
z basiliky sv. Václava na Smíchově. Rakev spočíval
na skvostném katafalku v háji exotických květin
obklopena četným věncovím a kyticemi, jež věnoval
příbuzní a spolky, jichž zesnulá byla horlivou pod-
porovatelkou. Obřady církevní vykonali smíchovšt
duchovní, načež rakev vložena de skleněného vozu
a průvod ubíral se na Malvazinky. Za rakví mimo
četné příbuzné ubírali se starosta smíchovský p. A
Elhenický se členy městské rady a obecního zastu-
pitelstva, okresní starosta p. dr. Koldinský, m. r. praž-
ský p. Schrötter, arch. p. Schlaffer, deputace místních
spolků a j. v. Po opětném výkropu na hřbitově ulo-
žena rakev s ostatky zesnulé do rodirmné hrobky.
— K obsazení prolatury v Č. Krunilově. Na
uprázdněné místo preláta v Č. Krumlově (po zemře-
lém P. Grillovi) jmenován professor na německém
učitelském ústavě v Č. Budějovicích P. František
Schmidtmayer. Tím splněny byly zůplna touhy
krumlovských Němců, neboť P. Schmidtmayer jest
„strammdeutsch“. Česky však rozumí, neboť narodil
se ve vsi Dubičném u Č. Budějovic (jejíž správa při
posledních volbách dostala se do českých rukou)a
studoval v Č. Budějovicích. Jest stár 59 let, na kněžství
vysvěcen byl r. 1871
— Německou školu v ryze českých Strakonicích
vydržují si tamní židé. A sice škola ta je dvoutřídní
a má celkem 26 žáků — připadá tedy na každou třídu
13. A ještě jinak dávají strakoničlí židé na jevo svůj
smysl pro klidné spolužití s českým občanstvem: vy-
držují si ve Strakonicích tři německé spolky
(„Israelitischer Frauenverein“, „Harmonie“ a „Wohl-
tätigkeitsverein Chevra Kadinha“).
F Čuřín
svatý . Václav
doktor
Koldinská
Schlaffer
P Grill
P Schmidtmayer
Němec
Schmidtmayer
Wohl
Smíchov
Č . Krunilov
Č . Krumlov
Č . Budějovice
Dubičné
Strakonice
Israelitischer SF
20
article
— Na sjezdu českých měst a městeček merav-
ských v Napajedlech ve dnech 14. a 15. srpna 1904
bude zemský výbor markr. moravského officiálně za-
stoupen p. drem. Žáčkem a zemědělská rada markr.
moravského presidentem p. Fr. Rozkošným. Jednot
samosprávných úřadníků král. českého bude zastou-
pena referentem „Samosprávného Obzoru“ O. Macha-
něm z Prahy, v markr. mor. předsedou p. F. Jančíkem
z Kojetína. Sjezdové kanceláře docházejí denně četné
přihlášky zástupců měst, tak že nebude zajistě ani
jediného českého města a městečka na Moravě, které
by nebylo na sjezdu zastoupeno. Přihlášky k Banketu
(kuvert 3 K) přijímá pan T. Konečný, adjunkt obecního
úřadu v Napajedlech. Bozplatné ubytování v rodinách
obstarává a přihlášky přijímá ubytovací odbor v obec-
ním úfadě v Napajedlech.
— Sjezd ochotnictva západočeského v Plzni ko-
nán bude ve dnech 14. a 15. srpna. Členové ochot.
jednot z Prahy a okolí mohou si v místnosti „Matice
ochotnictva“ v Ječné ulici „u Čížka“ vyzvednouti
lístky pro jízdu do Plzně a zpět za sníženou cenu
K 3.40 ve středu, ve čtvrtek a v pátek. Lístků lze do-
stati už jen malý počet. Na sjezdu promluví vý-
znamu a úkolech ochotnictva pan JUDr. Ant. Sobotka
ze Zbraslavi a zástupcové Ú. M. D. O. Č. z Prahy.
Žáček
Rozkošná
O Mach
F Jančík
T Konečná
JUDr
Antonín
Praha
Kojetín
Morava
Napajedla
Plzeň
Zbraslav
obecní úřad
Matica
21
article
— Chvály hodné snahy. V posledních létech uvnili
města Prahy i na předměstích znenáhla, ale jistě mizí
jedna zahrada za druhou a na místě osvěživé zeleně
vyrůstají čím dále tím vyšší a vyšší činžáky. Zahrady
a sady, tyto plíce zakouřené Prahy, jsou již zmenšeny
na minimum. Za posledních deset let jedině Riegrovy
sady pořízeny a to ještě v náhradu za Eichmankua
Kanálku, jež také za nedlouho zmizi dočista. Proto
dlužno s potěšením uvítati snahy zastupitelstva obce
košířské, jež, uznávajíc nutnost sadů v bezprostředním
okolí obce, usneslo se poříditi na „Černém vrchu“,
jenž věvodí spodní části Košíř, pokud na něm jsou
pozemky obecní, zříditi park. Zřízení jeho má se státi
postupem času a věnována bude každoročně na tuto
užitečnou okrasu značnější částka
— Školní lékaři v Praze. Počátkem tohoto škol-
ního roku vejde v život nadějná a dlouho očekávaná
instituce školních lékařů. Tato instituce jest již od
let zavedena téměř ve všech větších městech v Ně-
mecku, u nás se teprve začíná ponenáhlu ujímati.
Chvál
Riegrův
Praha
Černý vrch
Košíře
22
article
Vítáme zařízení to s nemalým povděkem, poněvadž
je ukazatelam moderních snah hygieny. Než přece
na něco musíme hned před zavedením instiluce co
nejvážněji upozorniti. Na velmi důležitou věc bylo
při zřizování těchto míst zapomenuto, aneb snad bylo
to, je možná na nejbližší dobu odloženo. A to jest:
1. zřízení míst odborných lékařů (oční, zubní, ušní)
a 2. jaký výsledek budou míti prohlídky a statistika
nemocí, jež budou u školní mládeže a to zejmena
chudé zjištěny? Ad 1. potřebuje věc náležitého roz-
myslu a dala by se asi tímto způsobem provésti.
Ustanovil by se jeden oční a ušní (krční) lékař,
pokud možno ve středu města bydlící. Tito odborníci
měli by tutéž remuneraci jako mají školní lékařia
vedle toho, kdyby měli nemoci chudých dětí léčiti.
dostávali by určitou roční remuneraci za léčbu. One-
mocnělo-li by chudé dítko nějakou celkovou choro-
bou, léčil by je školní lékař toho okresu, v němž
dítko do školy chodí a jenž ditko prohlížel. Za léčbu
dětí musil by ovšem též býti zvláště určitou roční
remunerací odměňován. Co se týče nemocí chrupu
školních dítek, je známa ona úžasná cifra statistická,
kterak zubní kaz u mladých individuí řádí. Nedá se
ani mysliti, že by stačil jeden odborný lékař k tomu.
Ada 1
23
article
V Praze je na všech školách téměř na 23.000 školou
povinných dítek. Z toho je jistě dobrá polovina dětí
rodičů nemajetných, kteří svým dětem odborné oše-
tření chrupu dopřáti nemohou. Pro chudé nemocné
jsou v Praze dvě universitní ambulatoria, která jsou
ovšem v prvé řadě pro výcvik mediků a mlad ých
lékařů v zubním lékařství určena a vedle toho ne-
dostatkem místuostí, sil a dotace jsou vázána jen
určitý počet nemocných přijímati. Doporučovalo by
se tudiž zaříditi zubní ústav městský se sídlem
pokud možno ve středu města, na němž by 3—4 o
městské rady ustanovení lékaři, v zubním lékařství
odborně znalí, aspoň 3—4 hodiny denně pro chudé
školní děti (eventuálně pro chudé dospělé) ordinovali
Jak se dovídáme, jest určitý návrh u c. k. okresní
školní rady pražské pro české obecné a měšťanské
školy, který bude v září projednáván a — jak nni
dost málo nepochybujeme — s vřelým doporučením
městské radě pražské ku příznivému vyřízení po-
stoupen. Pokládáme za svou povinnost rozhodující
kruhy na všechny tyto okolnosti zavčas upozor-
niti, neboť nelze si školní lékaře bez těchto dvou
příznivě vyřízených bodů ani dobře představovali,
nemá-li býti tato kýžená instituce nedokonalou, ne-
úplnou. Pokud naše informace sahají, bylo o těchto
bodech v městské zdravotní komisi hovořeno, ale věc
odložena zatím, aby se aktivování 9 míst školních
lékařů neprotahovalo. Budeme si této věci pečlivě
všímati a neopomeneme výsledek svého upozornění
časem uveřejniti.
Praha
24
article
— Přednáška ve Vrbně, Ve prospěch sborové h-
sičské pokladny ve Vrbně-Želčíně uspořádá se před-
ní ška v neděli dne 21. srpna o půl 8. hod. več. na
thema: Japonsko, země a lid, s dodaíkem se
100 světelnými obrazy o rusko-japonské válce. Ohrazy
drumondským světlem promítá p. Em. Šrámek, řídíeí
učitel v Lovosicích. Výkladem je doprovází p. Vilém
Vacter, učitel ve Vrbně. V místnosti spolkové sboru
dobrovolných hasičů ve Vrbně „u koruny“ u př. K.
em
Šrámek
Vacter
Vrbno
Japonsko
Lovosice
25
article
Dovolila. Vstupné pro rodinu 1 K, pro osobu 60 hal.
Bez obmezení dobročinnosti. Přednáška vědecká.
— Retrospektivní výstava českých měst a měste-
ček moravských v Napajedlech ve dnech 14. až 22.
srpna t. r. bude nad očekávání zajímavou a bohatou,
Kroměříž, Uh. Brod, Tovačov, Telč, Brušperk, Kva-
sice, Malenovice, Ivanovice, Uh. Ostroh, Tišnov, Pří-
bor, Polešovice, Litovel, Bystřice p. H. mají již své
exposice uspořádané. Mnohé tyto exposice chovají
vzácné památky, které teprve touto výstavou vejdou
v širší známost, takže dojdou pravého ocenění. Ze-
jmena kulturní historik nalezne na výstavě této pro
svá studia mnohé vzácné poklady v oddělení měst
Brušperka, Kroměříže, Telče a j.; pro studium dějin
opecního zřízení moravského bohatý materiál chystají
sbírky uh.-brodská, brušperská a kroměřižská i mno-
hých jiných měst. Krásné a vzácné památky oznámily
k výstavě zemský výbor markr. mor., knížecí arci-
biskupský archiv v Kroměříži, městský archiv v Tře-
bíči, Kojetíně, Prostůjově, Kyjově, Ivančicích. Výstavni
odbor vydá k výstavce katalog redakcí prof. Praska.
Inserty přijímají se ve výstavní kanceláři v budově
nové radnice.
— Na dívčím pokrašovacím kurse v Král. Vino-
hradech, jenž je spojen s měšťanskou školou dívči
v ul. Komenského a určen pro dívky 14leté i starší,
aby se v něm přizpůsobili mohly jednak pro domác-
nosl, jednak pro obchod, započne rok škomní 16. září.
zápis bude 13., 14. a 15. září a jest k němu potřeb
propouštěcího vysvědčení. Vyučuje se tu ve dne mez
profesor
Prasek
Král
Komenský
Kroměříž
Uh . Brod
Tovačov
Telč
Brušperk
Malenovice
Ivanovice
Tišnov
Polešovice
Litovel
Bystřice
Kojetín
Prostůjov
Kyjov
Ivančice
26
article
8. hod. ranní a 5. hod. odpolední; školní rok trvá de
konce června. Vystoupiti lze z tohoto kursu toliko n
konci pololetí, buď 15. února nebo 30. června. Rodiče
ustanovují si při zápise sami, kterým předmělům s
dcera jejich učiti má a kterým nikoliv. Školné však
je pro všecky stejné, totiž 4 K měsíčně; nemajetné
a pilné žákyně, bydlí-li na Vinohradech a byly-li do
15. září zapsány, bývají místní šk. radou od něho
osvobozeny; blankety na příslušné žádosti vydiv
ředitel školy; které divky v jiné obci oydlí a též ty
které až po 15. září se přihlásí, nemohou od školněh
osvobozeny býti. Předměty, kterým se tu vyučuje, jsou
všechny druhy ženských ručních prací (šití prá
i šatstva, vyšívání, krajkářství, žehlení prádla), če
pak tyto literní předměty: vychovatelství s nsuken
o obcování s lidmi a s náslechy ve škole mateřsh
český, německý a francouzský jazyk, zeměpis s de
pisem, počtářství s účetnictvím, nauka c domácim
hospodářství, kreslení i malba, zpěv. Téměř při všech
předmětech jsou nižší a vyšší oddělení, tato pro
kyně pokročilejší, ona pro slabší. Pro dívky z venko
je v okolí školy levných bytů v řádných rodinách sd.
statek.
Vinohrady
27
article
— Neoprávnělé zásahování v obor půzobnns
autorisovaných iženýrů a zřejmé poškozování
ských strojíren a závodů elektrotechnických, jakéz
jmena v království českém děje se různými tech
ckými kancelářemi, filiálkami to firem, sídlících v ii
německé, bylo předmětem jednání v poslední schůr
představenstva Spolku architektův a inženýrů v k
lovství českém. Filiálky tyto, jakkoli řízeny jsoun
techniky, spoustami cirkulářů nabízejí se obcím, th
dům, podníkům i jednotlivcům ku provádění vš
zařízení, zkoušek a dobrozdání, ba dokonce i ku pro
jektování jak jednotlivých tak i cen-
trálních podniků. Jest s podivem, že míst
držitelství tak snadno a bez dohody s korporacen
odbornými udílí koncesse ke zřizování takovýchl
„technických kanceláří“, jež vlastně jenom shán
zakázky a práci pro firmy z říše německé a z too
mála, jež na domácí výrobu by mohlo připadnou
ještě značnou čásť přovádějí do ciziny. Ale nejen b
spolek architektův
th dům
28
article
Kdyby praxe s udílením takovýchto koncessí učinen
byla snad pravidlem, staly by se vysoké školy tecl
nické zbytečnými, poněvadž by sotva kdo dlouholelými
studiemi a přísnými zkouškami hleděl dosíci oprávněn
ku provádění prací, ke kterýmž jinak snadno lzez
skati koncessi. Že se tím poškozuje i vážnost a v
znam stavu technického, jest samozřejmo, a předsta
venstvo Spolku architektův a inženýrů v královst
českém usneslo se proto, zasaditi se energicky, ale
takověto případy se nejen neopětovaly, ale aby ne-
pinavosti takovýchto technických kanceláří položen
byly meze.
— Studijní vycházka posluchačů geologickél
ústavu české university, na niž povolilo c. a k. mis
sterstvo subvenci, konati se bude vedením prof. dn
N. Woldřicha do kamenouhelných, kaolin
vých a vitriolových dolů na Plzeňsku koncem tohet
měsíce nebo začátkem září. Třídenní program jes.
Prchlídka kamenouhelných dolů v Chrastu a v Bi-
sích, lomů na vitriolové břidlice, sklárny, diluviálnícl
tarasů na Petrohradě, kaolinovýcb ložisek a zprace-
vání surovin keramických v Horní Bříze; prohlidk
arkosových lomů u Kotíkova (s florou kounovskébo
obzoru), nejmladších vrstev permkarbonských u Mi-
lesic (s faunou permskou), jakož i zajímavých českýci
„pyramid zemních“. Pocta památce hr. Z. Sternbern
návštěvou hrobky jeho. Výpravy zúčastní se též proí
C z Purkyňů z Plzně. Dotazy na assistenta dra. Je
Woldřichr, t. č. v Malenicích u Volyně, do 17. t. r
Den odjezdu z Prahy, jinak z Plzně, bude v ča. k-
ždému účastníku oznámen písemně.
profesor
N Woldřich
Kotíkův
Z Sternbern
Plzeňsko
Chrast
Bi
Petrohrad
Purkyně
Plzeň
Malenice
Volyň
Praha
ústav český univerzita
29
article
= Z kancsláře „Svépomoci“, spolku pao opallo-
vání zaměstnání nemajetným studujícím českých v
sokých škol pražských. Počátkem nejbližšího stu
ního roku 1904—5 otevře spolek „St u den tské
koleje čezkých vysokých škol pral
ských“ ústav svůj v Praze—Il., nároží Jenštejnsli
a Ditrichovy ulice, zařízený pro 215 studentů. Poie
stanov a domácího řádu poskytovati bude spolek cho-
vancům ústavu byt s obsluhou, otopem a světlen
úplně zdarma; kromě toho podávati bude tšn
kdož se přihlásí, snídani a oběd a práti prádle za čí-
stečnor náhradu svých hotových výloh průměnol
denně nejvýše 40 hal. Přijímáni budou jen sna-
ziví a nemajetní studující českých vysokýn
škol pražských bez rozdílu vyznání, kteří vykázašií v
mohou prospěchem aspoň vesměs chva-
litebným, pokud jde o abiturienty škol středních,
u posluchačů vysokých škol žádá se prospěch aspo
takový, jakého třeba k osvobození od celéh
kolejného. Přijat berou na se závazek, učí
se aspoň jednomu ze tří moderních jazyků: angiičě
frančině nebo ruštině, pro něž z darma zařízeny b
dou v ústavu konversační hodiny. Kromě toho vyučo-
vati se bude šermu, jehož by se měl každý z chovancl
dle možnosti zúčastniti. Ústav bude prostě, ale účeln
zařízen: pamatováno s dostatek také na osvěžen
tělesné i duševní. Žádosti nekolkované se podáva
přesně od 1.—15. září 1904 poštou o svědčiti ma
„Správnímu výboru spolku Studentské koleje českýo
vysokých škol pražských“ v Praze. Na žádosti po-
zdějí došlé nelze z pravidla hleděti
Připomíná se zvláště, že podle § 9. slanov založen
byla místa chovanecká a to: 1. 6 míst slavným kil
hlav. městem Prahou, 2. 6 míst odkazem velkodušnl
pí. Barbory Sudové, vdovy po c. k. finančním radoi
v Praze. B. 1 místo J. O. drem. Václavem hraběln
Jenštejnsnout
Sud
J O
hraběln
St u
Praha
Ditrichův ulice
spolek studentský kolej
30
article
Kounicem, velkostatkářem ve Vysoké u Příbrami a4
1 místo pro techniky dobrodincem nejmenovanjn
Při místech, založených paní Sudovou, nesouckl
jméno: „Chovanecká místa JUDra. Gustava Sely
býv. advokáta v Praze“, dbáno bude v mezích stano
a domácího řádu: 1. chudých studujících české náro
nosti z příbuzenstva zesnulého manžela zůstaviteliu
pana Gustava Sudy, c. k. finančního rady a okresníh
finančního ředitele (nar. v Brně 5. listopadu 18ll
jako syna majitele domu Václava Sudy a jeho cb
Jesefy); 2. synů oněch pánů, kteři v advokátní ku-
celáři syna zůstavilelky dra. Gustava Sudy zaměsl-
náni byli, zvláště synů pana Vojtěcha Andresa, be
tajemníka okresního zastupitelstva v Polici n. M
dříve ředitele kanceláře syna zůstavitelky dra. (o
stava Sudy; 3. synů malých úřadníků nebo slul
J. J. knížete Josefa Adolfa ze Schwarzenbergů, pon
vadž, jak se v odkazu praví, byla zůstavitelka kníd
címu domu Schwarzenbergů největším díkem pe
vinna. Při místu, založeném J. O. hrabětem Václavu
Kounicem, dbáno bude při daných podmínkách vie
obecných, v prvé řadě nejnuznějších Slezanů, ne
Moravanů, po případě Slováků, Slovinců neb
Horvatů. Také o tato místa žádati jest, jak všecbe
svrchu uvedeno, jen budiž v nich výslovně udáneo
tyčné místo chovanecké. Veškerá místa (založení
volná) udělují se jen na jeden semestr.2
dosti doložiti jes! vysvědčením: 1. o prospěi
ve studiích, 2. lékařským a 3. nemajetnosti. Zrilní
doklady žádostí o místa založená patrny jsou z ve
dených svrchu podmínek, jakých při nich dbáli js
V zájmu studentstva prosime zvláště také slavnén
dakce listů krajinských, aby laskavě tuto vyhlkil
bezplatně otiskly.
Kounic
Sudův
Gustav Selo
Sud
Jesefa
Vojtěch Andresa
doktor
Josef Adolf
Schwarzenberg
J O
Slezan
Slovák
Slovinec
Horvat
Vysoký u Příbram
Praha
Brno
Moravan
31
article
— Slavnosti českého řemeslnictva a živnostaiin
pořádané již v neděli a v pondělí na výstavišti v kail
Oboře, jsou nyní nejen předmětem rozhovorů, alei
horlivých připrav. Činnost jednotlivých výborů de
stupuje v tčchto posledních dnech největší intensily
Sta rukou horlivě pracuje dle programu na přidlle
ných záležitostech, takže vzdor ruchu, jaký nyal
v slavnostní kanceláři panuje, jde vše správně v pře
rychle, svědomitě a beze zmatků. Plakáty pro vor
elektr. dráh a výkladní skříně českých řemesiníků
živnostníků, vkusně provedené firmou Stivínovou, s
právě rozesílají a lze se o ně přihlásiti v kanceliři
slavnostní v „Bellevue“. Subskripění listiny, je
byly dodány jednotlivým společenstvům za účelem
provedení sbírek buď dárků pro bazar a tombolu, neto
hotovostí pro fond na slavbu domu řemeslnického
nutno ještě před slavností odevzdati výboru finanč-
nímu. Bylo by si přáti, aby tato akce setkala se všady
s takým porozuměním, jako ve společenstvu pražských
uzenářů, jež nejen z vlastního jmění 100 K věnovalo
ale sbírkou mezi členstvem na hotovosti a dárcleh
ještě přes 400 K sebralo. Valná hromada společenstra
truhlářů, předevčírem konaná, usnesla se věnovali
na fond stavební 250 K. Konfetti, toto zlo téně
veškerých posavadních slavností našich, podle usne-
sení slavnostního výboru při těchto slavnostech př-
puštěny ani prodávány nebudou. Usnesení toto nude
dojista celou veřejností kvitováno jen r povděkem.
— Z kanceláře slavnosti femerlnické v Pra.
Dnes ve středu koná se v místnostech Řemeslnické
besedy na Nábřeží o 8. hod. večerní schůze odbom
finančního, Vzhledem k tomu, zo jest to poslelnl
K Konfetti
Stivínův
Bellevue