1
masthead
22. května 1900. Číslo 140.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
4
article
dostal rozkaz, neměla výsledku, rovněž stížnos
druhá, že ku prodejům došlo tehdy, když konjunktur
byla špatná.
Přes první neúspěchy na cestě právní pan
dalších kroků v tomto směru se nevzdal a usiluje
nyní o projednání své věci před forem trestního
soudu, jako syn statkáře pan J., jehož případ byl
předmětem první naší stati.
Do této vloudil se v posledním odstavci smysl
rušící omyl. V několika řádcích při samém konci
zaměněno bylo jmeno Janisch za slovo ženich. Komu
záměna ta vadila, může ji nyní dodatečně opraviti
(Dokončení.)
Janisch
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Konfiskaco. Včerejší, pondělní vydán
»Národních Listů« propadlo konfiskaci, jež z roz-
kazu státního zastupitelstva o 1. hodině odpol.
vykonali zřízenci pražské policie. Závadnými
shledána dvě místa politické zprávy zahraniční
pod titulem »Hnutí pangermánské«, obsahující
výňatek ze spisu francouzského politika a přitele
českého národa Ondřeje Cheradama, uveřejně-
ného v sla Revue Hebdomadaire«. Proti kon-
fiskaci podáme námitky-
— »Neue Freie Presse« připadla ko-
nečně na to pravé. Malými prostředky, pilul-
kami a různými syroby prý se choroba, kte-
rouž je postižen tento stát, nevyléčí. A Ra-
kousko je prý nemocné, velice vážně nemocné.
Ondřej Cheradam
Neue Frei Presse
Hebdomadaire
6
article
Tu třeba prý prostředků radikálních, naprostého
obratu v dosavadním způsobu života. Co chce
prý ještě nynější ministerstvo? O tom prý ne-
může býti dnes již žádných pochybnosti, že
poslání své neprovede. Bude tedy nuceno —
tak aspoň se tvrdí — říšskou radu rozpustiti
jazykový zákon prohlásiti potom § 14. Upadne
následkem toho do téhož hrobu, jenž pohltil
řadů ministerstev, jež tomuto předcházela. —
Jaká je tedy nemoc tohoto státu a jaké léky
doporučuje »Neue Freie Presse«? Chorobu
způsobil prý především hrabě Taaffe a sice tím,
že všude podporoval aspirace slovanské, ze-
jmena české. Vzbudil prý v nás domněnku, že
v Rakousku všechno zmůžeme a že se nám
dostati musí v tomto státě všeho, co si usmy-
slíme. Hrabě Taaffe vychoval prý naše veli-
kášstvi, naši sebelásku a domýšlivost. Chceme
prý tento stát prostě komandovati. Zatím
ale Němci také dospěli k poznání své sílya
dojista dnes nepopře nikdo, že proti Němcům
a na jejich úkor nedá se v tomto státě naprosto
vládnouti. A tomuto dosavadníinu svstěmu
musí prý býti učiněn konec. Musí prý nastou-
piti skutečná vláda s určitým, přesným
programem, s železnou vůli jej prověsti a která
by učinila konec nynějšímu h-
spodářství, založenému na prote-
žování jedně národnosti proti
druhým. — Tak mluví »N. Freie Presse«.
Taaff
Němec
Rakousko
Neue Frei Presse
7
article
Člověk věru neví, má-li trnouti nad ničemností
těchto slov, nebo se smáti komedii, kterou na
účet svého čtenářstva dovoluje si tu prováděti
zmíněný list. My tedy jsme v Rakousku národ
vyhejčkaný, který domnívá se, že všecko, co si
usmyslí, také se státi musí? Není-liž pravda,
zajímavá novinka, o niž nikdo z těch, kteři
k národu našemu se hlásí a veřejný život po-
zorují a zejmena dbají poměru našeho k vládě
a vlády k nám, dosud tušení neměl. Jaké to
radostné překvapení! Domnívali jsme se býti
ve svých národních právech potlačovány, zatím
ale pravdou je pravý opak. Jsme protežováni, ba
jsme dokonce mazlíčkem v tomto státě. Děku-
jeme za laskavé toto upozornění, však když
tomu už tak je a my se v strašném nalezali
bludu, dovolili bychom se tázati, co by se vlastně
s námi dělo, kdyby stalo se, k čemu tak dů-
tklivé radí »Nene Freie Presse«, která, vážně-li
mluviti chceme, je jedním z hlavních činitelů,
jenž, používaje svého moeného publistického vlivu,
je příčinou toho, že tato říše dospěti nemůže
ke spokojenosti a klidu, a obyvatelstvo její ku
blahobytu a štěstí. Co zkoušeti bylo by nešťast-
němu národu našemu v tomto státě, kdyby osudy
jeho vloženy byly do rukou lidí dle gusta onoho
neblahého listu? Což nebylo Rakousko již jednou
v rukou společnosti, která opatřovala si direktivu
k řízení tohoto státu z redakčních kanceláři
Rakousko
Nene Frei Presse
8
article
»Neue Freie Presse« ? Což ještě málo pronásle-
dovala, pokutovala, odsuzovala, žalařovala vláda
»Neue Freie Presse« a jakých dodělala se
úspěchů? Odtáhla s hanbou, pronásledována
kletbou národů. Třikrát byl učiněn pokus s vládou
ryze německo-ústaváckou a po každé s fiaskom
skončil pokus, násilím donutiti dvou-
třetinovou většinu národů, by po-
kořila se třetině německé. Čtyři roky
týral neněmecké národy Schmerling, bezmála dvě
léta výlupek německo-ústavácký: vláda tak zv.
»bürgerministrů« a bez mála osm let vláda
A. Auersperga. Měla by »N. Fr. Presse« chut.
aby experiment opakoval se po čtvrté, či vlastně
po páté, poněvadž vláda pana Clara a Kindin
gera ze stejného byla zrobena dřeva. Což ma
list ten tak málo prozíravosti, tak málo soud-
nosti, že ignoruje to, co mezi tím se bylo stalo,
zejmena ale ono důležité a velké faktum, že
národ český dnes je jiným, než byl za otce
ústavy? Nechť jen dosadí tu svou »vládu«a
uvidí, jak tím poslouží tomuto státu i — sobě.
Hrdě-li prohlašuje, že naprostá je nemožnost
vládnouti v tomto státě proti Němcům, nuže.
přeje-li si toho zvěděti, je zrovna tak ne-
možno vládnouti v tomto státě proti národu
českému.
— O česko-německém vyjednávání.
Schmerling
A Auersperg
Claro
Kindin
Němec
Neue Frei Presse
Neue Frei Presse
9
article
Dementovali jsme již včera smyšlenou zprávu
»N. Fr. Presse« jakoby poslanci čeští byli na-
bídli Němcům jakési nové praelimináře smíru
a za tou příčinou vyjednávali poslanci dr. Pacák
a dr. Kramář s drem. Funkem a drem. Per-
geltem. Na kategoricky odmítavé stanovisko
našich »smířlivých« krajanů druhého jazyka
sotva komu z naší strany napadne s nimi ještě
o mír se smlouvat. Mezi jejich a naším stano-
viskem v otázce jazykové zeje propasť, která
ničím jiným nedala by se vyplniti, než tím,
kdybychom šli na lep a obětovali problema-
tickému klidu a míru s nimi svou národní exi-
stenci. Dokladem ku »smírlivosti« Němců jsou
právě poznámky, jež byli připojili ku vlastní
své vymyšlené zprávě. V poznámkách těch
drsně odmitají jakékoli další smlouvání i pro-
hlašují s naprostou určitostí, že nikdy neztrpí,
aby otázka vnitřního jazyka kýmkoli vyňata
byla z celku a řešena bez ohledu na požadavky
německé. Vnitřní jazyk jest prostě Němcům
Němec
doktor
Pacák
Kramář
Funk
10
article
kompensačním předmětem, jejž prodati chtějí co
možná draho za ústupky, kterých se v ja-
zykové věci domáhají v jiném směru. Proto
s takovou divokou vášní zuřili proti jazy-
kovým nařízením Badenovým a Gautschovým,
kteří právě proto vnitřní češtinu nám koncedo-
vali, abychom o jazykový zákon vyjednávali
s Němci jako rovní s rovnými a ne abychom
se svázanýma rukama byli jim vydáni na milost
a nemilost. Proč by se Němci také ve své po-
volnosti ukvapili. Mají ve svých rukou závazný
slib dra. Körbra, že vyřídí jazykovou otázku
jen za jejich souhlasu, k jinému jejímu upra-
vení že se nepropůjčí. Mohou čekat tím víe,
poněvadž je status qno nyní upraven dle jejich
gusta. A to druhá příčina, proč usílovali o o-
stavení jazykových nařízení. Tě doby chtějí,
abychom vyměnili si vnitřní češtinu za zevnitřní,
za nařízení Pražákovo abychom vyměnili si jazy-
ková nařízení páně — Körbrova. To jejich
taktika. Rozmyslime si to však důkladně.
Badenův
Gautschův
Němec
Pražákův
Körbrův
11
article
— Zajímavé výpočty. Se všech stran
slyšeti jest výčitky stoupencům pravice na radě
řišské, že neosvědčují s důstatek energie v po-
tírání české obstrukce, naopak že prý s ní ješte
tajně sympatisují a stručně vysloveno, že n-
myslí to ani s tmto parlamentem, ani s ústavou,
ani s tímto státem upřímně. Při tom sledují páni
zvláštní taktiku. Snaží se totiž nápadným způ-
sobem, aby právě poslanci pravice a klubovní
soudruhové poslů českých měli v drcení české
obstrukce prim. Aby totiž oni v první řad
se engažovali — sami by nejraději stáli pěkně
v pozadí aneb pozorovali, co uvnitř se děje,
z couloiru, divajíce se dovnitř okénkem ve
dveřích. Je to úmysl mefistofelský, ponechati
politickým přátelům a aspoň formálním stou-
pencům jednoho a téhož politického programu,
aby se navzájem škrtili a ničili. Nejde jim
pouze o to je poškoditi, nýbrž je zároveň
při tom potupiti a nemožnými je učiniti.
12
article
A s jakou nestoudností opovažují se ubožáky
na pravici kantorovati, že parlamentně katovské
dílo nekonají s dostatečnou horlivosti ! Dnes už
počítají, mnoho-li z kterého klubu při význam-
nějším hlasování bylo v domě přítomno. Pri
tom jsou tyto výpočty jejich právě tak zajímavé,
jake poučné. Onehdy nebyla sněmovna schopna
k zasedání, poněvadž ukázalo se, že v domě je
87 poslanců. Nuže, kdo to byli? Z Poláko
bylo přitomno 22 poslanců, z lidových katolíko
23, 3 konservativní velkostatkáři, 3 poslanci
z klubu jihoslovanského, 2 Mladočeši a před-
seda: tedy 54 poslanců z pravice. Z celé le
vice bylo jich tam tedy pou z e 33
To ale nevadilo Němcům, vykrákat pravici,ž
nekonala svou povinnost
— Poslanec dr. Herold o jazykových
osnovách dra. Körbra. Včera konal novo-
městský občanský klub schůzi, na jejímž pro-
gramu byl rozhovor o jazykových osnovách ny-
nější vlády. Kritichý jich rozbor provedl posl.
dr. Herold. Sděliv námitku, vycházející o
stran pravice, že prý je česká obstrukce obso-
letní, kdyz dr. Körber předložil parlamentu svou
jazykovou osnovu, ve které vnitřní úřadní čeština
je obsažena, ukázal, že námitce té chybí vlastní
věcný podklad. Důkaz provedl kritickým roz-
borem obou jazykových předloh nynějsí vlády.
Němec
doktor
Herold
Körber
Poláko
městský občanský klub
13
article
Při řešení jazykové otázky spor o t. zv. dvoj-
jazyčnost a o t. zv. jednojazyěnost jest mo-
mentem nikoli hlavním. Kardinální zásady.
k nimž při řešení jazykové otázky hleděti dlužno.
jsou dvě. Jednak třeba na zřeteli míti, že na zá-
kladě platných zákonů od obnoveného zřízení
zemského až do nejnovější doby a na základě
zákonů zemských jazyk český a německý jsou
rovnoprávnými v celěm království českém.
Druhá kardinální podmínka vyplývá z ustano-
vení čl. 19. státních zákiadních zákonů, dle
něhož každá národnost a každý její příslušník
mají právo na šetření svého jazyka v životě
veřejném, v úřadech a ve školách. Tento vý-
klad vyplývá také z obsáhlé judikatury správ-
ního soudu, hlavně ve sporných otázkách, týka-
jících se školství. Úprava jazykové otázky musi
se díti dle těchto zásad. Osnovy předložené
drem. Körbrem jim však nevyhovují. Nedbají
individuálního práva příslušnika každé národ-
nosti, nýbrž zavádějí jazyková territoria, a v tom
záleží zásadní odpor proti platným zásadám
právním. Také zásadě rovnoprávnosti osnovy
nehoví, poněvadž němčině vyhražen je větší
obor nežli češtině. Ustanovení o užívání ja-
zyků při ústním řízení soudním jsou s prak-
tického hlediska právnického nebezpečná
Nedostatkem předlohy je dále, že se na
celou řadu oborů veřejné správy nevztahuje.
14
article
Pochybené je stanovisko předlohy, že při jed-
nání úřadním není rozhodujícím jazyk občana,
nýbrž jazyk úřadníka a úřadu. Tendence to-
hoto ustanovení směřuje k pohodlí a prospěchu
némeckého studentstva a úřadnictva. — Cel
předloha nabývá jiné tvářnosti, přihližíme-i
k osnově, týkající se Moravy. Celá Morava je
dle ní smíšeným územím, ve vnějším úřado-
vání plati oba jazyky, ve vnitřním však témě
všude němčina. Proč? Poněvadž na Moravě toho
tak potřebují Němci. V delailech lze konstato-
vati celou řadu chyb dalších. Vzhledem
k § 11. státního zákl. zákona je závažnou
námitka o nekompetenci říšské rady. Ze
všeho plyne výsledný úsudek, že Kor-
brovy jazykové předlohy jsou nepřijatelny.
Naděje, které české delegaci byly představovány
o změně předloh k lepšímu pro nás, vážný po-
litik sdíleti nemůže. Tak podání osnov Kör-
brových nemohlo býti integrujícím pro české
posouzení situace a v důsledku pro taktiku
českých poslanců. Obstrukce česká je pak dů-
sledkem obstrukce německé. Za bouřlivé po-
chvaly a frenetického potlesku skončil dr.
Herold. Místopředseda dr. Groš vyžádalsi
schválení resoluce, kterou výbor klubu jako svě
osvědčení zaslal klubu říšských poslanců če-
ských. Do náslodující debaty způsobem uchva-
cujícím zasáhl opět dr. Herold. Pan dr. Še-
besta projevil názor, že řeč dra. Herolda byla
apologií českého stanoviska vůči chování stran
pravice. Dr. Herold k tomu přisvědčiv, vyslovi
toho potřebu, kterou kolportovati bude tisk.
Vzhledem k tomu se k vysoce významné řeči
dra. Herolda ještě vrátíme.
— Historickou studií, důkladnou
cennou byla nedělní, další přednáška v cyklu,
pořádaném Moravsko-slezskou besedou v Praze.
Prof. dr. Fr. Kameníček, docent české
techniky v Brně, pojednal o mora vských
s tavech a lidu v XVI. a XVII. stolet.
Němec
Herold
doktor
Groš
profesor
Kameníček
Morava
Moravsko
Francie
Brno
slezský beseda v Praga
15
article
V úvodu zmínil se o povšechném rázu oné
doby a o kastovnictví tehdy pěnovavším. Oby-
vatelstvo svobodné representovaly čtyři stavy
panský, prelátský, rytířský a městský; k nim
družili se dvořáci se svobodnými statky
mlýny jako střední třída: posledním byl pod-
daný lid v městech i na venkově. Stav panský
vynikal mimo rod hlavně statky a předností
úřadech zemských. Byli staří rodové panšt,
k nimž náleželi na př. páni z Boskovie, z Cim-
burka, z Hradce, z Pernštejna, ze Šternberka
a j. K mladším rodům panským počítáni byl
páni z Ludonic, z Miličina. Žerotínové a j.
K rytířstvu náleželi potomci těch, kteři byli na
rytíře pasováni, vladykové a zemani. K prelá-
tům kapitoly brněnská a olomoucká, opati
probošti moravských klášterů. Z měst morav-
ských tvořila stav města královská Brno, Olo-
monc, Jihlava, Znojmo, Uherské Hradiště, Unčo
a Kyjov; mnohá města jiná ztratíla právo sta-
vovské již v 15. stoleti. Rytíři nebylo snadné
státi se pánem; musil se vykázati zvláštnímí
zásluhami a podrobiti se přísným podmínkám
než člen rodu mladšího přijat byl do rodů
starožitných. Každý pán, rytíř a vůbec šlechtie
ze zemí koruny české uznáván byl i na Mo-
ravě, neboť stavové moravští nepokládali šlech-
tice ze zemí českých za cizozemce, nýbrž za
Rytíř
Ob
Boskovie
Cima
Hradec
Pernštejn
Šternberk
Ludonice
Brno
Ola
Jihlava
Znojmo
uherský Hradiště
Unčo
Kyjov
16
article
bratry. Kdo z jiných zemí chtěl na Moravě
nabýti inkolatu, musil mimo jiné slibiti, že se
do tři let v zemi zakoupí a že dá dítky
své učiti jazyku českému, a to tak,
aby »jako přirození Moravci řeč českou dobře
mluviti a potom podle hodnosti a příležitosti
času vlasti této také prosoivati mohli.« Veškerá
moc v zemi spočívala právě v rukách těchto
čtyř stavů; však stavy ty byly strážci vytrvalými
svobod stavovských, i proti panovníkům,
horlivými zastanci jednoty koruny české. V sou-
kromí byly ovšem i různé spory a vády mezi
příslušníky stavů, o přednost, o výhody v úřa-
dech atd., a život, zvláště nižšího stavu pan-
ského, byl bujný, nespořádaný, a řečník v tom
ohledu před duševním zrakem svého poslu-
chačstva rozvinul velmi zajímavou drobno-
malbu, plnou originality a dobové nálady
Pojednal na základě pramenů hojných a spo-
lehlivých o ostatních stavech, výše zmíněných,
hlavně však pozdržel se u lidu moravského, jenž
žil novolně a neměl vlastně ani majetku, ani
osobní svobody, práv ani zastání; otroctví jeho
bylo upraveno staletými zvyky i zákony. Lid
pracoval vrchnosti, kterou nenáviděl, a z její
milosti měl bídnou jen výživu pro sebe a své
rodiny, bez odměny, platil ještě ze svých sta-
tečků vrchnostem poplatky a někdy i daně vá-
lečné, které vlastně měli platiti sami stavové.
Moravec
Morava
17
article
Byl úplně připoután k zemské hroudě, která mu
ani nenáležela. Král Ferdinand I. radil sice
vrchnostem, aby nakládaly mírně s lidem pod-
daným, ale to bylo vše. Na obecných sněmích
jednalo se veřejně o poddanských poměrech jen
tehdy, když stavové hájili práv svých proti pod-
daným, nebo — a to bylo zřídka — když do-
cházely od sedláků hromadné stižnosti k zem-
skému soudu nebo přímo na sněm. Stižnosti
do bezpráví uznávány byly téměř pravidelně za
bezdůvodné. Lid poddaný neměl práva se stě-
hovati, nýbrž sedlákům vylo si bráti od vrch-
ností tak nazvané »odpuštění«. Chtěl-li však
někdo sám z jakékoliv příčiny propustiti pod-
daného člověka nebo čeledína, dal mu »list vý-
hostní«. Byl-li poddaný přistižen na cizím panství
bez listu, byl vydán svému pánu, který jej po
trestal, jak se mu zlíbilo. Prodávala-li vrchnost
statky své, prodávala zároveň i lidi poddané.
Obužným závazkem bylo vdovám a sirotkům
poddaných lidí tak nazvané čechelné, poplatek,
který sbíraly vrchnosti, kdy se vdova nebo
sirotek chtěly provdati; zrušeno bylo usne-
sením sněmu olomouckého roku 1575.
18
article
Četné podrobnosti, které řečník uvádí, nasvědčují
trudnému a těžkému položení tehdejšího lidu
moravského. Zvláště zajímavou kapitolu své
přednášky věnoval řečník také židům, jich o
pradávna zištnému postupu i obraně, k jaké
oproti jich řádění i samy sněmy byly při
nuceny. Od poloviny XVI. století nastal nebez-
pečný příval obyvatelstva německého na Mo-
ravu, jednak ze středního Německa, jednak ze
Švýcar, Tyrol a Horních Rakous; byli to pro-
testanti a novokřtěnci. Školy jich soukronmé
byly německé, jiné školy byly latinské a české-
zemští úřadníci v XVI. století nuceni byli
všichni znáti jazyk český, n
zemském soudě nesmělo se jinak jednati, než
česky. Však již ve století příštím počal se
jazyk německý šířiti a uplatňovati takou měrou.
že německé znění obnoveného zřízení zem
ského z r. 1628 jest autentickým, české pře-
kladem. Řečník dospěl k závěrku, že kdežto
v době právě vylíčené vyšší stavové, šlechta,
byly představitely národních s na
českých na Moravě, v století devate-
náctém stal se jím lid a intelligence z něho
vyslá. Mésta dosud neznačí mnoho v tomto
ohtedu, potomci staré šlechty moravské nic. —
Panu přednášejícímu dostalo se hojné pochvaly
od velmi četného posluchačstva, v jehož
středu byli naši vynikající historikové, jako
i mnoho dam.
Německo
Švýcary
Tyroly
Horní Rakousy
Morava
19
article
— Pan poslanec G. Maštálka žádá nás.
abychom naproti zprávě radikálního orgánu, dle
které v poslední schůzi sněmovny poslanecké
říšské rady pan Maštálka prý z nez na-
losti jednacího řádu učiníl návrh na
sčítání poslanců mezi čtením interpellací. Konst
toval, že tento svůj návrh podal po dohodě
s místopředsedou klubu p. drem. Pacákema
sice v tom očekávání, že předseda sněmovny
dá o něm hlasovati. Nebyl tedy rozhodujícím
moment, je-li to dle jednacího řádu správné
přípustné; účel byl přinutiti odpůrce, aby zů
stali ve sněmovně a nebavili se v restauraci.
eventuálně aby utvořen byl praejudic. A ž
správná byla domněnka, že předseda dá o tom
návrhu hlasovati, ukázalo se, když poslanci byli
voláni zvonkem do sněmovny a když předsed
prohlásil, že návrh byl podán, a vyzval za-
pisovatele dra. Pfersche, aby před-
čítal jmena. Týž skutečně se se-
znamem vruce k tomu se hotovil
Že k odhlasování nedošlo, sluší přičísti jiným
okolnostem. Kdyby byl návrh předsedou uznán
za nepřípustný, mohl a měl býti a limine za-
mítnut. Nikoliv tedy neznalost jednacího řádu,
leč znalost povahy parlamentu rakouského
osob jej vedoucích byly příčinou podání dotče-
ného návrhu.
G Maštálek
Maštálek
20
article
— »Slovenské Listy« Salvovy opšt vy
cházejí, ale jako časopis zábavný a poučný
Jako politický týdennik vycházely dva roky, byly
velmi oblíbeny i dosti rozšířeny. O tom, pro
zašly, dovídáme se: Když jednou v humoristické
části byla satyra na vlastonce, kteří při plných
sklenkách »hejslovenči«, pohoršili se tři podí-
níci kauce a své podíly po 1000 zl. vzalisi
zpět. Tu Salva, nemoha kauce doplnit, musi
list zastavit. Salvovo vlastenectví je přiliš dobre
osvědčeno, aby bylo potřebí dokazovati, že i on
má národní hymnu v uctivosti. Satyra jeho byla
namířena na plané vlastenčení při pivě, kterého
je i na Slovensku nazbyt. Nemoha tedy vydá-
vati list politický, vydává Salva illustrovaný tý-
denník belletristický a poučný, jenž kauce nepo-
třebuje. List tonto bude bohdá Slovensku slouži
více než politický. I česko-slovenská vzájemnos
Salvův
Salva
Slovensko
21
article
má v listě vynikajíci místo, to nám zaručuje již
jmeno Salvovo. V 1. čísle na první straně vi-
díme podobiznu Ondřičkovu. I české básně, po-
vídky a poučné články budou »Slov. Listy
uveřejňovati. Pro vzájemnost je nám takový list
na Slovensku velmi potřeben. Proto dovoláváme
se proň hojné podpory. Na tento zník před-
plácí se zl. 2 68 (v Lipt. Ružomberku v Uhrách)
a doporučujeme list zvláště čtenářským spolkům
a kavárnám, kdež nemá slovenský časopi
scházet.
— Ze »Svatobora«. Na literární odměny
ze základu kněze Filipa Čermáka Tuchomě-
řického určilo ředitelství »Svatobora« letos
2000 kor. některým původním spísům českým
vydaným v letech 1897—1899 z oboru věd
filosofieko-historických, počítaje k nim též vědy
práva, politiky a národního hospodářství, jakož
i jazykozpyt. Porota ku přisouzení těchto odměn
sestávala z pp. dra. F. L. bar. Riegra jak
předsedy, vládního rady ryt. V. V. Tomka, prof.
dra. Jos Kalouska, prof. Fr. Kotta a prof. dra
J. Pražáka; i usnesla se, že cena ze základu
Čermákova letos děliti se nemá, a přiřklaj
celou spisu dvor. rady prof. dra. Em. Ot
»Soustavní úvod ve studium no ého řízení
soudního.«
Salvův
Ondřičkův
Čermák
F L bar
Riegr
V V Tomek
profesor
doktor
Kalousek
František
Kott
Čermákův
Otakar
Slovensko
Lipta
Ružomberok
Uhry
22
article
— Osobní. Dr. Karel Štulík z Chicaga v Am
rice, býv. náčelník prazs ého »Sokola«, zavítá v polo-
vici měsíce července se svou rodmnou ke dvouměsí
čnímu pobytu do minerálních lázní v Bělovsiu
Náchoda. — Odborný chef v ministerstvu železnie
dr. Haberer včera večer odjel s dvorním radou drem.
Bahnhansem a dv. radou Pallou z Prahy do Loun
na inspekci tamních železničních dílen.
— Úmrtí. V Hostačově zemřel v sobotu pan
Václav Waisser. účetní cukrovaru a velkostatku,
ve věku 58 roků. Pohřeb koná se dnes o 10 hod.
dopol. — Včera zemřel pan Vojtěch Brož,
pražský měšťan a majitel domu, v 74. roce věku.
Pohřeb bude zejtra o 4. hod. z Loretánského kostel
na Hradčanech na hřbitov v Bubenči.
— Arcibiskup pražský baron Skrbenský.
který následkem ochuravění musil prodloužiti pobyt
svůj v Italii, přijede ku konci t. m. do Prahy a dne
1. června bude udíleti biřmování.
— Pražské obecní záležitosti. Včera ko-
nala se na staroměstské radnici schůze komise pro
udělení stipendií živnostníkům pražským k návštěvě
pařížské výstavy. K rozdělení stipendií byl navrho-
ván obnos 2000 K, k návrhu obecního staršího p.
doktor
Štulík
Haberer
Waisser
Brož
Skrbenský
Chicago
Praha
Louny
Hradčany
Bubeneč
Sokol
Bělovsio Náchod
23
article
Březnovského, jenž poukazoval k tomu, že pro stav
živnostenský velmi málo se činí, byl obnos tento
zvýšen na 2500 korun. Po rozpravě, jíž se zúčast-
nili pp. Březnovský. Jirousek, Sokol. Urbánek a Ha-
vlíček bylo usneseno, aby při udělování stipendil
bylo pamatováno také na způsobilé dělníky řeme-
slnické, ovšem jen ty, kteří v Praze bydlí. — V ne-
dávné kalamitě uhelné bylo z několika stran pouka-
zováno k tomu, že doporučovalo by se, aby obec pro
své podniky a ústavy potřebné uhli odebírala přímo
z dolů a nikoli prostřednictvím velkoobchodníků. Zá-
ležitost tato byla příkázána zvláštní komisi, která
byla svolána na minulý pátek ke schůzi. Byla velmi
slabě navštívena, neboť četní její členové po malém
vděku a uznání za namáhání při kalamitě ubelné
svoji součinnost odepřeli. V komisi bylo sděleno, že
obec pražská potřebuje pro školy a jiné své podniky
a ústavy (vyjímaje plynárnu a elektrické podniky)
asi 600 vagonů uhlí ročně. U celé řady dolů byl
učiněn dotaz ve příčině zadání tohoto množství ublí,
ale odpovědi byly vesměs z áporné. Majitelé dol
sdělili obci, že výrobu mají úplně již zadanou. Do-
posud nedošla však odpověď z dolů hr. Sylva-Ta-
rouccy, tak že vyjednávání v této příčině není dopo-
sud ukončeno. V komisi vysloven náhled, že by se
doporučovalo dodávky uhlí zadávati menším živnost-
níkům. — V komisi bude v příštích dnech pokračo-
váno. — Buflet ve staroměstské radnici byl po tříle-
tém trvání zrušen.
Březnovský
Březnovská
Jirousek
Urbánek
Sylva
Praha
Sokol
24
article
— Z obcí předměstských. V městské
radě karlinské dne 15. května 1900 vyřízeny
mezi jinými tyto záležitosti: Do výboru pokračovací
školy divčí zvolen měst. rada p. Jan Rudle, do obec-
ního výboru vylosován p. Vincenc Pánek. — Vzat
na vědomí přípis městské rady v Žižkově o protestní
akci proti postavení olejové plynárny »na Hrabovce«
a usneseno, aby v této záležitosti deputace z pánů
A. Lokaye, starosty, m. rady J. Rudle a ředitele Jar
Svátka k ministerstvu železnic vyslána byla. — Do-
dávka hadic pro stroje na stříkání ulic zadánap
Jaurisovi. — Dodávka uhlí pro potřebu obecní svě-
řena p. V. Svobodovi. — Vzato na vědomí, že při
provedení skontra pokladny v době od 4. dubna do
9. května t. r. shledáno vše v pořádku. — Z mě st-
ského úřadu naKrál. Vinobradech. Zejíra
ve středu dne 23. května t. r. nepřijímá a nevydá
městský důchod peněz, poněvadž jeho úřadní míst-
nosti se čistí.
— Další obstrukce v žateckém zastupi-
telstvu. Ze Žatce, 21. května. (Telef. zpráva.) Na
dnešní odpoledne bylo svoláno obecní zastupiteistvo
ke schůzi, v níž měla být vykonána volba starosty
a členů výboru. Ze 24 pokrokových členů přišli 22.
2 omluvili se chorobou; ze 12 nacionálů přišel
pouze dosavadní starosta dr. Unger. Volby nemobly
být vykonány, poněvadž schůze nebyla kompetentní.
Rudle
Pánek
A Lokay
J Rudle
Svátek
Jauris
V Svoboda
doktor
Unger
Žižkov
Žatec
výbor pokračovací škola
25
article
Pokrokoví členové usnesli se, aby nedostavi vším se
nacionálům byla vyměřena další pokuta po 20 K pro
nedostavení se do schůze a dr. Unger vyzván, aby
pokutu vymohl. Starosta však to odmítl.
K posouzení národní hrdosti a oppo-
sičního ducha tak mnohých českých starostů
obecních sloužiž následující neslýchaný a přímo
odporný případ: Okresní hejtmanství prachatické
zaslalo před nedávnem starostovi ryze české
obce Zvířetic u Netolic balík spisů s český
přípisem a s českou adresou. Starosta zvířetický
vyřídiv zaslané mu spisy, poslal je okresnímu heji-
manství do Prachatic zpět, použiv téže obálky, v níž
spisy ony došly a sice tím způsobem, že na
druhou její stranu početním voskem připevnil kus
papíru, na nějž napsal takto adresu: »k k Be-
sierkshabmanschaft zu Prachatita
Postporto vrei«. Jmeno obce pak označil zna-
menitý starosta ten takto: »gmeide Swiere-
titz«. Mnoho poznámek k tomuto případu přičiňo-
vati věru není třeba. Tam, kde starostou je člověk
schopný takověto věci, nelze se ovšem nadíti něja-
kého národního uvědomění.
— Přednášky. Klub mladé generac
v Praze pořádá ve čtvrtek dne 24. t. m. o 3. hodině
odpol. veřejnou přednášku »O významu bitvy lipan
ské«; přednášeti bude p. dr. Iška v klubovní míst-
nosti u p. Jandy ve Spálené ulici proti záchranné
Cistý výtěžek z přednášek, pořádaných
odhornými spolky na české polytechnice ve prospěch
stanici.
doktor
Unger
Prachatita Postporto
Iška
Janda
Zvířetice
Netolice
Prachatice
Be
Praha
26
article
Skuherského nadání a Husova fondu činí 840 K-
z nichž odevzdáno Skuherského nadání 425 K a Hu
sovu fondu 415 K. Pořadatelstvo vzdává všem, kdež
jakkoli k tomuto účelu přispěli, srdečné díky.
— Výstava ruských umělců ve výstavních
místnostech nové budovy »u Štajgrů« ve Vodičkově
ulici upoutala v plné míře zájem našeho obecenstva.
Potěšitelný a zasloužený zájem ten jeví se v hojné
návštěvě, jež stále vzrůstá. Tak navštívilo v neděli
výstavu přes 500 osob a byl nával jmenovitě dopo-
ledne značný. Vzhledem k okolnosti, že doba trvání
výstavy určena je pouze na tři neděle a že tedy vý-
stava potrvá již jen 14 dnů, lze očekávati ještě další
značný vzrůst návštěvy a to tím spíše, ježto tato vý-
stava poskytuje české veřejnosti vzácnou příle žitost,
seznámiti se s tvorbou současných umělců ruských
a v ukázkách veliké hodnoty umělecké. Publikace,
kterou na paměť významné výstavy chystá Jednota
výtvarných umělců (nákladem firmy B. Kočí v Praze)
přinese kromě textu reprodukce nejlepších děl vý-
stavních a bude obsahovati pět světlotisků a přes
60 reprodukcí, provedených zinkotypil. Nakladatelství
se vynasnaží, aby publikace vyšla ještě za trvání
výstavy. Významná tato exposice, na niž českou ve-
řejnost znova důtklivě upozorňujeme, otevřena jest
denně od 9 hod. dopol. do 6 hodin večer za vstupné
40 kr. V neděli a ve svátek 25 kr.
Skuherský
Husův
Hu
Vodičkův ulice
Praha
27
article
— Výlot akademické čítárny pořádá se již
zejtra ve středu 23. května do lázeňské restaurace
v Chuchli. O bohatou zábavu postaral se hojnou
měrou čilý odbor zábavní akademické čítárny. Na
programu zpěv, divadelní hry, tanec atd. Společný
odjezd parníkem z nábřeží Palackého v 1 hodinu
15 minut odpoledne. Veliký zájem, jaký se již nyní
jeví, jest dostatečnou zárukou přálelské zábavy.
— Národní jednoty. Schůze ústředního vý-
boru Národní jednoty severočeské koná se dnes
přesně o 6. hod. večerní v místnostech jednoty. —
Ústavující schůze ústředního výboru Nár. jednoly
pošumavské koná se dnes v úterý o 7. hod. večerní
v místnostech jednoty (Vodičkova ulice č. 36, » Ná-
rodní kavárna«, I. patro). Přítomnost všech členů
ústředního výboru nutna.
Chuchle
Vodičkův ulice
Palacký
28
article
— Afféra četnického důstojníka pana B.
Dittricha s panem MUDrem. Šimádkem, lékařemv
Sedlci, o níž nedávno jsme referovali, bude míti svou
dohru před soudem. Pan Dittrich podal totiž u okres-
ního soudu v Sedlci žalobu na dra Šimáčka pro pře-
stupek cti, naznačený v § 491. tr. zák. Vrchní zem-
ský soud vyslyšev vrchního státního zástupce, při-
kázal tuto záležitost okresnímu soudu v Táboře. Den
hlavního líčení není dosud ustanoven.
— Vzácný věk. V sobotu dne 19. května po-
chována byla na hřbitově zálabském v Kolíně stařena
Táborská, jež dosáhla věku v úplném zdraví 104 let.
Byla do sta let ještě neustále číla.
— Z přírody. Naděje na bohatou úrodu ovoc-
nou ve krajinách poborských vlasti naší, jak byly
projeveny v minulých zprávách, valně byly klesly.
neboť kruté mrazy minulých dní, pravých to dní mužů
ledových, zničily a spálily vše, co kvetlo. Nejvíce
stíženy jsou krajiny podkrkonošské a orlické, kde ve
dnech těch klesl tepleměr až na — 2° R., tak že na
stojatých vodách utvořil se led. Rozumí se samo
sebou, že veškery květy ranných třešní, jabloní a hru-
šek spáleny, listí na stromech i na dubech, květiny
v zahradách a zelenina oplně pomrzla. Hůře ještě
řádila zima ve vlastních horách, kde hřbety hor do-
sud jsou sněhem pokryty. Po mrazích dostavil se dešt
a zase mráz, tak že se střech a stromů visely ram-
pouchy. Škoda ovšem jest veliká a nenahraditelná;
při nehodách letošních na poli jest tato žívelní po-
hroma velice citelná. Letos bude platiti staročeské
pravidlo: »Do svatého Ducha, drž se kožucha, po
svatém Duše, choď zas v kožuše!
Dittrich
MUDr
Šimáček
svatý duch
Sedlec
okresní soud v Tábor
Kolín stařena Táborská
Škoda
29
article
— Pokračování kanalisaéních prací v Ho-
lešovicích. Za příčinou kanalisačních prací bude
čásť Palackého třídy a ulice u Obory v Holešovicích
na delší dobu pro povozy uzavřena. Pro povozy
určena jest ulice u Papírny neb na Zátorách.
— Požáry na venkově. Ohromným požárem
stížena byla minulého úterka obec Cholenice u Kopi-
dlna. Obeň vznikl způsobem dosud nevysvětleným
a nezjištěným; velikým větrem podporován zničil
devět stavení obydlených se všemi budovami hospo-
dářskými. Vypuknutí ohně zpozorováno na domě Fr.
Kořínka, odkud šířil se i při pilném basení na stavent
J. Rambouska, V. Kazdy, Fr. Čisteckého, Fr. Koláře,
J. Mydláře, V. Hyšplera, Františky Pokorné a Jarosl.
Jeníka a zničil veškery výstavnosti se značnými zá-
sobami píce, nářadí hospodářského a domáciho ná-
bytku; při požáru zahynulo též mnoho kusů dobytka.
Škoda velmi značná jen z části pojištěním jest kryta.
— Sebevražda. Z Duchcova se sděluje:
V sobotu dne 19. května zastřelil se inženýr na
dolu Richarda Hartmanna, J. Heidrich. Zoufalý muž
měl se za nedlouho ženiti.
— Společnost podvodníků. V Praze »pu-
sobí« již po delší dobu podvodná společnost, po níž
zřízenci policie marně pátrají. Podvodníci mají na-
mířeno zejmena na obchodníky venkovské. Zjistivše
adresu vyhlédnuté oběti, objednají u ni zboží, které
hned po přivezení do Prahy prodají, o zaplacení se
ovšem nestarajíce. V těchto dnech byl napálen jistý
obchodník s máslem z Jimramova na Moravě. Poslal
do Prahy na objednávku značné množství másla
teprve potom tázal se telegraficky informační kance-
láře na onu »firmu, a když dostal nepříznivou
zprávu, neprodleně odjel do Prahy aby máslo za-
chránil. Přijel však už pozdě, máslo bylo prodánoa
»firmu« nemohl nikde nalézti
Palacký
Kořínek
J Rambousek
V Kazda
Čistecký
Kolář
J Mydlář
V Hyšpler
Pokorná
Jarosl
Jeník
Hartmann
J Heidrich
Holešovice
Cholenice
Francie
Duchcov
Praha
Jimramov
Morava
30
article
— Nehody a úrazy. Marie Nováková, 67letá
posluhovačka z čís. 592—I., včera o 4. hod. odpol.
byla koněm tramwayového vozu čís. 67 v Celetné
ulici povalena a utrpěla četné odřeniny. — U ma-
jitele usedlosti p. Podzemského v Řeporyjích zaměst-
naného čeledína Václava Ježka včera odpolednev
konírně kopl kůň do břicha a způsobil mu těžké
— Divadelní ředitel se oběsil. Z Vítkovic,
21. května. (Pův. zpráva »Nár: Listů «) Reditel ně-
mecké divadelní společnosti Zackner, jenž hrál
ve spolkovém domě ve Vítkovicích, se oběsil. Špatné
obchody byly bezpochyby příčinou sebevraždy. Také
snad nehoda, která stihla jeho dceru: v noci před
sňatkem uprchl ji ženich.
— Motorovým vozem povalena. Ku zprávě
uveřejněné v sobotním odpoledním čísle se nám sdě-
luje: Když jel v pátek před 2. hod. odpolední moto-
rový vůz č. 142 z Karlína kolem Prašné brány, při-
cházely dvě osoby na koleje, ale když řidič p. Václav
Prokop zvonil, zůstaly státi vedle nich. V okamžiku
tom jela kolem vozu drožka a velociped. Se strany
přicházející dcera obuvníka Anna Zďárská z čísla
850—I. dívala se za velocipedistou a nepovšimnuvši
si přijíždějícího vozu elektrické dráhy, vkročila za
dročkou z nenadání na tři kroky před motorový vůz,
Policejní strážník čís. 453 zvolal na ni ještě: »po-
zor !«, ale bylo již pozdě. Řidič vozu zabránil však
svou duchapřítomností velkému neštěstí, neboť oka-
mžitým zabrzděním zastavil vůz tak záhy, že děvče
bylo sice jím ještě povaleno, ale nezraněno. Tři pá-
nové, kteří byli svědky, jak rychle byl vůz zastaven,
obdivovali se duchapřítomnosti řidiče p. Prokopa a
nabídli se mu za svědky, že není povalením děvčete
poranění
Nehoda
Nováková
Ježek
Prokop
Zďárská
Celetná
Řeporyje
Vítkovice
Karlín
Zackner
spolkový dům
32
article
Nálezy a ztráty. U městského úřadu n
Král. Vinohradech uschovány jsou damské hodinky
s řetízkem, divadelní kukátko, stříbrný náramek a
tobolka s penězi. Vlastník přihlasiž se o předměty tyto
v zákonné lhůtě. — Marie Levová, služebná v ka-
várně »Metropole« na Václavském nám., ztratila cestou
z domu Václavským náměstím k museu zápisní knížku
své paní, vydanou obchodníkem panem A. C. Mülle-
rem. Nálezce žádá se snažně, aby tuto knížku za
Král
Levová
A C
Mülle
Václavský já
Václavský náměstí
34
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Hr. Adam Vay st., člen horní sněmovny
uherské, zemřel ve věku 70 le t.
= Král bavorský. Z Mnichova, 21. května.
(C.-B.) V některých zahraničných listech rozšířené
zprávy o nebezpečném zhoršení ve stavu krále Ottona
jsou úplně neodůvodněny.
= Duchovní se udusil. Z Terstu se telegra-
fuje: Vikář Josef Jaar, průvodčí arcibiskupa z Co-
leozzi, Bonfiglie, jenž sem přibyl lloydovým parníkem
»Bohemie«, byl v neděli ráno nalezen mrtev ve
ville sester sionských, kde byl ubytován. Vikář, jenž
poprvé přibyl do Evropy a nedovedl zacházet s ply-
novým zařízením, zhasl plamen aniž zavřel kohoutek
a tak způsobil si smrt vdycháním svítiplynu.
= Loupežná vražda v Uhrách. Z Miš-
kovců se tetegrafuje: V lese blízko Sipku nalezen
byl obchodník s dobytkem Kodor zavražděn; olou-
pen byl o 1600 K, jež s sebou nesl.
Vay
Jaar
Bonfiglie
Hradec
Mnichov
Terst
Evropa
Uhry
Miš
horní sněmovna
Bohemia
král Ottona
Companyleozzi