Strana 2. Číslo 233.

KATOLICKÉ LISTY

Dne 25. srpna 1900.

přicházejíc ku pomoci slabým, chudým, obtíženým šlechetnými skutky a vznešenou obětí i heroismem. Máme proto důvěru, že nikdo z Řimanů, kteří jsou více výsadami obdařenými syny církve katolické, nebude chtíti nikdy z jakéhokoli lidského zájmu, od- děliti se od této matky nejněžnější, která, když jej zrodila v milosti, neustala ho zasypávati svými účin- nými péčemi: jakož jsme i jinak přesvědčeni, že oni vznešení katolíci, kteří založili a podporovali dílo zmí- něné ochrany víry, si nedají klidu ani odpočinku, dokud bude v nebezpečí spása věčná i jediné duše, ukazujíce skutkem, i když nepřátelé víry jsou moc- nější množstvím bohatství, že je přemohou náplní lásky. Jako ochránce tak veliké božské přízně, abyste provedl dobře nejdůležitější úkol, udělujeme z celého srdce vám, pane kardinále, podporovatelům zbožného díla, pokud budete potřebovati, apoštolského pože- hnání.« Ve Vatikáně, 19. srpna 1900.

Zprávy politické. V Praze, 24. srpna. K situaci. Ani dnes nelze ještě nic určitého pověděti o příštích úmyslech vlády. Zaznamenati dlužno jen zprávu »Plz. L «, podle níž místodržitel hr. Coudenhove vyjádřil se po své rozmluvě s před- sedou ministerstva drem. Körbrem a ministrem drem. Rezkem, že bude velmi nesnadno, pohnouti mlado- české poslance k tomu, aby upustili za malý, od vlády jim nabízený ústupek od obstrukce. Jest prý sice dosti českých poslanců, kteří jsou pro zanechání ob- strukce, ale lid a většina poslanců tomu nedovolí. — Ministr dr. Rezek odjel dnes z Vídně, ale vrátí se tam zas již zítra. Dolnorakouský sněm bude svolán buď kon- cem září nebo počátkem října, aby vyřídil zemský rozpočet na rok 1900. Budou-li z téže příčiny svo- lány také příslušné ostatní sněmy, jest nejisto, ale zdá se, že před novým zasedáním říšské rady se to ne- stane. Lvovkého sjezdu strany demokratické súčastnilo se dle zprávy vídeňských liberálních listů osmdesát účastníků. Sjezd zahájil zemský posla- nec Romanovič, načež po volbě předsednictv podával smutně proslulý poslanec Ruttowski zprávu o novém programu strany, kterýž byl také po delší debatě přijat. Zároveň jednohlasně byl přijat návrh na vystoupení z ústředního volebního výboru a utvoření zvláštního výboru volebního. Živě roko- váno bylo také o solidaritě polského klubu na říšské radě, jež byla většinou potírána. Konečně přijat byl sprostře dkující návrh, na základě něhož má předsed- nictvo sjezdu svolati nový sjezd, jestliže polský klub nezmění ve třech měsících svých stanov v tom smyslu, aby poslancům lidové polské strany bylo umožněno, vstoupiti do polského klubu. Dále zvolen pro nej- bližší volby jako výkonný výbor strany 20členný

komitét, sestávající z 10 říšských a zemských po- slanců a pak z 10 důvěrníků, jmenovaných po pěti od výboru ve Lvově a v Krakově. Posl. Lewic ki podával pak zprávu o dohodě s ostatními národně- demokratickými stranami. Přijatá resoluce vyslovuje uspokojení nad dosaženou shodou s polsko-národní stranou, ale zároveň také politování nad vystoupením několika poslanců ze zemského demokratického klubu a ukládá konečně výkonnému výboru, aby vyjedná- val s demokratickými, na půdě národní stojícími stra- nami. Z debaty vyšlo na jevo, že k těmto stranám počítati dlužno také vlastenecky smýšlející sociální demokraty. Dodati dlužno ještě, že jádro polského měšťanstva program demokratického sjezdu rozhodně zavrhuje. Pspež a smíření. Liberální listy zabývají se v posledních dnech výrokem papežovým o pověstech v posledních dnech šířených o smíření, jak jsme uvedli před několika dny dopis časopisu »Italia reale«o podmínkách míru nabízeného králem. Za několik dnů po uveřejnění tohoto listu měl řiditel listu »Italia reale« cavaliera Stefano Scala u sv. Otce slyšení a napsal ve své, o něm vydané zprávě m. j., že papež mu řekl »... nechce se mi líbiti, že také »Italia reale« zabývala se jistými projevy, kteréž nesou se k tomu, aby osvědčení smutku nad anarchistickým zločinem propůjčován byl ráz, jakoby svatá Stolice se vzdávala oněch, kdož ji uvedli ve stav nesnesitelný a kdož ji v něm udržují; které čelí k tomu, aby obětována byla nezadatelná práva, kterých nemožno vzdáti se za žádných okolností.« Sv. Otec mluvil pak o vzpomenutém listě a prohlásil o jeho obsahu: »Není na tom nic pravdivého. Nebyl mi učiněn žádný návrh, já pak jsem také žádných podmínek nesepsal.

Prohlašte to ve svém časopise.« Sedanská slavnost v Německu odpadne letos buď zcela, nebo konána bude v rozměru jen da- leko menším. Usnášejíť se aspoň obecní zastupitelstva některých německých měst proti pořádání této slav- nosti, odvolávajíce se na to, že vejsko německé bojuje nyní věrně po boku vojska francouzského v Číně. Nejnověji učinilo podobné usnesení obecní zastupitel- stvo v Mnichově. Svobodomyslná strana v Německu ko- nati bude svůj sjezd ve dnech 19.—22. září ve Zho- řelici (Görlitz). Makedonský sjezd ve Srědci poznovu zvolil dosavadní nejvyšší výbor ve Srědci a tím také svého dosavadního předsedu Saratova, jenž byl ze strany rumunské přímo obviněn, že súčastnil se pe- něžitého vydírání a vražd politických. Zdá se podle toho, že Makedonci hrozeb rumunských se nelekají. Saratov sám vyjádřil se prý, že jest hotov postaviti se před rumunský soud, aby dokázal, že nemá žádné viny na zavraždění redaktora Mihaileana. Leží na bíledni, že prohlášení toto mocně působí na utišení pobouřené mysli Rumunův. Nebezpečí rumunsko bulharské války pozbývá také následkem toho svého ostří takovou měrou, že o něm v Rumunsku a v Bul- harsku nikdo ani nemluví. Přes to pokračuje válce nakloněná strana v Rumunsku ve svém míru ne- bezpečném snažení dále. Rozšiřujeť právě pověst, že prý rumunské vládě dostala se do rukou listina, jež podává prý nejneklamnější důkaz, že v Bulharsku po leta již udržováno bylo spiknutí, směřující k za- vraždění krále Karla, jež mělo býti ještě roku letoš- ního provedeno. Ža je to holý výmysl, leží na bíledni.

Proti anarchistům. »Pol. Corr.« tvrdí, že evropské kabinety zahájily již vyjednávání, jež vedlo by k potření anarchismu. Veškeré vlády přesvědčily se totiž, že všecky prostředky, kterých až dosud po- užito bylo proti nebezpečí, hrozícího z anarchismu, jsou nedostatečny. Ale iniciativa nevyjde prý tento- kráte z Italie a výsledek všeho jednání bude záviseti hlavně od stanoviska, na něž v otázce anarchistické se postaví Anglicko, a svolí-li k tomu, aby změněny byly zákony, na základě jejichž bylo postupováno proti anarchistům. Zdá se však, že Anglicko bude tentokráte povolnější, nežli bylo při první společné poradě o nebezpečí anarchistickém. Princezna Walesská a král řecký při- byli včera večer na zámek Fradensborg. Španělská vláda proti protestantům. Španělská vláda zakázala svolání protestantského sjezdu do Saragosy, protože zákony dovolují jino- věrcům jen vykonávání soukromého kultu. Hnutí proti americkým černochům. V Akronu ve státď Ohio vypuklo proti tamním čer- nochům silné nepřátelské hnutí, za kteréhož byla způsobena škoda, obnášející mlion dolarů. Lůza za- pálila tamní radnici. Oheň zničil veškeré listiny. Devět setnin milice odebralo se na požářiště. 3 osoby byly zabity a 18 jiných bylo raněno.

Papež Lev XIII.

Obrázky z Rakouského Přímoří. (Původní dopis »Katol. Listů«.) L+ 44. K jakým koncům to nynější systém vládní v rak. Přímoří dovede, je těžko nyní říci, ale že to dobře v Přímoří neskončí, jest jisto. Na jedné straně turecké utlačování věrného lidu jihoslovan- ského a naproti zase dlouholeté hýčkání falešných italských irredentistů se strany vládní na úkor Jiho- slovanů neponese jistě dobrého ovoce. Ať nám ukáže někdo na celém světě vzdělaném případ jako v Dal- macii, kde 99 procentům Chorvatů a Srbů se úřaduje »zemskou řečí« italskou? A pak prý není Rakousko říší nepravděpodobností? A podíváme-li se do Pří- moří a Istrie, s úžasem budeme se tázati, jsme-li to ještě v Rakousku nebo v zemi cizí. Zde rozvíjí nej- větší moc hrstka irredentistů a zednářů dle zásady, že nouze a hloupost jsou dva nejlepší prostředky ku vyhubení jihoslovanského lidu. Města a osady s ital- ským obyvatelstvem mají veškeré spojovací prostředky, školy, obecní nádržky na vodu, a co si jen duše ráčí, kdežto jihoslovanskému lidu odpírá se nejpotřeb- nějšího chleba duševního — škol, takže jenom v po- rečském okresu je 17865 dětí beze škol a v okresu pazinském, kde Chorvati konečně zvítězili, jest jicb 4626 beze všeho vyučování. A tytéž hrozné poměry školské jsou v okresu koparském, puljském, voloském i lošínjském. Není divu, že v Istrii 200.000 Chorvatů a Slovinců jest většinou analfabety — zásluhou vlád- ního systému. Nelépe to vypadá ve příčině církevní. Následkem toho, že nebylo dosud pro dvě třetiny Chorvatů a Slovinců ani jediného slovanského gym- nasia, kdežto třetina Italů má jich 5, ba i hrstka 5000 Němců 2 německá gymnasia, byl úplný nedo- statek intellig nce, úředníků a učitelů slovanských.

Jediný dosud vůdce i rádce toho ubohého, všemi opuštěného slovinského lidu byl kněz, ale zednáři našli i zde prostředek, aby zničili autoritu a vliv kněze na lid. Pomocí svých lžiliberálních novin zostu- dili slov. kněze nahoře i dole a kromě toho našli, bohužel, při zdejší italské hierarchii pomocníky pro »Italii Unitu«, a těmto jest heslo: Jen žádných slo- vanských farářů, neboť s administrátory můžeme dě- lati co chceme a přesazovati je, kdykoliv a kamkoliv. zvláště před volbami, tímto způsobem odklidí sobě nepohodlné kněze. Že je to proti všemu právu, takto hmotně i mravně ničiti slovanské kněžstvo v Istrii, jest jim poslední starostí, u nich hlavně platí jako u irredentistů na severu — šovinismus a naciena- lismus. A jaké následky to nese, to dokázali Vlaši v Přímoří již několikráte svou vděčností. Uveďme jenomzatím důkaz z letošního roku. Když byl letos v Poreči, kdež jest sídlo biskupa Flappa, italského zemského sněmu, ústředních polit úřadů, atd., uspo- řádán ples v divadle ve prospěch »Legy Nazionale« a »Patria Italiana«, dopustili se irredentisté hrubé urážky Veličenstva. Při zvěsti o úkladném zavraždění císařovny Alžběty uspořádali titíž italští irredentisté veřejný ples. Když však nyní zavražděn byl rovněž italským banditou král Humbert, veškeré Italstvo v rakou- ském Přímoří obleklo se v hluboký smutek »pro svého krále«, a nejen smuteční mše, ale i projevy jednotlivých obcí i jejich telegramy byly pro vlasti- zrádný obsah zatím konfiskovány. Krásného hada vychovali si na svých ňadrech rozhodující kruhy v Přímoří.

Zprávy církevní. Církevní slavnost. Daes slavíme památku sv. Ludvíka, krále, syna sv. Blanky, která pro- hlásila jedenkráte za jeho mládí: »Miluji tě dojista vší něžností, kterou může míti matka k svému dítěti. Avšak raději bych tě viděla na marách a zbavena otcovského trůnu, nežli poskvrněného jediným těžkým hříchem.« Sv. Ludvík zachoval čistotu uprostřed dvor- ního života neporušenu. Rovněž nemálo si vážil sv. církve jako druhé matky a neméně místa Poissy, kde byl pokřtěn, takže se psal často Ludvík z Poissy. Jako rozhodčí ve sporech národů řídil se vždy zása- dami katolické víry. Aby spravedlnost konal, sedával určitých dnů pod »velikým dubem« ve Vincennesa tam soudil. Podnikl dvě křižácké výpravy, ve druhé podlehl moru r. 1270. Sv. Ludvíku zasvěcen byl bý- valý kostel sv. Ludmily na Petříně r. 1623, kdy jej daroval císař Ferdinand II. bratrstvu Francouzů konaly se tam nějaký čas služby Boží jazykem fran- couzským. Kostelík byl sbořen. Zprávy římské. Jeho Svatost přijal ve středu z kapli sixtinské poutníky sardinské, čítající 700 osob. »Oss. Rom.« píše za příčinou jmenin sv. Otce: »Te- legramy přišly velmi četně z celého světa, rovněž od panovníků, princů, mužů vynikajících, spolků a pří- slušníků všech tříd společenských. Toto účastenství nevztahuje sv. Otec pouze na sebe, nýbrž na celou církev sv. a na veškeru společnost.« — Dne 21. t. m. přijal sv. Otec deputaci učitelů a učitelek škol obec- ných z Německa, hlavně z Westfálska a Porýní. Sv. Otec se dotazoval na vyučování ve škole a udélil jim sv požebnání.

Konference pruského episkopátu ve Fuldě. Konference tyto zahájeny byly dne 21. t. m. a súčastnilo se jich čtrnáct biskupů. Kníže biskup vratislavský, kardinál Kopp, přijel již den před tím, aby vyhověl pozvání lantkraběnky hessenské a na- vštívil ji na zámku Adolfsecku blíže Fuldy. Bisku- pové z Hildesheimu a Mohuče nemohli se dostaviti ; první následkem svého vysokého věku, druhý ná- sledkem rekonvalescence. Slavnestní zahajovací pobož- nost konána byla dne 21. t. m. o p1l 9. hod. ranní u hrobu sv. Bonifáce. Byl to skvostný pohled, když veliký ten počet biskupů, žehnající klečícímu množ- ství lidu, sestupoval po schodech do hrobky, v níž pochován jest veliký apoštol Němců. Pěvecký sbor biskupskéno chlapeckého konviktu zapěl při tom ně- kolik sborů. Slavnosti súčastnila se mimo veliké množství lidu také hessenská lantkraběnka. Hned potom zahájeny byly porady v sále kněžského semi- náře. Byly, jak samo sebou se rozumí, jako vždycky, tajné. Téměř všichni biskupové byli ubytování v kněž- ském semináři; jenom dva sestoupili v biskupském paláci, jeden pak v děkanství při dómě.

Arcibiskup modenský . Dne 20. srpna zemřel v Budriu msgr. Carlo Borgognoni, arci- biskup modenský. Narodil se r. 1836 v Bologni, prekonisován na biskupa v Urbinu 1886 a jmenován arcibiskupem modenským r. 1889. Pro svoji učenost, zbožnost a horlivost byl všemi milován. R. i. p. Prine Max saský. Zprávy, které denní listy přinášejí o jmenování královského prince universitním profesorem frýburským, zakládají se, jak se z bezpeč- ného pramene dovídáme, na pravdě. Bude tam uni- versitním kazatelem a vedle toho převezme přednášky o liturgii. Jest známo, že budcucí universitní kazatel a profesor jest doktorem práv a theologie a že jako kazatel má zvučné jméno. Oslava Spasitelova na konci století a úcta Matky Páně v Solnici. Jako v jiných vi- kariátech i rychnovský oslaví a vzdá hold Spasiteli za dobrodiní po 19 věků lidstvu prokázaná a spojí