3
masthead
22. května 1900
5
article
= Stávka v Berlíně. Z Berlína, 21. května
(C.-B.) Následkem usnesení dopoledního shromážděn
odebrali se tři zástupci stávkářů k vrchnímu purk
mistru Kirschnerovi, žádati o jeho sprostředkování
Vrchní purkmistr Kirschner prohlásil, že je ochoten
ujmout se prostředkování.
— »Wolffova kor. kancelář« prohlašuje vůč
zprávám některých časopisů, že oba ranění, dopra-
vení následkem nedělních nepokojů do nemocnice
»Charité«, zemřeli, že tato zpráva se nezakládá n
pravdě. Jeden z nich byl propuštěn hned po svém
přijetí, druhý byl propuštěn dnes.
— Večer telegrafuje se z Berlína: Stávka zří
zenců pouličních dráh byla po obnoveném vyjedná
vání mezi ředitelstvem a zřízenci, kteří si byli vy
žádali sprostředkování vrchního purkmistr
Kirschnera, uklizena. Zřízenci prohlásili, že
spokojují se s nabídkami ředitelstva, když při po
stupu do nejvyšší třídy platu bylo jim slíbeno zří
diti před touto třídou platu ještě jiné dvě třídy platu
Dčekává se, že v brzku zahájena bude na pouličníc
dráhách úplná doprava.
Ku sobotním bouřím pouličním sděluje se, ž
se zástupy útočící policii zostra bránily a neustupo-
valy, vytrhávajíce zde a onde strážníkům tasenou
zbraň dříve, než na hlavy jejich dopadla. Jistému
kupci Busebergovi z Pankova, jenž se chtěl ubránit
policistovi na něj se rozpřáhnuvšímu, byla hla v
Iavlí rozpoltěna. Po útoku policie byla pro
stora u rosenthalské brány pokryta klobouky muž
skými i dámskými, deštníky, holemi a urvanými čá
stěmi oděvu.
Odpor lidu u brány té proti policii měl ráz
vzpoury. Mimo dvě z osob již zemřelých ještě jedna
z raněných jest v nebezpečí života. Také dva stráž
níci byl těžce raněni. Zatčených jest bezpočet.
Kirschner
Wolffův
Buseberg
Pankův
Berlín
6
article
Dále z Berlína telegrafuji ještě tyto podrobnosti
Na tramwayové vozy, zejmena na zpáteční cestě bylo
házeno blátem a rozbíjena v nich okna. Na konduktory
a kočí učiněn útok, takže musili prchnouti. Kdykoliv
spatřili stávkující zelenou bluzu nebo čapku, rozpou-
távalo to u nich veliký hněv. Policie opět tasila zbraň
Výtržnosti opakovaly se každé půl hodiny. O po-
lednách bylo na jeden z vozů vystřeleno z revolveru
v tom okamžiku, když do něho sedaly osoby, jež jet
ehtěly po tramwayi. Koule rozbila tabuli v okně vozu
a letěla prý kolem hlavy jedné dámy, avšak nikdo
nebyl poraněn. Policie zatkla útočníka.
= Podezřelé onemocnění událo se v Riu d
Janeiro. Myslí se, že je to mor.
Berlín
Rio d Janeiro
7
article
= Mor v Sydneyi. Dle zpráv londýnského
lékařského časopisu »Lancet« jest situace v Sydney
následkem vyskytnutí se moru povážlivá. Ne proto.
že by nemoc sama byla zvláště nebezpečna, nýbrž
proto, že vláda jest naprosto neschopna, zakročiti
náležitým způsobem proti nebezpečí. Bylo již ozná-
meno neuvěřitelné faktum, že v celém tom velkém
městě nenalezl se jediný lékař, jenž by byl schopen
poznati existenci morového bacilla pokusy na zví-
řatech. Ještě horší však jest způsob, jakým si tam
počínají co se týče ochranného očkování. Lékařský
úřad měl velmi rozumný úmysl, jenž se vlastně
rozuměl sám sebou, ponechati serum k ochrannému
očkování pro obyvatele, bydlící v nakažených čá-
stech města, anebo pro ty, kdož na ně byli odká-
záni svým zaměstnáním. Avšak přihlásil se velký
počet jiných lidí, kteří chtěli býti očkováni, poněvadž
dostali strach před morem. Byli ovšem úplně mimo
nebezpečí, co se týče jejich obydlí a zaměstnání,
ale nechtěli ničeho omeškati na zachování svého
vzácného zdraví a použili svých známostí s tím
neb oním vysokým úřadníkem, aby ujímali obyvate-
lům vskutku ohroženým ochranné serum. Vláda
ostatně ponechala veškerá opatření k boji proti moru
lékařskému úřadu, i taková, jež rovněž dobře anel
i lépe byli by mohli provésti laikové. A takto byl
lékařský úřad přetížen tou měrou, že důkladné pro-
vedení opatření bezpečnosti značně bylo stíženo.
Mor
Sydney
8
article
Jediný projev činnosti, jejž vláda učinila vůči moru
bylo heroické prohlášení, jímž malá část města ozna-
čena za nakažené území a ještě menší část podro-
bena karanténě se strany moře. Toto opatření bylo
naprosto nevhodné, neboť karanténu v tak malém
obvodu nelze provésti, ale námitek lékařů nedbáno
Konečně, když nebezpečí vzrůstalo, nebyla přene-
sena iniciativa lékařskému úřadu, nýbrž výboru
úřadníků, jenž nemá ani nejnutnějších předběžných
znalostí hygienických. Poněvadž odborný list lon-
dýnský sotva as z předpojatosti činí tak těžké výtky
vládě australské osady, zakládá se as toto líčení na
pravdě.
= Bezpečnostní poměry ve Smyrně. Lu
piči a zloději ve Smyrně a v okolí zdají se býti do-
konale obeznámeni s majetkovými poměry občanů
smyrenských. Před půldruhým rokem unesen by
syn bohatého mr. Whittalla, bydlícího v Burnabatu
blíže Smyrny, lupiči a propuštěn teprve za značne
výkupné. Několik týdnů po té unesen syn bohatéb
řeckého majitele lodí Hadži Dauta, jenž rovněž pro-
puštěn teprve za značné výkupné. Onehdy opět pře
paden byl příbuzný mr. Whittalla, jenž jel na bicyklu
do Burnabatu a oloupen, nebyl však unesen. Pacha
telé ve všech těchto případech nebyli nikdy vypá
tráni. Generální guvernér smyrenský Kiamil paša
bývalý velký vezír mohl by v té věci učiniti pořádek
kdyby se chtěl odhodlat zakročiti přísněji proti zlo
dějům a lupičům. Při tom bylo by lze účinněji zakro-
čiti též proti podloudnictví.
píča
Whittall
Pacho
Smyrna
Burnaba
Hadži Daut
9
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Na obecní reálné škole v Náchodě
(s právem veřejnosti a reciprocity) obsadí se po
čátkem šk. roku 1900—1 misto skutečného
učitele tělocviku. Žádosti do konce června
t. r. městské radě náchodské.
Náchod
10
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Ke změnám ve správě Národního
divadla. V kanceláři Společnosti Národního di
vadla bylo právě skončeno vyjednávání se so
listy, při čemž dosaženo úplné shody s dosa
vadním personálem, jenž dosud k divadlu by
vázán, takže umělecké jádro Národního divadl
naprosto nebude porušeno nastavšími změnami
jak se namnoze prohlašovalo. Umělci zavázal
se, že vstupují k Společnosti v týž právní po
měr, k jakému byli vázáni naproti Družstvu
dosavadnímu, a že od 15. července budou, po
kud třeba, k disposici pro zkoušky nových her
Nová správa Národního divadla nastoupí dnem
1. července, kteréhožto dne počnou i divadelní
prázdniny. V divadle nebude se hráti 27 dni.
první představení za nové správy
bude v sobotu dne 28. červenee
V druhé polovici tohoto měsíce budou se všal
konati již denně zkoušky a to nejenom na hrý
nově připravované, ale i na hry dosavaďního
repertoiru, z nichž se nejlepší práce zcela nově
vypraví. Protože nebylo docíleno shody se sta-
rým Družstvem v příčině fundu instruetu, uči-
něny již obsáhlé disposice pro opatření nových
garderob, rekvisit atd., i sestaven pro zbytel
letní saisony jakož i pro příští saisonu zimn
přesný repertoir, dle něhož bude se fundus po
stupně pořizovat a to dle vzoru cizích divadel
kde se nepořizuji nikdy zásoby všeobecně, al
postupně dle potřeb repertoiru a jednotli-
vých her.
Družstvo Národního divadla. Oznamuje
se nám z divadelní kanceláře: »Ku přání Společ
nosti Národního divadla byl správní výbor Družstva
národní divadlo
národní di
11
article
Národního divadla ochoten postoupiti veškeren
fundus instruktus Národního divadla za určitou
kupní cenu. Ve fundu instruktu obsažena jest nejen
garderoba ku všem hrám vůbec, které dosud v Ná-
rodním divadle se dávaly, nýbrž také všechen ná-
bytek a rekvisity k těmto hrám, a kromě toho ve-
škeré nábytkové a jiné zařízení kanceláří a jiných
místností Národního divadla, pokud patří Družstvu
Národního divadla. Tak na př. mimo jiné jest v zá-
sobě pouhých vstupenek do Národního divadlaa
lístků do garderob v Národním divadle v sumě
1000 zl. Tento veškeren fundus instruktus patřící
Družstvu Národního divadla (tedy po vyloučení malé
částky garderoby, jež patří zemskému výboru a po
vyloučení hudebních a slovních materialií k operám
a činohrám, které rovněž patří zemskému výboru)
stál Družstvo Národního divadla od r. 1881 až d
r. 1900 422.242 zl. 71 kr. Právoplatně jest pojištěn
fundus na 266.510 zl. u banky »Slavie« a u Pražské
městské pojišťovny. Pouze tím, že Družstvo Národ
ního divadla odráželo rok jak rok značné sumy n
amortisaci, snížila se bilanční cena fundu n
83.800 zl. 40 kr. Tato poslední číslice jest však
právě jen číslicí bilanční, kterou Družstvo počítalo
pro sebe, nikoli pro jiného a která po případě
mohla se snížiti pro Družstvo třebas i na pouhých
1000 zl., aniž by tím cena fundu - instruktu se
zřetelem k jeho použití ku představením všech her
v Národním divadle doposud dávaných se měnila
národní divadlo
Slavia
městský pojišťovna
12
article
Správní výbor Družstva Národního divadla požado-
val nyní za veškeren fundus 150.000 zl. r m., tedy
ne mnoho přes polovinu sumy právoplatného poji
štění. K télo nabídce dostalo se však Družstvu Ná
rodního divadla od Společnosti Národního divadla
naprosto odmítavé odpovědi. Následkem toho jes
arci správní výbor Družstva nucen disponovati celým
fundem jinak a postarati se o to, aby jeho zpeněže-
ním kryty byly v první řadě všechny závazky Druž-
stva Národního divadla, dále podily jeho členů ny-
nějších a podíly vypovězené členů bývalých buď vy
stouplých nebo zemřelých. Že by chtélo Družstv
národní divadlo
13
article
Národního divadla z prodeje fundu těžiti pro své
členy, jest v každém případě vyloučeno již tím, ž
několik dní před svou nabídkou vyslovilo Spole
nosti Národního dívadla, že případný přebytek z pro-
deje fundu nenechá si Družstvo, nýbrž že jej obrátí n
některý důležitý národní účel. Tím osvědčilo Druž
stvo Národního divadla opět svou naprostou nezišt
nost. Celý fundus instruktus Národního divadla by
pořízen tím způsobem, že všechny látky, které byl
možno dostati z obchodů českých, braly se od če-
ských obchodníků a zpracovány byly v dílnách Ná
rodního divadla angažovaným personálem českým
Kdyby nyní se měl opatřiti nový fundus v cizině
byl by přirozený následek toho ten, že velké sume
peněz za věci pro Národní divadlo určené nezůsta
nou v rukou českých, nýbrž připadnou výlučně ob
chodníkům a továrníkům cizím.«
+ O postupu vyjednávání Společnosti
Národního divadla s dosavadním družstvem ve
příčině postoupení fundu instructu oznamuje nám
svrchu jmenovaná společnost
Dopisem ze dne 7. t. m. zahájila Společnost Ná
rodního divadla jednání s dosavadním družstvem
o postupu fundu instructu. Důrazně poukazováno
k tomu, že krátká doba nepřipouští, aby
jednání se protáhlo, neboť veškerá snaha po
reformách a vůdčí idea nové společnosti staly by s
illusorními, kdyby měl nový podnikatel zápasiti z po-
čátku s technickými obtížemi. Je pochopitelno, že
společnost naše, pojímajíc úkol svůj opravdově, mu
sila se postarati předem též o to, aby se podnik jej
neztroskotal na nedostatku fundu, kdyby jej dosa
vadní podnikatel zúmyslně zadržoval. (Toto zadržování
měl skutečně p. ředitel Šubert na zřeteli v jedné
schůzi Umělecké besedy — a bylo lze vážně toho
se obávati vzhledem k osobnostem, jimž především
svěřil správní výbor družstva vyjednávání.)
národní divadlo
Ná
Ná rodní
14
article
Družstvo Národního divadla vešlo sice s nám
ve vyjednávání, ale svého požadavku za fundus vů
bec nenaznačilo, nýbrž omezilo se na zby
tečné v tom případě vypočílávání, kolik na fundus
během 18 let věnovalo a na kolik je tento pro přípao
požáru pojištěn. Byvši znovu vyzváno, aby samo
určilo kupní cenu — jak je při každém prodejí zvy
kem — prohlásilo staré družstvo, že musí dři ve pro-
vésti prohlídku svého fundu a dne 15. t. m. nám
oznámilo, že požaduje za svůj fundus instructu
trhovou cenu 150.000 zl. čili 300.000 kornn a to
splatných dne 15. června t. r. Prodej měls
provésti za těchto podmínek: 1. že valná hromada
družstva trhovou cenu schváli: 2. že ponecháme
družstvu užívání fundu do 30. června t. r.; 3. že vy-
hrazeno bude družstvu právo zpětné koupě, resp.
právo překupní na dobu 6 let a 3 měsíců dle ujed-
nání, přesněji nestanoveného. (Je zajímavo, že skoro
současně učinil správní výbor starého družstva —
kterýž takto v jednání o prodej se pustil — podání
k zemskému výboru, žádaje za zrušení jeho
usnesení ze dne 2. t. m., jímž bylo Ná-
rodní divadlo zadáno naší společ-
nosti a hledě dovoditi, že prý společnost naše.
nemajíe fundu, divadlo říditi nemůže lh
národní divadlo
rodný divadlo
15
article
Po bedlivém uvažování dospěl výbor naší společ-
nosti konečného rozhodnutí, že za takovýchto pod-
mínek a při požadavku tak překvapujícím nemůže
dále plýtvati časem na vyjednávání a nedůstojné
smlouvání o cenu a že si tedy opatří — jak bylo
předem již z opatrnosti připravováno — postupně dle
repertoáru řádný fundus vlastní. Žádaná cena
300.800 K uznána právem za přemrštěnou, neboť do
loňské bilance družstva — dojista nikoliv nepříznivě
sdělané — zapsána byla cena fundu položkou
83.000 zl. a cena ta, třeba něco nového pořizováno
bylo, mohla zatím při 12procentní kvotě umořovac
jen klesnouti. Pro společnost naši nemá také fundue
družstva ani této nižší ceny, neboť jsou v něm vý
pravy mnohých balletů a výpravných her (»Day Sine
»Flik a Flok«, »Narenta«, »Fantaska«, »Excelsior
»Brahma« atd.), které sice dříve vyžadovaly velikéh
nákladu, jež však nyní nemají pro nás ceny žádné
Jak fundus divadelní a zejmena garderoba, ztrá
na ceně, netřeba uváděti. Nedávno prodalo zdejší
Variété fundus velikého balletu, jejž si pořídilo pře
čtyřmi roky nákladem 22.000 zl. a jehož po jedinou
saisonu uživalo, divadelnímu podnikateli panu Gaboru
Steinerovi do Vídně a dostalo zaň celých — 250 zl.
Day Sin
Fantaska
Excelsior
Brahm
Gabor
Steiner
Vídeň
16
article
Dlužno též uvážiti, že družstvo, které investovalo
do svého podniku kapitál 50.000 zl., nemůže vzhledem
k bezvýdělečné a vlastenecké — jak samo říká —
tendenci přece žádati za svůj fundus ceny troj-
násobné, má-li opravdu na zřeteli prospěch ná-
rodního ústavu, jemuž prospěti jest také účelem nové
společnosti a jejích členů, přinášejících svými vklady
větší materiální oběť než členové družstva dosavadního.
Že správní výbor starého družstva stanovil cenu
tak ohromnou, a hlavně v neslýchané pod
mínce, aby fundus byl už do krejcaru a haléře za-
placen, dokud ho ještě užívá nadále starý podnikatel
a než-li by vůbec přešel v užívání nového majet
níka — v tom ovšem spatřovali jsme zřejmou ten
denci, aby se všechno další jednání s námi protáhlo
a na konec zmařilo. Tomuto úmyslu nasvědčuje
také okolnost, že správní výbor dosavadního družstva
zamýšlel původně svolali již na dnešek (22. května)
valnou hromadu, která by také byla platně rozhodla
o podmínkách prodeje fundu instruklu — a v šak
valná tato hromada do dneska svo-
lána nebyla. Nemýlíme se zajisté, že valn
hromada družstva byla by k naší společnosti
zaujala stanovisko zcela jiné, než zaujaly osobnosti
řídící posavadní vyjednávání, a že by se byla snesla
na podmínkách loyalnějších a přijatelnějších.
17
article
Nemoha na dále plýtvati drahým časem, rozhodl
se tudíž výbor naší společnosti, aby opatřen byi
fundus nový — a to nejprvé pro nastávající období
dle repertoiru přesně stanoveného a aby postupně
byl doplňován. K tomu cíli stalo se především do-
hodnutí s českou firmou, která se již osvědčila
v cizině, nomajíc dosud příležitosti, aby doma v
větším rozsahu pracovala, i zřizuje se již rozsáhlá
dílna, kdež za dozoru příštího ředitele pana Gustav
Schmoranze a několika odborníků-umělců co nej-
rychleji budou pořizovány výpravy chýstaných her
Pokud by ovšem pro výpravu velikých děl cizíh
umění nestačily z počátku krátkost času a rozměry
domácího atelieru, použije se v ojedinělých pří-
padech modelů světových firem zahraničných — což
jistě bude mnohem menším prohřešením proti národ-
nímu stanovisku českého podnikatele, než počínání
si starého družstva vůči mladému a stejné po-
slání majícimu nástupei ve vznešeném
úkolu, vylučujícím veškeru neochotu, natož pak
zůmyslnost.
Schmoranz
18
article
Tato fakta stačí prozatím veřejnosti, aby sama
posoudila, kdo z obou podnikatelů zachoval s
korrektněji.
+ Ruslan a Ludmila. Píše se nám z obe
censtva: Překladatel libreta opery »Ruslan a Lud
mila« vykládá několika řádky ethický smysl libreta
Opera je vlastenecká, hluboce národní, ba i pro
rocká. Neboť proč bojuje Rusko? Za Černé moře
Proti komu bojuje? Proti Turecku. Turek je
Černomor. Rusko — je Ruslan. Ludmila jsou Slo
vané. Černomor ji unesl. Ruslan ji osvobozuje
Naina je Anglie. Ona účinkuje proti Řuslanovi vše
možnými prostředky. Farlat je Rakousko, spoleha-
jící na Nainu-Anglii. Farlaí hledí se zmocnit Lud-
mily s pomocí rozličných kousků Nainy. Kdo všal
je šlechetný Fin, jenž všecka kouzla Nainy maří?
Fin je prostě osud, historie, dobrý genius, svoboda.
duch času. Ratmír je Francie, Gorislava je Elsas-
Lotrinky. Ratmír vytrhl proti Ruslanovi a ztratil
Gorislavu, která ho volá: »O můj Ratmíre, viz mou
lásku« . . . Opera Glinky je prorocká opera; Lud-
mila ještě spí, ji nemohli ještě probudit. Jsme pouze
na počátku čtvrtého jednání. Libreto má význam,
smysl a poesii. Právě jeho nespojitelnosti, jeho
báchorkovitost jsou velmi výrazné. Což boj Ruska
s Tareckem neoplývá báchorkovitostí, jakousí na-
hodilostí, nerovnoměrností ba i uryvkovitostí, avšak
v celku je to cosi ohromného, jakž obromná v celku je
i tato opera. Což se nazjevuje stále jakýsi dobrý,
dobrodějný Fin, jenž najednou maří kouzla, namí-
řena proti Rusku — promiňte mi — proti Ruslanovi
a Ruslan, potřásaje mečem, volá: »Vítězství! Vítěz-
ství! . . . Jděte si poslechnout »Rnslana« a uvidíte.
že po tomto výkladu shledáte ho srozumitelným.
Ruslan
Ludmila
Turek
Nain
Fin
Elsas
Glinka
Lud
Rusko
Turecko
Anglie
Rakousko
Francie
Ratmír
19
article
Ddk.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dne
vystouní popřvé členové císařské ruské opery petro-
hradské v Glinkově opeře »Ruslan a Ludmila«.
Paní Marie Ivanovna Gorlenko-Dolina zpívati bude
Ratmíra, pí. Marie Jakovlevna Budkěvičová Ludmilu,
p. Konstantin Serebrjakov Ruslana, p. Mitrofan Mi-
chajlovič Čuprinikov Bajana; v ostatních úlohách
zaměstnáni jsou členové Národního divadla: slečna
Tvrdkova (Gorislava), pí. Olivová (Naina), p. Pták
(Fin), p. Veverka (Světozar) a p. Polák (Farlaf). —
Představení jest mimo předplacení. — Zejtra odpo-
ledne jest jako lidové představení po 11. Štechova
veselohra »Třetí zvoněn í«, večer Smetanova
opera »Libuše«. — Ve čtvrtek odpoledne jest po
20. Dvořákova opera »Čert a Káča«, večer Ro-
standova bohatýrská komedie »Cyrano de Ber-
gerac«. — V činohře dějí se zkoušky k Giacosově
dramatu »Jako to li stíe.
+ Z kanceláře smichovského divadla
Dnes má svůj příjem napověda p. L. Bucek; zvolil
k němu a sám přeložil Schervenovu časovou hr
»Z bojů jiho afrických«, obraz z nynější bursk
války.
+ Plštěkovo letní divadlo na Král
Vinohradech. Dnes opakuje se fraška o 3 jedná
ních »Chansonetta«. Zejtra bude třetí lidové před-
stavení za polovičních cen. Dávati se bude »Nl o
na Karlštejně«, veselohra o 3 jednáních
J. Vrchlického.
+ Divadlo »Urania« na výstavišti v Král
Ohoře. (Reditel V. Suk.) Pserhofrová fraška »Vlí
bánkách dává se dnes po šesté. Začálek o 1/47. hod.
Zejtra jest po čtvrté veliká fraška »Muž z měsíce
od Jacobsona. Denní prodej lístků jest v trafice na
Příkopě proti »Špinkům« do 4 hodin odpol.
Ruslan
Ludmila
Ivanovna Gorlenko
Ratmír
Budkěvičová
Serebrjakov
Mitrofan
Bajan
Olivová
Nain
Pták
Veverka
Polák
Štechův
Libuše
Dvořákův
Cyrano ber
Giacosův
L Bucek
Schervenův
J Vrchlický
V Suk
Jacobson
Finsko
Karlštejn
národní divadlo
Glinkův opera
Smetanův opera
Plštěkovo letnit divadlo na Královský Vinohrady
slečna Tvrdkův
+ divadlo
20
article
Hudha.
Hudha.
+ Z Turnova. Dne 26. května uspořádá zpě-
vácký spolek koncert za populárních cen, při němi
účinkovali bude p. Hanuš Lašek, dříve první teno
rista Nár. divadla, nyní komorní pěvec v Gdansku
Čistý výtěžek věnován bude nadaci, založené zesnu
lým starostou zpěváckého spolku p. MUDrem. Vil
Laufbergerem, jejíž roční výnos určen ku podpoře
českých hudebníků a skladatelů. Program koncerte
sestává vesměs z čísel hudebně cenných. Vzhleden
k účelu koncertu kojí se výbor nadějí v hojnou ná
vštěvu, a že subskripce, již laskavě obstarají dámy
v nejbližších dnech, setká se se všestranným úspěchem
Podrobný program zašle jednatel zpěváckého spolke
pan Jaroslav Hák v Turnově, jenž i předprodej lístko
obstará
Lašek
Laufberger
Hák
Turnov
národní . divadlo
21
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Žena dveu mužů
(Třetího porotního období líčení
jedenácté.)
(Dokončení.)
Průvodní řízení v trestním processu s Antoni
Holasovou, obžalovanou pro zločin dvojnásobného
manželství a zločin podvodu, skončilo včera ještě
před polednem. O zajímavějších podrobnostech pří
padu zmínili jsme se již ve včerejší zprávě i dlužno
dodati, že Holasová setrvala na prostém zapírání ža-
lobních udajů až do chvíle poslední, namitajíc, že
jednala jen v neodolatelném popudu, když ku přán
umírajícího ženicha vešla s ním v manželství.
Z té příčiny dal také soud porotcům otázku do-
datečnou, dala-li žalovaná svolení k manželství z ja
kési donucenosti třetí osoby
Obhájce pan sekrelář Scheidler poukazoval
v řeči své k tomu, že zločin podvodu, jenž obviněno
přičítán byl ve směru otázky druhé a jenž týkal se
výplaty 800 K jménem vdovské pense, byl jen pří-
mým následkem a nutnou výslednicí skutku, k němuž
Holasová přinucena byla dle svého tvrzení officiálem
Kauckým.
Nicméně porotci dodatečnou otázku 10 hlasy
zamítli, k oběma hlavním otázkám pak 12 hlasy
přisvědčili, vyloučivše toliko, že by škoda úlisn
spáchaná obnášela plných 800 K.
Soud na základě verdiktu tohoto uznal Hol
sovou vinnou a rozsudek zněl na těžký žalá
v trvání 11/4 roku zostřený pěti posty
Odsouzená přijala trest hořce naříkajíc
Na bludných cestách.
Třetího porotního období l1čení dva
nácté.
Antoň Holasův
Holasová
Scheidler
22
article
Hned po líčení předešlém zahájeno před týmt
soudem líčení druhé, jak jsme již označili včera
Obviněn byl 37letý nádenník Frant. Procház ka
rodem z Holubic, ze zločinu krádeže.
Člověk, jemuž péčí rodičů dostalo se kdysi nej
lepších prostředků vzdělávacích a jenž, kdyby pii
síle mužných let zaujímal v lidské společnosti po-
stavení, jakého se mu snadno mohlo dostati, byl by
dnes jistě velkým pánem. Měl k tomu všechno po-
třebné: příležitost, prostředky a — svou dobu. A by
i vtipným mužem, otevřenou hlavou, jak se říká
Ale nešťastná volba osobních přátel a následky
ostatního divokého žilí vyvrhly jej z kruhů spole-
čenskýšh ven, stranou, za periferii. A na bludných
cestách tloukl se pak světem dál, od hospody k pu-
tyce, od piva ke kořalce, až konečně mízel občas
za kriminálními vraty. Stal se z něho syčák ze
řemesla, otrapa, zloděj . . . Třikráte trestán byl pro
zločin krádeže a jednou přestál trest těžkého sedmi-
letého žaláře za — padělání peněz . . . Než srdce
matčino nezkamenělo ani tentokráte a docílilo toho.
že otec dal se pohnouti k užití posledního prostředku
na polepšení ztraceného syna. Vypravil jej do Ame
riky, aby si tam hledal nové štěstí, aby začal novou
kariéru života. Mladý Procházka přece ovládal doko
nale několik moderních jazyků a byl i výborným
hudebníkem. Snad. . . snad se tam za oceanem
přece jen uchyti . . . snad vybředne z kalu a mo
rální bídy, snad si pomůže.
František
Procházka
23
article
Neuchytil se, nevybředl a nepomohl si. Po
ukázku newyorské banky, již mu dali doma, prodal
již v Brémách za polovici skutečné ceny, penlz
probil před mořem a za moře mu jít ani nenapadlo
Dne 28. prosince 1898 spáchána byla v byte
statkářky paní Elišky Procházkové v Holubicích drzá
krádaž. Z uzamčené zásuvky psacího stolku odcizeno
bylo 350 zl. a ze šatníku zmizelo oděvu asi za de
sílku.
Přímé podezření padlo na nezdárného syna, nic
méně když úřady začaly rěe stibati, vydlali za p
Procházka
Brémy
newyorský banka
24
article
buzní všeho svědčení, tak že soudní vyšetřování s
spustlým ničemou Františkem Procházkou bylo z
staveno.
Od té doby uplynulo bezmála půldruhého roku
a 9. t. m. přihlásil se schátralý mužík u četnictv
v Březnici a — udal se z krádeže, spáchané na sv
matce r. 1898 v Holubicích. Byl to František Pro
cházka, jenž učinil to, jak uváděl, jen z touhy
po zaopatření v žaláři . ..
Dostavily se konce konců.
Když nad rovem nejbližších srdcí zašuměly cy
přiše, neotevřel mu svět více ruky dobročinné a ne-
bylo více nikoho, kdo by mu poskytl opětnou příle
žitost k nápravě života, jako to učinila bezvýsledné
v poslední chvíli stará matička
Otázky poroteům dané týkaly se zločinu krádeže
a přestupku potulky.
Byly obě zodpověděny 12 hlasy kladně
trest soudem vynesený vyzníval na těžký žalář pěti
letý, zostřený každého čtvrt roku postem
A člověk, jenž ocitl se na bludných cestách, do
cílil tím toho, co bylo jeho ideálem . . . Zatím n
nových pět roků . ..
Procházka
František
Březnice
25
article
Nový proces proti pozůstalosti
mecenáše p. JUDra. Františka
Kadlčíka.
Ku zprávě, kterou jsme v čísle nedělním při
nesli, můžeme dodati ještě následující zajímav
detail. Stará matka nebožtíka dra. Frant. B. Kadlčík
podala žalobu na universitu českou dne 6. dubna
1898. Proces žalobou touto zahájený prohrála, jak
známo, ve všech třech instancích. Značné útraty
soudní, k jichž náhradě byla odsouzena, ovšem ne-
zaplatila, a jak jsme sdělili, ani universita, ani vy-
konavatel poslední vůle útrat těch exekucí na ní ne-
vymáhali, nýbrž jen spolužalovaná vdova po dru
Kadlčíkovi exekvovala útraty, které přisouzeny byly
jí. Nyní bratr zemřelého dra. Kadleíka vykázal s
zemskému soudu pražskému notářským spi-
sem ze dne 2. prosince 1897, kterýmž stará
matka dra. Kadlčíka jemu své právo k povinnému
podílu na pozůstalost dra. Kadlčíka postoupila.
Kadlčík
František
B Kadlčík
26
article
Podle toho stará matka dra. Kadlčíka, když roku
1897 právo své proti pozůstalosti dra. Kadlčíka byla
postoupila druhému synu svému Aloisu Kadlčíkovi
roku 1898 domáhala se téhož prve již po-
stoupeného a jí tedy žádným způsobem
nepříslušícího práva žalobou na české uni-
versitě. Alois Kadlčík, jemuž právo své byla
postoupila, byl líčení pře její před zemským soudem
pražským, které v listopadu 1898 se dělo, po celo
dobu přítomen. Když velice nákladný proces
byl proveden, jehož útrat stará paní Kadlčíková
ovšem nenahradí, týž Alois Kadlčík dovolává
se na soudě práv matky své roku 1897 jemu postou-
pených a podal žalobu novou. Začal proces, jeho
výsledek, jak jsme v předešlé své zprávě řekli, nen
pochybný, jenž však opět veliké sumy státi bude,
které pozůstalostí, jak s touž jistotou předvídati lze.
opět nebudou nahraženy. Alois Kadlčík pod svým
plným jmenem vydal německý hanopis o svém
bratru, z jeho pera prý pocházely všeliké výkřiky
bolesti pod jmenem staré matky Kadlcíkovy v ně-
meckých a socialistských listech uveřejněné, i také
poslední provolání k zákonodárcům rakouským v po
slanecké sněmovně rozdávané. Bude-li svému pro
cesu také tak pomáhati, dočteme se ještě mnohého.
Kadlčík
Kadlčíková
Kadlcíkův
27
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Z oyklistského ruchu-
se Český klub velocipedistů v Ji-
lemnici konal počátkem t. m. 5. valnou hromadu
Klub čítal členů činných 42, přispívajících 16. Zave-
deno bylo číslování kol vzhledem k tomu, že v mě-
stech nejbližších (po většině německých, jako na p
ve Vrchlabí), jízda městem jezdcům bez čísla zaká-
zána a i v téže věci byli někteří úřadně stíháni.
Číslo obdrží každý člen zdarma. Jako loni, tak
i letos vyučovalo se denně jízdě na kole, k čemuž
bylo cvičební kolo zakoupeno. Z pořádaných výletů
a korporativních zúčastnění se uvésti aluší: Výlet
do Turnova, Železného Brodu, noční výlet na Horka
s acetylenovými svítilnami, výlet do Bělohradu při
otevření tamních lázní, slavnost sokolská — 30leté
trvání jednoty v Jilemnici, slavnost hasičská v Ji-
lemnici, sjezd cyklistů v Jilemnici, slavnost svěcení
divčí školy v Jilemnici, representační výlet do Krko-
noš, národní pouť v Branné. Silniční závody v Se-
milech, Nové Pace a národní závody v Jičíně. Hlaví
událostí minulé saisony byl »Sjezd cyklistický«
červnu m. r., k němuž z blízka i z daleka sjeli s
cyklisté. Výletu do Krkonoš zúčastnilo se 49 jezdc
mezi těmi 9 dam, 1 tandem a 1 vysoké kolo. Sjez,
ač četně obeslán, vykazoval mezery; některé kluby
nejbližší se nezúčastnily ani neomluvily. Oproti tomu
nelze opomenouti oněch z daleka, které se dostavily.
totiž klub králové-hradecký a klub hořický. Zpráva
pokladniční vykazuje jmění K 304..50. Klub obeslal
různé závody p. M. Višňákem s dobrým výsledkem.
Výleta
M Višňák
Vrchlabí
Turnov
Železný Brod
Horka
Bělohrad
Jilemnice
Krka
Nová Paka
Jičín
Krkonoše
Český klub velocipedista
28
article
Vyřízeny různé volné návrhy, jako návrh p. M. Viš-
ňáka, by se navštěvovala místa národně ohrožená,
kterých v jilemnickém okolí jest dosti, všeobecně
schválen. Pořádání výletu celodenního do skal
aderhašských a teplických schváleno. — Do výbor
zvolení pp.: předs. Oldř. Hrubý, místopředs. V. Ko-
tyk, jedn. M. Višňák, náčel. J. Gassner, pokl. K.
Neuman, správcem domu K. Jezdinský, členy výboru
bez funkcí pp. J. Kubánek a MUDr. J. Vejnar; ná-
hradníky pp. J. Gassner a V. Kubánek; revisory účt
pp. MUDr. L. Patz a J. Višňák
Hrubá
V ko
M Višňák
J Gassner
K Neuman
K Jezdinský
J Kubánek
MUDr
J Vejnar
V Kubánek
L Patz
J Višňák
29
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Sociální poměry zřízenců městských
plynáren byly předmětem rozhovoru na veřejné
schůzi dne 20. t. m. u Štajgrů. Schůzi svolali zří
zenci městské plynárny, jichž dostavilo se přes 200
Jednáno bylo o neutěšených poměrech zřízenců ply-
náren a o požadavcích jejich. Zastávají těžkou
namáhavou práci noční. Týdního platu mají zl. 7.50
až zl. 8.50 a dle nejnovějšího nařízení jsou povinni
bydleti v Praze, kde byty jsou velmi drahé. Za do-
movníka nemůže se žádný zřízenec dostat — v tom
případě mají přednost strážníci a státní zřízenci
vůbec. Loňského roku podán byl městskému zastu
pitelstvu pamětní spis, avšak dosud naň nebylo an
odpověděno. Zřízenci musí proto volit cestu veřej.
nou a na schůzích hlasitými protesty domáhatis
svých požadavků. Všech obecních zřízenců jest pře
4000. Někteří řečníci stěžovali si též na Sdenní vý
pověď a uváděli případy, kdy propuštěn byl zřízene
pro nepatrný přestupek. Usneseno vyslati novou de
putaci k zastupitelstvu obecnímu přes hlavu ředitel
stva plynárny a žádati důrazně konečnou nápravu
Praha
30
article
Zvolena za tím účelem šestičlenná deputace s panem
Chodolou v čele. Po delší řeči p. Fresla navržena
pak a jednohlasně přijata následující resoluce
»Zřízenci pražských obecních plynáren, shromáždění
na veřejné schůzi dne 20. května 1900 ve sloupovém
sále »u Stajgrů« v Praze, žádají, aby jejich sprave-
dlivým požadavkům vyhověno bylo správným vyří-
zením spisu pamětního, jenž roku loňského zvláštní
deputací podán byl obecnímu zastupitelství. Žádají
toho z důvodů nevyhnutelných, neboť poměry jejici
jsou věru tak bídné, že vyžadují neodkladné ná-
pravy. — Pozvali jsme do schůze dnešní také zá
stupce obec. starších, městské rady a správy ply-
nárny, aby na vlastní uši slyšeti mohli stesky naše
a aby se nás patřičně ujali ještě v tomto správnín
roce a aby věc naše nebyla zbytečně do nekonečn
protahována. Bohužel nedostavil se z pozvaných
pánů nikdo, čehož lze jen litovati. Zřízenci pražských
obecních plynáren prohlašují, že neustoupí ani od
jednoho ze svých požadavků a že budou se bodu z
bodem všemi zákonitými eestami domáhati.« Schůz
skončena po 11. hod. dopol.
Chodola
Fresl
Zvolen
Praha
obecní plynárna
31
article
* Kožešnický kurs. Povzbuzeno zdárným vý-
sledkem kursu kožešnického, pořádaného loňského
roku, zamýšlí i letos technologické průmyslové mu
senm obchodní a živnostenské komory v Praze uspo-
řádati odborný kurs pro kožešníky, který počít
má 18. června a potrvá po pět týdnů s denním
vyučováním od 8—12 a od 2—6 hod. Přístupný bude
mistrům i pomocníkům. Vyučováno bude praktickému
vydělávání kožešin a sice v závodě p. V. Brdičky
v Podhoří, probráno bude chemické vydělávání a bar
vení kožešin, zpracování a hetovení kožešinovýc
oděvů a k tomu potřebných střihů; konečně vyučo
vkoo bude střihům čepic civilních i uniformních
Do kursu přijímají se mistři a pomocníci kožešničt
ve stáří od 24—45 roků. Přihlášky u ředitelství
technologického musea v Praze přihlašovacím listem,
kterýž řádně vyplněný případně vysvědčeními opa-
třený, musí stvrditi společenstvo, jemuž uchazeč pří-
sluší. Přihlašovací listy vydávají se v technologickém
průmyslovém museu v Praze v Kralodvorské ulici
č. 29 na ústní nebo písemní požádání. V případě
nemajetnosti udílí se účastníkům kursu podpory
v obnosu 60 korun. Přihlášky, jakož i žádosti
za podporu třeba jest podati nejdéle do dne 10
června.
* Představenstve měšť společenstva vý.
čepníků v Praze koná dnes o 3. hod. odpol. v ho-
telu »u arcivěvody Štěpána« v Praze řádnou schůzi
ve které bude se též udileti učňům za vyučenou.
* Klub »Václav Laubský«, sestávající z
společenstva krejčí novoměstských a na král. Vyše-
hradě, má dnes o 8. hod. večer měsíční schůzi v
spolkové místnosti su Helmů« ve Vodičkově ulici.
V Brdička
Štěpán
Laubský
Helm
Praha
králodvorský ulice
Vodičkův ulice
živnostenský komora
Vyšhradit
32
article
* Odborové sdružení pomocniků holič-
ských a vlásenkářských má dnes o 1/89. hod
večer schůzi ve spolkové místnosti »na košíku«, kdež
se i kondice zadávají.
Z organisace národně-sociálního dělní-
otva v Žižkově. Důvěrná porada místních stou-
penců koná se zejtra o 8. hod. večer ve známé
místnosti (a ne, jak původně oznámeno, ve čivrtak)
Pozvánky obdržeti lze u místních důvěrníků.
Zábavní odbor květnové slavnosti ná-
rodního dělnictva koná velmi důležitou schůzi
zejtra »u Šedivých«.
* Z Březnice. Výstava řemeslných prací učed-
nických z Březnice a okolí konána bude v místno-
stech městské radnice od 8. do 16. července t. r
Výstavy této účastniti se mohou prací svou učňové
všech živnostenských společenstev v Březnici, sdru-
žených společenstev v Bubovicích, v Drahenicích
Tochovicích, kteří jsou již nejméně rok v učení.
aneb ti, kteří již v tomto roce byli vyučeni, byť i po-
kračovací školu průmyslovou v Březnici nenavště-
vovali. Vystavovati mohou také učednice ze závodů,
v nichž se vyrábějí krajky, rukavice, zboží na stro-
jích pletacích robené, jakož i učednice z dámských
krejčovských a ozdobnických dílen. Přihlášky k vý-
stavě do 1. června přijímá jodnatel pořadatelstva
pan Fr. Hykeš, učitel měšť. školy, jenž vydá k tomn
i potřebné tiskopisy. U předmětů prodejných budiž
cena označena. Vystavování koná se úplně zdarma.
Zdařilé práce budou vyznamenány a cenami od-
měněny. Mistři učňů vyznamenaných dostanou list
uznání. Hojné účastenství jak živnostenstva tak
i všeho obecenstva z Březnice a okolí ve dnech vý-
stavy jest žádoucí.
stávky.
* Z Tanvaldu, 21. května. Ve zdejší přádelně
firmy Lederer Wolf navrátilo se ze 400 dělníků
341 do práce, čímž stávka, jež 5 neděl trvala, skon-
čena.
Hykeš
Lederer Wolf
Žižkov
Březnice
Bubovice
Drahenice Tochovice
Francie
Tanvald
33
title
Věstník spolkový.
34
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Vzdělavací odbor »České Obce So-
kolské« koná v pátek dne 25. t. m. důležitou
schůzi členskou v tajemnickém úřadě »Č. O. S.e
o 1/27. hod. večerní. Pořad: sjezd vzdělavacíc
odborů, památka Husova, nové publikace. — Ze
ženského odboru Sokola na Král. Vi-
nohradech. V oddělení žákyň jest zapsáno 56
cvičenek, zařaděných do 5 družstev. Celková navštěva
v měsíci dubnu v 7 hodinách 338 žákyň, průměrná
48 žákyň. V odboru celková návštěva v měsíc
dubnu v 7 hodinách 456 členek, průměrná 66 členek.
V 7 družstvech (2 oddílech) zapsány 84 členky.
Přibyly 4 čl. Sbor cvičitelský čítá 16 členek, v mě-
síci dubnu cvičil v 8 hodinách. Průměrná návštěva
v cvičitelských hodinách 14 členek.
Husův
Král
Přibyl
Český obec so
Sokol
36
article
Dnes 22. května: Evang. akad. spolek
»Jeronym«. Členská schůze 14denní koná se o6.
hod. večer ve spolkové místnosti na Moráni č. 1958.
Program: 1. Formalie. 2. Přednáška Kol. Skočdopole
»Dějiny geog. výzkumů v Asil. 3. Návrhy. — Be-
seda »Okoř« koná důležitou výborovod schůzi
u Štajgrů« o 8. hod. več. — Výherní spolek
»Důvěra« v Praze má o 8. hod. več. ve spolkové
místnosti u p. Černého v Jámě výborovou a platební
schůzi. — Národní jednota českých
střelců na Král. Vinohradech koná o8.
hod. več. řádnou výborovou schůzi »u velhé Prahye
v Palackého tř.
Jeronym
Skočdopole
Černý
Král
Be
Okoř
Praha
Palacký třída
37
article
Zábavy.
Zábavy.
Sodoma »u Stajgrů«. Program se střídá
jest pečlivě sestaven. — Zabradní Variété
pana Sykory v Celetné ulici těší se i za nepřízn-
vého počasí veliké účasti, hlavně pro zábavný pro-
gram, jejž od 16. t. m. četná společnost akrobatu.
pěvců, pěvkyň, rychlokreslířů a jiných atrakcí tam
provádí. V nedělí a ve svátek vždy 2 představení
o 1/24. a 1/28. hod. Každý den o 8. hod. vecer velké
představení.
Sodoma
Stajgr
Sykora
Celetná ulice
38
article
Delegace.
Delegace.
Z Pešti, 21, května. (C.-B.)
Pešť
39
article
Rozpočtový výbor rakonské delega
rokoval dnes o úvěru okupačním.
Del. Sláma dovozuje, že vzdor opětným upo-
mínkám v delegacích i na říšské radě nebyly dosud
předloženy účetní závěrky o bosenské správě. Ptá
se, zakročilo-li již rakouské nebo uherské mimisterstvo,
aby oba parlamenty mohly usnésti se o příslušném
nujném zákoně. Dále táže se, zařídí-li se brzo za-
stupitelský sbor bosenský, v němž by se lid ze za-
braných zemí mohl vyslovit o bosenské správě a ne-
musii posílati deputace do Vídně a Pešti. Tak
v dnešních novinách koluje zpráva, že v Pešti dlí
bosenská deputace. Noviny tvrdí, že chce obrátiti s
na české poslance, ale on o tom neví ničeho.
Snad ví ministr, proč přijela deputace do Pešti.
Dále dotazuje se po rušení srbské církevní samo-
správy a novinových zprávách o zřízení vysoké školy
v Sarajevě.
V rozpočtu je také položka »Plat guvernera zem-
ské banky bosenské«. Žádá za objasnění, jak se
tato zde octla, neboť banka sama mohla guvernera
platiti.
Del. Kozlowski lichotí bosenské správě, po-
ukazuje na takt a obezřetnost úřadnictva, pokud s
týká potřeb země a obyvatelstva a prohlašuje, ž
prý z vlastního přesvědčení může vzdáti pochvalu
tvůrci bosenského díla
Del. Pergelt činil různé dotazy po přistěho-
valství do Bosny, poměrech tamějšího dělnictva
průmyslu a prohlásil, že — po příkladu Benátek a
Lombardie — příznivé správní výsledky samojedině
nestačí na trvalé zachování zabraných zemí a táže
se ministra, zda ubývá původního odporu a nechuti
proti okupaci a správě a spřátelilo-li se obyvatelstv
s myšlenkou, že nynější stav bude trvalým
Ministr Kallay děkoval delegátu Kozlowskému
za jeho pochlebenství a prohlásil, že vše, co v jeho
správě je dobrého, sluší děkovati řiši, jejíž správa
je bosenské administraci podkladem.
Sláma
Kozlowski
Kallay
Vídeň
Pešť
Sarajevo
Bosna
Benátky
Lombardie
40
article
Odpovídaje na dotazy, zejmena po účetních zá-
věrkách, pravil, že jedna ani druhá vláda s ním
nich nejednala. V příčině zastupitelského sboru
bosenského odkazuje na své někdejší výklady.
Ku zřízení sarajevské vysoké školy není bosenské
obyvatelstvo ještě dostatečně vzdělané. O srbské
církevní samosprávě opakuje, že vláda
vystříhá se všelikého nátlaku na církevní organy
pravoslavného vyznání a zůstavuje řešení věcí pří-
slušným orgánům. O bosenské deputaci v Pešti ni-
čeho neví, rovněž o jejích přáních.
Guvernér zemské banky platí se ze zemských
peněz, neboť jest jmenován císařem a není pouz
orgánem banky, nýbrž také orgánem státním
Kongrua nebyla dosud všeobecně upravena
příčin finančních, avšak dostávají častěji podpor
nejen katoličtí, alo také pravoslavní duchovní —
tito také pro své nepříznivé poměry
Pochybuje o předpovědí delegáta Kozlowského
že zabrané země časem budou konkurovati s říší
neboť vláda musí podstupovati, chtějíc povznés
zemědělství, tuhý boj s předsudky a starým hospo-
dařením venkovského obyvatelstva, a zemědělské
průmyslové výrobky spotřebují se větším dílem
v zemi samotné.
Kozlowski
Pešť