ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 188c4200-8ea7-11dc-b056-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 54 celkem · entity: person 105, place 26, org 10, work 4
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
28. listopadu 1909. Číslo 328
4 article
5e déšť. Brr... ošklivě. A Ivanovi asi už ne přijdou. Doktor zřetelně viděl vězení a člověk s chmýřím, jak tam sedí. Je tam temno, pro tože hoří pouze malinká, špatná lampička; le- zou tam štěnice a na dveřích vísí velký železný zámek. A člověk s chmýřím na bradě tam sed a o něčem přemýšlí, možná o člověku, který ho chytil. „Hlavní věcí je, proč jsem ho chytil?“, za- myšleně mluví Alexandr Pavlovič. „Jak je to nehezké! Kdybych byl vyšel ze skladu o pět minut dříve, nic takového by se nebylo přiho- dilo,“ „Nikdy není třeba vměšovat se v takové pouliční historie,“ poznamenává žena poučují- cim tónem. „Když jsem žila u tety, k nám take příšel zloděj, a potom ho soudili ... Pozoruješ Sášo, jak jsme se v posledním roce zařídili?“ „Přemýšlel jsem o tom již. A on je docela mladý hoch, ten zloděj. A oblíčej má vyhublý!' „Ještě potřebujeme krásnou skříň na kni hy.“ pokračovala Varvara Grigorjevna. „Tvá je mílá. Zapisuješ si knihy, které si u tebe vy půjčují?. „Nu, kdo sí vypůjčuje?“ „Ne, přece. A to ani nezpozoruješ, až t ani jedné knihy nezbude.“ Oba se zamyslilí a přítisknuvše se k sobě roztržitě bloudili očima po světlém, krásném pokojí. Varvara Grigorjevna vzpomněla na to jak mnoho knih měla její tela a jak se všecky potratily. Doktor si chtěl připomenout zloděje s jeho zvláštníma očima, nosem i ústy, a ne mohl. Představil si jasně mnohé obličeje, zná mé i naprosto cizí, ale tento obličej, nuticí k li- tostí, se mu neobjevil. Tu se pokusil doktor představiti si vězení s jeho temnotou a špínou. a také nemohl. „Ale víš, co jsem tí koupila k zákusku? zeptala se Varvara Grigorjevna, hladíc rukou mužovy vlasy. „Co „Hládejl“
Pavlovič Sáša Varvara Grigorjevna
5 article
Doktoru už se chiělo jíst, i začal hádat, l neuhiodl. „Humry!“, s hrdostí zvolala Varvara Gri- gorjevna a objasnila: „myslila jsem, že přijdou Ivanovi, ale tím lépe — sníš je sám. A několikrát se políbili. Potom pili čaj a doktor jedl humry a po čaji přešlí do kabinetu a dektor četl ženě nahlas. Děšť rovnoměrněa sotva slyšitelně šuměl za oknem skrze silná skla, stejnoměrně a uspokojivě zněly věty ro- mánu a bylo tak jasno od velké „ministerské“ lampy. „Dost. Je čas spat!“ rozhodně řekla Va- vara Grigorjevna a přívřela knihu v rukou doktorových. Lenivě se zvednuvší z divanu, za- ložila ruce za hlavu a proláhla se, chvějíc se vším tělem a vypínajie hruď do předu. Nedav jí spustit rukou, Aloxandr Pavlovič objal ženu a poceloval ji na šíji. „Ale stále je mi tak líto..“ rek. „Nu, nech toho. Koupíme novou. Doktor mluvil o člověku, ale po ženinýeh slovech pomyslil si, že mluví o lampě. A objavše Přeložila B. H. se, šli do ložnice.
Doktor Gri Aloxandr B H Virginie Dosta
6 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. O zimním oděvu Člověk jest jediný živočich, který doved žíti jak v podnebí horkém, tak v podnebí stude- ném až ledovém. Nejnižší teplota, při které člo- věk dovede se ještě udržeti na živu, byla zazna- menána kapitánem Backem v severní Americe. totiž —56.7° C, nejvyšsí ve stínu v Egyptě h17.7° C, rozdll činí tudíž 104° C. V našem podnebí mirném není ovšem člověk vysazen ni- kdy tak velikým rozdílům teploty vzduchu, ný- brž střední teplota roční činí u nás 10—15°C. při čem nejvyšší teplota vůbec jest ke konci července a začne v prvých dnech srpna klesati stále až do ledna, kdy jest nejnižší, načež začne koncem ledna stoupati až do konce července.
Backe severní Amerika Egypt
7 article
Tělo lidské vydává neustále do ovzduší ji- stou čásí svého tepla a sice tím větší, čím chlad- nější jest vzduch a vydávalo by je při nízké te- plotě vzduchu tak dlouho, až by teplota jeho rovnala se teplotě ovzduší; tu by však přestaí život, neboť teplota tělesná smi bez ůjmy zdravi kolísati jen nepatrně kolem 37° C. Aby se tak- nestalo, nýbrž aby teplota télesná udržovala se I za kolísavé teploty ovzduší na stejné výši, o to jest postaráno ústrojím, upravujleín teplotu tě lesnou; ústrojím tím jsou cévy kožní; ve chlad- ném prostředí stáhnou se cévy kožní, kůže zbledne, poněvadž k povrchu tělesnému přijde méně krve, a tím se zmenší ztráta tepla těles- ného; opačně jest tomu v teplém prostřodí: cévy kožní se roztáhnou, kůže zčervená, nehoť na po- vrch těla přijde více krve, a tím jest umožněna rětší ztráta tepla čili tělo se ochlazuje, Toto přirozoné ústrojí by však v podneb mírném a studeném často nestačilo, poněvadz cévy kožní by posléze ochrnuly a člověk by zmrznul. Proto nutno činnost ústrojí tohoto vhodně podporovati oděvem, čímž se rozumí každá hmota, přikládaná na povrch těla za tin účelem, aby člověka chránila proti změnám te- ploty, u nás tedy zvláště proti zimě, mim to také proti promočení, kleré jest ui nás v zimě nejčastějším. Za oděv užívá se látek z říše živočišné
8 article Velké poslání starého Mareše
Velké poslání starého Mareše (Ze života poštovního poslika na vsi.) Sníh daleko široko = — — Jenom starý, silně prořídlý borový les na kopci vystupujícím z kraje, ruší zimní, jako jednolitý obra brohzovou žlutí svých klikatých, sukovitých, rame- nům obrovských svícnů ne nepodobných korun jichž modravě zelené jehličí, tvořící husté, dlouh a tuhé kštice, schyluje se dolů pod tíhou okrouhlých sněhových chemáčů. Zvláště hrbolaté, krajní stromy, od větrů po různu zkřivené, k bílé rovině tvoří protějšek tak ná- padný, že nelze od nich zraku odtrhnouti. Blíží-li se člověk polní cestou k borovému kopci, nemyslí na kluzké, zamrzlé kaluže před no- hami, nutící chodce k stálé opatrnosti — ne, ma- lebně zkřiveně borovice jakby mu tvrdošljně ky- nuly, vzpřahujíce obrovské rámě a pobádaly jej k spěchu — k nějaké vzácné podívané tam kdesi pahoře. Starý poštovský poslíček Mareš, konající denně přespolní cestu rovinou a borovým kopcem skor Bžicet roků, nepřichází ovšem ani vzhledem losa. (vlny, kožešiny, kůže, hedvábí) i z říše rostlinn (bavlny, lnu, kaučuku). Která z látek těchto hodí se nejlépe za oděv zimní?
Mareš
9 article
Cena cděvu jakožto ochrany před zimo záleží na tom, jakou má oděv vodivost tepelnou to jest: jestli dobrým či špatným vodičem tepla Z fysiky jest známo, že rozeznáváme dv druhy hmot; jedny (na př. kovy) při doteku ru kou dávají vždy pocit studena, poněvadž odní mají ruce veliké množství tepla, druhé (na př dřevo) za týchž okolností dávají vždy pocit vyšš teploty nežli prvé. Přiložíme-li jeden konec tyče zhotovené ze hmot prvého druhu, na př. tyče železné, k ohni, ucítíme hned na druhém konci. za který tyč držíme, silné teplo, takže brzy tyč upustíme, poněvadž kov jest dobrý vodi tepla, to jest jako dříve ruce odnímal velik množství tepla, tak jí touže měrou zase přivád teplo z ohně; držíme-li však v ohni tyč dřevě- nou, můžeme velmi dlouho tyč držeti v ruee aniž bychom pocítili tepla, poněvadž dřevo jes špatným vodičem tepla: jako prve ruce tepla neodnímalo, tak ho nyní také nepřivádi Tepelná vodivost oděvu jest o vislá a) od druhu látky, ze které jest oděv zhofoven, b) od vzdušnosti (pórovafost látky, e) od barvy látky.
10 article
Z rozmanitých druhů látek oděvních jes nejšpatnějším vodičem vlna, po ní postupni lepšímí vodiči jsou hedvábí, bavlna a nej lepším vodičem jest l en. Poněvadž vzduch patří k nejšpatnějším v čičům tepelným, jest ona látka špatnějším vodi čem tepelným, která ve svých průduších (skuli nách čili pórech) obsahuje hojně vzduchu Proto látky lehké s četnými, dosti širokými prů duchy chrání proti zimě mnohem účinněji, nebo zachovávají více teplo tělem vydávané, nežl stejně tlusté látky, hustě tkané. Proto látky vlněné, jsouce bohaty průduchy, jsou mno- hem špatnějším vodičem tepla, než stejně tlust látky bavlněné, hedvábné a lněné; rukavice z pr cikůže, jež má hojně průduchů, chrání účin něji proti zimě, než rukavice z kůže hla zené, jejíž průduchy byly hlazením uepány kožešiny jsou tím špatnějšími vodiči tepla čím hustší a delší srsť mají, neboť tím vice s mezi srstí nahromadí vzduchu. Látky průducho vité a kožešiny pozbývají své špatné vodivost topelné, když jemná vlákénka se otrou a chlup vypadají nebo když průduchy se vepou prachem a nečistotou; podobně i příliš hustá barva může značně zmenšiti vzdušný obsah látek.
11 article
Z téže příčiny jako průduchovité látky jso lepší ochranou oproti zimě, než stejně tluste látky hustě, chráníme se proti zimě vydatněji navlékneme-li na sebe několik oděvů tenčích. než když oblékneme jediný tlustý oděv, poně vadž mezi každým jednotlivým oděvem jest vrstva vzduchu, která dělíc kůži od zevního vzduchu, nedopouští bezprostřední výměnu tepla mezi kůží těla a zevním vzduchem; proto také v zimě nohy v těsných botách a ruce v těsnýel rukavičkách kožených jsou citelněji vysazeny působení zimy než ve volných, které dovolují že se mezi kůží bot nebo rukaviček a mezi kůž těla utvoří vrstva teplého vzduchu. O důležitosti, jakou má barva látky v př čině tepelné vodivosti oděvu, nůžeme se pře svědčiti timto prostým pokusem.
12 article
Obalíme-li kuličky několika teploměrů tou že látkou, ale vždy jinaké barvy (černé, zelene červené, bilě) a umístime-li teploměry ve stejne vzdálenosti od nějakého zlroje tepelného (na př kamen), spozorujeme, že nejrychleji stoupá rtu v teploměru s obalem z černé látky, pomale v teploměru se zeleným a červeným obalem, nej pomaleji pak v teploměru, jehož kulička je oba lena bílou látkou. Přeneseme-li tyto teploměry do chladné místnosti, bude rtuť tímže pořadín klesati: nejrychleji v teploměru s černým, nej pomaleji u teploměru s bílým obalem. Ze všeho lze souditi, že nojúčinněji chrán tělo proti zimě oděv z látky, která jest nejšpat nějším vodičem tepelným; látkou takovou jest látka vlněná, tlustá, ale při tom průducho vitá, barvy světlé; oděv z takové látky musi býti mimo to přiměřeně přiléhající neboť kdyby příliš odstával od povrchu těla,tu by vrstva vzduchová, ležící mezi kůží těla oděvem, nebyla přidržována k tělu, nýbrž obno- vovala by se rychle a tu by snadno mohl povstat proud vzdušný, který by umožňoval čilejší od pařování potu z povrchu těla a tím ochlazování.
13 article
Cena oděvu jakožto ochrany proti mokru záleži na tom, jak jest která látka způsobilá svý mi vlákny a průduchy znesnadňovati šíření vody od povrchu do vnitř. Z látek oděvních jest opět vlna nejšpat něji prostupna pro vodu, po ní přijde hedvá bí, pak bavlna a naposledy len, který jes nejlépe prostupný pro vodu. Hedvábí, bavlna a len mají mimo to tu ne- příjemnou vlastnost, že zvlhlé nebo promočené těsně se přikládají k povrchu těla, působíce ne- milý pocit mokra a zároveň pocit zimy, poně- vadž vypařováním nadbylečné tekutiny nastává ochlazení povrchu tělesného. Vlna nemá této vlast- nosti; sestávajíc z pružných vláken, jež podmi- ňují její drsnost, odstává poněkud od kůže i když jest silněji promočena a ponechává tudíž mezi sebou a povrchem kožním vrstvu vzduchu, která jake špatný vodič zabraňuje velké ztrátě tepla.
14 article
ani zdánlivými pokyny krajních borovic z míry rychlosti kroků, jimž tolikaletý cvik stanovil přesnost časoměru. Nestalo se mu také ani jednou po všecky ty dlouhé zimy, aby byl vzdal, zapomenuv se n okamžik, uklouznutím na některé louží zamrzlé — nezbytný hold matičce zemi. Stejnoměrně, dlouhým, ale rázným tempem do- léhají těžké kované boty Marešovy na tvrdou zimn půdu, zvučně dopadají na ledový kryt a přímrazek kdežto vyčouhlá starcova postava s ojíněným vou sem, v teplém, záplatovaném, po kolena sáhajícín kožiše, staré beranici, pod těžkou koženou taškou obsahující mnohdy i zásilky značné váhy, trochu ku předu schýlená, kymáceti se zdá — neodvisle od ky- vadlového pohybu dlouhých noh — několika růz- nými směry tempem značně pomalejším Lidé z kraje, dobrým sluchem nadaní, pozná vají starého Mareše zimní doby na větší vzdálenost již dle ohlasu kroků — bystrozrací rozeznávají star ce i v zástupu nedělních kostelních chodců dle vlast- ní jemu chůze na tři hony costy — — „Hele Ma- rešel volají kluci, dovádějící po lese, „Bude po- lednel“ Ženy s otýpkami nasbírané lesní klesti, zo- čivše kymácející se postavu, čekají na kopci, až s přihlíží v doslech a vyzvídají v ženské nedočkavost hlasem, jejž slyšeli lze na půl hodiny cesty: „Maroš = žádný psaní vod táty z Vod syna
Marešův Mareš Maroš Ma
15 article
Ač se vlna před ostatními látkami vyzname- nává nejšpatnější vodivosti tepelnou a nejšpat- nější prostupnosti pro vodu, jsouc tak výbornou látkou oděvní na ochranu proti velké ziměa značnějšímu mokru, má také některé vady. Dlou ho nošena za oděv, působí, že tělo odvykne s působení zimy a pozbude tudíž snadno schop- nosti vzdorovati zimě. Poněvadž vlna jest dražší dále snáze se při prádle opotřebuje a mén snadno nabývá špinavého vzhledu, než ostatn látky, proto se řídčejí čístí a pere; to pak má v zápěti, že prachem a jinou nečisťotou uepou se průduchy, čím se zmenší její špatná vodivos tepelná i prostupnost pro vodu; mimo to, obsa- huje-li prach a zárodky choroboplodné, může se oděv vlněný nejsnáze státi přenášečem nakažli vých chorob. U mnohých osob působí vlněne prádlo nemilé svědění kůže. Ze všeho vyplývá, že z látek oděvních an jediná vlastně nevyhovuje úplně všem požadav kům oděvu, nýbrž že volba oděvu v zímě říd se nejen stupněm zimy, nýbrž i některými vnitř ními činiteli tělesnými, ke kterým patří věk, po nlaví a stav tělesný.
16 article
Věk má důležitý vliv na projev tepla těles ného v tom smyslu, že dítě a stařec projevují méně tepla, než muž a žena, stojící v plném vývoji tělesném. Z toho plyne požadavek, že pr věk dětský a stařecký nutno voliti oděv z látek spatně vodivých, kdežto v době dospělosti mužného věku řídí se volba oděvu v zimě dle způsobu zaměstnání; čím více dospělý člověk pracuje a čím více tudíž vyrábí tepla, tím mén mu třeba odívati se teple. Také pohlaví má vliv na volbu oděvu v zi mě. Poněvudž většina žen většinou prodlévá v domácnosti v teplotě dosti stejnoměrné, uží vají žený v tomto případě i v zimě vším právem látek z lepších vodičů tepelných. Jest pochopitelno, že lidé chatrného stav tělesného, jako lidé neduživí nebo zotavující se z vysilujících choroby s dobrým prospěchem odí- vají se látkami špatně vodivými. Za stejných celkem činitelů vnitřních roz- hodují při volbě oděvu v zimě hlavně poměry ovzduší. Za ochranu proti mrazu, náhlému ochlazení a dešti hodí se nejlépe oděv vlněný, do veliké zimy jsou dobry také kožešiny.
17 article
Za pokrývku hlavy v zimě hodí se celkem nejlépe lehké plstěné klobouky, za veliké zimy čepice z kožešiny. Jako oděv vůbec, tak zvláště i zimní oděs může se státi zdraví škodlivým, nešetří-li se při něm nejpřísnější čistoty. Delším užíváním se oděv zašpini a tim se nejen vůbec znesnadňuje výměna vzduchu zevního a vzduchu, lnoucíh ku povrchu kožnímu, nýbrž poskytuje se tím i vhodná půda k bujení zárodků choroboplod- ných, byly-li do oděvu prachem nebo jinal zaneseny. Proto nutno svrchní šaty denně řádně proklepati a kartáčovati, prádlo a rukavice k - žené (nehlazené) často práti. Není-li známo, o koho šaty pocházejí, mutno býti opatrným, chee me-li nositi oděv (na př. kožešinový) po někom tu jest radno oděv takový aspoň důkladně vy- čistiti, nejlépe však desinfikovati vhodným způ Dr. Ant. Wiesner. sobem.
doktor Antonín Wiesner
18 article
Knihy redakci rubriky tělo zaslané: »Časopis lékařův českých«. 48. číslo přináší tent zajímavý obsah: I. Práce původní: 1. Dr. Vikton Reinsberg, primář v Olomouci: Impetigo herpalifor mis (Hebra). — 2. Prof dr. Fr. Mareš (Praha) : O fe- siologické látkové proměně. — 3. Dr. Jakub Skáln primář v Sušici: Žláza šlílná a těliska epithehialní (Pokrač.) — II. Rozhledy: Chirurgie. — Rakteriolo- zie. — Z nejnovější literatury. — III. Spolky jezdy: XIII. Sezení Urologické společnosli francouz ké 7.—9 X. 1909 — IV Spolek českých lékařů. — V Zprávy. — VI Receplář. — VII. Tiskopisy redaks zaslané. K číslu přiloženo jest 44. číslo »Věstníku- brgánu lékařské komory pro království české a lékař- ské komory moravské. Mimo četné zprávy z domova i z ciziny obsahuje protokoly komor lékařských v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Úvodníky jsou od dra. Kollingera na Smíchově »O lékařském tarifu v Praze« a od dvor. rady prof. dr. H l a vy »O vládním návrhu zákona o nakažlivých nemocech“. Revue v neurologii, psycbiatrii, fysikální a dise- tetické therapii, redig. prof. dr. Haškovec, roč. VI. č. 10. Nákl. Ed. Leschingra v Praze. Příroda, illustrovaný měsičník přírodovědecký s přílohou »Příroda a škola«. Red. Jan Kranich, ro VIII., č. 1. a 2. Předplatné 8 K ročně. Nákladem Prombegra v Olomouci. Zdraví lidu, roč. II., č. 7., 8. a 9. Předplatn 8 K za rok. 199/1, 09. Číslo 316. ŠACHY. Všechny dopisy, šachové rubriky se týkající, bučte- adresovány: Redakce „Národních Lista“e Praha-Il., Marianská ul. s poznámkou: ,Šach Úloha čís. 505. Bohuš Přikry l, Křižanovice. I. cena v soutěži čas. „Tid. for Schack“
doktor Vikton Reinsberg Hebr František Mareš Skáln profesor Haškovec Red Kranich Bohuš Přikr Schack Olomouc Praha Sušice Čechy Morava Slezsko Smíchov marianský ulice Křižanovice spolek jezda : XIII spolek český lékař brgán lékařský komora pro království český a lékař O lékařský tarif národní List “ e Praha H l
19 article Mat ve 4 tazíe
Mat ve 4 tazíe Vod Fanky?“ A Mareš telegrafuje holí k urychlení pošťovníh spojení: mávnutí holí sem a tam znamená — nieh Zvedne-li však hůl a spustí s důruzem k zemí — ano! A velké, hlučné repetění na kopci vítá neklam- nou zprávu o splněném očekávání — — Mareš nese psant! Píše táta, zaměstnaný kdesi na stavbě. Píše syn z vojny. Píše dcera, jež slouží v Praze — — A steré myšlenky, naděje, radostné možnosti spínají se s tím kolmým zaražením hole požehnanou — v tom případě — rukou Marešovou — — — — Už dávno nevyšlapoval si starý Mareš tak dů- ležitě, jako tuhle, za prvních mrazů a sněhů, jež změnily rovinu, dosud hnědou, v bělostnou plochu a přivedly bronzovou žluť starých sosen na kopei opět k plné platnosti. Bylo to všedního dne. Daleko široko nikoho. Jen rozpřáhnuté ruce borovie zdály se kývati — — Ale toho Mareš nedká ni tehdy, zbývá-li času k pozorování — což teprve dnes, kdy mysl jeh naplněna jest vědomím čehosi mimořádného, vel kého — poslání jakéhos tak odlišného od povin ností, jež denně, byt za mnohých slot a nečasů přec jen s naprostým klidem vykonává. Dnes — dnes toho obvyklého klidu nemá. Je cosi srálečníha v duši. Niiro iako vesnick
Mareš Marešův Praha
20 article
Úlohové sontěže V úlohové soutěži čas. „Tidskriít för Schack“ n čtví tažky obdrželi ceny: I. Bohná Přikryl, II. L. Cim burek, III. Val. Marin a IV. F. Beckers. Čestní uznání: E. Pradignát, Max Karstedt, J. Möller a K Traxler. Litovati dlužno, že dvé krásné úlohy pp. Cim- burka a Přikryla shledány nekorektními, úspéch če- ský mohl býti ještě větší. K soutěži došlo celkem s úlob, z nichž 60 nekorektních. V řešitelském turnaji (předloženo bylo 50 úloh ze soutěže) dobylí cen I. prof. A. Marjánek ve Strážnici, 180 body, II. J. Ra- šovský, Uh. Ostroh, 174 body, III. K. Traxler a I Vetešník 120 body; násl. K. Erlin a Fr. Dedrle 16 bodů, V. Košek 164 bodů atd. V úlohové soutěži „Strategie“ obdrželi ceny: za třítažky: I. Murray Marble, II. H. M. Huse, III. M Karstedt a IV. Arvid Kubbel; čestná uznání: Marble, K. A. L. Kubbel, J. Berger, Burke, Charlick Cisař, Daniel, Dobbs, Elkhan, Galitzki, Henneberger, Herland, Kaiser, de Koning, K. A. L. Kubbel, Marin Przepórka, Salkind. Sardortsch a Shinkmann; z dvojtažky: I. M. Marhle, II. + G. J. Slater, III. a Iv G. J. Slater a T. H. Billington ; čestná uznání: A. W Daniel, W. Pauly, Bettman, Charlick, Henneberge Jespersen, K. A. L. Kubbel, Lissner, Mošeley, Nielsen Palkoska, Salthouse, Slater. Za nejlepší úlohu s bra- ním mimochodem obdržel cenu W. Henneberger. Časopis „Illustreret Familie Journal“ vypisuje soutěž na dvojtašky; ceny 30, 20 a 10 K; soudce v Holst. Zásilky s jmenem autora a úplným řešením 1. března 190 na adresu: W. Jensen, Kodaň-v. Söuder Boulevard 63.
Schack I Přikryl F Beckers E Pradignát Karstedt J Möller Traxler Přikryl Marjánka K Traxler Vetešník K Erlin Dedrle V Košek I Murray Marble H M Hus Kubbel K A L Kubbel J Berger Burke Charlick Cisař Daniel Dobbs Galitzki Henneberger Herland Kaiser Koning Przepórka Salkind I M G J Slater J Slater T H Billington A W Bettman Charlick Henneberge Jespersen Lissner Mošeley Nielsen Palkoska Salthous Slater W Henneberger W Jensen Val Cima Strážnice Ra Francie Holst Kodaň II Illustreret Familie cena I . profesor . A Shinkmann
26 article VSECH-DÍLO-SVĚTA
VSECH-DÍLO-SVĚTA PDMOCÍ ŘADY ODBORNÍKů . . vydává Dr FRANT. MACHÁT. - =VJDE VöD SEŠITECH Po 64 HAL.- 3D BAREVNIÝCH OBRAZů A MAP. =MNOHO SET IILUSTRACÍ = Odebirati lze v každém knihkupecrví. ŽÁDEJTE PRVNÍ SEŠIT NA UKÁZKU! ZEM. ÚSTŘ. SPOUKU JEnHOT uči. i = V KRÁL. ČESKÉM. — UKOSI PECi JOSEFA RAŠÍNA vPRRZE. VI
František Machát BAREVNIÝCH Král Rašín
30 article FR. A. URBÁNEK,
FR. A. URBÁNEK, v Praze, vedle Národního divadla. kostelik slavnostně vyzdobený bílými čalouny závoji. Řada svící hoří na oltáři. S kruchty zaznívá hudba starých varhan. Ale nikdo v kostele — — Nikdo neruší tajemný klid, ticho bílé té slavnosti — Tak neobyčejně procituje Mareš svůj dnešní úkol — tak vzácně na mysli povznešena se cítí, vykra- čuje zasněženou polní stezkou vzhůru k borovému kopci A nahoře, v lese, prostřed toho stromoví, vy- sokého, v korunách rozloženého jako svícny chrá- mové, v té svítící bělosti sněhového koberce a po- vlaků, halících různé podoby haluzí, kmenů a strom- ků, jakoby soch a sošek kostelních — jaké my- šlenky a vzpomínky táhnou myslí a vše v takovén tajuplném spojení s tím svátečním rozpoložením nitra, s tou sváteční, bílou rouškou sosnového lesu! A vše tak nezvyklé, velké, vznešené — tak radostné — přes mnohě vzpomínky, jež kruší jindy mys svou vůní hřbitovní. Dnes — dnes jinak! Vzpomínka na mrtvou ženu, oba syny, jež sklá- tila do hrobu předčasně zhoubná plicní choroba nemá dnes do sebe nic hořkého: zní varhany v bí- lém chrámku jeho nitra a hudba ta proudem širokým a volným, takovým vznosným skřivánčím letem zvuků libezných a sladkých, vypravuje cosi ne- vystižně radostného jako sborem laškujících drob- ných serafů a cherubů — o jakési plavbě věčným azurem k xelké slunečně bráně x lodici vzdušn
František A Urbánek Mareš Praha národní divadlo
31 article
Příjemné, účinné projímadlo pro odrostlé i děti. Lékařsky jako mírný a jistě účinkující po- čistující prostředek mnohonásobné vyzkou- šený, užívá se pod jménem „Califig“ známé- ho kalifornského fikového syru- pu na základě jeho čistoty a vynika čícíeh v astností rádo a často při obvyklé i občas- né zácpě, při poruchách zažívacích a schá- zející chuti k jídlu a jest lékaři předepise- ván. Na známku „Califig“ jest Jřeba dáti zvlástní pozor. 22851 K dostání va všech lěkárnách celá lá- hov za K 3— láhve K e
43 article
1. Roráty. 2. Raci. 3. Zálety. 4. Kyrysaři, 5. B hatec. 6. Prosba. 7. Vzácná mílá. 8. Oči. Nejoblíbenější z našich českých písničkářů, Karel Pospíšil, podává tu taková roztomilá kvitka své Musy, že není pochyby, že stanou se tyto písně v krátku všenárodním pokladem našeho lidu. Pro pěvce jsou to nejvděčnější čísla, jaká lze si jen 19790 pomysliti. Zakupte si právě vydany
Pospíšil
53 article
s bílými a růžovými obláčky místo plachet- Není smutku při vzpomínce na drahé ty mrivé. Jest jim tam blaze Ne smutek, jen velkou povinnost připomlnají ty vzpomínky — povinnost k živým, kteří trpía na rozhraní živola a smrti prožijí nevýslovná muka tělěsných běd, tíhu žulové skály, jež svírá hrud a brání volnému, radostnému dýchání.(. Velká svatá povinnost k těmto trpícím a starý Mareš, chu- dý poslik venkovské malé pošty, chápe plně tuto povinnost a cítí se vyzdvižena od hroudy pozeniské jejím vědemím — — — Tak k smíchu se vám Eude zdáti to velké jeho poslání, vám, lidem velkého světa, pro něž není vy- zdvižení z prósy všednosti, leda v třepolné tlávě velkých událostí ulice, plesové dvorany, jeviště — a vskutku Marešovo dnešní poslání nemá do sebe nic hrdinného: bude roznášeti po vsi losy „České loterie“ ve prospěch sanatoria pro nemocně plizními chorobami, jež zbudováno bude z výnosu rozproda- ných losů ke spáse těch, jichž volně dýchání, tak radostné pro všecky zdravé, sevřeno jest tíhou vel- kého žulového balvanu, jehož drtivé hrůze podléhnjí lidské životy, mladé i staré, není-li zavčas po- moci — — Tak směšně malý ten dnešní Marešův úkol přece — —
Mareš Marešův