Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

27. listopadu 1909. Číslo 327.

4 article

pečovati o to, aby menšinám dostalo se nejvydatnějš ochrany a bude na českých politicích, zjednati zde nápravu. Jest smutným, musí-li se konstatovati, že význam parlamentu již tou měrou poklesl, že děje se vlastně to, čeho si přejí vláda a koruna Strana řečníkova nemůže a ani nebude hlasovati pro rozpočet, neboť vláda, jež omezuje svobodný projev mínění parlamentu, musí býti odstraněna Strana řečníkova se rozhodla této vládě ničeho ne- povelovati a tomuto usnesení též za všech okolnost dostojí. Avšak mluví-li se o změně systému, dlužno rozuměti tim tolik, že na lavicích ministrů musí přestati německá většina. Pokud jde o pilný návrh Pergeltův prohla- Buje řečník, že říšská rada není kompetentní, aby rozhodovala o otázce jazykové. To dokázali Němei též svými tak zv. ochrannými zákony, usnesenými na zemských sněmech. Není rovněž možno, aby tato záležitost byla rozhodnuta poslanci, jimž jsou po- měry v Čechách úplně cizí a nesrozumitelné. Řeč- ník kritisuje na to zevrubně jazykovou předlohu, níž jest čeština potlačována.

Čechy

5 article

Dr. Pergelt odůvodňoval prý obstrukci ve sně- mu království českého tím, že Němci chtěli nabýti většího vlivu na zemskou správu. Čeští zástupci na říšské radě musí nyní usilovati o patřičný vliv na státní správu. Řečník prohlašuje konečně, že na klid- nou, úspěšnou zákonodárnou činnost v říšské radě nelze mysliti dotud, dokud nebude ve státě učiněna přítrž nepříměřené moci německé menšiny a dokud nebude odstraněna nynější vláda i se svou sousta- vcu. Řečníkova strana vynasnaží se o to, seč bude. Posl. šl. Stransky vytýká německým sociálním Vemokr., že nemají žádného nár. citu a že podporuií Slovany, kdežto neněmečtí sociální demokraté jsou největšími chauvinisty. Německé voličstvo počíná vyvozovati z toho již důsledky, jak ukázalo se to při posleddních volbách do obecní rady ve Štyrském Hradci. Ačkoliv Slované obstruují největší potřebv lidu, nepořádají se přece v českých okresích žádné demonstrace proti obstrukci. Dosavadní české řeči jež byly proneseny, obsahovaly samé hrozby. Upo- zorňuje na cesty, podnikané posl. drem. Kramářem do Petrohradu a Varšavy a posl. Klofáčem do Běle- hradu a na Černou Horu, jež za letošní zahraniční krise jevily též následky. Řečník vytýká sociálním demokratům terrorismus,

doktor Pergelt Němec Posl Slovan Kramář Klofáč Štyrský Hradec Petrohrad Varšava Bělahrad Černá Hora Slovan

6 article

Skandální scény.

7 article

Mezi posl. Kroyem a sociálními demokraty do- chází ku prudké hádce. Sociální demokraté, mez nimi posl. Laszyňski, volají na posl. Kroye: „Kor- rupcionistol Posl. šl. Mühlwerth: Herec Daszyňskil Posl. Löw: Vy jste všichni komedianti Klamete stále německý lidl Tato slova uvedla německo-radikální poslanc ve velké rozčilení. Za této hádky zvolal kdosi s první galerie na posl. Löwa: Jděte do Salcpurku a dejte se znovu zatknouti! Poslanci domáhali se bouřlivě, aby muž, jen tak zvolal, byl z galerie odstraněn, což sněmovní sluhové též učinili. Posl. Goll volá: „Řekněte mi, kdy jsme ně- mecký lid oklamali!“ a snaží se při tom vrhnouti se na poal. Lowa; jen s námahou bylo mu v tom jeho politickými stoupenci zabráněno. Povyk a roz- čilení ještě chvíli trvají a jen s námahou podařilo se stoupencům obou stran zabrániti násilí. Posl. Renner volá na Kroye, jemuž zesnulý ryt. Taussig pomohl k jeho jmenování vrchním in- spektorem severozápadní dráhy: „Kroyi, mlčte radši a plačte na stoličce za Tausiggal“ Posl. šl. Stransky polemisuje s drem. Kra- mářem a Kotlářem a stěžuje si do špatné situace Němců v Rakousku.

Daszyňskil Posl Löw Posl Goll Renner Kroy Taussig Němec Rakousko

8 article

Protestuje proti tomu, aby Čechové byli v ně- meckém území Čech prohlašováni za domácí usedlé obyvatelstvo. Stejně jako Němci v Čáslavi nejsou domácím usedlým obyvatelstvem, nejsou jím Čechové v Liberci a v jiných německých územích. Ve příčině posledních protičeských demonstrací vítá, že se ně- mecké obyvatelstvo dolnorakouské a vídeňské vze- přelo proti pokusům Čechů, počeštiti Vídeň a Dolní Rakousy. Členové vlastní strany posl. dra. Kramáře při jeho tvrzení vrtěli hlavou. Vítá německé zákony ochranně s největší radostí, třebas nevyhovují ješti všem požadavkům Němců. Nechápe, jak mohou ně- mečtí živnostníci a němečtí sedláci, kteří jsou lidm nejdobromyslnějšími.(D) býti vyličováni jako štváči Zde ve sněmovně sedí na české straně největší štvá- či, jako P. Šilinger, Němec. Zahradník atd. (Posl Horský: Na mne jste zapomněl!) Rečník musí po- ukázati tež na anarchii v poštovnietví v Čechách, kdež byly prý ukradeny spisy.

Čecho Němec Kramář P Šilinger Zahradník Posl Čechy Čáslav Liberec Vídeň Dolní Rakousy

9 article

Posl. dr. Kramář: Ukradeny? Posl. šl. Stransky: Každý spis, jenž měl byt předložen německému vicepresidentu, byl úmyslně zadržen(!) do té doby, až se český president vrátil. To je zajisté odcizení. Dokonce byly spisy roztrhány. Pojednávaje o obstrukci na českém sněmu zem- ském řečník prohlašuje, že stanovisko německých po- slanců jest jenom důsledkem odporu Čechů proti stíž nostem německým. Opusťte své negativní stanovi- sko a budeme dále mluviti. Řečník poukazuje na to. že ačkoli Němci v Čechách platí 58% přirážek zem- ských, mají jenom 7 konceptních úřadníků ve sprá- vě zemské mezi 68. To jest ta spravedlnost, jaké se od Čechů dostává Němcům v Čechách. Urazil-li dr Kramář posledně jmenované soudní úřadníky v Čechách tak těžce když pravil, že byli vyhledáni nejneschopnější úřadníci pouze aby byli po ruce němečtí úřadníci, tak jest nutno co nejroz- hodnějí ohraditi se proti takové urážce. Neboť i když byl ten nebo onen úřadník mezi nimi, který až do- sud byl několikráte preterován, tak neznamená to ještě, že jest neschopný, neboť byl by zajistě jinak již dříve propuštěn. Němci v dřívější době častokrát se vzájemně potírali a ve světových názorech jsou ještě také i nyní ve strany rozděleni a také i nadále z tomto směru odděleně budou postupovati.

Posl doktor Kramář Čecho Němec Čechy

10 article

Oda na německou sjednocenost. Ale v jedně věci stal se obrat k lepšímu. Nepo- tíráme se nyní již více v národnostních záležitostech. v tom ohledu není žádně nejednotnosti. Od prvého až ku poslednímu Němci v této sněmovně, vyjma sociálních demokratů, jsou všichni jednotní a slou- čení. Jest nepravda, když pravil posl. Seliger, že vý- kladem o usnesení Němců nastal rozkol mezi vůdci stran. Řečník je členem výkonného výborua může říci, že v posuzování této záležitosti nenastal ani nejmenší rozkol. Jednomyslně byla stanovena zásada, že obstrukce nesmí se vykoupiti, že roz- počtové provisorium musí býti uvolněno. Bylo těžko semknouti Němce, ale ještě obtížněji se podaří so- ciálním demokratům a Čechům rozděliti Němce národnostních otázkách. Jednotní a sloučení chceme státi za to nejsvětější co máme, za náš milovaný německý lid. (lilučná pochvala a potlesk v levo. Řeč- niku se blahopřeje.) Posl. Bugalto praví, že jeho klub vítá návrh na zřízení výboru a doufá, že všechny strany dohod- nou se o jeho zřízení. Také Vlaši a Rumuni mají národní odpůrce a podobné starosti o národní državu. Přejí si upřímně, aby národní spory ustaly a pro- váděly se užitečné kulturní a hospodářské úkoly. Je však třeba, aby všechny strany dohodly se v tom smyslu, tak aby za výborových porad normální ro- kování ve sněmovně nebylo rušeno. Klub bude hla- sovati pro pilnost projednávaných pilných návrhů. (Pochvala.) Posl. dr. Renner polemisoval s měšťáckými stra- nami obou národův a odmítl výtku bar. Bienertha. jakoby sociální demokraté přihlíželi k nynějšímu boji se založenýma rukama. Vláda byla povinna za- saditi se o ozdravění parlamentu.

Němec Seliger Čecho Posl Vlach Rumun doktor Renner Bienerth Oda Nepa

11 article

Je nutno, aby každý národ v Rakousku byl uči- něn schopným jednání bez ohledu na hranice korun- ních zemí. Domůžeme se v Rakousku sdružení spol- ku svobodných národů a přemůžeme všecky histori- cké překážky, které nám stojí v cestě. Jsme hotovi k boji zde i na venek. (Hlučná pochvala a potlesk soc. dem.) Posl. Marckkl praví, že by bývalo záhodno, aby Hr. Kramář podal předlohu o cchraně národ ních menšin. Slovincům nevedlo se nikdy jak dobře, jako za nynější vlády. Nemají býti chráněni před Němci kteří jim neubližují, nýbrž před štvanicemi těch, kdo jsou vlastně povoláni, lid vychovávati. Jménem svých kolegů ze Štyrska a Korutan prohlašuje, že chtěj spolupůsobiti na zjednání míru, a však národní záležitosti Štyrska a Korutan nesmí se upravovati dle týchž zásad, jako národní poměry v zemích sudet- ských. Musí se vzíti zřetel na tyte po- měry a na dobrě právo zemských sně- mů. Byli jsme vždy pro mír, nechceme však jako přemožení zaplatiti válečné útraty. (Hlučná pochvala na levici.) Posl. Debernis prohlašuje, že v Korutanech bylo snesitelné národnostní příměří. Hospodářský rozvoj bude zadržen, poruší-li se národnost. mír. Je v zájmu země když proti rušitelům míru bude budoucně ostře zakročeno. (Hlučný souhlas v levo.)

Posl Kramář Slovinec Němec Rakousko Hradec Štyrsko Korutany sdružený společenský

12 article

Posl. dr. Stölzel prohlašuje za povinnost všech poslanců lidových, zasaditi se o to, aby ze strašného boje přešlo se k užitečné práci. (Souhlas v levo.) Všechny pilné návrhy o národnostních otázkách pro- jevují přání, aby utvořena byla základna, na níž mo- hlo by se rokovati o národnostních záležitostech. N říšské radě ovšem mohou býti projednávány pouze otázky, jež dle své povahy náleží do ústřední sně- movny. Proto úprava národnostních záležitostí na ra- dě říšské nezasahuje nijak do oboru působnosti zem- ských sněmů, omezí-li se říšská rada na to, co spadí v její kompetenci. Činí návrh: Buď zvolen 52členný výbor a jemu uloženo, aby projednal úpravu národ- nostních záležitostí a s tím souvisící předlohy a ná- vrhy, jež v budoucnosti tomuto výboru budou při- kázány, přihlížeje k daným poměrům v různých krá- lovstvích a zemích, a aby během 3 měsíců po smyslu § 34. jednacího řádu podal sněmovně zprávu. P stránce formální buď návrh ten projednán jako pilný.

Posl doktor Stölzel

13 article

Řečník prosí o přijetí tohoto návrhu, doufaje, že ostatní navrhovatelé pilných návrhů přizpůsobí se návihu tomuto. (Souhlas a pollesk na levo.) Posl. Choc: To není žádný pozměňovací ani dodatečný návrh. Přečtěle si § 31. jedn. řádu. (Hluk a výkřiky u českých radikálů.) Poslanec dr. Glabiňski prohlašuje, že Polsk kolo, aby nebyla rušena smírná nálada, bude hla- sovati pro návrh posl. dra. Stölzela z předpokladu, že ostatní strany se mu konformují a odvolají pilné návrhy. Dle názoru Polského kola úprava jazykové o- tázky náleží ovšem do kompetenee zemských sněmů. (Výkřiky.) V tomto ohleju neznamená hlasování Polského kola žádný prae- judic. (Pochvala a potlesk polských poslanců.) K návrhu posl. Schachingera debata uza vírá se a hlavními řečníky zvolení poslanec Seitr pro a Fr. Fuchs proti. Posl. Seilz prohlašuje, že sociální demokraté kteří jsou povoláni hájiti práva dělníků a docíliti ná- rodně-politického pokroku, pohlížejí se stále rostoue rozhořčeností a nevolí, jak nejnesvědomitějším způ- sobem překáží se sněmovně v rozvoji a užitečné prá ci. (Pochvala sociálních demokratů.) Je třeba místa kde bude lze zkoumati národní spor a dle možnost jej rozřešiti. Sociální demokraté budou hlasovati pr návrh Stělzelův. (Pochvala.) Posl. Fuchs soudí, že dlouhými řečmi nelze zde rozřešiti národnostní otázku a je třeba projednávati lidové nezbytnosti; vzdává se slova. (Pochvala.) Na to následují

Posl Choc doktor Glabiňski Stölzel Seitr Fuchs Francie

14 article

věcné opravy.

15 article

Posl. sl. Mahlwert popírá tvrzení, že všeněmecký svaz berlínský snaží se o připojení německých krají Rakouska k Německu. Ideální pospolitost s bra třím v Německu si však rakouští Němci vyrvati ze srdne nedají. Posl. Bvejk prohlašuje k výkřiku Bielohla w kovu že smutná zásluha o potlačení české národnosti v Vídni nenáleží, bohužel, pouze Malikovi, nýbrž jednotlivým křesť. soc. poslancům. Posl. Bachmann „opravoval“ výklad dra. Kra- máře o příčinách německé obstrukce v českém zem ském sněmu od r. 1903. Posl. Pacher naproti Kotlářovým vývodům Třebenicích dovozoval, že Němci jsou rozhodnuti německé části Čech uhájiti svá práva a vydobýti ce jim byle odňato. Posl. Choc ohražoval se proti předsedovu po- stupu. Dle výslovného ustanovení jednacího řádu nebyl oprávněn při nynějším stavu vyjednávání ozná- miti sněmovně Stölzelův návrh a prohlásiti, ž bude projednáván. Tento návrh není ani pozměňova- cím ani dodatečným, nýbrž zcela novým návrhem musí tedy podrobiti se všem ustanovením, jež před- pisuje jednací řád. Zvláště nemůže býti pokládán z pilný; byl by to musil navrhovatel označit a návrh mohl by býti projednáván teprve po všech pilných návrzích. (Souhlas u českých radikálů.) Přednost takový návrh nemá. Žádá proto před- sedu, ohražuje se zároveň jménem své strany proti tomuto přestupku jednacího řádu, aby nebral návrh Stölzelův na vědomí a upustil od úmyslu, dát o pil- nosti tohoto návrhu hlasovati. (Souhlas českých ra- dikálů.) Předseda dr. Paltal prohlašuje, že debaty o pil- nosti musí býti posuzovány dle předpisů, které plat pro všeobecné rozpravy. Nebyl podán pozměňovac návrh, nýbrž modiřikace podaného pilného návrhu Proto myslí, že jednal úplně dle jednacího řádu.

Posl Němec Malik Bachmann Pacher Choc Stölzelův doktor Paltal Rakousko Německo Vídeň Třebenice Čechy

16 article

Posl. dr. Stránský prohlašuje naproti předsedovu názoru o návrhu Stölzelově, že nelze zvláštní usta- novení jednacího řádu o pilných návrzích vykládati extensivně, Předseda dr. Pattni odpovídá, že jeho postup jest odůvodněn praxí poslanecké sněmovny a už za jeho předsadnictví staly se četné případy, že za rozpravy o pilnosti bylo modifikováno meritum pilného ná vrhu. — Posl. Stslzel prohlašuje, že je podepsán na nš. vrhu Pergeltově a proto má právo, aby ve srozuměn s ostatními navrhovaleli návrh buď modifikoval nebo odvolal. Posl. dr. Kramář prohlašuje, že předseda nepo rušil jednací řád. Modifikace návrhu navrhovatelem je přípustná i za rozpravy o pilnosti, když tato mo- difikace drží se v mezích předmětu. Dlužno prote- stovati jen proti tomu, aby tímto způsobem bylo vpašováno něco, co k návrhu nenáleží. To by si však předsednictvo dojista nedovolilo Troufáme si hájiti své právo, avšak máme také od- vahu, je-li předsedrictvo v právu, přisvědčiti, že prá- vo je skutečně na jeho straně. Jeho strana ako maduje se návrhu dra. Stölzela. Trvá me pevně a neoblomně na právech zem- ských sněmů. Posl. dr. Hajn: V theorii. Posl. dr. Kramnář: Trváme pevně na stanovisku že zemským sněmům přísluší právo ro- kovati o národnostních poměrech a tom směru usnášeti se o zákonech. Protože však důsledku centralisačního syslému je naše obyvatel- stvo nuceno mimo zemi hledati obživu, jsme nucent starati se, aby s našimi menšinami jmenovitě v Dol- ních Rakousích a ve Vídni nebylo nelidsky naklá- dáno následkem nedostatku zákonné ochrany.

Posl doktor Stránský Stölzelův Pattni Kramář Stölzel Hajn Kramnář Dolo Rakousy Vídeň poslanecký sněmovna

17 article

Posl. Kalina: V Dolních Rakousích existují přece ochranné zákony. (Výkřiky u českých radikálů.) Posl. dr. Kramář: Právě proto musíme se sna- žiti, abychom ve smyslu čl. XIX. opatřili ochranu našim národním menšinám. Usnesl-li by se výbor na něčem, co bychom nemohli schváliti, jsme dosti silni, abychom zamezili usnesení sněmovny. Sně- movna je v každém případě kompe- tentní pro všeobecný výklad čl. XIX. pro úpravu národnostních poměrů menšin. Řečník nemůže však připustiti, aby z souboru národnostních bojů Čechy byly vytrženya postaveny před forum říšské rady. Jeho strana jest ochotna diskutovati o této otázce a všichni byli b šťastni, kdyby se podařilo nalézti v národnostní otáz- ce střední cestu, na níž nebylo by žádného poraže- ného, nýbrž jediný vítěz: rozum. Třeba vynasnažiti se, aby v národnostní otífzc docíleno bylo klidu, aby mohlo býti vyhověno vel- kým sociálním a kulturním potřebám lidu. (Pochvala u poslanců strany.) Řečník zabývá se dál vývody předsedy mini sterstva. Ten pravil, že nechce hroziti, ale přece bylo možno vyslechnouti a vycítiti hrozbu. Čechové však nestali se bojácnými, nebojí se hrozeb. Předseda mi- nisterstva taků soudil, že bezpodmínečná a příli

Posl Kalina doktor Kramář Čecho Dolní Rakousy Čechy

18 article

dlouho trvající stabilita politického vedení není vždy výhodná. Snad jest to u předsedy ministerstva ve- liká chyba, když nejde, když jeho čas přišel. Řečník polemisuje na to s vývody posl. Weiden- hoffera a šl. Stranského, kterýžto dovolil si trochu hrubou denunciaci českých vojínů, když mluvilo bosenském polním tažení a poukázal na německe vojíny. Nechce ani vůbec o tom mluviti, zda by chebští vojíni, kdyby Rakousko zbrojilo proti Ně- mecku, tak rádi táhli spolu do boje, Rakouskoj právě slát, který má býti se všemi v míru a který se zřetelem ke svému vnittnímu složení má se vy- stříhat, aby dostal se do sporu se slovanským nebo německým státem. Čechům jedná se v Dolních Rakousích pouze školy pro jejich děti a ne o čechisaci. Řečník odmitá tvrzení o potlačování německých menšin v Čechách i tvrzení, že německá menšina pražská jest bezo- chrany. Potlačovaná menšina pražská prochází se každé neděle za ochrany policie a četnictva na Pří- kopech. Činiti ze studentských praček evropskou aféru, je přece trochu přehnáno.

Čecho Weiden Rakousko Dolní Rakousy Čechy

19 article

Mluví-li šl. Stránský o násilnostech, vzpomín řečník na výtržnosti v Žatci a Podmoklech, jakož na boykot českých poštovních úřadníků a železnič ních zřízenců v Chebu, Je třeba sjednotiti se o zákonu menšinových ško a potom umlknou všechny stížnosti. S největším rozhorlením jest nucen řečník protestovati prot tomu, aby čeští úřadníci obviňováni byli z krádeže Jestliže nějaký úřadník uzavře úřadní listinu v zá- suvce — řečník neví, je-li to pravda — a expeduje listinu teprve, když přijde president úřadu, rnůže to býti snad provinění proti předpisům, ale nikdy krádež. Co stalo se se zadržením listin, dokázal mi- nistr dr. Marchet. Je překrucováním pravdy, jestliže se imputuje řečníkovi, že urazil německé úřadníky Vůbec mu to ani nenapadlo, ovšem ale trvá na tom že při posledním soudcovském jmeno- vání vyhledáni byli lidé, kteří abso- lutně nebyli schopni. Ať řečník není nucen dotyčné úřadníky jmenovati.

Stránský doktor Marchet Žatec Podmokly Cheb

20 article

Pokud se týče poštovníchi poměrů, prohlašuje řečník, že — mimo jediný případ při poštovní am- bulanci — nelze mluviti o nijakých zmatcích. T bylo uznáno také komisí. Je nesmyslem žádati n poštovních úřadnících, němčiny naprosto neznalých německé zprávy a to tím spíše, že vůbec není zá- kona, nařizujícího výslovně užívání němčiny v po- štovnictví. Bylo mluveno o nařízeních, danýchi telefonicky Dr. Fiedler neučinil však nic jiného, než že uděli poštovnímu presidentu v Praze zmocnění, aby ne- stíhal cny úřadníky, kteří užívají češtiny. To ne- stalo se potajmu, nýbrž o tom věděl také ministerský předseda. Protestuje rozhodně proti tvrzení dr Pergelta, že správa Čech jest špatnou. Pouze úřad níci jsou velmi přetíženi, ale pracují a takovou hor- livostí, že by řečník jiným zemím přál rovněž ta- kové úřadníky. Naprosto neprospívá představovat vždy potlačovaného, pravůa je přece jen jedna a vy jde vždy na jevo.

Fiedler Praha Čechy

21 article

Bohudík, máme zde aspoň ještě parlamentn tribunu, na které můžeme říci pravdu. Posl. Skedl: Tedy ji nerozbíjejtel Posl. dr. Kramář: Kdybych ve svýchi ná- rodních zájmech byl více poškozen tím, že bych dovolil trvati systému, který sáhá na kořeny naší národní existence, než kdybych chtěl oloupiti se o tuto tribunu, pak samozřejmě učiním to, co po- kládám za prospěšné pro svůj národ. Jedná -li se Němcům skutečně vážně o národ- nostní dorozumění, jsme — nemluvím tu za naše radikály — ochotni k čestnému míru. Hrají-li si však na národ pánů a nadlidí, žádají-li aby naše menšiny před nimi se sklonily a jim oběto- valy svoji národnost, neuznávají-li práva českého národa nectí-li český lid tak, jak přejí si, by ctěn byl lid německý: nedojde k míru; pak však nebudeme my vinni, neboť nechceme nic jiného, než rovné právo svého národa. Přijmeme ten nejostřejší boj a jsem přesvědčen, že český národ. který ve své minulosti již tolik přestál, také tento boj přestojí vítězně, (Hlučná pochvala a potlesk řečníku blahopřejí.) Posl. Konstantin a Evžen Levičtí odvolávají svůj návrh a přizpůsobují se návrhu dra. Stölzela.

Posl doktor Kramář Němec Konstantin Evžen levický Stölzel

22 article

Posl. dr. Pergelt přizpůsobuje se modifikovanému návrhu posl. Stolzela za souhlasu všech poslanců. kteří jeho návrh podepsali. Řečník polemisovals drem. Kramářem, který myslí, že jedinou stížností Němců v Praze je, že jsou vyloučeni z obecního za stupitelstva. To však není to nejhorší. Městská sprá- va nakládá každodenně s Němci jako s cizinci. Fer dinandův kabinetní list nevžil se. Řečník hájí místo- předsedu poštovního ředitelstva Svobodu. Ředitel Kraus nadržoval tomu, aby se nedbalo v poštovní službě na trvající normy, kdežto místopředseda Svo- boda naléhal na zachovávání trvajících předpisů. Není na místě, když dr. Kramář ve své dnešní řeči uspořádal přímo konkurenční závod s nejčervenějším radikalismem ve svém táboře. Je-li u českého národa tolik vážné vůle ku pokojnému spolužití jako u Něm- ců, bude dojista možno dorozumění. Přikročíme ku práci se vší vážností a neopomeneme věrně vyko- nati své povinnosti. Budou-li i jiní konati tak své povinnosti, dospěje se k dobrému konci. Není-li mož no dorozumění, musíme odmítnouti za to zodpověd- nost. (Pochvala a potlesk.) Posl. Seliger dovozoval, že sociální demokrate nikdy neopomenuli připomínati měšťáckým stranám jejich povinnost, aby konečně se sjednotily a hle- daly východiště z národnostních zmatků. Když nyn se podařilo učiniti krok, jenž mohl by snad věsti na cestu dorczumění, jsou sociální demokraté ochotn pedporovati toto dílo. Proto přizpůsobují se návrhu Stölzelovu a odvolávají svůj pilný návrh. (Souhla u sociálních demokratů.)

Posl doktor Pergelt Němec Svoboda Kraus Kramář Seliger Stölzelův Praha Fery Německo

23 article Hlasování.

Hlasování. PHi hlasování přiznává se nutnou dventřoline- vou většinou pilnost pezměněnému pilnému ná- vrhu dra. Stělzela a na te pak přijat návrh zám Pro pilnost hlasovala celá sněmovna mimo če ské radikály. Také meritum návrhu Stölzelova Bylo přijato (Hlučná pochvala a potlcsk. Hluk u českých radi kálů.) Rokování přerušuje se. Posl. dr. Glabinski podal dotaz po domně lých poplatkových úlevách, které byly přiznány ha ličské bance parcelační. Po různých dotazecli na předsedu Eončís schůze v 10.30 hod. v noci; příští schůze bude v úterý 30. t. m

Stölzelův Posl doktor Glabinski

24 article Anglický boj ústavní. (Čtvrtý den rozpočtové debaty.)

Anglický boj ústavní. (Čtvrtý den rozpočtové debaty.) Ve čtvrtek mělo být rozhodnuto v horn sněmovně o osudu rozpočtu. Zatím se však vy- skytly nové rozpory a sprostředkovaci návrhy teprve v úterý 30. t. m. možno očekávati roz- hodnutí peerů. Zatím jsou předčasny zprávy o zamýšlené akci vlády v případě odepření roz- počtu. V ponděli nebude moci ještě president kabinetu Asquith přečisti v dolní sněmovně svou resoluci, když teprve v úterý budou lordi hlaso vati. Resoluce premierova podle »Daily Newa« donuti po zamítnutí rozpočtu horní sněmovnou lordy, aby definitivně a neodvolatelné se roz hodli, zdali chtěji odepříti peníze pro korunu pense, armádu, úřadnictvo a námořnictvo s drend- noughty. Setrvá-li horní sněmovna na svém roz- hodnutí, musí soudní dvory stanoviti zákonnost splacených již daní. Ve vládních kruzích se uji- šťuje, že sněm bude odročen přiští týden. o kteréž věci rozhodovala ministerská rada v čtvrtek. Čtvrtý den finsnční debaty v horní sně movně konal se za menšího účastenství psero, zejména na oposiční straně. Dámy peerů s hojně dostavily. Vévoda Connaught, pravi delný návštěvník sebůzí, zaujal své obvykle místo. Též vévoda Argy!! se objevil.

Asquith Connaught Arga dolní sněmovna horní sněmovna

25 article

Lord Ashbourne byl prvním řečníkem čtvrté rozpočtové schůze. Velmi ostře napadl rozpočet a za hlasité veselosti pravil, že v Irsku žádná žena a žádné dítě nechce ničeho vědět o finanční předloze. Lord Balfour of Bur- bigy rovněž prudce odsuzoval rozpočet, ze- jména obrátil se proti různým daním, jež ne- jsou nutné pro nynější rok a jako daně budou- cnosti učiní exekutivu státu neodvislejší od kon- troly parlamentu. Řečník však co nejroz- hodněji se opřel methodě, navrhnuté vůdcem konservativců lordem L ansdowne m, jež povede k tomu, že ve chvíli, kdy konserva- tivní druhá komora je nanejvýše nutná, budou síly horní sněmovny ochromeny. Též on nepřeje si, aby horní sněm nabídl svou ruku k zdanění potravních prostředků lidu, jak si to přejí refor mátoři tarifu. Krok, který se má učiniti, je fa- lešný jak pro zájmy země, tak i pro horní sně- movnu.

Ashbourne Irsko Balfour of Bura

26 article

Zatím co zasedá za všeobecné pozornost horní sněmovna, konají se připravy k voleb- nímu boji, který bude veden s nebývalou energií Unionisté slibují si velké úspěchy od tarifní re- formy. Stařičký vůdce ochranárů, churavý Jce Chamberlain, opět oživuje a s důvěrou hledí vstříc výsledku voleb. Doufá, že jeho strana ve volebních kruzích zaujme postavení, které měla před volbami r. 1896. Liberální hesla válečná jsou: odstranění veta lordů, volný obchod a sociální rozpočet. Na tomto podkladu vyjednává se mezi liberály a dělnickými stra- nami o volební spolek, při čemž se klade za vzor postup francouzských republikánů prot reakci za Mae Mahona r. 1877 a politika sdru žených za Waldecka Rousseaua a Combesa. O londýnských demonstracích se sděluje. že ve čtvrtek byly uspořádány dvě demon- strace proti lordům. Jedna byla konána v Trafalgar Squsre, vzbledem k zákazu shro- máždění, ve vzdálenosti 11% kilometru od par lamentu. Druhá konala se před parlamentem Jizdní policie zatlačila davy do postranních ulie V úzké ulici mezi Charing Cross a Trafalgan Square je 1500—2000 lidí, jež střeží policie Večer snažili se s liberální strany, aby demon- strace byly odřeknuty, neboť byly původně zosno- vány proti rozhodnutí lordů, jež však bylo od- ročeno. Pořadatelé demonstrací byli ostře ká ráni. Výsledek demonstrací projevoval úplný ne- dostatek plánu. Jedna demonstrace měla rozhodné fiasko. Před parlamentem kupilo se ve vzdále- nosti nejvýše 1000 lidí. Na to táhly davy v 9 hodin večer na Trafalgar Square po nezdařeném pokusu uspořá dati projev, klidně se rozešly.

jc Chamberlain Mae Mahon Waldeck Rousseau Combesa Trafalgar Squsre Trafalgan Square Trafalgar Square horní sněmovna Charing Cross

27 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 26. listopadu. (Tedy přec koalice.) Jsou tomu dvě neděle, co na vá- kladě zfalšování Dulebova referátu vídeňské h- berální listy jásaly, že myšlenka koaliční je ko- runou nadobro zamítnuta, vláda německá trvale zabezpečena, tak že i Poláci musejí bez od- mluvy přimknouti k Němeům, nechtějí-li býti vyloučeni z účastenství ve vládě. Nejokázaleji vystoupil tehda proti Polákům „Zeit“, a dnes týž „Zeit“ hlásá už svým čtenářům, že to v Ra- kousku bez německo-česko-polské koalice ne- půjde a koalice se musí opět utvořiti. Proč prý by Němci nemohli připustiti koalici? Vždyť ná- rod se nevzdá své národní samostatnosti a ani tečky ze svých národních zájmů, když se z dů- vodů parlamentní potřeby spojí s jinými národy v jedné většině. Většinu mohou prý utvořiti nej větší tři rakouští národové, Němci, Češi a Po- láci a musí ji utvořiti co nejrychleji. Koalice — zavírá „Zeit“ — přijde, poněvadž přijíti musí A poněvadž je to věc nezbytná, bylo by dobř zkrátiti dle možnosti všechny přípravné formál nosti a dohodnouti se hned o věc, především o nějaké příměří mezi Němci a Čechy. Není už spor o to, co se má státi, nýbrž, jak se má pro- vésti. Z Pešti, 25. listopadu. (Rada „Buda pesti Hirlapu“ křesťanským soci álům.) V polemice proti myšlence trialismu dává pešťský list tuto radu luegrovcům: Usku- tečněte — aniž byste se dotkli dualismu — ko- runu sv. Václava. Tento útvar má rozhodné oprávnění, vždyť ve všech dotyčných zemích mají Čechové početní převahu a vynikají hospo- dářsky a mimo to jest dán i historický základ. Nechť to provedou, my nebudeme Čechům pře- kážeti jako v r. 1871, neboť po všech událostec Uhry nedají se již získati pro podobné „drobné úsluhy“ .

Dulebův Polák Němec Čech Čecho Praha Pešť Buda Hirlap run svatý . Václav

28 article

V Praze, 15. listopadu. (Uherská kriee se přiostřila.) Druhá korunní rada uher- ského kabinetu nepřispěla k rozřešení krise. nýbrž naopak ještě ji přiostřila. Ze skoupých ale souhlasných projevů účastníků korunní rady vysvítá, že situace je dnes horší, než byla přen korunní radou. »Pester Lloyd« mohl už v úterý sděliti, že panovník nemůže svoliti k Andrásso- vým jazykovým požadavkům v oboru vojenském (k zavedení maďarského jazyka jako jednacího jazyka u uberských setnin). Poněvadž nynějš vláda na jazykových ústupcích trvá, jest možno, že panovník v nejbližší době vyslechne také ji uherské politiky, kteří stojí mimo koalici, čímž krise vstoupí v docela nové stadiem. Až dosud uherská krise točila se zvlástě kolem bankovní otázky, kterou do popředí pol- tické diskuse posunula koncem minulého roku Justhova skupina strany neodvislosti. Odpadnu- uím této skupiny od vládního táhora bankov otázka ustoupila do pozadí a na její místo vstou- pily zase požadavky vojenské, hájené hr. An- drássem. Hr. Andrássy ovšem své požadavky značně zredukoval; od maďarské plukov n řeči sešel až na řeč u setnin, ale koruna je v této otázce stejně nepovolna, ať jde o cel pluky nebo jen o setniny. A poněvadž jazykov otázka u vojska se stala nyní těžižtěm poža- davků Wekerlovy vlády, znamená panovníkův odpor proti tomuto požadavku tolik jako zamí- nutí vládního programu, na jehož základě by dr. Wekerle nebo hr. Andrássy byli ochotní se- staviti nové ministerstvo.

Lloyd Justhův Andrássy Wekerle Praha Hradec

29 article

Panovník propustil prý uherské ministry z porady, nezmíniv se ani slovem o nějakém novém slyšení nebo nové korunní radě. Z toho se soudí všeobecně, že na řadu přijdou nyní jiní rádcové, kteři snad předloží přijatelnějs vládní program a také jména osob, jež by chtěly na základě takového nového programu pokusit se o oprávu státních věcí uherských. Ze Záhřeba, 23. listopadu. (Na obranu srbských práv.) V Pakraci koná se právě pravoslavná srbská biskupská skupštína, již s účastní kromě duchovenstva též četní volení zá- stupci laiků. Přítomni jsou mimo jiné srbští po- slanci dr. Medakovič a dr. Budisavlevič. Tento pozdravil biskupa Mirona, jenž pastýřským listem vystoupil proti Rauchově vládě, která ve známé obžalobě Srbů dovolila celému srbskému národu vmetnouti do tváře největší urážky. Po řeči biskupa Mirona, jenž vřele poděkoval za uznání, projednány běžné věci a ustanoveno též učiniti potřebné kroky na obranu srb- ských práv a posvátno stí.

Medakovič doktor Budisavlevič Miron Rauchův Srba Záhřeb

30 title

Politické zprávy zahraničné.

31 article

V Praze, 26. listopadu.

Praha

32 article

Spor Finska s Ruskem. Aby se nynějšímu sporu Finska s Ruskem dobře rozumělo: Rusko nejedná proti autonomi Finska, jen se stavi na odpor snahám pochybně národních stran finských, které chtějí z dosa- vadních práv země finské, z dobré vůle carů ji darovaných, vyvoditi její úplnou nezávislost od zákonův ostatního Ruska, takže by s ním bylo spojeno pouze osobou společného mocnáře. Slovem řečeno: Finové bojují o personalnou unii s Ruskem, proti čemuž je všechno Ruskoe car, vláda, hosudarstvenná duma. Poměr, v kterém Finsko dosud k Rusku stálo, de faeto ničím jiným nebyl, než personalnou unil; ale Finové nespo- kojují se stavem faktickým, nýbrž zdá se jim okamžik vhodným, aby se domáhali jeho uzá- konění. A v tom podle všeho se přepočitalia nebudou se moci vymknouti tomu, že poměr Finska k Rusku bude v zákonech přesněji vy- jádřen, ale nikoli ve smyslu personalně unie. Autonomie země tím neutrpí.

Fina Finsko Rusko dosavadne práv země

33 article

Člen rusko-finské komise, tajný rad Deitrich, uveřejňuje svůj list, napsaný v přičině Finska předsedovi této komise P. A. Charito- novu, v němž vypisuje návrh na rozřešení otázky finské, na jakém se shodli ruští členové řečené komise. Podle toho projektu Finsko bude prohlá- šeno za neodlučnou částku ruské řiše, ale ve- vnitř bude miti své zvláštní zří- zení a zákonodárství. V otázkách s celou říší společných Finsko bude podléhati zákonům, platným pro celé mocnářství. Finům se dokazuje, že taková právní úprava poměru Finska k Rusku není ničím novým, nýbrž je založena v základných zákonech ruských finských. Tak upravený poměr bude ztvrzen tím, že Finsku bude dáno zastoupení v hosudarstvenné dumě i v hosudarstvenném sovětě; do prvé sněmovny dostane pět mandátů, z nichž jeden musí býti Rus, a do druhé vyšle finský sněm jednoho člena. Jak vidno, nikterak nejde o »zaškrcenf fin- ské svobody«, nýbrž o rozumné upravení vzá- jemného poměru, aby z toho měly prospěch obě strany.

Fina Finsko Rusko Rus Deitrich ský svoboda

34 article Mladoturci proti bulharskému ezarchátu.

Mladoturci proti bulharskému ezarchátu. Dosud o bulharské národní skolství v Makedoni se staral bulharský exarchát. Nyní turečtí úřadová rozvíjejí silnou agitaci mezí bulharským obyvatel- stvem v Makedonii, aby jmenování učitelů na bul- harských učilištích se nedělo prostředuietvím exar- chátu, ale se strany tureckých moarifů (inspektorů). V Buiharsku tureckému obyvatelstvu je zaručena úplná svoboda vyučování a je tudíž snaha tureckých úřadů v Makedonii dvojnásob Bulharům nepřátelskou. Zdá se, že pravdu mají oni, kteří v Mladoturcích spatřují nebezpečné protivníky Slovanstva. Opětné zhoršení stavu Björnsonova. Z Paříže se oznamuje z dneška odpoledne: Björnsonův stav se v noci náhle opět zhoršil. Skon jeho očekává se každé hodiny. Po zastavení injekci, k němuž se lékaři včera odhodlali, nastala opět zmalátnělost. Noe byla neklidná, vědomi méně jasné než dříve. Na tom nezměnilo se nic ani tím, že Björnson včera trochu prožil. Norský král Hakon poslal synu Björnsonovu telegram, v němž projevuje radosť nad zlepšením stavu básníkova. Telegram — žel! — došel ale právě ve chvili, kdy na- stalo opět zhoršení.

Bulhar Björnsonův Björnson Hakon Makedonie Paříž

35 article

Poplašné opět zprávy z Řecka. Krétská otázka se zhoršila. »Daily Mail« sděluje z Kanee, hlavního mésta ostrova, že Kréťané se rozhodli, rozřešiti otázku přivtělení Kréty ke království řeckému — s a mi. A sice tím, že zvolí delegáty pro novou sněmovnu řeckou. A to také na nebezpečí, že toto rozhodnuti způso bt válku mezi Tureckem a Řeckem. Že by Řecko odmítlo tyto delegáty krétské, pokládá se za vyloučeno. Volba děje se s úmy- slem, aby bylo před Evropou dokumentováno i formálně zrušení svrchovanosti turecké. V Kanei doufají však, že jakmile Turecko Řecku válku vypoví, velmoci zakročí a nedovoli v ní pokračovati. Turecký vyslanec v Athěnách a vojenský velitel v Prevose telegrafují, že- řecká vláda koná rozsáhlé válečné přípravy v Thessalii a na turecke hrani ci. Zatím v Řecku samém nastaly opětné roz- míšky. Vyšší námořní důstojníci snaží se vy- moci na vojenské lize, aby mělo i námořnictvo ve vedení ligy své zástupee. List »Akropolise žádá, aby liga sama povolala prostě do země vojenského instruktora, jenž by armádu, jako kdysi německý generál Goliz armádu tureckou, vycvičil. List poukazuje na gen. d'A ma dě nebo gen. Focha, ředitele nejvyšší vojenské školy v Paříži, kteří mají zvláštní organisační talent. Ostatně, podotýká list, výbornou organi- sací franeouzské vojsko vyrovná se dnes ně- meckému. Jakou satisfakci žádají Spojené státy na Nicarague? Za popravu dvou státních příslušníků Unne žádá vláda její na republice nicaragujské — 100.000 dolarů V nynější době zvýšené zloby proti če- skému školství dolnorakouskému pamatujte také zvýšenou měrou na jeho podporu. Vzpomeňme při každé příležitosti spolku »Komenský«, který pečuje o vzdůlání českých vídeňských dítek v jazyku mateřském.

Kréťan Goliz Foch Komenský Řecko Kanee Kréta Turecko Evropa Athěny Paříž spojený stát Nicaragua Daily Maila