3
masthead
10. února. 1904.
5
article
víe než jednotlivým »provinciím« Rakouska. Výklad
ministra vojenství učinil dobrý dojem svou přímostí
Příčiny nynějšího hnutí v Uhrách sluší hledati
v tamních politických poměrech. Apponyi, stojící na
záhladě zákonů z r. 1867 a lidová strana nemohou
sdružiti se s liberální stranou k ochraně 1867. zá-
kladu, kdežto odpůrci onoho základu brojí proti
společným institucím. Pojednav o vývodech hrab.
Schönborna v rakouské delegaci, prohlašuje, že cho-
vání se ministra vojenství v uherské delegaci odpo-
ruje onomu v delegaci rakouské. Pozastavuje se nad
tím, že zatím co ministr vojenství ujímá se zvlášt
služební a velicí řeči, liberální strana dopoušt
změnu svého programu. To může způsobiti zmatky
v mínění velkého uherského publika.
Referent Münnich podává objasnění o výchově
školní. Do ročníku 1902—3 přihlásilo se z Rakouska
289, z Uher 97 důstojníků. Mimo to je vyhraženo 10
míst pro honvedy a rakouskou zeměbranu.
Del. bar. Rudnyanszky praví, že nynější stav
byl zaviněn uherskou vládou a uherskou delegací.
jež nenaléhaly vždy na řádné provádění vyrovnání
z r. 1867. Je povděčen dosaženým reformám a při
jímá rozpočet.
Apponyi
Schönborn
Münnich
Rakousko
Uhry
6
article
Del. Ugron shledává z vývodů ministra vojenství
že to, čeho se obává a co vidí blížiti se, je samo-
statná uherská armáda. Jako Apponyi stojí též on
na půdě nynějšího zákona. Jeví li se v Uhrách 37
let po vyrovnání hnutí proti společné armádě, při-
náší to sebou duch času a habsburské dynastii by
jen prospělo, kdyby podporovala maďarský národ.
svou nejbezpečnější oporu v pevném významu jeho
národní síly.
Del. hr. Keglovich konstatuje, že smysl pro spo
lečnou armádu v Uhrách skutečně ochladnul, ale jen
proto, že při organisaci vojenských ústavů nedbalo
se náležitě citů národa. Velkým zlem jsou také různe
názory o zamýšlených relormách v Rakousku
Uhrách.
Del. Bolgar souhlasí úplně s názory ministre
vojenství o vojenském vychování. Ještě nikdy ne
slyšel tak přesvědčivých důvodů pro společnou ar
mádu Na něho aspoň působila ministrova řeč pře
svědčivě v každém ohledu.
Ministr Pilreich k námitce del. Rakovszkého opra
vuje svůj výrok v rakouské delegaci, že slovo »nikdy-
týkalo se pouze usazení důstojníků v jejich užš
domovině. Pokud týká se odznaků, vyslovil se pro
jejich jednotnost ve společném vojšti.
Del. Rakovszký bere s díkem na vědomí toto
prohlášení, jež srovnává se se státoprávními poměry
a nestojí na půdě Derschattovy resoluce.
Další porada bude z ejt ra.
Del
Pilreich
Derschattův
Uhry
Rakousko
Bolgar
7
article
Finanění výbor uherský schválil roz
počet společné účtárny a dodatečn
úvěr 23 000 K na přestěhování a zařízení účtárny
v nových místnostech.
Za rokování o rozpočtu společném mi
nisterstva linancí preliminovány celn
příjmy o 224.230 K výše než loni.
Po vyřízení podrobností autentisována referen-
tova předložená zpráva výborová.
Sezení sboru poradního pro stavhu
vodních dráh.
Z Vídně, 9. února.
(Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Na programu dnešní valné schůze nale
zaly se:
I. Zpráva stavebního ředitele o dosavadním
postupu prací.
II. Zpráva komitétu technického a národo-
hospodářského v příčině jednacího řádu, poroty
ku posouzení zadaných projektů pro zdvihadla
loďová.
III. Návrh posl. dra. Fořta ve příčině se-
brání a úpravy materiálu, pro stanovení s práv-
ního principu a poplatku průplav-
ného, potřebného.
Schůzi zahájil předseda, ministr obchodu
baron Call vřelou vzpominkou zesnulým členům
pp. Jarošovi a Ulmannovi věnovanou.
načež sdělil, že vláda dala ministerstvu obchodu
k zahájení prací uplavňovacích obnos 25 mil-
lionů korun k disposici pro tento rok.
Na to udělil slovo řediteli staveb vodních.
dvornímu radovi Mrasikovi, jenž podává obšír-
nou zprávu o činnosti svého oddělení, z které
vysvítá, že velká část projektu průplavu dunaj-
sko-oderského je hotova a že byly předložené
a ministerstvem schválené projekty části průplavu
od Vídně do Přerova, s odbočkou do
Olomouce, v délce téměř 200 kilometrů
v červnu m. r. a část Bohumin-Krako
s kanalisovanou Vislou v listopadu m. r. podro
beny komisionálnímu řízení; detailní plány se
pracují a bude v době nejbližší ustanovena ko-
mise pochozí, načež bude se moci přikročiti ke
stavbě.
Jaroš
Ulmann
Vídeň
Přerov
Olomouc
Visla
Mrasik
8
article
Ke konci zmiňuje se p. Mrasík o postupu
prací na vodních dráhách českých.
Týž jest velmi skrovný. Projekt kana
lisování Vltavy uvnitř Prahy byl komisí pro kana-
lisaci Vltavy a Labe vypracován (jinak by se bylo
projektem dosud ani nehnulo) a předložen ke
schválení a zahájení komisionálního řízení mini-
sterstvu obchodu, kde dosud leží. Na
středním Labi dohotovuje se generální projekt
pro část od Mělníka do Lobkovic.
Když byl dvorní rada Mrasík svůj výklad
skončil, ujal se slova posl. Kaftan, aby poukázal
na nestejný postup, který se zachovává
mezi vodními dráhami českými
průplavem dunajsko-oderským. Byt
by i nebyl dosud následkem obstrukce něme-
ckých krajanů sněm království českého schválil
v 8 1. zákona o vodních dráhách žádaný pří-
spěvek, přece jest vláda dle článku 6. téhož zá-
kona povinna, veškeré předběžné prá-
ce pro vodní dráhy vkrálovství če-
ském připraviti, pochozí a vodoprávní ko-
mise provésti, aby se — jakmile sněm zmíněné
podmínce vyhoví — se stavbou současn
s průplavem dunajsko-oderským za-
počíti mohlo. Vždyť rozpočtová komise zákon
příspěvku zemském vypracovala a předložila.
Kaftan
Vltava
Praha
Mělník
Lobkovice
9
article
Řečník naléhá na neodkladné zahájen
vodoprávniho řízení pro uplav-
nění Vltavy uvnitř Prahy a na brzké
vyvlastnění mlýnů pražských v dolejší
části novoměstské, jakož i na zahájení komisio-
nálního řízení projektu kanalisačního
nro střední Labe, s kterým též zřízení
nezbytného přistavu mělnického sou-
visí. (Souhlas.)
Dr. Fořt dovozuje, že průtah, jehož obět
stala se otázka splavnění Vltavy uvnitř Prahy.
jest skutečně bezpříkladný. Věc vleče se již pl-
ných 10 let, k nezměrné škodě jak Prahy, která
již dávno měla býti upravena na velkou pře-
kladní stanici pro celý rakouský západní východ,
tak i ke škodě interessentů pobřežních průmyslo-
vých realit, z nichž někteří již na pokraj záhuby
byli uvedeni. Řečník dovozuje, že mezi všemi
traťmi, jejichž provedení vodocestní program má
na zřeteli, náleží nepopíratelně priorita splavnění
Vltavy Prahou a splavnění středního Labe od
Mělníka k Jaroměři. Zde jsou všechny podmínky
zdravého rozvoje dopravního na snadě a uznalo-l
se za vhodné prováděti oderským kanálem ex-
periment na zkoušku, měl býti pokus tento uči
doktor
Fořt
Vltava
Praha
Labe
Mělník
Jaroměř
10
article
něn na dotyčných vodních dráhách českých. Ne-
stalo-li se tak a na Čechy pro první stavební pe-
riodu připadla poměrně jen malá část nákladu
stavebního, tím více je nutno, aby alespoňv
rámci pracovního programu toho beze všech dal-
ších ústupků byly práce ihned zahájeny. Řečník
vzhledem na zprávu dv. rady Mrazíka lituje, že
projekt splavnění Vltavy Prahou dosud není mi-
nisterstvem vyřízen a že politická obchůzka ještě
nebyla provedena. Bylo by neprominutelno, kdy-
by politické poměry měly býti záminkou průtahu.
Nechať sněm království českého vyřídí přísluš-
nou předlohu kdykoliv, o tom zajisté není sporu,
že ministerstvo může formální schválení pro-
jektu uděliti hned, aby bezodkladně ještě během
února nebo počátkem března mohly býti politické
obchůzky odbyty, k vykupování realit přikro-
čeno a všecky potřebné přípravy vykonány, tak
aby rok 1904 opětně neuplynul, aniž by splav-
nění Vltavy Prahou jediný krok učinilo ku předu.
Řečník žádá důtklivě ministra obchodu, aby v
těchto směrech zařídil, čeho jest zapotřebí.
Dr. Monger a dr. Rapaport pova
žují průplav dunajsko-oderský a prodloužení
jeho do Haliče za páteř a hlavní základnou
projektovaných dráh a nalehají na jeho urych-
lené provedení, co možná v době šesti let.
Mrazík
doktor
Monger
Rapaport
Čechy
Vltava
Praha
Halič
11
article
Poslanec Kaftan poukázav k tomu, že
dle § 1. zákona o v. d. jsou všechny pro-
jektované vodní cesty úplně
rovnocennými a ohražuje se proti tomu,
aby průplavu dunajsko-oderskému byla připiso-
vána větší důležitost než uplavnění Vltavy
středního Labe a skutečně mezinárodnímu prů-
plavu dunajskoi vlfavskému. Kdežto průplav
teprv nabývá ceny, když byl dohotoven a vo-
dou naplněn, jest kanalisování VIt avy
středního Labe prodloužením stá-
vající velké plavební dráhy lab-
ské od Hamburku a Lubeku, ted
od severního a baltického moře
do království českého, kde každý ho-
tový kilometr ponese užitek.
K názoru tomu přidává se dr. Rus, jenž
velmi vřele za urychlení kanalisace Vltavy
středního Labe se přímlouvá, která jest společ-
nou záležitostí Čechům i Němcům a nalehá co
nejúsilovněji, by vláda co nejrychleji tu ko-
misionální řízení zahájila.
Ministr obchodu slibuje, že přáním
projeveným vyhoví.
Posl. Maštálka připomíná, jak nestejně
byla zákonem povolená suma 175 mill. kor. na
jednotlivé vodní cesty na úkor král. českého roz-
dělena, bylo by tedy nespravedlivé, aby i tohoto
menšího podílu bylo upotřebeno na urychlenou vý-
stavbu průplavu dunajsko-oderského opomenutím
vodních drah českých. Ostatně má se nyní při-
kročiti také k regulaci řek a tu jest zopotřebí.
aby hlavní toky byly co nejdřive upraveny.
Kaftan
Čecho
Němec
Posl
Maštálek
Vltava
Hamburk
Lubek
Rus
12
article
Velice důležitou jest otázka úpravy našich
podružných řek a jest jen litovati, pokračuje řeč-
ník, že jsme se regulací našich řek za celou dobu
1/2 roku, co odhlasován byl sněmem král. če-
ského zákon o úpravě podružných řek, nedostali
z rámce sestavování pracovního programu, jak se
s úpravou řek má pokračovati. Dnes, kdy píšeme
r. 1904, ve kterém roce se měly práce rozvinouti
na celé čáře, nevíme ani kontury, jak a kdy se
s pracemi započne. Regulace řek, souvisících
s Labem a Vltavou, jest nutnou podmínkou správ-
ného řešení otázky kanalisace obou řek a ne-
budou-li podružné řeky české regulovány, pak ka-
nalisování Labe a Vltavy dříve nebo později při
náhlé katastrofě utrpí škody neuvěřitelné.
Posl. dr. Šílený přimlouvá se za to, aby
jednání s uherskou vládou v příčině úpravy řeky
Moravy bylo v brzku zkoncováno, jelikož od toho
také urychlení stavby průplavu dunajsko-oder
ského závisí.
II. Po návrhu posl. Kaftana byly osnovy
porotního řádu pro loďová zdvihadla přikázány
c. k. ministerstvu se žádostí, aby na základě
předloženého dobrozdání komitétu technického
a národohospodářského vypracovalo definitivn
řád porotní, aby co nejdříve mohli býti jmeno-
váni znalei-porotci, jelikož termín k dodání pro-
jektů, t. j. den 31. března t. r., se blíží.
Posl
Kaftan
Vltava
Morava
13
article
III. Dalším předmětem jednání byl pak ná-
vrh posl. dra. Fořta, by zahájeny byly
kroky k přesnému vyšetření do-
pravně-politické hodnoty jedno-
tlivých projektovaných cest vod-
ních. Návrh ten zní:
„Ministerstvo obchodu vyzývá se, aby v lůně
administrativního oddělení ředitelství pro stavbu
vodních cest zařídilo samostatný referát a ulo-
žilo sbírati, prozkoumati a zpracovati všechny
skutkové okolnosti, jejichž shrnutím by dopravně-
politická podstata jednotlivých vodních cestv
zákoně z r. 1901 vytčených, pokud možná v jasné
světlo byla uvedena a tím pevná hlediska získána.
na jejichž základě by jak o technických disposi-
cích, tak o zařízení provozu a úpravě správy i vý-
měře poplatků kanálových mohlo býti rozhodo-
Tento referát pověřen budiž především
úkolem, aby v dorozumění se zvláštním subkomi-
tétem vodocestní rady pro postup při sledování
cílů v odst. 1. naznačených se všemožným urych-
lením sestavil pracovní program, načež po jeho
schválení ministerstvem obchodu budiž příslušná
činnost zahájena bez odkladu.
14
article
Dr. Fořt odůvodňoval tento návrh v ob-
šírné řeči, ve které vzpomněl, že vodocestní zákon
schválen byl legislativou tak říkaje, in bianeo.
neboť následkem tlaku poměrů neměla ani vláda.
ani sněmovna pokdy, aby předloha ve všech dů-
ležitých směrech řádně instruovala. Kráčeli
jsme cestou opačnou, než jak se při podobných
věcech děje jinde a proto nutno dodatečně prvotní
mezery vyplniti. Řešení technických otázek jest
již zahájeno; poněvadž však celkový problém
záleží vedle technické stránky také z řady četných
otázek dopravně-politických a finančních a poně-
vadž otázky tyto nalézají se vespolek v poměru
vzájemné souvislosti, jest nutno vedle průpravy
technické uvésti pari passu do proudu také čin-
nost, směřující k objasnění velkých úkolů též
s hledisek národohospodářských, zvláště do-
pravně-politiekých a finančních.
Dosavadní soukromé práce při veškeré píli,
která jim byla věnována, nikterak nestačí.
Rovněž nemůže platiti námitka, že stavba jest
již zákonně zabezpečena a všechny úvahy rázu
dopravně politického jsou zde zbytečné. Právě
naopak. Již samo řešení jednotlivých otázek
technických nelze správně jinak provésti, nežli
se všemožným zřetelem ke stránce dopravně
politické. Dále nutno velice rozsáhlé a namahavé
váno.
doktor
Fořt
15
article
šetření provésti také k tomu cíli, aby postupně
zjednán byl podklad pro organisaci provozovací
služby a pro rozřešení důležité otázky po
platkové.
Řečník dovozuje nutnost těchto přípravných
prací také vzhledem k rozsahu zákona samého
a uvádí, že sebráním skutkového materiálu
o dopravně politické hodnotě jednotlivých vodních
cest bude ulehčeno rozhodnuti o směrech
vodních tratí (na př. Linec-Korneuburk), jakož
i snad mnoho pochybností agrárních a jiných
interessentů bude rozptýleno.
Kromě toho jeví se býti věc v jistém smyslu
také závazkem čestným, neboť jde-li o výdaj
milliardový, nutno přece zjistiti alespoň pří-
bližně důvodnost jeho vzhladem k celkovému
i částečnému projektu. Řečník ukazuje, kterak
si v té příčině počínali Francouzové při uzáko-
nění loňské vodocestní předlohy a kterak ob
sažně zvláště Prusko úřadními i mimoúřadními
pracemi odborníků na slovo vzatých propraco-
valo předlohu průplavů středozemských. V Ra-
kousku, pokud se týče úřadních výkonů, zeje
v příčině té naprostá dosud prázdeň, kterou vy-
plniti jest požadavkem svědomí, aby celý pro-
gram postupně proveden byl způsobem účelným
a tudíž také blahodárným.
Řečník rozbírá dále různé cizozemské me-
thody, jakými při tom dlužno postupovati a na
konec po stránce formální žádá, aby jeho návrh
k prozkoumání a podání zprávy odkázán byl
odboru administrativně- národohospodářskému.
Francouz
Linec
Korneuburk
16
article
Poslanec Menger má za to, že jedna
část návrhu přichází pozdě, jelikož stavba
navržených dráh jest již zákonem zabezpečena,
druhá část, pokud se týče správní soustavy
poplatku, jest předčasnou, navrhuje, by návrh
byl odkázán vládě k povšimnutí.
Poslanec Kaftan obává se, že by návrk
ten mohl vládě, provedení vodních dráh nepři
znivě, poskytnouti záminku zdržování stavby
jedné neb druhé vodní dráhy, ač důležitost ná-
vrhu dra. Fořta uznává, proto navrhuje, by byl
vládě k bedlivému šetření odkázán, což bylo
sborem schváleno.
Předseda předčítá na to návrh inženýra
Křižíka, aby bylo při průplavech a kanali
sování řek, zejmena Vllavy a středního Labe.
pamatováno na využitkování vodních
sil k účelům vyrábění elektrické energie a zřl-
zení elektrické centrály, která by okoli poskyto
vala levnou sílu hybnou.
Důležitý návrh tento byl po návrhu pana
navrhovatele odevzdán komitétu technickému
k podání zprávy.
Ke konci navrhuje člen pan Kozlov
ski, aby byl pro záležitosti vodní, zejmena
pro uplavnění a regulaci řek a stavbu kanálů
zřízen zvláštní ústřední úřad, čímž
by se roztříštění prací vodocestných ve tří mi-
nisterstvech předešlo.
Ministr obchodu baron Call sděluje, že
bude věnovati této otázce plnou pozornost.
Tím byla schůze díky předsedy shromáž
děným členům poradního sboru skončena.
Menger
Kaftan
Křižík
Kozlov
Call
17
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 9. února. (Rozmluva s vůde
polského kola.) V petrohradském » Kraji«
otiskuje vídeňský zpravodaj obsah svých roz-
mluv s vůdci polského kola ryt. Jaworským,
Dav. Abrahamowiczem a drem. Dulebou. Za
návštěvy u ryt. Jaworského pisatele zají-
malo zvěděti, je-li pravda, že vůdce polského
kola roku 1900 rozbil starou většinu pravice.
Rozumí se, že ryt. Jaworskí zapřel co nejroz-
hodněji. Na důkaz toho vypravoval zpravodaji
jak se po pádu Badenově střídaly v Rakousku
různě vlády, až došlo na kabinet Körbrův, jak
Körber svolal vyrovnací konferenci, která se
rozešla bez výsledku, jak 8. června 1900 po
české obstrukci říšská rada uzavřena a pak roz-
puštěna, jak vykonány nové volby atd. atd., al
ani slovem se nezmínil o osudu staré většiny
pravice. Na konec pak dodal: »A nyní posudt
sám, jsou-li oprávněny žaloby, že jsem rozbi
pravici roku 1900?« Zpravodaj opatrně mlčí.
k jakému závěrku došel po rozmluvě s Jawor-
ským. Těžko ovšem souditi — o ničem.
Věcnější jest obsah rozmluvy s býv. před-
sedou sněmovním z doby Badenovy, Davidem
Abrahamowiczem. Jeho slova oplývaji
vřelou oddanností k dru. Körbrovi. »Vytýkají
nám, — pravil — že podporujeme Körbrův ka-
binet. Za nynějších poměrů, kdy stojí práce parla-
mentní, může se udržeti pouze kabinet úřadnický.
Směle pak možno říci, že do žádného kabinetu
podobného rázu nemůžeme se nadíti větší kořisti
než za kterou jsme díkem povinni Körbrovi. (l
Vyhovuje téměř všem našim hospodářským po-
žadavkům. V národních otázkách činí se nám
stále ústupky, nemluvě o všeobecně známých
otázkách, rozřešených pro nás nejvýhodněji.
Jaworský
Badenův
Körber
Jawor
Abrahamowicz
Körbrův
Körbr
Praha
Rakousko
18
article
Ovšem nesmíme se jimi příliš hlasitě vychlou-
bati, abychom nedráždili jiných národností. Do
státních zastupitelstev polština již uvedena na
celé čáře; zavedení polšliny u četniciva a poší
jest jen otázka času... I v otázce ruské
(haličské) zaujal dr. Körber správné slanovisko,
ačkoliv se mu u nás tu a tam špatně rozumí.
Za času hr. Taaffa vláda stále koketovala s ha-
ličskými Rusy. A co činí dr. Körber? Když
přijdou k němu s obvyklými žalobami, odkazuje
je na zemský sněm. Nechce s nimi ani mluvit . «
Po této pochvale dra. Körbra mluvčí se zmínil
též o své nedávné činnosti za účelem smiru
česko-německého. Jeho názor na spor
česko-německý jest vskutku pozoruhodný. » Češi —
dle mínění Abrahamowiezova — nemaji příčiny stě-
žovati si do dra. Körbra. Jestliže si čeští poslanei
stěžují přec, činí to jen proto, že jim jde
hlavně o očividné ústupky, kterými by
mohli před voliči ospravedlniti svůj obrat. Žá-
dají českou universitu na Moravě. Dr. Körber
ve srozumění s Němci přiřkne jim ji officiálně,
ale neudá času ani místa. Ve skutečnosti tato
universita není tak palčivá otázka (l),
když jediná dosud česká universita v Praze
není ještě dostatečně vypravena. Nemáť ani po-
třebných místnosti a má své ústavy v různých
najatých domech. Riegrův zeť vysvětlil to ne-
dávno. Nejprve měla by se rozšířiti universita
pražská, zřídit při ní parallelní stolice, a až
bude všechno hotovo, pak bude lehko založiti
universitu novou, jež bude míti zabezpečený
kontingent professorův.« Moudrost vůdce pol-
ského kola nesahá patrně dále, než kam uka
zuje vůle dra. Körbra.
Körber
Taaff
Rus
Čech
Abrahamowiezův
doktor
Němec
Riegrův
Praha
český univerzita na Morava
19
article
Třetí mluvčí, dr. Duleba, měl za úkol
hájiti ony polské delegáty, kteří hlasovali pro
pověstnou resoluci Derschattovu. Poláci prý
jinak jednati nemohou, když hr. Dzieduszyck
již 17. listopadu prohlásil na říšské radě, že
polské kolo v otázkách vojenských uznává
svrchovanou moc panovníkovu, spolehajíc, že
panovník nespustí se zřetele ústavní práva ná-
rodův. A v té věci prý se nezmýlili. Přesvědčil
je o tom ryt. Pitreich svým nařízením, dle ně-
hož může býti nyní desátníkem i člověk, ne-
znající německého jazyka. »Národové v říši
habsburské — dovozoval dr. Duleba — ne-
musejí se nyní už obávati, že vojenské služby
se bude zneužívati k účelům germanisačním.
Práv národnostních bude se tedy dokonale še-
třiti () . . . Návrh Derschattův — vykládal
mluvčí dále — byl sice neústavný. Kolo polské
nacházelo se v postavení choulostivém. Hlasovat
pro návrh Derschattův? Vždyť bylo na bíledni,
že chová v sobě tendenci germanofilskou. Hla-
sovat proti němu bylo by však nedůsledné
vzhledem k řeči hr. Dzieduszyckého. Poláci
tedy hlasovali pro návrh, o němž věděli, že
má tendenci germanofilskou, jen aby dokázali,
že jsou stranou nejen vládní, nýbrž v prvé
řadě dvorskou a jako tonoucí slámy uchopili
se při té příležitostí nařízení Pitreichoval
A tito pánové chtěli býti prostředníky v našem
sporu s Němci, dle jejich dobrého zdání měly
se upraviti naše národní požadavkyl
doktor
Duleba
Polák
Dzieduszyck
Derschattův
Hla
Němec
20
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 9. února.
Ministerská krise v Srbsku.
Z Bělehradu, 8. února. Dopis »Nár.
Listů«. Včera dlouho do noci rokovaly radikálne
frakce společně o situaci. Rokování dokázalo,
že mezi frakcemi těžce, velmi těžce možno do-
síci shody. Samostatní radikálové odmitali na-
bízený mandát k sestavení vlády a naléhají na
to, aby Protič převzal úkol sestaviti minister-
stvo, v kterém by byl předsedou. Jestli Protič
nechce, nechť Andra Nikolié sestaví kabinet.
V Protičově čili Nikoličově kabinetu byli by za-
stoupeni samostatní radikálové. Jestliže nezdař
se žádná z těchto kombinací, samostatní radi-
kálové připustí, aby Pašič sestavil vládu.
Mezitím většina žádala, aby vůdci »Samo-
statných«, Ljub. Živkoviči, bylo svěřeno sesta-
vení kabinetu ze samostatných radikálů. Živkovic
řekl, že nepřijme toho úkolu žádným z pu-
sobem.
Na konci porady usneseno, aby dnes před
seda skupštiny navrhl králi za předsedu vlády
Protiče, Nikoliče, Pašiče a Živkoviče.
Dnes to předseda skupštiny učinil. Jsem
s to oznámiti, že Protič a Nikolič odmitnou,
Živkovič pak nemá možnosti sestaviti vládu, ani
kdyby chtěl, načež jen Pašičovi bude svěřeno
sestavení vlády i ze starých radikálů.
Pašič má už ministerskou listu pohotově.
Populárný generál Rademir Putník dal slovo,
že převezme v Pašičově kabinetě portefeuille
ministra vojenství.
Samostatní radikálové nadělali mnoho chyb
Následkem toho jsou na úplném ústupu.
Spectator.
Protič
Andr
Protičův
Nikoličův
Pašič
Ljuba
Živkovič
Živkův
Nikolič
Putník
Pašičův
Praha
Srbsko
Bělehrad
21
article
Anglie v Asii.
Anglická vláda uveřejnila právě nyní úřadní
dokumenty o jednání svém s Ruskem v záleži-
tosti tibetské. Záležitosti ty nabývají právě dnes
aktualnosti tím větší. Z dokumentů těch jsou
nejzajímavější tyto momenty: Po vyslání deputaeí
tibetským dalaj-lamou do Petrohradu v r. 1900
a 1901 zpravila vláda britská Rusko i Čínu, že
nepřihližela by lhostejně k tomu, kdyby se co-
koliv změnilo na nynějším stavu v Tibetu. Anglie
usilovala potom o svolání konference v otázee
tibetské s Činou a o dosazení vlastního zástupce
v Lhasse. Ruská vláda odvětila v únoru 1903.
že Rusko následkem postupu Anglie musí po při-
padě učinili kroky na obranu svých zájmův.
Markýz Lansdowne sdělil na to ruskému vyslanci,
že Anglie musila by pak odpověděti akci ještě
důraznější. Když pak pro některé spory pohra-
niční — uměle vyvolané — vláda britská vy
slala do Tibelu vojenskou výpravu, učinil hr.
Benkendorf jmenem Ruska vážné rozklady prot
tomu u Lansdowna, dodav, že Rusko nemíní se
do vnitřních věcí tibetských vměšovati, ale že
by proti každému porušení slatu quo musilo uči-
niti náležitá opatření. Anglie odpověděla Rusku
skorem urážlivě, poukazujíc na to, jak ono
opětně prý zasáhlo o své újmě do práv sousedů,
zvláště v Mandžursku, Turkestanu a Persii. De-
peše místokrále indického britskému státnímu
tajemníku pro Indii ze dne 13. prosince 1903
praví, že dle zpráv velitele výpravy plukovníka
Younghusbanda ruské zbraně dopravují se do
Tibetu a že Tibefané spolehají na podporu Rusk
proti Britům.« Tím akta uveřejněna zatím končí.
Snad by se podpory oné a to po právu bylo
Tibeťanům od Rusův dostalo, kdyby nebylo za-
tím Rusko musilo upoutati síly své ve válečném
konfliktu s Japonskem. Musí se tedy ukázati
budou-li Tibeťané s Angličany hotovi — sami.
Ruska
Lansdowne
Younghusband
Brito
Rusův
Angličan
Anglie
Asie
Rusko
Petrohrad
Čína
Lhass
Mandžursko
Turkestán
Persie
Indie
Japonsko
Lansdown
22
article
Italské loďstvo — v Adrii.
Italie hodlá připojiti svému loďstvu středo
mořskému novou záložní divisi a určiti jakožto
obvod její moře Jaderské. Tento krok bude
ve Vídni sotva mile zaznamenán.
Nová encyklika Pia X.
»Germania« sděluje z Říma, že papež
chystá encykliku, v níž ohlašuje jubileum pro
katolické křesťanstvo.
Nový zákaz v Německu.
Německý »Říšský Věstník« uveřejňuje roz
hodnutí kaneléře Bülowa, jímž puřížský lis
»Le Rire« pro své prostořeké vtipy o Německu
a jeho vládcích na dvě léta v Německu se
zakazuje.
Expanse německá.
V Argentině, republice jihoamerické, za-
veden nový plán učební. V národních kolejích
a sice v 5., 6. a 7. třídě předepsano jest jako
jediný cizí jazyk vyučování němčině a to po
6 hodin týdně nejméně. První to výsledek ve-
liké invase německých osadníků do Argentiny
jakož vůbec jižní Amerika zaplavována jes
hospodářskými pionýry Německa do té míry, že
budí to stále silnější nedůvěru i Spojených
státův, jež tuší dobře, že na konec hospodářská
okupace zamění se i v nebezpečí politické.
Pius
Bülow
Vídeň
Řím
Německo
Argentina
jižní Amerika
23
article
České Budějovice.
České Budějovice.
(Rozpočet obecní důkazem nespravedlivosti volebního
řádu v obeích. — Obec proti české místní školní
radě. — Dávka z nájemného. — Hospodářství okresní.
— Smutné jubileum samosprávy. — Vleklé řízení
reklamační. — Z německého ostrova budějovického.
(A.) V Č. Budějovicích, v únoru 1904.
Německá obstrukce na sněmu království
českého svědčí o tom, jak Němci dobře vědí,
že, kdyby nebylo českého řádu volení v obcích
z roku 1864, němectví budějovické neudrželo
by své nadvlády. Nejen že tento volební řád
umožňuje falšování voleb ve mnohém směru
(čestní měšťané, měšťané, reklamační řízení, plné
moci a j.), sám základ volebního práva v ob-
cích — placení daní přímých — pro větší
obce za dnešních poměrů nedostačuje, i když
přihlížíme k volebnímu právu t. zv. honorací.
Dokladem toho jest rozpočet obce budějovické
na rok 1904, dle něhož úhrada z přirážky
k daním přímým počítá se obnosem 62.000 K,
úhrada z dávek spotřebních (pivní, z masa,
vína, lihovin) a dávky z nájemného obnosem
334.305 K. Poplatní síla naše, pokud jde
o daně přímé, nerovná se dosud poplatní síle
Němců a německých židů, třeba jest nás na
počet dvakrát tolik co Němců. Proto strana,
jejíž příslušníci platí většinu daní přímých, voli
celý obecní výbor; ti, kteří platí převážnou vět-
šinu daní nepřímých a odvádějí obci více než
pětkrát tolik dávek jako poplatníci daní přímých,
nevoli, nejsou-li zároveň poplatníky některé
přímé daně, ani jediného člena výboru. To je
hlavní důvod dosavadních našich neúspěchů
v zápase o radnici a důvod usilování našeho
o změnu volebního řádu obecního.
Němec
Český Budějovice
Č . Budějovice
24
article
Dalo se očekávati, že obec, v níž už po
několik let vládl Josef Taschek jako náměstek
purkmistrův, ani za jeho purkmistrovství nebude
dbalejší svých povinností. Rozpočet obecní, který
dle § 72. českého obecního zřízení má býti
vyřízen do konce listopadu, ještě dnes není
obecním výborem projednán.
S české strany podány byly proti rozpočtu
námitky a také obec budějovická není spokojena
s rozpočtem. Ačkoli rozpočet obecných a mě-
šťanských škol českých vykazuje potřebu
23.241 K 86 hal. a německých 47.527 K 17 hal.,
obec podala k okresní školní radě odvolání proti
rozpočtu české místní školní rady, který obsa-
huje položku na zakoupení pozemku pro bu-
dovu měšťanských škol českých a první splátku
na stavbu budovy-
České měšťanské školy (chlapecká i dívčí)
umístěny byly po zřízení svém r. 1893 »pro-
zatím« v III. patře budovy I. obecné školy.
Taschek
Český měšťanský škola
25
article
Školy měšťanské mají 6 tříd a 3 pobočky, ale
ničeho jiného, třeba to platné předpisy školní
vyžadují; není kreslíren, není tělocvičny, není
pracoven pro ruční práce ani kabinetů pro po-
můcky ke kreslení a sbírky přírodovědecké, ani
síně pro exhortu. Tak pečuje »metropole na
Vltavě a Malši« — jak Němci říkají — o české
školy. Poněvadž jak školy měšťanské, tak chla-
pecká i dívčí škola obecná ve společné budově
umístěné vzrůstají, bylo jasno, že školy měšťan-
ské nemohou nadále ve společné budově zů-
stati, i učinila místní školní rada česká již
r. 1902 usnesení, aby do rozpočtu vložena byla
položka svrchu zmíněná, která obci budějovické
není po chuti. O odvolání obce bude rozhodo-
vati německá okresní školní rada (Čes. Budějo-
vice tvoři samostatný okres školní), která již
v r. 1900 uložila místní školní radě, aby uči-
nila opatření ke zřízení kreslíren a tělocvičnya
r. 1901 opatření takové urgovala, i můžeme
býti na rozhodnuti její zvědavi, zejmena uváži-
me-li, že nařízení ministerské z 8. června 1883
vydané na provedení školní novelly ustanovuje
v čl. IV.: »Ve větších místech, kde více škol
jest, doporučuje se, aby obyčejné školy obecné
od škol měšťanských také co do místnosti od-
děleny byly.«
Němec
Vltava
Malše
26
article
Rozpočet obeení vykazuje mimo jiné po-
ložku 85.000 K jakožto výnos 4 dávky z ná-
jemného. Povolení k vybírání této dávky, udě-
lené r. 1894 letošního roku bude třeba obno-
viti. Třeba okresní výbor budějovický 18. ledna
1904 usnesl se, přimluviti se u zem. výboru
král. českého, aby obci budějovické prodlouženo
bylo právo k vybírání této dávky, zemský výbor
měl by býti pamětliv toho, že přímý popud
k obstrukci sněmovní, která znemožnila řádné
projednání zemského rozpočtu, vyšel z Budě-
dovic, od nynějšího starosty města a učinil by
dobře, kdyby svolení k vybírání dávky na dal-
ších 10 let odepřel. Obec, která vykazuje sumy
peněz na německo-národní účely, může se snad
obejíti i bez výnosu dávky z nájemného, která
zavedena byla beztoho jen za tím účelem, aby
čeští dlužníci její na základě § 4. a) řádu vo-
lebního mohli býti snáze zbaveni práva voleb-
ního. České poplatnictvo budějovické již v jedné
schůzi se ozvalo proti povolování zbytečných
dávek obecních a co nejdříve svůj protest ob-
noví důrazněji.
Buda
27
article
Dokud Němci budou vládnouti neomezeně
na radnici budějovické, dotud budou míti v ru-
kou i zastupitelstvo okresní, kde jediná kurie
venkovských obcí po 32 léta již jest v rukou
českých. Jako v obci Taschek, tak v okresním
zastupitelstvu vládne starosta dr. Miegl. V okresu
budějovickém žije (dle úřadních dat) 41.467
Čechů a 21.620 Němců, přes to však jměním
okresním se plýtvá ve prospěch účelů něme-
ckých, kdežto českým institucím dostává se
hladových příspěvků. Rozpočtová schůze okres.
zastupitelstva 14. ledna 1904 je toho opětným
dokladem. Německým účelům (»Böhmerwald-
bund«, »Schulverein«, něm. národní fond a pod)
dostalo se subvencí a darů v obnosu 6890 K.
českým školám a účelům 3050 K. Když český
člen okr. zastupitelstva navrhl oddělení skrovné
subvence českému dívčímu lyceu v Č. Budějo-
vících, prohlásil člen zastupitelstva, ředitel c. k.
něm. gymnasia Koch: »my dnes ani nevíme,
co to je« — a členové německé majority kývli,
že nevědí a nedají.
Letošního roku provedeny budou nové
volby okr. zastupitelstva, které nezpůsobí asi
změny v jeho složení (10 Čechů, 26 Němců).
Ne tak brzy dočkáme se voleb obecních.*) Tyto
*) Viz »Nár. Listy« dne 1. ledna 1904.
Němec
doktor
Miegl
Čecho
Koch
Taschek
Böhmerwald
Č . Budějo
národní fond