2
masthead
V Praze, v úterý dne 22. května. 1900
Praha
4
masthead
a něs ve eana
nas. Peštou
aa čtrrt lcia
droji z l
Pešta
5
masthead
Na ranine a odpol. Isst
přodplácí ae
Praze v adalnie
sa plalc.
Hivrt let
más 4rojí donálko
vnk i ets
Praha
9
title
Dnešní číslo pro Prahu Je o 10 stranáck.
Praha
10
article
V německém táboře poplach.
V německém táboře poplach.
»Ostatní pravice vyjednává s Čechy
o cenu, za jakou by upustili od obstrukcel
Tato zvěst rozlétla se po páteční valne
schůzi německým táborem a způsobila v něm
možno-li ještě větší poplach, nezli zvěs
vypuštěná z vládních kruhů, že vláda Körb
rova v červnu t. r. parlament cislajtánský r oz-
pustí
Ano, ve dvanácté hodině vyhověl rytí
Jaworski důtklivé žádosti Jihoslovanů a svolal
konečně po dlouhé, osudně dlouhé době opět
jednou veškeru parlamentní komisi- pravice
ke schůzi pospolité. Již tato okolnost nemálo
překvapila tábor levičákův. Pokládaliť po
všem, co se stalo, pravici již za spadlý, roz-
tříštěný meteor. Však přijdou-li do schůze
také čeští obstrukčnící? byla jejieh
nejzvědavější otázka. Myslili, že nepřijdou.
A hle, oni zatím dastavili se do jednoho
Blažek, Brzorád, Fořt, Herold.
Janda, Kaftan, Kaizl, Pacák
Plaček i Stránský: všichni!
Jaworský
Jihoslovan
Blažek
Brzorád
Fořt
Herold
Janda
Kaftan
Kaizl
Pacák
Plaček
Stránský
Čechy
11
article
Jaká to překvapující událost. Tři hodiny
trvala schůze při zavřených dveřích. A když
byla skončena, nedozvěděli se číhající re-
portéři německého tisku o průběhu jejím pra-
ničeho, neboť všichni účastníci slíbili si rukou
dáním zachovati o něm nejpřísnější taje mství.
Však již z této okolnosti vycítilo zlé svědomí
nepřátel našich dosti: »Tak se neodcháze
ze schůze rozbité nedohodnutím, nevůlí a
a hádkou; patrně se tedy ostatní pravice
Čechy opět nějak sblížila, spřátelila, doroz-
uměla a dohodla.« — Po celou sobotu na-
mábali se nepřátelé naši dopátrati se čehos
určitějšího, ale čeho se dopátrali, ač byly to
jen povrchní všeobecné obrysy, ku malé bylo
jim radosti. Nemohli zvěstovati ani o jediné
ostré hádce a srážce, naopak, vše, co přezvě-
děli, bylo, že celá tříhodinná debata zástupců
pravice byla vážná a klidná, a měla do sebe
ráz přátelského vyjednávání ostatních stran
pravice s námi Čechy o cenu, za jakou by.
chom byli ochotni upustiti na ten čas od
obstrukce.
Čecho
Čechy
12
article
Poměrně nejvíce dozvěděla se redakc
vídeňské »Reichswehr«, kteréž prý jistý vy-
nikající vůdce pravice sdělil o důležité schůzi
v podstatě tolik: »Rozprava v páteční schůzi
parlamentního výboru celé pravice, svolane
na žádost klubu polského, měla ten po-
těšitelný výsledek, že lze mluviti o
zlepšení situace. V debatě nedošlo
ku srážce ostrých protiv, nýbrž panovala
umírněnost, kteráž zabránila každěkoliv urážce
některé strany. Pro Čechy jest s velikým
prospěchem, že pravice neusne sl
se na žádné akci proti obstrukci.
Bylo-li posud o podobných akcích mluveno,
dlužno podotknouti, že převážná
většina stran pravice odmíta
každé potírání české obstrukce pomoc
levice. Pravice byla by toliko ochotna ku
přemahání obstrukce vůbec, za po-
moci v šech umírněných stran parlamentu,
tedy ne jen obstrukce české ale i něme-
cké, aby zajistila parlamentu vídeňskému
pracovitost nejen pro okamžik, ale pro vše-
chnu budoucnost. K tomu však nemá ně-
mecká levice nižádné chuti, ta by udolala
ráda jen českou obstrukci, ale na
svou vlastní budoucí obstrukci
nechce si uplésti bič a proto nebylo sní
dohody možné.
Čechy
Reichswehr
13
article
»Ve včerejší schůzi parlamentní komise
pravice — sděluje »Reichswehr« — appello-
váno na Mladočechy, aby vzdali se své ob-
strukce, při čemž jim spolu oznámeno, ze
ostatní strany pravice ochotnv
jsou zahájiti s vládou vyjedná-
vání, aby vyplnila aspoň část
požadavků českých. V ohledu tom
učiněny i určité návrhy, kteréž však
dle daného slibu vespolného zůstati
musí v tajnosti. Mladočeši slí-
bili, že tyto návrhy předloží po-
volanému sboru veškerých po-
slancův národa českého, jež svolají
na úterý dne 22. t. m. do Prahy.« —
Že se dne 18. t. m. v tajné radě zá-
stupcův veškeré pravice rozhodně událo cos
důležitého a to nikoliv na úkor náš, nýbrž
spíše k dobru naší věci spravedlivé, kterouz
tam poslanci naši zajisté vyložili a hájili
s veškerou silou přesvědčení svého: tomu
patrně nasvědčuje náhlé to vše obecn
rozzuření se veškerého tisku
německých našich nepřátel proti
nám jako proti ostatní pravici; zřejmě se
uleklo špatné jejich svědomí o pět
možnosti nějakého obratu politikr
rakouské v pravo, který od 17. října 189
pokládali již téměř za vyloučený a proto
dnes znova s takou vášní bersekerskou na
celé čáře štvou proti nám, jako bychom, my
Praha
Reichswehr
14
article
Čechové nechtěli smíru, nýbrž jen a jen
boji a útisku Němcův, proto současně vy-
ličují tu ubohou pravici jako nejukrutnějšía
nejsobečtější tyranku, co jich kdy dějiny
zřely. Co se tomu ctěnému publiku můž
dnes německým tiskem navěsiti vše na nos,
toť věru bezpříkladné!
Od časů Taaffových až po Clara řádil
zde dle líčení »Neue Freie Presse« česko-
polsko feudální tyranie, zvaná vládou pra-
vice, proti Němcům, pronásledujíc, týrajíca
hubíc je jako Neronové a Diokleciánové pro-
následovali, mučili a hubili první křesťany.
A přece se táž »Neue Freie Presse« na
sklonku éry Taaffovy té ubohé »tvrance
pravici do očí smála, že po celých dva
nácte let většina autonomistů t ak
Čecho
Němcův
Taaffův
Claro
Němec
Dioklecián
Neue Frei Presse
15
article
naivně sloužila vládnímu systému.
kterýz nebyl naprosto autonomistickým, neřku
federačním, nýbrž uvědoměle a dů-
kladně centralistický m.
A my Čechové prý od dvaceti le
zvykli jsme ve vídeňských vládá c
nalezati své spojence, na něž potřebovali
jsme si jen dupnout, aby nám činily ústupky
na útraty Němcův, tím prý se v národě
našem vyvinula nemoc takové domýšli-
vosti a zpupnosti, že nechceme žádnému
smíru, nýbrž jen boji s Němci, že jim ne-
chceme dopřáti v Čechách žádné pevné
jejich půdy národní, nýbrž stále jen usilu-
jeme půdy jim ubrati! A na důkaz této
naší »bezpříkladné, frivolní zpupnosti« české
uvádí »Neue Freie Presse«, že děláme ob-
strukci, abychom vynutili sobě od vlády
vnitřní úřadní češtinu ve svých úřadech
i bez přivolení a bez odškodnění Němcův,
k čemuž prý však oni nikdy, nikdy ne-
svolíl —
Nuže, »Neue Freie Presse« ve své slepé
zlosti snad ani nevidí, jaký pádny
protidůkaz přivedla tím zrovnao
bezprávné, hrubé nesnášelivost-
a bezpříkadné zpupnosti svéh
vlastního tábora.
Ptáme se, jakým právem chtějí
mohou Němci v Čechách nám, domo-
rodému národu této vlasti, zapovídat a po-
roučet, že bez jich svolení milosti-
vého nemá v c. k. státních úřa-
dech a soudech vlastí našich ja-
zvk český, zemský to jazyk pře-
vážné, 6millionové většiny oby-
vatelstva, míti stejné právo s jazykem
jejich? Platí snad jen oni veškeré ty c.k.
úřadníky a soudce ze své kapsy? Či si je
neplatíme ve stejném poměru z našich daní
zrovna tak my Čechové?
Čecho
Němcův
Němec
Čechy
Neue Frei Presse
16
article
Rádi bychom viděli a slyšeli ten jejich
spektákl, kdybychom věc obrátili a řekli
Bez našeho svolení nesmějí ani v
krajinách převahou německých c. k. úřa-
dové a soudové mezi sebou jednat a úřa-
dovat po německu! Ani kdyby nám ne-
svědčily starobylé zákony vla st
naší, zemské zřízení z r. 1627 a králov-
ský majestát z 8. dubna 1848, uznaný před-
loni nejvyšším soudem rakouským za
právoplatný zákon království če-
ského: ani tehda by neměli Němci
zdejší nejmenšího práva činiti na
své milosti a na svém svolení závislým,
majíli c. k. úřadové a soudov
státní v našich vlastech zále-
žitosti českých stran ve všech
instancích projednávat jazy-
kem českým.
Toť přirozeným právem každého
národa ve státě právním, aby
každý příšlušník jeho mohl rozepři svou pro-
věsti ve svém jazyku přirozeném až do
nejvyšší instance a všemu tomu rozuměti,
co rozliční úřadové a soudové o něm roz-
hodují. Jakž mohl by jinak s veškerou dů-
věrou vzdáti se do spravedlnosti c. k. úřadu
a soudu, který by nebyl ani schopen jeho
podání, jeho rekursu a stížnosti, jeho obraně
a žalobě ve všech příhodách a důkazech
rozuměti? V právních věcech často velice
na jediném slově záleží, kdož by tedy stál
Čechu za to, že jazyka jeho neznalý úřad-
ník nebo soudce správně zavede s ním pro-
tokol, správně podá o jeho věci referát,
správně ji projedná a rozsoudí.
Zájem veřejné jistoty právní.
zájem spořádané justice i admi-
nistrace státní a tedy čestny
zájem vzdělaného právního státu vymahá toho
tedy, aby c. k. úřadové v zemích obývaných
více národy, jako jsou země koruny české
byli opatření úřadníky znalými jazyků zem-
ských, aby mohli ve vnějším ja ko
ve vnitřním úřadování stejn
dobře zastávati úřad svůj.
Němec
Čech
17
article
Jaká v tom tedy nestoudná zpupnost
nesnášelivost na straně německé menšiny,
když vzpírá se spravedlivému tomu poža-
davku našeho národa, když činí splnění jeho
závislým na svém svolení a na od-
škodnění, jakého má se jí státi
od nás!!. —
Přejeme si, aby pravice ta ko-
výmto prostým a nezastřeným
zrakem patřila na náš boj s ně-
meckými násilníky a měla dosti spra-
vedlivého citu v prsou svých a dosti zmu-
žilé vůle, aby s námi za jedno uhodila na
kořen zla!e
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 20. května.
Suvorovské dni v Petrohradě.
Dne 18. t. m. bylo tomu sto let, co zemř
Suvorov, jeden z nejgeniálnějších vojevůdců,co
jich mělo nejen Rusko, nýbrž všechny státy.
kam až paměť dějin sahá. Ohromný význam
tureckých tažení Suvorova, vyhlazení pugačevštiny.
dobytí Varšavy, přechod přes. Alpy, známy jsou
každému vzdělanému člověku. Avšak pro Rusy
byl Suvorov ještě víc: byl ryzím národním
mužem, zosobněním ruského národního ducha,
národních ideálů, milovníkem jeho jazyka,
zbožným, ano přísným vyznavačem křesťanské
víry, přítelem ruského lidu, jenž tvořil jeho
pluky a armády a činil pod jeho vedením divy
udatenství.
Jubileum úmrtí Suvorova oslaveno bylo
v Petrohradě třídenní slavností, jež byla vojen
skou, církevní i národní.
Suvorov ani pro nás Čechy není bez vý
znamu. On to byl, jenž v zimě r. 1799 se
svou armádou rozložil se v Praze a v Čechách,
Suvorov
Čecho
Praha
Petrohrad
Rusko
Varšava
Alpy
Čechy
18
article
kde se mu tak zalíbilo, že se mu nechtělo do-
Petrohradu, kde mu car Pavel přichystal uvítání
jako triumfátoru. Tenkrát ruský a český národ
poprvé přišly do osobného styku mass, jenž měl
ohromný vliv na probuzení slovanského vědomí
v Čechách a na vštípení českému národuté
lásky a úcty k národu ruskému, která se zatím
proměnila v tradici a nebude již ničím a nikým
ze srdcí českých vyrvána.
Bylo by žádoucno, aby pro uctění památky
Alexandra Vasiljeviče u nás bylo také učiněno,
co by slušelo. Zejmena by bylo třeba, aby v ně-
které z našich laciných knihoven vydán byl
populárný jeho životopis, jenž by ovšem musi
býti sepsán podle ruských a ne podle cizíe
pramenů, jež Suvorova vždyeky představovaly
především jako podivina a tím snažily se váž-
nosti jeho uškoditi.
Pavel
Vasiljevič
Suvorov
Petrohrad
Čechy
20
article
Novosadské „3acranů« píšou z Bělehradu
Novosadské „3acranů« píšou z Bělehradu
Po celém Bělehradě nemluví se o ničem jiném
leč o nezákonitosti a hrozné křivdě, která spá-
chána na K. Tanšanoviči. Taušanovič je tak ne-
mocen, že v průvodě četníkův a policejního
úřadníka musel býti dopraven do všeobecné
státní nemocnice. Jeho nemoc je tak nebezpečná.
že bezpochyby za nedlouho dojde černá zpráva,
že Kosta Taušanovič jako oběť rozkrá-
lova v nemocnici ze m r o l. Na veřejnost
pronikají různé pověsti o způsobu i lidech, kteri
jako nástroje Milanovy vykonali tento attentát
na Taušanoviče. V Bělehradě není ni-
koho, kdo by věřil, že je Taušano-
vič vinen. Pravda, všichni to veřejně ne-
mluví, ale cití a mysli to. Třeba pamatovati, ž
Taušanovič byl prvým na seznamu Milanových
obětí, ktoré měly býti se světa sprovozeny smy.
šleným attentátem Kneževičovým a kromě toho
třeba věděti toto: O valné hromadě » Bělehrad-
ské Zádruhy« dne 20. února t. r. zvoleni byli
do výboru: královský poslanec Mata Jovanovič,
ředitel správy fondův, a Andra Djordjevič, mi-
nistr osvěty. Vidí se tedy, že vláda na »Běl. Z.
položila svou ruku a to hned, jak byl Taušano-
vič z ní odklizen. Na soudě se dokázalo, že
K Tanšanovič
Kosta Taušanovič
Milanův
Milanová
Kneževičův
Mato Jovanovič
Andr Djordjevič
Bělehrad
Běla
21
article
Taušanovič nemohl dostati do rukou ty akcie.
které byly předloženy jako corpus dolicti, nebot
když po Čelovičovi převzal ředitelství, těch akcií
už tam nebylo. Dokázalo se dále, že v pokladn
nebylo za ředitelství Taušanovičova kliše s pod-
pisem Tasy Bankoviče, aniž ho přijal. Proti
Taušanoviči nejen že nemohlo býti nie dokázáno,
nýbrž naopak on dokázal, že celá obžaloba spo-
čívá na úkladě a výmyslu, Ale když chtěl jme-
novati o soby, předsedu mu odňal slovo. Pred-
seda nedovolil, aby byly přečteny některé listiny
ze zádruhy, nedovolil, aby členové ředitelstva
zádruhy byli povolání za svědky, ano nedovolil
ani to, aby Bankovičovi a Čelovičovi položeny
byly některé otázky, které by jim mohly škoditi
Takového soudu, jako minulou so-
botu, v Bělehradě ještě neby lo-
I loni na krvavém soudě měli ob
hájci i obžalovaní více práva, ne
při tomto soudě nad Taušano v
čem. Ale za to je celý Bělehrad a celé Srbsk
dnes přesvědčeno, že Taušanovič odsouzen b
nevinně.
Dnes v Srbsku pracují k tomu, aby každéh
snížili, potupili, za šejdiře prohlásili, a jediný
aby zůstal čist a bez úhony — rozkrál Milan-
Taušanovič
Čelovič
Taušanovičův
Bankovič
Milan
Bělehrad
Srbsko
22
article
Rozsudek nad Taušanovičem byl dne 19.
t. m. potvrzen kasačným soudem.
Rozsudek nad Taušanovičem byl dne 19.
t. m. potvrzen kasačným soudem.
Pouliční boje v Berlíně.
Zmiňujeme se o nich také v této rubrice
ač bezprostřední podnět k nim nevyšel z pod
nětů politických, nýbrž z podnětů čistě sociál-
ních, ze sympatií s bídně placenými stávkují-
cími zřízenci tramwaye berlinské. Avšak při
nynějším dělnictvu nepříznivém nejnovějším kursu
rozhodujících činitelů jest hrot tohoto hnutí na-
mířen také proti nim, nad to kde pouliční boje
nabývají takového rozsahu a takové všeobec-
nosti, tam nahromaděno jest tolik kvasu, tolik
látek výbušných, že také z politických podnět
dříve neb později může dojíti k výbuchům váž-
ným a všeobecným. Avšak tak věrný a loyální
Berlín, jenž ostatně i v zastupitelstvu obecním
i v parlamentu zastoupen jest dnes skorem vý-
tučně už živly opposíčními, lze dle staré, ale
tuto znovu případné fráze přirovnati k sopce,
na níž hlouček vládnoucích bezstarostně křepčí,
však jen — do časul
Berlín
Taušanovič
23
article
Jak všeobecné a rozsáhlé byly sobotní ne
pokoje berlínské, viděti jest z těchto podro
ností: Okoli rosenthalské brány bylo v odpol-
dních hodinách obleháno více než dvaceti
tisíci osobami. Policii bylo denuncováno, že
zástupy ty chtějí přepadnouti blízké depot po-
uličních dráh a proto přikvačilo ku bráně přes
200 policistů. Tito srazili se ve 4 hodiny
odpoledne s lidem. Se sřech a ze di ver
domů sesypal se na policisty dešť kamení; tak
zbylé ještě jezdící vozy koňky i elektrické tram-
waye byly, ani je provázeli strážníci, bombardo-
vány. Když policisté dostali posilu, vrhli se
na lid tasenou zbraní. Výjevy, jež ná-
sledovaly, vymykají se všemu popisu. Žen ya
děti v tlačenici zporáženy, pošla-
pány a poraněny. Nejkrutší byl boju
cesty, vedoucí ku zmíněnému depot. Lid byl
násilím odtud zatlačen a držán pak úzkými
dvojnásobnými špalíry jízdních a pěších strá-
Podobné výjevy udály se v sousedních ul
cích, zvláště v Elsasserstrasse, v Linienstrasse
a Zehdenicherstrasse shromážděny byly obrovské
massy lidí. Z remisy nebyly pak již vozy po
4. hodině zpět do města vypouštěny. Při srážce
lidu s policil raněna byla, jak již telegramy
podrobně vypočítaly, spousta osob, namnoze
těžce. Dva ranění již zemřeli.
níkův.
Elsasserstrass
Linienstrass
24
article
— Cynické odpovědi, jež dali dnes ve sně-
movně pruští ministři vnitra a železnic na dotaz
po včerejším zakročení berlínské policie, k uti-
šení mysli lidu berlínského jistě nepřispějí.
Protesty
proti osnově jazykového zákona
vlády Körbrovy.
Protest král. hlav. města Prahy.
Prvním předmětem včerejší schůze s boru
obecních starších král. hlavní h
města Prahy byl projev proti osnovám
zákonů na úpravu jazykových poměrů u země-
panských úřadů v král. českém a markrabstv
moravském a na zřízení krajských úřadů v krá-
lovství českém, předloženým vládou Körbrovou
poslanocké sněmovně.
Zpravodaj obecní starší pan dr. Jan P o
lipný praví, že návrh na projev učiněn byl
již v den, kdy předlohy byly podány a měl za
účel, aby král. hlav. město Praha postavila se
v čelo obcí českých, aby po příkladu její ve-
škerá města česká, od Domažlic až po Frenštát.
od severu k jihu, veškeré obce naše ozvaly se
na ráz, aby v této věci nebylo posledních. O
doby, kdy usadil se ve krásné této vlasti český
kmen, větev to velikého a mohutného stromu
slovanského a když ustavil se v útvar státní
jest to v dějinách českého království, národa
českého po druhé, že opochálním způsobem b
se chtělo zasáhnouti do otázky jazykové.
Körbrův
doktor
Praha
Domažlice
Frenštát
25
article
Poprvé se tak stalo v dobách absolutismu
když stavové čeští, panstvo, připravilo národu
českému pohromu bělohorskou. Dne 10. května
1627 a dne 10. května 1828 vydaným obnove-
ným zřízením zemským byl v královstvi če-
ském a v markrabství moravském postaven
jazyk německý na roveň jazyku českému, který
do té doby byl v obou zemich jediným jazy-
kom zemským, jedině jazykem v zemi ob-
vyklým, jazykem kulturním a státním, nebot
jen jazyk český byl tehdejším zákonodárstvím
uznán jedině úřadním a teprye
obnovenými zřízeními zde i na se-
sterské Moravě byl jazyk německý při úřadech
postaven na roveň jazyku našemu. Záko
onen byl vydán mocí absolutisti-
ekou a byl království i markrabství oktro-
jován. Však přes toto ustanoven! zůstal
Čech stejně oprávněným v celém království, jež
i po obnoveném zřízení zůstalo nedělitelno.
Zásady tyto zákonné nebyly posu
nikdy a nikde zákony přeměněny, naopak.
kabinetním listem krále Ferdinanda V. uznány.
Čo
Morava
král Ferdinand V
26
article
A právo, že Čech všude v celém králov-
ství smí se bez ústrků hlásiti ku svému jazyku
a v jazyku svém českém dovolávati práva a spra-
vedlnosti, má po dnes své opodstatnění, trvá
i dnes. (Souhlas.) Optrajíce se o stará, odvěká
práva, nemůžeme dáti menšiny naše v šane
aniž právo, by každý jednotlivec a příslušnik
tohoto království hledal svého bytí, kde ho na
lézti může, pod ochranou zákona; jazyk český
nemá býti tomu na úkor. (Souhlas.) Královstv
české pragmatickou sankcí přistoupilo ku sou-
státí rakouskému, ale nepozbylo své samosta-
nosti (Souhlas.), ani svého historického práva.
naopak historické právo to bylo přiznáno diplo-
mem říjnovým a samostatnost jeho přísaham
králů českých při korunovacích a posléze i cisa-
řem a králem samým reskriptem. (Hlučný sou-
hlas a potlesk.)
Čechy
27
article
Osnovy zákonů však jsou v odporu s těmit
zákony a těmito právy. Poněvadž pak v novýc
osnovách se jde dále za obnovené zřízení a po-
něvadž se v nich ještě více naddržuje němčině.
než bylo posud, stavíme se proti uzákonění je-
jich nejen my, ale celý český národ se mus
proti takovému kroku ohraditi, protože se ruš
osnovami těmi stará práva a zákony, zejmena
rovnoprávnost. (Tak jest ! Souhlas.) Ohražujem
se také proti nim, protože se osnovy mají uzá
koniti ve sboru, jemuž právo to nepřinálezí
(Souhlas.)
Jest možno, že by zástupcové jiných ná
rodů, zejmena chevalereskní Poláci podali ruky
pro to, proli čemu národ český z celé duše
vší silou protestuje (Výborně !), jest možno, ze
by se našel Slovan, a myslím, že nenajde se
ani spravedlivý Němec, aby chtěl vnucovati
v tomto království tak velkému počtu obyvatel
stva, co jest proti jeho chuti a vůli, proti hi
storii země a proti čemuž celý národ tak rázně
se ohražuje? (Hlučná pochvala a potlesk.) Ne
najde se v říšské radě zajisté ani jediný spra
vedlivý poslanec, který by chtěl vnucovati
oktrojovati takový zákon království jinému.
Polák
Němec
28
article
Zákon takový nedá se oktroyovati ani §§ 14..
když i král přiznal, že chce vládnouti způsoben
konstitučním a kromě toho jedná se o státn
základní zákon vůbec, zejmena pak o čl. XIx
stát. zákl. zákonů.
Království české a markrabství moravsk
tvoří dosud jeden celek, který ani pragmatickou
sankcí nebyl změněn, na jehož chránění, na
chránění jeho práv a svobod králové přísahali
Však ještě jedno. Právem poukazováno k
významné okolnosti, totiž jakým způsobem
osnovy byly předloženy a jak byly odůvodněny
Byly to na jedné straně sliby, na druhé výčitky
a výhrůžky. Dobrá vůle vlády, o níž nepochy-
bujeme, jest přílis jednostranna, naddržuje jen
němčině a Němcům (Tak jest ! Souhlas a po-
tlesk.) a neohlíží se na práva českého národa.
(Souhlas.)
Činí-li se výhrůžky a při tom poukazuje s
na hmotné výhody, jež by nám ušly, jestli se
nepodvolíme — a naší Praze se ukazuje kolik
má potřeb — tu ovšem víme lépe dle toho, co
za povinnosti vláda ku Praze má a kolik jieh
nevykonává. (Výborně! Potlesk.)
Leč za takových okolností musí také vláda
býti si toho vědoma, že jsou jisté statky, jichž
se zříci nelze, že jsou jisté nehmotné věci,
v drobnem prodejl
znelani o . . . za zh
ve slislkách na venkors
ranní člslo. . .
edpoledat. . . . . . . . S
Iuseráty
plati za hotově napřat
Přečplacení a inserty přijhmna sámninl-
strace v Marianské ulicí č.3.
iskárua rplire odnica lea-
Rukopisy ae novracaii
Němec
Praha
český národ
29
article
které mají větší cenu než nejhmotnější předměty.
(Výborně! Hlučný potlesk.)
Český národ vždy duševní statky kladl
výše, nežli hmotné a dovedl za ně přinášeti
oběti a dovedl za ně bojovati tak, že vzbudi
obdiv celé Evropy.
A jestli dali na hozenou léčku náležitou
odpověď živnostníci a řemeslníci na schůzi žo-
finské, jest dnes na čase, aby také král.. Prah
a po ní veškerá města království pozvedla blasu
a zvolala hlasem hromovým: Dovedeme za práva
duševní dále zápasiti a musíme zápasiti za je-
diné, co snad zbylo nám po otcích, za ma-
teřský jazyk. (Všeobecný souhlas a potlésk.)
Jsme si toho vědomi a proto ať se nikdo
neklame: mezi námi nebude v této věci rozdílu
a celý národ státi bude za jedno, neboť ví, že
bojujeme za svaté právo, za právo slovanské ho
jazyka a v tom platí povel náš po veškerých
vlastech slovanských. (Výborně ! Potlesk.)
Tím, končí řečník, odůvodnil jsem projev,
který zní:
Sbor obecních starších král. hlav. města
Evropa
Praha
sbor obecní starý král
30
article
Prahy vzal v úvahu osnovy zákonů, předložené
předsedou ministerstva drem. Körbrem posla-
necké sněmovně rady říšské dne 8. t. m. a po-
rovnav je s posavadním zákonným i nynějsím
skutečným stavem, totiž
a) že oba jazykové, český i německý, mají
v celém královstvím stejné, rovné právo, uznané
zejmena kabinetním listem ze dne 8. dubna
1848 a vyložené posléze také judikátem nej-
vyššího soudu ve Vídni ze dne 13. pros. 1898,
nepopřené právo, docházející svého výrazu ja-
kožto stav zákonný přes různou dočasně praxi
činitelů moci výkonné od 3staletí v královstvl
českém i markrabství moravskéms
b) že dle čl. XI. základního zákona o za-
stupitelstvu říšském nikterak nepřísluší říšské
radě právo vydávati zákon jazykový pro jednot-
livá království;
c) že i dle čl. 19. zákl. zák. státních rovno-
právnost všech řečí v zemi obvyklých se v úřadá
a veřejném životě se strany státu uznává a
proto také každému příslušníku národnosti
české neb německé v král. českém příslušl
právo jednati s úřady a soudy vlastním jazy-
kem, nehledě k okolnosti, zdali zná druhý jazyk
zemský či nic a zdali se dává zastupovati advo-
kátem neb nedává (Výborně !);
d) že říjnovým diplomem a odtud napořád
Praha
Vídeň
31
article
J. V. nejmilostivějším králem naším byla uzná-
vána práva království a uznáno, že jejich zvlášt-
nost historická zachována, zejmena tedy jejich
celistvost chráněna býti má i také se stanoviska
administralivního,
došel k jednomyslnému, nezvrat-
nému přesvědčení, že
1. obě jazykové osnovy obsahem h r uba
porušují zásady rovného práv
v království českém a markrabství
moravském,
2. že obě jazykové osnovy jso
ve křiklavém rozporu se čl. 11. st.
zákl. zákonu,
3. že obě osnovy ruší zás adu č l. 19.
stát. zákl. zák. o všeobecných prá-
vechobčanů státních,
4. že osnovy týkající se království českého
uvádějí rozdělení země, jakož i zavádě-
jíce nebývalé rozvržení krajů bez
závislosti od ústředního úřadu
králov ství, umožňují rozdělení se stan-
viska státního a hrozí tak povážlivý
způsobem porušiti jednotu krá-
lovství přísahami králů stvrzo va-
nou. (Souhlas.)
Na základé tohoto pevného přesvědčení
dává sbor obecních starších výraz nojhil ub-
šímu svému rozhořčení nad tím,
že vláda, nedbajíc posavadních předpisů záko-
ních a nevšímajíc si nesčíslných žádostí za jich
správné provádění, hledí toliko vyh-
věti snahám panovačným části z-
stupců německé národnosti, jez
byly vysloveny v pověstném pro-
gramu svatodušním.
32
article
Sbor obecních starších král. hlav. měst
Prahy prohlašuje:
I. že tak zvanou vnitřní úřadní
češtinu, jak v osnově jazy kového zákona
pro království české jest navržena, považuje za
dar, který, hledě k tomu, že předloženými
osnovami dosavádní uznaná práva jazyka če-
ského se ruší a naproti tomu jazyku německému
v mnohých oborech platnost jazyka prostředko-
vacího neb státního v zemích koruny svato-
václavské přímo se přiznává, náro d č e s ky
co nejrozhodněji odmitnouti musí
(Výborně! Pollesk.);
II. že jazyková osnova, týkající se m ar-
krabství moravského, vych ázejíe
z podstatně odchylného právního stanoviska,
avšak hledíe všemožně vyhověti pol adavků
zmíněného svatodušního programu neznačí nie
jiného než u tvrzení křiklavé k ř i v dy
v ohlodu jazykovém na Moravě
páchané;
III. že žádné ohledy na skutečné
či domnělé prospěchy hospodář-
ské a finanční nejsou s to, aby vy-
vážily hluboké pokoření, jež osno-
vami dotčenými národu českému
hrozíi
IV. že každý eventuální pokus, aby osnovy
sorchu uvedené, nebudou-li z těch či oněch
příčin projednány v radě říšské, do života uve-
deny byly oklikou čl. XIV. zákl. zák. o říšském
zastupitelstvu, již jakožto protizákonný
čin musil by býti označen, po-
něvadž by obsahoval zjevné poru-
šení státních základních zákonu
vůbec a čl. XIX. těchže záko n
zvlášt.
V. Dávaje tímto výraz svému právnímu
přesvědčení prohlašuje konečně, že uzáko
Praha
Morava