ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 17f64390-8ea7-11dc-8835-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 29, person 103, org 9, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
V Praze, v pátek 26. listopadu 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 326
4 article
Na ranní a večerní listy předplácí ze V Praze v administrati: na měsic. . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 6hh ve filiálkách na měsíc. . . . . . 2 K 90h Poštou: na měste- na čtvrt ieta . . . . 9 K e0 s dvojí zásílkou na měsle Ba čtvrt leta : . . : 11 K doi
Praha
5 article Touha po klidu.
Touha po klidu. Ještě v úterý jsme čtli v některých časo pisech, že středeční schůze poslanecké sně- movny bude letos poslední. Němci prý trvaj na tom, aby se ihned zahájilo prvé čtení zatímného rozpočtu a nepřipustí nijakých pilných návrhů Slovanské jednoty. Neodvo- láli Slovanská jednota všech svých pilných návrhů, vláda pošle parlament na prázdniny a vypomůže si paragrafem z nouze, jsouc jista souhlasem všech německých stran. Slovanská jednota pilných návrhů neod- volala, naopak zostřila své starší usnesení a rozhodla, že se před prvým čtením zatím- ného rozpočtu mají projednati všechny jí podané návrhy a teprve po nich, že může dojíti na zatímný rozpočet. A parlamentse nerozbil. Zahájeno rokování o Kramářově návrhu na ochranu národních menšin, navr hovatel přednesl svou skvělou obžalovací řeč proti vládě a celému germanisačnímu sy- stému a Němci nejen z parlamentu neutekli nejen ho nerozbili, nýbrž poslali do boje proti dru. Kramářoví dra. Pergelta a tím mu poskytli příležitost, aby svou umírněnou řečí se představil sněmovně jako kandidát na místo, které se uprázdní odchodem ne- dotknutelného dra. Schreinera, téhož Schrei- nera, o němž je známo, že se před rokem bar. Bienerthovi sám vnutil za ministra kra- jana, ačkoli si Bienerth už dříve vyhlídí Pergelta. Vídeňská parlamentní mizerie ne byla na štěstí nikdy tak fádní, aby nepo skytla soupeřům z téhož politického tábora veselou příležitost, by jeden druhému nad- stavil v pravý čas nohu a urychlil- jeho pád To však jen mimochodem.
Němec Pergelt Schreiner Schrei Bienerth
6 article
V čem tedy vězí příčina, že Něme nebo nynější jejich vláda nerozehnala sně movnu hned po prvé schůzi? Nepochybu- jeme ani trochu, že bar. Bienerth s celou svou radou, až snad na Poláky, byl by s největší uchotou vyhověl přání německého tábora a vynesl z archivního prachu na denní světlo pověstný § 14, kdyby byl měl jistotu, že stojí za ním kromě Němců také Poláci Ale v polském kole obrací se v po sledních dvou nedělích vítr přese všechno popírání konservativných a národně-demokra tických listů, a tato změna polského větru schladila v čas příliš rozpálenou energi v německém táboře. Polské kolo mělo ve středu plenární schůzi. Zahájil ji předseda prof. Glabiňski referátem o své uklidňovací akci. V něm vy- pravoval, jak se snažil Slovanskou jednotu přiměti, aby se vzdala svých pilných návrhů a připustila rozpravu o zatímném rozpočtu slibuje jí, že dá hned na to podnět k vyjed návání, směřujícímu k tomu, aby také strany. zastoupené ve Slovanské jednotě mohly býti na základě vhodného pracovního progra mu pojaty do většiny, což by se ovšem dle usnesení Slovanské jednoty mohlo státi jen za současné změny kabinetu. Neboť — dodal prof. Glabiňski — poměry v parlamentě utvářily se nyní tak, že nemůže již býti řeči o parlamentní většině a parlamentním vyřízení lidových a státních potřeb, dokud strany, zastoupené ve Slovan- ské jednotě, nenáležejí k většině. Prof. Glabiňski za svého vyjednávání se prý přesvědčil, že stanovisko Slovanské jed- noty se změnilo příznivě a taková změna
Nout Bienerth Polák profesor Glabiňski Slovan
7 article
musí míti vliv také na chování polského kola. Slovanská jednota upustila od svého, pů- vodně čistě negativného stanoviska a pro- hlásila, že nemůže se sice spustiti ve vyjed- návání s vládou za nynějšího jejího složení. jest však ochotna spolupůsobiti při sněmov- ních pracích, když se vláda přiměřeně změní. aby svým složením poskytovala záruku, že bude stejně spravedliva ke všem národům tohoto státu. Po tomto prohlášení Slovanské jednoty prof. Glabiňski má za povinnost polského kola, aby upravilo most mezi německýma slovanským táborem a umožnilo tak silnou pracovní většinu sněmovní. Nutno vzíti do počtu fakt, že většina není dnes možna bez Němců, ani bez Slovanů; s tímto faktem musejí počítati zvláště Poláci, kteří hájí děl- nosti parlamentu, aby nedošlo na vládu para- grafu z nouze. Jest nyní na Němcích — skončil prof. Glabiňski — aby umožnili Slo- vanům návrat do většiny. Smiřovací akce polského kola má také své meze, vytýčené vědomím, že oba sporné tábory si upřímne přejí ozdravění parlamentních poměrů. Jak- mile by toto vědomí zmizelo, bylo by další prostředkování marno a polské kolo bylo by nuceno ponechati si na příště v politice úplně volnou ruku. To, co prof. Glebiňski ve svém referátě o německé neochotě k normálné parlamentn práci jen napověděl, dořekl ve svém reso- lučním návrhu posl. Stapiňski. Dle jeho ná- vrhu polské kolo má prohlásiti, že jest mu nemožno podporovati nadále nynější vládní většinu, protože v ní Slovanská jednota neni zastoupena a protože tato většina nestačí na vyřizování parlamentní práce. Polské kolo nemůže podporovati také vládu v nynějším nenormálném složení a uznává požadavek Čechů a Slovinců, aby byli ve vládě řádně zastoupeni. Změna ve vládě musí se státi v čas, aby se zabránilo § 14. nebo stavu mimozákonnému.
profesor Glabiňski Němec Polák St Glebiňski Čecho
8 article
Až do středy vláda i Němci byli pře- svědčeni, že mají v parlamentě spolu s Po- láky většinu. Tu jim sám prof. Glebiňski oznámil, že v parlamentě nijaké většiny už není, t. j. že vláda a její německý tábor setrvají-li v dosavadním odporu proti slovan- ským požadavkům, polské pomoci nadíti se již nemohou. Zdravě názory polských lidoveů. snažících se neustále o sblížení se Slovan- skou jednotou, dobývají si tedy půdy I mezi konservativnými Poláky, kteří se počínají konečně blížiti k tomu stanovisku, na kterém měli státi už dávno: ke stanovisku úplně nestrannému. Když už dle svého přesvědčení nemohou přejíti do tábora slovanského, ne- mají býti aspoň v ponižujících službách tábora německého. Ozvukem rozprav v polském kole byla již umírněná řeč dra. Pergella a ještě více dnešní řeč bar. Bienertha, věnovaná po vět- šině dru. Kramáři. Určitého bar. Bienerth mnoho ovšem nepověděl. Měl poučnou před nášku o tom, co je národní většina a men- šina, jak se většina může státi menšinou a naopak, jak jsou dva druhy menšin, jeden jaksi útočný, postupující, práva sobě dobý- vající, druhý ustupující, ale práva ješte držící. A tu prý je chyba, že v zákonech není dosud nijakého opatření, jak se má vláda chovati k menšinám toho neb onoho druhu.
Němec Glebiňski Polák Bienerth Slovan
9 article
Jest pro vládu bar. Bienertha už samo sebou zahanbující, že může přijíti v nesnáze. jak se zachovati k menšině jedné a druhé. poněvadž platná ústava nezná nijakých menšin prvého neb druhého řádu, nýbrž zná jen národnosti, které jsou dle zákona všechny a všude úplně rovnoprávny. Ale kdyby skutečně vláda byla v nesnázích, jak se chovati k menšinám různého druhu, měla by míti aspoň určitou normu, dle které by se řídila ve svém jednání k menšinám po- stupujícím a ustupujícím bez ohledu, k jaké národnosti patří. A v tom právě spočívá ne poctivost nynější vlády, že měří jinak men- šinám německým a jinak slovanským. C všechno činí vláda pro německou menšinu na Moravě, aby neztratila jediného místečka. které neprávem uchvátila za dob absolu- tismu na úkor české většiny a jak se chová k ustupující, jedva národně dýšící mensině slovinské v Korutanech, kde řádný občan už nesmí ve státní úřadovně v hlavním svém městě promluviti slovinsky bez nebez pečí, že se octne v šatlavě. Na tuto nepoctivou dvojí míru řádně bar. Bienerthovi posvítil ve své řeči dr.
Bienerth Morava Korutany
10 article
Kramář, který mu nesmlčel ani neústavního vtahování koruny do strannických zápasů na úkor utlačovaných slovanských národů. Fakta jež dr. Kramář uvedl ve své obžalobě, bar. Bienerth obešel opatrně mlčením, protože je vyvrátiti nemůže. Ale od své řeči v panské sněmovně přece šel do sebe. Uznává již, že velikost a síla Rakouska závisí od svorného spolupůsobení všech jeho částí a pro jevuje potěšení nad tím, že v řečech, pro mluvených ve sněmovně řečníky českými. ruskými, německými i sociálně-demokratickými vyznivá hlubší touha po chvilce klidu v ná- rodním boji, aby národové mohli pokojněj žíti vedle sebe. Předpokládáme, že bar. Bienerth také sám se připojuje k oněm rakouským politi- kům, kteří touží po chvilce klidu. Je-li tomu tak, může sám mnoho ke klidu přispěti. Nechať použije rady polského kola, vymůže si dovolení hr. Aehrenthala, a dá co nejdříve ze svého kabinetu výbost štváčům, kteří mín rakouských národů důsledně kazí.
doktor Kramář Bienerth Rakousko
11 title
Hlasování o pllných návrzích na ochranu menšln.
12 article
z Vidně, 25. listopadu
13 article
Zejtra odpoledne vykoná se hlasování o pil nosti návrhů na zákonnou ochranu národních monšin. Jsou to návrhy dra. Kramáře, dra. Kon- stantina Levického, dra. Eugena Levického poslance Seligera. K těm připojen bylstéž návrh dra. Pergelt, aby známé jazykové osnovy barona Bienertha v příčině království českého přikázaly se výboru, jemuž přikáží se ostatní pilné návrhy bez předohozího prvního čtoni, jakož aby výbor ten podal do 3 měsíců o nich referát. Podotýkáme, že když bar. Bienerth poprve jazykové osnovy své podal a tolikéž když je ob- novil po druhé a po třetí, poslanci češt protestovali u předsednictva proti přiká- zání jich výboru bez prvního čtení. Podle jedna cího řádu mohou býti vládní předlohy bez před- chozího 1. čtení výboru přikázány jenom, ne- ozve-li se proti tomu žádný odpor odnikud. Toto pravidlo jednacího řádu bylo vykonáváno dosu
Eugen Seliger Bienerth Kon
14 article
v ten rozum, že dostačil odpor jediného poslan ce, aby předlohy do výboru bez prvního čten se nedostaly Konstatujeme dále, že když pilným ná vrhem projednával se zatímní rozpočet jednou ale jen jednou, ve sněmovně bez jednání výboro vého, hned v prvním, druhém a třetím čtení, so ciální demokraté proti takovému postupu, který považovali nesrovnatelným s jednacím řádem protestovali posl. Seitzem a že tenkráte před- seda sněmovny, nynější ministr obchodu dr Weiskurchner, odtušil, že toto zkrácené řízen děje se jenom mimořádně a bez všelikého pre- judice pro budoucnost. A nyní k věci. Staly se za dnešn schůze pokusy způsobiti dohodu (?) v ter rozum, aby všech 5 návrhů, návrh dra. Pergelta v to čítaje (!), bylo přikázáno společ- nému výboru. To by značilo, že jazykové osnovy vládní pro království české dostaly by se do vý boru bez prvního čteni! Stala se vůbec před sednictvem chyba, že byl takový návrh, jako jest Pergeltův, připuštěn k jednání, jakkol přece jest zřejmo, že jednací řád nemůže být pilným návrhem ad hoc měněn, nehledě k tomu. že v posledním paragrafu jednacího řádu vý- slovně jest ustanoveno, že jednací řád vůbe ani jediným paragrafem nemůže býti měněn. anebo rušen postupem pilný m.
Seitz Weiskurchner seda sněmovna
15 article
Všechny strany zabývaly se odpoledne do pozdního večera otázkou, jak zachovati se ku podnětu, by všechny pilné návrhy jazykové je- diným společným hlasováním přiděleny byly je- dinému výboru společnému. Sociální demokraté jakkoli jsou vázáni podotčeným protestem Seitzo vým, nebyli by neochotni k tomu. Rozhodně zamítavě však vyslovili se poslanci čeští. Toli kéž Poláci nechtějí dáti souhlas. Projevili však úmysl hlasovati pro pilnost návrhu Kramářova jakkoli netajili, že mají proti němu námitky po vahy autonomistické, trvajíce na zásadě, že úpra va jazykových poměrů náleží do kompetenc sněmů zemských, nikoli do kompetonce říšské rady. Věci mají se nynítak, že buď při káží se společnému výboru ná v rh všechny anebo žádný. O 5. hod. večerní konala se společná schů- ze parlamentní komise Slovanské jednoty s par lamentní pisí kola polského, ve které vzata na přetřes lalo záležitost, k terá má z a j i st dosah veliký, nikoli pouze okamžitý a kon kretní. Slovanská jednota svolána jest ku po radě na zejtra dopoledne o 10. hod. Tam ro hodne se nejen postup Slovanské jednoty v télo věci, nýbrž také i jinsk.
Polák Kramářův
16 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 178.) Ve Vídni, 25. listopadu. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Udál se veliký skandál: Několik neděl již leží pilný návrh Kramářův na zákonnou ochranu národních menšin ve sněmovně, Od jeho podán byly potvrzeny protičeské osnovy jazykové, pre které vlastně byl podán, byli dr. Žáček a dr Bráf vypuzeni z kabinetu. Bylo v poslednieh dnech hlásáno a slibováno krajním odporem nejostřejší obstrukci. A co se stalo Včera odpoledne o 3. hod. byla zahájenn rozprava o pilnosti návrhu Kramářova, dne však o druhé hodině s poledn
Kramářův Žáček Bráf Vídeň poslanecký sněmovna
17 article
V drobném prodejis ranní číslo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za d h Ve ňliálkách na venkov ranní číslo . . . . . . . 10h . . . . . . . 6b večerní lnseráty plati se hotově napřed Předplaceni a inserty přijíma administrace v Marianské ul-, B. Tam nacházeji se též redakce, tiskárna a sxpedlne „Národních Listů Rukopisy se novracnjí
18 article
celou hodinu sháněli řečníka pro tute pilnost a nemohli najíti dlouho ni- koho, kdo by chtěl mluvitl Předseda sněmovny dr. Pattai sám stydě se debatu uzavřit, debatu, věnovanou kardináln otázce české, otázce národní a jazykové ! — Dr. Weidenhofíer jest vůdcem Němc dolnorakouských a vídeňských. Jako dr. Lueger. tak dr. Weidenhoffer, rozený v moravských Na- pajedlech r. 1874, úřadník c. k. postátněné se- verní dráhy, diktuje, že kdo přijde do Vídně, musí se státi renegálem a se poněmčiti. Tento doktor práv netituloval dnes Čechy vídeňské dolnorakouské jinak, nežli přivandrovalce, na- věda, že všechny nejvyšší tribunály vídeňské opětně rozhodly, že v příčině práva na školu obecnou a na vykonávání práv jazykových národních vůbec není žádného rozdílu mezi lidmi někde bydlícími 20 let a lidmi, bydlícím tam pouze rok nebo dva; prohlásil, že proti- české zákony jsou toliko splátkou a že Něm neustanou, dokud osnova Kolisko - Axmennov nestane se zákonem.
doktor Pattai Weidenhofíer Lueger Weidenhoffer Kolisko Axmennov Vídeň Čechy Německo
19 article
Posl. Choc posoudil všechny pilné návrhy se stanoviska kompetenčního a vyslovil svůj ná- zor v příčině účasti Čechů ve vládě, že nemůže státi se skutkem, dokud nebude provedena změ- na ústavy. Posl. Václav Kotlář ukázal několika ná- zornými doklady, že do jazykového sporu tohot státu zasahuje Německo netoliko na severu krá lovství českého, nýbrž také na jihu až v Terstu Posl. dr. Laginja jménem klubu slovin sko-chorvatského učinil prohlášení, že tento hl sovati bude pro pilnost všech návrhů. Soudíme že paušální projev ten nebyl Slovinci a Chorvaty náležitě uvážen, jinak by se zajisté nebyl stal. Očekáváme ostatně, že dají se zejtra ve Slovan- ské jednotě poučiti od Čechů, jaký jest dos ah návrhu Pergeltova, jaký jest dosah vládních předloh jazykových podle toho žo se zachovají. Schůze byla skončena dnes o 7. hod. ve- černí jednak proto, že sestoupily se četné nové výbory k ustavení, jinak prolože sešel se pol ský klub, aby rozhodl o své taktice další,
Posl Choc Čecho Václav kotlář doktor Laginja Chorvat Německo Terst Slovany polo ský klub
20 article
Po bezvýznamné řeči křesťanského soniála posl. Miklasa a řeči posl. Dněstrjanského, jen žádal zákonné úpravy jazykové otázky pro Rusy promluvil posl. Weidenholfer. Polemisovai s řečí dra. Kramáře a tvrdil, že demonstrace proti- české ve Vídni byly spontanními.(!) Protičeské zá- kony v alpských zemích mu nestačí. „Abychom ne- kyli vydáni v šane nějakým náhodnostem, výkladům říšského soudu atd., podáme znovu zákon K- lisko-Axmannův a usneseme se o něm. Posl. Němec zmiňuje se o demonstracích vídeň- ských, jež byly aranžovány a nabyly rázu dranco- vání. Vláda, když se udála první drancování, za- vřela první české školy, ovšem byl za t otevřen český kostel. Též čtyři národní ochranné zá- kony, které byly udělány právě v době demonstrac a na přímou radu vlády, jsou důkazem, ž byla souvislost mezi demonstraceml činností vlády. Sociálně demokratický manifest, ve kterém bylo zaujato stanovisko proti obstrukci, proti par. 14. pro dělnest parlamentu, byl konfiskován. U praž- slého místodržitelství byl zřízen zvláštní tiskový ka- binet. Starý par. 287. tr. zák. byl vykopán, organi- sace, trvající po desetiletí, byly pro tajné spolčování obžalovány. Připomíná zákazy schůzí na Kladně, rozpuštěn české crganisace v Linci a prohlašuje, že finančn ministr uvedl včera na omluvu, že jsou nevědom státní zástupcově. Nejneschopnější lidé posílají se do Prahy, aby nás po celém světě sesměšnili. Připo- míná boykotový výnos. Čeští dělníci jsou pro- pouštěni, jsou vypovídáni z bytů, protože jsou Če-
Kramář K lisko Axmannův Posl Němec Vídeň Kladno Linec Praha
21 title
FEUILLETON.
22 article Literatura.
Literatura. Nejnovější bilance směrů v ruské literatuře. Snad v málo kterém svělovém písemnictví vi- Bíme dnes takovou rozmanitost pracovních odstíno i směrových trakcí, jako v ruském, o němž a do nedávna nejen na dalekém evropském západě ale i u nás byl rozšířen předsudek, jakoby mimo realism nemělo jiných literárních neshod. Rea- lism jest, myslilo se v širších čtenářských kruzích. pokud se slovanskou belletristickou produkcí sou- stavněji vůbec zabývají, jediným řečištěm, v němž plyne novodobý vývoj krásné prósy ruské. Jím po- prvé vstoupila ruská belletrie na světový knižní trh a on to byl, jemuž Rusové děkují za své velké lite- rární úspěchy v cizině. Ovšem realism v známém ruském vymezení a naprosto různý od francouz- ského, anglického nebo našeho. Realism Gogolův,
Bím Rus Gogolův Reo
23 article
Dostojevského, Tolstého, Turgeněvův a Čechova. Po- dnes sice tento nejproslulejší proud ruského literár- ního tvoření vykazuje řadu oddaných pěstitelůi programových stoupenců, ale vleče se celkem le- nivě a skoro bez života, bez chuti i čilejšího zájmu A není, jako nikdy před tím nebyl, útvarem jedno- litým, ani vnitřně uceleným. Naopak, jsou v něm zcela dobře znatelny (vedle několika drobnějších směrových nuancí) dvě hlavní velké skupiny. K nim patří zejména Korolenko, Čirikov, Jakubo- vič a pod,, i nejnovější realisti-individualisté: Ku- prin, Areybašev, Kaměnský. Soustřeďuje se tedy posud na Rusi dost zájmu, pracovní energie a literárních jmen kol renomovaného programu rea- listického, ale všech tvůrčích rozběhů a uměleckých snah domácích naprosto už neabsorbuje. A lze-li teď v Rusku mluvit o překonání dekadentismu, je- vícím se ostatně i všude jinde, nutno hned také uvědomit si, že ani realism už není ústředním re- presentantem ruského belletristického chtění. Vedle nich obou jest tu serie táborů i škol, kol nichž se kupí většína nyní nejpopulárnějších autorů ruských a z nichž každá zase má několik podřadných od- větví.
Dostojevský Tolstý Turgeněvův Čechův Korolenko Čirikov Jakubo Kaměnský Rusko
24 article
Moderním písemnictvím ruským jako dlouhý a široc rozvlněný stín přešel Čechov se svým typickým úsměvem smutné i měkké ironie, se svou známou tesknotou turgeněvsky „zbylečných lidí“a ve svém uznaném představitelství přechodné epoky. V dobrodružných osudech a nevykrystalisovaných kolísavých povahách bosáků Gorkého slavil své dobové z mrivých vstání barevný romanti sm jenž vyvstal a jevil se jako živá reakce vůči nechut- ně se roztahující šedi pověstného ruského měšťan- ství. Téměř současně bujným květem vyhnal ruský socialism, jehož vznik datuje se od let devade- sátých (v minulém věku) a jenž brzo nabyl silně jednostranné i úzké povahy. A jak se ty všecky odstiny i programy navzájem prostupovaly a potí- raly, jeví se nám jejich vzájemné působení i vnitřn poměr tak: oproti sociálnímu altruismu stojí zde morální zlhostejnění a čistý estetism. Mir iskus- stva sdružuje v legiích svých vyznavačů literály kteří vší svou tvorbou i snahou jsou ochotni při- sahat na prapor čistého umění. Z citového i dealis- mu a krajního individualismu vyrůstají exi- stenční podmínky pro literární dílo Hippia, Me- režkovského, Miňského i Brinsova
Čechov Gorký Hippius Irežkovský
25 article
Ráz jejich tvorby jest karakterisován patrným sklo- nem k abstraktivnosti i reflexivnosti, což ji zas ovšem nápadně odlišuje na pozadí okolního realis- mu. Znova uplatňuje se tu ona stará a na Rusi nečetná škola básníků pour 1' artistických, kteří vyšedše od metafysické filosofie heglovské a nasy ceni oblíbeným tehdy hnutím esteticky idealistním, přestali ve svých literárních dílech reagovat na ná- ladu dne a vyjadřovat pověstné ruské hoře (jako jeho hlavní i nejnadanější tlumočník proslul kdysi Někrasov). Vady i slabosti této spisovatelské sku- piny: nedostatek barvitosti a národně životných mo- tivů. Proto bylo dvojnásob dobře a pro vývoj ru- ského písemnictví zdrávo, že se vedle těchto vlivů záhy začal uplatňovat vliv jiný, jednostrannost jejich trochu paralelysující a vrozenému směru ruské po- vahy mnohem bližší, vliv Dostojevského
Někrasov Dostojevský Rus
26 article
Vlad. Solovjeva. Tito dva vůdčí hlasatel ruského poznání, ruského altruismu a ruského hle- dání náboženského byli to, kteří ve vypráhlý úhor dekadeníských duší, zmučených samotou, unave- ných bezcílným pilováním forem a neuklidněných výstřelky individualistické horečky, vnesli hrst no- vých nadějí. Naděje ty projevily se především v svě- že probuzené touze po pravdě, po hledání pravdya po slově náboženském. Odtud dekadentism ruský se rozdvojuje a plyne současně dvěma řečišti jednak do přizpůsobeného markismu, jednak do no- vého proudu obrozeně náboženského. Dřívější lhostejnost v otázkách politických i společenských ustupuje sociálnímu soucítění, které se zas proje- vuje zvláště sympatisováním s akcí osvobozovací, emancipační a s hlasy, volajícími po volnosti. Tím se literární umění opět přibližuje životu. Jest t zcela jasně patrno na všech předních zástupcích těchto směrů. Tak hned Merežkovskij, který kdyst připojoval se k nejzjevnější reakci, zabývá se pro- rockými sny o ruské revoluci. Ovšem — a nutno to s důrazem vyznačit — přichází-li v tomto důležitém obratu k slovu starý a jen na chvíli kdysi opuštěný směr ruské lilerán
Vlad Solovjev Merežkovský
27 article
tvorby i myšlení ruského vůbec, nepřichází nezmě- něn. Naopak, zřetelně vidíte na jeho nové podobě stopy vnitřního procesu i vývojových stadií. Při způsobil se prostě změněným požadavkům doby A hlavním reformátorem na tomto poli byl Konst Balmont. Maje v sobě jistě prvky dekadentismu jsa nasáklý zálibou v ryzím estetismu, vyznávaje všude credo poctivě myšleného individualismu zásoben množstvím zážitků intelektuálných, dává n sebe bezprostředně a skoro bezstarostně působit svč- tu, přírodě i životu, ne však v jejich ojedinělých rozstřiklých prveích, nýbrž spíše v jakési „synies jejich abstraktních složek“ Pak je to dekadentism, který při všech svých výstřelcích jedno dobré přinesl ruské literatuře (jak každé jiné): vysvobodil ji z pout studeného socia- lismu, ukázal jí na velká, skrytá tajemství života a upozornil na jsoucnost nekonečna, všehomíra V něm velký čin vykonal Andrejev tím, že o kresby mravů i obyčejů lokálních vrátil se k ře- šení otázek všelidských, záhad kosmických a pro- blémů všeobecně platných.
Balmont Andrejev
28 article
Současně se snahou uvolnit člověka jako jednot- ku empirickou rostla touha osvobodit ho také po stránce metafysické. V důsledcích léto intensivně cítěné touhy probudilo se hnutí nábožensko- mystické, které skoro vždy jde ruku v ruce s he- sly emancipačními. Novými inspirátory této mysti- cky náboženské nálady v Rusku byli staří mistř Dostojevský a Solovjev, z jejichž učení názorů vzešly na dnešní Rusi hned dva proudy novodoběho mysticismu: novokřesťanství mystický anarchism. Představiteli proudu prvního jsou zvláště Merežkovskij a Hip- pius. Hlas vnitřní pravdy přehlušil v nich záchvaty a obliby dekadentské. Uznávají potřebu vývojového procesu, a kdežto historické křesťanství odvrhlo kdysi výtěžky kultury, novokřesťané chtějí sloučio kulturu s věrou, hellenism s učením Kristovým uznávají individuálnost za věc božskou, nesmrtelnou Není to snaha zcela nová, původní, ale na Rusi má dnes novou formu. Vedle básníka Ivanova mystiky a opravdovými symbolisty jsou poetové Alex. Blok i Teodo Sologub. U prvního jeví se to tesknotou po ide- álu, u druhého zavrhováním světa a touhou po zni- čení sama sebe. Sologubovi protilehlý je Boris Zajcev, nejjasnější z nynějších prosaiků ruských Sologub odmílá svět. Zajcev ho přijímá. Odtud ne- uspokojenost u jednoho a životná radost u druhého S tímto zradostněním životního názoru souvisí také nově nalezený sklon k směru národně lidovému majícímu jít ve šlépějích bývalých slavjanofil Ten však je dosud v začátcích. Tak se v hlavních bodech jeví bilance směro i odsťinů v novém ruském písemníctví, díváme-l se na ně shora, jaksi s ptačí perspektivy, —al—
Dostojevský Solovjev Merežkovský Kristův Ivanov Blok Teodo Sologub Zajcev Sologub Rusko Rus Alex
29 article Naše knih y
Naše knih y * Sebrané spisy Frant. Heritesa IV. „Malo městské povídky II.“ Nakladatel J. Otto v Pra ze, 1909. Více než dvacet let minulo od doby, v níž tvo- řeny byly tyto tři rozsáhlé maloměslské povídky které vyplňují nový svazek sebraných spisů p. F t Heritesa. Období to, v němž písemnictví naše pro- dělalo nejen značný počet přerodných změn, ale i ro zepjalo se do šíře i hloubi. Značný počet knižních prací, charakterisujících převodné tyto snahy, po- zbylo svého významu, ba namnoze i práva k literár nímu životu a pouze knihy s pečetí ryzího umění jež nedbalo hesel mody ani stran a cílevědomě ubí ralo se za svými vysokými metami, také dnes vy- kazují stejnou životní schopnost jako před lety. „Maloměstské povídky“ p. Herites jsou z takových prací, jichž lesk ni opravdovost ne podlehly ničivému úsilí proměnlivého vkusu lite rárního. Široké vrstvy čtenářské stále jim zachovávaj svoji neztenčenou přízeň, neboť obraz všedního ži vota, v nich rýsovaný, zůstává povždy blízký jejich srdcím i jejich knižní vybíravosti. Takový těžce osudem stíhaný úřadník Skřivá nek v povídce „Bez chleba“, či pražské siroty z povídky „Příslušníci“ i v dnešní době získá- vají zájem seucitné obce čtenářské, stejně jako hrba- tý Kazimír, jehož touhu, útrapy i vítězství s tak své- ráznou jistotou líčí p. Herites v závěrečné povídce „Poslední“ Jako v prvém svazku maloměstských povídek i zde v druhém autor neklade tak důrazu na děj jako na ostrou kresbu detailů, v níž je p. Herites ostatně uznaným mistrem A jako tam, i zde vítězí zvláštním smyslem vyrovnávacím, kterým srovnává tragické konflikty v dějišti svých prací i vroucím soucitem, s nímž zce- luje všechny ty životní boje smírnou aureolou zá
František Otta Herites Kazimír Mala městský povídka II
30 article
Vk věrečnou. V. Martínek. Cesty. Fragmenty o světle i por ižení. Verše 1905—1909. Odměněno z fondu Julia Zeyera při České aka- demii. Knihtiskárna Ot. Janáčka, nakladatelství Praze. 1909. Mezi knihami mladých autorů, kteří teprve hle- dají, voli a razí cesty nezkušenému svému umění zřídka kdy setkáváme se s publikací, jejíž posilivní hodnota umělecká tak je na prvy pohled patrna, jako v knížečce p. V. Martínka, Moravana rodem, který již svým překladem Lenauovy básně „Savonarola“ (ve Světové knihovně) i populární brožurkou o Petru Bezručovi příznivě uvedl se na kluzké parkety li- terárni. Dnes již pohybuje se po nich p. Martínek skoro s jistotou, všude uplatňuje syoji osobivost i ukazuj svérázný tón své poesie, jež nestavěna na vratkých základech obvyklé sladkodeché erotiky, také pro bu- doucnost básníkovu není bez potěšitelných slibů.
V Martínek Zeyer Otakar Janáček Moravan rod Lenauův Savonarola Bezruč Martínek nakladatelství Praga
31 article
Pokud vím i seznal jsem z četby nové knihy p. Martínkovy, snažil se autor vyznačiti vnitřním je- jím zkloubením myšlenkový vývoj češství a charak- terisovat jednotlivé ideové proudy v našich dějinách i za dob přítomných. Při těchto ne právě snadných cílech pokusil se p. Martínek zachytiti všechny tr složky, z nichž se náš život skládá: náboženskou. národnostní i sociální (tuto zejména v básní „Cho dramatu“), při čemž ovšem pečlivě dbal zejména vě- rohodnosti pramenů, takže některé básně jeví se nám téměř jako autentické doklady dějinné. (Tak báseň „List“ je parafrasí Husových listů, „Před bouří“ pře- básněním vášnivých traktátů náboženských z roku 1420 atd.). Celá kniha prosycena je žhavou zaujatostí básníkovou k české historii a my jsme mu svrcho- vaně vděčni, že pokusil se o to se zdarem. upozor- niti generaci, jíž sám náleží, na literární snahy rázu ušlechtilejšího a významu pronikavějšího, než jakým jsou často básnické debutty naší literární mládeže. namnoze nezdravě a což zdůrazňuji, ponejvíce tak
Martínkův Martínek Husův
32 article
Vkl, nečesky smýšlející a pracující. * Dr. Jan Hejčl: Do města Davidova z měst Eliščina. Řada vzpomínek cestopisných, biblických historických. I. Hradec Králové, 1909. Bohdan Me- lichar Spisovatel, povoláním svým profesor theologle, rozmnožil nevelikou posud družinu českých staro orientalistů, kteří obírají se studiem jazykův a mi- nulostí starých národů východních na základě mo- numentálných pramenů. Proto se zájmem bral jsem do ruky nejnovější jeho cestopis, který již v nadpisu sliboval odborný požitek. Spisovatel líčí svým způ- sobem cestu, již „z města Eliščina“ nad soutokem Labe a Orlice Egyptem a podél syrského pobřeží vy- konal do Jerusaléma. Cesta sama v tomto rozsahu není již zvláštností, ale způsob, jehož prof. Hejčl při líčení svém užívá, činí ji zajímavou. Spisovatel totiž, obratným jsa stylistou, místy i poeticky na- laděným, ku poutavým popisům Alexandrie, Béruta. ústí P'sí řeky, Jaffy a Jerusaléma, v nichž všímá s všeho, co zajímati může syna XX. st., vyzbrojeného starcorientálskou erudicí a oděného řízou kněžskou, přidává zajímavé dialogy se svými souputníky a po- kouší se buď řešiti problémy biblické a staroorintál- ské archaeologie, buď připoutati na základě autopsie starobylé reminiscence k moderním poměrům míst- ním. Tak na př. vsunuje do svého cestopisu pěknou stať o klínopisích amarnských a jejich epochálním významu, projevuje při tom i své osobní názoryo jednotlivých otázkách. Jest to zdárný pokus, popula- risovati výsledky bádání staroorientálského v ja zyku českém. O stanovisku, jež prof. Hejčl zaujímá k methodám bádání biblického, nehodlám na tomto místě sa rozepisovati; stačíť poukázati na program
doktor Hejčl Davidov Eliščin Hradec Králové Labe Egypt Jeruzalém Alexandrie Jaffa Bohdan I