1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
V Praze, v neděli 28. listopadu 1909.
Praha
4
article
Ma ranní a večerní listy
předplácí sel
V Praze v administrani:
Ba měsie. . . .
na čtvrt leta . . . . G K —k
s dvají donáškou
K 54
na měslo-
na čtvrt leta . . . . 7 K Beh
ve úiliálkáchí
na měsle. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měslo. . . . . . B
na čtvrt leta : . . . 9 K e0
s dvojl zásilkou
na měsic.
:k2i
na Btvrt ' iet ta
Praha
5
article
Dnešní čísle pra Prahu le o 22 stranácb.
Dnešní čísle pra Prahu le o 22 stranácb.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 29. listopadu
v obvyklou hodinu polední.
Praha
6
article
Nedopuštěno se opět chyby?
Nedopuštěno se opět chyby?
Za podivína byl by v obyčejném živote
Jistě považován sadař, jemuž dosud nevy
rostlo ještě ani jediného stromku, který by
však již stavěl — sušárnu na budouc
ovoce, nebo vinař, který před vysázením
prvních vinných keřů již by kupoval veliké
sudy a lisy pro budoucí vinobraní. Ale ra-
kouský parlament provedl včera věru ještě
větší podivínství: Pustil schy tan
ptáky a pak si na ně pořídil — velikou
klecl
Již to bylo věru čirým podivínstvím
když konference předsedů klubovních usnesla
se na tom, aby tak různé pilné ná
vrhy, jako Kramářův, Konstantina Levi-
ckého, Eugena Levického, Seligerův
— Pergeltův, byly projednány »podle
své přibuznosti« pospolitě v jediné debate
šmahem.
Vždyť každý z nich podstatně jinam
mířil, různost jejich byla na mnoze zásadná,
jeden odporoval čelmo druhému.
Kdežto návrh dra. Kramáře nesl se
pouze k tomu, aby při zásadném respekto-
vání svézákonnosti království a zemí bylo
před žádoucím její vydobytí postaráno za
panující centralistické soustavy rámcovým
říšským zákonem o bezodkladnou
ochranu a záštitu veškerých ná-
rodních menšin, zejména v zemích,
kde jako ve Slezsku, Štyrsku, Korutanech,
Dolních a Horních Rakousích nelze očekávat
ochrany té od německých většin tamních
sněmů zemských — ostatní pilné návrhy šlv
mnohem dále: Tak zejména pilný návrh
Konstantina Levického žádal zá-
konné řešení národnostní a jazykové otázky
pro celou říši tím způsobem, aby dosazen
byl výbor pro reformu státu, kterýž
by vypracoval všeobecný národnostní a ja-
zykový zákon jakožto prováděcí zákon ke
čiánku 19. státních základních zákonů.
Kramářův
Konstantinos
Eugen levický
Seligerův
Pergeltův
Kramář
Slezsko
Štyrsko
Korutany
Horní Rakousy
7
article
Pilný návrh dra. Eugena Levi-
ckého opět vyzýval vládu, zaby předložila
co nejdřive parlamentu osnovu zákona říš-
skébo, která by upravovala právo národních
jazykův v celém státě bez ohledu na stáva-
jíci hranice království a zemí: Celé »státní
území« Cislajtanie nechť prý se rozděli na
jednotlivá a jednotná národnostní a jazyková
území; politické i soudní okresy buďtež pak
přízpůsobeny hranicím těchto jazykových
území. — Podobně návrh sociálně-demokra-
tické strany, podaný Seligerem, Něm-
cem, Daszynským atd. kladl, důraz na ne-
zbytné »přetvoření naší stá t n
ústavy a státní správy« za tím
cílem, »aby právo národův na sebeurčenía
právo jednotlivých státních občanův na vy-
znávání a osvědčování své národnosti bylo
zákonem zaručeno«, pročež navrhoval zří-
zení 52členného výboru, jemuž by se ulo-
žilo, aby vypracoval osnovy zákonův pro
uspořádání národních poměrův a zejména o
právech národních menšin. — Zatím pak
aby byla vláda vyzvána ku přísnému dozoru
na to, aby ústavou státním občanům zaru-
čená práva byla také příslušníkům národních
menšin nezkráceně zajištěna. —
Jedíně společnou byla tedy při všech
těchto pilných návrzích toliko žádost po do-
sazení sněmovního výboru, který by se za
bral v řešení nejpalčivějšího té doby pro-
blému rakouského, otázky národní. Než, tu
v poslední chvíli němečtí levi-
čáci vrhli do sněmovny schválně pilným
návrhem Pergeltovým svůj sírovodík.
Eugen Levi
Seliger
Pergeltův
Německo
8
article
Chytli se žádaného toho zřízení 52členného
»výboru jazykového« i navrhovali
pilně, aby tomuto výboru byly bez prvéh
čtení přikázány též — pověstné ony
vládní návrhy o krajských vlá-
dách a o jazykových právech při
c. k. úřadech v království če-
ském, proti jichž tendenci a obsahu vše-
chen národ český bez rozdílu c
nejrozhodněji protestuje jako
proti atentátu nejnebezpečnějšímu, strojenému
na jednotu vlasti a na dobré odvěké právo
svého jazyka v celém její rozsahu. —
Dle jednacího řádu sněmovny mělo před
sednictvo její tento obmyslný návrh Pergel
tův zkrátka a limine odmítnout, nebot
zákon poroučí, že vládní předlohy mu sej
dříve projíti prvním čtením, nez
smějí býli odkázány některému výboru sně-
movny, a že možno upustiti od prvého čtení
jich pouze tenkrát, když nikdo proti tomu
neprotestuje.
9
article
Pohříchu nebylo však dosti bdělosti an
při presidiu ani při oposici a tak připadlo
se na nepřístojnost a protizákonnost navrhu
Pergeltova teprv tehda, když sněmovna již
o něm byla v plném rokování. Tedy pozdé
Němci ovšem kořistili čile z této nepozor
nosti praesidia i oposice a trvali nyní urputně
na tom, že musí býti návrh Per
geltův připuštěn ke hlasová n
a budeli zamítnut, že »vy vod
z toho nejkrajnější důsledkye.
Naproti tomu čeští radikálové a částečně též
agrárníci a Mladočeši prohlašovali: projde-li
návrh Pergeltův, že zahají okamžité hlučnou
obstrukci. Tak stala se vinou Němcův a ne-
dbalostí Slovanů rázem siťuace v parlamentě
kritickou. Ovšem Slovanská jednota nepo-
třebovala se návrhu Pergeltova
tolik lekat a strachovat. Nebyloť ani po
myšlení, že by byl dosáhl potřebné
dvoutřetinové většiny (344 hl), poně-
vadž by zajisté ke 127 hlasům Jednoty slo-
vanské bylo ve chvíli rozhodného hlasování
bezpečně přidružilo se proti němu i 24 hlasů
českoslovanské sociální demo-
kracie i polská lidová strana
Stapiňského, kdežto ostatní delegace
Polská by jistě nebyla pro něj hlasovala.
porážka Němců tedy byla jista a Slovanská
oposice mohla pak klidně čekat na ty
»krajní důsledky« se strany německé. Byl
by snad strhli obstrukci proti své vladě Bie
nerthově? Pochybujeme! A kdyby — nuž
pak by nesli odium z rozbití parlamentu on
a ne my.
Pergeltův
Němec
Němcův
10
article
Nepotřebovala nás Slovany tedy
proto hlava bolet. Než k této krajnosti ne
chtěli nechat dojíti ani Poláci, ani so-
ciální demokraté, nýbrž — jak dnes
»Arbeiterzeitung« doznává, vynasnažovali se
po celý pátek pp. Adler a Seitz co nej-
snažnějí a nejusilovněji, »aby sjednotili obě
nepřátelské na společné, střední čáře«, až
také šťastně našli kompromisní formuli:
Všech patero pilných návrhův
Kramářovým počínaje a Pergeltovým konče.
se odvolá, a po nastalém vacuu zvolí se
pak v úterý 52členný výbor, »který by se
radil o úpravě národních záležitostí a s tím
souvislých zákonných osnov a návrhů, ktere
mu v budoucnu budou přikázány
Polák
Adler
Seitz
Pergeltův
11
article
při čemž nechť bere zřetel ku poměrům
v různých královstvích a zemích a podá do
tří měsíců sněmovně zprávua.
Pořídí se tedy zatím otevřená.
prázdná klec, do níž budou — vítán
všelicí ptáci budoucnosti. Jaké to
přeubohé a směšné spolu vyhýbání s
nejpalčivějšímu a nejdůležitěj
šímu problému Rakouska tato in
stalace jazykového nebo národnostního vý
boru bez vyznačení a vymezen
zásad, dle nichž má se pokusit do tří
měsícův o rozřešení otázky, kterou labo-
ruje Rakousko od 60 let, a která
jest nerozlučně spojena s otázkou veškerého
jeho ústrojí státního, s otázkou centra
lismu či federace, otázkou autonomie
zemské či národní, s otázkou byro-
kratismu či samosprávy občanské, zkrátka.
která jest nerozřešitelna bez proni
kavé, základní reformy celého ústavníhoa
státoprávního ústrojí této říše, a bez vlá dy
osvědčené spravedlivosti a stejné blahovůle
ke všem národům.
Však sám orgán sociálně-demokratický
praví: »Bylo by ovšem illusí domnívat
se a očekávati, že v tomto vý bor
mohou býti národní otázky zod
povídány a že z jeho porad vzejde roz
luštění. V to nelze doufat !« — Nu tak tedy
K čemu potom jste ho zřízovali? Patrně
jen aby se uvarovalo opět jen okamžité ne-
snázi i aby se neudržitelná »situace« přec
jen dále protloukala a fretovala — poku
to vůbec půjde! —
Rakousko
12
article
Spolek českých advokátů o otázce
jazykové.
Spolek českých advokátů o otázce
jazykové.
V hotelu „Paříž“ v Praze konala se včera
večer mimořádná valná hromada Špolku če-
ských advokátů v král. českém, v níž po referátu
předsedy p. dra. Lad. Valenty byl v otázce
jazykové jednomyslně schválen následujíe
projev:
1. Spolek českých advokátů v království če-
ském vyslovuje vřelý dík člehům svým
i advokátům českým vůbec za to, že
od prvých případů porušování práv jazyka če-
ského u něktorých soudů v království českém
rozhodně a neústupně hájili a hájí práva jazyka
českého všemí prosedky právními.
II. Spolek českých advokátů v královstv
českém vybízí veškeré kolegy, aby i nadále
v každém jednotlivém případě důsledně a ne-
únavně hájili rovné právo jazyka českého v úřa-
dech i v životě veřejném, aby každý pří-
pad porušení práv Spolku oznamo
vali a výsledky právních kroků
s nim sdělcvali.
III. Spolek českých advokátů v královstv
českém ochotně opatří stranám postiženým nále-
žitou ochranu právní.
Valent
Paříž
Praha
13
article
IV. Valná hromada Spolku českých advo-
kátů v království českém připojuje se
k zápornému a naprosto zamítavé-
mudebrému zdání Národnírady če-
ské o jazykových předlohách ministerstva Bi-
nerthova a projevuje politování, žev
státu právním již tak dlouho se trpí, aby dů-
sledně byly porušovány platné zákony z důvodů
politických, ačkoli c. k. nejvyšší soud ve Vídn
ve všech případech, které ho došly, uznal a roz-
hodl, že odchylná usnesení soudů v území větši
nou německém odporují zákonům platně vyhlá-
šeným.
V. Nepochybujeme, že poselstvo národa če-
ského na radě říšské i na sněmu království če
ského ani v nejmenším nezadá rov-
nému právu jazyka českého v ze-
mích koruny české, polvrzenému celou
řadou slavných slibů panovnických a výslovný.
mi předpisy platných zákonů, a že se důsledně
opře každému pokusu, aby jazyk český, byť i jen
pro některé připady a na některých místech, vy
lučován byl z úřadů v zemích českých vůbee
a v království českém zvláště.
Dále byly v této mimořádné valné hromad
schváleny kandidatury pro dnešní mimořádnou
valnou hromadu Advokátní komory.
Do výboru komory bude kandidován p. dr
Ant. Morstadt, advokát v Kutné Hoře, náhradní
kem p. dr. Alois Stompře, advokát v Praze. D
disciplinární rady pp. dr. Eduard Schwarz a dr
Rudolf Bloch, náhradníky pp. dr. Přemysl Šá
mal a dr. Ed. ryt. Zahn.
Antonín
Morstadt
doktor
Alois Stompřít
Schwarz
Bloch
Šá
Ed
Zahn
Kutná hoře
Praha
14
title
Nová moravská strana agrární.
(Od našeho moravakého refere nta.)
15
article
Z Brna, 27. listopadu.
Brno
16
article
To, co jsme v »Národních Listech« před něko
lika týdny napověděli a o čem se konečně nemohl
pochybovati ani v interesovaných krozích politick ýei
na Moravě, stalo se skotkem. Krise v moravské
straně agrární dostoupila takového rozsahu, že pod
vrátila jakoukoli činnost jují. Strana natézá se v na
prostém chaosu anarchie na všech stranách. Stran
nemá ani vůdčích autorit, její výkonný výbor se ne-
schází, jak je tomu u všech stran ostatních, žadnou
činnost nejeví druhdy horečně činná strana tato
Kika páně Vacova nedostala se resignací poslance
Staňka ze Želetavy k veslu. Její stoupenci
myslíme tím onu část poslanců, kteří jakž takt
z osobní nerozhodnosti nejdou proti němu ostře
sedí teď klidně a dělají zemsko výborskou politikn
u jednoho stolu s drem. Koudelou, nebo klidně
svých volebních okresích míčí. Jsou to posl. Munk
Pilát, Měchura a někteří jiní, kteříž pořádaj
schůze venku a snaží se pracovati. Posl. Sta n ěh
je doma na západní Muravě, odloučené hodně o
ostatní Moravy, a dlouho neřekl, jakými cestam
míní vyvésti Daniela z jámy Ivové. Klerikálové ja-
sají, neboť se jim většina okresů ponechala na po-
pas a mají volné pole pro svou bezmeznou sgi taci.
Tedy mezi vůdci a poslanci strany, jichž je přec
slušná řada, nebylo jisto ještě před týdnem, cos
stane a jak vyjde strana agrární z tajemného laby
rintu, do néhož zavedlo ji několik zmámených hlav
a kardinalních odchylek od dobré cesty.
Kika
Staněk
Koudela
Munk Pilát
Měchura
Posl
Daniel
Ivo
Morava
Želetava
pán Vacov
17
article
Jak jsme již oznámili, stojí všecky organisaee
mladých agrarnků, jichž je na Moravé přes půl druhého
sla, proti oficisiní poltice těch vůdců, kterým sic
býva červotué lavic v zemském sněmu a zemském
výboře, leč sshla již půda — pod nohama. Agrární
omladina je vlastně tím činitelem, který něco dělá
může-li o něm býti — řeči. Jinak je nutno, abycho
ji postavili na tevici, neboť ona jde s redaktorem
K Soonlsgem a její organem »Mlada Morava« a »Mo
ravský Venkov«, tedy dva organy, které příkře o-
suznji hnilobu ve straně a na celé čáře stojí v opo-
sici. Dnes vlastně ať nema oposice na Moravě většin
poslanců za sebou, tvoří ona stranu. Nebýti velkého
počtu schůzí, které obesílá vlastně redakce »Morav-
ského Venkova« a sekretariát mladeže agrární, nebýt
účastenství na různých hospodařských akcích na Mo-
ravě se strany t hoto křídla, neexistovala by stran
»grární vůbec, nebo by mohla prostě býti vedena
v rubrice »před likvidací«, Strana, kteráž má 15 po-
lanců, ale tito jdou šestnácti cestami, jejiž výkonný
výbor se neschází, jejíž činitelé v důležitých institu-
cch positiekých jsou nezodpovědni, nemaji nad sebou
kompelenci výkouného výbora, nikdy se neptajl.
Mlada Morava
Morava
18
article
jakými cestami by měli jíti a jaká stanoviska zauji-
lnati k tomu či onomu a nota bene, strana, kterat
ještě zastaví se v přednáškové činnosti a lehne k
spanku spravedlivých, čekajíc na 6. leden 1910, c
řeknou do jejího chrupání zemšti důvěrníci a nemíti
rázného křídla levého, které něco dělá, vlastné není
1ž stranou a ve fasciklu politických akcí nalezá s
pod křížem modrou tužkou označeným. Že musí do-
jíti k rozdvojení strany, napsali jsme před 14 dny
Můžeme jmenovali celé okresy, které nechtěly
Jekat zemského sjezdu v lednu 1910, ale již dne
žádaly vyjasnění, aby konečně věděly, na čem stojl.
Dnes můžeme říci, že strana agrarní na Moravě roz-
hodla se k tomu, co měla učiniti již dříve. Včerejším
dnem existuje na Moravě nová strana agrární a si
moravska pokroková slrana agrární. Organem ji bude
Morava
19
article
V drobném prodejii
ranní číslo o sobě . . za sh
večerni . . . . . . . za t h
Ve filialkách na venkově
ranní člslo . . . . . . . 10h
večerní . . . . . . . . 5 h
lnserátv
plati se hotově napřed.
Předplapení a inserty přijími
sdministrace v Marianské ul., s.
Tam nacházejí se těl
rodakce, tskárna a expedide
„Národních Listů
Rukopiky se nevracsjl
20
article
»Mor. Venkov« a představovati a organisovali jí b de
levé křídlo. V Brně je ztízen od včerejška sekretariat
pokrokové strany agrární, do něbož povolán byl do-
savadní tajemník Jaroslav Marcha. Strana pokroko-
vých agrárníků naprosto se bude isolovati od starých
poslaneckých hřišných živlů a ukáže se nejlépel ledví
přečetných poslanců agrárních, kteříž dnes byli po-
važování za pokrokové, ale vlastně pokrokovými ne-
byli a tudíž byli celou svobodomyslnou veřejnosti
rardonováni. Ukáže se, kam půjdou a proč se pro-
hlásí, aby se pak s nimi mohlo účtovati v celé ve-
řejnosti pokrokové. Pro svobodomysinou věc je timto
rázným krokem velmi mnoho vykonáno, neboť není
pochyby, že tím musí nastati vyjasnění. Klerikálně-
agrární poslanci musí se utopiti v klerikálním táboře
a pokrokové agrární hnutí přimknout k ostatním
stranám, jako strana solidárně postupující ve všech
otázkách kulturních a svobodomyslných
Mor
March
Brno
21
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 27. listopadu. (D elega c e.) Zbý-
vá jen měsíc do konce roku a o delegacích, které
mají projednati společný rozpočet na r. 1910,
dosud ani řeči. Ve společné vládě nenaléhají
na brzké svolání delegací, nýbrž, jak se pro-
slýchá, sami si přejí, aby se delegace zatím ne-
svolávaly. Potiží se svoláním by nebylo; rakou-
ský parlament svou delegaci zvolí, kdykoli tobo
bude třeba; uherský parlament pak voliti nepo-
třebuje, poněvadž právomoe jeho staré delegace
ještě nevypršela, poněvadž Uhry volí delegaci
na dobu sněmovního zasedání. Ale právě této
uherské delegaci hr. Aehrenthal nedůvěřujea
proto si nepřeje s ní se setkati. V uherské dele-
gaci mají totiž většinu členové skupiny Justhovy,
kteří jsou nyní v oposici a mohli by své převahy
v delegaci užiti proti hr. Aehrenthalovi a jeho
rozpočtu. Společná vláda musí delegacím předlo-
žiti účty výloh, spojených s annexí Bosny a Her-
cegoviny a bylo by divadlem pro bohy, kdyby
uherská delegace výlohy ty zaimítla a tím také
odmitla celou annexi. Kdyby bylo možno uza-
vříti nynější zasedání uherského sněmu a svolati
hned zasedání nové, bylo by také možno zvo-
liti novou delegaci, v níž by vláda měla zase
většinu. Ale na svolání nového zasedání jest
třeba nové vlády, poněvadž nynější vláda, která
je ve stavu demise, nemůže zasedání zavírat an
svolávat. Jde tedy o to, podaří-li se na konec se-
staviti novou vládu, která by si troufala před-
stoupiti před nynější poslaneckou sněmovnu
nebyla nucena sháněti si potřebnou většinu te-
prve novými volbami. Na všechno to je však
nyní už tak málo času, že delegace se letos asi
nesejdou a společná vláda nebude míti od No-
vého roku ani zatímného rozpočtu.
Uher
Justhův
Praha
uherský sněm
Heracegovina
22
article
V Praze, 27. listcpadu. (K situ a ci.)
Obrat, vznikající v polském kole, je patrný tak
v listech konservativných skupin polských. Or-
gán podolské šlechty psal ještě nedávno, že pol-
ské kolo nemůže podporovati požadavek Slovan-
ské jednoty, aby nastala změna ve vládě, poně-
vadž Poláci jsou prý úplně spokojení s bar. Bie-
nerthem a také ostatní členové vlády v ničem
Polákům neublížili. Dnes píše táž „Gaz. Na-
rod.“: Průběh rokování v polském kole ukázal,
že nesprávné postupování Němců zjednalo v pol-
ském kole Slovanské jednotě mnoho nových
přátel kromě skupiny Stapiňského, poněvadž
Slovanská jednota projevila ochotu ku parla-
mentní práci. Němci kopou propast mezi sebou
a Poláky, což nemůže býti na prospěch státu
Liberální Němci vidí snad okamžitý prospěch
v tom, když parlament nebude moci pracovati
a bude zas nahražen paragrafem z nouze. Ale
na dlouho nebylo by to prospěšno ani jim. Ale
také bar. Bienerth si připraví smutnou budou-
cnost, nepostará-li se co nejdříve o vyvrácení
dogmatu o nedotknutelnosti ryt. Hochenburgra
a dra. Schreinera. Dle „Nov. Ref.“ Poláci sll-
bili Slovanské jednotě, že před druhým čtením
zatímného rozpočtu použijí celého svého
vlivu na rekonstrukci kabinetu.
Polák
Němec
Bienerth
Schreiner
Praha
Or
Slovan
Stapiňský
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 27. listopadu.
6— (Kronika.) Není pochyby, čím dále
hrozivěji rozstupuje se propast zájmů mezi námi
starosvětskými pěšáky a třídou jezdců všelikým
novodobými kolomoty se prohánějíeích po zem-
ském povrchu. Denně přibývá srážek.
— Tu to máte! rozčilil se onehdy váš
spolubesedník. Zase neštěstí tím zatr. . . . mo-
tovidlem ! . .
A výmluvným gestem posunu! vám pod no
číslo nějakých novin.
Rozjetý samochod někde na záhybu ulice
porazil dámu. Vlastně, ani neporazil. Jenom tak
polekal. Mihl se znenadání od zadu kolem
Dáma se lekla, sklouzla na chodníku, pora
nila se.-
— Inu, slabé nervy ! . ..
— Ale mohlo dopadnout hůře. A kolikrát
už dopadlo. Jisto je, dnes nejsi bezpečen zi
votem na ulici . ..
— Ani ve svém pokoji nejsi bezpečen
Strop se náhle prolomi ..
— Žertem se věc nevyřídí. Nehody opa-
kují se přílis často. Vite-li, proč už s rodinou
netrávíme leto v R...? Tolik let jsme tam
bývali!
— Nějaké sousedství nepříjemné?
— Dokonce ne. Velmi příjemná společnost
byla, vlidnější, než v D..., kam teď patříme.
Ale tak! V R... měli jsme byt u silnice. T -
ková zbrklina přejela nám loni psa, jenom ná-
hodou nepřejela dltě. Žena za žádnou cenu už
nechce do místa, kudy jde veřejná silnice.
V D... jsou jen pěšiny a polní cesty. Tam
žádný kolomot nemůže. Aspoň ne prozatím.
— A máte pokojl
— Nemám pokoj ! Nejde tu přec o zájem
soukromý. Divím se, že už dávno nezakročeno
ssstou zákonodárnou...
Žert
Praha
24
article
— Žádným zákonodárstvím pokrok nez
— Žádným zákonodárstvím pokrok nez
stavíš
— Ale zlu možno čelit. Proti nebezpeč
možno se hradit, vyloženému šilenství třeb
šraňky položitl
— Rychlost není šílenství! Nový vynález
přináší své výhody. Slouží dopravě, potřebě styků
hospodářství, obchodu! Znamená úsporu času.
Čas jsou peníze. Třeba výhody užit . ..
— Ale ne za cenu života a zdraví jiného
— Silnice jsou pro všechny . .
— Právě že je pro všechny ! Tedy pro ni
koho zvlášť Kdo však se posadí na mechanický
vůz, už si vede, jakoby silnice patřila jemu.
— Znám velmi rozumné řídiče samochodů
Způsobný, dobře vychovaný člověk v každé si
tuaci se osvědčí. Gentleman také na automo
bilu dovsde zůstat gentlemanem, respektovat ciz
zájem a právo. Neni-li na silnici sám, zmírn
— Možná. Podle mé zkušenosti všakje
takových gentlemanů poskrovnu. Spíše pozoruj
jakousi vášeň nepříčetnou, potřebu, řítit se slepě
ku předu, padni oko nebo zub . ..
— Nervový vznět, způsobený pocitem
hravě přemáhané obuíže, rychle měřeného pro-
storu. Druh rozkoše, který působí jakési opo
jení, zvyšuje sebecit, asi jako požitek alkoholu
— Děkuju za doflnici. Nepřeju si však
odnášet následky z cizí nepřičetnosti, ať způso
bené alkoholem anebo — benzinem.
jízdu.
25
article
Není pochyby, zájmy se rozstupují, napjet
roste. Třeba srovnat zájmy a hledat výsled-
níci. Nový technický objev zrodil novou třídu
lidi, nový zájem, nové právo, ale staré slly a
zájmy nepřestaly existovat. Když člověk poprvé
zapřáhl sílu koně do své služby, také to byla
novota, zprvu asi mnohou nesnáz způsobila,
mnohé neštěstí. A dnes už jde všecko hladce,
samo se rozumí. Také s automobilem se časem
srovnáme. Je vtipným vynálezem, nemůže zůst t
za sklem, ve výkladní skřini. Ven s ním tedy
na silnicil
— Proč na silnici ? Tu přec ohrožuje ná
ostatní ! .
— Kamž jinam
— Ať si pořídí svojí trať, svojí kol j
jako ji má železnice, elektrika. Tam nebud-
nikomu překážet !
— Věc nákladul
— Kdo se kolem nás mechanicky prohá
nějí, jsou zámežnější lidé, ať něco obětují svému
sportu.
— Nejde jen o sport! Vynález slouží
potřebě! A polom, věc bude čím dál lacmnějš
Také nezámožný časem se vyšvihne do rychléh
sedla . ..
— Tím spíše. Nebezpečí bude tím vétší ..
— Nemožno rychle stvořit celou síť zvlášt
ních silnie . .
— Dobrá, zatím ať se položí zákonem
jisté meze, přísné pokuty . ..
— Jsou pokuty.
— Nestačí patrně, co bylo dosavad. P -
važte, tramway přec slouží daleko širší potřeb
obecenstva a má přisné předepsány meze
rychlosti . ..
— Což je o předpis! Ale, jak opatřio
kontrolu? Čert povali člověka, přejede psa.
slepici, kuře a než se obrátiš — frnk ! Kde je
vinnik? Chytejte hol
— Ať je povinnost zavěsit velké číslo na
vozidla.
— Dávno předepsáno!
— Ješté větší čislice, velikánské! Jako
vrata, do dálky zřetelné . ..
— Praxe nedovoluje. A ještě pochybný
výsledek
Tedy mýta! Zvláštní druh překážek, aby
nevadily
jiné pasáži, ale vadily kolomotům . .
Malicherná sekatural
— Vzájemná! Jedna sekatura vzbuzuje
druhou. Dosud my pěšáci jsme u většině.
Užijme svého práva, hajme se ! . ..
Ješta
Prax
26
article
Neomrzelý odpůrce. Na každou námitk
Neomrzelý odpůrce. Na každou námitk
má odpověď A věc jde vskutku do živého.
— A konečně, povídá, nelze- li bránit jízdě
vůbec, něco aspoň by se mělo zakázat, mysllm
— závody . .
— Jsou odborně potřebny. Třeba zná
sehopnost síly, výkonnost stroje, jeho mez
Třeba měřit . .
— Ať se měří a cení co a jak a kde chce
Jenom ne — na silnici ! Ta je pro jiné účely
Kdybych byl zákonodárcem, dal bych . . .
— Všecky jezdce na kolomotech postřílet
— Nikoli, nejsem barbar! Ale všecky
kupce a majitele jizdeckých strojů dal bych pod-
robit nejpřísnější zkoušce: úřadní, společensk
a především lékařské. Kdo neprokáže potřebný
stupeň inteligence, řádně výchovy, zdravýeh
smyslů, schopných sebevlády a naprostou zdrže
hivost vůči jistým rozkošem sportovní vášné.
nesměl by k řídidlu pod trestem nejtěžší pokuty.
po případě ztráty . ..
— Hrdla?
— Ne, ale ztráty — stroje
Dráždivá diskuse, ale povzbudná. Malá po-
mlčka uklidní tepnu debaty. Je rozhodně slušno
kdo volá po mírnosti, aby sám se především
mírnil. Ostatně s novotami, které mají životnou
sílu, má se věc jako s bylinami. Krájej si vrbu
sebo víc, tím bujnějí roste.
— To není žádný důvod, abychom se dal
bujností novot porážet a zabíjet.
— Bez nějaké oběti žádný pokrok.
— Ať se obětuje, komu libo. My ostaln
máme právo se bránit. A máme konečně vět
šinu . . .
— Z většin stávají se menšiny. Dnes už se
po silnicích od samochodů jen práši. Nežlise
lidstvo vůbec opatří lětadly a povznese svou
bytost do vzduchu, nadejde chvile a bude se
země rychlokolkami jen hemžit. Časem vůbee
27
article
přestane člověk, hrdý pán přírody, svá chodidl
namáhat . ..
— Tomu-li tak, třeba si pospíšit ! Snad
se nám ještě podaří zarazit trochu žílu tak roz
tomilému pokroku. Je nás, bohudíky, ještě dost,
kteří jsme svými přirozenými chodidly docela
spokojeni. Šedesát až sto kroků za minutu ku
předu, nám docela stačí k pozemské blaženosti.
— Což si počnete
— Nepůjde-li jinak, dáme zem r ozděl ití
Na territoria, jedno pro sebe, druhé pro vás. At
jsou určitá pásma, kde si může kdo chce jezdit.
létat, prohánět se vzduchem podle libosti. Však
jistě okrsky, uzavřené, kde všecka neplecha mecha-
nického pohybu je vůbec zakázána, jako v Americe
v jistých pásmech zakázán je alkohol. Ty reser-
vace si zařídíme pro sebe. A bude to pravý
ráj pro občany, kteří ještě něco dají na půvab
života a přírody. Luzný kraj, kde se nebude
po silnicích prášit, kde pole a luka budou
ještě mít svou přirozenou barvu, vzdueh
svou vůni a čistotu, kde člověk si vede důstojně,
jak se na pána přírody sluší a patří, kde lidé
se šatí jako lidé, ženy jako ženy, muži jako
muži, ne jako potvory z moře nebo obludy
spadlé s některé planety. Budou to rozkošné
oásy, plné míru a tichého požitku, a prostý
občan bude si tu moci klidně dopřát rozkoše
idylického klidu a bude moci směle vyjít před
dům na silnici bez obavy, že bude povalen
rozdrcen.
— Tedy útulek šosáků
— Treba šosáků, ale dojista lidiček, kteli
si navzájem ještě přejí čistý oddych a zdravé
údy. A zasluhují proto, aby byli chránění před
zuřivostí jezdeů unášených rozkoší benzmnové —
vztekliny . .
Mají diskusse své chvíle, kdy je nejlépe —
vzdát se slova. Odjakživa, jak víle, bylo za-
těžko lidstvu, dohodnout se o své ideály.
Ted
Treba
Ata
Amerika