Periodikum ALTO Viewer

1

26. lisťopadu 1909. Číslo 326.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

Strana 9.

4 article

se obsaditi. Z 15 uvedených míst je zastáváno 9 Čechy a 6 Němei( dr. Wokaun, Weiss, Danzer, Hayek, Weinert, Jahnl). Místo v České Lipě ob- sazeno bude Němcem a kdyby i místo pražské obsazeno bylo Němcem, bylo by ze 17 zmíně- ných soudců 9 Čechů a 8 Němců, kdežto dle národnostního poměru mělo by býti správně 11 Čechů a 6 Němců. Stejně důležitým jest obsazení míst VII. VIII. hodn. třídy v Mostě, jehož krajský obvod má 20 a okresní obvod doesla 317% českého obyvatelstva, VIII. hodn. tř. v Litoměřicích Liberci, u něhož není českého soudce se syste- misovaným místem, IX. hodn. třídy v Bílině se 14%, Duchcově s 21%, Horním Litvinově s 25%, Teplicích s 10%%, Stodě s 21 2%, Vim perku s 33% českého obyvatelstva, pak Liberei Zatci a Ústí n. L. se značnými českými menši- nami. Soudy v Bílině, Duchcově, Horním Litví- nově, Stodě, Vimperku a Zatci nemají českého soudce. Dále mají býti jmenováni na účet nevyčer- paného úvěru 350.000 K v době nejbližší ad personam: 3 dvorní radové V. hodn. třídy, 13 vrchních radů VI. hodn. tř. a 30 okr. soudců VIII. hodn. třídy. Musí býti snahou příslušných kruhů českých, aby veškerá tato místa připadla českým soudcům, neboť: z 12 soudců V. hodn. třídy jest dnes 6 Čechů a 6 Němců (dr. Fischer Hofmann Julius, Winter Otokar, De Loges, Hoít mann Karel a Epstein), kdežto správný poměr měl by býti 9:6, tak že veškerá místa nová ná- ležeti mají Čechům.

Čecho doktor Wokaun Weiss Danzer Hayek Weinert Jahnl Němec Litvinův Fischer Hofmann Julius Winter Otokar Loges Karel Epstein Český Lipa Most Litoměřice Liberec Bílina Duchcov Teplice Horní Litví Vimperk Stoda Němec Hoít mann

5 article

Pokud se týče vrehních zem. soudních radů u sborových soudů I. stolice jest poměr tento: celkový počet činí 59; z toho jest 33 Čechů 26 Němců. Tento veliký nepoměr národností po- vstal zvláště posledním jmenováním v měsíni září 1909, kdy ze 32 povýšených vrehních radů bylo 15 Němců. Z budoucího počtu 72 vreh- ních radů připadnouti by mělo dle národnostního klíče na Čechy 48 a na Němce 24 míst. Poně- vadž Němci mají již dnes 26 míst, nepřináleži jim z budoucích míst žádné. Taktéž 30 míst soudců VIII. tř. ad perso- nam připadnouti must Čechům, poněvadž ně- mečtí soudcové, kteří se nalézali ve stejném služebním pořadi s nejstaršími českými soudci nalézají se již dávno v VIII. třídě hodn., pový- šeni byvše do na mimo řadu přes hlavy českých kolegů. Také dlo kolujících pověstí obsazeno má býti místo presidenta v Českých Budějovicích. zastávané dosud presidentem Němcem Weissem. Aspoň němečti radové byli vyzváni, abyse o místo to ucházeli a také někteří z nich sku- tečně žádosti podali. Z českých radů vyzvání neobdržel dosud žádný. Dle úřadního sčítání má obvod tohoto krajského soudu obyvatelstva; 179.852 = 56% Čechů a 143.556 = 44 Němců, tak že místo to právem náloží Čechům. Poměr národnostní úřadníků soudcovskýeh a státního zastupitelství je tento Čechů Němeů 1 president vrch. z.s. J. E. Wessely .. 1 vicepr. vrch. z. s. 9 presid. V. hodn. tř. 15 presidentů a více- presidentů sborov. soudů I. . . . 32 radů vrch. z. s. (mezi nimi 3 dv. radové) 59 vrch. radů u sbor. soudů I. stolice .. 316 radů zem. soudu . 84 přednostů okresních soudů VIII. hodn. tř. 202 okresních soudců. 455 soudců . . . .. 207 auskoltantů . . . 49 úřadníků státn. za- stupitelství 1430 nyn. poč. veškerého úřadnictva . . . 99 právních praktikantů v soudcovské službě 60 = 60 /% 39 = 40 . 1529

Čecho Němec Weiss Wessel Čechy Český Budějovice okresní soud VIII Němec

6 article

1110= 72.6% 419 = 27.47. Dle poměru národnostního mělo by býti Němců, včítaje v to právní praktikanty, 505 takže jim schází do tohoto počtu již jen 86 osob. Zajímavo jest, že vzdor tomuto nedostatku soudců mají Němci nejvyšší místa obsazen počtem nadpoměrným. Pokud se týče jazykové kvalifikace, nejsou jazyka českého mocni tak, aby se stranami če- skými jednati mohli z německých: 5 presidentů V. třídy 1, 12 radů vrchního zemského soudu 2. 26 vrchních radů u sborových soudů I. sto lice 11, 107 radů zemského soudu 43, 27 okres ních soudců a přednostů okresních soudů 13. 38 okresních soudců 18, 81 soudců 60 a z 25 nejstarších auskultantů 16. Jazyková kvalifikace letos jmenovaných auskultantů německých není dosud známa. Z přehledu tohoto je vidno, jak u soudců německých klesá znalost jazyka českého tak, že na př. u soudeů IX. třídy hodn. jest přes 749% těch, kteří jazyk český neovládaji. Nutno tedy, aby nastávajícímu jmenování soudcovskému na straně české věnována byla táž pozornost, jako na straně německé, nebot každý, kdo bedlivě sleduje postup vlády i Něm- ců při každém povýšování soudců seznati musí, jak jest důležitým se stanoviska národnostního.

Němec Německo

7 article

Známo jest všeobecně, že celá řada českých soudců, ovládajících dokonale jazyk německý působila po celá desetiletí u soudů německých k úplné spokojenosti německého obyvatelstva i svých představených a že byla stále celá řada stejně kvalifikovaných soudců českých, kteří se ucházeli o taková uprázdněná místa. Najednou však nebyli tito soudeové uznáni způsobilými vykonávati úřad soudcovský v místech něme- ckých nebo smíšených, poněvadž politikové ně- mečtí vydali heslo, že Němec má býti souzen jedině německým soudcem. (Příště dále.) Čechové ! Zaveďme všeobecně jednotný a dobrovolnou diseiplinou výhradný národnl kolek český, vydaný Národní radou českou v prospěch souměrné podpory nejdůležitějších účelů celonárodních vůbec a menšinových zvláště. Konej každý, samosprávné a peněžní korporace, spolky i jednotlivci také zde svou národní po- vinnost! Národní kolky a účtenky kupujle v místních prodejnáchl

Němec Čecho

8 article Různě záležitosti král. hlav. města Prahy.

Různě záležitosti král. hlav. města Prahy. Správní rada elektrických podniků konala včera odpoledne schůzi na staroměstské rad- nici za předsednictví pana Václ. Varvažovského. Na jednacím pořadu byla volha praesidia správní rady. Volby provedeny jednomyslně a zvolen předse- dou opět pan V. Varvažovský, místopředsedou (když pan dr. Štých kandidatory se vzdal) pan dr. Josel Šupich. Dosavadní chefinženýr elektrick ých podniků pan Al. Svoboda byl jmenován stavebním radon, přednosta elektrárny pan vrch. inž. J o se Sixta jmenován chefinženýrem. Dále vykonána volba inspektorů. Do personální komise zvoleni nově pp. V. Lada a dr. Štych. Opětně zvolený předseda pan V. Varvažovský společník firmy bratří Varvažuvský, továrna na vy robu strojů v Holešovicích, jest členem správní rady elektrických podníků od r. 1899. Za toto období vy- střídalo se v předsednictvu 6 předsedů a sice pp eís. r. Tichý, dr. Černohorský, dr. Chudoba, prof. K Petrlík, cís. r. Jahn a V. Brož. Podnik má nyní 8 úřadníků a 1600 zřízenců a dělníků. V téže schůzi správní rady usneseno, aby ko- šířská trať elektrické dráhy čís. 12 prodloužena byla přes Smíchov. Malou stranu k mostu Svatopluk Čecha, trať čís. 7 (Staroměstské náměstí— Uranie). aby ponechána byla nezměněná a trať karlinska čís. 5 aby byla z Malé strany prodloužena k Praš- nému mostu.

Václ Varvažovský V Varvažovský doktor Štý Josel Šupich Al Svoboda Ing V Lada Štych Varvažuvský Tichá Černohorský Chudoba profesor K Petrlík Jahn V Brož Čecho Praha Holešovice Smíchov staroměstský náměstí Uranie

9 article

Porážka — Mladočechů. Na staroměstskou radnici byla svolána schůze sociálně-humanitní komise a konala se včera odpo- ledne ve velké zasedací síni. V této schůzi byl učiněn návrh, aby funkce předsednická nebyla stálou, trvalou, nýbrž aby předseda byl alespoi každoročně volen. Změnou v předsednictvu instituee komise sociálně-humanitní může jen získati, ježto nová síla přinese nové a svěží myšlenky. V tom ne- zračí se ještě vynikající zdatnost, když se přednášejí kolosální nápady, ale neuvede se zároveň způsob možnost jejich provedení a pod takovou spoustou nápadů nynější komise značně trpí. Přikročeno tudiž k volbě, jejíž výsledek způsobií všeobené překvapení. Nasledkem nepřítom- nosti celé řady svobodomyslných členů komise byl dosavadní předseda p. dr. L. Jeřábek zvolen 12 hlasy, kdežto člen svobodo- myslného klubu p. dr. Kašpar obdržel toliko 5 hlasů. Miadočeší utrpěli první porážku na radnici od star- české minority a sice proto, že do komisí dávají s volit a potom její schůze nenavštěvují! Čieny soc. humanitní komise jsou také osoby mimo sbor, al plná účasť svobodomyslných obecních starších mobla této porážce zabránitil Pouliční hodiny.

doktor L Jeřábek Kašpar Miadočešit

10 article

Ve včerejší schůzi městské hospodářské komise vysloveny stesky na pouliční hodiny. Usnešeno do- poručiti radě městské, aby od dosavadního způsobu objednávky hodin těch bylo upuštěno a aby navá- zány byly styky s hodinářským závodem Heinzovým ve příčině dodání nového modelu pouličních hodn. Terno na obsazení místa městského fysika. Na pregramu včerejší schůze organisační komis nalezalo se schválení terna na obsazení místa měst- ského fysika, uprázdněného pensionováním zdrav rady a fysika p. dra. Jindř. Záhoře. V debaté vy- stovil p. ob. st. Mattuš návrh, aby na obsazení místa toho byl vypsán veřejný konkurs. Návrhu tomu odporoval p. m. r. dr. Pinkas, uváděje, že po volaná instance, zdravotní komise, vyslovila se prot vypsání veřejného konkursu a doporučovala volbu některého z městských okresních lékařů. S tímt názorem rada městská souhlasila, nemůže tedy po radní sbor, jakým jest komise organisační, usnéstise na jiném způsobu, než na stanovení terna.

Heinzová Jindřichův Záhoř Mattuš doktor Pinkas

11 article

Magistrátem bylo navrženo terno následujícío 1. MUDr. Emnanuel Lokay, MUDr. Ladislav Pr ochazka a MUDr. Josef Skalička. Pan dr. Pik navíhoval, aby- jmenován byl na prvním místě p. dr. Lad. Pro cházka, tento navrh však byl zamitnut. Při hlasování byl návrh uvedeného terna velkou většinou hlasů přijat a dostane se dnes k jednání ve schůzi rady městské a dále do sboru obecních starších. Pan dr. Em. Lokay je stár 56 roků, v služhách obce od roku 1884; p. dr. Josef Skalička má věku 61 let a ve službách obecních je od roku 1885; p. dr. Ladisl. Prochazka, nynější zástupce fysika, narodil se r. 1872, ve službách obce je o r. 1909. Na obsazení místa školní lékařky schválen terno: 1. sl. dr. Růžena Machova, 2. sl. dr. Mari Peigrova, 3. sl. dr. Bož. Nevšímalova. Na místo mag. rady v VII. hodn. třídě, uprázdněné ve statu pensionováním p. dra. Waguers, navržen mag. rada ad personam dr. Martinek, přednosta relerátu zádušního.

MUDr Emnanuel Lokay Ladislav pr Skalička doktor Lada em Lokay Ladisl Prochazka Machův Peigrův Bož Nevšímalův Martinek

12 article 4=44 /, 5 = 56 .

4=44 /, 5 = 56 . 9=60 /% 6 = 40 20 = 62.5% 12 = 37.5 33 = 56 % 26 = 44 209 = 66 /% 107 = 34 57 = 69 /% 27 = 31 164 = 81 % 38 = 19 374 = 82 % 81 = 18 148 =71 % 59 = 29

40 20 37.5 33

13 article

Správní rada společné vodárny.! Ustavujíci schůze spravní rady vodárny králov- ského hlavního města Prahy a městských obcí Karlína Smichova, Král. Vinohradů a Žižkova konána včera ve staroměstské vodárně za přítomnosti pp.: za Prahu architekt Gregor, dr. Josef Růžička, cis. rada inženýr Ferdinand Schiller a cís. rada Jan Červený, za Smi- chov starosta dr. Koldinský, inženýr prof. Vejdělek za Král. Vinohrady okresní starosta Alois Bureš, dr. Jahn, továrník inženýr Prokopec a za Žižkov starosta Gustav Žák. Zvolení jednomyslně předsedou architekt Gregor, za I, náměstka inženýr Prokopec, za II. ná- městka inženýr cís. rada Ferdinand Schiller. Mimo ustavení dozorstva a technického odboru zvoleni in- spektory nad stavbou strojovny v Káraném okresní starosta pan Bureš a nad stavbou vodovodu pp. inže nýr Schiller a inženýr prol. Vejdělek. Syn zemřelého projektanta vodovodu dr. Thiem žádal o dovolení, b směl vystaviti plány pražského vodovodu na výslav v Brusselu. K návrhu starosty pana Bureše byla mu uložena podmínka, že mimo označení ve francouzském jazyku, musí býti též označení v řeči české. Na místo závodního inženýra došlo 30 žádost a byl zvolen po návrhu technické kanceláře dosavadní inženýr městských elektrických podniků pražských pan Opatrný. Při zahajení schůze věnoval pan předseda Grego vřelou vzpomínku odstupujícímu členu místopředse- dovi vrchnímu řediteli panu Hubáčkovi, který od počátku prací ve společné vodárně byl členem a svou svědomitou pracovitosti, jakož i svým konciliantním jednáním zasluhuje plného uznání. Správní rada po- vstáním provázela slova pana předsedy-

Smichův Král Gregor doktor Růžička Schiller Červená Koldinská profesor Vejdělek Bureš Jahn Prokopec Gustav Thie Opatrná Hubáček Praha Karlín Žižkov Brusel

14 article

31 = 63 1/2 18 = 27-

15 title

1050 = 73.5/, 380,= 26. 57.

16 article

Dozorstvo pro stavbu obecního domu jednalo ve včerejší své schůzi mimo jiné záležitosto léž o zadání restaurace v obecním domě, kteroužto otázku komise praesidiální, k tomu cíli zvláště sta- novená, odkázala k vyřízení dozorstvu, poněvadž veškeří oferenti žádají za různé stavební změny v novostavbě representačního domu, čímž vznikne nový náklad rozpočtem nehražený asi 335.000 kor. Dozorstvo usneslo se jednomyslně, aby na zejtřejší sobotu 27. listopadn byla svolána nová schůze, do které budou všichni intereseuti a sice pánové Pelz, Filp a Böhm pozváni a kdež bude s nimi jednáno to, které z požadavků nezbytně bude nulno provésti Finanční komise schvalnje subvenci 30.000 K na koňské dostihy. Ve večerním vydání zmínili jsme se již krátce o rozbodnuti finanční komise, kterým vyslovila se. aby 30.000 K na dostihy zůstalo i v mimořádném rozpočtu na rok 1910. Komise té zúčastnili se na- sledujíct pánové: starosta dr. Groš, nám. Ks- salický, dr. Plk, Neumann, Syřiště, Ště- pánek, Slavík, Peterka, JUC. Židlický Sehick, Šerel. Dle předloženého mimořádného rozpočtu činio by schodek 1,700.000 K, pro který není nikde úhtady. Proto hledány položky, které daly by se škrinouti.

Pelz Filp Böhm doktor Groš plk Neumann Peterek Židlický Sehick Šerel obecní dům

17 article

Celá řada důležilých potřeb musila býti odslavena. aby schodek upraven byl na 500.000 K, kleré uhra- diti se mají z tak zvaného druhého reservního fondu Při jednání o rubrice XXI. navrhl obecní starší pan V. Stěpánek, aby škrtnuta byla položka 30.000 na dostihy. Má za to, že tento návrh přijat bude poněvadž není tomu tak dávno, co sám pan ředilei Schrötter v listě, adresovaném panu starostovi doznává, že naděje, kladané do dostiků, zklamaly a že není třeba na příště do rozpočtu je vkládati. Dle smlouvy, uzavřené s »Českým závodním spolkeme není obec pražská povinna subvenci tuto vypláceli. Náměstek p. Kasalický, který v té chví i předsedal, prohlásii, že o věci samé není jak náleží mfo mován a že bude nejlépe, když požádá se pan starosta, aby potřebné vysvětlení podal. Tento se ihned dostavil a vyložil celou historii úmluvy s »če- ským závodním spolkem.« Bylo to ještě za staro- stenství dra. Srba, kdy dostavila se deputace růz- ných živnostenských korporaci se žádosti, aby obec na podnik ten přispěla, poněvadž má se za to, že by se obchodnictvu a živnostenstvu konáním zá- vodů těch prospělo. Není sice písemné úmluv o tom, že by obec musila ročně těchto 30.0 00K platiti, ale jakýsi morální závazek zde jest. Na druhé straně je nesporno, že obec pražská s touto položkou má velkou políž, poněvadž kde kdo při jakékoliv žá- dosti a to i třeba o statisíce, odvolává se na tuto subvenci.

XXI V Stěpánek Srba

18 article

Obecní starší V. Štěpánek vzpomíná jednoho z nejlepších čienů sboru v lelech minulých, demo- krata a lidumila Vojty Náprstka, který před 20—25 lety nevynechal ani jedně příležitosti, aby neprote- stoval proti udělování subvence na dostiby, která v letech tehdejších činila 6000 zl. I dr. M. Tyrš v jedné své úvaze mluví nadšeně o ušlechtilém sportu jízdy na koni, ale současně vyslovuje se proti do- stihům. Naším úkolem jako demokratů není přispí vati na panské zábavy milionářů- šlechticů. Komu vlastně poskytujeme tuto subvenci? »Č- skému závodnímu spolku«, který jest asi tak »če- ský« jako »Česká spořitelna«. Knihy vedou se německy, právní zastupce je Němec, duch něme cký. Otázka nezní, budou-li či nebudou-li dostiby. nýbrž má-li obec pražská na ně přisp - vati. Poukazuje k tomu, že 30.000 K zaplatís 4% úrok z dluhu 750.000 K, což při dnešním finaně ním stavu obce je velice důležito. Nejhlavnějš naše instituce národní »Matice«, Ná- rodní jednota pošumavská, sever - česká, Komenský nedostanou dobromady ročně 30.009 K od obce pražské! Vzpomíná slov dr. Záhoře při loňské rozpočtové debatě, kdy pravil: »J ak byl bych šťastným, kdybych alespo 20 postelí měl pro lidi tuberkulos ne abych mohl těm nejnešťastnějším po slední dny života jejich zpříjemniti. Není prý na to ale peněz.« Jak lze někomu vysvětliti, že by dostíhy byly důležitější. Jsou určité věci, kdy moment národní a kuiterní musí stavěti se výše než třeba domnělý prospěch hospodářský.

V Štěpánek Vojta Náprstek M Tyrš Němec Komenský Záhoř Český spořitelna

19 article

Je nesporno, že kdyby ku př. ve Vídní svolili pořá- dati tam »Slet sokolský«, že sjelo by se tam jiste aspoň 200.00U 300.000 Čechů, z nichž každý nejméně nechal by tam 10 K, čili úhrnem utratilo by se tam nejméně 2—3 mil. korun. Jistě měli by z toho ve- liký prospěch živnostníci, hotely ve Vídni. Ať to al někdo zkusí zeptati se, povolí-li takový slet. Trv tedy na svém návrhu z důvodů demokratických, kul- turních, národních. Pan dr. Plk zastává náhled, že jest zde vůče spolku závodnímu »právní závazek«, jest pře- svědčen, že podnik takový slouží rázu velkoměst- skěmu a že k vůli dostihům přijede sem celá řad cizinců. Divadlo Varnété jest také internacionální nikomu to nevadí. Poukazuje na Pardubice, klere jako malé město poskytují subvence na dostihy. V smyslu podobném mluví ob. st. Slavl k. Obec. st. Štěpánek vyvrací náhledy p. dra. Píka, poukazuje k tomu, že obec neplatí »Variétée žádných subvenci, nemůže tedy rozhodovati, co s tam má díti. Je-li hlavním a nejdůležitějším důvo- dem, že přijede sem několik cizinců, pak snad ne mohlo by se ničeho namítali, kdyby Angele Neumann žádal od obce subvenci na svoje » Mai festspiele«, ke kterým jistě sjede se bodně cizinců Ponkazování na Pardubice jest zde nemístné, poně vadž Praha má býti příkladem Pardubicům a n obráceně. Obec. st. JUC. Židlický souhlasí s vývody řečníkovými, vzhledem k situaci však navrhuje sní žení subvence s 30.000 na 15.0UU K Při hlasování návrh na škrinuti položky té p ro- padl. Pro návrh Šlěpankův hlasují kromě navrho- vatele pouze pp. dr Funk a JUC. Židlický. I návrh p. Židliekého zůstal v menšine.

Čecho Štěpánek Píka festspiele Židlický Funk Židlieký Vídeň Pardubice Praha spolek závodní » právní závazek divadlo Varnété Angel Neumann UU K

20 article Na milionový dar Ústřední Matic školské

Na milionový dar Ústřední Matic školské přispěli: Spořitelní a záložní spolek v Bernardicíe K 10.—, vzděl. a zábav. spolek »Pokrok« na Plaku v Mi. Boleslavi 20.—, zpěv. spolek »Dalibor« v Drž kově 20.—, neděmní společnost u L. Maršalka v Ne smění 2.—, při taneční zábavě v Mniči 7.28, Ant Havelka, kapian a redaktor »Českého západu« Plzni, různé sbírky 65.—, obec Choluné 15.40, spo- lek »Randál« v Tuřanech 20.—, při debatě v ho- stinci p. J. Faltysa v Ústí n. Orl. 3.—, obec Slavko- vice 10.—, český kroužek v Dol. Tuzle 50 —, okres výbor v Berouně 20.—, dar akciového pivovaru Čes. Budějovicích 4000.—, odbor v Domažlicíe 550.—, odbor v Albrechticích 82.70, odbor v Prat ském Předměstí 285.50, odbor ve Vosové 108. 29. odbor v Popovicích 11.05, jednota učitelek v Čechách 50.—, obec Nová Ves u Kolina 57 25, obec Š-mano- vice 15.—, z pokl. č. 586 v Čepích 5.—, odbor Sadské 133.—, odbor v Přibyslaví 440 —, týž 215.— odbor v Rakovníku 197.20, z pokí č. 1887 v Dra- hově 11.68, odbor v Mioticích nad Bečvou 130.— honební společnost v Bezměrově 10.—, »Pozore v Olomouci 495, přerovské cihelny 30.—, obec Lov čičky 2.— z pokl. č. 2155 v Urfahru-Linci 40.— hospod. beseda ve Zbuzanech 14 , red. »Lěkárni- ckých Listů« v Praze 22.—, při dětském představení »U Wildwaldů« v Praze 6.32, spořiteina kral. města Uher. Hradiště 500.—, Al. Dvořáček na Kral Vino hradech 10.—, obec Bohnice 40.—, »Den« v Praze 5.20, Česká heseda v Dolním Daruvaru (v Chor- vatsku Slav.) 50—, sbírka při svatbě pana inženýra Nahlika 28 —, z pokl. v Tamově kavarně 38.—, ze střelce v Měšťanské besedě v Praze 4 .—, úhrnem sebráno do 24. listopadu 1909 na milion 3 48.480 K Z Nevého Strašecí. Na milion U. M. 8. vybráne při otevrení pizeňské resiaurace p. Rob Týřia v No vém Strašecí 30 K. které byly svému účelu prostřed nictvím míslního odboru odvedeny.

Dalibor J Faltys Slavko Al Dvořáček Kral Týřius Plzeň Tuřany Ústí Dolo Tuzla Beroun Albrechtice Prat Popovice Čechy Nová Vesa Kolina Sadská Přibyslav Rakovník Miotice nad Bečva Olomouc Urfahr Linec Zbuzany Praha Uhry Hradiště Bohnice Dolní Daruvar Chor Praha 4 Nevý Strašecí vý Strašecí u L Český západ Če . Budějovice U Wildwald Český heseda Ant Havelka

21 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Orgán německého ministra krajana vy- stříhá „Sokoly“. Plzeňský plátek J. Ex. p. dra. Schreinera obrátil včera svůj denunciantský zře- tel k „rakouským sokolistům“. Uvažuje o usta- vení sokolského ústředního svazu v Gorici ohlašuje podobné „ústřední svazy“ v Lublani Zádru, Sarajevu „jakož i na severu monar- chie“. „V Chorvatsku — tak pokračuje mini- sterský tělesný orgán — jeví se táž organisační ruku a co nejnápadnější při tom, totiž, že hnutí to mezi rakouskými Sokoly vyšlo z Bělehradu kdež se tamější sokolský spolek ustavil jakožto ústřední svaz pod jménem „Dušan Silný“, sobě podrobil ostatní v zemi již trvající anebo nově zřizované sokolské svazy. Z Bělehradu přeskočilo toto organisační hnutí do Chorvat- ska a odtud do Rakouska, kdež se Sokolové hodlají organisovati do- cela podle srbského vzoru. Co se týče bělehradského sokolského spolku „Dušan Silný“ — pokračuje plzeňský list — je to poli- tický, na velkosrbském základě stojící štváčský spolek, který se snaží ze srbských Sokolů utvo- řiti vojenský sbor proti Rakousku. Bylo bysi tudíž velmi přáti, aby to rakouští Sokolové měli na zřeteli a střežili se bližších styků s „Duša- nem Silným“. Potud „Pilsner Tagblatt“. Na to není jiné odpovědi, než: Bidáctví promlu- vilol Plzeňský reptil, německému ministerské- mu krajanství blízký a disposiční pokladně ne daleký, opovažuje se makadly svými ohledávati „rakouské Sokolstvo“ a pod záminkou výstrahy

Schreiner Silná Chorvat Sokol Dušan Duša Gorica Lublaň Sarajevo Chorvatsko Bělehrad Rakousko Sokol sokolský ústřední svaz sokolský spolek Pilsner Tagblatt Bidáctví proml

22 article

denuncovati je jakožto spojence velkosrbské pro- pagandy. Orgánu budějovického ústředního sva- zu pro posunování pohraničních mezníků společ- nou rukou s mnichovským svazem pro zahra- niční Němectvo, posloužiž tento vzkaz na pamět- pou: Ruce pryč od Sokolstva! Ani ve snách at nikomu nenapadne dotýkati se štitu této organi- sace slovanské mužnosti v Rakousku, nad níž nám a všem bratřím slovanským v pomyslui skutečnosti není dražší. Kdyby blábolivý pokus plzeňského ministerského orgánu, nasvědčující. že autor jeho nemá o Sokolstvu ani ponětí a ani zdání, jaká propast vězí mezi jeho zásadamia politikou jakéhokoli druhu, měl býti počátkem nějaké nastičovské akce, pak by denunciantská agencie, za ní vězící, ani netušila, co počíná. Jsou přece jisté meze i té slovanské trpělivosti neustále už s velikým přemáháním nastavované a jestliže nebyly dosud poznány, na této dráze mohli by se štváči němečtí zcela určitě s nimi seznámiti! Sokolstvo slovanské, v Rakousku již celá desetiletí zorganisované ve svých župách Obeích a Svazech, nepotřebuje hledati a vyčká- vati pokyn a vyzvání odjinud, pisatel, nemaje ani potuchy o jeho dávném zřízení, projevuje nejapným způsobem zřejmý denunciantský úmysl, nejmizernějšího detekliva zahanbující Tvrzení o zakládání sokolských ústředních Sva- zů v Terstu, Italii (!) a Přímoří, dokonce i v Lu- blani, Zadru a Sarajevu, ba i na severu mon archic, jest přímo dětinné — v kanceláři mini stra vnitra mohl by se denunciant snadno pře- svědčiti o tom, že by „Centralverbandy“ slovin ských, chorvatských, polských i českých Sokol dávno již existují a nadšeně pracují pro blaho a zdar svého lidu a nedají se ovšem ani bídným udavačstvím plzeňského plátku od práce té od

Sokol Rakousko Terst Zadr Sarajevo Obee Italia

23 article

— Říšský posl. prof. Hráský pro nejostřejš parlamentní prostředky. Na schůzi voličů v Pře- louči pronesl řeč říšský poslanec J. V. Hráský. v níž mezi jiným prohlásil, že postavení, jak české delegaci dáno, je nejostřejší, bez- ohledný boj. Výměna osob českých mini- strů, anebo i rozmnožení českých ministnů zde ničeho neznamená, prohlásil řečník. Čeho možno docíliti, jest pád ministerstva Biener- thova, jež značí vůbec systém protičeský, vyhla zovací, a uvedení systému vůči Čechům spra- vedlivého. Nemůže nám též stačiti. když Schreiner a Hochenburger z vlády vystoupí. Dělnosti sněmovny poslanecké si přejeme, jsme si vědomi toho, že obstrukce jest pro nás nebez pečnou cestou, že jen Němci z ní vraceli se jak vitězové a my jako poražení, víme, že po ob- strukci bude nastolen § 14., na který vláda Němci čekají, aby provedli departementisování království českého a zjednali nový zemský útvar Neupreussen, jsme si vědomi, že § 14. oktrojován býti může zostřený jednací řád po slanecké sněmovny atd. Ale ples to vše- chno nesmí obava a strach býti roz- hodčím v našem postupu, nýbrž klidná rozvah v kritickém okamžiku a odpovědnost za čest ná roda českého.... Posl. Hráský skončil tent odstavec své řeči takto: „Nejsem hazardníkem avšak když rekapituluji, v jaké politické situae již léta trváme, kterak jsme od aféry cneb- ské, zejména však od 14. listopadu 1908, o nastolení vlády úřadnické, na stálém ústupu, když uvážím, že de facto jest ox lex, že „Neu

profesor Hráská Čecho Schreiner Hochenburger Němec Posl

24 article

Preussen“ již existuje, že již sotva kdo se odvažuje češtině tam plat- nost zjednávati, nevidím žádný ci příčin, proč by nejostřejších par- lamentních prostředků nemělo býti užito, i kdyby absolutismu v zápětí byl. (Potlesk.)“ Pamětihodným způsobem vyslovil se posl. Hráský o taktiee Slovanské jednoty v poslanecké sněmovně Po- jednávaje o možnosti, že by Slovanská jednota zajistila připuštění zatímního rozpočtu, problá- sil: „Tím by však Slovanská jednota u pusti- la od stanoviska, přijatého na schůzi ve Staroměstské radnici, že s vládou Biener thovou vůbec již nejedná a dopřá la by jí ůspěchu, že přivede rozpočet řád- nou cestou ku projednání. Naplnily by se obavy mé, jež v Benešově jsem pronesl, že nejspiše zůstane Slovanská jednota a delegace česká na poloviční cestě a dle toho budou i vý- — Kolik jest českých školních dětí na německých školách ve Vídni? Podle statistiky »Deutsch-Oesterr. Lehrerzeitung« bylo na ně- meckých veřejných školách německých ve Vídn r. 1907/8 školních dětí, jichž rodiče udal raditi.

Hráská Biener Benešov Vídeň Preussen DeutschOesterr

26 article

při zápisu mateřskou řeč dítěte český jazvk v I okresu 83, II. 725, III 789, IV. 158 V. 551, VI 115, VII 127, VIII 129, IX 256 X. 1706, XI 372, XII. 440. XIII 251. XIV. 625 XV. 145, XVI 933, XVII 577, XVIII. 287 XIX 194, XX. 1316, XXI. 395. Dohromady 9723 školních dítek v třídách obecních. V mě sťanských školách napočítáno 1435, v soukro mých školách — mimo školu Komenského 787 Tedy na obecných a měsťanských školách ve řejných i soukromých 11.955 žáků, vyjma školu Komenského. — Politické schůze. Plníc usnesení po slední schůze sboru důvěrnického, svolává před sednictvo místní organisace národní strany svo- bodomyslné veřejnou schůzi na neděl 28. t m. o 10. hodině dopol. do malého sálu průmyslového musea v Chrudimi. Na schůzi se má manifestovati proti úliskům, páchaným na českých menšinách jazykovým zákonem v Dolních Rakousích, a pro potřebu zvláštního zákona na ochranu národních menšin, mimo to proti ce- lému systému nynější vlády a obmyšlenému snad použití článku 14. Z toho důvodu jest schůze veřejně přístupnou všemu voličstvu, pří- slušníkům všech stran a politických organisací, jichž spoluúčast na této sehůzi je vítána.

XXI . 395 Ted Komenský XVI Chrudim Dolní Rakousy organizace národní strana Komenský 787

27 article

— Zitra již končí se letošní doplňovací volby do představenstva Úrazové pojišťovny dělnické pro král. české, o jichž významua důležitosti jsme opětovně v t. l. přinesli zprávy a stati dojista výmluvné a přesvědčující. Jestliže v řadách českých voličů někleré ze skupin k volbám povolaných přes to zůstali ještě jednotlivci, kteří povinnost svou nevykonali hlasovací lístek svůj na prospěch kandidátů českých neodevzdali, nechť učiní tak ještě dnes, nechtějí-li se státi spoluvinnými na tom, že by v některé skupině česká kandidátní listina zů- stala v menšině. Týká se to hlavně. českých voličů z Prahy a předměstí, oprávněných k volbě ve skupině III. (chemické továrny, uzenáři, p-

Praha III

28 article

kaři a jiné), z nichž ještě řada přes veškerě urgence listků svých neodevzdala. Mohou a musí tak učiniti dnes v kanceláři Českého pracovního sboru v Praze-II., Jáma číslo 8, nebo zltra osobním účastenstvím na volbé v Úrazové po- jišťovně dělnické pro král. české v Praze-II, Poříči čís. 7. Kde osobně v den volby listek hlasovací odevzdá. Musí se vykázati členskou legitimací. V poslední chvili vybízíme ještě všechny, kdož posud tak neučinili, by hlasem svým přispěli k vítězství strany české. — Rodinné zprávy. Pan Václav Tomášek, velkoprůmystolk, chef firmy J. Tomášek v Karlově Týně a pani Marie Tomašková ovdověla Pflanzerova, roz. Pinlova, slavili sňatak svůj dne 22. listopadu v děkanském chrámu v Kl atovech. — Promoce. Pan MUC. Kulhánek Kare ze Žižkova bude v sobotu dne 27. listopadu 1909 o 12. hodině polední v malé aule na staroslavném učení Karlo Ferdinandově v Praze doktorem veške- rého lékařství veřejně prohlášen. — Pan Ph C. Fran- tišek Šelepa, rodem z Kroměříže, bude v sobotu dne 27. l. m. o 121/4 hod. polední na c. k. čes. un- versitě prohlašen doktorem filosofie. — Pan MUC. Ervín Mayer z Třebotova prohlášen byl dne 24. t. m. na české universitě Kario-Ferdinandově Praze doktorem veškerého lékařství. — Pan JUC Rudolf Neubauer, rodem z Polné, bude dne 27. istopadu na české universitě prohlášen doktorem veškerých práv.

Tomášek J Tomášek Tomašková Pflanzerův Pinlův Klement atovy Kulhánek Kare C Fran Šelepa Mayer JUC Neubauer Praha Jáma Karlov Týn Žižkov Kroměříž Třebotov Polná II Karla Ferdinandov český univerzita KarioFerdinandov Praga

29 article

— Úmrtí. Na Mělníce zemřel v úterý 23. listo- padu t. r. pan Gustav Šesták, učitel obecné pokračovací průmyslové školy a horlivý člen mnoha vlasteneckých a dobročinných spolků. Tělesná schránka drahého zesnulého bude dnes v pátek 26. listopádu o 3. hod. odpol. vdomě smutku na Mělníce, Pata- ckého třída, vykropena a pak na místním hřbitově pochována. — Eliška Tylová, doera J. K. Tyla, zemřel včera o 4. hod. ranní ve svém příbytku na král. Vyšehradě. Eliška Tylová narodila se v -Fraze dne 12. dubna 1850 a byla posledním z dítek J. K. Tyla. Čtyry z dílek budou nyní odpočívati ve společném hrobě se svojí matkou na posvátném Vyšehradč. Jsou to: Vojtěch Tyl. jenž ve 12. roce věku svého utonul ve Vltavě pod Vyšehradem, Otakar, školní inspoktor, František (pseudonym Horník), herec Ná- rodního divadla a nyní poslední Eliška Tylova, cmer učitelka a pěstcunka škol mateřských. Slečna Eliška zakusila s rodinou všechny strasti kočovného živola hereckého ve věku dětském i divěím, kdy na di- vadle spolupůsobila. Od r. 1873 oddala se povolán učitelskému a od té doby působila záslužně jako učitelka nejprve na okresu karlínském, později na školách mateřských v Praze. V roce 1880 zalídila opatrovnu na první škole Ú. M. šk. v Liberci, odkud se po dvou letech vrátila do Prahy. Úporná choroba těžké záduchy přinutila ji však r. 1895, aby složila svůj úřad a odebrala se do výslužby. Od sé doby žila sl. Eliška již jen stařičké svojí matce a péči četné potomstvo svých sourozenců. — Pohřeb zvěčnělé konati se bude v sobotu o 144. hod. odpol z kaple vyšehradského hřbitova.

Šesták Tylová Tyl Fraga Otakar František Tylův Eliška Ú M šk Mělník Vyšehrad Vltava pod Vyšehrad Praha Liberec obecný pokračovací průmyslový škola rodní divadlo

30 article

— Městské zastupilelstvo v Karlíně mělo včera řádnou schůzi za předsednictví p. starosty cís. r Ronze. Po referátu p. dra. Brabce schválena vy- dání mimo rozpočet obecní na rok 1909 v obnosu 211.036 kor. Výlohy ty vznikly stavbou lidových lázní, rozšířením elektrárny, koupí žižkovské stráně od dědiců Mcissnerových, zřízením obchodní aka- demie ald. — Schválen návrh na doplnění § 3. slu- žebních instrukci městských lékařů. — Schváleno zavedení poplatků po 10 kor. za intervenci městského lékaře při pohřbech z kostela. — Parcela č. 8 bloku VIII. na invalidovně v rozloze 87 čtver. sáhů po 150 K prodána byla p. stav. Václ. Hořejšovi. — Do kuratoria vyšší obchodní školy (obchodní akademie) v Karlině zvoleni byli pp. dr. Jaroslav Brabec, dr. Frant. Lokay a Jan Samek. — Schválena parcelace prodaného pozemku č. 11 bloku VIII. na invalidovně p. M. Dlechovi na dvě stavební místa. — Schválena přeměna čtyřtřídních českých obecných škol dívěích v Karlíně v pětitřídní a povolen náklad věcný. — Do správy obecní převzata nadace cís. a kom. rady p. Jindřicha Ronze, starosty města Karlína v obnosu 2000 kor. pro českou vyšší obchodní školu v Karlíně.

Brabec Mcissnerový Václ Hořejš Karlin doktor František Lokay Samek M Dlech Ronz Karlín vysoký obchodní škola

31 article

— Pan inž. Petrák referoval o rozpočtu společné vodárny na rok 1910. Rozpočet. vykazuje potřebu 7.650.000 K a k jeho uhražení dle zákona mají při- spěti zúčastnčné obce dle tohoto klíče: Praha 58.45 = 4.467.600 K. Karlín 4 = 306.00 K, Smíchov 8.8% = 673.200 K. Král. Vinohrady 21.7% = 1.680.050 K, Žižkov 7.19% = 543.150 K. Ku podnětu řečníka, jenž zestupuje obec karlínskou ve společní správní redě, zahrnut byl do rozpočtu náklad na zřízení druhé shybky pod Labem. Opatření toto jest velmi vhodné. Při porušení vedení v polích jest snadnější k opravení, než pod řečištěm Labe. Ná- vrh rozpočtu byl schválen. — Referent p. m. r. dr. Lokay odůvodnil návrh na podání stížnosti k správnímu soudu ve příčině podjezdu v Trocnovské ulici v Žižkově. Obě velká města, Karlín a Žižkov, spojena jsou pouze jedinou silnicí, která jest sotva 15 metrů široká. Silnice tato jest však pilíři mostu státní drahy na Hrabovce v Žižkově tak zůžena, že pod mostem šířka silnice pouze 7.80 m obnáší. Po- loha obou měst jest pro zřízení jiné spojovací ko- munikace tak nevýhodná, že nemožno jinde lepšího spojení uskutečnit, neboť brání tomu jednak rozsáhlý vrch Žižkov a po obou stranách trati státní a české severní dráhy. Frekvence na jediné spojovací silnici jest tak veliká, že zejména v podvečerní době davy lidu do sebe vrážejí a povozy nemohou projížděti.

Ing Petrák K Král doktor Lokay Praha 58.45 Žižkov Karlín Hrabovka

32 article

Již několik žádostí bylo podáno do této závady, avšak marně. Společnost státní dráhy žádala, aby náklad. s provedením nápravy spojený a na 80.000 K roz- požteny, nesly obě zůčastněné obce. Při intervencích uznala však společnost příkrost tohoto slanoviskaa slíbeno, že záležitost bude znovu s ochotou uvážena. Poněvadž se jedná o erární silnici, musí také erár na tom míti zájem. První stížnost na úzký podjezd byla podána v roce 1887 a tehdy ji ministerstvo ob- chodu zamítlo z důvodu, že dráha vyhověla podmín- kám protokelu o pochozí komisi ze dne 19. září 18/43. Tehdy však ještě Žižkov nestál a Karlín měl 3000 obyvatelů a poměry za 60 let velice se změnily! Po- něvadž ministerstvo při opětné stížnosti na tento úsudek opět se odvolalo, usneslo se městské zastu- pitelství podati stížnost ke správnímu soudu, tak aby podjezd z ulice Vinohradské do ulice Trocnovské jednou konečně byl rozšířen. — Do svazku obecního dle zákona z roku 1896 přijato 66 žadatelů, 4 žádosti byly odmítnuty. — Dodávka uhlí pro elektrárnu asi 600 vagonů zadána dolu Živnobanky, dále zadána dodávka uhlí pro školy a domy obecní Marii Neuber- tové a Šárovi, dříví Geblerovi. — Smlouva o dodá- vání elektrického proudu do divadla „Variété“ pro- dloužena na 10 roků. — Po referátu p. Demartiniho schválen řád o prodeji mléka v Karlíně. — Stano- veny poplatky z místa na tržišti drobném a sice do 2 metrů 8 hal., do 4 metrů 16 hal. — Schváleno vy- dání řádu o prodeji hub na tržišti. — Kování koní obecních zadáno závodu Vítkově; čistění stoka žump K. Karasovi, trávení krys závodu Kremličkově, dodávka ovsa pro obecní koně Zeckendorfovi.

Neuber Šára Gebler Demartini Stano K Karas Kremličkův Žižkov Karlín Vítkov Živnobanka

33 article

„Tryzna Tyršova, pořádaná péčí České obče zokolské, koná se již tuto neděli dne 28. listopadu t. r. o 1211. hod. dopol. v městském divadle na Král. Vinohradech. Pořad: Proslov starosty České obce sokolské bratra JUDra. J. E. Scheinera, dále dvě scény: „Jarní síly“ a „Letní zrání“. Napsal br. K. Domorázek-Mráz. Symfonický doprovod pro orchestr od Ladislava Prokopa přednese Česká Filharmonie. Scény sehraje družina Budilova. Lístky v předpro- deji v následujících závodech: Br. Gubiše na Král. Vinohradech, „Máje“, nakladatelského družstva ve Vodičkově ul., br. Fr. A. Urbánka ve Ferdinandově tř. a br. Zvolského na Smíchově a v tajemnickém úřadě České obce sokolské. Mime to rozdá se účast- níkům zdarma spisek Tyršův: „Náš úkol. směra eil“. Úvaha tato právě vyšla v anglickém jazyku a jest velice v cizině rozšířena. Jest to nejkrásnější

Tryzna Tyršův Král JUDr Scheiner K Domorázek Mráz Prokop Budilův Gubiš František A Urbánek Tyršův Vodičkův ulice Ferdinandov třída Smíchov sokolský bratr Český filharmonie