byl vyhnán a stráž jen stěží uchránila se před zbitím. Vídeňský list o pražském systému detektivním. Z Vídně, 25. dubna. „Arbeiterzeitung“ za bývá se zlořády ve sboru pražských detektivů. Lis praví, zmiňuje se o zavraždění Hubacia, že není to po- prvé, co orgánové t. zv. bezpečnostního úřadu učinil již několikráte ulice pražské nejistými. Již několikráte musili se pražští detektivové zodpovídati před sou- dem nejen pro hrubé zlořády, nýbrž i pro těžké po- škození na těle. Pak není žádnou náhodou, že tento poslední darebák jest opětně detektiv. Vlastnictví bor- delů a detektivní činnost jsou spolu spojeny. Každý člověk v Praze dnes ví, že sbor detektivů v Praze jest pelechem nihilistických darebů, kteří ohrožují vše- obecnou bezpečnost a veřejnost mravnost. Doplňkem pražského systému detektivního jest pražské bordelář- ství. Pražský detektiv dostane za odměnu bordel. Prostituce jest tu kasernována a naprosto vydána špi- clům. Jak ubohé oběti ženské jsou tu vyssávány, vidno z toho, že množství těchto detektivů zbohatlo. Musíme se tázati: Jak přijdou tyto oběti k tomu, aby platily špiony státní? Vláda se nestydí trpěti nadále tento stav a pražskému ředitelství, jak se zdá, přerostla moc těchto špiclů přes hlavu. Byl by již svrchovaný čas, aby tato korrupce byla vytištěna. Sbor pražských detektivů jest prostě skandál, který v jiném civiliso- vaném státě by byl nemožným. Snad vzbudí poslední události konečně pozornost vlády.

Telegraflcké zprávy. Z Vídně, 25. dubna. (C.-B.) »Wiener Zeitung« oznamuje: Císař jmenoval finanční rady Alfreda Jackla, August. Husáka Mečislava Havla a Josefa Freitingra vrchními finančními rady pro obvod zem ského finančního ředitelství v Praze. Ministr financí jmenoval vrchního ber- ního inspektora Parthenia Sireti a na, finančního tajemníka Václavu Červenku, berní vrchní inspektory Josefa Reichla, Adolfa Schwarze a dra. Isidora Sey d la, finančního tajemníka Roberta Foskla a berního vrchního inspektora dra. Františka Schwarze finančními rady pro obvod finančního ředitelství v Praze. President Loubet v Africe. Z Konstantine, 24. dubna. (C.- B.) President Loubet otevřel dnes odpoledne novou radnici a přijal vypovězence z r. 1851 a jejich syny, kteří se zde zdržují. President projevil s vyhnanci sympatie; pravil, že tr- pěli za to, že hájili zákon a republiku a že sklonili se před násilím a nikoli před prá- vem a vypovězeni byli libovůlí a nikoli z předpisu zákona. Cesta krále Eduarda. Z Rima, 25. dubna. (C.-B.) Ujišťuje se, že návštěva krále Eduarda u papeže jest určena na den 29. t. m. o 4. hodině odpolední. Ačkoli Vatikán do posledního okamžiku si přál, aby král Eduard ode- bral se k této návštěvě z anglického kollegia přece konečně svolil, aby odjel k ní z an glického vyslanectví u Kvirinálu. Král Edu- ard vrátí se pak přímo do Kvirinalua upustí od splacení návštěvy státním sekretá- řem kardinálem Rampollou. Papež vyšle zvláštní poselstvo do Londýna vzdát král jeho dík.

„Česká spořitelna“. An deutsche Kapitalisten in Böhmen. Es wird den deutschen Kapitalisten empfohlen ihr Kapital in d. Prager und vorstädtischen Häuserr anzulegen. Es ist die beste und sicherste Kapitalsan lage und hat grosse Bedeutang. Einige deutsche Hausbesitzer in Prag. (Německým kapitalistům v Če chách. Doporučuje se německým kapitalistům aby uložili svůj kapitál v pražských a předměst ských domech. Je to nejlepší a nejbezpečnějš uložení jistiny i má veliký význam. Několik německých majitelů domů v Praze. Tento inserát stkvěl se tlouštkou nejvypase- nějších insertních liter na zádi včerejšího „Pra ger Tagblattu“, jakožto látka vhodná k přemý šlení nejen adresátů, jimž inserát tento míněn nýbrž i pro české kruhy ať již jsou kapitalisty či nejsou. Je to pozoruhodné pro obyvatele kaž dého města, když se zahájí takový výprodei jejich města, třeba v tak skromném prozatím mě- řítku jako to činí „několik německých majitelů domů“ v Praze. Co budou mezi řádky tohoto vý- znamného návěští německo-liberálního listu čísti čeští interesenti, jimiž je tak celkem všechno obyvatelstvo královského hlavního města Prahy? Snad jim napadne, odkud z čista jasna vzal se

takový výzev k německým kapitalistům, i budou pátrati po pohnutkách i po vysvětliskách, kteréž lakonické návěští zamlčelo a kteréž bude na požádání nepochybně sděleno německým kapi- talistům z Čech. Budou se nepochybně ptáti ka- pitalisté i nekapitalisté, neboť zvláště mezi Němci v Čechách jest mnoho kapitalistů bez kapitálu. A to především v době, kdy i na německé straně v Praze jest kapitál tak levný. A co odpoví se těmto německým kapitalistům ve vší důvěrnosti?! Řekne se jim asi tolik: „Velikými, do ohromných millionů jdoucími konversemi hypotečních dluhů z České spořitelny na Hypoteční banku královstv českého a na Městskou spořitelnu pražskou, pro- váděnými českými dlužníky v takovém měřítku, že se vlastně jedná o úplné vypovězení kapitálu České spořitelny z českého majetku domovního v Praze a v předměstích, nahromadí se tolik ne- plodného kapitálu v pokladnách České spoři telny, že jest úzko pomysliti na jeho umístění zvláště při důsledcích, plynoucích z rozhodně vzrůstající tendence vyprostění se českého zákaz- nictva německých ústavů. Protož jest záhodno, německé hypotéky k tomu konci v Praze i na předměstích, není-li pak takových německých vlastníků v Praze i na předměstích, udělají se.

Komu schází kapitál, potřebný k výhodnému a důležitému uložení v pěkném pražském anebo předměstském domu, tomu se, co schází, míle- rádo dodá, resp. dopůjčí, po případě není za- potřebí, než aby německý „kapitalista“ půjčil své jméno ke kapitálu...“ Myšlenky jsou volny i vůči inserátům, k luštění těchto nápisů netřeba ani Mommsenovy autority; neboť že se tu jedná o nový německý úklad, jest jasno jako slunce samo. Pakliže němečtí majitelé domů vybízejí ně- mecké kapitalisty k domovním spekulacím v Pra- ze, jedná se o německo-nacionální akci proti če- skému majetku domovnímu v Praze, a poněvadž musíme býti na všechno připraveni, na každou špatnost, nesměla by nás ani překvapiti taková expropriace — suchou cestou. Mýlíme-li se, tím lépe, v každém případě považovali jsme za svou povinnost upozorniti i veřejnost českou i činitele povolané k odvratům hospodářského boje Němci proti nám osnovaného. Allarmuje-li se a mobi- lisuje německý kapitál k nakupování domův Praze, jedná se o válečnou výpravu proti české Praze v každém případě, a souditi v té příčině na odvetu a na Českou špořitelnu, je tu logickou nutností.

Demonstrace a jitřeni proti arci- biskupu Kohnovi na Moravě. V mimořádné schůzi obecního zastupitelstva v Přerově zmínil se dr. Kryška o posledních či- nech arcibiskupa dra. Kohna. Nad jednáním arcipastýře vysloveno politování a jednohlasně přijata tato resoluce: „Obecní výbor města Přerova, porokovav ve schůzi obecního výboru dne 22. dubna o znásilňování českého lidua českého kněžstva se strany arcibiskupa dra. Kohna, vyslovuje nad tímto protičeským, proti- křesťanským a hrubým znásilňováním jak če- ského lidu vůbec, tak zejmena českého kněžstv největší rozhořčení; protestuje proti bezprev nímu jednání dra. Kohna a důsledkem tohoto protestu usnáší se obecní výbor, že obec města Přerova se svými zástupci nejen nezúčastní se officiálního uvítání arcibiskupa dra. Kohna př letošní generální visitaci v Přerově, nýbrž že odepře též každou podporu a každou účasť, žá- danou na obci se strany církevních úřadů při le tošní generální visitaci arcibiskupa dra. Kohna.“ K afféře P. K. Dostála-Lutinova se nám dále oznamuje: Proti Karlu Dostálu Lutinovu, re- daktoru „Nového Života“ v Novém Jičíně, vy stupuje arcibiskup dr Kohn už delší dobu náhlými soudy a žalářováním. Lutinov protesto- val proti tomuto bezprávnému řízení a v od- pověď na to jej arcibiskup opět náhlým soudem dne 23. dubna 1903 vyzval, aby do 3 měsíců opustil arcidiécesi olomouckou, a současně mu zapověděl, číst kněžský list „Bílý Prapor“. K.

D. Lutinov na to odpověděl protokolárně: „Pro- testuji už po třetí proti náhlému souzení, při kterém se mi neponechává dosti času, abych od- pověď o věcech nesmírne důležitosti dostatečně si rozmysliti mohl. Proto též odkládám odpověd až se mé rozčilené srdce utiší. Modlím se ke sv. Cyrillu a Methoději, aby nedopustili, aby kněži cyrillomethodějští vyháněni byli ze své vlasti. jak stalo se po jejich smrti Gorazdovi, Angela- rovi a Savovi a jiným, a aby chránili dědictví svoje před Vichingy. Dovídáme se, že Dostál-Lutinov obrátil se přípisem ku papežskému nuntiovi ve Vídni, kde hledá ochrany. Jsme žádostivi zvě- děti, kam to v olomoucké diécesi za vlády hrdého arcibiskupa Kohna dospěje.

Denní zprávy. — Jak Němcům a jak nám. Nevyčerpa- telná studně stížnosti a žalob. Němeům totiž plnou hrstí dobrovolně a nám co na vládě po dlouhém zápasu vyrveme. Ukazujeť se to zejmenv při dotacích a podporách na lokální dráhy. Tu vidět tu »nestrannost« a stejnou ochotu a stej nou přízeň vlády ke všem národům a stranám, kterouž se »neutrální« pan dr. Körber stále vy- chloubá. Zachytněmež fonografem jen čtyři kra- tinké řeči, jež proneseny byly v minulé schůzi železničního výboru, i učiníme si obraz o té »nestrannosti«. — Posl. Maštálka: Dovolím si upozorniti na nesrovnalosti v obnosech, jež vláda povoluje na podporu místních dráh v Čechách a zejmena v českých krajích u po- rovnání s tím, co plnou hrsti dáno na stavbu lokálních dráh v jiných zamích. V alpských zemích, jako na příklad na dráze světelské, jde to do millionů (více než 3 miliiony korun činí příspěvek státu), na místní drahu Jindřichův Hradec—Obratany povolila vláds 240.000 korun!.. . Referent dr. Sylvestr O dráze Obratany—Jindřichův Hradec nebudu ani mluviti. Na tu navržen obnos tak směšně nepatrný, že nestojí to vlastně ani za řeč.

Druhá česká dráha místní, dráha doudlebská, je podnikem v eminentním slova toho smyslu nouzovým. — Poslanec dr. Ryba: K tomu při- pomínám, že byla dráha jindřicho-hradecká, potom když schválen byl zemský železniční pro- gram, v řadě podníků, jež měly býti provedeny, na místě prvním, že ale průběhem let posu- nuta byla na místo poslední — neochotou vlády, jakkoli jde tu o obnos pranepatrnýa dráha určena pro kraj ne sice bohatý, ale také ne chudý, nýbrž zanedbáním zehudlý. — Mi- nistr železnic ryt. Wittek: Uznávám, že obnosy, jimiž stát přispívá na stavbu dráh, jsou tak různé, že tvoří pravou mosaiku, ale vláda nemůže jinak, poněvadž vychází ze zá- sady, že s třeba větší oběti má býti vysta- věna dříve dráha, jež poskytuje garancie, že bude vynášeti více než projekt, který těchto záruk nepodává.« . . . . Jinými slovy : Na dráhy v kraji zámožném, v takovém, kde by interessenti napjati mohli síly mnohem více, dává stát mnoho peněz, na dráhy v kraji chu- dém, který ale od vhodných kommunikačních prostředků očekává hospodářské ozdravění, nedá buď ničeho, neb capart a k tomu stavbu co možná protahuje a nemožnou činí. Pan ministr železnic měl ještě dodati: »Potom mám ještě na zřeteli dvě věci: jde-li o německý kraj, jsem plný ochoty, jde-li o český, mám kapsy zapjaté. Dráhy v Haliči stavět musím na rozkaz vojen- ský a potom z té příčiny, že si nesmíme roz- hněvat Poláky k vůli Rusům. O Poláky a Němce tu jde, hněvají-li se Čechové či ne, na tom ne- sejde.« — — Tak to u nás vypadá.

— Německé listy pražské oznamují dnes, že přištího týdne bude se v Praze konati valná hromada »Deutscher Vereinu«, jejímž rokovacím předmětem má býti »proskripění listina něme- ckých obchodníků v Praze následkem interpel- lace posl. Březnovského uveřejněná.« Tato tak náhle oznámená schůze německého Vereinu pro městské záležitosti podává důkaz o žhavé ně- mecké chtivosti, přiostřiti boj národohospodářský v Praze všemi prostředky a ze seznamu vzorků pražského němectví v interpellaci posl. Březnov- ského obsaženého, učiniti skutečnou proskripění listinu, kterouž vzdor tvrzení německého tisku nikterak není! K tomu schází jí především úplnost, na což klademe obzvláštní důraz jakožto na důkaz, že seznam Březnovského není žádnou proskripcí! Vídeňský »Zeit« pře- devčírem vyslovil náhled, že prý po této interpellaci v brzku následovati budou české schůze pod heslem »Svůj k svému !«, hle první schůze, která se následkem interpellace po- řádá, jest schůze německého výbojného spolku pražského, jehož doznaným účelem jest, zjed- nati pražské menšině německé zastoupení ve sboru obecních starších. — Rodinné zgrávy. Slečna Berta Hlaváčkova a pan František Fuks, učetní pivovaru v Košířích, slaviti budou manželský sňatek dne 29. dubna 1903 o půl 12. hodině dopol. v chrámu Nejsv. Trojicev Košířích. — Slečna Emilka Procházkova a pan Ferdinand Kuchařčík slaví sňatek dne 28. dubna v 10 hod. dopol. ve farním chrámu v Chropini. — Úmrtí. Dne 25. dubna o 1. hod. ranní zemřela v Praze paní Viktorie Černá roz. Raddovav 61. roce věku svého ochrnutím srdce. Pohřeb koná se v pondělí dne 27. dubna o 3. hod. jodpol. z ko- — Včera o stela svatého Vojtěcha v Jirchářích.