Strana 6. Číslo 233.

KATOLICK

Dne 25. srpna 1900

přítel rozložil se ve dvou táborech s jízdou a pra- pory na jihozápadě. Všecko zdejší vojsko obdrželo odpoledne rozkaz k pochodu. Očekává se bitva. Spo- jení s Pekingem není nikterak uspokojivé. Pohotové vojsko, kteréž je udržuje, nevystačuje. »Standard« oznamuje dále dne 22. t. m. ze Šangaje: Dříve nežli císařovna-vdova opustila Peking, jmenovala místo- králem čilským Chaoshachisa, jenž je znám svým příkrým předsudkem proti cizincům. — Podle te- legramu »Tim.« ze Šangaje ze dne 22. t. m., tele- grafoval Yuan-Ši Kai Li-Hung-Čangovi, že domnívá se, že císař Peking neopustil. Z Petrohradu, 24. srpna. (T. k.) »Vládní věstník« oznamuje ze Šanghaje ze dne 24. t. m.: Řiditel rusko čínského bankovního oddělení v Pe- kingu, Pokotilov, píše 14. t. m.: Po dvouměsíčním obležení byli jsme dnes osvobozeni. Celkem padlo 75 mužů, mezi nimi 8 Rusů. Raněno bylo 120 mužů, mezi nimi 115 Rusů. Spojení mezi rusko-čínskou bankou jest přerušeno. Dodatečně se oznamuje, že při dobytí Pekingu raněn byl také lodní junker Giera, syn to vyslance Gierse. Z Londýna, 24. srpna. (T. k.) »Times« ozna- muje ze Šangaje z 92. t. m.: Úřední japonská zpráva z Čífu praví, že Anglie, Francie, Japonsko, Rusko a Spojené obce zařídily v Pekingu společnou vládu.

Belgická výprava do Číny. Z Brusselu, 23. srpna (T. k.) Jak eznamuje »Soir«, usnesla se ministerská, za předsednictví krá- lova konaná rada, že není žádné příčiny, aby bel- gická, do Číny odjíždějící legie byla úředně uznána, a svolání parlamentu že jest nepotřebno. Z Bruselu,, 24. srpna. (T. k) »Soir« oznamuje: Organisační výbor belgické výpravy do Číny usnesl se po sdělení ministra zahraničních záleži- ostí, by odjezd výpravy byl odročen a všecky v poslední době učiněné objednávky odvolány. Naproti tomu oznamuje »Agence Havas Reuter« na základě zpráv z příslušného místa obdržených, že není pravda, že by ministr zahraničních záležitostí byl nařídil, aby se odjezd výpravy odložil. Z Bruselu, 24. srpna. (T. k.) Presiďent orga- nisačního výboru belgické výpravy do Číny, generál Werstraeten sdělil »Agence Havas- Reuter«, že vzhledem k politickým událostem v Číně další organisace vý- pravy byla zastavena. Politika Spojených států vůči Číně. Z Washingtonu, 23. srpna. (Reuter.) Vláda není ochotna, vyhověti přáním, obsaženým v dnešních zprávách »American Association«, protože úřední zprávy nepotvrzují obav, jež »Associace« projevila. Z vysokého úředního místa rozhodně se popírá, že Spojené státy by jen z důvodu, že ostatní velmoci vylodňují vojsko v Šangaji, by totéž učinily.

Z Vídně, 24. srpna. (T. k.) J. V. loď »Cí- sařovna a královna Marie Terezie« telegrafuje: Dne 19. t. m. udál se u Tjencina boj, ve kterém byl ne- přítel japonskou a americkou jízdou 14krát zahnán. Z Cařihradu, 24. srpna. (T. k.) Dopravní loď »Korea« proplula včera s 1850 ruskými vojáky a 40 důstojníky Bosporem do Číny. Z Berlína, 24. srpna. (T. k.) »W. k.« oznamuje z Tientsinu ze dne 21. t. m.: Kapitán Pohl dorazil s německým námořním oddílem dne 18. t. m. do Pekingu. Táž kancelář oznamuje z Tientsinu ze dne 22. t. m. z japonského pramene, že v Pe- kingu zařízena byla vojenská správa, v níž zasedá po jednom zástupci spojených mocí. Císařská rodina prchla 12. t. m. s ministry z Pekingu. Generál Tung a 3000 vojáků doprovázeli uprchlíky. Z Wilhelmshöhe, 24. srpna. (T. k.) Císař Vilém vzdal legačnímu tajemníku Belowovi telegra- ficky dík za jeho statečné chování, blahopřál mu k jeho zachránění a propůjčil mu řád Červeného orla 4. třídy s meči. Z Londýna, 24. srpna. (T. k.) »Daily News« oznamují z Washingtonu: Generál Chaffee vyjádřil se, že by mohla nastati nutnost, aby americká posádka po celou zimu byla ponechána v Číně. Spojencové jsou prý vázáni dílo zabezpečení míru provésti.

Válka v jižní Afrlce. Boerové vyslali, jak známo, do Petrohradu de- putaci, kteráž měla za úkol, požádati cara, aby za- kročil na prospěch zachování svobody jihoafrické re- publiky. Obyvatelstvo petrohradské uvítalo sice depu- taci, již vede dr. Leyds, ovšem nadšeně, ale car ji nepřijme. Deputace odebrala se následkem toho ku správci ministerstva zahraničních ruských záleži- tostí, hr. Lambodooffovi, ale tento jí prohlásil, že po- litická situce nikterak nedovoluje, aby Rusko — tak či onak zakročilo proti Anglicku. Odjede proto s nepořízenou také tato druhá boerská deputace z Petrohradu, v nějž skládala své naděje. Prokázáno tím na novo, že hamižná Evropa klidně snáší třebas i ty největší, na malém boerském národě páchané zločiny, jen aby hověla svým vlast- ním kořistivým cílům. Přes to však chrabří Boérové nezoufají, nýbrž bojují za zachování své národnosti chrabře a statečně dále. Dokazuje to m. j. zvláště zajímavá zpráva, již podal právě o vzdání města Pretorie lordu Robertsovi, bývalý pobočník generála Bothy, baron Sandberg. Vrátiv se těchto dnů do Nea- pole, vypravoval: Dne 2. června, krátce před vydáním Pretorie, jmenoval mne Louis Botha guvernérem města. Dne 4 června telefonicky povolal mne Botha do svého tábora. Jest prý tam anglický parlamentář. Odebrav se k Bothovi ihned, zastal jsem u něho mladého po- ručíka Watsona. Týž vyzval jménem generála Ro- bertsa Pretorii ke kapitulaci. Tázal jsem se, kdy by se to mělo státi. Odpověď zněla: »Okamžit ě.«

Podotknul jsem, že takováto kapitulace není přece žádnou všední věcí a že v takové záležitosti nelze ihned jednati. Watson pak čekal. Vyjednával jsem na to s Bothou, načež společně Lukášem Maye- rem zašli jsme poznovu k parlamentáři. Botha s ním sdělil, že hodlá zaslati Robertsovi dopis a nabídnouti v něm schůzku. Mou úlohou bylo, doručiti tento do- pis Robertsovi, po případě pak ihned s ním vyjedná- vati. Doprovázel mne generál Osthauser. Dora- zili jsme do tábora anglického, vzdáleného od Pretorie asi šest anglických mil, o půlnoci. Odevzdal jsem dopis Robertsovi. Roberts prohlásil z počátku, že jest hotov, dostaviti se k navržené schůzce, rozmyslil se však brzy jinak a řekl: »Pretorie musí dříve vzdáti se bez podmín ky.« »Boerové — dodal maršál — nedovolili ani v Mafekingu ani v Ladysmithu, aby ženy a dítky byly nejdříve z města vypuštěny.«

Odpověděl jsem: »Nemohu o Mafekingu a Kimberleyi podati žádné přesné zprávy, před Ladysmithem však nalézal jsem se sám a tam povolili Boerové Angli- čanům, aby dopravili ženy a dítky na některé bez- pečné místo.« Roberts suše poznamenal: »Další rozmluva byla by marna. Chci dne 5. června vjeti do města. Bude-li kladen odpor, budeme bombardovati. Jeden z vás odebere se ihned k generála Bothovi!« Odklusav donesl jsem Bothovi toto rozhodnutí. Botha odpověděl bez rozpaků, že neklade již žádné váhy na navrženou schůzku a že nechce také brániti Pretorii. Jinak od- mítl obvinění Robertsovo týkající se žen a vyslovil naději, že Angličané povolí bohdá, jakož to Boerové učinili, ženám, dětem atd. svobodný odchod. Doručil jsem tento list poručíku Watsonovi. Botha pak ne- prodleně opustil Pretorii se svými 5000 muži. Sotva že Boerové zmizeli, vtáhli Angličané do města. Bylo to kolem 4. hodiny. Se ženami a dítkami, jež opustily město, bylo naloženo dobře. Angličané měli tenkráte, dne 4. června, na 23.000 nemocných, pro něž bylo nutno přístřeší vyhledati.«

Baron vyjádřil se pak o dalším průběhu událostí velmi optimisticky. »Angličany — pravil — stojí válka až příliš mnoho peněz. Ohromných peněz vy- žaduje také stravování vojska, jež kromě toho není ani dost zabezpečeno. Dostačíť zničiti jen docela malý kos železniční trati, aby v zásobování vojska nadešly nesnáze a nepořádky. Ale nedostane-li anglický voják jísti, nechce ani bojovati. Zprávy o úspěších Angli- čanů dlužno přijímati jen s nedůvěrou. Všecko při- chází z pramene anglického a jest přibarveno. Obsa- zení Pretorie nikterak neznamená ukončení války Naopak: od onoho dne byly úspěchy ustavičně na naší straně. Evropě zabránily jen zmatky v Číně, aby našim bojům věnovala jako dříve, svůj hlavní zájem. Taktika Boerův spočívá v tom, aby Angličané byli umdleni. Zatím koná také své dílo pro Angličany zá- hubné podnebí.« Z Londýna, 24. srpna. (T. k.) »Standard« oznamuje 22. t. m. z Pretorie: Počet v poli stojících Boerů obnáší 20.000. Čáry jejich postavení táhnou se západně od Belfastu až k řece Krokodilí a kryjí přístup v Buschveldtu, kde nalézají se stáda tisíců kusů dobytka. Mezi Belfastem a Ma- chadsdorpem stojí 5000 mužů, z nichž 2000 nalézají se západně od Dalmanathy, kdež generál Botha řídí stavbu ochranných opevnění. Druhá silná branná moc se šesti děly stojí severně od Belfastu. President Krü- ger nalézá se v Druckswateru, jižně od Rosenkraalu. 5000 Boerů z Heidelbergu stojí poblíže Nooitgedachtu.

Velitel Erasmus stojí 15 mil severně od stanice Frank- fordu. Na jihozápadě v Transvaalu jeví Bcerové větší útočnost a nepřátelství, než jevili po vyprostění Ma- fekingu. JJe to následek postupu Dewettova a Dela- veyova. Velitel Wieser jest s 10.000 (?) muži v Ku manu, kdež přítomnost nepřítelova způsobuje mezi do- morodci nepokoj. Velitel Detreit stojí se silným oddělením u Wolmaraanstadu. Z Londýna, 24. srpna. (T. k.) Telegram lorda Robertsa z Pretorie ze dne 23. t. m. praví: Baden-Powell osvobodil včera 100 zajatých a zajal 25 Boerů, mezi niml setníka štábní dělostřelby Van der Merue, jednoho dělostřeleckého důstojníka a je- dnoho polního korneta. Hlídky do Broutwateru poslané nalezly tam zásobu 140.000 manserových střel (pa- tron), 12 Kruppových granátů a 200 liber dynamitu. Z Londýna, 24. srpna. (T. k.) Večerní listy oznamují z Pretorie, že maršál Roberts potvrdil roz- sudek smrti vynesený vojenským soudem v Pretorii nad poručíkem Cardnem pro účastenství téhož na spiknutí proti Robertsovi. (Tvrdí se,« že celé ono spiknutí zosnováno anglickými špicly. Red.) Z Londýna, 24. srpna. (Reuter.) Mezi listy úřadně uveřejněnými nalézá se také list. jejž zaslal dne 11. březnu 1898 náčelník strany Afrikandův presidentu Steijnovi. Praví se v něm, že poměry v Transvaalsku jsou neudržitelny a že následkem vnitřní hniloby se nutně shroutí. V druhém dopisu, který zaslal Meriman Fisherovi dne 26. května 1899, praví se, že Boerové jsou vysíleni. Republice musí prý dostati se nové krve, ana jinak by zmizela.

Telegramy- Z Vídně, 24. srpna. (T. k.) Pan arcivé- voda František Ferdinand účastní se letos císař- ských manevrů německého vojska, jež budou 8. září dopoledne zahájeny na Krekovském poli u Štětína velikou parádou. Skorem současných manevrů v Haliči se pan arcivévoda neúčastní. Naproti tomu bude jim přítomen pan arcivévoda Rainer. Zprávy hospodářské. Usýchání stromů ovocných. Za počasí příliš suchého a při vedru dlouho trvajícím, trpívají stromy na příliš pisčité a kamenité půdě usýcháním. Strom chorý počíná od vršku usýchati, až mnohdy celé větve jako holé pahejly zbudou a státi zůstanou, což hlavně při starších stromech se objevuje. Takto nemocný strom přiměřeným zaléváním, neb v koruně omlaďováním často zachrániti se může, když ještě strom příliš vysílen není a není příliš přestálý, ale spíše mladší. Jest li je špatná aneb příliš sypká půda příčinou choroby této, mnohdy přiměřené a za včas provedené míšení půdy pomůže. Stav osení v Prusku jest dle »Reichsanzei- geru« celkem lepší než za posledních let.

Vídeňská peněžní bursa. Dne 24. srpna. (Zá- věrečné kursy.) Únorová renta 97.60. Květnová renta 97.70. Rakouská korunová renta 97 75. Stříbrná renta 97.25. Rakouská zlatí renta 116 85 Uherská zlatá rentu 115.2). Uherská kor. renta 50.60. Losy z r. 1860 celé 135.—. Losy z r. 1860 pět. 160 00. Losy z roku 1864 193.—. Losy kreditní 384.00 Losy z roku 1854 171.60 Komunalní losy 379 —. Tisské losy 139.25 Turecké losy 107.00 Úvěrní akcie 659.—. Anglobanka 276.50. Unionka 531.00 Banka pro země rak. 414.50. Uherské kreditky 680 00. Bankovní jednota 492.00 Ústav pro úvěr pozem. 855.—. Unionky pražské —.—. Živnostenské banka 258.50. Lvov - Černo- vická —.—. Státní dráha 649 00. Lombardy 109.50 Št. Hr. Köfl. —.—. Severní dráha ——. Severozáp. dráha —.— Pardubická dráha —.—. Polabská dráha 454.—. Česká ser. dráha —.—. Buštěhradská A) 3020 Buštéhradská B) 1071. Pražsko-duchcovská dráha —.— Duchc.-Podmokelská — .— Ústecko-Teplická 2980. Vídeň. tramwayky 281.—. Nové víd. tramwayky 277 —. Dunaj. paroplavba 764 —. Tur. tabák. rež. 286 75. Tov. na zbraně —.—. Alpinky 451.50. Rim- Muráňské 510 50 Pražské železářské 1825. Záp. -české uhelné 279 —. Sev. české uhelné —.—. Mostecké uh 925.—. Česká montaní spol. 1240. Napoleony 19.30. Paříž 96.27. Iondýn 242.30. Německá města 118.35 Ruble papír. 255.50. Schodnica ——. Pražská plodinová bursa. Dne 24. srpna 1900.

Cena za 50 kilogramů. Měna korunová. Obilí: Pšenice váhy 76—82 kg. na 1 hektolitr 8.40—9.25. Žito 71—74 kg. české 8.25—8.60. Ječmen výběr 9.00—9.25, obyčejný 8.— až 0.—. Oves bílý 6.20—6 30, obyčejný 6.10—6.15. Kuku- řice uherská 0.00—0.—. Seno lisované 3.60—3.70, nelisované 370—4.—. Sláma cepy mlácená 270—3.—, sláma ku stlaní 2.00—0.—. Mouka amlýnské výrobky za 100 kg.: Pšeničná mouka čís. O: 30 00—00.00, č. 1: 29.00—00.00, č 2: 27 50—00.00, č. 3: 25.50—00.00, č. 4: 23.50—00.00, č. 5: 21.50—00.00, č. 6.: 20.00—00.00, č, 7. 18.00—-00.00, č. 8: 13.50—00.00. Žitná mouka za 100 kilo č. I.: 24.50 n 00.00, č. II.: 23.50—00.00, č. III.: 19.50—00.00, č. IV: 15.00—00.00. Přeničná otruby 11.00—00 00, žitné otruby 11.50—00.00. Luštěniny za 50 kg.: Fazole k vaření 900—10.00, ke krmení 0.00—0.—. Hrách k vnření šlutý 925—10.50, k vaření zelený 10.50 -11.50 Čočka 13 50 at 18.—. Zemčata k jídlu 0.00—0.00, k pálení líhu 0.00 at 0.00. — Olejnatá semena: Řepka 15.— až 15.20. Mák 25.00—26.—. Kmín 37 50—39.—. Sušené ovoce: Švestky 18.00—18.50, hrušky —.00—00 —, křížaly 8.00 at 10.—. Jetelová semena červená 64.00— 68. —, bílá 45.— až 70.—. Sušená čekanka: 9.25—.0 00. Káva. V Hamburku, 24. srpna. Platilo se na na září 40.00, na prosinec 40.75, na březen 41.50, květen 00.00 marků. Cukr. V Praze, 24. srpna. Z Ústí n. L. první výrobek platil pohotově K 31.25—00.00, na říjen— prosinec 25.30—25.50. Líh. V Praze, 24. srpna. Za 1000 litrů stupň. pohot. zboží líhu čistěného K 113.50—114.00. Surového bramborové 42.25—42.75, surového melasového 41.75—42.25. V malém K 1.— až 1.50 a výše.

Král. české zemské divadlo v Praze. NÁRODNÍ DIVADLO. V sobotu, 25 srpna. 285. hra (1. čtvrtka) v předpl. Bartoš Tuřanšký. Drama o třech dějstvích. Německy napsal Filip Langmann Přeložil Karel Želenský. Začátek o 7. hod. Konec o půl 10. hod.