3
masthead
12. unora. 1904
5
article
Nedá se ovšem popříti, že effekt prvníeh
zpráv z bojiště přátele Ruska deprimoval. Že
ovšem, že přátel těch má Rusko velmi málo,
poněvadž většina zavírá oči před ohromným
ruským kulturním pokrokem. Kdo Rusko zná.
soudí ovšem jinak.
Máme na mysli, co přinesl onehdy » Berl
Nationalzeitung« z péra německého znalce ru-
ských i japonských poměrů.
»Žádná druhá armáda není tak podeeňo
vána jako ruská a žádná tak přeceňována jako
japonská. Ruská pochutnává si pořád ještě n
svíčkách, kdežto japonská je zvyklá k večeřisi
pochutnávati na »windbeutlech« od Krantzlera
(zvláštní pečivo s hustou smetanou). A přece
jaký je to rozdil! Na jedné straně důkladnost,
chladná a hrdinná odvaha až k neuvěření, na
druhé povrchnost a při prvním neúspěchu roz-
klad. Lichoti nám to, že Japonci zavrhnuvše
všechno, co je poutalo k minulosti, již 35 le
se namáhají a pachtí, aby stali se takovými,
jakými jsme my.
Národ žlutých papoušků, nesympatický již
proto, že pozbyv veškery úety ke své minulosti,
pokřikuje všechno po nás a délá bezmyšlenkově
co mu ukazujeme, ať to za něco stojí či nie-
Toť se ví, že Japonsko bude jásat. Mělo
vojny zapotřebí, mělo jí zapotřebí pro svůj ne
spokojený lid, jemuž musilo konečně ukázati,
že za tolik peněz a za tak ohromné oběti, jež
přiněsti musilo obyvatelstvo ostrovního císařství,
vojsko japonské také něco dovede. Však jaké
budou konce? O těch sotva kdo bude pochy.
bovati. Zálohy ruské jsou ohromné, třeba kdo
sebe více o tom pochyboval a těšil se naději
teď že Rusko už se nevzpamatuje a nezmůže
Evropská jeho moc je úplně netknuta, dnes
v Mandžursku nalézají se výhradně jen plukové
sibiřští. Až ale chvěti se bude půda asijská pod
zástupy vojáků evropských!
Berl Nationalzeitung
Japonec
Rusko
Japonsko
6
article
Kdo dnes smysl má pro přirozený vývo
věci, ví, jaký bude konec její.
Výprava japonská, zahájená úskokem
skončí porážkou tak lehkomyslného národa, kte-
rýž ocítí se v nebezpečí, že na konec, až na-
stane v něm derouta, ozve se starý odbojný
duch Daimiů a že všechna 35letá civilisace
japonská bude rázem opět jako »neštěstí ná-
roda« vyhlazena. Sympatisovati s tím či oným,
musí býti ponecháno konečně vůli každého.
Kdo je Slovanem, nemůže cítiti ovšem jinak
než s Ruskem, i kdyby ono pro ostatní slo-
vanský svět prstem nehnulo, neboť ono již
svou existencí budí respekt a dodává odvahu
pojmu slovanskosti. Neslovan ale nechť jedno
uváží: Spokojilo by se vítězné Japonsko s po-
sicí, jakou má vykázána dnes? Tato říše již
té doby ve mnolých oborech vytlačuje evrop-
ské kupce a průmyslníky z asijských tržišt
Potom by teprve se stalo nebezpečným konku-
rentem naším. A což kdyby vzpomněli si ja-
ponští strýcové Číňané, jichž je asi 500 mi-
lionů, dělati co oni? Co by se stalo, kdyby
později oni vypověděli Evropě válku?
Slovan
Číňan
Rusko
Japonsko
Evropa
7
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 11. února. (C. - B.)
Vojenský výbor uherský rokoval dálo
o odpovědech vojenské správy na loňské dele-
gační resoluce.
Při resoluci o dislokaci vojska ministn
Pitreich podal zevrubné objasnění, jež prohlášeno zn
důvěrné.
Del. Ugron uznává vážnost přednešených důvodů,
poukazuje však na velké břímě Uher a rád by, aby
rozdělilo se spravedlivě na obě části říše.
Del. hr. Apponyi tvrdí, že vojenská dislokace v za-
braných zemích provedla se na vrub uherský. Z toho
třeba vyvoditi politické důsledky v každém směru.
Po dalších — rovněž důvěrný ch obja sně
ních ministrových — byla odborová zpráva vzata na
vědomí a resoluce o dislokaci vojska obnovena.
Než se přešlo k následující resoluci, referent
Männich podal zprávu o počtu chovanců vojenské
akademie, již učí se madarsky a o tamějších na-
dačních místech. Z nich je 265 maďarských.
196 uherských a 60 smíšených. Z těchto je 37.4 pro-
cent rakouských a 42.6 procent uherských nadací.
Za rokování o mínistrově odpovědi na resolue
stran opatření vojenských koní del. hr. Apponyi
upozorňoval na příznivý výsledek co do kvality, jehož
docílilo se přímou koupí u pěstovatelů bez dodavatel-
ského prostřednictví.
Del. Mikloš navrhl dodatek k resoluci, jímž se
ukládá ministrovi, aby každý rok přenechal na každý
pluk aspoň 12—15 sedm- až osmiletých klisen pro
chov dle ujednání s uherskou vládou.
Del. hr. Szechenyi by rád, aby se platilo doda
vatelům více za jejich koně.
Ministr Pitreich příjímá resoluci a uváží její obsah
Odpověď přijata na vědomí a resoluce obnoveno
s Miklošovým dodatkem.
Del
Apponyi
Mikloš
Miklošův
Vídeň
Uhry
8
article
Za rokování o resoluci stran účastenstv
uherského průmyslu při pořizování vojen-
ských věcí ref. Münních konstatoval příslušný po-
krok, avšak nerovná se ještě všem požadavkům.
neboť i při zemědělských produktech činí účastenství
Uher při vojenských dodávkách pouze 32.349%a
pouze koňstva dodává se z Uher 81—85%. Při prů-
myslových dodávkách jsou zkráceny. Připomíná, že
před čtyřmi léty ministr vojenství smluvil s uher-
ským ministrem obchodu, že uherskému průmyslu
dostane se objednávek dle kvotového poměru. Tehd
stala se též úmluva o podilu uherského průmyslu
na opatření nových děl. Přeje si též, aby erární to-
várny vojenské nedělaly konkurenci soukromým pod-
nikům a žádá pro případ, že by byložtřeba druhého
arsenálu, aby se vystavěl v Ubrách. Navrhuje, aby
se resoluce v tomto smyslu rozšířila.
On i předseda souhlasí s vývody předešléh
řečníka, avšak referent soudí, že dělová olázka měl
by se teď vyloučiti z příčin technických.
Del. Rosenberg sděluje příslušnou resoluci ná
mořního výboru.
Po přímluvě několika jiných řečníků za větší
podělení Uher průmyslovými dodávkami, přijat reso-
luční návrh del. Hegedüsa, avšak dělová otázk
byla vyloučena a konstalováno, že resoluce platí též
o dodávkách námořních.
Po přestávce za rokování o resolucí stran jedno-
ročních dobrovolníků del. Bolgar konsta-
toval, že ubylo dobrovolníků, sloužících 2. rok.
Na dotaz, uvažuje-li vláda o zrušení tohoto 2.
služebního roku, prohlásil ministr Pitreích, že není
s to říci, stane-li se tak při revisi branného zákona.
ale ubezpečuje, že nezáleží na nedostatečné zná-
mosti němčiny při skládání důstojnické zkoušky.
Uher
Rosenberg
Uhry
Bolgar
9
article
Při resoluci o výkazu pensistů ministi
Pitreich děkoval za podnět o zlepšení poměrů pen-
sistů, již zúčastnili se vojny a slíbil na něj dbáti
Přeje si vroucně, aby se tato nalehavá otázka už
jednou rozřešila. Aby se s ní neodkládalo na ne-
určitou dobu, vojenská správa obrátila se na obojí
vládu, na nichž vyřízení záleží. V záležitosti lepšího
zaopatřování vojenských vdov a sirotků podařilo se
mu po dlouhém vyjednávání odstraniti nesnáze, spo-
jené s jejím řešením a chce věnovati věci také bu-
doucně náležitou pozornost.
Výbor rokoval potom dál zevrubně o vo
jenském rozpočtu a schválil tyt. 1 a 2.
Del. hr. Apponyl pravil, že ze zásadných příčin
nemůže povoliti sumu na rozmnožení auditoriátu.
neboť nezná zásady trestního řádu vojenského.
Del. Hegedůs je pro zvýšený požadavek, aby
umožnila se reorganisace auditoriátu, je však třeba.
aby soudcové byli mocni řeči obžalovaných a tedy
uměli laké maďarsky.
Del. Ugron je proti reorganisaci auditoriátu bez
předchozího vyřízení trestního řízení vojenského
uherskou legistativou.
Del. Okolicsanyi souhlasí s del. Apponyem. Soudí
že v auditoriátě je tak málo Maďarů proto, že jed-
nací řeč je německá. Kdyby se zavedlo řízení ma-
darské, Maďaři, již mají tolik právníkův, zaplavili by
auditoriát.
Delegát Hegedis činí resoluční návrb, by uložil
se ministru vojenství, aby postaral se při rozmnožení
auditoriátů o dostatečný počet auditorů, mocných do
konale maďarštiny.
Zvýšený požadavek byl schválen a resoluční
návrh Hegedüsův přijat jednohlasně; rovněž tit. 3.
»368.399 korun na lepší výcvik vojska se střelnou
zbraní«.
Del
Maďar
Hegedüsův
10
article
Při tit. 4. »Zvýšený požadavek na postupné roz
množování zásobních důstojníků« refe
rent Münních dovozoval důležitost této položky
protože zvláště poddůstojníci mohou dosíci důstojni
ckých míst.
Delegát Ugren schvaluje zamýšlený postup a pl
se ministra, nepomýšlí-li se zřídit administrační dů
stojníky, jako jsou v Německu.
Ministr Pilreich uznává, že velitelé jsou přelí
ženi administračními pracemi, ale nesnadno to od
straniti. Velitelé malých oddílů nemají teď tolik práce
aby se jim musilo ulevovati. Arci hůř bývá, neza-
stáváli účetní poddůstojník, přidělený veliteli, svou
službu řádně. Žachování administrační činnosti mů
také význam psychologický. Velitel, jenž dobře ho-
spodaří, získá značný mravní vliv na mužstvo
Kdyby se poměry později zhoršily, uváží se, jak
zjednat pomoc.
Tit. 4. byl potom schválen; rovněž tit. 5—7.
Při tit 8. »Zvýšený požadavek 13.364 K na sy
stemisování zvěrolékařských úřad
níkův u délostřelectva« prohlásil ministn
Pitreich na poptávku del. Ugrona, že by prospělo
rozmnožiti počel vojenských lékařův, avšak
jedná se tu o náklad. Zvěrolékařská akademie vídeň-
ská spadá na vojenský rozpočet potud. pokud se na
ní vzdělávají vojenští zvěrolékaři. Výlohy na vzdě-
lání civilních lékařů hradí rakouská vláda.
Na další Ugronovu poznámku prohlašuje před-
seda, že ministr vojenství dá vyšetřiti, je-li příspě
vek hražený rakouskou vládou zcela přiměřený.
Tit. 8. byl potom přijat; rovněž tit. 9. a další
rokování odročeno na zejtřek. —
Uherští delegáti navštíví arsenál v sobolu.
Ugren
Pilreich
Německo
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 11. února. (Delegace.) Jak již
včera sděleno, příští plenární schůze rakou-
ské delegace bude se konati 16. t. m., aby
vyřídila otázku pensí vojenských osob, jež vstou-
pily do výslužby před r. 1890. Na to bude pro-
jednávati řádný i mimořádný rozpočet vojenský
se všemi dodatečnými úvěry. Ve středu dne 17.
t. m. delegáti budou pozváni ke střelbě na
zkoušku v Steinfeldu, načež 18. bude další za-
sedání rakouské delegace.
Delegace uherská má následujíeí
pracovný program. Dne 13. t. m. vojenský výbor
dokončí, jak se doufá, své práce; v pondělí pro-
jedná se ve výboru úvér okupační, načež 15.
t. m. mohlo by plenum vyříditi rozpočet ministe
stva vnějších věcí a 16. února rozpočet minister
stva financi a účetní závěrky. Od 17. do 20
nemá miti uherská delegace schůzí, aby ministř
mohli býti přítemni ve schůzi rakouské. Od 22.
února konaly by se opět schůze uherské až do
vyřízení rozpočtu vojenského.
Praha
Steinfeld
12
article
V Praze, 11. února. (O politické si-
tuaci v Rakousku) píše se z Vídně
„Gratzer Volksblattu“: „V březnu vláda zkusi
opět své štěstí na říšské radě; ale dosud není vi-
děti nijaké známky, že by jarnímu zasedání ky-
nul lepší osud, než podzimnímu, které nemělo
nijakého výsledku. Čechové a Němci, zejmena
moravšti, jsou si dnes vzdálenější, než kdykoli
jindy.“ Pisatel má však zato, že smír by byl
možný, kdyby bylo více dobré vůle na obou (?)
stranách. Dr. Pergelt (v delegaci) promluvil slovo
smíru. Což se nenalezne nikdo — táže se pisatel
— kdož by ho následoval, aby si získal vděk
svého národa? Hrozné následky nynějšího stavu
neodstraní jednotlivec, nýbrž celá falanga pocti-
vých přátel smíru. Tato falanga by se prý dojista
našla, kdyby národ pozdvihl svého hlasu ve
vhodném osvědčení. Pisatel zapomněl při tom
ještě jednoho důležitého činitele — vlády. Kdyby
vládě skutečně záleželo na brzkém provedení
poctivého smíru, nalezla by k tomu prostředky.
Ale tam se právě nedostává dobré vůle, nebot
nynější vládě kvete pšenice jen tak dlouho, do
kud vnitřní zmatky zahlušují hlas národův.
Čecho
Němec
doktor
Pergelt
Praha
Rakousko
Vídeň
Gratzer Volksblatta
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 11. února.
Praha
14
article
Amnestie Finům.
Fina
15
article
Car kázal zastaviti vyšetřování proti fin
ským hodnostům a úřadníkům, kteří byli obvi-
něni, že napomáhali ve posledních dvou letech
k tomu, aby finští branci odpírali konání vojen-
ské povinnosti. Jsou to: ňulandský gubernátor
Kajgarodov, bývali gubernátoři : Krogius v Kuopio.
Munk ve Sv. Michalu, Rechenberg ve Vyborgu.
Kremer v Abo, Sverčkov v Tavastvi, bývalý
zemský tajemník Brofeldt (spisovatel Juhan
Aho), jeho pomocníci Makoven a Sadonius, ná
městkové zemského komoři Bremer a Sprey-
Proti týrání vojska v Německu.
Socialistická skupina v říšském sněmu ně-
meckém usnesla se podati k vojenskému roz-
počtu resoluci, dle níž každého měsíce mají se
uvésti u veřejnou známost rozsudky, jež byly
proneseny v příčině týrání mužstva. Důstojníci,
odsouzení soudem vojenským pro týrání muž-
stva, mají býti propuštěni z armády pozemní
z námořnictva.
Další jitření proti Němcům v osadách afrických
Vedle osady v Africe jihozápadní zdá se.
že hrozí Němcům odboj také v ostatních osa-
dách jejich na »černém kontinentu«. Oznamujet
se aspoň z německé Východní Afriky i z Ka.
merunu, že jest tam mezi domorodci silné ji-
tření. Protože v osadách těch jest rovněž voj-
ska málo a nad to i nedostatek železnic, způ-
sobila by Němcům vzpoura v těchto osadách
obtíže ještě mnohem větší, nežli nynější dosud
nezdolaná vzpoura Hererů v Africe jiho-
západní.
Ústupek Pia X. Němcům?
Poprvé od trváni papežství hodlá papež,
jak se z Říma oznamuje, encykliku, jež dnes
večer má býti vydána o neposkvrněném Počet
Panny Marie, uveřejniti i v jazyku německém
Kajgarodov
Munk
Michal
Kremer
Juhan Aho
Makoven
Sadonius
Bremer
Němec
Herero
Pius
Marie
Kuopio
Vyborg
Abo
Tavastvi
Brofeldt
Německo
Afrika
východní Afrika
Ka
Řím
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Ke kandidatuře hr. Sternberga na Krá-
lovéhradecku. Poměry na Královéhradecku, ono
politické prostředí, kteréž umožnilo sensačně
trapné vystoupení samostatně agrárního kandi-
dáta hr. V. V. Sternberga, pro všechny politické
strany české, pokud stojí na půdě národní, stej-
ně zarmucující, vzbudilo v českém tisku řadu
úvah, námi zahájenou. Co odjinud k věci při-
činěno, byly vesměs polemické a k tomu mnohdy
pustě nezřizené nájezdy proti nám, přiostřené
výtkou, že nízká úroveň politické vyspělosti, při-
spívající k žalostnému zjevu urozeného kandi-
dáta, bezvýminečně všemi národními i některým
jinými stranami českými politovaného, jsou dů-
sledkem národní svobodomyslné výchovy rolni
ckého lidu, v případě tomto zvláště oněch voličů
na Královéhradecku, kteří vletěli do agrárnicko
hraběcí náruče ve vášni přímo fanatické. Nebyl
nic snazšího než vyvrátiti tyto výtky, hlavně se
strany agrárního a realistického tisku činěně,
zvláště v oči bijícím důkazem, že nejskandálněj
Sternberg
V V Sternberg
17
article
šími pracovníky ve prospěch mandátu hr. Stern
berga jsou právě stvůry agrárnické, tu zejmena
z nejpravověrnějšího střediska agrárního (Pra-
žák) a i realistického (Fňouk). Stalo se to tak
důkladně, že protivníkům nezbylo než polknout
svůj jizlivý jazyk; až na pana Alf. Šťastného
kterýž v posledním čísle svého politicko( ?). sel-
ského listu se svým jazykem provádí nejkrajněj
možný opak, ačkoli straně agrární, dík své při-
sloveční opatrnosti, vystavuje při tom pomyslně
nejsmutnější vysvědčení. Zmiňuje se o offieiáln
agrární kandidatuře praví výslovně, že „někte-
rým a podle všeho podobá se, že většině agrár-
níků se lépe než Srdínko líbí hr. Sternberg.
který prohlásil, že přistupuje na program české
strany agrární.“ A nejenom to. Šťastný konsta-
tuje, „až k neuvěření prapodivnou okolnost, že
dr. Pražák kortešuje pro hr. Sternberga, jsa př
tom zároveň členem téže redakce „Obrany Země-
děleů“, jejíž chefredaktor p. Hybš se veřejně hr.
Stern
Srdínko
doktor
Pražák
Sternberg
Hybš
Alfa
18
article
Sternberga odříká,“ a „obává se, že z celé te
afféry, ať dopadne jakkoliv, utrží si notno
ostudu strana, ač je ve věci úplně ne
vinná (?)“, kteroužto obavou zůstává p. Šťastný
ovšem za eklatantní skutečností. Pan Šťastný
dokonce k našemu tvrzení, že případné vítězstv
urozeného kandidáta padne za vinu straně
agrární, kompetentně a bodře přisvědčuje, řka-
„No, konečně to necheeme ani tak
mnoho popírat.“ Kvitujeme prostě. Pana
Šťastného však hněte nad míru naše poznámka
o karakteristické slabosti agrárnického tábora
vůči modré krvi, a zvlášť podotknutí o tom, že
tento tábor nemůže se zhostiti vzpomínek na
člověčenství dědů a pradědů svých, kteréž by
mělo v každém českém sedláku, potomku zmu-
čených předků, zanechati spíš nesmířitelný osten
proti potomkům těchto tyranů. Perfidní pisatel
generalisuje s úmyslem průhledně křišťálovým
i dí: „Tak tedy českému sedláku je to
vrozeno, a českému agrárníku zvlášť, že
nemůže odolati šlechtické milosti, a proto jde z
hr. Sternbergem.“ Nikoli! Bohudik, není to vro-
zeno všem českým sedlákům, ba ani všem agrá
níkům, nýbrž jedině těm sedlákům i agrárníkům.
kteří prokazují Schwarzenbergům a Sternbergůn
člověčenství tak ostudně, jak to na Královéhra-
decku vidíme, aneb kteří toho schopni jsou.
Sternberg
Schwarzenberg
Sternbergůn
Sternberg
19
article
Kolik jich bude, to uvidíme při volebním osudí.
kteréž může se stát zvolením Sternbergovým
nádobou hanby pro okres, dík straně agrární, jak
sám Šťastný in merito doznává. Neboť, že by
hraběte volil i jen jediný svobodomyslný rolník,
nebude chtít snad ani Šťastný tvrditi, nebot
Sternberga pro svou stranu výslovně reklamuje
Co ostatně věcného ve svém výpadu A. Šťastný
píše, jest jedině jeho výklad agrárnické přichyl-
nosti k aristokratům. Agrárníky se šlechtou sbli-
žuje prý nikoli šlechtictví, ale zájmy hospo-
dářské: kdyby prý hr. Sternberg nebyl na
svých statcích, nikdo by si ho ani nevšiml. Ne-
vědomost Šťastného, že Sternberg žádných
statků nemá, tu hříchu nečiní. Hříšnou nevědo-
mosti však jest, že Šťastný ani netuší, že ro-
zeným odpůrcem malorolníku, majiteli střední
usedlosti je dědíčný, fideikomisní velkostatkář.
že latifundium jest původem nejen veškeré bídy
malého rolnictva, ale i ohromného rozmnožen
sceiální demokracie bezzemky. To ovšem ne-
pochopí otec myšlenky „selského fideikomisu“.
pojatého v tak zvaný Sternbergův program, a
představující nejspolehlivější systém výroby bez-
zemků. Ale poněvadž Sternberg není majitelem
ani velkostatků, ani usedlostí prostřední velikosti.
nýbrž pouze býv. pověstným administrátorem
knížete Salma (viz 14 jeho oběti, vyhnaných
úřadníků), nevábí agrárníky na Královéhradecku
nic jiného, leč jeho otovřhubé šlechtic tv
a to je to nejvíce ponižující na celé agrární pod
poře jeho kandidatury, horlivě provozované
Sťastným, který dopaden v této blamáži „Obra
neu Zemědělců“, hájil se příšerným zaslánem
podepsaným „Starý Šťastný, dosud ještě při zdra
vém rozumu“ .
Sternberg
Sternbergův
Salm
Šťastná
Sternberg
20
article
— Výkonný výbor národní strany svobodo-
myslné měl včera za předsednictví svého před-
sedy, posl. dra. Václava Škardy, schůzi, již
zůčastníli se z Moravy posl. dr. Šílený, Vy-
chodil a dr. Žáček. Výkonný výbor, vyslechnuv
sdělení členů parlamentní komise říšského klubu
poslaneckého, usnesl se jednomyslně s etr v at
na dosavadním svém stanovisku
V dalším jednání schválena byla kandidatura
JUDra. Ladislava Klumpara pro mandát říšského
poslance za městskou skupinu příbramskou. Ko-
nečně byli náhradníky členů devitičlenného spo-
lečného komitétu sdružených stran českých zvo-
leni posl.: Jos. Anýž, dr. G. Blažek a dr. K.
Škarda
Žáček
Klumpar
Anýž
doktor
G Blažek
Morava
ko
národní strana svoboda
21
article
Kramář.
Kramář.
— Osobní. Dosavadní ředitel Akciové továrny
na vyrábění umělých hnojiv a lučebnin v Kolfně
pan Antonín Pavec byl za svou vynikající čin-
nost a zásluhy, jež si o tuto akciovou společnos
získal, jmenován ve schůzi správní rady ze dne
11. t. m. centrálním ředitelem. — Pan Vladi míi
Pešek, městský tajemník na Kladně, jmenován by
ředitelem městských úřadů tamtéž.
— Rodinné zprávy. Slečna Louisa Urbán
kova, dcera p. Michala Urbánka, architekta, místo
starosty Moravsko-slezské obce sokolské a starosty
sokolské župy Palackého na Vsetíně, a pan JUD
Josef Kvíz, advokátní koncipient v Plzni, oddáni
budou dne 13. února ve farním chrámu na Vsetíně
— Úmrti. Na Král. Vinohradech zemřel dne
10. t. m. v 63. roce věku svého pan Jan Kroužek
vrchní inženýr podnikatelství staveb dráh a majitel
domu na Král. Vinohradech. Zemřelý byl osvědčeným
odborníkem a zúčastnil se slaveb dráh, staveb po-
zemních a tunelů na tratích dráhy arcivév. Albrechla
v Polsku, Arlberské ve Vorarlhergu, Pešť— Pětikostel
a Bet-Szilag—Segsardské v Uhrách, Vordernberské
tunelu Prebühelského ve Styrsku, dráhy Horažďovic--
Klatovské, dráhy Severozápadní, části Chvala— Čela
kovice a Něm. Brod—Jenikov, dráhy na Brdo— Vyše
gradské v Bosně, dráhy solné komory v Solnohradech
severní dráhy císaře Ferdinanda Krakov--Třebině
dráhy solnohradsko-tyrolské, dráhy dolnokrajinské v
Pavec
Vlad
Pešek
Urbán
Michalus Urbánek
Kvíz
Král
Kroužek
Chval
Ferdinand
Kladno
Vsetín
Plzeň
Vinohrady
Polsko
Pešť
Pětikostel
Uhry
Horažďovice
Německo
Brod
Jenikov
Boseň
Solnohrad
Krakov
sokolský župa Palacký
Styrsko
22
article
Višni, městské dráhy Penzing—Hernalsské a konečně
dráhy lokální Valeputna—Jakobeny v Bukovině. Pr
stavbě tunelů poslednější dráhy, kterouž ukončil
o 7 měsíců dříve, než dle smlouvy byl povinen, za-
sažen byl neduhem plicním, který učinil konec jeho
blahodárného života. Z snulý byl upřímným našincem.
ač veřejného našeho života nikde činně se nezúčastnil
a při svém působení pamatoval vždy na národní
podniky, i ve své posledni vůli odkáza! Ústřední
Matici školské obnos 1000 K. Vykonavatelem poslední
své vůle ustanovil p. Karla Turka, ředitele advokátní
kanceláře v Praze, Budiž čest jeho památce. Tělesná
schránka zesnulého bude dnes o 3. hod. odpol. ve
votivním chrámu sv. Ludmily na Král. Vinobradech
vykropena a pak na hřbitově vinohradském do pro-
zatímní hrobky uložena. — V Praze zemřel pan
Alois Hovorka, likvidátor banky »Slavie« v. v.
a majitel realit, v 61. roce věku svého. Tělesná
schránka zesnulého bude do Březnice u Příbrami pře
vezena a tam v sobolu o 11. hod. dopol. pohřbena. —
Včera zemřela v Praze po dlouhém, těžkém utrpení
paní Kateřina Urbanová roz. Maschlova, cho
býv. restauratéra v měsiských sadech. Pohřeb kon
se v sobotu 13. t. m. o 3. hod. odpol. z chrámu
sv. Štěpána. — V Novém Brázdimě u Brandýsa n. L
zemřela dne 10. t. m. ve věku 62 let paní Kate
řina Macháčková, choť rolníka na odpočinku.
matka p. Josela Macháčka, ředitele První česko-
moravské továrny na stroje v Praze a zemského po-
slance. Zesnulá byla vzornou hospodyní a vždy
štědrou podporovatelkou chudého lidu. Pohřeb zesnulé
koná se v sobotu o 10. hod. dopol. z domu smutku
na hřbitov ve Sluhách.
Hernalsský
Karel Turek
svatý . Ludmila
Král
Hovorka
Urbanová
Maschlův
Štěpán
Kate
Macháčková
Josel Macháček
Bukovina
Praha
Březnice
Příbram
Nový Brázdim
Brandýs
Sluhy
likvidátor banka
Slavia
23
article
— Absolventi Českoslovanské obchodní akademie
proti zřízení obchodni akademie pro divky. Usnesení
výboru sboru pro vydržování Českosl. akademie ob-
chodní, dle něhož má být zřízena obchodní akademi
pro dívky, způsobilo veliký rozruch mezi absolventy
této akademie, kteří proti usnesení nejen protestoval
obšírným přípisem, ale aby protest byl mohutnějším
svolali k tomu cíli i veřejnou schůzi. V písemném
protestu, zaslanému sboru akademie, uvádí se, že
české akademie obchodní pro dívky není potřebí. Jin-
de, kde obchod a průmysl je vyvinutější, snad je takové
učiliště na místě, ale u nás té potřeby není, poněvadž
obchod a průmysl nikterak nevyvíjel se v souhlasu
s množstvím absolventů. Nynější ústavy dívčí vy-
hovují skutečné potřebě. Povinností akademie je nejen
pečovali o vzdělání školské, ale také o to, aby po
absolvování jich hmotné zájmy podporovala. Zřize-
ním akademie divčí tyto zájmy by se poškozovaly
vysíláním řad ženských absolventek. Již dnes absol-
venti zápasí s těžkými okolnostmi, musí spokojiti se
s místy podružnými, ba i bezplatnými a po zřízení
dívčího učiliště budou lyto poměry ještě horší. Uzná-
váme plně právo žen na stejné vzdělání a připuštění
k různým oborům práce, ale souhlasit nemůžeme se
zřízením navrhovaného učiliště. — Schůze, již výbo
Spolku absolventů Č. O. A. svolal, konala se včera
večer v zahradní místnosti restaurantu Choděrova.
Choděrův
Č . O . A
24
article
Byla velmi četně navštívena; i četné dívky se dosta-
vily. Předseda Spolku absolventů, p. Procházka.
uvital přítomné, zejmena delegáty Č. obchod. cestu-
jicích, Klubu plzeňského, Českosl. obchodnické be-
sedy, absolventů akademie v Chrudimi, v Brně a j
Po zvolení předsednictva předseda p. Procházka vy-
líčil kroky, jež podnikl výbor spolku proti akci sboru
obchodní akademie. Referent p. Pátek, ředitel Ústř.
banky českých spořitelen, promluvil na to o návrhu
na zřizení učiliště pro dívky. S rozhodností vyslovii
se proti zřízení učiliště dívěiho a dovozoval, že jedině
mužové mohou způsobit vzpruhu v obchodě. Vytýká.
že důležitá tato otázka nebyla předem důkladně pro-
brána sborem akademie v přtomnosti zástupců absol-
ventů akademie. Dovozuje obsáhlými citáty sociologů
jaké jsou vlastně povinnosti žen. V jednom cítátu
praví se, že žena jest marnivá, že činí z muže olrok
svých choutek a muž že musí jen pracovat k ukojení
ženských rozmarů. Ženy nejsou připraveny na úkol
maleřství ani na úkol hospodyněk. (Odpor v řudách
přítemných dívek.) Po obsáhlých důvodech prohlásil,
že v nynější době jest dokonalých sil mužských, od-
borně vzdělaných, veliký nadbytek; že v tomto nad-
bytku ženy jsou povolávány na místa mužů s menším
služným. Žena vyhání z místa muže, který živí rodinu
a sama rodinu uživit nemůže. Tak daleko to přec
nejde, aby muž doma obstarával celou domácnost
Z těch důvodů prohlašuje, že zřízení dívčího učiliště
obchodního není na čase. Nyní dostačí škola při Žen-
ském výrobním spolku. (Odpor u žen.) My nepotře-
bujeme rozmnožení sil kvantitativně, ale kvalitativně.
Procházka
Pátek
Chrudim
Brno
obchodní akademie
25
article
(Souhlas.) Není to zpátečnictví s naší strany, nýbrž
ochrana našich zájmů! (Hlučný souhlas.) Pan Drim
přečetl četné dopisy korporaci a jednotlivců, jež došlyá
z Brna, Zemské jednoty soukr. úřad. v král. českém.
Jednoty úřadníky záložen, z Nov. Strašeci, z Vídně
Spolku absolventů obch. akademie v Chrudimi, ze
Struh, z Klapé, Hostimi, Flzně, Mohelnice, ze Zá-
hlinice, Duchcova a j. Veškeré projevy souhlasily s ná-
zorem, jejž tlumočil p. Pátek. — Pan Čihák, ředlitel
diskontní společnosti, ujal se požadavku žen. Ženy
dovedou také působit, je to vidět v hospodyňských
školách. (Hlasy: Tam patří! Souhlas.) Průmyslník
může použit ve svěm závodě synů i dcer. (Odpor.
Dri
Flzno
Pátek
Čihák
Brno
Vídeň
Chrudim
Struhy
Klapá
Hostim
Mohelnice
Zá
Duchcov
26
article
Hlasy: To není žádná Minerva!) Trvale nelze od-
vrátit moderni požadavek dívčí akademie! Citáty.
které zde byly uvedeny, jsou lehké pro tak vážnou
věc. Takových citátů možno navézt na fůry! I proti
ostatním názorům má námitky. S kulturního stano-
viska nelze proti dívčí akad. ničeho namítati! Musíte
se postavit na stanovisko zaměstnavatelů a pak bu-
dete docela jinak soudit! (Hlučný odpor.) Myslite-li,
že obchod je pro to, aby absolventi dostali místo,
máte pravdu, ale vy máte také myslit,
aby se obchod náš rozvinul. Nejprvé o roz-
vinutí obchodu dbejte a pak dostanete zaměst-
nání. (Opětný odpor.) Tím, že vystudovali obch. aka-
demii, nemají absolventi ještě žádně privileje. Nen
pravda, že vám ženy něco vezmou. Zaměstnavate
přijme vždy jen toho, kdo mu vyhoví. (Řečník mluví
za stálého odporu a hluku.) Budete to posuzovat
jinak až se stanete samostatnými. Vážného důvodu
nemáte proti tomu, aby se ženy nepřipustily k obchod-
nímu vzdělání. Když se uplatnily ženy ve vědě, mohly
by se uplatnit také v obchodě! Co je to obchod
Vy se bojíte, že vás žena poškodí? To je bezdůvodný
strach. Slabý obchodník, který nemá akademie, pro-
dává sám, jeho žena i děti. A snášejí se. A z takového
může se stát také dobrý obchodník! Je to nějaký
zázrak, státi se obchodníkem? I bez akademie lze
toho dosáhnouti! Vy nechcete být obchodníky, vy chcete
být úřadníky! (Hlučný odpor.) K obchodu je zapotřeb
mít zdravou mysl, čilost a energii. Vidím zde, že
z pražské akademie nejsme tak vyspělí, jak toho po-
třebujeme. (Hluk a nepokoj.) Podívejte se na semity
Každá židovka má obchod, u nich každé dítě je ve-
deno k obchodu, ale u nás vidí se v obchodu ne-
pěkné zaměstnání. V tom jsme za nimi pozadu. Řečník
považuje zřízení obchodní akademie pro dívky z
národní pokrok. (Odpor u mužů, souhlas u dívek.
Minerva
Nen
27
article
Disputace schopné je pouze to, zda by se zřízení
akademie dívčí nedalo o dva až tři roky odročit. Proti
ostatnímu lze učinit vážné námitky. Vidíte už dnes
že to není žádné neštěstí, když žena sedí u telefonu
píše pásky a pod. Ženy jsou povolávány na lato míst
proto, že se nemohou provdat. Mnohé živí se nepoctivě
jen proto, že nemají zaměstnání. (Odpor a nepokoj
Není žádná příčina, bránit ženám, aby vynikly. Až
vy budele otci, jinak se budele starat o své dcery
(Posměšky.) Stalo se nejednou, že v obchodě žena
předčila muže. Proč se má zámožným dívkám za-
mezit přístup na akademii? Vždyť jich tam nebude
takový nával. Prospěch a rozkvět obchodu českého
vyžaduje toho, aby ženy byly ke studiu připuštěny
(Úpětný hluk a nepokoj.) Vítám rozhodnulí akademie
že chce prohloubiti studium tímto způsobem. (Hluk.
Vy jste úzkoprsí, když ženy nechcete ke studiu při
pustit! Konkurence ženská není k neprospěchu ab
solventů, ale konkurence ta bude popohánět absol
venty, aby nesetrvali v místech úřadnických, al
snažili se výše, na vedoucí místa. — Předseda sdě
luje, že byl mu podán návrh, aby každému řečníku
bylo dovoleno mluvit pouze 10 minut. Návrh ten byl
většinou přijat. (Hlas: To je násili! Nepokoj.) Pa
Pátek uvádí, že do schůze přišly elementy, kter
míní schůzi rozbít. Proti argumentům p. Čiháka praví
Dokud se mně, jako zaměstnavateli, budou hlásitio
místa sluhů absolventi, budu proti ženské akademii
(Hlučný souhlas.) Pan Pižl, professor na Č. O. A
uvádí, jaké opatření učinil sbor professorský, ab
Hlas
Čihák
Pižl
28
article
nával na akademii byl menší. Sbor professorský
také neusiloval o zřízení dívčí akademie. — Pan
Polter posuzoval otázku dívčí akademie se stano-
viska individuálního. Miní, že bude velký nával na
divčí akademii, poněvadž tato novinka »potáhne«.
Vypočltává, že na akademii vstoupí dívka 14letá, po
absolvování bude 18 roků stará, ale pak ještě ničemu
nerozumí. Musí ještě 2—4 léta studovat život prakti-
cký a když veškerého odborného vzdělání nabude
— zaujme místo mužovi v obchodě! (Souhlas.) Má-li
některá dívka vlohy, nabude vzdělání i bez akademie!
Poslouží to dívce, když bude v mládí svém řadu let
v úmorném studiu? (Souhlas.) Pan Urba n sděluje,
že ve Sboru akademie očekával se tento odpor absol-
ventů. Ve Sboru očekává se dále malý finanční
efekt novou dívčí akademii a uznává se, že zejmena
pensijní fond professorského sboru byl by dotčen
rozmnožením professorů — Pan Jirásek za
spolek absolventů akademie chrudimské činí pro-
jev proti akci Sboru akademie obchodní. Uvádí
však, že rozmachu sociálnímu nelze činit lakové od
pory. Proti zřízení dívčí akademie jsme proto, že to
chce akademie. Nechť se celá akce postoupí žen
skému výrobnímu spolku, aby své stanovy přepra-
coval a o obchodní vzděl ání dívek pečoval. Pravilo
se, že ženy jsou marnivé. Aby se tak nedělo,je
nutno ženu naučit znát cenu peněz a to se stane
vzděláním obchodním. (Hlučný odpor a různé roz-
marné poznámky.) Řečník protestuje proti tomu
praví, že pro legraci do schůze nepřišel. — Pan
Ločák praví, že důležitá otázka akademie nemá se
posuzovat se stránky egoismu, nýbrž se stanovisk
všeobecného. Probírá historii otázky ženské zaměstna-
nosti a praví, že to není žádný hřích, když si žena
hledá výdělek. (Hlučný souhlas u přítomných žen.
Polter
Urba
Jirásek
Ločák
29
article
Trvalý nepokoj. Posměšné poznámky.) Zdá se mně,
že nemluvím k lidem intelligentním! (Bouře odporu.
Dlouhotrvající velký nepokoj) Řečník pak dokonči
svoji řeč za stálého hluku. Doporučoval organi-
suci žen. (Hlasy: To je neslané a nemaslné
Pan Ločák: Ja vám dám v »Záři« odpověď! Hluk.)
Slě. Zeminová praví, že jest pravdou, že dívky
poškozují místa mužů. Ale kde je kořen zla ? Na naší
straně vina není. My žádáme zlepšení odborného
školství. My za to nemůžeme, že jsme se narodily
ženami a když jimi jsme, chceme se starati o živo-
bytí. Až některý z vas se ožení a bude míti 5 dcer,
bude jistě starati se, aby jim něco opatřil! (Hlas:
Na akademii je nedáme!) Jmenem ženských organi-
sací protestuje proti tomu, co zde bylo proneseno
proti dívčí akademii a slibuje, že se dívky přimknou
k organisaci Zemské jednoty soukromých úřadníků.
Pan Urban vysvělluje, že Klub absolventů ma
zcela jiné cíle než Zemská jednota. Pan Kořínek
pravi, že pronesené důvody proti dívčí akademii ne-
jsou takového rázu, aby je mohl člověk pokrokového
ducha akceptovat. Má někdo právo, zastupovat cestu
tomu, kdo chce vydělávat si živobytí prací rukou svých?
Ločák
Zeminová
Hlas
Urban
Kořínek
30
article
Žena nepatří jen do kuchyně, nýbrž také k jiné práci
Po další debatě, která daleko přes noc se protáhla.
byla velkou většinou přijata tato resoluce: »Přítemní
absolventi Českoslovanské akademie obchodnív
Praze, jakož i absolventi ostatních vyšších škol a
akademií obchodních, dále zástupci spolků obchod-
ních, úřadnických, jakož i interessenti ve věcech ob-
chodního školství, uváživše nestranně veškeré dů-
vody, vyslovili se co nejrozhodněji proti zamýšle-
nému zřízení obchodní akademie pro dívky výborem
Sboru pro zřízení a vydržování Českostovanské ob-
chodní akademie a žádají sbor, aby od provedení
akademie obchodní pro divky upustil a schvalují ve-
škeré, proti tomuto projektu podniknuté kroky.«
— Spolek českých lékařů má týdenní schůzi
pondělí dne 15. t. m. o 6. hod. večer v Karolinu. De-
monstruje p. ass. dr. J. Pelnář případ obrny poloviny
stěny břišní a stehna, původu akutně neuritického.
a přednáší p. ass. dr. F. Samberger „O framboesii“
s demonstrací připadu.
doktor
J Pelnář
F Samberger
Praha
Karolina
sbor pro zřízený
spolek český lékař
31
article
— Na české Národní divadle v Brně přispěli dále
Rada města Chlumce n. C. 100 K, Malostranská beseda
v Praze 100 K, Chudenice sbírkou 111 K, Brněnec
sbírkou 90 K, rada města Opočna 50 K, obecní úřad
Kněževsi 40 K: z Čáslavi: Okresní hospodářská
záložna 50 K, abiturienti r. 1902 20 K, žáložna 10 K
z Král. Vinohradů: Nár. jednota česko-židovska C0 K,
Kroužek česko-židovského dorostu z div. predstaveni
50 K: odbor Nár. jednoty česko-židovské ve Vlašim
z večírku 10 K, výtěžek div. představení v Dolních
Štěpanicích 25 K 68 h, ochotnická div. společnost
„Bozděch“ ve Volyni z představení 22 K, adm. „Našieh
Hlasů“ v Českém Brodě 71 K 10 h, akc. továrna na
cukr v Chrudimi 50 K; z Lomnice n. Pop.: studující
z představení 50 K, pp. T. H. a V. Mastný 50 K; Rol-
nická záložna ve Velvarech 50 K.
— Přednášky. Lidové přednášky uni-
versitní v Praze. Dnes bude o 8. bod. večerní
přednášeti v sále Českoslovanské obchodnické be-
sedy v Jerusalemské ul. prof. dr. Jaroslav Vrchlický
»O Torquatu Tassovi, jeho životě a díle« (6. před-
náška). Pro druhou polovici února a březen upra-
vena jest XIV. řada lidových přednášek v Praze, n
Smíchově a v Žižkově, jež započnou ve středu 17.
února. Přednášeti budou a) v Praze: prof. dr. Fr.
Král
Pop
V Mastná
Rol
profesor
doktor
Vrchlický
Tasso
Chlumec
Praha
Chudenice
Brněnec
Opočno
Kněževes
Čáslav
Vlašim
Dolní Štěpanice
Volyň
Český Brod
Chrudim
Velvary
Smíchov
Žižkov
Francie
český národní divadlo v Brno
Rada město
malostranský beseda
obecní úřad
okresní hospodářský záložna 50 K
Bozděch
českýžidovsko C 0 K
32
article
Drtina: »Vývoj novovékého školství a současné směry
reformní«; doc. dr. Karel Švehla: »O nejdůležitěj-
ších chorobách dětského věku a ochraně proti nima;
prof. dr. Bobumil Němec: »Vzlahy rostlin k vněj-
šímu světu (oekologie rostlinná, s demonstracemia
pokusy): doc. dr. Josef Šusta: »Veliká revoluc
francouzská«; prof. dr. T. G. Masaryk dokončí svah
cyklus: »Národnostní filosofie doby novější.« —
b) na Smíchově prof. dr. Alois Velich: »O tuberku-
lose« s pokusy. c) na Žižkově doc. dr. Ed. Babák:
»O životních výkonech lidského těla« (úvod do fysio-
logie, s pokusy a demonstracemi). Zevrubnější údaje
oznámeny budou ve zprávě příští. — V Litovli na
Moravě konán bude třípřednáškový kurs: prof. dr.
Fr. Drtina »O lásce k bližnímu«, dne 28. února ;
prof. dr. Arnošt Kraus »O rolnících dánských«, dne
6. března; doc. dr. Ed. Babák »O původu tvor-
stva dle Darwina a jiných«, dne 1. března. — Ve
Vys. Mýtě třípřednáškový kurs: prof. dr. B. Němec
» minulosti a budoucnosti kulturních rostlin«, due
21. února; doc. dr. Čáda Frant.: »O citech a jich
projevování,« 28. února; doc. dr. Karel Švehila:
»Zdravotnictví dětského věku,« dne 6. března. —
Kromě toho připravují se pro nejbližší a povelko-
noční dobu kursy pro Hořice, Litomyšl, Domažlicea
Vamberk. — Moravskoslezská besed
koná v sobotu 13. t. m. o půl 8. hod. večerní čien-
skou schůzi ve spolkových místnostech »u Mabulika«.
Na programu přednáška p. K. Judy, prof. z Nového
Města na Moravě »O Václavu Kosmákovi«. Účast
členstva žádouena co největší.
— Ženský klub čoský svolává schůzi na neděl
dne 14. února t. r. o 144. hod. odpol. do místnosti
klubovních (Jungmannova tř. č. 7) s programem: „Z ři-
zení obchodní akademie pro dívky a po
některých kruhů mužských proti tomu-
to kulturnímu požadavku našich žen.
Drtina
docent
doktor
Švehla
profesor
Bobumil Němec
Šust
T G Masaryk
Velich
Ed
Babák
František
Kraus
Darwin
Němec
Čáda
Švehil
Kosmák
Jungmannův
Smíchov
Žižkov
Litovel
Morava
Hořice
Litomyšl
Domažlicea Vamberk
Nový město na Morava
33
article
Debatu o tom zahájí členky Ženského klubu. Výbor
vyzývá zvláště všecky absoiventky obchodních škol
všecky soukromé úřadnice, všecky pokrokové ženy
přející vyššímu vzdělání a lepší existenci našeho žen-
ského dorostu, aby v neděli jistě ke schůzi se dosta-
vily. Spoléhá též na učitelky, jež s radostí a vděčně
byly uvítaly zprávu o zřízení tohoto nového učiliště
pro dívky, že četně přijdou do schůze a váhou svých
hlasů i projevů pomohou utvrditi to, co muži intelli-
gentní ženám poskytnouti chtějí. Členky Ženského
klubu dle povinnosti své dostaví se zajisté v nejhoj-
nějším počlu.
— Rádná valná schůze Jednoty mag. a obec.
úřadníků král. hlav, města Prahy, konaná dne 6. úno-
ra, provedla volby do správního výboru, který se
ihned ustavil: předseda MUDr. Prokeš Josef, měst
okr. lékař, místopředseda Fleissig Frant., ředitel měst
účtárny, jednatel Suchý Karel ml., mag. adjunkt, zá-
stupce jednatelův Kraus Vojtěch, mag. adjunkt, po-
kladník Štěpánek Bohumil, účet. adjunkt, zapisovatel
Krátký Josef, mag akcesista, členové výboru: Biskup
Karel, úč. adjunkt. MUDr. Klika Čeněk, m. okr. lékař.
MUDr. Klíma Vlastimil, m. oki. lékař, Kovář Josef,
stavební officiál, Kovář Karel, m. zvěrolékař, Polák
Jindřich, úč. adjunkt, Trümmel Václav, mag. rada,
a Züngel Stanislav, měst. inženýr; přehlížitelé očtů:
Kurš František, účetní adjunkt, Pašek Vojtěch, účetní
adjunkt, Wittich Karel, správce m. věznice.
— Zemská daň ze služného. Odbor báň-
ských dozorců a dílovedoucích Zemsk
jednoty soukromých úřadníků v Nýřanech, shromá-
žděný ve valné hromadě dne 7. února, protestuje co
nejrozhodněji proti zamýšlené přirážce k osobní daní
z příjmů jako zemské daně ze služného soukromých
Prokeš
Josef
Fleissig
Karel ml
Kraus
Štěpánek
Karel
Klik
Čeněk
Klím
Vlastimil
Polák
Jindřich
Trümmel
Züngel
Pašek
Vojtěch
Witti
Praha
Nýřany
Kurš František