ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 18705cd0-66ab-11dc-91a0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 35, person 48, org 8
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 22. května. 1900
Praha
3 masthead
Číslo 140.
4 masthead
a něs ve eana nas. Peštou aa čtrrt lcia droji z l
Pešta
5 masthead
Na ranine a odpol. Isst přodplácí ae Praze v adalnie sa plalc. Hivrt let más 4rojí donálko vnk i ets
Praha
6 masthead
kei axoi
7 masthead
re
8 masthead
nse
9 title
Dnešní číslo pro Prahu Je o 10 stranáck.
Praha
10 article V německém táboře poplach.
V německém táboře poplach. »Ostatní pravice vyjednává s Čechy o cenu, za jakou by upustili od obstrukcel Tato zvěst rozlétla se po páteční valne schůzi německým táborem a způsobila v něm možno-li ještě větší poplach, nezli zvěs vypuštěná z vládních kruhů, že vláda Körb rova v červnu t. r. parlament cislajtánský r oz- pustí Ano, ve dvanácté hodině vyhověl rytí Jaworski důtklivé žádosti Jihoslovanů a svolal konečně po dlouhé, osudně dlouhé době opět jednou veškeru parlamentní komisi- pravice ke schůzi pospolité. Již tato okolnost nemálo překvapila tábor levičákův. Pokládaliť po všem, co se stalo, pravici již za spadlý, roz- tříštěný meteor. Však přijdou-li do schůze také čeští obstrukčnící? byla jejieh nejzvědavější otázka. Myslili, že nepřijdou. A hle, oni zatím dastavili se do jednoho Blažek, Brzorád, Fořt, Herold. Janda, Kaftan, Kaizl, Pacák Plaček i Stránský: všichni!
Jaworský Jihoslovan Blažek Brzorád Fořt Herold Janda Kaftan Kaizl Pacák Plaček Stránský Čechy
11 article
Jaká to překvapující událost. Tři hodiny trvala schůze při zavřených dveřích. A když byla skončena, nedozvěděli se číhající re- portéři německého tisku o průběhu jejím pra- ničeho, neboť všichni účastníci slíbili si rukou dáním zachovati o něm nejpřísnější taje mství. Však již z této okolnosti vycítilo zlé svědomí nepřátel našich dosti: »Tak se neodcháze ze schůze rozbité nedohodnutím, nevůlí a a hádkou; patrně se tedy ostatní pravice Čechy opět nějak sblížila, spřátelila, doroz- uměla a dohodla.« — Po celou sobotu na- mábali se nepřátelé naši dopátrati se čehos určitějšího, ale čeho se dopátrali, ač byly to jen povrchní všeobecné obrysy, ku malé bylo jim radosti. Nemohli zvěstovati ani o jediné ostré hádce a srážce, naopak, vše, co přezvě- děli, bylo, že celá tříhodinná debata zástupců pravice byla vážná a klidná, a měla do sebe ráz přátelského vyjednávání ostatních stran pravice s námi Čechy o cenu, za jakou by. chom byli ochotni upustiti na ten čas od obstrukce.
Čecho Čechy
12 article
Poměrně nejvíce dozvěděla se redakc vídeňské »Reichswehr«, kteréž prý jistý vy- nikající vůdce pravice sdělil o důležité schůzi v podstatě tolik: »Rozprava v páteční schůzi parlamentního výboru celé pravice, svolane na žádost klubu polského, měla ten po- těšitelný výsledek, že lze mluviti o zlepšení situace. V debatě nedošlo ku srážce ostrých protiv, nýbrž panovala umírněnost, kteráž zabránila každěkoliv urážce některé strany. Pro Čechy jest s velikým prospěchem, že pravice neusne sl se na žádné akci proti obstrukci. Bylo-li posud o podobných akcích mluveno, dlužno podotknouti, že převážná většina stran pravice odmíta každé potírání české obstrukce pomoc levice. Pravice byla by toliko ochotna ku přemahání obstrukce vůbec, za po- moci v šech umírněných stran parlamentu, tedy ne jen obstrukce české ale i něme- cké, aby zajistila parlamentu vídeňskému pracovitost nejen pro okamžik, ale pro vše- chnu budoucnost. K tomu však nemá ně- mecká levice nižádné chuti, ta by udolala ráda jen českou obstrukci, ale na svou vlastní budoucí obstrukci nechce si uplésti bič a proto nebylo sní dohody možné.
Čechy Reichswehr
13 article
»Ve včerejší schůzi parlamentní komise pravice — sděluje »Reichswehr« — appello- váno na Mladočechy, aby vzdali se své ob- strukce, při čemž jim spolu oznámeno, ze ostatní strany pravice ochotnv jsou zahájiti s vládou vyjedná- vání, aby vyplnila aspoň část požadavků českých. V ohledu tom učiněny i určité návrhy, kteréž však dle daného slibu vespolného zůstati musí v tajnosti. Mladočeši slí- bili, že tyto návrhy předloží po- volanému sboru veškerých po- slancův národa českého, jež svolají na úterý dne 22. t. m. do Prahy.« — Že se dne 18. t. m. v tajné radě zá- stupcův veškeré pravice rozhodně událo cos důležitého a to nikoliv na úkor náš, nýbrž spíše k dobru naší věci spravedlivé, kterouz tam poslanci naši zajisté vyložili a hájili s veškerou silou přesvědčení svého: tomu patrně nasvědčuje náhlé to vše obecn rozzuření se veškerého tisku německých našich nepřátel proti nám jako proti ostatní pravici; zřejmě se uleklo špatné jejich svědomí o pět možnosti nějakého obratu politikr rakouské v pravo, který od 17. října 189 pokládali již téměř za vyloučený a proto dnes znova s takou vášní bersekerskou na celé čáře štvou proti nám, jako bychom, my
Praha Reichswehr
14 article
Čechové nechtěli smíru, nýbrž jen a jen boji a útisku Němcův, proto současně vy- ličují tu ubohou pravici jako nejukrutnějšía nejsobečtější tyranku, co jich kdy dějiny zřely. Co se tomu ctěnému publiku můž dnes německým tiskem navěsiti vše na nos, toť věru bezpříkladné! Od časů Taaffových až po Clara řádil zde dle líčení »Neue Freie Presse« česko- polsko feudální tyranie, zvaná vládou pra- vice, proti Němcům, pronásledujíc, týrajíca hubíc je jako Neronové a Diokleciánové pro- následovali, mučili a hubili první křesťany. A přece se táž »Neue Freie Presse« na sklonku éry Taaffovy té ubohé »tvrance pravici do očí smála, že po celých dva nácte let většina autonomistů t ak
Čecho Němcův Taaffův Claro Němec Dioklecián Neue Frei Presse
15 article
naivně sloužila vládnímu systému. kterýz nebyl naprosto autonomistickým, neřku federačním, nýbrž uvědoměle a dů- kladně centralistický m. A my Čechové prý od dvaceti le zvykli jsme ve vídeňských vládá c nalezati své spojence, na něž potřebovali jsme si jen dupnout, aby nám činily ústupky na útraty Němcův, tím prý se v národě našem vyvinula nemoc takové domýšli- vosti a zpupnosti, že nechceme žádnému smíru, nýbrž jen boji s Němci, že jim ne- chceme dopřáti v Čechách žádné pevné jejich půdy národní, nýbrž stále jen usilu- jeme půdy jim ubrati! A na důkaz této naší »bezpříkladné, frivolní zpupnosti« české uvádí »Neue Freie Presse«, že děláme ob- strukci, abychom vynutili sobě od vlády vnitřní úřadní češtinu ve svých úřadech i bez přivolení a bez odškodnění Němcův, k čemuž prý však oni nikdy, nikdy ne- svolíl — Nuže, »Neue Freie Presse« ve své slepé zlosti snad ani nevidí, jaký pádny protidůkaz přivedla tím zrovnao bezprávné, hrubé nesnášelivost- a bezpříkadné zpupnosti svéh vlastního tábora. Ptáme se, jakým právem chtějí mohou Němci v Čechách nám, domo- rodému národu této vlasti, zapovídat a po- roučet, že bez jich svolení milosti- vého nemá v c. k. státních úřa- dech a soudech vlastí našich ja- zvk český, zemský to jazyk pře- vážné, 6millionové většiny oby- vatelstva, míti stejné právo s jazykem jejich? Platí snad jen oni veškeré ty c.k. úřadníky a soudce ze své kapsy? Či si je neplatíme ve stejném poměru z našich daní zrovna tak my Čechové?
Čecho Němcův Němec Čechy Neue Frei Presse
16 article
Rádi bychom viděli a slyšeli ten jejich spektákl, kdybychom věc obrátili a řekli Bez našeho svolení nesmějí ani v krajinách převahou německých c. k. úřa- dové a soudové mezi sebou jednat a úřa- dovat po německu! Ani kdyby nám ne- svědčily starobylé zákony vla st naší, zemské zřízení z r. 1627 a králov- ský majestát z 8. dubna 1848, uznaný před- loni nejvyšším soudem rakouským za právoplatný zákon království če- ského: ani tehda by neměli Němci zdejší nejmenšího práva činiti na své milosti a na svém svolení závislým, majíli c. k. úřadové a soudov státní v našich vlastech zále- žitosti českých stran ve všech instancích projednávat jazy- kem českým. Toť přirozeným právem každého národa ve státě právním, aby každý příšlušník jeho mohl rozepři svou pro- věsti ve svém jazyku přirozeném až do nejvyšší instance a všemu tomu rozuměti, co rozliční úřadové a soudové o něm roz- hodují. Jakž mohl by jinak s veškerou dů- věrou vzdáti se do spravedlnosti c. k. úřadu a soudu, který by nebyl ani schopen jeho podání, jeho rekursu a stížnosti, jeho obraně a žalobě ve všech příhodách a důkazech rozuměti? V právních věcech často velice na jediném slově záleží, kdož by tedy stál Čechu za to, že jazyka jeho neznalý úřad- ník nebo soudce správně zavede s ním pro- tokol, správně podá o jeho věci referát, správně ji projedná a rozsoudí. Zájem veřejné jistoty právní. zájem spořádané justice i admi- nistrace státní a tedy čestny zájem vzdělaného právního státu vymahá toho tedy, aby c. k. úřadové v zemích obývaných více národy, jako jsou země koruny české byli opatření úřadníky znalými jazyků zem- ských, aby mohli ve vnějším ja ko ve vnitřním úřadování stejn dobře zastávati úřad svůj.
Němec Čech
17 article
Jaká v tom tedy nestoudná zpupnost nesnášelivost na straně německé menšiny, když vzpírá se spravedlivému tomu poža- davku našeho národa, když činí splnění jeho závislým na svém svolení a na od- škodnění, jakého má se jí státi od nás!!. — Přejeme si, aby pravice ta ko- výmto prostým a nezastřeným zrakem patřila na náš boj s ně- meckými násilníky a měla dosti spra- vedlivého citu v prsou svých a dosti zmu- žilé vůle, aby s námi za jedno uhodila na kořen zla!e Politické zprávy zahraničně. V Praze, 20. května. Suvorovské dni v Petrohradě. Dne 18. t. m. bylo tomu sto let, co zemř Suvorov, jeden z nejgeniálnějších vojevůdců,co jich mělo nejen Rusko, nýbrž všechny státy. kam až paměť dějin sahá. Ohromný význam tureckých tažení Suvorova, vyhlazení pugačevštiny. dobytí Varšavy, přechod přes. Alpy, známy jsou každému vzdělanému člověku. Avšak pro Rusy byl Suvorov ještě víc: byl ryzím národním mužem, zosobněním ruského národního ducha, národních ideálů, milovníkem jeho jazyka, zbožným, ano přísným vyznavačem křesťanské víry, přítelem ruského lidu, jenž tvořil jeho pluky a armády a činil pod jeho vedením divy udatenství. Jubileum úmrtí Suvorova oslaveno bylo v Petrohradě třídenní slavností, jež byla vojen skou, církevní i národní. Suvorov ani pro nás Čechy není bez vý znamu. On to byl, jenž v zimě r. 1799 se svou armádou rozložil se v Praze a v Čechách,
Suvorov Čecho Praha Petrohrad Rusko Varšava Alpy Čechy
18 article
kde se mu tak zalíbilo, že se mu nechtělo do- Petrohradu, kde mu car Pavel přichystal uvítání jako triumfátoru. Tenkrát ruský a český národ poprvé přišly do osobného styku mass, jenž měl ohromný vliv na probuzení slovanského vědomí v Čechách a na vštípení českému národuté lásky a úcty k národu ruskému, která se zatím proměnila v tradici a nebude již ničím a nikým ze srdcí českých vyrvána. Bylo by žádoucno, aby pro uctění památky Alexandra Vasiljeviče u nás bylo také učiněno, co by slušelo. Zejmena by bylo třeba, aby v ně- které z našich laciných knihoven vydán byl populárný jeho životopis, jenž by ovšem musi býti sepsán podle ruských a ne podle cizíe pramenů, jež Suvorova vždyeky představovaly především jako podivina a tím snažily se váž- nosti jeho uškoditi.
Pavel Vasiljevič Suvorov Petrohrad Čechy
19 title
Taušanoviě.
20 article Novosadské „3acranů« píšou z Bělehradu
Novosadské „3acranů« píšou z Bělehradu Po celém Bělehradě nemluví se o ničem jiném leč o nezákonitosti a hrozné křivdě, která spá- chána na K. Tanšanoviči. Taušanovič je tak ne- mocen, že v průvodě četníkův a policejního úřadníka musel býti dopraven do všeobecné státní nemocnice. Jeho nemoc je tak nebezpečná. že bezpochyby za nedlouho dojde černá zpráva, že Kosta Taušanovič jako oběť rozkrá- lova v nemocnici ze m r o l. Na veřejnost pronikají různé pověsti o způsobu i lidech, kteri jako nástroje Milanovy vykonali tento attentát na Taušanoviče. V Bělehradě není ni- koho, kdo by věřil, že je Taušano- vič vinen. Pravda, všichni to veřejně ne- mluví, ale cití a mysli to. Třeba pamatovati, ž Taušanovič byl prvým na seznamu Milanových obětí, ktoré měly býti se světa sprovozeny smy. šleným attentátem Kneževičovým a kromě toho třeba věděti toto: O valné hromadě » Bělehrad- ské Zádruhy« dne 20. února t. r. zvoleni byli do výboru: královský poslanec Mata Jovanovič, ředitel správy fondův, a Andra Djordjevič, mi- nistr osvěty. Vidí se tedy, že vláda na »Běl. Z. položila svou ruku a to hned, jak byl Taušano- vič z ní odklizen. Na soudě se dokázalo, že
K Tanšanovič Kosta Taušanovič Milanův Milanová Kneževičův Mato Jovanovič Andr Djordjevič Bělehrad Běla
21 article
Taušanovič nemohl dostati do rukou ty akcie. které byly předloženy jako corpus dolicti, nebot když po Čelovičovi převzal ředitelství, těch akcií už tam nebylo. Dokázalo se dále, že v pokladn nebylo za ředitelství Taušanovičova kliše s pod- pisem Tasy Bankoviče, aniž ho přijal. Proti Taušanoviči nejen že nemohlo býti nie dokázáno, nýbrž naopak on dokázal, že celá obžaloba spo- čívá na úkladě a výmyslu, Ale když chtěl jme- novati o soby, předsedu mu odňal slovo. Pred- seda nedovolil, aby byly přečteny některé listiny ze zádruhy, nedovolil, aby členové ředitelstva zádruhy byli povolání za svědky, ano nedovolil ani to, aby Bankovičovi a Čelovičovi položeny byly některé otázky, které by jim mohly škoditi Takového soudu, jako minulou so- botu, v Bělehradě ještě neby lo- I loni na krvavém soudě měli ob hájci i obžalovaní více práva, ne při tomto soudě nad Taušano v čem. Ale za to je celý Bělehrad a celé Srbsk dnes přesvědčeno, že Taušanovič odsouzen b nevinně. Dnes v Srbsku pracují k tomu, aby každéh snížili, potupili, za šejdiře prohlásili, a jediný aby zůstal čist a bez úhony — rozkrál Milan-
Taušanovič Čelovič Taušanovičův Bankovič Milan Bělehrad Srbsko
22 article Rozsudek nad Taušanovičem byl dne 19. t. m. potvrzen kasačným soudem.
Rozsudek nad Taušanovičem byl dne 19. t. m. potvrzen kasačným soudem. Pouliční boje v Berlíně. Zmiňujeme se o nich také v této rubrice ač bezprostřední podnět k nim nevyšel z pod nětů politických, nýbrž z podnětů čistě sociál- ních, ze sympatií s bídně placenými stávkují- cími zřízenci tramwaye berlinské. Avšak při nynějším dělnictvu nepříznivém nejnovějším kursu rozhodujících činitelů jest hrot tohoto hnutí na- mířen také proti nim, nad to kde pouliční boje nabývají takového rozsahu a takové všeobec- nosti, tam nahromaděno jest tolik kvasu, tolik látek výbušných, že také z politických podnět dříve neb později může dojíti k výbuchům váž- ným a všeobecným. Avšak tak věrný a loyální Berlín, jenž ostatně i v zastupitelstvu obecním i v parlamentu zastoupen jest dnes skorem vý- tučně už živly opposíčními, lze dle staré, ale tuto znovu případné fráze přirovnati k sopce, na níž hlouček vládnoucích bezstarostně křepčí, však jen — do časul
Berlín Taušanovič
23 article
Jak všeobecné a rozsáhlé byly sobotní ne pokoje berlínské, viděti jest z těchto podro ností: Okoli rosenthalské brány bylo v odpol- dních hodinách obleháno více než dvaceti tisíci osobami. Policii bylo denuncováno, že zástupy ty chtějí přepadnouti blízké depot po- uličních dráh a proto přikvačilo ku bráně přes 200 policistů. Tito srazili se ve 4 hodiny odpoledne s lidem. Se sřech a ze di ver domů sesypal se na policisty dešť kamení; tak zbylé ještě jezdící vozy koňky i elektrické tram- waye byly, ani je provázeli strážníci, bombardo- vány. Když policisté dostali posilu, vrhli se na lid tasenou zbraní. Výjevy, jež ná- sledovaly, vymykají se všemu popisu. Žen ya děti v tlačenici zporáženy, pošla- pány a poraněny. Nejkrutší byl boju cesty, vedoucí ku zmíněnému depot. Lid byl násilím odtud zatlačen a držán pak úzkými dvojnásobnými špalíry jízdních a pěších strá- Podobné výjevy udály se v sousedních ul cích, zvláště v Elsasserstrasse, v Linienstrasse a Zehdenicherstrasse shromážděny byly obrovské massy lidí. Z remisy nebyly pak již vozy po 4. hodině zpět do města vypouštěny. Při srážce lidu s policil raněna byla, jak již telegramy podrobně vypočítaly, spousta osob, namnoze těžce. Dva ranění již zemřeli. níkův.
Elsasserstrass Linienstrass
24 article
— Cynické odpovědi, jež dali dnes ve sně- movně pruští ministři vnitra a železnic na dotaz po včerejším zakročení berlínské policie, k uti- šení mysli lidu berlínského jistě nepřispějí. Protesty proti osnově jazykového zákona vlády Körbrovy. Protest král. hlav. města Prahy. Prvním předmětem včerejší schůze s boru obecních starších král. hlavní h města Prahy byl projev proti osnovám zákonů na úpravu jazykových poměrů u země- panských úřadů v král. českém a markrabstv moravském a na zřízení krajských úřadů v krá- lovství českém, předloženým vládou Körbrovou poslanocké sněmovně. Zpravodaj obecní starší pan dr. Jan P o lipný praví, že návrh na projev učiněn byl již v den, kdy předlohy byly podány a měl za účel, aby král. hlav. město Praha postavila se v čelo obcí českých, aby po příkladu její ve- škerá města česká, od Domažlic až po Frenštát. od severu k jihu, veškeré obce naše ozvaly se na ráz, aby v této věci nebylo posledních. O doby, kdy usadil se ve krásné této vlasti český kmen, větev to velikého a mohutného stromu slovanského a když ustavil se v útvar státní jest to v dějinách českého království, národa českého po druhé, že opochálním způsobem b se chtělo zasáhnouti do otázky jazykové.
Körbrův doktor Praha Domažlice Frenštát
25 article
Poprvé se tak stalo v dobách absolutismu když stavové čeští, panstvo, připravilo národu českému pohromu bělohorskou. Dne 10. května 1627 a dne 10. května 1828 vydaným obnove- ným zřízením zemským byl v královstvi če- ském a v markrabství moravském postaven jazyk německý na roveň jazyku českému, který do té doby byl v obou zemich jediným jazy- kom zemským, jedině jazykem v zemi ob- vyklým, jazykem kulturním a státním, nebot jen jazyk český byl tehdejším zákonodárstvím uznán jedině úřadním a teprye obnovenými zřízeními zde i na se- sterské Moravě byl jazyk německý při úřadech postaven na roveň jazyku našemu. Záko onen byl vydán mocí absolutisti- ekou a byl království i markrabství oktro- jován. Však přes toto ustanoven! zůstal Čech stejně oprávněným v celém království, jež i po obnoveném zřízení zůstalo nedělitelno. Zásady tyto zákonné nebyly posu nikdy a nikde zákony přeměněny, naopak. kabinetním listem krále Ferdinanda V. uznány.
Čo Morava král Ferdinand V
26 article
A právo, že Čech všude v celém králov- ství smí se bez ústrků hlásiti ku svému jazyku a v jazyku svém českém dovolávati práva a spra- vedlnosti, má po dnes své opodstatnění, trvá i dnes. (Souhlas.) Optrajíce se o stará, odvěká práva, nemůžeme dáti menšiny naše v šane aniž právo, by každý jednotlivec a příslušnik tohoto království hledal svého bytí, kde ho na lézti může, pod ochranou zákona; jazyk český nemá býti tomu na úkor. (Souhlas.) Královstv české pragmatickou sankcí přistoupilo ku sou- státí rakouskému, ale nepozbylo své samosta- nosti (Souhlas.), ani svého historického práva. naopak historické právo to bylo přiznáno diplo- mem říjnovým a samostatnost jeho přísaham králů českých při korunovacích a posléze i cisa- řem a králem samým reskriptem. (Hlučný sou- hlas a potlesk.)
Čechy
27 article
Osnovy zákonů však jsou v odporu s těmit zákony a těmito právy. Poněvadž pak v novýc osnovách se jde dále za obnovené zřízení a po- něvadž se v nich ještě více naddržuje němčině. než bylo posud, stavíme se proti uzákonění je- jich nejen my, ale celý český národ se mus proti takovému kroku ohraditi, protože se ruš osnovami těmi stará práva a zákony, zejmena rovnoprávnost. (Tak jest ! Souhlas.) Ohražujem se také proti nim, protože se osnovy mají uzá koniti ve sboru, jemuž právo to nepřinálezí (Souhlas.) Jest možno, že by zástupcové jiných ná rodů, zejmena chevalereskní Poláci podali ruky pro to, proli čemu národ český z celé duše vší silou protestuje (Výborně !), jest možno, ze by se našel Slovan, a myslím, že nenajde se ani spravedlivý Němec, aby chtěl vnucovati v tomto království tak velkému počtu obyvatel stva, co jest proti jeho chuti a vůli, proti hi storii země a proti čemuž celý národ tak rázně se ohražuje? (Hlučná pochvala a potlesk.) Ne najde se v říšské radě zajisté ani jediný spra vedlivý poslanec, který by chtěl vnucovati oktrojovati takový zákon království jinému.
Polák Němec
28 article
Zákon takový nedá se oktroyovati ani §§ 14.. když i král přiznal, že chce vládnouti způsoben konstitučním a kromě toho jedná se o státn základní zákon vůbec, zejmena pak o čl. XIx stát. zákl. zákonů. Království české a markrabství moravsk tvoří dosud jeden celek, který ani pragmatickou sankcí nebyl změněn, na jehož chránění, na chránění jeho práv a svobod králové přísahali Však ještě jedno. Právem poukazováno k významné okolnosti, totiž jakým způsobem osnovy byly předloženy a jak byly odůvodněny Byly to na jedné straně sliby, na druhé výčitky a výhrůžky. Dobrá vůle vlády, o níž nepochy- bujeme, jest přílis jednostranna, naddržuje jen němčině a Němcům (Tak jest ! Souhlas a po- tlesk.) a neohlíží se na práva českého národa. (Souhlas.) Činí-li se výhrůžky a při tom poukazuje s na hmotné výhody, jež by nám ušly, jestli se nepodvolíme — a naší Praze se ukazuje kolik má potřeb — tu ovšem víme lépe dle toho, co za povinnosti vláda ku Praze má a kolik jieh nevykonává. (Výborně! Potlesk.) Leč za takových okolností musí také vláda býti si toho vědoma, že jsou jisté statky, jichž se zříci nelze, že jsou jisté nehmotné věci, v drobnem prodejl znelani o . . . za zh ve slislkách na venkors ranní člslo. . . edpoledat. . . . . . . . S Iuseráty plati za hotově napřat Přečplacení a inserty přijhmna sámninl- strace v Marianské ulicí č.3. iskárua rplire odnica lea- Rukopisy ae novracaii
Němec Praha český národ
29 article
které mají větší cenu než nejhmotnější předměty. (Výborně! Hlučný potlesk.) Český národ vždy duševní statky kladl výše, nežli hmotné a dovedl za ně přinášeti oběti a dovedl za ně bojovati tak, že vzbudi obdiv celé Evropy. A jestli dali na hozenou léčku náležitou odpověď živnostníci a řemeslníci na schůzi žo- finské, jest dnes na čase, aby také král.. Prah a po ní veškerá města království pozvedla blasu a zvolala hlasem hromovým: Dovedeme za práva duševní dále zápasiti a musíme zápasiti za je- diné, co snad zbylo nám po otcích, za ma- teřský jazyk. (Všeobecný souhlas a potlésk.) Jsme si toho vědomi a proto ať se nikdo neklame: mezi námi nebude v této věci rozdílu a celý národ státi bude za jedno, neboť ví, že bojujeme za svaté právo, za právo slovanské ho jazyka a v tom platí povel náš po veškerých vlastech slovanských. (Výborně ! Potlesk.) Tím, končí řečník, odůvodnil jsem projev, který zní: Sbor obecních starších král. hlav. města
Evropa Praha sbor obecní starý král
30 article
Prahy vzal v úvahu osnovy zákonů, předložené předsedou ministerstva drem. Körbrem posla- necké sněmovně rady říšské dne 8. t. m. a po- rovnav je s posavadním zákonným i nynějsím skutečným stavem, totiž a) že oba jazykové, český i německý, mají v celém královstvím stejné, rovné právo, uznané zejmena kabinetním listem ze dne 8. dubna 1848 a vyložené posléze také judikátem nej- vyššího soudu ve Vídni ze dne 13. pros. 1898, nepopřené právo, docházející svého výrazu ja- kožto stav zákonný přes různou dočasně praxi činitelů moci výkonné od 3staletí v královstvl českém i markrabství moravskéms b) že dle čl. XI. základního zákona o za- stupitelstvu říšském nikterak nepřísluší říšské radě právo vydávati zákon jazykový pro jednot- livá království; c) že i dle čl. 19. zákl. zák. státních rovno- právnost všech řečí v zemi obvyklých se v úřadá a veřejném životě se strany státu uznává a proto také každému příslušníku národnosti české neb německé v král. českém příslušl právo jednati s úřady a soudy vlastním jazy- kem, nehledě k okolnosti, zdali zná druhý jazyk zemský či nic a zdali se dává zastupovati advo- kátem neb nedává (Výborně !); d) že říjnovým diplomem a odtud napořád
Praha Vídeň
31 article
J. V. nejmilostivějším králem naším byla uzná- vána práva království a uznáno, že jejich zvlášt- nost historická zachována, zejmena tedy jejich celistvost chráněna býti má i také se stanoviska administralivního, došel k jednomyslnému, nezvrat- nému přesvědčení, že 1. obě jazykové osnovy obsahem h r uba porušují zásady rovného práv v království českém a markrabství moravském, 2. že obě jazykové osnovy jso ve křiklavém rozporu se čl. 11. st. zákl. zákonu, 3. že obě osnovy ruší zás adu č l. 19. stát. zákl. zák. o všeobecných prá- vechobčanů státních, 4. že osnovy týkající se království českého uvádějí rozdělení země, jakož i zavádě- jíce nebývalé rozvržení krajů bez závislosti od ústředního úřadu králov ství, umožňují rozdělení se stan- viska státního a hrozí tak povážlivý způsobem porušiti jednotu krá- lovství přísahami králů stvrzo va- nou. (Souhlas.) Na základé tohoto pevného přesvědčení dává sbor obecních starších výraz nojhil ub- šímu svému rozhořčení nad tím, že vláda, nedbajíc posavadních předpisů záko- ních a nevšímajíc si nesčíslných žádostí za jich správné provádění, hledí toliko vyh- věti snahám panovačným části z- stupců německé národnosti, jez byly vysloveny v pověstném pro- gramu svatodušním.
32 article
Sbor obecních starších král. hlav. měst Prahy prohlašuje: I. že tak zvanou vnitřní úřadní češtinu, jak v osnově jazy kového zákona pro království české jest navržena, považuje za dar, který, hledě k tomu, že předloženými osnovami dosavádní uznaná práva jazyka če- ského se ruší a naproti tomu jazyku německému v mnohých oborech platnost jazyka prostředko- vacího neb státního v zemích koruny svato- václavské přímo se přiznává, náro d č e s ky co nejrozhodněji odmitnouti musí (Výborně! Pollesk.); II. že jazyková osnova, týkající se m ar- krabství moravského, vych ázejíe z podstatně odchylného právního stanoviska, avšak hledíe všemožně vyhověti pol adavků zmíněného svatodušního programu neznačí nie jiného než u tvrzení křiklavé k ř i v dy v ohlodu jazykovém na Moravě páchané; III. že žádné ohledy na skutečné či domnělé prospěchy hospodář- ské a finanční nejsou s to, aby vy- vážily hluboké pokoření, jež osno- vami dotčenými národu českému hrozíi IV. že každý eventuální pokus, aby osnovy sorchu uvedené, nebudou-li z těch či oněch příčin projednány v radě říšské, do života uve- deny byly oklikou čl. XIV. zákl. zák. o říšském zastupitelstvu, již jakožto protizákonný čin musil by býti označen, po- něvadž by obsahoval zjevné poru- šení státních základních zákonu vůbec a čl. XIX. těchže záko n zvlášt. V. Dávaje tímto výraz svému právnímu přesvědčení prohlašuje konečně, že uzáko
Praha Morava