1
masthead
12. února 1904
2
masthead
Příloha „Národnich Listůi
5
article
Z literatury.
Z literatury.
Česká bibliografie.
6
article
V posledních číslech „Knihkupeckého ozna-
movatele“ — jenž ovšem vychází s vyloučením
veřejnosti — nalézáme zprávu o konečném zří-
zení české „bibliografické kanceláře“. Tím by
se snahy o českou bibliografii, dík nezištné a
obětavé práci česko-slovanských knihkupeckých
účetních, konečně byly pevně uchytily. Záleži
nyní na přízni České Akademie, gremia knih-
kupců — a zajisté také spolků českých spisova-
telů, žurnalistů a vědeckých středisk (České Ma-
tice, Král. české společnosti nauk atd.) — aby
podnik nepadl.
Před několika dny oznámena byla v našem
listě „Bibliografie“ vydaná Akademií. Referent
prohlásil ji za nedostatečnou. Orgán českých
knihkupců podává nyní úvahu svou: Bibliografie
Akademie zaznamenává ze 200 kalendářů če-
ských jen 62 (!), v jediné písmeně vynechává
21 knih, nezná knih obrázkových... „Knih-
kupecký oznamovatel“ vyslovuje se ještě mno-
hem příkřeji o knize, nežli referent „Národních
Listů“ a dokazuje to odbornými doklady.
Zálež
Král
Český akademie
Český Ma
7
article
Jak to možno? Kniha, vycházející z první
naši knihovny, nákladem prvního našeho ústavu
vědeckého — a tak neúplná; tak nedokonalá?
Autor její spolehl úplně téměř na zásobu knih
své knihovny — a nepodíval se ani do druhé
největší — do knihovny Českého Musea, ani do
knihovny České Akademie! Tato soběstačnost se
na knize strašně vymstila. „Knihkupecký ozna-
movatel“ ukazuje prostě, že tato práce — biblio-
grafie za r. 1902 — musí se udělati znova.
A tu není pochybnosti, že „Spolek účetních“
je k tomu mnohem povolanější a ochotnější, nežli
jednotlivec, sebe výhodněji situovaný. Více lidt
konečně vždy více ví. Knihkupečtí účetní, kteř
již tolik tisíc nezištně obětovali na vydání star
ších ročníků, mají nyní centrum, kde mohou pod-
nik svůj realisovati již na stálo. Kdyby aspoř
trochu se osobními styky vynasnažili, bylo by
možno tisk poříditi nákladem Král. č. společnosti
nauk, slušný honorář — nikoli podporu — ob-
držeti od České Akademie, veliký počet exem-
plářů prodati České Matici, Máji a Spolku českých
knihkupců — a tak by podnik byl téměř zajištěn.
Král
Český muzeum
Český akademie
Český Matica
8
article
Malá podpora, které by snad ješté bylo potřebí
snadno by se již vymohla. Jen pravidelné a ry
chlejší práce vydavatelské jest potřebí, aby
bibliografie vycházela vždy za rok minulý aspon
během roku následujícího. Co všechno zdržuje,
není neochota rozhodujících ústavů, ale zdlouha-
vost u vydávání. Hotové dílo svou podporu si vy-
může — živá hlava klobůka dobývá, praví staro-
české přísloví.
Práce účetních nebude snad ve všem státi
na vrcholu vědy bibliografické (Bibliografie Aka-
demie také nestojí; aspoň moderní veliké knihov-
ny neřadí již anonyma podle „ordnungswort“
jako čini akademická publikace, nýbrž prostě al
fabeticky, jako král. knihovna berlínská), ale
bude za to aspoň relativně úplná. Starší naše
bibliografie, Jungmannova, Douchova, Michlova
Pospíšilova atd., nestojí taktéž na vrcholu vědy
ale každý, kdo jich kdy použil, ví, jak dosahují
téměř ideálu úplnosti absolutní. Je konečně fa-
lešné domnívati se, že jednotlivec může — třebas
sebe výhodněji situován — vykonati práci, při
níž záleží na podpoře cizí a důkladné kontrole.
V těchto směrech podává podnik účetních veškeré
kautely — a veřejnost naše má se tu postarati
Dixi.
o hmotné prostředky.
Jungmannův
Douchův
Michlův
Pospíšilův
Dix
10
article
* Korrespondence Karla Havlíčka. Spořádal, úvo-
dy a poznámkami opatřil Ladislav Ouis. V Praze
1903. Bursík a Kohout.
V objemném svazku, čítajícím téměř 900 stran
zrcadlí se v listech svých skladatel Kutnohorských
epištol v plné své osobnosti. Byla práce nesmírná
sebrati přehojnou, všestranně rozptýlenou a z valné
části již pozapomenutou korrespondenci velikého
publicisty, zvláště z let vývoje. Dopisy HIavlíčkovy
od jinošství jeho až po předčasný skon opatřeny po-
známkami, z nichž mnohé, opírajíce se o zevrubnou zna-
lost osobních i rodinných poměrů Havlíčkových, objas-
ňují momenty dotud neznámé. Litovati jest, že ztra-
cena korrenspondence s F. J. Rezáčem, již ještě v
Zelený měl v rukou. Práci Quisovu nemálo stížila
okolnost, že dopisy Havlíčkovy roztroušeny jsou vedle
hlavní sbírky, již chová české museum, po různých
veřejných i soukromých sbírkách. Proto by bylo zá-
hodno, aby vše, co s osobností mučenníka brixenského
a s jeho činností jakýmkolivěk způsobem souvisí
bylo v českém museu shromážděno. Budoucí dějepisec
naší politické obrody bude pak s to, aby čerpal n
místě vhodném pro úkol svůj.
Havlíček
Ouis
Bursík
Kutnohorský
Havlíčkův
F J Rezáč
Quisův
Praha
11
article
* Růžena Jesenská, Ballady a písně. Sa
lonní bibliotéka sv. LI. Nakl. J. Otto. Písně zvněné
formálně dokonalé, s pěknými rytmy a zvonivými
rýmy, obsahu bolně sentimentálního, elegického, po-
jící se k truchlivým vzpominkám. Vyznamenávají se
upřímným, hlubokým, nelíčeným citem. Ballady, for-
mou rovněž dokonalé, napodobují celkem šťastně tón
lidově ballady, až na příliš časté zdrobňování tu
tam. Ostatně daří se stručná forma lidové ballady
autorce výborně a tu a tam vplítá se meditace zcela
moderní, jako v básni »Serpuky Hanemian« a v »bal-
ladě o křiži«, jež zosnována ve formě legendy na
motivu moderního pessimismu.
* Moric Jókai, Zlatý muž. Román. Přeloži
František Brábek. Třeti vydání. Nakl. J. Ot to.
Nejlepší román slavného maďarského autora, v němi
se v plné míře uplatňuje bohalá jeho fantasie. Líči
s nadšením poety divokou romantiku kraje na dolním
Dunaji poblíže pověstné Železné brány, jenž jest je-
vištěm děje neméně romantického. Avšak mimo tuto
romantiku obsahuje dilo tolik životní pravdy, autor
předvádí nám osoby tak zajímavé a svérázné, že čte-
nář jest dokonale uspokojen. Napinavý děj, sytý.
barvitý sloh, zajímavé, pestře se střídající episody
jsou vlastnosti, jež nechybí žádnému dílu Jókaiovu.
Jesenská
Otta
Serpuka Hanemian
Jókai
Brábek
dolní Dunaj
12
article
* N. A. Lejkin, Kde zrají pomeranče. Humo
ristické popsání cesty manželů Nikolaje Ivanoviče
Glafiry Semenovny Ivanových do Monte Carla a Ita-
lie. Dle 13. vydání přeložil dr. Bořivoj Prusík.
S illustracemi Nakl. A. Hynek. Rozmarná dobro-
družství tohoto párku ruských šosáků nalezla téžu
nás ochotných čtenářů. Vypravujeť autor se svěžím
humorem a líčí různě ty šprýmovné příhody a ne-
hody tak neodolatelně, že jest bezpečen plným úspě-
chem u čtenáře, jenž hledá v knize lehkou zábavu.
A přese všecku ztřeštěnou veselost zachovává autor
vždy pravou míru a nikdy neupadá v triviálnost.
* K. Barancevič. Román. Přeložil Jan Al.
Unzeitig. Přítel domoviny ročn. XX. Nakl. E.
Beaufort. Autor ličí v tomto díle osud dvou sester
z lepších kruhů petrohradských způsobem prostýma
přec dokonale plastickým. Jedna zlákána zdánlivě
lesklým životem hereckým propadá zkáze a končí
tragickou smrtí. Druhá provdána za svědomitého ale
nepovšimnutého petrohradského úřadníka ocítí se
v osidlech milence povrchního a nehodného a ohro-
žuje klid a štěstí celé své rodiny. Před pádem za-
chrání ji toliko nemoc dítěte. Kniha vyznamenává se
nejen jemnou psychologif, ale i zajímavým líčením
názorů a duševních proudů moderní ruské spo-
hečnosli.
Charles Dickens, Život a přihody Miku-
láše Nicklebyho. Pieložila Marie Charbu ská
Díl I. Nakl. V. Kotrba. Jeden z oněch románů, do
něhož autor vložil celé svoje vřelé, láskyplné srdce.
Lejkin
Glafira
Ivanová
doktor
Prusík
K Barancevič
Jan Al
Unzeitig
E Beaufort
Dickens
Mika
Nickleby
Charba
V Kotrba
Huma
Monte Carlo
13
article
všechen svůj soucit. Vylíčil tu poměry tehdejších
soukromých škol anglieých způsobem tak přesvěd-
čujícím, že dílo to značně přispělo k nápravě a uči-
nilo přítrž trýzní tisíce nebohých duší dětských. Jak
věrně a živě dovede autor líčit skutečný život, jak
plasticky vystupují jeho figurky se všemi svými va-
dami a směšnostmi, jest všeobecně známo. Humor
jeho, smavý a slunný, mění se v žiravou satyru,
kdekoli šlo o to, kárati křivdy a zločiny.
* Camille Flammarion, Na nebi a na
zemi. Přeložil M. Weigert. Naše knihy, sbírk
přeložené prósy. Red. Alois Tuček, sv. XIX. Nakl
Hejda a Tuček. Kniha, jež vlastně již dávno
měla být u nás přeložena, neboť obsahuje takové
množství zajímavých dat ze všech oborů přírodních
věd a vypravuje tak zajímavě a slohem tak lehce
zábavným, že ji lze vskutku nazvat vzorem díla po-
pulárně vědeckého. Autor seznamuje čtenáře s pra-
věkem země, uvádí jej do astronomie, líčí poměr
přírody k člověku, vypravuje o ledové době ve Francii
a hned zas líčí svoje dojmy z cest v baloně a mnohé
a mnohé jiné věci z nejrůznějších oborů lidského
vědění.
*Ludvík Lošťák, Chromatické hromobiií.
III. Antonín Dvořák. Vilém Blodek, Karel Šebor
Nakl. Hejda a Tuček.
Flammarion
M Weigert
Red
Tuček
svatý . XIX
Hejda
Lošťák
Dvořák
Blodek
Šebor
Francie
14
article
Z českých listů.
15
article
* Z „Živy“. Redaktor referuje o moderním opli
mismu přírodovědeckém a připojuje k názorům vy
bíraným z moderní liferatury přírodovědecké pozoru
hodně glossy vlastní. Článek končí slovy: „Prací jed
notlivců i jejím úspěchem povznáší se povlovně celý
národ, a dopouštějí-li se jednotlivci chyb, co na tom.
chybou narazí, poraní se, a v lastuře, právě na místech
poraněných, vyrůstají perle. Jen kéž by se podařilo
národ přesvědčiti, že jeho jednotlivci posud pracují
málo, velmi málo, a že, bohužel, vzmáhá se přesvěd-
čení, které proniká celými stavy, že úspěch dá se zí-
skati bez veliké práce. To bude veliké zklamání, a ono
může v době veliké krise nalézti nás nedostatečnými
* Ve Věstníku České akademie referuje
prof. Zubatý o novějších pracích o staroindické epice.
Právem ukazuje na velikou důležitost staroindické
epiky pro studium literatury vůbec a zvláště pro po-
znání vývoje příbuzných pamálek lilerárních. Referent
obírá se obšírným čtyřdílným spisem Adolfa Holtz-
manna o Mahábháratě, podává pak nové názory o
vzniku Mahábhárata, s nimiž vystoupil jezuita Josel
Dahimann, že totiž Mahábháratam nevzniklo z malé
epické básně původní nahromaděním přídavků, ale
že původce jeho chtěl již od počálku poříditi hotovou
encyklopedii bájí, pověstí a poučení o právech a oby-
čejích. Referát Zubatého udává nejen Dahlmannovu
theorii, ale též řadu spisů polemických o jeho názoru
a úvahy vlastní, jimiž staví se proti názoru, jakoby
Mahábháratam bylo dílem jediného muže
Živa
Holtz
Dahlmannův
Český akademie
Josel SF
Mahábhárata
16
article
Slovanské spisy.
17
article
* Uzničke uspomeno. (Vězeňské vzpomínky). Na
pisno Stjepan Radič. I z tiskare brače M. Po
poviča u Novom Sadu 1903. Chorvatský spis vyšly
ze srbské liskárny! Nebylo vskutku ani pomyšlení
aby »Vzpomínky« byly v Chorvatsku tištěny a což
teprve nějakým chorvatským literárním spolkem vy
dány. Také byly oba díly hned po vyjití zabavený
a po celém Chorvatsku stihány. Na šlěstí byl první
svazek již před konfiskací rozebrán. Námitky proti
konfiskaci II svazku měly ten úspěch — neboť mezi
lím přišel na místo Khuenovo bán hr. Pejačevič —
že z 36 konfiskovaných míst soud zrušil 29 a roz
hodl, aby zabavené exempláře autorovy byly vrá-
ceny po vyřezání listů se »závadnými« místy. Špisek
byl skutečn u literární událostí v Chorvatsku, kde
podobně jako v Čechách téměř úplná závislost spi
sovatelův na cizích vlivech nejen že snižuje úroveň
literární produkce, nýbrž již jaksi faksi ucelené ná
rodní čtenářstvo rozkládá a vlastní rozvoj literární
ochromuje.
Stjepan Radič
Novom
Chorvatsko
Čechy
18
article
»Vězeňské« ty vzpomínky nemají do sebe roz-
hodně nic pochmurné o. Vězení se tu neobjevuje
ani jako »živý hrob«, ani jako smutný pobyt mezi
lidskými vyvrhely. Autor dovedl se tu zvláštním
způsobem udomácnít, tak že jeho »spolubydlícíme
stalo se vězení spíše vychovatelnou, kde se mimo
svou vůli octli, než mučírnou. Autor pak se tu cítil
jako nu »křižovatce«, kde lze setkati se s nejrůz-
nějšími živly hodnými pozornosti a studia a to v typi-
ckých představitelích. Proto také »Vzpomínky« jen
výminečně obsahují, co při jiných »vzpomínkách«
bývá pravidlem, toliž úvahy a reflexe subjektivního
rázu. A děje-li se tak místy přece, jsou to obrazy
světlé plné životní energie, jakoby nebyly vznikly
za okénkem zamřížovaným a ve společnosti opuště-
ných a zanedbaných lidských duší, nýbrž za jas-
ného bílého dne uprostřed čilého ruchu nejzdravější
společnosti. Kniha je formou tak prostá a lehká
že jí porozumí i malé dítě a obsahem tak plna ži-
votní zkušenosti, že ji tak brzy neodloží ani nej-
chladnější prosaik.
Výmluvné motto, »Slobodan čovjek može postati
uznik (vězeň), ali ne može biti rob (olrok) zajímavě
uvádí do myšlenkového obsahu dílka. Upomínek jest
sedm. Každá tvoří samostatný celek. Prvá »Dvaču-
vara« „Dva opatrovníci) vyšla dříve česky (v 2. čísle
»Osvěty« r. 1903) než chorvatsky. Nejhlubší psycho-
legicky je třeli kapitola: »Tri neobična susreta.« (Tti
nezvyklá setkání). Nejsilnější tragikou sedmá: »U Mi-
trovicu« (Do mitrovického vězení). Něžně poelická je
čtvrlá: »Spi, spi, zlato moje«, tři ostatní působí ele-
mentárním vlastenectvím, jež vrcholí v ideu lidového
slovanství a v praktické, křesťanské sociální hu-
manitě.
čovjek
křesťanský sociální hu
19
article
Autora dovedli z pozorovací blázinecké stanice
do nemocnice. »Do kterého odděleni,« vypravuje, »ne-
vím až dosud, neboť nemocný, kterého jsem našel
v téže světnici, byl vysoký, ramenatý kněz, červených
líci, o němž zdálo se mi na prvý pohled, že by mohl
káceti stromy nebo lámati kamení.« Oba nemocní
z přinucení jsou na sebe odkázáni.
— Prosím vás, nemluvim něco ze spaní? Ne-
křičím snad?
— Neslyšel jsem nic, velebný pane. Probudím
se obyčejně jednou, dvakrát za noc, a tu se mi vždy
zdálo, že spíte docela klidně. Minule slyšel jsem, že
rychle dýcháte jakoby v horečce, nemluvil jste
však nie,
— O. chvála bohu... Jen toho se bojím, abyeh
se ve snu neprozradil, totiž abych ve snu neřekl na
sebe, co není pravda. Nejsem níčím vinen. Celý den
však na to myslím a potom se mi zdá, že mné chy
tají, že mně mučí a že bolestí mluvím o sobě hrůzy.
O, kdybyste věděl ! Co bych dal za jedinou vaši klid-
nou noc ! ..
— Jenom když sám, velebný pane, víte, že n
jste vinen, anebo jak by náš lid řekl: jen když ne
máte nic na svědomí!
20
article
»O, synku, což ty víš, co je lidské svědomí
Nedej ti bůh věděti, co já vím! Nepřejí to ani nej
většímu nepříteli! Jen jim, jim přejí, jim, kteří mne
sem vpravili, kteří mne zahubí, ač mne mohli a mu-
sili spasiti, neboť jsou více vinni než já ...«
Druhé »potkání« událo se po čtyřech letech. D
autorovy cely přivedli vězně. Stěží v něm pozná-
val jakous takous podobu pravoslavného kněze Byi
velmi zanedbaný. »Také mne neznámý host potají
ostře pozoruje. Pomyslil jsem si, že je blázen a že
jej snad proto dali ke mně, aby mi trochu ohmatal
krk.« Následuje psychologický rozbor, na to neznámý
chvějícím se hlasem:
»Neznáte mne už? Nepamalujete se, jak jste
mne na tamburici doprovázel, když jsem zpival
S Bogom, sieharna (nevděčná) dušo? Že je mne
těžko poznati!«
Dovídáme se počátek výpovědi, proč se rame-
nalý farář stavěl bláznem. Konec výpovědi, vlastné
již zpovědi, uslyšel autor po půltřetím-roce, když se
po třetí setkal s knězem, jenž konečně třeba nepří-
mo přiznal se ke zločinu, jejž upřímně litoval.
Chorvatská krilika nejvíce chválila vzpomínku
»Spi, spi, zlato moje«. Je to dojemný obraz ztrace-
ného a poctivosti vráceného selského děvčete.
Obecenstvu nejlépe se libila vzpomínka: »U
Mitrovieu«, pak dvě posud nejmenované »Narodnjak
(národovec) bez domovine« (tu je objasněn celý spor
chervatsko-srbský) a »Češki tamničar« (žalářník).V
poslední zobrazen je vzácný příklad slovanské uvě-
domělosti, objevené za nejtěžších okolností společen-
ských. »Mali dobrovoljní uznik (vězeň) líčí, jak se
desetiletý chlapec, autorův synovec, dal se svým
strýcem na osm dní dobrovolně zavříti, aby mu
mohl čísti chorvatskou literaturu pro maturitní zkou
šku. Radičovy »Vzpomínky« vhodně osvětlvjí i pol-
tické a národní poměry v Chorvatsku vedle sociálníci
Jovan.
a kulturních.
bůh
Radičův
Jovan
Chorvatsko
U Mitrovieo
21
article
Ze slovanských Histů.
Ze slovanských Histů.
* Neodvislý měsíčník J. Jasinského »Ježemis
jačnyja Sočiněnija« zaniká a místo něho budou vy
cházeti»Novyja Sočiněnija«, 12 knih do roka, každí
kniha jako celek. Zaniklý list měl výborně redigova
nou část kritickou a přinesl mnoho zdravých my
šlenek.
* V Biesiadzie literacké začíná vychá
zeti nový historický román Henryka Sienkiewicze
»Na poli slávy«, jenž současně s originálem tiskne
se i v českém překladu. Tentokráte obral si Sienkie-
wicz dobu Jana Sobieského, zářivý to věk polské
historie.
* Bluszez rozvíjí fantastický trochu projekt
centrální jidelny, pro 1000 rodin jednu, aby kuchyně
při bytech stala se zbytečnou. Autorka vypočítává, c
by každá rodina ušetřila.
* Ve Varšavě objevil se projekt divadla pro
děti. Autorita v oboru paedopsychologie Aniela
Szycówna rozvíjí všechny výhody divadla pro duševní
vývoj dělí, ale žádá důrazně, aby ředitelem byl
pouze a jedině paedagog, znalý potřeb dětské duše
* Pražský dopisovatel Kurjera Warsz a w-
ského navrhuje, aby v Praze systematicky byly
pořádány umělecké výstavy polských malířů a na-
opak zase ve Varšavě aby výstavní salon otevřen
byl pravidelně Čechům. Pro první čas navrhuje A. C
výstavu Bilkovu ve Varšavě a J. Malczewského
v Praze.
* Z novinek polských jmenujeme historickou po
vídku pro lid J. Grajnerta »O Čechu vojákov
a o polské Hance«. Děj za krále Vladislava Ja
gellonského, vrchol bitva u Grunwaldu.
J Jasinský
Ježemis
Sočiněnija
Sienkiewicz
Sienkie
Sobieský
Čecho
A C
Bilkův
J Malczewski
J Grajnert
Čech
Hanka
Vladislav
Varšava
Praha
Grunwald
Novyja Sočiněnija
divadlo pro dítě
Kurjer Warsz
22
article
* O nemoci Gogolově napsána pomalu celá lite
ratura. Vědecký měsičník ruský »Voprosy filosofii
psychologii« obírá se otázkou Gogolovy duševní ne
moci v rozsáhlé studii V. Číže se stránky vědecké.
Mnoho mylných názorů se tu odstraňuje. Gogol ne-
byl ani v posledních letech asketou a mystikem. Ži
zcela tak jako jiní zámožní lidě; měl svého sluhu
rád se šnořil, jakkoliv neměl mnoho vkusu ve svém
oděvu. Praví mystikové — dle V. Číže— nehledají
vyléčení své duševní nemoci: Gogol vší silou snažil
se o vyléčení. Strach před smrtí, který u Gog ola tak
silně vystupoval, neobjevuje se u mystiků: naopak,
oni přejí si smrti. Gogolova pobožnost a úvahyo
své hříšnosti vyvolány byly právě jen nad míru sil
Slowianin.
nou bázní před smrtí.
Z cizích literatur.
* Ernest Gauber!: La pošsie tchčque con-
temporaine. Paris, Rue des Beaux-Arts 9. 1903.
Objev knížky je notivován zvláště nápisem „Col-
lection détudes étrangěres“ r poslední stránkou, kde
se uznává blahosklonně, že už nyní Čechy musí býti
počítány k národům, jsouce vlastí básníkův ušlechti-
lých a mohutných. Spisovatelě [rancouzští po-
živají v Čechách tolik lásky a pozornosti, ž
se nelze už k nim dopouštěti nevděku nevšímavosti
k jich přátelství. Čechy (praví autor) nejsou už onou
nedůležitou zemí chudých básníků, nýbrž vlasti živou-
Gogolův
Gogol
Gauber
Le
Paris
Čechy
Rue desátník BeauxArt 9
24
article
cího umění
Za pomocníky měl autor, pokud udává, Rowal-
ského a Jana Otokara. Na třiceti stránkách nebylo
možno směstnati mnoho látky, ale přece se mohla věc
vyříditi všestranněji, spravedlivěji a zvláště vzhledem
k důležitému povolání knížky, upřímněji. Uznalo
se (str. 30), že jsou dva směry novolatinský a slovan-
ský, ale knížka se zná jen k jednomu. Uvádí Máchu,
Hálka s Nerudou, Vrchlického a stoupenců několik.
Čecha se Zeyerem, u výběru nejpřísnějším. Ale pak
výběr přestává. Moderna se ani tak nepopisuje, jako
se jen uvádějí jména, a zevrubně, jako by na každěm
mnoho záleželo. Nepatrné literární osobnůstky tu fi-
gurují vedle zjevů skutečně pozoruhodných. To ovšem
jen z přátelských ohledů. Jinak je knížka (až na něco
chyb ve vlastních jmenech) napsána dobře a zvláště
co se velikého vlivu ciziny lýče a nesmírně odvislosti
moderny od vzorů franeouzských, vykládá lálku zna-
lecky. O duchu této české poesie, ani o dekadentní.
nevykládá ničeho. Ryze po francouzsku všímá si jen
věcí zevních, formálních. Ukázky jsou ze Zeyerovy
Legendy z Erinu, z Neumanna, Březiny a Holého
Vbl.
Jan Otokar
Mácha
Hálek
Neruda
Vrchlický
Čecho
Zeyer
Zeyerův
Březina
Erin
Neumann
Holý Vblishing
25
article
Z cizích revul.
Z cizích revul.
* V la Revue umístěn je výsledek ankety
rektorů evropských universit o otázce společné vý
chovy obou pohilaví. V úvodu praví pořadatel ankety
že z Ameriky, která první povstala pro práva žen
dochází zpráva, že vzdělání žen současně s muži
pěstované vykazuje stále horší výsledky. Jinak je
tomu v Evropě; tam otázka vzdělání žen skoro
denně doznává vítězství a úspěchů, byť i pomalých.
Amerika
Evropa
evropský univerzita
26
article
V některých státech je po ruce už tisíciletá zkuše-
nost. Mezi opomenutými universilami je i pražská
česká, jakkoliv na ní studium žen horlivě se pě
stuje. Úslatně (vyjma petrohradskou) jsou všechny
slovanské university opomenuty! V Bavorsku
je posud stav ženského vzdělání v stadiu zkušeb-
ném. I berlínský rektor nemá posud valných zkuše-
ností: uznává schopnosti některých studentek, ale
celku je pro o bmezení ženské školby a připou-
štění jich k povoláním až posud muži zastávaným
(professura, lékařství atd.). — Rektor göltingské uni-
versity nedoufá, že by kdy ženy ve vědě vynikly
ale střední vlohy žen nejsou o nic nižší než střední
vlohy mužů. —- Rektoři cambridgeský i oxfordský
označují studium žen za znamenilé; přílomnost žen
zvýšila v krátce zjemnění mravů u studentů, ženy
jsou pracovitější než angličtí studenti, ubijející čas
ve sportu. — Za celé Rakousko odpovídů vídeňský
rektor: neshledává nic neslušného ve společné ná-
vštěvě přednášek, ani nezdá se mu, že by se při-
puštěním žen bylo snížilc niveau vědecké. — Na
universitě kodaňské jsou ženy připuštěny od roku
1877- a počet absolvovavších přesahuje 300. Rektor
shledává rovněž zjemnění mravů od té doby, co
ženy studují. — Universita v Grenoblu byla pře-
zděna feministickon; sbor professorský přijal hirdě
přezdívku a je šťasten, že právě ženy jsou nejlepšími
členy university. V posledních 4 létech studovalo
zde 132 řádných posluchaček (85 cizinek) s prospě-
chem co nejlepším. — Stejně příznivé vyjadřují se
pařížští professoři Duclos, Faguet, Gide, Sěnilles aj
Mr. Penn.
Duclos
Faguet
Gid
Sěnilles
Mister
Penn
Bavorsko
Rakousko
Grenobl
28
article
* Josef Kořenský „Žaponsko“. Nákladem
J. Otty v Praze. Kniha vypravena 244 vyobrazením
v textu a 13 obrazovými přílohami. Mimo velké vy-
dání knihy také zvláštní vydání pro mládež.
Vatra. Časopis studentstva Moravy, Slezska.
Slovenska. Redaktor IngC. Ant. Pavlíček. Tiskem
Odehnala v Brně. 1904.
Vod nás. Verše Adolfa Weniga. Hudbu složi
V. J. Novotný. Nákladem Jos. R. Vilímka
Starý hřich. Román. Napsal J. Klecand
Nákladem Jos. R. Vilímka v Praze.
Kořenský
Žaponsko
J Ott
Ingc
Pavlíček
Odehnal
Wenig
V J Novotná
R Vilímek
Praha
Morava
Slezsko
Slovensko
Brno
Jos
29
title
Národní hospodář.
30
article
Placení šekem
Placení šekem
Pražské banky usnesly se dle nedávně zprávy
novinářské „ve volném rozhovoru, aby pro peněžní po-
ukazy jejich klientely (rozkazy platební) užívaly se
cheky na příště, ježto jimi zvyšuje se bezpečnost
placení.
Všimněme si především onoho „volného roz-
hovoru.“ Poukázali jsme již jinde ra vliv zákona.
plynoucího z dobré vůle, dohody, na moc vzájemné
smlouvy. Ona je lepší, vílanější i dovednější silou
tvořivou, nežli zákonodárství vnucené a nežli ujed-
nání prováděná pod vlivem neinteressentů nebo zá-
konodárců, vzdálených dotyčným praklickým potřebám
anebo dokonce „řemeslných“ (je-li tento výraz laké
v Rakousku již případným.) Moc vzájemné úmluvy
jest zejmena u živlu obchodního velice ceněna i uží-
vána a nezřídka zatlačuje do pozadí paragrafy, za-
řízení pro obchodníka často příliš luxusní anebo na-
zbyt důkladné. Proto doporučujeme všem vrstvám
a zejmena obchodním: „ve volném rozhovoru“ se
dohodnouti častěji o věcech, na něž jindy svoláváme
nejraději policii a magistrát, aneb zvykli jsme si spo-
lehnouti, až budou ve Vídni hotovi s příslušnými pa-
ragrafy (které na př. pro cheky připravovány jsou
již pred pěti léty a dodnes oddány jsou spánku za-
slouženému). Druhá okolnost, které si všímáme ve
Rakousko
Vídeň
31
article
zmíněné zprávě je: „poukazy platební mají se na
příště díti chekem“. Soudíme-li dobře, vyrozumívaj
se těmito poukazy nejen přímé rozkazy na výplaty
pro vlastní účet, nýbrž i další poukazy platů (na řád
třetím osobám. V tomto druhém případě jedná se
krok dalekosáhlého významu a ceny, který zasluhuje
pozornosti široké veřejnosti. Tu nahražuje se kovový
peníz a bankovka písemným poukazem, jako pro
středkem platebním, který vyniká nad druhé leh-
kostí oběhu a povyšuje obchodní důvěryhodnost
hned vedle „zvonicí mince“, rozmnožuje majetek ná-
rodní, převádí zlato z oběhu a střádá je v tresorech
bankovních. Postrádáme síce v hořejší zprávě někter
detaily provedení a pravidel ujednaných, jež doufáme.
32
article
jsou otázkou nejbližší doby. Z nich je nejvážnějším
požadavkem, aby banky vyplácely hotově jen cheky
výslovně „doručiteli“ k vyplacení předepsané. Cheky
„na řád“ vystavené jsou určeny k připsání
dobru podateli v knihách bankovních a sice u kte-
rékoli banky nejen poukázaně a tyto zásadně nesmí
se vyplěceti hotově. Jakmile se takový chek nevy-
plácí, nýbrž jen zúčtuje (píše k dobru) není třeba, ani
účelno, běžeti s ním k bance poukázané, nýbrž převede
se podpisem na rubu (girem) na kohokoli a zvláště na ten
peněžní ústav, s nímž obchoduji (takže ani poštovní
spořitelna by nechybila, přijímajíc takový chek k
zúčtování). Co toto zřízení znamená pro soustředěni
a ozdravění našeho peněžnictví, dalo by se skor
uhodnouti. Peníze obchodní patří ke správě peněžní-
kům, ústavům zprostředkujícím pro obchod a prů-
mysl peníze, tudíž také a především ony, jež slouží
k oběhu, jež vyrovnávají požadavky peněžní „z ruky
do ruky“. Pouhé vypůjčování se a propůjčování peněz
není úplným a zaokrouhleným obrazem úlohy pe-
něžníka. Schází k tomu celé „kasírství“ hrubých cifen
(vyjma to co nezbytně nutno příruční pokladnoua
hotovými vyřizovati) a schází zvláště prostřednictv
při plnění převzatých závazků aneb povinností ply-
noucích z obchodů uzavřených. Snad prostý příklad
stačí k znázornění, oč se jedná: Firma A. postoup
své pohledávky u firmy B. (otevřené účty na př.) pe-
něžníku C, který za jistých podmínek bezpečnostních
Checa
33
article
půjčuje na ně peníze. Platí-li B svoje závazky vůči
firmě A, není potom nic přirozenějšího, nežli aby
se tak dělo prostřednictvím peněžníka C, kdežto naše
praxe obchází tohoto a vyhledává k tomu nejraději
poštovní spořitelny a pod. Přechod z prvního závazku
k pozdějšímu jeho vyplnění ztrácí takto první před-
poklad — přirozené, to jest přímé cesty buď od
zrovna k C. neb od B přes A k C. Při tom úloha
poštovní spořitelny musí přeměniti se na peněžního
dopravovatele (zprostředkovatele). Úkol tento není ani
nevděčný, ani podřízený, je-li proň všestranného po-
rozumění. Na místo toho dělá poštovní spořitelna
ze spíže našeho obchodu prostředek k sesílení státních
financí, oporu pro státní ukládací papíry (rozuměj
kanony!). Z přebylků peněz oběžních, jež peněžní
zprostředkovatel potřebuje jako soli k sesílení svých
zásob, kupují se renty, určené pro ukládací obchodo
Vada spočívala dosud v tom, že naše soukrom
peněžnictví lákalo sice kapitál ukládací, poskytujíc
dobrého zúročení z každého obnosu přijatého, naproli
tomu ale odplašilo od sebe kapitál oběžný, nebo
žádalo pro sebe značné poplatky za zprostředkování
oběhu. Tento druhý kapitál strhla na sebe poštovní
spořitelna u nás, obstarávajíc zprostředkování obratů
téměř bezplatně, ale těžíc výdatně z úroků peněžních
přebytků svých komitentů (podobně jako se děje
jinde za hranicemi v bankách již dávno). Je proto
jen zásluhou poštovní spořitelny, že chek vůbec u nás
byl zaveden, třeba ve formě podstatně obmezené
jelikož mu schází převod (giro). Rozšíření cheku po-
štovního lze vůbec čeliti jedině poskytováním stej-
ných podmínek (jež se od cizozemských liší jen for-
mámě s nevýhodou) a slejným rozlišováním kapitálů
34
article
ukládacích a oběžních (cirkulačních). Výdatnou proti-
váhou jsou tu četně naše spořitelny, záložny a ostatní
peněžní ústavy, pro jejichž rozšířenou působnostv
naší veřejnosti byly nedávno právem nové cesty vy-
hledávány. Vliv těchto peněžních ústavů, jako půjčo-
vatelů a prostředkovatelů veškerého obchodu peněž-
ního předčí význam poštovní spořitelny i může tedy
a musí dle našeho náhledu těžisko její působnosti
přesunouti se na peněžní ústavy. (Ani často uváděná
úspora poštovních známek u pošt. spořitelny ničeho
tu nepomůže, ztráty úrokové cestou přes Vídeň a zpět
je úplně vyváží!) Součinnost peněžních ústavů na-
šich na místě pošt. spořitelny bude i obecenstvu víta-
nějši, neboť přivodí nezbytné soustředění hotovost
na jednom místě, ulehčení přehledu a práce. Rovněž
placení holovými penězi klesne během zvyku, nebo
užívání cheku Lunkovního (spořitelního, záložníh
atd.) je přístupnější všeobecnosti, nežli u pošt. spoři-
telny.
Vídeň
35
article
Dále čteme v hořejší zprávě: užíváníní chek
„zvyšuje se bezpečnost placení“. Užívá-li se chek
vyslaveného „na řád“ výhmdně pro připisování k dobru
na účtě podatele, odpadá nebezpečí, těžkopádnost
značný náklad, spojený s platy hotovýrmi. Hodnota
cheku spočívá výhradně v osobě podatele. Jeho úvěm
dosahuje a dokonce předčí cenu berné mince, jejíž
uschování a zasílání je s náklady a s nebezpečím spo-
jeno. Chek v rukou nepovolaných (bez úvěru) je bez-
cenným cárem, jde bez zhodnocení až do rukou po-
ukázaného, který nedostatkem úvěryhodnosti podá-
vajícího je varován a zkoumaje původ, zjišťuje zne-
užití cheku. Jinými slovy: komu půjčuji na úvěr ole-
vřený, od něho přijmu chek, od osoby, jíž na úvět
neprodám, nepřijmu prostý chek, žádám hotové nebo
chek ověřený, bankou poukázanou (certified checks)
Chekem proměňuje se v těžkou minci jedině úvěr
obchodní, bez něho cheku prakticky není. Proto tak
u poštovní spořitelny je podstata cheku valně zúžena
a význam jeho značně oslaben (ústřední účtárna po-
ukázek).
Vítáme hořejší slibný krok pražských peněžních
ústavů a očekáváme další provádění jeho důsledk
v blízké budoucnosti.
36
article
Bursy a válka. Bursy zotavují se čím dále
tím více a dostávají zvolna normální ráz. Dnešní
zprávy znějí v té příčině již hodně klidně
střízlivě. Ale čím dále, tím více patrno, jak pa-
nika dvou tří dnů, ve své podstatě bezpříčinná,
vedla k těžkým ztrátám pro kapitálové, mén
silné kruhy — poučení draho zaplacené a snad
marně zaplacené, protože při nejbližší příleži-
tosti se obraz bude opakovati. Speciálně ví-
deňská bursa byla včera úplně již klidna.
Nebylo vzrušení a na trh uváděně papíry byly
hladce kupovány. Velké ústavy měly hojně
kupních příkazů z kapitalistně silných kruhů.
Politické události posuzovány klidně, při čemž
nemálo přispělo poznání, že válka bude obme-
zena na dosavadní soupeře. Hlavní papíry vy-
kazují opět vzestup. Také na kolínské
burse pokračovalo uklidnění. Ani zprávy lon-
dýnské, dle nichž tam akcie ruské banky opět
klesly, nepůsobily. Bursa dovedla včera již
klidně uvážiti, že tak silně interessovaná moe,
jako Anglie, dá výraz svým přáním politickým
na kursovním lístku. A tak došlo k zají-
mavěmu úkazu: na berlínské burs
stouply akcie ruské banky z 111.50 n
114. V Londýně stouply ale japon-
ské hodnoty, za to klesly ruské. Paříž-
ská bursa pohybovala se v normálních kolejích.
Bursa
Anglie
Londýn
Paříž
37
article
V télo vážné chvili, kdy nastává vystřízlivění
z paniky prvých dnů, kdy je patrno, že nebylo
příčiny k znepokojení, v čas přicházi vy-
hláška ruského ministra finanei,
kterou varuje majitele cenný ch
papirů před ukvapenými prodeji.
Z Petrohradu se v té příčině oznamuje: Úřadní
vyhláška ministeria financí varuje vzhledem
k prudkému poklesu cenných papírů následkem
událostí na dálném Východu před nerozvážným
prodeji cenných papírů, které mohou jen pro-
spěti spekulaci, a napomíná obecenstvo ke klid-
nému a sebevědomému chování se. Události na
dálném Východu mohou snad vésti k dočasným
obtížím, nemohou však otřásti hospo-
dářskou silou Ruska. Klesán
kursů na počátku války jest zje-
vem zcela obyčejným. Tak bylo tomu
na počálku rusko turecké války; leč již za dva
týdny po vypuknutí války dostoupily kursy dři-
vější úrovně. Slejný zjev odehrává se i nyní.
Vývoj vídeňský značen bude z části těmito daty:
kurs dne.
9. 10. 11.
Petrohrad
dálný východ
Rusko
38
article
Rakouská zlatá renta. . . 119.75 119.60 119.60
„ korun. . . . . 99.90 99.75 99 80
kreditky . . . . . . . 633.50 639 50 640.50
státní dráha . . . . . . 633.— 637.50 638.50
haličsko karp. . . . . . 1135.— 1131.— 1159.—
alpinky . . . . . . . . 379.— 388.— 393.—
pražské železářské . . . . 1775.— 1793.— 1810.—
Schodnica . . . . . . . 656.— 710.— 723 —
zbrojovka . . . . . . . 432.— 438.— 454.—
rýmavsko muráňské . . . 440.— 452.— 453.—
Lloyd . . . . . . . . 695.— 700.— 700 —
Cukerní boj. Jak jsme napsali zprávuo
cukerním průmyslu, ve které poukazujeme na
postup sdružených rafinerií proti nekartelovaným
závodům a již přicházejí zprávy, že zahiájen
zápas ústřední prodejnou proti nekartelovaným
cukrovarům. Ústřední prodejna rafi-
nerií snížila totiž ceny všech
druhů rafinovaného cukru. Toto
snížení neplatí ale všeobecně, nýbrž jen pro
ony obvody, kde vystupuje soutěž
nekartelovaných rafinerií, kde
tomu tak není, zůstanou v platnosti na dále
dosavadní ceny. Snížení cenové jest následující:
Pohotová rafináda znamenala totiž dosud z Vídně
K 65.30, dnes znamená K 64.50 až K 65.—
kostkový cukr pohotový dosud z Vídně K 67 30,
dnes K 66.— až K 67.—. Z Prahy zna-
menala pohotová rafináda dosud K 64.05 nyní
K 6275. Snížené ceny platí pro únor srpen.
Timto bojem mají býti české nekartelo-
vané rafinerie donuceny k podřízení se
diktátu kartelu, jenž chce opětně ovládnouti
celý tento průmysl. Naše obecenstvo nemá při-
činy býti objektem, který má pomáhati kartelu
k vítězství. Snad postačí na tomto místě po-
ukázati na moment, že jde o boj zvláště proti
českým závodům, aby obecenstvo vědělo, komu
nemá v tomlo zápasu pomáhati.
Lloyd
Vídeň
Praha
39
article
Rusko - japonská válka a obchodní smlouvy
Z Vídně se nam píše: Redaktor W. W. C. měl při-
ležitost mluviti s funkcionářem vládě blízkým, který
hájil tento názor. Vypukuutí války přináší pro sjed-
nání obchodních smluv neobyčejné nebezpečí; v prvé
řadě ohrozena jest rusko německa smlouva. Možno po-
kládati jistým, že v Rusku ná obnovu jednání s Ně-
meckem zatím nebudou pomýšleti, a to tím měně.
že dosavadním jednáním nebyl ulvořen základ, na
kterém bylo by lze vybudovati definitivní smlouvu.
Není ale také pochyby o tom, že vypuknutí války
zdrží ujednání německo-rakouské. Příčinu toho dlužno
hledati ve vypuknutí války. Stále víc a více propuká
odpor uherský proti změně Szellovy klausule a válka
jest k tomu vítaným prostředkem. Čím dále bude
posunuta lhůla k vyjednávání, tím bude pravdě po-
dobnější, že nebude na žádné straně ochoty k zjed-
nání smluv do konce r. 1907 a že také nebude státu,
který by smlouvu na tak krátkou dobu zjednal. Pro
Předlitavsko jest tento stav věcí velmi nevýhodným
Co se týče ostatních důsledků války, možnlo se ——
předpokládaje ovšem, že válka zůstane obmezena na
dosavadní soky — nadíti pro Rakousko spíše výhod
než úhon. Především musí se Lloydu dostati hojně
dopravního materiálu, protože obchodní loďstvo dvou
velikých států jest z obchodu téměř vyloučeno. Také
nutno s tím počítati, že válka potrvá dosti dlouhoa
bude nutno opatřovati hojně potravin a válečného
materiálu Z toho připadne našemu průmyslu jistě
hojně zisku. Možno-li pokládati dodávky uhlí jedné
z válčících mocí za porušení neutrality, není sice
sporno v theorii, bude ale jistě sporno v praxi.
W W C
Ruska
Szellův
Lloyd
Vídeň
Rusko
Předlitavsko
Rakousko
40
article
Cukerní průmysl a různé nálady. Snížení cuker-
ních cen působí pronikavě na spotřebu cukerní. Data
příslušná podali jsme opělně a včerejší naše stručná
zpráva přinesla nový doklad. V lednu t. r. stoupla
spotřeba opět o 42.417 q a připočteme li spotře bní
zvýšení celé nynější kampaně (od září 1903), jeví se
spotřební vzestup 435.252 q. To je výsledek věru
více než uspokojivý a dokazující znovu, jak opráv-
něno bylo volání po snížení cukerní daně.
Ale ještě jiný moment padá na váhu: vývoz cu-
kerní vykazuje pokles. Se 3 mill. q do září do
ledna r. 1902—3 klesla na 2.5 mill, u téhož období
r. 1903-4. Cenové poměry vývozní speciálně do
Anglie jsou velmi nepřiznivy a vývozci nuceni jsou
k ústupkům, které přinášejí přímo ztráty. Čili jinými
slovy: stále jest více patruo, že těžisko cuker-
ního průmyslu přenáší se více a více
na domácí trh, moment, který nesmí zůstati —
nemáme li své cukrovarniciví přímo poškozovati —
bez vlivu na zdaňovací poliliku tohoto stálu. Pan
Böhm řešení této otázky neoddáli žádnými krásnými
slovy: události vynutí si je samy. Svou logikou a
silou. — V neklidném vývoji trhu ozývá se přiro-
zeně opětně volání po cukerním kartelu. Spe-
ciálně prodejní sdružení raffinéřů budí proň náladu
na všech stranách, ochotně podporováno tiskem,
který mu neslouží jen z přesvědčení. Jak známo,
žádaly rafſinérie kartelované na raffinériích nekarte-
lovaných, aby se dorozuměly s nimi o prodejích na
září. To byla ovšem výzva i k jednání kartelnímu.
Böhm
Anglie
41
article
Žádost tato ale nekartelovanými závody odmitnula a
dnes již počinají listy, kartelu sloužící, opět sahati
k starým vyhrůžkám. Kartelované raffinérie měly prý
dosud znamenitý odbyt — o nekartelovaných toho
prý říci nelze, protože prý na trhu silně offerují.
čehož prý by nebylo kdyby jich odbytovost byla
úplně vyčerpána. Raffinérie kartelní prý své kontin-
genty plně prodají, za to nekartelované měly prý
menši odbyt, než se tvrdi. Jinými slovy: čeho nedo-
saženo po dobrém, aby se totiž nekartelované rafíi-
nérie (jak známo, české) zřekly svých oprávněných
nároků kontingentových a vzdaly na milost a ne-
milost vídeňskému vedení, má býti vynuceno po zlém.
Kdo zná stav věcí, ví, že nekartelované raffinérie
měly znamenité obchody, že téměř ani nestačily za-
kázkám a tento stav jesť nadále nezměněn, nehledě
ani k tomu, že snadno může i v obec-nstvu propuk-
nouti nevole proti kartelním machinacím, což při
vzrůstajícím významu trhu domácího nemůže zú-
stati bez významu! Ještě, bohudíky, nejsme tak da-
leko, abychom byli vysazení vůli a přáním vídeň-
ských kartelních vůdců
Pojišťovací právo. Píše se nám: Vláda ohlásila
své doby zákonem úpravu soukromého pojišťování
lo co do veřejnoprávních i soukromoprávních vztahů.
42
article
Tyto práce nyní již daleko pokročily. Operát, týkajíce
se úpravy veřejnoprávních vztahů jest již vypraco-
ván a bude předmětem brzké porady zástupců jedno-
Ulivých ministerstev. Současně pracuje se v mini-
steriu spravedinosti na osnově, týkající se pojišťovací
smlouvy
Zadání stavby mostů. Jak »Eisenb.« oznamuje,
zadána v minulém těmdní stavba čtyř mostů přes
Lužníci blíže Cmuntu ve váze 2500 q. Stavba svě-
řena firmě Fanta a Jireš v Praze za 120.000 .
Rychlíkové noční spojení Prahy přes Olomouc
Haličí a Ruskem. Od 1. ledna t. r. zavedeno opět
přímé noční rychlíkové spojení Prahy
přes Č. Třebovou s Olomoucem, Haličí a Ruskem.
Vlak jede z Prahy v 6 hod. 20 min. večer, přijede
do Olomouce o 12. hod. 5 min. v noci, do Krakova
v 6 hod. 19 min. ráno, Lvova o 1 hod. 30 min. od-
poledne a Podwoloczysky o 6. hod. 20 min. večer.
Vlak tento — jakož i zpětný — vozí mezinárodní
přímě vozy I. a II. třídy, z Prahy do Podwoloczy-
sky. Zpětný vlak vyjíždí o 10. hod. 36 min. dopol.
z Podwoloczysky, ze Lvova o 2. hod. 50 min. odp.
z Krakova v 10 hod. večer, z Olomouce ve 4 hod.
13 min. rano a přibude do Prahy o 9. hod. 50 min.
dopoledne.
Různé zprávy. Jak se oznamuje, míní dunaj
ská paroplavební společnosi zahajiti pro pi
Fanta
Jireš
Praha
Rusko
Č . Třebová
Olomouc
Halič
Krakov
Lvov
Olomouc Halič
Podwoloczysky