ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 17b00c10-7109-11dc-a4c9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 42 celkem · entity: person 104, org 14, place 50, work 4
1 masthead
12. února 1904
2 masthead
Příloha „Národnich Listůi
3 masthead
k čislu 43.
4 masthead
Strana 9.
5 article Z literatury.
Z literatury. Česká bibliografie.
6 article
V posledních číslech „Knihkupeckého ozna- movatele“ — jenž ovšem vychází s vyloučením veřejnosti — nalézáme zprávu o konečném zří- zení české „bibliografické kanceláře“. Tím by se snahy o českou bibliografii, dík nezištné a obětavé práci česko-slovanských knihkupeckých účetních, konečně byly pevně uchytily. Záleži nyní na přízni České Akademie, gremia knih- kupců — a zajisté také spolků českých spisova- telů, žurnalistů a vědeckých středisk (České Ma- tice, Král. české společnosti nauk atd.) — aby podnik nepadl. Před několika dny oznámena byla v našem listě „Bibliografie“ vydaná Akademií. Referent prohlásil ji za nedostatečnou. Orgán českých knihkupců podává nyní úvahu svou: Bibliografie Akademie zaznamenává ze 200 kalendářů če- ských jen 62 (!), v jediné písmeně vynechává 21 knih, nezná knih obrázkových... „Knih- kupecký oznamovatel“ vyslovuje se ještě mno- hem příkřeji o knize, nežli referent „Národních Listů“ a dokazuje to odbornými doklady.
Zálež Král Český akademie Český Ma
7 article
Jak to možno? Kniha, vycházející z první naši knihovny, nákladem prvního našeho ústavu vědeckého — a tak neúplná; tak nedokonalá? Autor její spolehl úplně téměř na zásobu knih své knihovny — a nepodíval se ani do druhé největší — do knihovny Českého Musea, ani do knihovny České Akademie! Tato soběstačnost se na knize strašně vymstila. „Knihkupecký ozna- movatel“ ukazuje prostě, že tato práce — biblio- grafie za r. 1902 — musí se udělati znova. A tu není pochybnosti, že „Spolek účetních“ je k tomu mnohem povolanější a ochotnější, nežli jednotlivec, sebe výhodněji situovaný. Více lidt konečně vždy více ví. Knihkupečtí účetní, kteř již tolik tisíc nezištně obětovali na vydání star ších ročníků, mají nyní centrum, kde mohou pod- nik svůj realisovati již na stálo. Kdyby aspoř trochu se osobními styky vynasnažili, bylo by možno tisk poříditi nákladem Král. č. společnosti nauk, slušný honorář — nikoli podporu — ob- držeti od České Akademie, veliký počet exem- plářů prodati České Matici, Máji a Spolku českých knihkupců — a tak by podnik byl téměř zajištěn.
Král Český muzeum Český akademie Český Matica
8 article
Malá podpora, které by snad ješté bylo potřebí snadno by se již vymohla. Jen pravidelné a ry chlejší práce vydavatelské jest potřebí, aby bibliografie vycházela vždy za rok minulý aspon během roku následujícího. Co všechno zdržuje, není neochota rozhodujících ústavů, ale zdlouha- vost u vydávání. Hotové dílo svou podporu si vy- může — živá hlava klobůka dobývá, praví staro- české přísloví. Práce účetních nebude snad ve všem státi na vrcholu vědy bibliografické (Bibliografie Aka- demie také nestojí; aspoň moderní veliké knihov- ny neřadí již anonyma podle „ordnungswort“ jako čini akademická publikace, nýbrž prostě al fabeticky, jako král. knihovna berlínská), ale bude za to aspoň relativně úplná. Starší naše bibliografie, Jungmannova, Douchova, Michlova Pospíšilova atd., nestojí taktéž na vrcholu vědy ale každý, kdo jich kdy použil, ví, jak dosahují téměř ideálu úplnosti absolutní. Je konečně fa- lešné domnívati se, že jednotlivec může — třebas sebe výhodněji situován — vykonati práci, při níž záleží na podpoře cizí a důkladné kontrole. V těchto směrech podává podnik účetních veškeré kautely — a veřejnost naše má se tu postarati Dixi. o hmotné prostředky.
Jungmannův Douchův Michlův Pospíšilův Dix
9 article
České spisy-
10 article
* Korrespondence Karla Havlíčka. Spořádal, úvo- dy a poznámkami opatřil Ladislav Ouis. V Praze 1903. Bursík a Kohout. V objemném svazku, čítajícím téměř 900 stran zrcadlí se v listech svých skladatel Kutnohorských epištol v plné své osobnosti. Byla práce nesmírná sebrati přehojnou, všestranně rozptýlenou a z valné části již pozapomenutou korrespondenci velikého publicisty, zvláště z let vývoje. Dopisy HIavlíčkovy od jinošství jeho až po předčasný skon opatřeny po- známkami, z nichž mnohé, opírajíce se o zevrubnou zna- lost osobních i rodinných poměrů Havlíčkových, objas- ňují momenty dotud neznámé. Litovati jest, že ztra- cena korrenspondence s F. J. Rezáčem, již ještě v Zelený měl v rukou. Práci Quisovu nemálo stížila okolnost, že dopisy Havlíčkovy roztroušeny jsou vedle hlavní sbírky, již chová české museum, po různých veřejných i soukromých sbírkách. Proto by bylo zá- hodno, aby vše, co s osobností mučenníka brixenského a s jeho činností jakýmkolivěk způsobem souvisí bylo v českém museu shromážděno. Budoucí dějepisec naší politické obrody bude pak s to, aby čerpal n místě vhodném pro úkol svůj.
Havlíček Ouis Bursík Kutnohorský Havlíčkův F J Rezáč Quisův Praha
11 article
* Růžena Jesenská, Ballady a písně. Sa lonní bibliotéka sv. LI. Nakl. J. Otto. Písně zvněné formálně dokonalé, s pěknými rytmy a zvonivými rýmy, obsahu bolně sentimentálního, elegického, po- jící se k truchlivým vzpominkám. Vyznamenávají se upřímným, hlubokým, nelíčeným citem. Ballady, for- mou rovněž dokonalé, napodobují celkem šťastně tón lidově ballady, až na příliš časté zdrobňování tu tam. Ostatně daří se stručná forma lidové ballady autorce výborně a tu a tam vplítá se meditace zcela moderní, jako v básni »Serpuky Hanemian« a v »bal- ladě o křiži«, jež zosnována ve formě legendy na motivu moderního pessimismu. * Moric Jókai, Zlatý muž. Román. Přeloži František Brábek. Třeti vydání. Nakl. J. Ot to. Nejlepší román slavného maďarského autora, v němi se v plné míře uplatňuje bohalá jeho fantasie. Líči s nadšením poety divokou romantiku kraje na dolním Dunaji poblíže pověstné Železné brány, jenž jest je- vištěm děje neméně romantického. Avšak mimo tuto romantiku obsahuje dilo tolik životní pravdy, autor předvádí nám osoby tak zajímavé a svérázné, že čte- nář jest dokonale uspokojen. Napinavý děj, sytý. barvitý sloh, zajímavé, pestře se střídající episody jsou vlastnosti, jež nechybí žádnému dílu Jókaiovu.
Jesenská Otta Serpuka Hanemian Jókai Brábek dolní Dunaj
12 article
* N. A. Lejkin, Kde zrají pomeranče. Humo ristické popsání cesty manželů Nikolaje Ivanoviče Glafiry Semenovny Ivanových do Monte Carla a Ita- lie. Dle 13. vydání přeložil dr. Bořivoj Prusík. S illustracemi Nakl. A. Hynek. Rozmarná dobro- družství tohoto párku ruských šosáků nalezla téžu nás ochotných čtenářů. Vypravujeť autor se svěžím humorem a líčí různě ty šprýmovné příhody a ne- hody tak neodolatelně, že jest bezpečen plným úspě- chem u čtenáře, jenž hledá v knize lehkou zábavu. A přese všecku ztřeštěnou veselost zachovává autor vždy pravou míru a nikdy neupadá v triviálnost. * K. Barancevič. Román. Přeložil Jan Al. Unzeitig. Přítel domoviny ročn. XX. Nakl. E. Beaufort. Autor ličí v tomto díle osud dvou sester z lepších kruhů petrohradských způsobem prostýma přec dokonale plastickým. Jedna zlákána zdánlivě lesklým životem hereckým propadá zkáze a končí tragickou smrtí. Druhá provdána za svědomitého ale nepovšimnutého petrohradského úřadníka ocítí se v osidlech milence povrchního a nehodného a ohro- žuje klid a štěstí celé své rodiny. Před pádem za- chrání ji toliko nemoc dítěte. Kniha vyznamenává se nejen jemnou psychologif, ale i zajímavým líčením názorů a duševních proudů moderní ruské spo- hečnosli. Charles Dickens, Život a přihody Miku- láše Nicklebyho. Pieložila Marie Charbu ská Díl I. Nakl. V. Kotrba. Jeden z oněch románů, do něhož autor vložil celé svoje vřelé, láskyplné srdce.
Lejkin Glafira Ivanová doktor Prusík K Barancevič Jan Al Unzeitig E Beaufort Dickens Mika Nickleby Charba V Kotrba Huma Monte Carlo
13 article
všechen svůj soucit. Vylíčil tu poměry tehdejších soukromých škol anglieých způsobem tak přesvěd- čujícím, že dílo to značně přispělo k nápravě a uči- nilo přítrž trýzní tisíce nebohých duší dětských. Jak věrně a živě dovede autor líčit skutečný život, jak plasticky vystupují jeho figurky se všemi svými va- dami a směšnostmi, jest všeobecně známo. Humor jeho, smavý a slunný, mění se v žiravou satyru, kdekoli šlo o to, kárati křivdy a zločiny. * Camille Flammarion, Na nebi a na zemi. Přeložil M. Weigert. Naše knihy, sbírk přeložené prósy. Red. Alois Tuček, sv. XIX. Nakl Hejda a Tuček. Kniha, jež vlastně již dávno měla být u nás přeložena, neboť obsahuje takové množství zajímavých dat ze všech oborů přírodních věd a vypravuje tak zajímavě a slohem tak lehce zábavným, že ji lze vskutku nazvat vzorem díla po- pulárně vědeckého. Autor seznamuje čtenáře s pra- věkem země, uvádí jej do astronomie, líčí poměr přírody k člověku, vypravuje o ledové době ve Francii a hned zas líčí svoje dojmy z cest v baloně a mnohé a mnohé jiné věci z nejrůznějších oborů lidského vědění. *Ludvík Lošťák, Chromatické hromobiií. III. Antonín Dvořák. Vilém Blodek, Karel Šebor Nakl. Hejda a Tuček.
Flammarion M Weigert Red Tuček svatý . XIX Hejda Lošťák Dvořák Blodek Šebor Francie
14 article
Z českých listů.
15 article
* Z „Živy“. Redaktor referuje o moderním opli mismu přírodovědeckém a připojuje k názorům vy bíraným z moderní liferatury přírodovědecké pozoru hodně glossy vlastní. Článek končí slovy: „Prací jed notlivců i jejím úspěchem povznáší se povlovně celý národ, a dopouštějí-li se jednotlivci chyb, co na tom. chybou narazí, poraní se, a v lastuře, právě na místech poraněných, vyrůstají perle. Jen kéž by se podařilo národ přesvědčiti, že jeho jednotlivci posud pracují málo, velmi málo, a že, bohužel, vzmáhá se přesvěd- čení, které proniká celými stavy, že úspěch dá se zí- skati bez veliké práce. To bude veliké zklamání, a ono může v době veliké krise nalézti nás nedostatečnými * Ve Věstníku České akademie referuje prof. Zubatý o novějších pracích o staroindické epice. Právem ukazuje na velikou důležitost staroindické epiky pro studium literatury vůbec a zvláště pro po- znání vývoje příbuzných pamálek lilerárních. Referent obírá se obšírným čtyřdílným spisem Adolfa Holtz- manna o Mahábháratě, podává pak nové názory o vzniku Mahábhárata, s nimiž vystoupil jezuita Josel Dahimann, že totiž Mahábháratam nevzniklo z malé epické básně původní nahromaděním přídavků, ale že původce jeho chtěl již od počálku poříditi hotovou encyklopedii bájí, pověstí a poučení o právech a oby- čejích. Referát Zubatého udává nejen Dahlmannovu theorii, ale též řadu spisů polemických o jeho názoru a úvahy vlastní, jimiž staví se proti názoru, jakoby Mahábháratam bylo dílem jediného muže
Živa Holtz Dahlmannův Český akademie Josel SF Mahábhárata
16 article
Slovanské spisy.
17 article
* Uzničke uspomeno. (Vězeňské vzpomínky). Na pisno Stjepan Radič. I z tiskare brače M. Po poviča u Novom Sadu 1903. Chorvatský spis vyšly ze srbské liskárny! Nebylo vskutku ani pomyšlení aby »Vzpomínky« byly v Chorvatsku tištěny a což teprve nějakým chorvatským literárním spolkem vy dány. Také byly oba díly hned po vyjití zabavený a po celém Chorvatsku stihány. Na šlěstí byl první svazek již před konfiskací rozebrán. Námitky proti konfiskaci II svazku měly ten úspěch — neboť mezi lím přišel na místo Khuenovo bán hr. Pejačevič — že z 36 konfiskovaných míst soud zrušil 29 a roz hodl, aby zabavené exempláře autorovy byly vrá- ceny po vyřezání listů se »závadnými« místy. Špisek byl skutečn u literární událostí v Chorvatsku, kde podobně jako v Čechách téměř úplná závislost spi sovatelův na cizích vlivech nejen že snižuje úroveň literární produkce, nýbrž již jaksi faksi ucelené ná rodní čtenářstvo rozkládá a vlastní rozvoj literární ochromuje.
Stjepan Radič Novom Chorvatsko Čechy
18 article
»Vězeňské« ty vzpomínky nemají do sebe roz- hodně nic pochmurné o. Vězení se tu neobjevuje ani jako »živý hrob«, ani jako smutný pobyt mezi lidskými vyvrhely. Autor dovedl se tu zvláštním způsobem udomácnít, tak že jeho »spolubydlícíme stalo se vězení spíše vychovatelnou, kde se mimo svou vůli octli, než mučírnou. Autor pak se tu cítil jako nu »křižovatce«, kde lze setkati se s nejrůz- nějšími živly hodnými pozornosti a studia a to v typi- ckých představitelích. Proto také »Vzpomínky« jen výminečně obsahují, co při jiných »vzpomínkách« bývá pravidlem, toliž úvahy a reflexe subjektivního rázu. A děje-li se tak místy přece, jsou to obrazy světlé plné životní energie, jakoby nebyly vznikly za okénkem zamřížovaným a ve společnosti opuště- ných a zanedbaných lidských duší, nýbrž za jas- ného bílého dne uprostřed čilého ruchu nejzdravější společnosti. Kniha je formou tak prostá a lehká že jí porozumí i malé dítě a obsahem tak plna ži- votní zkušenosti, že ji tak brzy neodloží ani nej- chladnější prosaik. Výmluvné motto, »Slobodan čovjek može postati uznik (vězeň), ali ne može biti rob (olrok) zajímavě uvádí do myšlenkového obsahu dílka. Upomínek jest sedm. Každá tvoří samostatný celek. Prvá »Dvaču- vara« „Dva opatrovníci) vyšla dříve česky (v 2. čísle »Osvěty« r. 1903) než chorvatsky. Nejhlubší psycho- legicky je třeli kapitola: »Tri neobična susreta.« (Tti nezvyklá setkání). Nejsilnější tragikou sedmá: »U Mi- trovicu« (Do mitrovického vězení). Něžně poelická je čtvrlá: »Spi, spi, zlato moje«, tři ostatní působí ele- mentárním vlastenectvím, jež vrcholí v ideu lidového slovanství a v praktické, křesťanské sociální hu- manitě.
čovjek křesťanský sociální hu
19 article
Autora dovedli z pozorovací blázinecké stanice do nemocnice. »Do kterého odděleni,« vypravuje, »ne- vím až dosud, neboť nemocný, kterého jsem našel v téže světnici, byl vysoký, ramenatý kněz, červených líci, o němž zdálo se mi na prvý pohled, že by mohl káceti stromy nebo lámati kamení.« Oba nemocní z přinucení jsou na sebe odkázáni. — Prosím vás, nemluvim něco ze spaní? Ne- křičím snad? — Neslyšel jsem nic, velebný pane. Probudím se obyčejně jednou, dvakrát za noc, a tu se mi vždy zdálo, že spíte docela klidně. Minule slyšel jsem, že rychle dýcháte jakoby v horečce, nemluvil jste však nie, — O. chvála bohu... Jen toho se bojím, abyeh se ve snu neprozradil, totiž abych ve snu neřekl na sebe, co není pravda. Nejsem níčím vinen. Celý den však na to myslím a potom se mi zdá, že mné chy tají, že mně mučí a že bolestí mluvím o sobě hrůzy. O, kdybyste věděl ! Co bych dal za jedinou vaši klid- nou noc ! .. — Jenom když sám, velebný pane, víte, že n jste vinen, anebo jak by náš lid řekl: jen když ne máte nic na svědomí!
20 article
»O, synku, což ty víš, co je lidské svědomí Nedej ti bůh věděti, co já vím! Nepřejí to ani nej většímu nepříteli! Jen jim, jim přejí, jim, kteří mne sem vpravili, kteří mne zahubí, ač mne mohli a mu- sili spasiti, neboť jsou více vinni než já ...« Druhé »potkání« událo se po čtyřech letech. D autorovy cely přivedli vězně. Stěží v něm pozná- val jakous takous podobu pravoslavného kněze Byi velmi zanedbaný. »Také mne neznámý host potají ostře pozoruje. Pomyslil jsem si, že je blázen a že jej snad proto dali ke mně, aby mi trochu ohmatal krk.« Následuje psychologický rozbor, na to neznámý chvějícím se hlasem: »Neznáte mne už? Nepamalujete se, jak jste mne na tamburici doprovázel, když jsem zpival S Bogom, sieharna (nevděčná) dušo? Že je mne těžko poznati!« Dovídáme se počátek výpovědi, proč se rame- nalý farář stavěl bláznem. Konec výpovědi, vlastné již zpovědi, uslyšel autor po půltřetím-roce, když se po třetí setkal s knězem, jenž konečně třeba nepří- mo přiznal se ke zločinu, jejž upřímně litoval. Chorvatská krilika nejvíce chválila vzpomínku »Spi, spi, zlato moje«. Je to dojemný obraz ztrace- ného a poctivosti vráceného selského děvčete. Obecenstvu nejlépe se libila vzpomínka: »U Mitrovieu«, pak dvě posud nejmenované »Narodnjak (národovec) bez domovine« (tu je objasněn celý spor chervatsko-srbský) a »Češki tamničar« (žalářník).V poslední zobrazen je vzácný příklad slovanské uvě- domělosti, objevené za nejtěžších okolností společen- ských. »Mali dobrovoljní uznik (vězeň) líčí, jak se desetiletý chlapec, autorův synovec, dal se svým strýcem na osm dní dobrovolně zavříti, aby mu mohl čísti chorvatskou literaturu pro maturitní zkou šku. Radičovy »Vzpomínky« vhodně osvětlvjí i pol- tické a národní poměry v Chorvatsku vedle sociálníci Jovan. a kulturních.
bůh Radičův Jovan Chorvatsko U Mitrovieo
21 article Ze slovanských Histů.
Ze slovanských Histů. * Neodvislý měsíčník J. Jasinského »Ježemis jačnyja Sočiněnija« zaniká a místo něho budou vy cházeti»Novyja Sočiněnija«, 12 knih do roka, každí kniha jako celek. Zaniklý list měl výborně redigova nou část kritickou a přinesl mnoho zdravých my šlenek. * V Biesiadzie literacké začíná vychá zeti nový historický román Henryka Sienkiewicze »Na poli slávy«, jenž současně s originálem tiskne se i v českém překladu. Tentokráte obral si Sienkie- wicz dobu Jana Sobieského, zářivý to věk polské historie. * Bluszez rozvíjí fantastický trochu projekt centrální jidelny, pro 1000 rodin jednu, aby kuchyně při bytech stala se zbytečnou. Autorka vypočítává, c by každá rodina ušetřila. * Ve Varšavě objevil se projekt divadla pro děti. Autorita v oboru paedopsychologie Aniela Szycówna rozvíjí všechny výhody divadla pro duševní vývoj dělí, ale žádá důrazně, aby ředitelem byl pouze a jedině paedagog, znalý potřeb dětské duše * Pražský dopisovatel Kurjera Warsz a w- ského navrhuje, aby v Praze systematicky byly pořádány umělecké výstavy polských malířů a na- opak zase ve Varšavě aby výstavní salon otevřen byl pravidelně Čechům. Pro první čas navrhuje A. C výstavu Bilkovu ve Varšavě a J. Malczewského v Praze. * Z novinek polských jmenujeme historickou po vídku pro lid J. Grajnerta »O Čechu vojákov a o polské Hance«. Děj za krále Vladislava Ja gellonského, vrchol bitva u Grunwaldu.
J Jasinský Ježemis Sočiněnija Sienkiewicz Sienkie Sobieský Čecho A C Bilkův J Malczewski J Grajnert Čech Hanka Vladislav Varšava Praha Grunwald Novyja Sočiněnija divadlo pro dítě Kurjer Warsz
22 article
* O nemoci Gogolově napsána pomalu celá lite ratura. Vědecký měsičník ruský »Voprosy filosofii psychologii« obírá se otázkou Gogolovy duševní ne moci v rozsáhlé studii V. Číže se stránky vědecké. Mnoho mylných názorů se tu odstraňuje. Gogol ne- byl ani v posledních letech asketou a mystikem. Ži zcela tak jako jiní zámožní lidě; měl svého sluhu rád se šnořil, jakkoliv neměl mnoho vkusu ve svém oděvu. Praví mystikové — dle V. Číže— nehledají vyléčení své duševní nemoci: Gogol vší silou snažil se o vyléčení. Strach před smrtí, který u Gog ola tak silně vystupoval, neobjevuje se u mystiků: naopak, oni přejí si smrti. Gogolova pobožnost a úvahyo své hříšnosti vyvolány byly právě jen nad míru sil Slowianin. nou bázní před smrtí. Z cizích literatur. * Ernest Gauber!: La pošsie tchčque con- temporaine. Paris, Rue des Beaux-Arts 9. 1903. Objev knížky je notivován zvláště nápisem „Col- lection détudes étrangěres“ r poslední stránkou, kde se uznává blahosklonně, že už nyní Čechy musí býti počítány k národům, jsouce vlastí básníkův ušlechti- lých a mohutných. Spisovatelě [rancouzští po- živají v Čechách tolik lásky a pozornosti, ž se nelze už k nim dopouštěti nevděku nevšímavosti k jich přátelství. Čechy (praví autor) nejsou už onou nedůležitou zemí chudých básníků, nýbrž vlasti živou-
Gogolův Gogol Gauber Le Paris Čechy Rue desátník BeauxArt 9
24 article
cího umění Za pomocníky měl autor, pokud udává, Rowal- ského a Jana Otokara. Na třiceti stránkách nebylo možno směstnati mnoho látky, ale přece se mohla věc vyříditi všestranněji, spravedlivěji a zvláště vzhledem k důležitému povolání knížky, upřímněji. Uznalo se (str. 30), že jsou dva směry novolatinský a slovan- ský, ale knížka se zná jen k jednomu. Uvádí Máchu, Hálka s Nerudou, Vrchlického a stoupenců několik. Čecha se Zeyerem, u výběru nejpřísnějším. Ale pak výběr přestává. Moderna se ani tak nepopisuje, jako se jen uvádějí jména, a zevrubně, jako by na každěm mnoho záleželo. Nepatrné literární osobnůstky tu fi- gurují vedle zjevů skutečně pozoruhodných. To ovšem jen z přátelských ohledů. Jinak je knížka (až na něco chyb ve vlastních jmenech) napsána dobře a zvláště co se velikého vlivu ciziny lýče a nesmírně odvislosti moderny od vzorů franeouzských, vykládá lálku zna- lecky. O duchu této české poesie, ani o dekadentní. nevykládá ničeho. Ryze po francouzsku všímá si jen věcí zevních, formálních. Ukázky jsou ze Zeyerovy Legendy z Erinu, z Neumanna, Březiny a Holého Vbl.
Jan Otokar Mácha Hálek Neruda Vrchlický Čecho Zeyer Zeyerův Březina Erin Neumann Holý Vblishing
25 article Z cizích revul.
Z cizích revul. * V la Revue umístěn je výsledek ankety rektorů evropských universit o otázce společné vý chovy obou pohilaví. V úvodu praví pořadatel ankety že z Ameriky, která první povstala pro práva žen dochází zpráva, že vzdělání žen současně s muži pěstované vykazuje stále horší výsledky. Jinak je tomu v Evropě; tam otázka vzdělání žen skoro denně doznává vítězství a úspěchů, byť i pomalých.
Amerika Evropa evropský univerzita
26 article
V některých státech je po ruce už tisíciletá zkuše- nost. Mezi opomenutými universilami je i pražská česká, jakkoliv na ní studium žen horlivě se pě stuje. Úslatně (vyjma petrohradskou) jsou všechny slovanské university opomenuty! V Bavorsku je posud stav ženského vzdělání v stadiu zkušeb- ném. I berlínský rektor nemá posud valných zkuše- ností: uznává schopnosti některých studentek, ale celku je pro o bmezení ženské školby a připou- štění jich k povoláním až posud muži zastávaným (professura, lékařství atd.). — Rektor göltingské uni- versity nedoufá, že by kdy ženy ve vědě vynikly ale střední vlohy žen nejsou o nic nižší než střední vlohy mužů. —- Rektoři cambridgeský i oxfordský označují studium žen za znamenilé; přílomnost žen zvýšila v krátce zjemnění mravů u studentů, ženy jsou pracovitější než angličtí studenti, ubijející čas ve sportu. — Za celé Rakousko odpovídů vídeňský rektor: neshledává nic neslušného ve společné ná- vštěvě přednášek, ani nezdá se mu, že by se při- puštěním žen bylo snížilc niveau vědecké. — Na universitě kodaňské jsou ženy připuštěny od roku 1877- a počet absolvovavších přesahuje 300. Rektor shledává rovněž zjemnění mravů od té doby, co ženy studují. — Universita v Grenoblu byla pře- zděna feministickon; sbor professorský přijal hirdě přezdívku a je šťasten, že právě ženy jsou nejlepšími členy university. V posledních 4 létech studovalo zde 132 řádných posluchaček (85 cizinek) s prospě- chem co nejlepším. — Stejně příznivé vyjadřují se pařížští professoři Duclos, Faguet, Gide, Sěnilles aj Mr. Penn.
Duclos Faguet Gid Sěnilles Mister Penn Bavorsko Rakousko Grenobl
28 article
* Josef Kořenský „Žaponsko“. Nákladem J. Otty v Praze. Kniha vypravena 244 vyobrazením v textu a 13 obrazovými přílohami. Mimo velké vy- dání knihy také zvláštní vydání pro mládež. Vatra. Časopis studentstva Moravy, Slezska. Slovenska. Redaktor IngC. Ant. Pavlíček. Tiskem Odehnala v Brně. 1904. Vod nás. Verše Adolfa Weniga. Hudbu složi V. J. Novotný. Nákladem Jos. R. Vilímka Starý hřich. Román. Napsal J. Klecand Nákladem Jos. R. Vilímka v Praze.
Kořenský Žaponsko J Ott Ingc Pavlíček Odehnal Wenig V J Novotná R Vilímek Praha Morava Slezsko Slovensko Brno Jos
29 title
Národní hospodář.
30 article Placení šekem
Placení šekem Pražské banky usnesly se dle nedávně zprávy novinářské „ve volném rozhovoru, aby pro peněžní po- ukazy jejich klientely (rozkazy platební) užívaly se cheky na příště, ježto jimi zvyšuje se bezpečnost placení. Všimněme si především onoho „volného roz- hovoru.“ Poukázali jsme již jinde ra vliv zákona. plynoucího z dobré vůle, dohody, na moc vzájemné smlouvy. Ona je lepší, vílanější i dovednější silou tvořivou, nežli zákonodárství vnucené a nežli ujed- nání prováděná pod vlivem neinteressentů nebo zá- konodárců, vzdálených dotyčným praklickým potřebám anebo dokonce „řemeslných“ (je-li tento výraz laké v Rakousku již případným.) Moc vzájemné úmluvy jest zejmena u živlu obchodního velice ceněna i uží- vána a nezřídka zatlačuje do pozadí paragrafy, za- řízení pro obchodníka často příliš luxusní anebo na- zbyt důkladné. Proto doporučujeme všem vrstvám a zejmena obchodním: „ve volném rozhovoru“ se dohodnouti častěji o věcech, na něž jindy svoláváme nejraději policii a magistrát, aneb zvykli jsme si spo- lehnouti, až budou ve Vídni hotovi s příslušnými pa- ragrafy (které na př. pro cheky připravovány jsou již pred pěti léty a dodnes oddány jsou spánku za- slouženému). Druhá okolnost, které si všímáme ve
Rakousko Vídeň
31 article
zmíněné zprávě je: „poukazy platební mají se na příště díti chekem“. Soudíme-li dobře, vyrozumívaj se těmito poukazy nejen přímé rozkazy na výplaty pro vlastní účet, nýbrž i další poukazy platů (na řád třetím osobám. V tomto druhém případě jedná se krok dalekosáhlého významu a ceny, který zasluhuje pozornosti široké veřejnosti. Tu nahražuje se kovový peníz a bankovka písemným poukazem, jako pro středkem platebním, který vyniká nad druhé leh- kostí oběhu a povyšuje obchodní důvěryhodnost hned vedle „zvonicí mince“, rozmnožuje majetek ná- rodní, převádí zlato z oběhu a střádá je v tresorech bankovních. Postrádáme síce v hořejší zprávě někter detaily provedení a pravidel ujednaných, jež doufáme.
32 article
jsou otázkou nejbližší doby. Z nich je nejvážnějším požadavkem, aby banky vyplácely hotově jen cheky výslovně „doručiteli“ k vyplacení předepsané. Cheky „na řád“ vystavené jsou určeny k připsání dobru podateli v knihách bankovních a sice u kte- rékoli banky nejen poukázaně a tyto zásadně nesmí se vyplěceti hotově. Jakmile se takový chek nevy- plácí, nýbrž jen zúčtuje (píše k dobru) není třeba, ani účelno, běžeti s ním k bance poukázané, nýbrž převede se podpisem na rubu (girem) na kohokoli a zvláště na ten peněžní ústav, s nímž obchoduji (takže ani poštovní spořitelna by nechybila, přijímajíc takový chek k zúčtování). Co toto zřízení znamená pro soustředěni a ozdravění našeho peněžnictví, dalo by se skor uhodnouti. Peníze obchodní patří ke správě peněžní- kům, ústavům zprostředkujícím pro obchod a prů- mysl peníze, tudíž také a především ony, jež slouží k oběhu, jež vyrovnávají požadavky peněžní „z ruky do ruky“. Pouhé vypůjčování se a propůjčování peněz není úplným a zaokrouhleným obrazem úlohy pe- něžníka. Schází k tomu celé „kasírství“ hrubých cifen (vyjma to co nezbytně nutno příruční pokladnoua hotovými vyřizovati) a schází zvláště prostřednictv při plnění převzatých závazků aneb povinností ply- noucích z obchodů uzavřených. Snad prostý příklad stačí k znázornění, oč se jedná: Firma A. postoup své pohledávky u firmy B. (otevřené účty na př.) pe- něžníku C, který za jistých podmínek bezpečnostních
Checa
33 article
půjčuje na ně peníze. Platí-li B svoje závazky vůči firmě A, není potom nic přirozenějšího, nežli aby se tak dělo prostřednictvím peněžníka C, kdežto naše praxe obchází tohoto a vyhledává k tomu nejraději poštovní spořitelny a pod. Přechod z prvního závazku k pozdějšímu jeho vyplnění ztrácí takto první před- poklad — přirozené, to jest přímé cesty buď od zrovna k C. neb od B přes A k C. Při tom úloha poštovní spořitelny musí přeměniti se na peněžního dopravovatele (zprostředkovatele). Úkol tento není ani nevděčný, ani podřízený, je-li proň všestranného po- rozumění. Na místo toho dělá poštovní spořitelna ze spíže našeho obchodu prostředek k sesílení státních financí, oporu pro státní ukládací papíry (rozuměj kanony!). Z přebylků peněz oběžních, jež peněžní zprostředkovatel potřebuje jako soli k sesílení svých zásob, kupují se renty, určené pro ukládací obchodo Vada spočívala dosud v tom, že naše soukrom peněžnictví lákalo sice kapitál ukládací, poskytujíc dobrého zúročení z každého obnosu přijatého, naproli tomu ale odplašilo od sebe kapitál oběžný, nebo žádalo pro sebe značné poplatky za zprostředkování oběhu. Tento druhý kapitál strhla na sebe poštovní spořitelna u nás, obstarávajíc zprostředkování obratů téměř bezplatně, ale těžíc výdatně z úroků peněžních přebytků svých komitentů (podobně jako se děje jinde za hranicemi v bankách již dávno). Je proto jen zásluhou poštovní spořitelny, že chek vůbec u nás byl zaveden, třeba ve formě podstatně obmezené jelikož mu schází převod (giro). Rozšíření cheku po- štovního lze vůbec čeliti jedině poskytováním stej- ných podmínek (jež se od cizozemských liší jen for- mámě s nevýhodou) a slejným rozlišováním kapitálů
34 article
ukládacích a oběžních (cirkulačních). Výdatnou proti- váhou jsou tu četně naše spořitelny, záložny a ostatní peněžní ústavy, pro jejichž rozšířenou působnostv naší veřejnosti byly nedávno právem nové cesty vy- hledávány. Vliv těchto peněžních ústavů, jako půjčo- vatelů a prostředkovatelů veškerého obchodu peněž- ního předčí význam poštovní spořitelny i může tedy a musí dle našeho náhledu těžisko její působnosti přesunouti se na peněžní ústavy. (Ani často uváděná úspora poštovních známek u pošt. spořitelny ničeho tu nepomůže, ztráty úrokové cestou přes Vídeň a zpět je úplně vyváží!) Součinnost peněžních ústavů na- šich na místě pošt. spořitelny bude i obecenstvu víta- nějši, neboť přivodí nezbytné soustředění hotovost na jednom místě, ulehčení přehledu a práce. Rovněž placení holovými penězi klesne během zvyku, nebo užívání cheku Lunkovního (spořitelního, záložníh atd.) je přístupnější všeobecnosti, nežli u pošt. spoři- telny.
Vídeň
35 article
Dále čteme v hořejší zprávě: užíváníní chek „zvyšuje se bezpečnost placení“. Užívá-li se chek vyslaveného „na řád“ výhmdně pro připisování k dobru na účtě podatele, odpadá nebezpečí, těžkopádnost značný náklad, spojený s platy hotovýrmi. Hodnota cheku spočívá výhradně v osobě podatele. Jeho úvěm dosahuje a dokonce předčí cenu berné mince, jejíž uschování a zasílání je s náklady a s nebezpečím spo- jeno. Chek v rukou nepovolaných (bez úvěru) je bez- cenným cárem, jde bez zhodnocení až do rukou po- ukázaného, který nedostatkem úvěryhodnosti podá- vajícího je varován a zkoumaje původ, zjišťuje zne- užití cheku. Jinými slovy: komu půjčuji na úvěr ole- vřený, od něho přijmu chek, od osoby, jíž na úvět neprodám, nepřijmu prostý chek, žádám hotové nebo chek ověřený, bankou poukázanou (certified checks) Chekem proměňuje se v těžkou minci jedině úvěr obchodní, bez něho cheku prakticky není. Proto tak u poštovní spořitelny je podstata cheku valně zúžena a význam jeho značně oslaben (ústřední účtárna po- ukázek). Vítáme hořejší slibný krok pražských peněžních ústavů a očekáváme další provádění jeho důsledk v blízké budoucnosti.
36 article
Bursy a válka. Bursy zotavují se čím dále tím více a dostávají zvolna normální ráz. Dnešní zprávy znějí v té příčině již hodně klidně střízlivě. Ale čím dále, tím více patrno, jak pa- nika dvou tří dnů, ve své podstatě bezpříčinná, vedla k těžkým ztrátám pro kapitálové, mén silné kruhy — poučení draho zaplacené a snad marně zaplacené, protože při nejbližší příleži- tosti se obraz bude opakovati. Speciálně ví- deňská bursa byla včera úplně již klidna. Nebylo vzrušení a na trh uváděně papíry byly hladce kupovány. Velké ústavy měly hojně kupních příkazů z kapitalistně silných kruhů. Politické události posuzovány klidně, při čemž nemálo přispělo poznání, že válka bude obme- zena na dosavadní soupeře. Hlavní papíry vy- kazují opět vzestup. Také na kolínské burse pokračovalo uklidnění. Ani zprávy lon- dýnské, dle nichž tam akcie ruské banky opět klesly, nepůsobily. Bursa dovedla včera již klidně uvážiti, že tak silně interessovaná moe, jako Anglie, dá výraz svým přáním politickým na kursovním lístku. A tak došlo k zají- mavěmu úkazu: na berlínské burs stouply akcie ruské banky z 111.50 n 114. V Londýně stouply ale japon- ské hodnoty, za to klesly ruské. Paříž- ská bursa pohybovala se v normálních kolejích.
Bursa Anglie Londýn Paříž
37 article
V télo vážné chvili, kdy nastává vystřízlivění z paniky prvých dnů, kdy je patrno, že nebylo příčiny k znepokojení, v čas přicházi vy- hláška ruského ministra finanei, kterou varuje majitele cenný ch papirů před ukvapenými prodeji. Z Petrohradu se v té příčině oznamuje: Úřadní vyhláška ministeria financí varuje vzhledem k prudkému poklesu cenných papírů následkem událostí na dálném Východu před nerozvážným prodeji cenných papírů, které mohou jen pro- spěti spekulaci, a napomíná obecenstvo ke klid- nému a sebevědomému chování se. Události na dálném Východu mohou snad vésti k dočasným obtížím, nemohou však otřásti hospo- dářskou silou Ruska. Klesán kursů na počátku války jest zje- vem zcela obyčejným. Tak bylo tomu na počálku rusko turecké války; leč již za dva týdny po vypuknutí války dostoupily kursy dři- vější úrovně. Slejný zjev odehrává se i nyní. Vývoj vídeňský značen bude z části těmito daty: kurs dne. 9. 10. 11.
Petrohrad dálný východ Rusko
38 article
Rakouská zlatá renta. . . 119.75 119.60 119.60 „ korun. . . . . 99.90 99.75 99 80 kreditky . . . . . . . 633.50 639 50 640.50 státní dráha . . . . . . 633.— 637.50 638.50 haličsko karp. . . . . . 1135.— 1131.— 1159.— alpinky . . . . . . . . 379.— 388.— 393.— pražské železářské . . . . 1775.— 1793.— 1810.— Schodnica . . . . . . . 656.— 710.— 723 — zbrojovka . . . . . . . 432.— 438.— 454.— rýmavsko muráňské . . . 440.— 452.— 453.— Lloyd . . . . . . . . 695.— 700.— 700 — Cukerní boj. Jak jsme napsali zprávuo cukerním průmyslu, ve které poukazujeme na postup sdružených rafinerií proti nekartelovaným závodům a již přicházejí zprávy, že zahiájen zápas ústřední prodejnou proti nekartelovaným cukrovarům. Ústřední prodejna rafi- nerií snížila totiž ceny všech druhů rafinovaného cukru. Toto snížení neplatí ale všeobecně, nýbrž jen pro ony obvody, kde vystupuje soutěž nekartelovaných rafinerií, kde tomu tak není, zůstanou v platnosti na dále dosavadní ceny. Snížení cenové jest následující: Pohotová rafináda znamenala totiž dosud z Vídně K 65.30, dnes znamená K 64.50 až K 65.— kostkový cukr pohotový dosud z Vídně K 67 30, dnes K 66.— až K 67.—. Z Prahy zna- menala pohotová rafináda dosud K 64.05 nyní K 6275. Snížené ceny platí pro únor srpen. Timto bojem mají býti české nekartelo- vané rafinerie donuceny k podřízení se diktátu kartelu, jenž chce opětně ovládnouti celý tento průmysl. Naše obecenstvo nemá při- činy býti objektem, který má pomáhati kartelu k vítězství. Snad postačí na tomto místě po- ukázati na moment, že jde o boj zvláště proti českým závodům, aby obecenstvo vědělo, komu nemá v tomlo zápasu pomáhati.
Lloyd Vídeň Praha
39 article
Rusko - japonská válka a obchodní smlouvy Z Vídně se nam píše: Redaktor W. W. C. měl při- ležitost mluviti s funkcionářem vládě blízkým, který hájil tento názor. Vypukuutí války přináší pro sjed- nání obchodních smluv neobyčejné nebezpečí; v prvé řadě ohrozena jest rusko německa smlouva. Možno po- kládati jistým, že v Rusku ná obnovu jednání s Ně- meckem zatím nebudou pomýšleti, a to tím měně. že dosavadním jednáním nebyl ulvořen základ, na kterém bylo by lze vybudovati definitivní smlouvu. Není ale také pochyby o tom, že vypuknutí války zdrží ujednání německo-rakouské. Příčinu toho dlužno hledati ve vypuknutí války. Stále víc a více propuká odpor uherský proti změně Szellovy klausule a válka jest k tomu vítaným prostředkem. Čím dále bude posunuta lhůla k vyjednávání, tím bude pravdě po- dobnější, že nebude na žádné straně ochoty k zjed- nání smluv do konce r. 1907 a že také nebude státu, který by smlouvu na tak krátkou dobu zjednal. Pro Předlitavsko jest tento stav věcí velmi nevýhodným Co se týče ostatních důsledků války, možnlo se —— předpokládaje ovšem, že válka zůstane obmezena na dosavadní soky — nadíti pro Rakousko spíše výhod než úhon. Především musí se Lloydu dostati hojně dopravního materiálu, protože obchodní loďstvo dvou velikých států jest z obchodu téměř vyloučeno. Také nutno s tím počítati, že válka potrvá dosti dlouhoa bude nutno opatřovati hojně potravin a válečného materiálu Z toho připadne našemu průmyslu jistě hojně zisku. Možno-li pokládati dodávky uhlí jedné z válčících mocí za porušení neutrality, není sice sporno v theorii, bude ale jistě sporno v praxi.
W W C Ruska Szellův Lloyd Vídeň Rusko Předlitavsko Rakousko
40 article
Cukerní průmysl a různé nálady. Snížení cuker- ních cen působí pronikavě na spotřebu cukerní. Data příslušná podali jsme opělně a včerejší naše stručná zpráva přinesla nový doklad. V lednu t. r. stoupla spotřeba opět o 42.417 q a připočteme li spotře bní zvýšení celé nynější kampaně (od září 1903), jeví se spotřební vzestup 435.252 q. To je výsledek věru více než uspokojivý a dokazující znovu, jak opráv- něno bylo volání po snížení cukerní daně. Ale ještě jiný moment padá na váhu: vývoz cu- kerní vykazuje pokles. Se 3 mill. q do září do ledna r. 1902—3 klesla na 2.5 mill, u téhož období r. 1903-4. Cenové poměry vývozní speciálně do Anglie jsou velmi nepřiznivy a vývozci nuceni jsou k ústupkům, které přinášejí přímo ztráty. Čili jinými slovy: stále jest více patruo, že těžisko cuker- ního průmyslu přenáší se více a více na domácí trh, moment, který nesmí zůstati — nemáme li své cukrovarniciví přímo poškozovati — bez vlivu na zdaňovací poliliku tohoto stálu. Pan Böhm řešení této otázky neoddáli žádnými krásnými slovy: události vynutí si je samy. Svou logikou a silou. — V neklidném vývoji trhu ozývá se přiro- zeně opětně volání po cukerním kartelu. Spe- ciálně prodejní sdružení raffinéřů budí proň náladu na všech stranách, ochotně podporováno tiskem, který mu neslouží jen z přesvědčení. Jak známo, žádaly rafſinérie kartelované na raffinériích nekarte- lovaných, aby se dorozuměly s nimi o prodejích na září. To byla ovšem výzva i k jednání kartelnímu.
Böhm Anglie
41 article
Žádost tato ale nekartelovanými závody odmitnula a dnes již počinají listy, kartelu sloužící, opět sahati k starým vyhrůžkám. Kartelované raffinérie měly prý dosud znamenitý odbyt — o nekartelovaných toho prý říci nelze, protože prý na trhu silně offerují. čehož prý by nebylo kdyby jich odbytovost byla úplně vyčerpána. Raffinérie kartelní prý své kontin- genty plně prodají, za to nekartelované měly prý menši odbyt, než se tvrdi. Jinými slovy: čeho nedo- saženo po dobrém, aby se totiž nekartelované rafíi- nérie (jak známo, české) zřekly svých oprávněných nároků kontingentových a vzdaly na milost a ne- milost vídeňskému vedení, má býti vynuceno po zlém. Kdo zná stav věcí, ví, že nekartelované raffinérie měly znamenité obchody, že téměř ani nestačily za- kázkám a tento stav jesť nadále nezměněn, nehledě ani k tomu, že snadno může i v obec-nstvu propuk- nouti nevole proti kartelním machinacím, což při vzrůstajícím významu trhu domácího nemůže zú- stati bez významu! Ještě, bohudíky, nejsme tak da- leko, abychom byli vysazení vůli a přáním vídeň- ských kartelních vůdců Pojišťovací právo. Píše se nám: Vláda ohlásila své doby zákonem úpravu soukromého pojišťování lo co do veřejnoprávních i soukromoprávních vztahů.
42 article
Tyto práce nyní již daleko pokročily. Operát, týkajíce se úpravy veřejnoprávních vztahů jest již vypraco- ván a bude předmětem brzké porady zástupců jedno- Ulivých ministerstev. Současně pracuje se v mini- steriu spravedinosti na osnově, týkající se pojišťovací smlouvy Zadání stavby mostů. Jak »Eisenb.« oznamuje, zadána v minulém těmdní stavba čtyř mostů přes Lužníci blíže Cmuntu ve váze 2500 q. Stavba svě- řena firmě Fanta a Jireš v Praze za 120.000 . Rychlíkové noční spojení Prahy přes Olomouc Haličí a Ruskem. Od 1. ledna t. r. zavedeno opět přímé noční rychlíkové spojení Prahy přes Č. Třebovou s Olomoucem, Haličí a Ruskem. Vlak jede z Prahy v 6 hod. 20 min. večer, přijede do Olomouce o 12. hod. 5 min. v noci, do Krakova v 6 hod. 19 min. ráno, Lvova o 1 hod. 30 min. od- poledne a Podwoloczysky o 6. hod. 20 min. večer. Vlak tento — jakož i zpětný — vozí mezinárodní přímě vozy I. a II. třídy, z Prahy do Podwoloczy- sky. Zpětný vlak vyjíždí o 10. hod. 36 min. dopol. z Podwoloczysky, ze Lvova o 2. hod. 50 min. odp. z Krakova v 10 hod. večer, z Olomouce ve 4 hod. 13 min. rano a přibude do Prahy o 9. hod. 50 min. dopoledne. Různé zprávy. Jak se oznamuje, míní dunaj ská paroplavební společnosi zahajiti pro pi
Fanta Jireš Praha Rusko Č . Třebová Olomouc Halič Krakov Lvov Olomouc Halič Podwoloczysky