1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pátek dne 12. února 1904.
Praha
4
article
Na rahní n odpol. listy
předplácí sui
v Praze v administraei
na měsíe
na čivrt leta
s dvejí čonášken
na měsíe
na atnit leta . . . . 7 K 30h
v slskáeh: 2 K so
na měsic-
Toštou:
a rěse
::Ke
pa čtvrt leia
s dvojí zázilkoo
:. ei
Praha
5
title
Onešní čísla pro Prahu le u 10 stranác,.
Praha
6
article
Japonsko teprve včere
prohlásilo válku!!
Japonsko teprve včere
prohlásilo válku!!
Z Tokia, 11. února. 12 hod. v noci
Dnes o 10. hodině dopolední bylo
vydáno japonským císařem Muen-
hitu prohlášení války proti Rusku.
V proklamaci té se prý praví, že
Japonsko mělo vždy právo na
Koreu a že bylo jednáním Ruska
donuceno sáhnouti ke zbraním.
Proto vypovídá se Rusku válka na
moři i na souši. Proklamace ta byla
o 12. hodině polední veřejně publi-
kována a nalepena na ulicích to-
kijských. Všem cizím vyslanectvům
byla úřadně zaslána.
Z Petrohradu, 11. února. (Zvl. tel.
»Nár. Listů.«) Vzrušení, jaké zde pa-
nuje po každé zprávě z bojiště do-
šlé, je veliké. Lid prochází ulicemi
a prozpěvuje ruskou hymnu, Dnes
přihlásilo se 112 lékařů pro službu
ve vojenských nemocnicích : dráhou
expedovány ohromné zásilky ob-
vazů a léčiva. Nádražím miku-
lášským vypraveno dnes
dvanácte vojenských vlaků.
Obrovské davy lidu s po-
hnutím doprovázely voj-
sko. Důstojníkům připí-
nány na prsa damami ky-
tice. Při odjezdu vlaků
odehrálo se mnoho pohnu-
tlivých seén. Velitelé oddě-
lení proslovili na nádraž
kvojínům vlastenecké řeči.
Z Toulonu, 11. února. (C. B.) Pravi
se, že očekává se utvoření sesílené
divise francouzským loďstvem. V ar-
senálu konají se přípravy pro vy-
zbrojení několika křižákův s tor-
pedkami. Křižák jeden s tor-
pedkou obdržely rozkaz
aby se uchystaly k vyplut
do východní Asie.
Z Londýna, 11. února. Ze Šan-
choje telegrafuje se »Daily Telegr.«
Včera vyhozen byl Japonci do po-
větří železniční most mandžurské
dráhy ekrasitem. Při děsném vý-
buchu bylo třicet ruských vojínů
zabito, ač při hájení mostu na straně
japonské utrpěny rovněž značné
ztráty. (Ve které části trati se tak stal
zpráva nepovídá a dlužno ji přijmouti s v
škerou reservou. Pozn. red.)
Rusek
Křižák
Japonec
Japonsko
Tokio
Rusko
Korea
Petrohrad
Toulon
Asie
Londýn
Šan
Lido
Daily Telegr
7
article
n. Z Londýna, 11. února. »Daily
Mail« oznamují z Čifu: Deset
tisíc mužů najatého činského
vojska nalézá se právě v kraji
kvantunském (Handžursko)a
hodlají — jak se proslýchá — pod-
niknouti útok na ruský že-
lezniční kordo n.
Z Petrohradu, 11. února. (Zvláštní
telegr. »Nár. Listů«.) Dnes došla semz
ruského vyslanectví v Seulu zpráva
o krvavé bitvě, jež strhla se na
vyslanectví ruském. Ohromná pře-
sila japonská, jež táhla ulicemi,
narazila na ruské stráže u vysla-
nectví. Bylo tu na 200 pěšáků a
36 mužů na koních. Jakmile je
Japonci zočili, vrhli se Jako zběsili
na ně a zatlačili je na vyslanectví,
kde se tito zabarikádovali. Mezitím
stržen s budovy ruský znak. Po
zoufalém odporu a statečném boji
byla barikáda, zabraňující vstup
do domu proražena. V budově sve-
dena strašlivá řež. Ruští vojáci
drželi se udatně, konečně však po
značných oboustranných ztrátách
se vzdali a byli zajati. Ruský vy-
slanec s veškerým úřadnictvem
propuštěn pod podmínkou, že oka-
mžitě opustí Seul.
Z Londýna, 11. února. Nedaleko
Port Artharu učinili Japonci po-
kusy vysaditi mužstvo na pevninu.
Pokusy ty zůstaly však bezvý-
sledny.
Z Paříže, 11. února. Spolupracov-
níku »Matinu« sdělil londýnský vy
slanec japonský Hayaši, že co chvili
dojde zpráva o bitvě, již svedou
Rusové s Japonci na pevnině.
L. Z Petrohradu, II. února. (p-
vodní telegram „Nár. Listů“.) 12 hod.
15 minut v noci: Ministr ná-
mořní dostal dnes o páté
hodině odpolední telegrafi-
ckou zprávu z Vladivostoku
že před přístavem byly po-
topeny dvě veliké dopravn
japonské lodě. Zpráva tato
jest úřadni a naprosto za-
bezpečena.
Japonec
Matin
Rus
Londýn
Petrohrad
Paříž
Vladivostok
Daily Maila
pěšák
8
title
L. Z Petrohradu, II. února. (zvl
původní telegr. „Národních Listů.“
Petrohrad
9
article
12 hod. 10. min. Ministr námořn
dostal z Port Arturu úřadni te-
legrafickou zprávu, že noční pokus
Japonců, vysaditi vojsko japonské
na břeh v okoli Port Arturu, by
naprosto ruským vojskem překažen
a japonské lodi zahnány na moře
oslatní telelonické a teleenhcké zprávy vi
k Strans e)
Artur
Japonec
10
article
Válka rusko-japonská a Balkán
Válka rusko-japonská a Balkán
Válečné události na dálném Východě na
bývají rozměrů, jež jsou předzvěstí tuhého
dlouhého zápasu, v průběhu jehož mnohé dosu
nerozřešené mezinárodní otázky tím rychlej
uzrají, čím lákavějším bude pokušení, použil
ubíhajícího času, v němž valná čásť vojenskýeh
sil Ruska upoutána jest na bojišti východní Asie-
Z otázek těch jest nám ovšem nejbližší a pro
klid soustátí rakousko-uherského nejpovážlivějši
— stav věcí na poloostrově balkánském. Vedle
záležitostí reformní akce v evropském Turecku
jsou to zejmena napjaté poměry mezi Bulhar-
skem a Tureekem, a případné vzplanutí nových
bouří v Makedonii, jakož i zálusk Italie na pře-
vahu na pobřeží albánském, pokud se týče vznik
nepokojů mezi kmeny albánskými, z nichž každá
o sobě stačí, aby zjevně rozpoutalo se soupeřstv
zájmů interessovaných velmocí, od let již zna-
telně tam více méně zastřeně zápolicích.
Bulhar
Balkán
Rusko
Asie
Turecko
Makedonie
11
article
Nebezpečí, jež nastalo evropskému míru
válkou rusko-japonskou, tak usuzují i nejváž
nější časopisy v říši německé, jest nevypočíta-
telné a dává za pravdu těm, kdož podobně Rusku
všemožně se přičiňovali, aby nedošlo na rozho-
dování zbraněmi. Nyní, kdy válka na východ-
asijském již se rozpoutala v zuřivou litici, i ti.
kdož před tím nebyli příznivi Rusům, počínají se
hroziti nedozírných účinků její, počínají se obá
vati, že přes veškero ubezpečování všech státo
zachovati nestrannosť — mír světový je ohrožen
a že obchodu a průmyslu evropskému zasazený
budou rány nejtěžší.
Rus
Rusko
východ
12
article
V takové době mezinárodní nejistoty jes
přirozeno, že ministr zahraničných záležitosti.
hrabě Goluchowski, použil příležitosti, jež se mu
naskytla v zasedání delegací, aby způsoben
uklidňujícím působil jak na delegáty tak na ve-
škeru veřejnost aspoň potud, pokud zachován
míru na poloostrově balkánském spočívá na za
chování shody rusko-rakouské a na sjednaněn
plánu reformním, založeném na schůzi mürzsteg
ské. O reformní této akci prohlásil: Akce zahá
jená Rakousko-Uherskem a Ruskem jest ryze
usmířujíeí, ani my ani Rusko nemáme v úmyslu
zakročiti; Rusko věnuje tomuto úkolu ny n
tutéž pozornost jako dosud. Nevěříme, že by
válka rusko-japonská mohla Rusko tak ochro-
miti, aby tím byl oslaben jeho zájem na událo-
stech na Balkáně. Nelze tedy předpokládati, že
by následkem zápletek ve východní Asii nastalo
jiné ujednáni v tomto směru. Rusko i na dáie
bude s námi ruku v ruce spoluúčinkovati, aby se
provedl společně s námi vypracovaný program ...
Prohlášení ministra zahraničných záležitosti
jest nejen určité, ale i zcela jasné pokud se týče
stanoviska rusko-rakouského k akci usmiřovaei
a reformní, ale — a tu se rozevírá široké pole
všemožným kombinacím — nezmiňuje se ani
slůvkem o tom, jak se zachovají k této činnosti
Goluchowský
RakouskoUhersko
Rusko
Balkán
Asie
13
article
ostatní činitelé balkánští, bližší a vzdálenější,
jak to bude účinkovati na akci reformní.
A hle, sotva že dozněla slova prohlášen
ministra zahraničných záležitostí, již se ozývaj
i v německo-rakouských i v berlínských časo-
pisech hlasy vykladačů, jejichž poznámky vyni
kají vším možným, jenom ne přesvědčením, že
na Balkáně nedojde k novým, posavadních těž
ším a složitějším zápletkám.
Počneme s hlasy a předpoklady nejvíce
vzdálenými. Tyto dotýkají se možnosti, že by
Rusko ku podpoře svého válečného loďstvav
Asii chtělo použiti loďstva černomořského. My
sice nevěříme, že by Rusko mélo v úmyslu osla
biti takto svou posici černomořskou, ale není vy-
loučeno, že by přece jenom chtělo část tamního
svého loďstva vyslati na dálný Výchiod. Pro tento
případ by prý se daly očekávati námitky Anglie
proti povolení výjezdu úžinami cařihradskými
Turecko, očividně vzdorující reformní akci a spo-
léhající na válku rusko-japonskou a rady angli-
cké, mohlo by se podrobiti námitkám anglickým.
Tím by ovšem byl zanesen do situace na jiho-
východě evropském nový, nebezpečný moment
Mnohem blíže přikročuje k Rakousko- Uher
sku jiný předpoklad. Jest prý pochybno, zda-
soustátí naše jest povinno k možným událosten
na Balkáně přihlížeti lhostejně a nečinně, a
Rusko skončí svůj zápas s Japonskem, zvláště
potrvá-li dobu dosti dlouhou. Rakousko-Uhersko
prý nesmí otáleti a propásti vhodný okamžik, aby
opatřilo své vlastní zájmy. Reformní akce může
prý znehovati svůj význam jen když netknuté síly
obou velmocí jsou zárukou jejího provedenít
jakmile by však vzešla pochybnost, že jedne
z nich (Rusko) jest jinde vázána, odpadá hlavn
zásada zdaru reforem, a pak nezbývá než aby
druhá (Rakousko-Uhersko) učinila sama nále
žitá opatření; na tom prý spočívá zachování je
jího vlivu a ochrana její zájmů.
Balkán
Rusko
Asie
Anglie
Turecko
Rakousko
Uhry
Japonsko
Uhersko
RakouskoUhersko
14
article
Než touto pro nás veledůležitou záležitost
zabývají se již i hlasy, kteréž lze pokládati za ná
zor vídeňských vládních kruhů. Odmitají totiž
naprosto podezření, jakoby Rakousko- Uherske
mělo úmysl použíti války rusko-japonské k do-
sažení nějakých zvláštních svých sobeckých cíle
na Balkáně, ale — není vyloučeno, kdyby Bul
harsko se odhodlalo k válečné výpravě proti Tu-
recku anebo kdyby jiní někteří činitelé balkánšt
se domnivali, že válka ve východní Asii jim po-
skytuje příležitosti, porušiti na Balkáně mír, že
by ve shodě s Ruskem se našla opatření, aby se
stalo, čeho třeba k ochraně míru a vlastních
zájmů.
Ješté určitěji píše se z Vídně do Berlína. Po-
litování hodné následky a ohlasy vzniknou z vál-
ky rusko-japonské ve vývoji záležitostí v jiho-
východní Evropě. Válka ta upoutá Rusko více
déle než bylo předpokládáno. Obavy před zakro-
čením Ruska na Balkáně držely na uzdě jak Tu-
recko, tak Bulharsko a Srbsko. Vláda turecká i
tak vymýšlela všemožné záminky, aby překaziln
provedení oprav, a až do posledních dnů poda-
řilo se jí průtahy a otálením zdržeti uskutečnění
oprav, ně konán byl na ni co nejdůraznější diplo-
matický nátlak. Jak bude dále? Nutno se nato
připravili, že reformní akce selká se nyní s odpo-
rem, jenž se nedá odstraniti. Ale potom vzplane
opět povstání v Makedonii a strhne s sebou na-
před Bulharsko a za ním i Srbsko. A tím můžeme
i my býti nuceni zakročiti. Kdyby Rusko stíhaly
v dálné Asii nehody, mohou se rozvinouti na Bal-
káně válečné události s prudkostí netu-
šenou. 1 zde pak hrozí další nebezpečí, že do
víru válečného budou strženy i jiné státy-
Rakousko
Balkán
Asie
Rusko
Vídeň
Berlín
Evropa
Bulharsko
Srbsko
Makedonie
Bala
15
article
V drobném prodejie
ranní číslo o sobě . . .
. zs 2
odpolední
Ve šlislkách na venkové-
rapní č4ale. . . .
věpoledni
Inserály
plsti se hetové vapřel
Přečplaeení a inserty pžijimá rdmini-
strace v Masianské ulici č. z.
Tam nacházejí sa těž rodskee,
tiskárnn a čapedice Národnich Liste“
Bukopivy ao novesori
Inserát
Masianský ulice
16
article
Neníliž tento názor spolu pozoruhodným
osvětlením snah anglických, aby zaplavily Ev-
repu co nejkřiklavějšími zprávami z bojiště
rusko-japonského. Angličané patrně praeují všemi
prostředky, aby mír světový byl důkladně ohro-
žen. Právem proto jest na čase výstraha hambur-
ského vynikajícího listu: Bylo-li již před početím
války rusko-japonské zpravodajství, spočívající
většinou v rukou anglických, tendenční, je st
jím nynítím více, kdy jde o zprávy z bo-
jíště. Jest záhodno zachovati co nejchladnější
krev a vyčkati, co na docházejících zprávách
z bojiště jest pravda, co znetvoření a výmysll
Neníliž
Eva
Angličan
17
article
První porážka.
První porážka.
Zprávy z asijského bojiště docházející znějí
pro Rusko a pro ty, kteří s nim sympatisují,
smutně. Nač zakrývali pravdu a proč ne do-
znati, co s uznání hodným sebezapřením ozna-
mují samy officiální zprávy petrohradské?
Japonci, nedbajíce mezinárodních zvyklostn
a ustálených pravidel, dříve než formálně vypo-
věděli válku, vrhli se se svým loďstvem na válečné
lodě ruské, které se slovanským klidem a patrně
beze vši služby hlídkové maněvrovaly, domníva-
jíce se, že dokud nebudou míti to černě na
bílém, nic zlého se jim přihoditi nemůže.
Úskočný Asiat vykořistil tuto ruskou důvě-
řivost a následek byl, že dvě válečné lodě
ruské prvního řádu byly značně poškozenya
že třetí loď menší po delšl dobu k jakékoli
operaci učiněna byla nezpůsobilou.
Po této první neblahé zvěsti došly v zá-
pětí nové o japonském útoku na Port Arthur
o dalších ztrátách ruských v této bitvě ná-
mořní. Zprávy ty jsou ovšem dosti zmatané
navzájem si odporující, jakkoli i z nich patrno,
že úspěch také tentokráte byl na straně japon-
ské a nikoli ruské.
Jak jsme již řekli, zprávy smutné, však
nikoli neočekávané. Naopak znalci poměrů nie
jiného neočekávali.
Japonec
Arthur
Rusko
18
article
Třeba jen učiniti si obraz o situaci.
Na jedné straně ostrovní říše japonská,
jež se vší svou mocí námořní bez otálení
ihned se mohla vrhnouti proti Rusku a to na
blízkém moři, jehož vlny se lámou o japonský
břeh. Ruská moc na straně druhé, vzdálená o
vlasti víc než 8000 kilometrů čarou vzdušnía
odkázána na plavbu kolem celé Evropy, průpla-
vem Suezským a kolem celé Asie.
Bližší bojišti loďstvo černomořské, odsou-
zené zůstati tam, kde je a neodvážiti se pro-
plouti Dardanelami, je pro nynější akci Ruska
naprosto bezcenné.
Uvažme dále, co to stojí peněz a času,
než jediný voják dopraví se z ruské vlasti na
místo krvavého děje a vysvětlíme si, proč Rusko
protahovalo rozhodnutí své, proč tak dlouho
trvalo jednání a proč předehra vlastní války
dopadla pro Rusko tak povážlivě. Japonsko
vrhlo se v boj se vší mocí svou, se vším, co
má, kdežto Rusko do dneška má engažováno
sotva 200.000 vojáků.
Na moři lze téžko býti prorokem a vypo-
čítávati úspěch.
Moře strašně klame. Nikdy nepomyslil italský
Persano, že admiralská jeho loď pancéřová, se4
velikými a 12 menšími děly opatřená, bude
provrlána starou, děravou fregatou rakouskou.
U Trafalgaru událo se toléž. A jakých překva-
pení přinesl Sevaslopol? Těchže, jako Port
Arthur. Moc větší, ale nepřipravena, ustoupiti
musila při prudkém nárazu moci menší, připra-
venější.
Arthur
Rusko
Evropa
Asie
Dardanely
Japonsko
Trafalgar
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Masopust.
Dle staré knihy *) podává Ph. st. Ed. S ko p al.
Masopust znamená tělo lidské, plné zlých
úkladův proti vlastní duši, zbavené milosti boži
i všeho pobožného regimentu a spuntovaný prot
nám přítel dáblův.
Masopust, jsa samotný, bohatý, i věkem do-
spělý, umínil si ženiti se. Vypravil se k staro-
dávnému svému tovaryši Luciperovi, knižeti
Tartarii. Neb se byl také před tím Luciper ože-
nil, pojal sobě ženu Nepravost, a zplodil s ní
množství dcer, z nichž nejstarší byla Pýcha,a
tu Masopust si zamiloval; Luciper též mu rád
ji za manželku dal. Dříve však řekl k jiným pe-
kelním duchům: „Není dobrá věc Masopustovi
samotnému býti, učiňme zpotvoření podobné
jemu.“ A tak dav mu ženu, řekl: „Rosťte
množte se, a naplňte nejprvé zemi a potom
peklo.
Masopust pak z ženy své Pýchy zplodil dva-
nácte synů, dědiců pekolních.
Ohyzdný bohu i lidem nejstarší jeho syn.
Soběhrd, v stranách na východ slunce s mat-
kou svou Pýchou hned od přirození má své p-
nování. Obyčej Soběhrdův jest „vždy na vysoké
hory se pnouti, totiž mezi všechny stavy, což
jich svět má.“ Nahlédl Soběhrd do měst, mě-
steček i do vsí, kdež také všude nazbyt sobě rov-
ných Soběhrdův nacházel, až s podivením ke
svým tovaryšům pověděl: „Zajisté pravím vám,
nenalezl jsem takové známosti a přátelství mezi
Turky ani pohany.“ Vidělť všudy mezi bohatými
i chudými, mezi hospodáři i čeledí, veliké množ-
ství pyšných, nadutých, „jako veš kašlících, a
jako rohaté svině trkajících, hrdých, nepod-
daných, neposlušných, svévolných, zahálčivých,
vožralých, netrpělivých Soběhrdův a Darmo-
hrdův,“ jimiž se více nechci zaměstnávati.
Druhému synu, Lakomci, na západ
slunce dostalo se dědictví, tam, kdež zapadá
všecko zapomínání na boha, na smrt, na poslední
Pýcha
Masopust
Soběhrdův
Soběhrdy
20
article
*) Vytištěno r. 1580. »Kniha o uveden
v pravou a Bohu milou pobožnost, skrz
kratochvilné o 12 synech Masopustových, patriarších
pekelních, roziímání«.
soud, na radost nebeského království a na muky
pekelného ohně. Lakomee dědičný jest nepříte
boží, proto, že bůh ze své štědroty vždycky dává
lídem, on pak rád by jim to všechno pobral
V noci nespí, vymýšleje cesty, kde by mohl ně
jaký zisk uhoniti, ve dne nejí, fresuje se, aby
co nejspíše toho dosáhl, a když dosáhne, stará se
ve dne v noci, aby o to nepřišel.
Nádherný a rozkošný dáblíček Gemel
lus, totiž blíženec, na ostrově Cypru se narodil-
sestra jeho, sodomská Milost, s ním se narodila.
Ta vystavěla Babylon, v kterémž Nádherný spolu
s ní kraluje. Jest pak tento syn Masopustův „po-
tvörný a divný střelec“, a má v tom Babyloně
veliký plac, kdež se rádi všichni nádherní roz-
košníci a sestry jeho milovníci procházejí, které
on lahodnými střelami z tajných míst v srdee
smrtelně obráží, a náramně je zemdlivá. V tom
městě jest všeliká svoboda, jak se tělu líbí, kdež
dcerky babylonské, rozmazané, rozkošné, pyšné
zdvihše hlavu, chodí, jakoby čelem nebe chtěly
dosáhnouti, „mhourajíc očima, a plešíc ne-
hama“, na nie nemyslí, než kterak by se světu
libily: pročež okrasu zápon v pyšném zalíben
kladou, a maří líčidlem tváře své, okrašlujíce se
náušnicemi, a z velké nádhernosti a pýchy ne-
vědí, kterak mají po té zemi choditi, k čemuž
je hned od dětinství rodičové vedou.
Masopustův
Nádherná
Babylón
21
article
Čtvrtý syn Masopustův je Vožralee
S nemalou prací, v potu tváře mnohých tento
dáblík líhne se na svět. Jehož Noel, muž svatý.
po potopě světa na své vinici nejprv vykopal.
Ale zle se mu odměnil: jak se ho zmocnil, při-
vedl ho k věčné hanbě. A nechav Noela obna-
ženého, šel odtud do Sodomy, kdež svým ob-
žerstvím a ožralstvím posloužil obyvatelům té
krajiny, že se do pekla spropadali. Ze Sodomy
pak vynesl Lot s sebou tohoto dáblíka ve vlast-
ním lůnu.
Pohané ožralého tohoto ďáblika Bacehusem
nazvali. Dali ho malovati nahého, jednak pro ne-
stydatost, jednak pro chudobu: neb každodenn
ožralec a hráč, nemůže než schudnouti, a potom
by rád spal pod roztrhanými šátky, kdyby je měl.
Udělali mu také rohy, to pro vzteklost a nezkro-
cené bláznovství ožralcův. Přidali mu za tova-
ryše Satyry, Syleny, Fauny, divoké potvory.
skopce, býky, lvy, kozly, štíry, a co ktomu „zpo-
tvořeného“ mohli najtti.
Masopustův
Noel
Sodoma
Lot
Satyr
Sylit
22
article
Vzteklík, pátý syn, jest dáblík vysoko-
myslný, neb vysokého jest urození, z otce Luci-
pera a matky Pýchy, v nebi jsa zrozen. Ten,
jakž se brzo narodil, tak pozdvihl pýchou otee
svého, že Michal archanděl s otcem i s mateří
do nejhlubších pekelných propastí ho svrhl. Ale
on hned zase odtud za oteem vylezl na svět,a
jako otec jeho Adama a Evu na dušich zmor-
doval, tak on Abela a Kaina od lásky bratrské
„na různo rozrazil“ a Abela skrze Kaina zamor-
doval. A že dobře mu se to zdařilo, od té chvíle
po všem okršku světa sváry, nevole, různice,
vojny, války, mordy a krve lidské prolěván
vzbuzuje.
O původu, životě a povaze šestého syna
Pochlebníka, ničeho bližšího se nedoví-
dáme.
Proklatý Závistník, vlastně saméh
Jábla Lucipera jest syn a Nepravosti, jehož ona
Luciperovi jako i Pýchu v nebi urodila. A zté
příčiny podnes závist nepředčí Pýchu, než „za
ni v patách, jako mladši bratr kluše.
Klevetník vylíhl se někde mezi štírya
hady, kteří všechno jeho přirození seštípali, tak
že jest celé děravé, jako zvrtaný sud. Protož
stejně jako z děravého sudu tak dobře vyteče víno
jako kvasnice, tak i z tohoto pravda jako lež,a
častěji lež než pravda.
Pýcha
Michal archanděl
Eva
Ábel
Kain
23
article
Všetýčku urodila Pýcha v ráji pod tím
stromem, kterýž uprostřed ráje byl. S nímž se
hned Eva seznámila, a on ji také hned od boha
k otei svému odvedl. Jakž bylo po potopě světa
a on zachován byl s Noelem v korábě, tak se
hned Chama, syna jeho, přichytil, a v hřích i po-
kutu hroznou ho uvedl. Jest pak i jiné ještě „po-
tvorné“ povahy tento všetečný dáblík, totiž, že
rád na sebe bere víc než náleží. Proto, aby to
lehčeji mohl nésti, pověsil sobě na hrdlo dvě
mošny, z předu jednu a ze zadu jednu. A vídouce
to jiní všetečkově, „že mu to čistě slušelo“, uči-
nili totéž, až tak přišlo to i mezi nás. A my
„jako vopice všetečné“ také tak jako oni či-
níme. Do té, která na hřbetě visí, klademe vlastní
nedostatky, do té pak, která napřed jest, cizí
slova, skutky i všeliké nedostatky, jakkoli malé
a mnolidykrát k nám se nic nevztahující.
V Satranské zemi u Kašné hory Lenoch
se vylíhl, kteráž „jelitovými a klobásovými ploty
jest spletena, a lihančovými prkny opažena. Kdež
jest též znamenitá obora, a v ní rozličná zvěř
nejvíce pak vepřové a svině pečené, mající ve
hřbetě nože a řezáky, běhají. Tito pak dáblikové.
na téže hoře ležíci, čekají, až jim k ústům při-
běhnou, a tu vyjmouce řezák, uřeží sobě, což
chtějí, a kdy chtějí. Pramenové pak mlékaa
strdí, z té hory se prýštící, také jim hned v ústa
tekou, aby nelačnili, ani nežiznili nikdy . ..
Pýcha
Eva
Noel
Kašná
Lenoch
Chama
24
article
Těchto ďáblíků lenochů dosti jest na všeck
strany, kteří nejraději v zahálce u té hory, t
jest u čepu a bečky v krěmě, aneb doma hinijí.
„žerouce, až v nich tělo, střeva i duše dříve času
shnije, než by k milosti boží a do všech nebe
ských rozkoší, dokudž bůh volá, časy svými sji
nými se upraždňovali.
O Darmotlachovi smýšlejí (prý) ně
kteří, že by „Pýše, máteří své, z zadku vypadl
že mu vždycky hanebně z úst smrdí, to jest, že
vždycky rád hanebně a mrzutě v tělesných hři
ších darmo žve.“
Dvanáctý a posledni syn Masopustův, L há
založiv na lži království své, nemohl toho sám
v sobě, aneb v pekle skrýti, ale vylil na veškeren
svět nesčíslný počet lží. A vymyslil divné lži.
kouzelníkům, čarodějníkům, nygromantikům.
chyromantikům, planétníkům, hadačům a těm
podobným jiným vtěleným dáblům obojího po-
hlaví, jimž divných instrumentů svého řemesla
podal, některým na rukou, některým na vodě
na řešetě, na olově, na vosku, jako těm zadněj
ším ukázal. Jiným, již dokonalejším, nějaké ka
mení z pekla přinesl, aby do nich hledíce,
ducha jeho poslouchajíce, také budoucí věci há-
dali. A řemesla toho tak se mnozi chtivě chy
tají, a že jim tento dábel, jako kníže tohoto světa.
za to „dobrý vorgelt“ dává, protož než by od
toho upustili, raději se ohněm spáliti daji.
Masopustův
L há
25
article
Masopust, jsa v krátkém čase štěstím veli
kým pozdvižen, „popnul výše“, a koupil si Erb.
a psal se: Pan Karnaval z Koblihovie. Vida pak.
že byl mezi jinými stavy na slovo vzat, počal být
pyšný a potřásati se nad mnohými, zvláště pak
nad nějakým dobrým člověkem Quadragesimou,
o němž všelijak úklady obmýšlel, kterak by ho
ze světa svedl: z příčiny té, že každého roku
svým časem Karnavalovi v jeho kratochvilích
překážku činil. Nashromáždiv pak mnoht zlata
a stříbra jel do Říma, aby tam před nejvyšším
biskupem římským na téhož Quadragesimu (neb
odtud byl rodem) žaloval, a v nějakou lehikost
i těžkost ho uvedl. Kdež mimo naději, dosti
přátel nalezl... Mezi nimiž byl prokurátor Phi-
largyrus ab aurea rupe. Jiní pak s nim advokáti:
Doctor Crassus ex monte Veneris. Item pan Vild-
pret z Grinwaldu, pan Marcipán z Cukrperku, pan
Svítek z Putrsfeldu, pan Paštěta z Dikštejna s ji-
nými znamenitými lidmi. Prokurátor vymohl
u nejvyššího biskupa na Quadragesimu půhon.
V tom pak času na téhož Quadragesimu,
starožitného rytíře, přišlo neštěsti, skrz které
v takovou mdlobu těla upadl, že jednak za šest
nedělí pořád sběhlých masa neokusil. Však
jakkoli byl zemdlený, přece k uloženému dni se
kulhal, na kteréžto cestě všechněm byl neznámý.
Karnavat
Crassus
Vild
Svítek
Paštět
Řím
Grinwald
Cukrperk
26
article
Žádný z těch „hlavalých“ nechtěl ho znáti, až
se nad ním některým pobožným slitovalo. Mez
nimiž byl Docfor Macilentus ex lachrymosa valle,
pan Suchánek z Chudobic, pan Stuchlik z Hlado-
mře s některými jinými. A zjednavše mu proku-
ratora Modesta de Maeris, k soudu před nejvyš-
šího biskupa s ním šli.
Prokurátor Karnavalův dokazuje při žalobě,
že jeho chráněnec, clný rytíř toho jediného při
císařích, králích, knížatech, hrabatech, a všech
stavích, chudých i bohatých, hledá, a návěsti,
jakž může, skrz dobré i zlé lidi, i častokrát skrz
od něho najaté staré babky, těm kteříž syny a
dcery mají, dává, aby té lásky, pokoje, přátelství
a společného spříznění rozmáhati nemeškali, neb
sic jinak musil by svět pustý býti.“ Zasluhuje
tedy Karnaval, aby mu větší správa byla poskyt-
nuta, zvláště „prostrannější čas“ k takové
správě.
Quadragesimův prokurátor staví skutky
Karnavalovi do pravého světla, probíraje jeho
život, a dokládá, že pro „přetržení takových ha-
nebnosti“ jest nutno, aby Quadragesima se vší
snažností „tomu v cestu vycházel; ostatně má
k tomu od Jeho Svatosti nejvyššího biskupa pri-
Po úklidu pak žaloby a odporu, stal se nález
takový: aby Karnaval hned od úterka po neděli,
která slove Quinquagesima, až do radostného
hodu vzkříšení, nikdež ve všech zemích všeho
křesťanstva nedal se viděti, ale aby jako vypově-
zenec mezi Turky a pohany bydlel, a spolu
s nimi, i s ženou, i testěm, i se vší svou rodinou
na věky zahynul.“
vilej.
Suchánek
Stuchlik
Maeris
Karnavat
Quadragesimův
Quinquagesim
Hlado