ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 18661c60-8ea7-11dc-877d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 25, person 48, org 4, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
V Praze, v neděli 28. listopadu 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 328.
4 article
Ma ranní a večerní listy předplácí sel V Praze v administrani: Ba měsie. . . . na čtvrt leta . . . . G K —k s dvají donáškou K 54 na měslo- na čtvrt leta . . . . 7 K Beh ve úiliálkáchí na měsle. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měslo. . . . . . B na čtvrt leta : . . . 9 K e0 s dvojl zásilkou na měsic. :k2i na Btvrt ' iet ta
Praha
5 article Dnešní čísle pra Prahu le o 22 stranácb.
Dnešní čísle pra Prahu le o 22 stranácb. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 29. listopadu v obvyklou hodinu polední.
Praha
6 article Nedopuštěno se opět chyby?
Nedopuštěno se opět chyby? Za podivína byl by v obyčejném živote Jistě považován sadař, jemuž dosud nevy rostlo ještě ani jediného stromku, který by však již stavěl — sušárnu na budouc ovoce, nebo vinař, který před vysázením prvních vinných keřů již by kupoval veliké sudy a lisy pro budoucí vinobraní. Ale ra- kouský parlament provedl včera věru ještě větší podivínství: Pustil schy tan ptáky a pak si na ně pořídil — velikou klecl Již to bylo věru čirým podivínstvím když konference předsedů klubovních usnesla se na tom, aby tak různé pilné ná vrhy, jako Kramářův, Konstantina Levi- ckého, Eugena Levického, Seligerův — Pergeltův, byly projednány »podle své přibuznosti« pospolitě v jediné debate šmahem. Vždyť každý z nich podstatně jinam mířil, různost jejich byla na mnoze zásadná, jeden odporoval čelmo druhému. Kdežto návrh dra. Kramáře nesl se pouze k tomu, aby při zásadném respekto- vání svézákonnosti království a zemí bylo před žádoucím její vydobytí postaráno za panující centralistické soustavy rámcovým říšským zákonem o bezodkladnou ochranu a záštitu veškerých ná- rodních menšin, zejména v zemích, kde jako ve Slezsku, Štyrsku, Korutanech, Dolních a Horních Rakousích nelze očekávat ochrany té od německých většin tamních sněmů zemských — ostatní pilné návrhy šlv mnohem dále: Tak zejména pilný návrh Konstantina Levického žádal zá- konné řešení národnostní a jazykové otázky pro celou říši tím způsobem, aby dosazen byl výbor pro reformu státu, kterýž by vypracoval všeobecný národnostní a ja- zykový zákon jakožto prováděcí zákon ke čiánku 19. státních základních zákonů.
Kramářův Konstantinos Eugen levický Seligerův Pergeltův Kramář Slezsko Štyrsko Korutany Horní Rakousy
7 article
Pilný návrh dra. Eugena Levi- ckého opět vyzýval vládu, zaby předložila co nejdřive parlamentu osnovu zákona říš- skébo, která by upravovala právo národních jazykův v celém státě bez ohledu na stáva- jíci hranice království a zemí: Celé »státní území« Cislajtanie nechť prý se rozděli na jednotlivá a jednotná národnostní a jazyková území; politické i soudní okresy buďtež pak přízpůsobeny hranicím těchto jazykových území. — Podobně návrh sociálně-demokra- tické strany, podaný Seligerem, Něm- cem, Daszynským atd. kladl, důraz na ne- zbytné »přetvoření naší stá t n ústavy a státní správy« za tím cílem, »aby právo národův na sebeurčenía právo jednotlivých státních občanův na vy- znávání a osvědčování své národnosti bylo zákonem zaručeno«, pročež navrhoval zří- zení 52členného výboru, jemuž by se ulo- žilo, aby vypracoval osnovy zákonův pro uspořádání národních poměrův a zejména o právech národních menšin. — Zatím pak aby byla vláda vyzvána ku přísnému dozoru na to, aby ústavou státním občanům zaru- čená práva byla také příslušníkům národních menšin nezkráceně zajištěna. — Jedíně společnou byla tedy při všech těchto pilných návrzích toliko žádost po do- sazení sněmovního výboru, který by se za bral v řešení nejpalčivějšího té doby pro- blému rakouského, otázky národní. Než, tu v poslední chvíli němečtí levi- čáci vrhli do sněmovny schválně pilným návrhem Pergeltovým svůj sírovodík.
Eugen Levi Seliger Pergeltův Německo
8 article
Chytli se žádaného toho zřízení 52členného »výboru jazykového« i navrhovali pilně, aby tomuto výboru byly bez prvéh čtení přikázány též — pověstné ony vládní návrhy o krajských vlá- dách a o jazykových právech při c. k. úřadech v království če- ském, proti jichž tendenci a obsahu vše- chen národ český bez rozdílu c nejrozhodněji protestuje jako proti atentátu nejnebezpečnějšímu, strojenému na jednotu vlasti a na dobré odvěké právo svého jazyka v celém její rozsahu. — Dle jednacího řádu sněmovny mělo před sednictvo její tento obmyslný návrh Pergel tův zkrátka a limine odmítnout, nebot zákon poroučí, že vládní předlohy mu sej dříve projíti prvním čtením, nez smějí býli odkázány některému výboru sně- movny, a že možno upustiti od prvého čtení jich pouze tenkrát, když nikdo proti tomu neprotestuje.
9 article
Pohříchu nebylo však dosti bdělosti an při presidiu ani při oposici a tak připadlo se na nepřístojnost a protizákonnost navrhu Pergeltova teprv tehda, když sněmovna již o něm byla v plném rokování. Tedy pozdé Němci ovšem kořistili čile z této nepozor nosti praesidia i oposice a trvali nyní urputně na tom, že musí býti návrh Per geltův připuštěn ke hlasová n a budeli zamítnut, že »vy vod z toho nejkrajnější důsledkye. Naproti tomu čeští radikálové a částečně též agrárníci a Mladočeši prohlašovali: projde-li návrh Pergeltův, že zahají okamžité hlučnou obstrukci. Tak stala se vinou Němcův a ne- dbalostí Slovanů rázem siťuace v parlamentě kritickou. Ovšem Slovanská jednota nepo- třebovala se návrhu Pergeltova tolik lekat a strachovat. Nebyloť ani po myšlení, že by byl dosáhl potřebné dvoutřetinové většiny (344 hl), poně- vadž by zajisté ke 127 hlasům Jednoty slo- vanské bylo ve chvíli rozhodného hlasování bezpečně přidružilo se proti němu i 24 hlasů českoslovanské sociální demo- kracie i polská lidová strana Stapiňského, kdežto ostatní delegace Polská by jistě nebyla pro něj hlasovala. porážka Němců tedy byla jista a Slovanská oposice mohla pak klidně čekat na ty »krajní důsledky« se strany německé. Byl by snad strhli obstrukci proti své vladě Bie nerthově? Pochybujeme! A kdyby — nuž pak by nesli odium z rozbití parlamentu on a ne my.
Pergeltův Němec Němcův
10 article
Nepotřebovala nás Slovany tedy proto hlava bolet. Než k této krajnosti ne chtěli nechat dojíti ani Poláci, ani so- ciální demokraté, nýbrž — jak dnes »Arbeiterzeitung« doznává, vynasnažovali se po celý pátek pp. Adler a Seitz co nej- snažnějí a nejusilovněji, »aby sjednotili obě nepřátelské na společné, střední čáře«, až také šťastně našli kompromisní formuli: Všech patero pilných návrhův Kramářovým počínaje a Pergeltovým konče. se odvolá, a po nastalém vacuu zvolí se pak v úterý 52členný výbor, »který by se radil o úpravě národních záležitostí a s tím souvislých zákonných osnov a návrhů, ktere mu v budoucnu budou přikázány
Polák Adler Seitz Pergeltův
11 article
při čemž nechť bere zřetel ku poměrům v různých královstvích a zemích a podá do tří měsíců sněmovně zprávua. Pořídí se tedy zatím otevřená. prázdná klec, do níž budou — vítán všelicí ptáci budoucnosti. Jaké to přeubohé a směšné spolu vyhýbání s nejpalčivějšímu a nejdůležitěj šímu problému Rakouska tato in stalace jazykového nebo národnostního vý boru bez vyznačení a vymezen zásad, dle nichž má se pokusit do tří měsícův o rozřešení otázky, kterou labo- ruje Rakousko od 60 let, a která jest nerozlučně spojena s otázkou veškerého jeho ústrojí státního, s otázkou centra lismu či federace, otázkou autonomie zemské či národní, s otázkou byro- kratismu či samosprávy občanské, zkrátka. která jest nerozřešitelna bez proni kavé, základní reformy celého ústavníhoa státoprávního ústrojí této říše, a bez vlá dy osvědčené spravedlivosti a stejné blahovůle ke všem národům. Však sám orgán sociálně-demokratický praví: »Bylo by ovšem illusí domnívat se a očekávati, že v tomto vý bor mohou býti národní otázky zod povídány a že z jeho porad vzejde roz luštění. V to nelze doufat !« — Nu tak tedy K čemu potom jste ho zřízovali? Patrně jen aby se uvarovalo opět jen okamžité ne- snázi i aby se neudržitelná »situace« přec jen dále protloukala a fretovala — poku to vůbec půjde! —
Rakousko
12 article Spolek českých advokátů o otázce jazykové.
Spolek českých advokátů o otázce jazykové. V hotelu „Paříž“ v Praze konala se včera večer mimořádná valná hromada Špolku če- ských advokátů v král. českém, v níž po referátu předsedy p. dra. Lad. Valenty byl v otázce jazykové jednomyslně schválen následujíe projev: 1. Spolek českých advokátů v království če- ském vyslovuje vřelý dík člehům svým i advokátům českým vůbec za to, že od prvých případů porušování práv jazyka če- ského u něktorých soudů v království českém rozhodně a neústupně hájili a hájí práva jazyka českého všemí prosedky právními. II. Spolek českých advokátů v královstv českém vybízí veškeré kolegy, aby i nadále v každém jednotlivém případě důsledně a ne- únavně hájili rovné právo jazyka českého v úřa- dech i v životě veřejném, aby každý pří- pad porušení práv Spolku oznamo vali a výsledky právních kroků s nim sdělcvali. III. Spolek českých advokátů v královstv českém ochotně opatří stranám postiženým nále- žitou ochranu právní.
Valent Paříž Praha
13 article
IV. Valná hromada Spolku českých advo- kátů v království českém připojuje se k zápornému a naprosto zamítavé- mudebrému zdání Národnírady če- ské o jazykových předlohách ministerstva Bi- nerthova a projevuje politování, žev státu právním již tak dlouho se trpí, aby dů- sledně byly porušovány platné zákony z důvodů politických, ačkoli c. k. nejvyšší soud ve Vídn ve všech případech, které ho došly, uznal a roz- hodl, že odchylná usnesení soudů v území větši nou německém odporují zákonům platně vyhlá- šeným. V. Nepochybujeme, že poselstvo národa če- ského na radě říšské i na sněmu království če ského ani v nejmenším nezadá rov- nému právu jazyka českého v ze- mích koruny české, polvrzenému celou řadou slavných slibů panovnických a výslovný. mi předpisy platných zákonů, a že se důsledně opře každému pokusu, aby jazyk český, byť i jen pro některé připady a na některých místech, vy lučován byl z úřadů v zemích českých vůbee a v království českém zvláště. Dále byly v této mimořádné valné hromad schváleny kandidatury pro dnešní mimořádnou valnou hromadu Advokátní komory. Do výboru komory bude kandidován p. dr Ant. Morstadt, advokát v Kutné Hoře, náhradní kem p. dr. Alois Stompře, advokát v Praze. D disciplinární rady pp. dr. Eduard Schwarz a dr Rudolf Bloch, náhradníky pp. dr. Přemysl Šá mal a dr. Ed. ryt. Zahn.
Antonín Morstadt doktor Alois Stompřít Schwarz Bloch Šá Ed Zahn Kutná hoře Praha
14 title
Nová moravská strana agrární. (Od našeho moravakého refere nta.)
15 article
Z Brna, 27. listopadu.
Brno
16 article
To, co jsme v »Národních Listech« před něko lika týdny napověděli a o čem se konečně nemohl pochybovati ani v interesovaných krozích politick ýei na Moravě, stalo se skotkem. Krise v moravské straně agrární dostoupila takového rozsahu, že pod vrátila jakoukoli činnost jují. Strana natézá se v na prostém chaosu anarchie na všech stranách. Stran nemá ani vůdčích autorit, její výkonný výbor se ne- schází, jak je tomu u všech stran ostatních, žadnou činnost nejeví druhdy horečně činná strana tato Kika páně Vacova nedostala se resignací poslance Staňka ze Želetavy k veslu. Její stoupenci myslíme tím onu část poslanců, kteří jakž takt z osobní nerozhodnosti nejdou proti němu ostře sedí teď klidně a dělají zemsko výborskou politikn u jednoho stolu s drem. Koudelou, nebo klidně svých volebních okresích míčí. Jsou to posl. Munk Pilát, Měchura a někteří jiní, kteříž pořádaj schůze venku a snaží se pracovati. Posl. Sta n ěh je doma na západní Muravě, odloučené hodně o ostatní Moravy, a dlouho neřekl, jakými cestam míní vyvésti Daniela z jámy Ivové. Klerikálové ja- sají, neboť se jim většina okresů ponechala na po- pas a mají volné pole pro svou bezmeznou sgi taci. Tedy mezi vůdci a poslanci strany, jichž je přec slušná řada, nebylo jisto ještě před týdnem, cos stane a jak vyjde strana agrární z tajemného laby rintu, do néhož zavedlo ji několik zmámených hlav a kardinalních odchylek od dobré cesty.
Kika Staněk Koudela Munk Pilát Měchura Posl Daniel Ivo Morava Želetava pán Vacov
17 article
Jak jsme již oznámili, stojí všecky organisaee mladých agrarnků, jichž je na Moravé přes půl druhého sla, proti oficisiní poltice těch vůdců, kterým sic býva červotué lavic v zemském sněmu a zemském výboře, leč sshla již půda — pod nohama. Agrární omladina je vlastně tím činitelem, který něco dělá může-li o něm býti — řeči. Jinak je nutno, abycho ji postavili na tevici, neboť ona jde s redaktorem K Soonlsgem a její organem »Mlada Morava« a »Mo ravský Venkov«, tedy dva organy, které příkře o- suznji hnilobu ve straně a na celé čáře stojí v opo- sici. Dnes vlastně ať nema oposice na Moravě většin poslanců za sebou, tvoří ona stranu. Nebýti velkého počtu schůzí, které obesílá vlastně redakce »Morav- ského Venkova« a sekretariát mladeže agrární, nebýt účastenství na různých hospodařských akcích na Mo- ravě se strany t hoto křídla, neexistovala by stran »grární vůbec, nebo by mohla prostě býti vedena v rubrice »před likvidací«, Strana, kteráž má 15 po- lanců, ale tito jdou šestnácti cestami, jejiž výkonný výbor se neschází, jejíž činitelé v důležitých institu- cch positiekých jsou nezodpovědni, nemaji nad sebou kompelenci výkouného výbora, nikdy se neptajl.
Mlada Morava Morava
18 article
jakými cestami by měli jíti a jaká stanoviska zauji- lnati k tomu či onomu a nota bene, strana, kterat ještě zastaví se v přednáškové činnosti a lehne k spanku spravedlivých, čekajíc na 6. leden 1910, c řeknou do jejího chrupání zemšti důvěrníci a nemíti rázného křídla levého, které něco dělá, vlastné není 1ž stranou a ve fasciklu politických akcí nalezá s pod křížem modrou tužkou označeným. Že musí do- jíti k rozdvojení strany, napsali jsme před 14 dny Můžeme jmenovali celé okresy, které nechtěly Jekat zemského sjezdu v lednu 1910, ale již dne žádaly vyjasnění, aby konečně věděly, na čem stojl. Dnes můžeme říci, že strana agrarní na Moravě roz- hodla se k tomu, co měla učiniti již dříve. Včerejším dnem existuje na Moravě nová strana agrární a si moravska pokroková slrana agrární. Organem ji bude
Morava
19 article
V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . za sh večerni . . . . . . . za t h Ve filialkách na venkově ranní člslo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5 h lnserátv plati se hotově napřed. Předplapení a inserty přijími sdministrace v Marianské ul., s. Tam nacházejí se těl rodakce, tskárna a expedide „Národních Listů Rukopiky se nevracsjl
20 article
»Mor. Venkov« a představovati a organisovali jí b de levé křídlo. V Brně je ztízen od včerejška sekretariat pokrokové strany agrární, do něbož povolán byl do- savadní tajemník Jaroslav Marcha. Strana pokroko- vých agrárníků naprosto se bude isolovati od starých poslaneckých hřišných živlů a ukáže se nejlépel ledví přečetných poslanců agrárních, kteříž dnes byli po- važování za pokrokové, ale vlastně pokrokovými ne- byli a tudíž byli celou svobodomyslnou veřejnosti rardonováni. Ukáže se, kam půjdou a proč se pro- hlásí, aby se pak s nimi mohlo účtovati v celé ve- řejnosti pokrokové. Pro svobodomysinou věc je timto rázným krokem velmi mnoho vykonáno, neboť není pochyby, že tím musí nastati vyjasnění. Klerikálně- agrární poslanci musí se utopiti v klerikálním táboře a pokrokové agrární hnutí přimknout k ostatním stranám, jako strana solidárně postupující ve všech otázkách kulturních a svobodomyslných
Mor March Brno
21 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 27. listopadu. (D elega c e.) Zbý- vá jen měsíc do konce roku a o delegacích, které mají projednati společný rozpočet na r. 1910, dosud ani řeči. Ve společné vládě nenaléhají na brzké svolání delegací, nýbrž, jak se pro- slýchá, sami si přejí, aby se delegace zatím ne- svolávaly. Potiží se svoláním by nebylo; rakou- ský parlament svou delegaci zvolí, kdykoli tobo bude třeba; uherský parlament pak voliti nepo- třebuje, poněvadž právomoe jeho staré delegace ještě nevypršela, poněvadž Uhry volí delegaci na dobu sněmovního zasedání. Ale právě této uherské delegaci hr. Aehrenthal nedůvěřujea proto si nepřeje s ní se setkati. V uherské dele- gaci mají totiž většinu členové skupiny Justhovy, kteří jsou nyní v oposici a mohli by své převahy v delegaci užiti proti hr. Aehrenthalovi a jeho rozpočtu. Společná vláda musí delegacím předlo- žiti účty výloh, spojených s annexí Bosny a Her- cegoviny a bylo by divadlem pro bohy, kdyby uherská delegace výlohy ty zaimítla a tím také odmitla celou annexi. Kdyby bylo možno uza- vříti nynější zasedání uherského sněmu a svolati hned zasedání nové, bylo by také možno zvo- liti novou delegaci, v níž by vláda měla zase většinu. Ale na svolání nového zasedání jest třeba nové vlády, poněvadž nynější vláda, která je ve stavu demise, nemůže zasedání zavírat an svolávat. Jde tedy o to, podaří-li se na konec se- staviti novou vládu, která by si troufala před- stoupiti před nynější poslaneckou sněmovnu nebyla nucena sháněti si potřebnou většinu te- prve novými volbami. Na všechno to je však nyní už tak málo času, že delegace se letos asi nesejdou a společná vláda nebude míti od No- vého roku ani zatímného rozpočtu.
Uher Justhův Praha uherský sněm Heracegovina
22 article
V Praze, 27. listcpadu. (K situ a ci.) Obrat, vznikající v polském kole, je patrný tak v listech konservativných skupin polských. Or- gán podolské šlechty psal ještě nedávno, že pol- ské kolo nemůže podporovati požadavek Slovan- ské jednoty, aby nastala změna ve vládě, poně- vadž Poláci jsou prý úplně spokojení s bar. Bie- nerthem a také ostatní členové vlády v ničem Polákům neublížili. Dnes píše táž „Gaz. Na- rod.“: Průběh rokování v polském kole ukázal, že nesprávné postupování Němců zjednalo v pol- ském kole Slovanské jednotě mnoho nových přátel kromě skupiny Stapiňského, poněvadž Slovanská jednota projevila ochotu ku parla- mentní práci. Němci kopou propast mezi sebou a Poláky, což nemůže býti na prospěch státu Liberální Němci vidí snad okamžitý prospěch v tom, když parlament nebude moci pracovati a bude zas nahražen paragrafem z nouze. Ale na dlouho nebylo by to prospěšno ani jim. Ale také bar. Bienerth si připraví smutnou budou- cnost, nepostará-li se co nejdříve o vyvrácení dogmatu o nedotknutelnosti ryt. Hochenburgra a dra. Schreinera. Dle „Nov. Ref.“ Poláci sll- bili Slovanské jednotě, že před druhým čtením zatímného rozpočtu použijí celého svého vlivu na rekonstrukci kabinetu.
Polák Němec Bienerth Schreiner Praha Or Slovan Stapiňský
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 27. listopadu. 6— (Kronika.) Není pochyby, čím dále hrozivěji rozstupuje se propast zájmů mezi námi starosvětskými pěšáky a třídou jezdců všelikým novodobými kolomoty se prohánějíeích po zem- ském povrchu. Denně přibývá srážek. — Tu to máte! rozčilil se onehdy váš spolubesedník. Zase neštěstí tím zatr. . . . mo- tovidlem ! . . A výmluvným gestem posunu! vám pod no číslo nějakých novin. Rozjetý samochod někde na záhybu ulice porazil dámu. Vlastně, ani neporazil. Jenom tak polekal. Mihl se znenadání od zadu kolem Dáma se lekla, sklouzla na chodníku, pora nila se.- — Inu, slabé nervy ! . .. — Ale mohlo dopadnout hůře. A kolikrát už dopadlo. Jisto je, dnes nejsi bezpečen zi votem na ulici . .. — Ani ve svém pokoji nejsi bezpečen Strop se náhle prolomi .. — Žertem se věc nevyřídí. Nehody opa- kují se přílis často. Vite-li, proč už s rodinou netrávíme leto v R...? Tolik let jsme tam bývali! — Nějaké sousedství nepříjemné? — Dokonce ne. Velmi příjemná společnost byla, vlidnější, než v D..., kam teď patříme. Ale tak! V R... měli jsme byt u silnice. T - ková zbrklina přejela nám loni psa, jenom ná- hodou nepřejela dltě. Žena za žádnou cenu už nechce do místa, kudy jde veřejná silnice. V D... jsou jen pěšiny a polní cesty. Tam žádný kolomot nemůže. Aspoň ne prozatím. — A máte pokojl — Nemám pokoj ! Nejde tu přec o zájem soukromý. Divím se, že už dávno nezakročeno ssstou zákonodárnou...
Žert Praha
24 article — Žádným zákonodárstvím pokrok nez
— Žádným zákonodárstvím pokrok nez stavíš — Ale zlu možno čelit. Proti nebezpeč možno se hradit, vyloženému šilenství třeb šraňky položitl — Rychlost není šílenství! Nový vynález přináší své výhody. Slouží dopravě, potřebě styků hospodářství, obchodu! Znamená úsporu času. Čas jsou peníze. Třeba výhody užit . .. — Ale ne za cenu života a zdraví jiného — Silnice jsou pro všechny . . — Právě že je pro všechny ! Tedy pro ni koho zvlášť Kdo však se posadí na mechanický vůz, už si vede, jakoby silnice patřila jemu. — Znám velmi rozumné řídiče samochodů Způsobný, dobře vychovaný člověk v každé si tuaci se osvědčí. Gentleman také na automo bilu dovsde zůstat gentlemanem, respektovat ciz zájem a právo. Neni-li na silnici sám, zmírn — Možná. Podle mé zkušenosti všakje takových gentlemanů poskrovnu. Spíše pozoruj jakousi vášeň nepříčetnou, potřebu, řítit se slepě ku předu, padni oko nebo zub . .. — Nervový vznět, způsobený pocitem hravě přemáhané obuíže, rychle měřeného pro- storu. Druh rozkoše, který působí jakési opo jení, zvyšuje sebecit, asi jako požitek alkoholu — Děkuju za doflnici. Nepřeju si však odnášet následky z cizí nepřičetnosti, ať způso bené alkoholem anebo — benzinem. jízdu.
25 article
Není pochyby, zájmy se rozstupují, napjet roste. Třeba srovnat zájmy a hledat výsled- níci. Nový technický objev zrodil novou třídu lidi, nový zájem, nové právo, ale staré slly a zájmy nepřestaly existovat. Když člověk poprvé zapřáhl sílu koně do své služby, také to byla novota, zprvu asi mnohou nesnáz způsobila, mnohé neštěstí. A dnes už jde všecko hladce, samo se rozumí. Také s automobilem se časem srovnáme. Je vtipným vynálezem, nemůže zůst t za sklem, ve výkladní skřini. Ven s ním tedy na silnicil — Proč na silnici ? Tu přec ohrožuje ná ostatní ! . — Kamž jinam — Ať si pořídí svojí trať, svojí kol j jako ji má železnice, elektrika. Tam nebud- nikomu překážet ! — Věc nákladul — Kdo se kolem nás mechanicky prohá nějí, jsou zámežnější lidé, ať něco obětují svému sportu. — Nejde jen o sport! Vynález slouží potřebě! A polom, věc bude čím dál lacmnějš Také nezámožný časem se vyšvihne do rychléh sedla . .. — Tím spíše. Nebezpečí bude tím vétší .. — Nemožno rychle stvořit celou síť zvlášt ních silnie . . — Dobrá, zatím ať se položí zákonem jisté meze, přísné pokuty . .. — Jsou pokuty. — Nestačí patrně, co bylo dosavad. P - važte, tramway přec slouží daleko širší potřeb obecenstva a má přisné předepsány meze rychlosti . .. — Což je o předpis! Ale, jak opatřio kontrolu? Čert povali člověka, přejede psa. slepici, kuře a než se obrátiš — frnk ! Kde je vinnik? Chytejte hol — Ať je povinnost zavěsit velké číslo na vozidla. — Dávno předepsáno! — Ješté větší čislice, velikánské! Jako vrata, do dálky zřetelné . .. — Praxe nedovoluje. A ještě pochybný výsledek Tedy mýta! Zvláštní druh překážek, aby nevadily jiné pasáži, ale vadily kolomotům . . Malicherná sekatural — Vzájemná! Jedna sekatura vzbuzuje druhou. Dosud my pěšáci jsme u většině. Užijme svého práva, hajme se ! . ..
Ješta Prax
26 article Neomrzelý odpůrce. Na každou námitk
Neomrzelý odpůrce. Na každou námitk má odpověď A věc jde vskutku do živého. — A konečně, povídá, nelze- li bránit jízdě vůbec, něco aspoň by se mělo zakázat, mysllm — závody . . — Jsou odborně potřebny. Třeba zná sehopnost síly, výkonnost stroje, jeho mez Třeba měřit . . — Ať se měří a cení co a jak a kde chce Jenom ne — na silnici ! Ta je pro jiné účely Kdybych byl zákonodárcem, dal bych . . . — Všecky jezdce na kolomotech postřílet — Nikoli, nejsem barbar! Ale všecky kupce a majitele jizdeckých strojů dal bych pod- robit nejpřísnější zkoušce: úřadní, společensk a především lékařské. Kdo neprokáže potřebný stupeň inteligence, řádně výchovy, zdravýeh smyslů, schopných sebevlády a naprostou zdrže hivost vůči jistým rozkošem sportovní vášné. nesměl by k řídidlu pod trestem nejtěžší pokuty. po případě ztráty . .. — Hrdla? — Ne, ale ztráty — stroje Dráždivá diskuse, ale povzbudná. Malá po- mlčka uklidní tepnu debaty. Je rozhodně slušno kdo volá po mírnosti, aby sám se především mírnil. Ostatně s novotami, které mají životnou sílu, má se věc jako s bylinami. Krájej si vrbu sebo víc, tím bujnějí roste. — To není žádný důvod, abychom se dal bujností novot porážet a zabíjet. — Bez nějaké oběti žádný pokrok. — Ať se obětuje, komu libo. My ostaln máme právo se bránit. A máme konečně vět šinu . . . — Z většin stávají se menšiny. Dnes už se po silnicích od samochodů jen práši. Nežlise lidstvo vůbec opatří lětadly a povznese svou bytost do vzduchu, nadejde chvile a bude se země rychlokolkami jen hemžit. Časem vůbee
27 article
přestane člověk, hrdý pán přírody, svá chodidl namáhat . .. — Tomu-li tak, třeba si pospíšit ! Snad se nám ještě podaří zarazit trochu žílu tak roz tomilému pokroku. Je nás, bohudíky, ještě dost, kteří jsme svými přirozenými chodidly docela spokojeni. Šedesát až sto kroků za minutu ku předu, nám docela stačí k pozemské blaženosti. — Což si počnete — Nepůjde-li jinak, dáme zem r ozděl ití Na territoria, jedno pro sebe, druhé pro vás. At jsou určitá pásma, kde si může kdo chce jezdit. létat, prohánět se vzduchem podle libosti. Však jistě okrsky, uzavřené, kde všecka neplecha mecha- nického pohybu je vůbec zakázána, jako v Americe v jistých pásmech zakázán je alkohol. Ty reser- vace si zařídíme pro sebe. A bude to pravý ráj pro občany, kteří ještě něco dají na půvab života a přírody. Luzný kraj, kde se nebude po silnicích prášit, kde pole a luka budou ještě mít svou přirozenou barvu, vzdueh svou vůni a čistotu, kde člověk si vede důstojně, jak se na pána přírody sluší a patří, kde lidé se šatí jako lidé, ženy jako ženy, muži jako muži, ne jako potvory z moře nebo obludy spadlé s některé planety. Budou to rozkošné oásy, plné míru a tichého požitku, a prostý občan bude si tu moci klidně dopřát rozkoše idylického klidu a bude moci směle vyjít před dům na silnici bez obavy, že bude povalen rozdrcen. — Tedy útulek šosáků — Treba šosáků, ale dojista lidiček, kteli si navzájem ještě přejí čistý oddych a zdravé údy. A zasluhují proto, aby byli chránění před zuřivostí jezdeů unášených rozkoší benzmnové — vztekliny . . Mají diskusse své chvíle, kdy je nejlépe — vzdát se slova. Odjakživa, jak víle, bylo za- těžko lidstvu, dohodnout se o své ideály.
Ted Treba Ata Amerika