Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY

3

26. listopadu 1909. Číslo 326.

4 article

sHy, Jisté depufaci odpověděl ministr vnitra, že lo nespadá pod zákaz boykotul Vláda prohlašuje, že si přeje pokojné rozřešení plázky národní, Nechce prý nikomu ublížiti. Činy vlády mluví však zcela jinou řečí. Sociální demo- kratě chtějí rozřešení otázky národnostní, protože jím v tom spočívá rozřešení otázky sociální. Poku není rozřešena otázka národnostní, není v Rakousku pokroku ani sociálního, ani kulturního. Radikálnímu chauvinismu není žádný prostředek příliš špatný. Vlády nejsou zkoumány co do svých schopností, ny brž co do své národní příslušnosti „Což není divu“, praví řečník. „sedí-li na m nisterské lavici, kde je původ toho chauvinismu, chlap tak ničemný, jako je dr. Schreiner kterým Němci sami opovrhují, kterého však drží. Rekousko nemůže býti zachováno jako stát ně mecký a ostatní národy nemohou býti Němcům pod- řízeny, neboť jestliže se národ tak daleko vyvinul. ke vede vlastní kulturní život, přestává všeliké po- ručníko vání. Radikální české strany prohlašují, že Rakousko musí býti roztříštěno a že jenom z trosek Rakouska může povstati česká svoboda. Soudí, že revolucí do- budou snad českého státního práva, což by se jim však sotva podařilo. Moderní stát může býti jen stá- tem lidovým, jenž musí míti parlament a ústavu. Rakouský pařlament jest jediným místem, kde češt dělníci mají stejné politické právo. Kdyby však so- ciální demokraté pomáhali parlament rozbíti, byl by dělníci politicky úplně bezprávni. Nánodního míru dá se dosíci jen vybudováním demokracie, pročež třeba přikročiti ku pronikavé re- formě ústavy. Těž otázka menšinových škol mus býti přesně rozřešena rámcovým zákonem pro ce- lou říšl.

Pok Schreiner Němec Rakousko

5 article

Místopředseda ryt. Starzynski volá ku po- řádku posl. Němce, poněvadž ve své řečí užil urážli vého výroku o členu vlády. Posl. Lanu praví: Jazykové předlohy min. Bie- nerthova měly býti základem porady mezi Němci a Čechy. Prospěch by byl jen na straně Čechů. (Od- por u českých poslanců.) Rakouský parlament nesmí dělati jazykovým sporem zeď vládě uherské. Posl. Kurilovič prohlašuje, že Bienerthova vláda která se řídí pouze vůlí Němců, není způsebilá řešiti jazykovou otázku. Promlouvá pak o jazykové otázce v Haliči a žádá rovnoprávnost pro maloruskou řeč. — Posl. Urössl polemisoval s posl. Kramářem prohlásil, pe Češi jednají bezprávně s Němei (D) na př. v Plzni a v Praze; tam jsou Němci utlačování jako všude, kde Češi mají většinu. Není lepšího pro- středku odstraniti národní spor, než národnostní o- hraničení. Ani kousek německé země nesmí býti ztracen. Co předci Němců dobyli, to musí potomei zachovati neztenčeně dětem. Posl. Grafenauez stěžuje si do odstrkování Slo vinců v Korutanech. Vášeň Němců a liknavost vlády mají vinu na tom, že se národnostní otázka neřeší V Rakousku se vládne proti Slovanům. Horlí proii starostovi celoveckému, jenž dal zatknouti lid žádající slovinsky o jízdní lístky. Posl. Nagele: Lidi, kteří dělali kravaly! Posl. Buřival: V Šumperku netropili cestujíc žádné výtržnosti a byli zavřeni. Němci jsou všud stejní! Posl. Grafenauer prohlašuje konečně, že Unes není mír Slovincům v Koruta- nech přijatelným, poněvadž se jim ničeh nedává.

Němec Posl Čecho Bienerthův Kramář Čech Slovan Nagel Buřival Grafenauer Slovinec Lana Halič Praha Korutany Rakousko Šumperk

6 article

Posl. Chos prohlašuje, že při pilných návrzích posl. dra. Kramáře a Seligera sledují některé sně- movní strany jiný účel, totiž odložení jazyko- vé otázky přikázáním výboru. Ruský pil- ný návrh postrádá samosprávného podkladu, pročel jej jeho strana přijmouti nemůže. Pilný návrh Kra- mářův má centralistický směr a dřívější česká dele- gace byla by jej rozhodně zde nepodala. Jeho strana by byla radši, kdyby tento návrh byl podán v zem- ském sněmu. K pilnému návrhu Pergeltovu prohlašuje řečník Ze přikázání jazykových předloh vládních výboru. je nepřijatelné pro jeho stranu V polemice proti včerejší řeči dra. Pergelta pra- vil řečník, že je veliký rozdíl mezi krajskými vládami za vlády Poděbrada a krajským zřízením. navrženým vládou. Němcům jedná se při za- vedení krajského zřízení pouze o to. aby instančním pořadem odstranili zemskou vládu. Řečník připouští, že nynější správa zemská je špatná. Vinou jsou však němečtn úřadníci v čele různých správních resortů. Ozna- čení, kterého použil posl. dr. Pergelt království če- ského za největší provincii na světě, musí vésti pou- ze k přesvědčení, že tak veliká země má míti také právo na vlastní státní samosprávu. Ve své další řeči pojednával řečník o stanovisku své strany k otázce menšinové a prohlašuje, že ja- kákoli ochrana menšin může poříditi se pour na základě XIX. čl. st. zákl. zák Kdyby rovnoprávnost, kterů v tomto článku je zaručena všem národním kmenům, byla také zavedena, nebylo by žádné menšinově otázky. Bohužel! bylo v poslední době viděti, že do- savadní zápas mezi federalismem a centralismem francouzské biblické školy v Jerusalémě, která sic řízena jest mnichy, ale ponechává Irekventantům svým volnost vědeckého stanoviska. Kniha p. Hej člova zamlouvá se i vkusnou vnější úpravou Dr. J. V. Prášek.

Posl Kramář Seliger Němec doktor Pergelt J V Prášek Jeruzalém

8 article

* „Zlaté Prahy“ letošní ročník zahájen byl svr chovaně poutavou románovou episodou „Antonír Vondrejc u paní Šády“ od K. M. Čapka Kálalovym románkem „Nevěsta z Tater“, čer- paným z ovzduší styků česke-slovenských. Pokračo- vání obou těchto významných prací přináší poslední číslo „Zlaté Prahy“, v němž je též ukončena zají- mavá prósa F. V. Krejčího „Nový básník“. Čásť obra- zova přináší ukázku z pařížského „Salonu“ F. A Deschovo „Děvčátko v krinolině“ a práce našich výtvarníků L. Vacátka a A. Kalvody. Čásť časová přináší hojnost obrázků posledních zajímavých udá- losti a poutavé zprávy z kruhů divadelních, spole- čenských a uměleckých. Redaktorem je Vincene Čer- vinka, čásť obrazovou řídí Viktor Olíva. Ukázková čísla posílá administrace zdarma. * Nákladem F. Topiče v Praze vyšlo tento tý- den: Sebraných spisů Svat. Čecha seš. 43. a Sebraných spisů Ignáta Herrmanna seš. 107. Sebrané spisy Jana Nerudyv prvé řadě dospěly k sešitu 52. a Topičova Sbor- níku vybrané četny vyšel svaz. 29.

Šáda Čapek Kálalův F V Krejčí Deschův L Vacátko A Kalvoda Olív Čecho Herrmann Nerudyv Topičův Praha Tatry Antonír Vondrejc

9 article

Obrázkový časopis „Světozor“ v právě vy- šlém 7. čísla přináší vyoprazení nových zimních damských mod pařížských a 45 poutavých obrázků a fotografií časových. „Světozor“ vychází týdně v seřitech po 30 hal. za redakce Aug. Eug. Mužíku nákladem J. Otty v Praze. „O upravovacích plánech větších měst“. Píše Ladislav Kubík, geom. a inž. v Praze. Zvláštní otisk z „Technického Obzoru“ r. 1909. Tiskem „Politiky“ závodu tiskařského a vydavatelského. „Lo paysan tchěque“ Bohéme — Moravie — Silesie. Costumes et Broderies par Renáta Tyršová e Henri Hantich. Prěface par Camille Mauclair. Praha. Knihkupectví P. Topič. Věstník České akademie císaře Franliška Je- safa pro vědy, slovesnost a umění. Rediguje dr. Bol Raýman. Ročník XVIII. Čís. 7 Nákladem „Volně myšlenky“ v Praze „O moderním názoru životním.“ Napsal MUDn Rich. Adamík.

Aug Mužík J Ott Kubík Ing Tyršová Hantich Mauclair Franliška doktor Bol Raýman MUDn Adamík Praha Světozor Moravia Silesia Český akademie technický obzor “ r

10 article * „Klerikalism po stránce hospodářské.“ Podáv

* „Klerikalism po stránce hospodářské.“ Podáv Theodor Ostrý. „Pohřeb ohněm nabo hnitím?“ Námitky a dů- vody pro i proti. Napsal Karel Pelant. „Dějiny kiíže.“ Napsal Andrej Niemoje wski 90 vyobrazentmi. „Základ blahobylu.“ Přednáška, kferou u příle- Htosti 40. výročí rak. školských zákonů na schůz Velně myšlenky v Praze v květnu r. 1909 přednes Karel P'elant

Theodor Pelant Andrej Niemoj Praha

11 article

vstoupil do nového stadla. Má býti fotiž cenfralis- mem ještě doplněna germanisace ústředních úřadů Řečník prchlásil, že nesouhlasí se stanoviskem dra Kramáře; čeští politikové musí konečně jednou pře- stati s tím, že v hovoru s ministry mluví jinak, než doma. Sankcionování ochranných zákonů vysvětluje nesprávným informováním koruny, při čemž poznamenává, že koruna a následník trůnu jsou jednostranně informováni, kdežto ohledně po- měrů v Uhrách jsou dotazováni zástupcové všech politických tamějších stran a zejména také stran občanských. Ve včerejší řeči dra. Kramáře pohře- šoval prohlášení, za jakých záruk jsou s to čeští poslanci zúčastniti se případně koaliční vlády. Stra- na řečníkova rozumí změnou soustavy především změnu centralistické ústavy v každém směru, změ- nu čl. XI. st. zákl. zákona o kompetenci, zmoder- nisování ústavy království českého a konečně od- stranění § 14. Pokud tyto požadavky nebudou splně- ny, řečník radí, aby obstrukční zbraň nedá- vala se z ruky, při čemž prohlašuje, že při projedná- vaných pilných návrzích jedná se skutečně o ob- strukci. (Hlučná pochvala stoupenců řečníkovy strany.) Posl. V. Kotláž používá českého jazyka, ab desavouoval včerejší tvrzení Pergeltovo. Česká řeč posl. Choce měla mnoho posluchačů, což je zjevným důkazem, že slovanským řečem je rozuměti tak do- bře jako německým. Pokračuje německy, řečník chce dokázati, že snahy a jednání zejnéna Němců v Če chách vždy zřejměji k tomu směřují aby se spojili s Německem ve státní celek.

Kramář Posl Choc Němec Uhry Stra Německo doktor Kramář

13 article

Ve všeněmeckém svazu v Německu jsou sdru ženy vedle četných místních skupin v německé říši také skupiny z Rakouska a jeho valných hroma účastní se rakouské ochranné spolky, které ve sku- tečnosti jsou spolky bojovnými. Předseda německé národní rady dr. Titta, který celou politiku a směr vlády řídí, je ve stálém spojení s tímto svazem a jest jím také finaněně podporován. Celá činnost tohoto svazu směřuje k tomu, aby hranice německého státu byly rozšířeny tak daleko, až kam sahá německá řeč. Ona území, která se staví proti této snaze, musí býti germanisována Dr. Pergelt mluvil včera jako anděl míru. Kdo nezná poměry v Čechách, mohl by mystiti, že Němei nechtějí Čechům ničeho vzíti. Řečník kritisuje čin- nost dra. Titty. Jedná-li se o jejich vlastní přísluš- níky, vyžadují Něnci veškeré možné ohledy. Všude chtějí míti školy, také tam, kde pouze několik Něm- ců bydli, aby mohli vychovávatí školní dítky v jich mateřské řeči. Pouze ve hlavním městě této říše nelze prosaditi tuto zásadu. Vůči polskému lidu není chování se Němců jiné a také ve Štyrskua Korutanech vedou týž boj proti Slovincům. Nejde jim o spravedlivé vyrovnání, nýbrž o nadvládu a to lzd také vycítiti z dnešních slov posl. Weidenhofera Němci chtějí zůstati nárudem vládnoucím. Ostatní národové smějí míti pouze podřízenou roli. V Híši kde Slované tvoří obrovskou většinu vůči Němcům český národ nemůže být již potlačován. (Hlučná po- chvala Čechů.) V této říši nelze vládnouti bez českého národa, ani proti němu a kdo s tím počítá, přepočítá se. (Hlučná pochvala a po- Ulesk Čechů; lečníku blahopřejl.)

doktor Titt Pergelt Němei Čecho Něnec Němec Slovan Německo Rakousko Čechy Korutany německý národní rada

14 article

Posl. Laginja činí jménem svazu Jihoslovan foto prohlášení: Se stanoviska naší strany mu- síme hluboce litovati, že až do včerejška tolik dnů minulo, aniž by se konaly plenární schůze. Mobl jsme klidně a ve vší vážnosti projednati byť i n všechny, aspoň většinu podaných pilných návrhů jichž věcnost a pilnost nedá se zneuznati Věrni stanovisku, které jsme hned zaujali při svém vstupu do Slovanské jednoty, vynasnažíme se přispěti, aby za přijatelných podkladů byla zacho- vána a podperována činnost parlamen- tu. Aniž bych se pustil do neužitečné polemiky s různými řečníky protivných stran, prohlašuji, že budeme hlasovati pro pilnost veškerých projedná- vaných návrhů. (Pochvala.) Posl. dr. Roller vyslovuje svoje uspokojení, že Čechové, kleři jinak jsou výslovení autonomistě a federalistě, jednají o jazykové otázce v říšské radě a doufá nyní, že setrvají nyní na této nastoupené cestě. Kdyby Čechové chtěli přikázati školství kra- jům, předešlo by se četným sporům. Zároveň také financování školství by se tím podstatně ulehčilo. V menšinovém školství byl utvořen judikaturou správního soudu zcela neudržitelný stav. Uspořádání poměrů není možně jinak, než dohodou národních stanovisek. Každý národ má si platiti sám své školy (Souhlas v levo.) Němci chtějí vládnouti ve svých vlastních územích a přejí si, aby nebyla pořájána umělá národnostní štvanice. At Čechové nečiní usne- sení, v nichž se praví, že Němci nemají žádného vyhraněného smyslu pro vlast, ať považují Němce za domorodce a konečně pochopí, že Němci stojí na místě, které jim bylo svěleno dějinami a národem a které budou hájiti do poslední krůpěje krve. (Hluč- ná pochvala a pollesk na levici.) Jednání přerušuje se.

Posl Jihoslovan doktor Roller Čecho Němec dohoda národní stanovisko

15 article

Posl. dr. Diamand tázal se předsedy, chce-l ve smyslu výborového usnesení vyzvati ministra financí, ahy předložil sněmovně petrolejní zákon? Posl. Buříval upozorňoval předsedu, že česká severní dráha byla již 15. t. m. fakticky převzat do státní správy, personál však ne, takže dnes nemí vůbec žádného pána. Personál hrozí pasivní resi- stencí. Se zřetelem na její velké škodné následky táže se řečník, ehce-li předseda urgovat odpově na jeho včerejší dotaz? Předseda dr. Pattai trvá na slanovisku jed- nacího řádu, aby dotyčné dotazy byly podány pří- slušnému ministerstvu, jež je s to informovati se a dát odpověď. (Výkřiky.) Dává poslanecké sně- movně na ruku, aby rychlým návratem k řádnému jednání byl dán projevům a dotazům větší důraz. Konec schůze v 7 hod. 15 min., příští bud zejhra dopoledne. Došlé spisy Posl. Neumann podal návrhí na přijímán absolventů průmyslových škol do služeb státní drá- hy na místa úřadnická, kde má se jim vyhradit přednost vůčí certifikatistům, a posl. Niedris a sp. návrh na změnu zákona z r. 1868 o výslužněm ministrů. Posl. dr. Lecher a spol. podali dotaz, je-l vláda ochotna v čas vypověděti smlouvu mincovn a valutovou s Uhrami ze dne 2. srpna 18927 Posl. Smrček a sp. podali dotaz po nedostat- ku levantských tolarů a poškození, které tím způ- sobeno bylo rakouskému obchodu v Orientě.

Posl doktor Diamand Buříval Pattai Neumann Lecher Uhry Orient

16 article Anglický boj ústavní.

Anglický boj ústavní. (Třetí den dobaty rozpočto v é.) K druhě schůzi rozpočtové debaty v horn sněmovně dodati dlužnu ještě, že lord kanelén nejrozhodnějším tonem připomenul lordům, jak velkého se chtějí dopustiti bezpráví tím, že ná- rodu 42 milionů chce 600 Iordů vnutiti kontrolu o daních, jež tento národ musí nésti. Na tento útok je jediná odpověď: změ n ústavy, která pro přísti doby zabrání po- dobné zasahování do práv dolní sněmovny. Debata bude trvati až do pátku. Jako další řečníci jsou ohlášeni: lord Milner, bý- valý vrchní komisař v jižní Africe za burské války a lord Rotschild, jenž pudal známou petici obchodníků londýnských proti rozpočtu. Dalšími řečníky třetího dne jmenují s lord Curzon, bývalý indický místokrál a earl Cawdor, bývalý konservativní ministr námok- nietva. Jménem vlády odpoví lord Crewe Diskuse horní sněmovny ve stavu věci nic ne- změnila, nejméně účinkovala řeč Lansdownova. Tento rečník odvolával se na liberální peery lorda Ripona a lorda Spencera, kteři uznali prý, že horní sněmovna může rozpočet zamítnout. Ale to ie pouze částečně pravdivé. neboť zmínění lordi přimlouvali se pouze o právo důkladné diskuse o rozpočtu. Lord Ripon uvedl, že když peerové nemohou rozpočet změniti a nechtějí použiti svého práva jej zamítnouti, ať mohou aspoň projednati roz- počet. Ministr, který tohdy rozpočet chtěl zu každou cenu prosaditi, nebyl nikdo jiný, nežli nejvyšší vůdce protirozpočtové oposice lor Lansdowne. Podle nejnovější zprávy londýnské z úřad- ních kruhů bude debata v horní sněmovně trvati ještě týden, tak že khlasování dojde stěž! před 30. t. m. Peerové hodlají se c nejhojněji vystřidati v rozpravé, každý má touhu promluviti do významného rokování.

Milner Rotschild Curzon Crew Ripon Spencer Peer Afrika dolní sněmovna horní sněmovna Iord

17 article

Prvním řečníkem třetiho dne debaty byl lord Salisbury, který ve své filipice proti rozpočtu nepřišel na žádný nový nápad, ž na to, že požadoval, aby lidé nebyli zdanění dle svých příjmů, ale dle svých vydání. Arcibiskup z Canterbury jměnem četných nepřítom ných prelátů prohlásil, že členové episkopátu nebudou blasovati, poněvadž se jedná o věc čistě strannického konfliktu. Významnější řeč pronesí lord Rose- bery. Tento vlivný politik nejvíce působil na oposiční mínění horní sněmovny proti rozpočtu, prohlásil za všeobecného pohnufi posluchačů, ž kdysi jako representant nejvyššího úřadu ko- runy pronasl o horní sněmovně a jejím poměru k finančnímu zákonodárství názory, jež mu pře- kážeji, aby teď hlasoval pro Lans downův návrh, ano, že nemůže pronést ani příznivý soud o jeho nynější politice. Rose- bery připojil, že je základní zásada, vzniklá z trpkých zkušeností, že representace musí jíti se zdaněním. Nedbání této zásady připravil Anglii o Ameriku. Uznává, že rozpočet hroz otrávíti národní hospodářské pra- meny, ale rozpočet ve švém významu je překo- náním starostí o sílu, působnost a jistotu horní sněmovny. Rosebery trvá na znění avé bojovné řečí v Manchestru. Nepřeje si ničeho mocněji, než aby národ byl otázán; když budou konstituční prostředky, aby bylo možno zvědět mínění lidu, aniž by bylo třeba záležitost za- plésti s jinou. Nikdy nerozluští se konflikt mezi oběma sněmovnami bez referenda. Řečník označi pak rozpočet jako neobratný a mstívý. Již nyní způsobil nesmírné škody. Vzrůstající zbrojení, ohrožující Evropu bankrotem, přimélo řečníka. že přes svůj odpor proti rozpočtu nochce spo- jovati osudy nezreformované horní sněmovny s oposicí proti rozpočtu.

Salisbury Rosebery Canterbury Anglie Amerika Manchestr Evropa vysoký úřad korun národní hospodářský přít

18 article

Lord Rosebery varuje lordy, aby nehrál nebezpečnou hru a nedávali v sázku existenci horní sněmovny. Zamitnu- tím rozpočtu by pracovali ve smyslu svých nepřá- tel. Správnou politikou odpůrců rozpočtu by bylo, předlohu vládní schválit a umožniti národu, aby posoudil její účinky. Konečně pravil Rosebery, že by si přál zreformování horní sně- movny dle pravidel, které sám předložil ve své zprávě v parlamentní komisi. Další řečník lord Milner přimlouval se horlivě za pávrh Lansdownův, kdežto lord M. Davids hájil stanovisko vlády. O přištích volbách se velmi živě rokuje v tisku Známý pohtik Sir Charles Dil ke pravil k londýnskému zástupei »Matinu«, že nové volby jsou nevyhnutelné. Nepochybuje, že libe- rálové ztratí jistý počet hlasů, zejména v Lon- dýně, ale že konečný výslsdek bude pro liberály zeela příznivý. Dolní sně- movna obnovi přiští týden prohlášení, dle něhož vůle národa je směrodatná. Po vol- bách bude jednáno o starém návrhu nebožtíku Campbell-Bannerman na, dle něhož ná- vrh zákona, přijatý dolní sněmovnou, přes odpor horní sněmovny nabude plat- nosti zákonné, za podminkou, že bude znovu horní sněmovně předložen a že uplynulu jistá doba. Neprojde-li tento návrh, budou libe- rálové se zdráhati převzíti vládu. Z volebního bojiště admirála lorda Berss- forda docházejí zprávy o velmi pohnutých událostech. Temperamentní lord vede svou vo- lební kampaň velmi řízně a docílil zatím toho, že mezi jeho přivrženci a odpůrci z dělnictv v dokách dochází ku pravidelným rvačkám. Obyčejně jsou biti přívrženci urozeného kan- d dáta.

Rosebery Milner M Davids Charles Dila Matin Campbell Bannerman Berss Lon horní sněmovna

19 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 25. listopadu. (M a ďaři za- bíraj! Bosnu.) Téměř celoroční ministerská a parlamentní krise v Uhrách nevadí nikterak Maďarům, aby v Bosně pokračovali ve svém díle a učinili ji znenáhla stravitelnou maďar skému žaludku. Práce ta koná se za blahovolné patronance spol. ministra financí bar. Buri á na, jenž nepomine jediné příležitosti, aby poslli v zabraných zemích maďarský vliv. Na pokyn Buriánův bosenská zemská vláda připravuje nyní projekt, jak by se úzkokolejná dráha z Bosen- ského Brodu do Sarajeva zménila v dráhu ši- rokokolejnou, tak aby vlaky z Pešti mohly jezditi přímo až do Sarajeva, kdežto nyní s zboží musí v Bosenském Brodé překládati z vel- kých vagonů do malých bosenských. Proměna dráhy brodsko-sarajevské v širokokolejnou je důlažila pro případ, že bude skutečně vystavěnn dráha sandžacká, která je navržena jako normálněkolejná. Nynější úzkokolejná dráha z Sarajeva na sandžacké hranice je stavěna tak, že může býti ibned změněna v normálněkolejnou.

Maďar Buriánův Praha Uhry Boseň Bosna ský Brod Sarajevo Pešť Bosna

20 article

Rozšiří-li se koleje mezi Brodem a Sarajevem, bude Madarům otevřena přímá železniční cesta z Pešti přes Bosnu a Sandžak až do Soluna. V severozápadní Bosně je stará dráha o chorvatské hranice až do Baňaluky. Tato dráha představuje nejkratší spojení Rakouska přes Zá- hřeb s Bosnou. Ale nedojede se po ní dále, než do Baňaluky, poněvadž bosenská vláda, t. j. bar. Burián zdráhá se vystavěti 70 km dlouhou trať, která by Baňaluku spojila s Jajcí, odkudž vede už dráha do Sarajeva. Kdyby se dostavěla trat z Baňaluky do Jajců, mělo by Rakousko přímo spojení se Sarajevem a dále až k Sandžaku nyní však všechno rakouské zboží, určené pro Bosnu, musí jíti oklikou na Pešť a odtud teprv po uherských státních drahách do Bosny. Než se rakouská vláda domůže přímého spojenís Sarajevem, budou z Pesti jezditi vlaky rovnou až do Soluna. Z Gorics, 24. listopadu. (D r. Paje opět zemským hejtmanem.) Goriču slovinšt klerikálové namáhali se všemožně, aby v čelo gorického sněmu byl postaven některý Slovinec jako představiřel veliké většiny obyva telstva země. Ale nevyhověno jim ani tentokrát. Proslýchá se již s určitosti, že zemským hejt manem bude jmenován opět dr. Pajer, který byl hejtmanem v minulých dvau obdobích zastupuje ve sněmu vlašské liberálv

Madar Burián Paj Slovinec Pajer Sarajevo Pešť Bosna Boseň Rakousko Zá Baňaluka Jajce Soluna km

21 title

Politické zprávy zahraničné.

22 article

V Praze, 25. listopadu.

Praha

23 article

Ruská politika. Článek knížete Svjatopolka Mirského v »Pe trohradských Vědomostech«, dokazující nezbyt nost války s Německem, jeho potření a rozčle- nění, vyzval v Němeích, jak známo, prudkou bouři proti Rusku, ačkoli je v Německu známo ze »Petr. Véd.« jsou orgánem soukromým taká pisatel článku osobou soukromou. Ruské listy nedaly se německými nájezdy ani něme- ckým chvastounstvím a la hrabě Rewentlow vy- provokovat. »Moskevské Védomosti« podle pravdy Němcům připomenuly, že oni v časopisech i knihách dávno rozčlenili Rusko, že tu še v čele sám jejich filosof A. Hartmann, jent hlásal Němcům pohlcení Ruska i všeho Slovan- stva. Rusko žádného nepřátelství s Německem nevyhledává, ale přátelství své k cizím velmo- cem upravuje podle toho, jak ony se k němu chovají. S Německem, píše »Novoje Vremě«, Rusk má nesčíslné společné zájmy. Ale aby jeho přátelství neobrátilo se v podčiněnost Německu. Rusko musí udržovati ještě těsnější přátelství s Francit a Anglil. Spolek s Francil a přátel stvi s Velkou Britanií staly se nezbytnou pod mínkou zachování mírného poměru k Německu. Z týhž důvodů Francie a Anglie utvrzují svuj přátelský poměr k Rusku. Jinými slovy: v míru je třeba Německo isolovat a isolace jaho bude tím úplnější, čim si povede výbojnějí jako stát i jako národ.

Svjatopolka Mirský Petr Rewentlow Němec A Hartmann Německo Rusko Slovany Velká Británie Francie Anglie Novoj Vrema

24 article

Björnsonův stav.

Björnsonův

25 article

Zlepšení v tůžké chorobě valikého básník trvá. Chorému přibývá sil, védomí jest již nyní nezkalené. Rodina počitá již dokonce s možností uzdravení. Přes to, jak sděluje pařížský dopi- sovatel »Berl. Tagblattu«, nepokládaj lékaři nebezpeč! za dosud pre- konáno.

Berl

26 article Námscko a Francie.

Námscko a Francie. Z řečí, kterouž vzdal ministr Pichon ně- mecké vládě za její nynější přímou politiku v Marokku díky, věstí »Köln. Zlg.« ve stati, ž nadejde mezi oběma státy obrat v jejich po- měru vůbec, těší se z toho, že doba boje Marokko jest nyní překonána, ač to nebylo snadno a uznává, že také francouzská vláda jeví upřímnou vůli k zakončení sporu. Nejlépe svědčí prý o potěšitelném obratu nynějším okol- nost, že Německo a Franeie zaujímají v otáze marocké půjčky úplně shodné postavenl. Z hollandského parlamenlu. Ve druhé sněmovně prohlásil ministerský předseda Heemskerk za dalšího rokování o roz- počtu, že vláda chce všemožně podporovati zri- zení mezinárodní ústřední kanceláře v Haagu. Uveřejniti tajné spisy o známé řádové záležitost ministerský předseda odmitl. Ministr finanel ohlásil pak, že bude ještě v tomto parlamentním roce podána osnova o revisi celního tarifu. Dle této osnovy zůstane nejnezbytnější dovážene zboží od cla osvobozeno.

Pichon Köln Francie Maroko Německo Haag Námscko Heemskerk

27 article

Nová armáda Belgie. Za dalšího rokování o vojenském zákoně v poslanecké sněmovně belgické byl kontingent za míru stanoven na 42.800 mužů. K anglo-německým stykům. Z Londýna se telegrafuje, že na středu večer uspořádala obchodní a živnostenská ko- mora hostinu, v níž bylo proneseno několik řeč o poměru mezi Německem a Anglii. Předsed obehodní komory londýnské p. Charleton. v českých kruzích pražských též známý a obli- bený, pravil, že účelem debaty je jen spojii obchodní zájmy. Mezinárodní sjezd, připravený pro příští rok, povede bohdá k lepěímu smý- šlení mezi národy a k lepšímu pochopení v zále žitostech obchodních. Místopředseda německého říšského sněmu Kempf prohlásil, že nikdy neosvědčuje se lépe než nyní pravdivost starého příslovi, ž obchod jest průkopníkam civilisace. Zdar mezi- národního obchodu spočívá na přátelských sty- cích mezi osobami a národy. Řečníkovi přátelé v Německu uznávají s diky snahy londýnské obchodní komory, zjednati osobní styky mezi obchodními zástupci všech zemí. Učiní seč budou, aby zachovali g anglickým národem nejen dobré a přáteiské, nýbrž i srdečné styky. Německý velvyslanec hr. WolffMetter nich pravil, že dnešní schůze dokázala světu, že vzájemné obchodní styky mezi oběma zeměmi mají přátelský ráz.

Kempf Belgie Londýn Německo Anglie poslanecký sněmovna

28 article

Národní svaz francouzských úřadníků. Jak se dnes telegrafuje z Paříže, usnesla se většina výboru sdružení úřadníků státních obecních po velmi pohnutém rokování založiti národní svaz úřadniků, jehož hlavním účelem je usnadniti svorným postupem uskuteč- nění požadavků úřadnických. Řada členů ohlá- sila následkem toho usnesení své vystoupení z združení. Někteří řečníci označili novou orgu- nisaci jako všeobecný pracovní svaz správního proletariátu. Klerikální bnntí ve Francil. Republikánská demokratická aliance uspo- řádala za předsednictví expresidenta Loubet hostinu 24. t. m. Ministr osad Trouillo pronesl řeč, v níž mluvil proti výpra v biskupů, ohrožujících neutrální škol u dovozoval, že tato agitace vzhledem k nastáva- jíeím volbám má uvésti obyvatelstvo v rozčilení Zdá se, jakoby se pomýšlelo roz nítit vášně občanské války!. Neztrpíma — končil ministr, aby se bojovalo proti zákonu, učitelům a učebnicím. Jak se sděluje z Říma, sledují ve Vatikán s velkým zájmem spory biskupa v Nancy arcibiskupa v Toulousu pro politické řízení kato- lického hnutí. Ve Vatikáně převládá smýšlení ve prospěch arcibiskupa z Toulousu, hájícího náhled, aby katolíci spojili se při nastávajícím volebním boji s arcibiskupem v čele, poku možno, dle jednotlivých diecésí. Arcibiskup v Toulousu má četné vášnivé odpůrce, usilující o jeho sesazení, ale doufá se ve smír obou etrkevních hodnostů.

Trouillo Paříž Řím Vatikán Nancy Toulouse národní svaz francouzský úřadník národní svaz úřadnik demokratický aliance

29 article K nastávajícímu jmenování soudců

K nastávajícímu jmenování soudců a národnostn! statistika soudcev ského úřadnictva a úřadnictva s tát- ního zastupitelství v král. deské m. Dle vypsaného konkursu obsazena býti mají tato místa soudcovská: místo vicepresidenta VI. tř. hodnostní u obehodního soudu v Praze. 5 míst radů zemského soudu VII. tř. hodnostní v Praze, Mostu, Chebu (2), Kutné Hoře, 3 míst okresních soudců a přednostů soudů VIII. třídy hodnostní v Cvikově, Horní Plané a Kaplici, 3 místa okresních soudců VIII. hodnostní třídy u krajských soudů v Mostě, Litoměřicích, Liber- ci, 36 míst soudců IX. hodn. třídy a to u kraj- ského soudu v Liberci, pak u okresních soudů v Brandýse n. L., Mělníku, Slaném, Žižkově, Bí- lině, Duchcově, Kadani, Podbořanech, Horním Litvínově (2), Zatci, Rumburku, Pardubicích, Lokti, Sv. Jáchymově, Mariánských Lázních, Nýdku, Plané, Karlových Varech (2), Turnově, Novém Městě n. M., Opočně, Kolíně, Ústí n. L. Děčíně (2), Teplicích, Nýrsku, Stodě, Vimperku, Jablonci n. N., Chrástavě, Kamenici n. L., Boru. Uprázdněno bylo taktéž místo presidenta VI. hodnostní třídy v České Lípě. Po vypsaném konkursu uprázdnila se pak ještě tato místa: 1 místo rady vrchního zemského soudu VI. tr. hodnostní (po Veselym), 1 místo rady z. soudu v Mladé Boleslavi (po Kubešovi), 1 místo okres- ního soudce a přednosty okresního soudu VIII. tř. hodnostní v Chrástavě (po Ammrovi) a 3 místa soudců IX. tř. hodnostní na Smí- ehově (po Kocíkovi), v Mladé Boleslavi (po Holl- mannovi) a v Rakovníku (po Procházkovi). Ná- sledkem podaných žádostí do výslužby uprázdní se asi ještě 1 místo rady vrch. zemského soudu VI. hodn. třídy a 1 místo rady zemského soudu VII. hodnostní třídy v Praze.

Chrástava Veselý Kubeš Kocík Holl Procházka Praha Most Cheb Kutná hoře Cvikov Horní Planá Kaplice Litoměřice Liberec Brandýs Mělník Slaný Žižkov Duchcov Kadaň Podbořany Horní Litvínov Rumburk Pardubice svazek . Jáchymov mariánský lázeň Nýdek Planá Karlová Vary Turnov Nový město můj Opočeň Kolín Ústí Děčín Teplice Nýrsko Stoda Vimperk Jablonec Český lípa Mladá Boleslav Rakovník Zatec okresní soud VIII zemský soud VII

30 article

Kdyby obsazením vyšších míst uprázdněná tím všechna místa nižších hodnostních tříd sou- časně byla obsazena, mohly by se ohsaditi 4 mí- sta VI. hodnostní třídy (3 česká, 1 německě). 11 míst radů zem. soudu VII. hodn. třídy (7 če- ských, 3 německá, 1 smíšené), 18 míst okres- ních soudeů VIII. hodn. třídy (7 českých, 8 ně- meckých, 3 smíšená) a 57 míst soudců IX. hod- nostní třídy (19 českých, 30 německých a smíšených). Se stanoviska národnostního obsazení Vl. hodnostní třídy nebude činiti obtíží, poněvadž jest dostatek německých petentů na řadě. Zato při povyšování do VII. hodn. třídy nastanou ná- rodnostní obtíže huď již nyní poprvé nebo při nejbližším jmenování. Z nejstarších okresních soudců jest totiž na řadě dle služebního stárí 10, vesměs Čechů, pak následují 3 Němci (dr. Nikodim, dr. Chwatal, Huber), pak zase 16 Če chů a po nich 5 Němců. V tom připadě, že by zachována byla dosavadní nespravedlivá zásad a místo v Mostě obsazeno bylo Němcem, takze by 4 němečtí okresní soudcové byli jmenován rady a to dle stáří služebního, tu by poslední z nich přeskočil 19 českých kolegů. Při budou- cích jmenováních budou obtiže tyto ještě větší. ježto ze 115 nejstarších okresních soudeů jes pouze 18 Němců.

Čecho Němec doktor Nikodi Chwatal Huber Most

31 article

Pokuď se týče soudců IX. hodn. třídy, jest první Němec dr. Dub ve služebném pořadí 45. pak následují Němci: Wolf v služebním pořad 65, dr. Biegler 66, dr. Keibl 92, ryt. Volkman 95, Blümel 103, další Němci v pořadí 107 az 112, 114 až 120, 198, 205, 213 až 215, 224. 227, 248, 253, 266, 272. Kdyby tody česká a smíšená města VIn hodn. třídy obsazena byla Čechy a 8 německýeh míst německými soudci dle stáří služebního, pře skočil by posledně jmenovaný Němec 91 če ských kolegů. Velký nedostatek německých soud ců IX. hodn. tř. (ze 106 nejstarších soudců je pouze 6 Němeů) vysvětluje se tím, že při dří- vějších jmenováních celá řada soudců něme- ckých mimo řadu přes hlavy českých kolegů d VIII. tř. hodn. byla již povýšena. Mezi auskultanty jsou Němci dle služebníh stáří 7, 13, 14, 20, 26, 27, 28, 34, 35, 41, 48 až 50, 56, 57, 63, 64, 70, 71, 76, 77, 85 88, 118, 125, 138, 142, 143, tak že při obsa- zení všech uprázdněných 30 míst německých IX. hodn. tř. německými auskukanty a při ob- sazení současném ostatních 27 českých a smí- šených míst českými auskultanty dle stáří slu- žebního, přeskočil by posledně jmenovaný ne- mecký auskultant 87 českých kologů.

Němec doktor Dub Wolf Biegler Keibl Čecho Volkman Blümel

32 article

Pokud se týče jazykové kvalifikace, není českého jazyka mocno: z 12 nejsturších něme- ckých radů sloužících u soudů sborových 3 z 8 nejstarších německých soudců okresních5 z nejstarších 19 německých soudců 15 a z nej- starších 30 německých auskultantů 17. S téhož národnostního stanoviska jest do- ložito obsazení místa vicepresidenta obchodního soudu v Praze, zastávané dosud Němcem de L gem. Němci budou ovšem na to naléhati, aby místo to jako jejich „država“ opětně Němcen bylo obsazeno. Stanovisko toto neni však správ- né, poněvadž jednak obvod pražského obchod ního soudu jest ryze českým, maje ve svém ob vodu dle úřadního sčítání z 1,105.751 obyva telů pouze 36.895 čili 3.3% Němců a títo pro vádění zásady Čechům nepřiznávají, nedopou štějíce, aby místa v německém nebo smíšeněm území, českými soudci po celá desetileti zastá vaná, opět českými soudci byla obsazena, jed- nak nechtějí připustiti, aby místa vicepresident- ská u smíšených sborových soudů, jako v Mostu v jehož obvodu jest dle úřadního sčítání 83.30 čili 20% Čechů a v Litoměřicích se 74.635 čil 19% Čechy obsazena byla českými soudci. Ob sazení tohoto místa Němcem nelze ale také při pustiti ze zásady samými Němei hájené, totiž že v každé hodnostní třídě má býti zaehovár početný poměr soudců dle národnosti a na zá kladě jejímž také při všech předeházejících jme nováních Němci na úkor českých kolegů do vyš ších třid byli povyšováni. V obvodu pražského vrehního zemského soudu jest 17 presidentů a vicepresidentů V hodnostní třídy. Z těch je obsazeno 15 a dvě v České Lípě a u obchodního soudu v Praze maj

Němec Němtit Čecho hájený Praha Most Litoměřice