3
masthead
10. dubna 1901. Číslo 98.
4
article
Hezi spojencí.
Z Berlína. 9. dubna. (C.-B.) »Local-Anzeiger
sděluje z Pekina: Protože třída, vedoucí k nata
menské bráně, je velmi úzká a oživená, rozkázala
německá stráž, aby se ke bráně chodilo po pravé
straně a od brány po levé. Tajemník belgického vy-
slanectva nepovšími si tohoto rozkazu, načež byl
stráží německou vyzván, aby šel po druhé straně
Tajemník odpověděl, že voják nemá právo mu udí-
leti rozkazy a připojil, že Němci by se raději
měli odebrat domů, protože beztoho
nedělají nic jiného, než-li že chíka-
nujI lidi. Potom stráž zatkla tohoto diplomata
a dopravila jej na německý místní úřad. Po zjištění
identity byl odlud propuštěn.
Z Londýna. 9. dubna. (Zvl. tel. »N. L.e)
Dle Reuterovy zprávy z Pekina bylo několik
vyslancův cizími vojáky insultováno.
Když americký zástupce i anglický zástupce vráceli
se, nešeni sluhy v nosítkách z jedné hostiny, byli
zadržení, obtěžování a nosiči jich stlučeni — něme-
ckými vojáky. Podrobností o případě tom zatím není
Local
Anzeiger
Němec
Reuterův
Berlín
Londýn
Pekina
5
article
Válka jihoafrická.
V Prazo, 9. dubna.
Válka jihoafrická.
V Prazo, 9. dubna.
Oznamuje se teprve nyní z Kapska, že
Meyer z Kochu, který nesl poselství generála
Smitha Dorriena generálu Bothovi, byl polapen
Bury, obviněn z velezrády a zastřelen v Bel-
fastu dne 12. února.
Telegramy.
Z Brusselu, 9. dubna. Transvaalské kruhy
očekávají brzké opětné zahájení vyjednávání o mír
Z Lendýna, 9. dubna. (C.-B.) Úřadně ozna
mují, že Plumer obsadil Pietershurg a ukořisti
dva železniční parostroje a 39 vozů.
Z Londýna, 9. dubna. (C-B.) Při obaazo
vání Pietersburgu Angličané ztratili 2 muže
a 1 muž byl raněn. Burové ustoupili z města v
noci dříve, než tam Plumer přitrhl a zničili dva
vagony střeliva.
Severně od Aberdeenu oddíl así 100 hulán
a zemanské jlzdy byli předadeni asi
20 angl. mil od města 400 Bury. Bránili se od svi-
tání až do 11. hodině dopol., potom byli o bklí-
čeni a zajati až na 25 mužů, již zachránilise
útěkem.
Z Londýna, 9. dubna. K(Zvl. tel. »Národních
Listů.) Depeše z Nylstromu sděluje: Plumerův voh
stojí nyní 20 mil od Pletersburgu vzdálen a naráží
na slabý jen odpor.
Meyer
Koch
Smith
Both
Plumer
Pietershurg
Angličan
Burová
Kapsko
Bura
Brusel
Londýn
Aberdeen
Nylstrom
Pletersburg
6
article
Sjezď proti alkoholismu.
Sjezď proti alkoholismu.
Z Vídně, 9. dubna: (C.-B.) O dnešním
slavném zahájení sjezdu proti alkoholismu za
hojného účastenství různých státních hodnostů,
cizích zástupců a j., ministerský předseda dr.
Körber jmenem rakouské vlády uvítal fran-
couzsky delegáty, jejichž vysláním vlády civiliso-
vaných národů osvědčily, že maji největší zájem
n snahy vynikajících mužů vědy při tomto díle
lidskosti.
Když předseda stělého výboru Legrai n sjezd
zahájil, bylo zvoleno předsednictvo. Ministr vyučo-
vání ryt. Hartel byl zvolen čestným předsedou.
V řeči své děkoval za volbu a poukazoval k příštím
pracem sjezdu za účelem mravního zdokonalení lid
stva. Poukazoval na snaby rakouské vlády o po-
Ulačení alkoholismu. V Haliči mají již zákon proti
opilství. Podobný zákon má se zavést již dávno pro
celé Rakousko. Ličí nebezpečí alkoholismů. Skoro
polovice choromyslných jsou jeho obětí. Přeje zdaru
snahám zástupců všech národních tříd ku spůse a pro-
spěchu národů.
Ministerský předseda dr. Körber poukazuje na
rjevný interes státu v bojí proti alkoholismu, vyslovil
pochybnost, že kořalka zmizí záhy ze seznamu ná-
Pojů. Lidský věk zkracuje se z mnohých příčin, ale
jednou z nich je požívání alkoholu. Nová věda to
dokázala. Boj nynější platí alkoholu jako potravině,
neboť kdo oddá se mu, propadá záhubě. Avšak my
nebojujeme pouze o prodloužení života, také za mrav
nost. Naše doba patří humanitě a zvítězí nade všemi
nepřáteli. Vlády slouží ochotně vznešeným cílům
s proto prosím vás, pokračujta ve svých snahách,
jež ani nelze dost vynachváliti.
doktor
Körber
Hartel
Vídeň
Halič
Rakousko
stělý výbor Legrai můj sjezd
7
article
Dále vítal sjezd světicí biskup Selneider
přísedící zemskélo výboru Steiner jmenem mar-
šálka a purkmistrův náměstek Neumayer jmenem
města Vídně.
Potom zahájil sjezd věcnou prkci.
Prof. Meyer z Marburgu (Hessensko) předhášel
o účinku, alkoholu na činnost lídských orgánův
prof. Wagner (Vídeň) o účinku alkoholu při ně-
kterých nervových a psychických nemocech.
Zejtra se bude, v přednáškách pokračovati.
x. Z Vídně, 9. dubna. Na dnešní zaliajovací
schůzi kongresu proti alkoholismu došlo k nemilé.
trapné a bouřlivé scéně. Způsobil ji svou přednáškou
delegát dr. Meinert. Tento pravil, že katastrofa
parniku »Labe«, při které, jak známo, zahynulol ně-
kolik seti lidí, způsobena byla opilostí zodpovědných
osob. Avšak na to svět záhiy zapomněl. Proto je po-
vinností vzdělaných kruhů, aby jiným hyly dobrým
příkladem. Musíme získati napřed třídy lépe vzdě-
lané. Dlüžno však překonati veliké překážky. Neji
větší překážkou je stav lékařů. (Bouřlivý, dlouho
trvající odpor. Stejné bouřlivý, dlouho trvající po-
tlesk.) Co má říci člověk, vidí-li, jak málo lékařů
vystupuje proti alkoholismu? Jak naopak: lékaři po-
žitek lihovin doporučují. Lékaří znají dobře zlé ná-
sledky požitků morfia, nicméně v žádném stavu není
tolik lidí, kteří by morfia užívali, jako ve stasu
lékařském. (Hlučný odpor.) Slejně, není žádného
stavu, ve kterém by bylo tolik pijanů, jako ve stavu
lékařském. (Opětný, dlouho trvající bouřlivý odppr.
Steiner
Neumayer
profesor
Meyer
Wagner
doktor
Meinert
Vídeň
Marburg
Hessensko
8
article
Souhlas na druhé straně.) Na universitách se nevy
učuje alkoholismu, ale páni buršáci chlastají skoro
všichni, nejvíce ti, kteří náležejí k nějakému spolku
a nosí barevné čepičky a stuhy. Lékaří vslupujl
do povolání, ve kterém jsou svody k pitř největši
(Hlučné hlasy: Oho!) Pacienti věří lěkaři, doporu-
čuje-li jim skleničku piva nebo lihoviny. (Hlučný
odpor.) Alespoň na venkově. Musím tedy veřejně
říci, že mezi akademicky vzdělanými lidmi je mnoho
potátorů. Nejvíce je jich ve stavu lékařském. (Hlučný
odpor.) Bylo hy nespravedlivo činiti takový výrok.
kdybých nemohl jej dokázati. (Hlučné hlasy: Konec
Koneo! To sem nepatří! Souhlas na druhé straně.)
Ano, mohu dokázati, že v lékařském stavu« alkuho-
lismus je často příčinou smrti a že ukracuje délku
života: (Bouřlivé hlasy:To není pravda 4 To jec hanba
Taková věc se neříká veřejně! Konee !y. Neurážím
nikoho. (Opětné bouřlivé hlasy : Konec ! Konec ! Na
druhé straně pochvala.)
Konee
konec Koneo
9
article
Máme slalistiku. . . (Opětné bouřlivé volání
Konec! Konec!) Řečník, který má silné fysické
prostředky, chce mluviti dále, je však přerušen
hlomoznými protesty na několik minut. Teprve když
hluk a nepokoj byl utíšen, mohl pokračovati. Byla
mi (Napokoj a pochvala) panem presidentem udělena
rada, abych vám řekl, že jsem sam lékařem. (Dlouho-
trvající pochvala.) Jsem členem četných jednot proti-
alkoholistických a 30 let v nich činný. (Hlučná po
chvala.) Opakuji, že úmrtnost lékatů, jak je zjištěna
statisticky, dokazuje, že v žádném stavu není tak
velká, jako ve stavu lékařském. (Hlasy: Tím je vinno
povolání, ne alkohol!) Myslí se, že příčinou tobu
je rozčilující povolání lékaře. Máme však osobní
stalistiku v Drážďanech. Lékaří, kteří se odebrali na
odpočinek a bohatě oženili, podlehají alkoholismu
nejrychleji. (Bouřlivý odpor a pochvaln.) Rečník končí
přáním, aby pevnost alkoholismu byla ztečena.
Napokoj
Drážďany
10
article
Když skončena tato řeč, která zůstavila dojem
velmi trapný, zdravotní rada a předseda, sjezdu dr.
Gruber odpověděl saskému řečníku takto-: Po s val
jsem vás, slavné shromáždění, k odborným poradám
Budete rokovati za prasidin, k němuž náluží čelní
lékaři, budete nucení pracovati dále za méhoupra-
sidia. Lituji toho nadmíru achci dnes každého, kdo
se snad bojí, že jeho mravy mohou býti zkaženy,
důtklivě varoval (Veselosť a pochvala )
Čestný presidení sjezdu ministr vyučování dr
Harle4: »Pa dvornirada projevil o politování
bodné příhodě svoje mínění, které je také míněním
mým. Prolilašuja vělejnou schůzi za skoučenu«
doktor
Gruber
Harle
11
article
Z Vídně, 9. dubna. (C.B.) Z cizích zástupeů
ujal se také slova br. Skarčinský z Varšavy.
Jmenem ruské vlády oceňoval snahy sjezdu, na
němž není tolik protiv jako v politice. Třeba bývaly
někdy sporné zájmy mezi rakouskou a ruskou
vládou, již má čest zastupovati, byly však moudro-
stí státníkův a mírumilovnosti panovníkův vyrovná-
vány. Na této půdě, na níž stojíme, na tomto poli.
na němž pracujeme, jsou jen společné zájmy mezi
národy i mezi vládami. (Pochvala.)
Dále dovozovaly že ruská vláda již od r. 1895
vynasnažovala se všemožně o potlačení alkoholismu.
Poukazuje na trůnní řeč vítal, že také Rakousko
tím směrem šťastně pokračuje. Čím víc obírají se
vlády takovými otázkami, tím víc ustupují do po-
zadí neshody politické, jež přinášejí jen nesváry a
boje. (Pochvala.) Svornost mezi vládami a národy
je nejkrásnějším snem ruského císaře. Toť i zvláštní
příčina k díku rakouské vládě, že vynasnažila se
tolik o svolání sjezdu. (Hlučná pochvala.)
Z Vídně, 9. dubna. (C.-B.) Cizí zástupei
vítali kongres jmenem svých vlád, poukazujíce na
jejich snahy o potlačení alkoholismu.
Prof. August Fonel jednal o alkoholismu jako
kulturním a plemenném problemu.
President dv. r. Gruber odmítl Meinertovy
nájezdy na lékařský stav a ministr dr. Hartel
ním souhlasil, načež schůze byla ukončena.
Skarčinský
profesor
Fonel
Gruber
Meinertův
Hartel
Vídeň
Varšava
Rakousko
12
article
Telefenické zprávy „Nár. Listů.
Telefenické zprávy „Nár. Listů.
Císařova cesta do Prahy.
Z Vídně, 9. dubna. Na zdejších
kompetentních místech prohla-
šují, že veškeré zprávy o cie stě
císaře do Prahy jsou předíč asny,
jak co se týká termínu, tak co d
programu. Po žádné stránce nestalo se
ještě zádné rozhodnutí. Myslí se však, že
návštěva stane se později, nežli 16. května.
Noví biskupové uherští.
ch. Z Pešti, 9. dubna. Ředitel vídeňského
»Pazmanea« hr. Szechenyi jmenován
bude biskupem v Košici a ředitel vídeňského
Augustinea dr. Fischer-Colbrie bisku-
pem v Stoličném Bělehradě.
Z Uherska.
ch. Z Pešti, 9. dubna. Dnes ráno
zemřel hr. Ladislav Pejačevič, který byl někdy
bánem chorvatsko-slavonským.
Hrabě Pejačevič stál po tři léta nej-
kriti čitější v čele chorvatské vlády zem-
ské. Za něho udála se afféra stržení štítův
maďarských v Záhřebě, v jejíž důsledku vy-
hlášen byl nad Záhřebem stav obleženía
vyslán hr. Romberg jako vládní komisař do
Záhřeba. Hr. Pejačevič byl vášnivým stou-
pencem unie s Uhry. Jediný syn jeho Ladi-
slav Pejačevič jest vrchním županem.
ch. Z Pešti, 9. dubna. Po známé afféř
křížové na peštské universitě odevzdala de-
putace uherských studentů kvardiánovi kapu-
cínskému ve Vídni Petru Janouškovi věnee
s prosbou, aby jej položil na rakev císařovny
Alžběty. Kvardián Janoušek věnec příjala
hleděl si vymoci od vrchního hofmistrovského
úřadu svolení, aby směl věnec na rakev
císařovninu položiti. Jak » Mag. Hirlap«i tvrdí,
odepřel nejvyšší hofmistrovský úřad svolení
k položení věnce na rakev z důvodu, že po
známých událostech na peštské universitě
věc tato má zřejmý politický ráz a proto že
se dvéře kapueínské hrobky neotvírají politi-
ckým demonstracím.
doktor
Fischer
Pejačevič
Janoušek
Alžběta
Mag
Hirlap
Praha
Vídeň
Pešť
Bělehrad
Uhersko
Záhřeb
Hradec
Uhry
13
article
Trojspolek.
a. Z Říma, 9. dubna. Socialistický
orgán »Avanti« ohlásil pro příští týdny hro-
madné projevy proti trojspolku. První podnět
k tomu vyšel od republikánů vlaských, kteř
ode dávna byli při Franciií
Hr. L. Tolstoj-
R. Z Paříže, 9. dubna. »J. des De-
bats« sděluje z Petrohradu, že car sám za-
kročil u sv. synodu ve prospěch hr. Tolstého
a že lze očekávati, že vyobcování hr. Tol-
stého z pravoslavné církve bude odvoláno
záby již.
Dementi z Ruska.
n. Z Berlína, 9. dubna. Berlínsk
agentura ruského finančního ministerstva uve-
řejňuje následující prohlášení: »Listy při-
nesly zprávu, že z říšské pokladny zmizelo
44 mill. rublů. Všechny tyto pově sti
jsou naprosto bezpodstat ny.
Clánky ruských listů, které přinesly tuto
zprávu, pocházejí z péra soukromého učence,
který dal ke správným číslicím naprosto ne-
správné vy světlení. Officiosně hudou pověsti
ty na základě číselného materiálu v nejbližší
době vyvráceny.«
Ruský vyslanec v Londýně.
Z Londýna, 9. dubna. Zdejší ruský
vyslanec baron Staab má ze »zdravotních
důvodů« odstoupiti a nahražen býti Beuchen-
dorfem, vyslancem kodaňským.
L Tolstoj
Tolstý
List
Staab
Řím
Hradec
Paříž
Petrohrad
Tolo
Rusko
Berlín
Londýn
14
article
Proti Anglii.
n. Z Berlína, 9. dubna. Za příjezdu
mimořádného anglického poselstva, jež ma
oznámiti nastoupení na trůn krále Edvarda,
uspořádány zde v neděli večer demonstrace.
Když poselstvo přijelo před hotel » Bristol«,
bylo předmětem hojných nepřátelských pro-
jevů. Před vchodem shromáždil se větší počet
osob, z. jichz středu volalo se: »Ať zhyne
Anglie!« Jeden z demonstrantů byl zatčen.
Následkem demonstrací jsou dnes na ulici
rozestaveni jízdní i pěší strážníci pod velením
většího počtu policejních důstojníků. Policejní
kordon táhine se oď hotelu »Bristol«, kde
jest poselstvo ubytováno, až ke královskému
zámku. Za kordonem stojí husté řady obe-
censtva.
Z Berlína, 9. dubna. (C.-B.) Císa
přijal v pojedne u přítomnosti stát. tajemníka
Richthofena mimořádnou anglickou missi
s vévodou Abercornem, jež mu oznámil
nastolení krále Edvarda VII. Později přijala
poselstvo také efsařovna
Büilow a Maďaři. s1
n. Z Benátek, 9. dubna. Dlící zde
uherští ministří obehodu a vyučování byli
v sobotu přizváni kancléřem Bülovem na sní-
daní do hotelu »Britanice
Anarchistický sjezd v Brusselu.
s. Z Brusselu, 9. dubna. Sjezdu an-
archistického zúčaslnilo se as 100 osob. Che-
valier, jeden z pořadutelů sjezdu, projevil
naději, že tento povede k sjednocení za úče-
lem pronagandv y širokých rozměrech. Zprávy
z jednolvých okresů vyličovaly úpadek par
lamentních organisací socialistických. Na
sjezdu prohlášeno též za nutné vystupovati
proti kořalečnímu moru a činiti propagandu
k zřizování farem, jež by byly v majetku
společném. Nastávající stávky nosičů anar-
chisté se zúčastní. Má dále utvořena byti
zvláštní skupina, jež pomáhati má proti do-
mácím pánům těm anarchistům, kteří ne-
chtějí činže platiti a kteráž zvláště pomáhati
má při stěhování.
Richthofen
Abercorn
Edvard
Maďar
Che
Anglie
Berlín
král Edvard
Bristol
Benátky
Bülov
Brusel
15
article
Pro Mandžursko.
w. Z Londýnn, 9. dubna. »Timese
sdělují z Pekina, že tam klid, s jakým Ru-
sko sneslo odmítnutí smlouvy mandžurské
vlivu jeho velmi uškodil a že za to vzrostl
vliv japonský, jenž jest sílen i místokrály
v oblasti Jancekianu. (Tito jsou, jak známo,
dávno již Anglií získání. Pozn. red.)
Toulonské slavnosti.
R. Z Paříže, 9. dubna. Za nynější
cesty Loubefovy do Toulonu, kdež setká se
s italským loďstvem, vzpomíná se zde živě
toulonských slavností z r. 1893, kdy Carnota
přibylo pozdraviti ruské loďstvo pod Avela-
nem, při čemž okázale osvědčováno franko-
ruské přátelství, jež později vyspělo i ve
formální allianci. Tentokráte Rusové lodním
slavnostem franko-vlaským se vyhnuli. Ostatně
i nyní jízda Loubetova Francií do Nizzy
byla pravým pochodem triumfálným. Po-
zdravy okázalé platily representantu republi-
kánské státní idee. V Cannes vítal Lou-
beta vedle jiných hodnostů maíre města a
ujistil jej věrností lidu třetí republice. Lou-
bet v odpovědi své vzpomenul vděčně
předků, kteří dali zemi republikánská státní
zřízení, jež na dále zůstanou neod-
lučna od života národa francouzského.
»Appellu mého na moudrost spoluobčanův
bylo dbáno«, končil Loubet.
Do Nizzy přibyl Loubet včera v 10
hod dopoledne. Sto jedna rána z děla jei
vítala. Nizza byla skvostně vyzdobena, zvláště
guirlandami z květin. Ohromné zástupy
tísnily se v ulici nádražní a na náměstí
Massenově. Loubet vítán nekonečným volá-
ním »Sláva Loubetovi!« »Sláva armádě!-
Na prefektuře přijal nejprvé konsulátní sbor
konsul italský, jakožto doyen sboru, pronesl
řeč, v níž přál zdaru republice. Loubet od-
pověděl, aniž učinil nejmenší narážky
politické. Řekl v podstatě jen, že jes
přesvědčen, že italský konsuli doznal velmi
dobrého přijetí v Nizze.
Tito
Carnot
Loubetův
Lou
Loubet
Sláva armáda
Londýnn
Anglie
Paříž
Toulon
Nizza
Cannes
třetí republika
náměstí Massenov
16
article
Potom představil Rouviler generální
radu kraje, připomenuv, že tato skládás
výbradně jen z republikánů. Loubet odtušil.
že on také měl štěstí předsedati gen. radě,
jež byla jednomyslně republikánskou. Biskup,
jenž demonstroval nedávno proti vládě od-
mítnutím řádu čestné legie, tuto však kněž-
stvo diecesánské představiti musil, zachoval
se korrektně v proslovu svém. Ujistil, že
duchovenstvo, jemu podřízené, věrno jest
myšlenkám spravedlnosti, snášelivosti a svo-
body a že dbáti chce appellu vlasti n
svornost všech dítek její. »Kněžstvo — končil
biskup — vedle jiných úkolů posvátného
úřadu svého konati chce i úkoly opravdo-
vého vlastenectví tím, že víru a křesťanské
ctnosti zachovávati bude v duši národa, tra-
dicím svým a náboženské svobodě beztoho
oddaného.«
Loubet odpověděl, že jesť »neskonale
šťasten«, že biskup za svá přijal jeho slova
o snášelivosti, spravedlivosti a svornosti
jest prý přesvědčen, že od biskupa nevyjde
nikdy heslo ke svárům aneb proti republi-
kánským zřízením. Divé vášně a prudké
útoky, ať na kohokoliv, nejsou zemi ke zdaru.
Nasadí vše, aby snášelivost a svornost ve
Francii vítězily a doufá, že ho bude ducho
venstvo v tomi následovati.
Loubet
Francie
kraj
17
article
Velkorabín projevil v proslovu svém
naději, že Loubet nezapomene svého dijon
ského projevu, v němž děl, že demokracie
jest dosti velikou a snášelivou, aby zahrno-
vala všechna vyznání. Israelité milují prý
vlast svou jako matku až po smrt. Loubet
odtušil, že od dijnského projevu svéhose
nezměnil. Dbáti chce každé víry, je- li poctivá
a hlásají-li ji lidé poctiví. »Náboženství ži-
dovské nežádá nežli svobody«, pokračoval
Loubet, »a svoboda ta bude vám, dokud
naše demokracie trvá, vždy pojištěna. Ne-
musfte se obávati reakce.«
Generál Metzinger představiv Loubetov
důstojnictvo, ujistil, že vojsko s celou roz
hodností a s celým srdcem sloužiti chce
republice. Loubet v odpovědi své chváli
kázeň osvědčovanou 15. sborem armádním.
a dodal, že vláda republiky jest hrda na
armádu. Včera odpoledne přijal Loubet kní
zete bulharského a některé ještě deputace
Tělocvičné spolky, jež sjefy se do Nizzy
k závodům tělocvičným, provedly tyto po
5. hod. odpolední před Loubetem na Place
des Armes. 180 spolkův těch s prapory
defilovalo před Loubetem. Jak již vzpome-
nuto, byli mezi nimi i čeští hosté.
Loubet
Metzinger
Loubetov
důstojnictvo
Nizza
18
article
Cazalet měl k Loubetovi proslov,
němž mu děkoval za jeho péči o gymnasti-
cké spolky, jež lásku k vlasti spojují s po-
slušností zákonův republikánských.
Loubet odvětil, že republika věnuje
velikou péči moudré, osvícené a vlastenecké
mládeži republikánské. Odevzdávaje jí v Nizze
prapor svornosti, jest přesvědčen, že tento
bude věrně a oddaně uchováván.
Tělocvičné spolky provedly pak společná
cvičení.
Večer pořádán byl banket gymna
stův za účastenství i cizích hostí. Řečnii
při něm i dr. Scheiner z Prahy. Pro-
nesl přípitek na shodu české h
národa s velikým a mocnýma ná-
rodem francouzským. Přípitek přijat
byl bouřlivou pochvalou.
Městská rada nizzská pořádala rovně
večer banket k poctě Loubetově za účasten-
ství asi tří set osob. Na přípitek starosty
odvětil Loubet přípitkem »klenotu Francies.
městu Nizze. (Obšírnější znění přípitku po
dáno již v »Pol. zprávách zahraničných«.)
Po banketu přijtmat Loubet deputace
dějniaké. Maire jmenem jich ujistil jej jich
demokratickým a republiktnským smýšlením,
Cazalet
Loubet
Scheiner
Francies
Pol
Nizza
Praha
19
article
Loubet projevil naději ve zdaraou budou-
cnost dělnických syndikátův, jež jistě budou
dbáti hesla rovnosti, volností a bratrství.
Z Toulenu, 9. dubna. Italské loďstvo.
jež včera sem přibylo, vyměnílo s tvrzemi
a s lodmi francouzskými výstřely na pozdrav
Španělský obrněnec »Pelavo« přibyl sem
a vyměnil rovněž obvyklé pozdravy s fran-
couzskými lodmi.
Z Paříže, 9. dubna. (Zvl. tel.) »Me
morial diplomatique«, jenž má styky s ru-
ským vyslanectvem, tvrdí, že ruské loďstvo
bylo z Toulonu odvoláno, poněvadž po při-
plutí italského nebylo by prý v přístavě
tolík místa. Zjistíli se později, že jest místa
přece dost, vrátí prý se ruské lodi do Tou-
lonu, třeba ještě za pobytu Italů. Zatím tam
zanechali dvě lodi torpedové, by represento
valy ruskou vlajku.
Z Říma, 9. dubna. (Zvl. tel.) Tři sta
německých lázeňských hostí v Gordone
uspořádalo před letohrádkem Zanardellovým
serenádu. V řečích Zanardellových a mluvčích
německých osvědčováno přátelství vlasko-
německé. Hrána německá a italská hymna.
Republikánský »Klub Mazziniův« vyzývá po-
slance krajní levice, by pořádali schůze.
v nichž by potírali obnovení trojspolku.
a. Z Toulonu, 9. dubna. Připluvší
sem loďstvo italské, jež jest stále obklopo-
váno četnými parníky, yachtami a vlajkami
pestře ozdobenými lodicemi, skládá se ze
dvou divisí. První, již velí vévoda Janovský.
skládá se z obrněncův »Lepanta«, »Sicilie«,
»Sardegny«, z křižákův »Garibaldi, »Varese«
a »Uranie«, z torpedových lodí »Sompa«a
»Darda«. Druhá divise, jíž velí kontre-
admirál Coltelletti, sestává z obrněncův
»Dondola«, »Morosini« a »Dorie«, z křižákův
»Carla Alberta«, »Agordubu« a »Portonove«,
jakož i z torpedové lodi »Fulmine«.
Italos
Zanardellův
Zanardellový
Mazziniův
Sardegna
Garibaldi
Coltelletti
Morosini
Dorie
Carla Albert
Toulen
Paříž
Toulon
Řím
Gordon
Lepanto
Sicílie
Varese
I morial diplomatique
20
article
V dokách bratří se francouzští a italšt
dělníci.
s. Z Frankfartu nad Moh., 9. dubna
»Frankt. Ztgu.« telegrafuje se z Maderna na
jezeře Gardském: Zanardelli vyjádřil se zde.
že dosažení přátelského poměru s Francie
jest žádoucno již proto, že se tím o slab
mezinárodní postavení papež-
ské stollicle. Toulonská schůzka k přá-
telství tomu přispěje. Ovšem jest » nebez-
pečí«, že by mnozí mohli viděti v upříliš
něném slavnostním nadšení v Touloně h rot
proti Německu. Tomu se alie za-
brání, neboť většího politického významu
— pokračoval Zanardelli — návštěva lodní
v Touloně nemá..
Z Nizzy, 9. dubna. (C.-B.) O ho-
stině generálních rad president
Loubet měl řeč, v níž prohlásil, že zá-
sady spravedlnosti, solidarity a dobroty jsou
životními podmínkami republiky a jejich po-
jem je nerozlučný od pojmu Francie. Tato
prahne po svornosti a jednotě. Zájmové
protivy a zmáhající se potřeby vedly by
k zadání štěstí naší země, kdyby nedbala
o jejich zmírnění, vědoma sociální své po-
vinnosti a solidarity. Veřejný mír a pokoj
může zabezpečiti se jen vzájemnými obětmi
aústupky. Republika řídila se solidaritou
zákony, jež si dala pracovitá demokraciea
postará se také budoucně o další rozvoj po-
nenáhlými reformami, jejichž hlavní myšlén-
kou musí býti solidárnost. Nestačí, abyjí
bylo proniknuto naše zákonodárství, je také
třeba, aby vstoupila do našich srdcí, vůle,
stala se vědomím národa. Tak posílí Francie
svou jednotu, svou velikost a zabezpečí své
blaho. (Hlučná pochvala.)
Z Nizzy, 9. dubna. (C.- B.) Presíden
Loubet byl úřadně vyrozuměn o pří-
jezdu důstojniků ruského lod-
stva, jež minulý týden kotvilo v Touloně.
Loubet
Frankfart nad Mohan
Francie
Německo
Nizza
21
article
Ruští důstojníci odeberou se dnes do Ville-
franche, kde je president přijme v audienci
Večer bude na jejich poctuc hostina
Dopoledne byl president Loubet s mi-
nistry a četnými senátory a poslanci na
hřbitově, kde položil věnec na Gam-
betův hrob. Při té příležitosti vyslovi
naději, že parlament příště usnese se, aby
tělesné ostatky Gambetovy byly převezeny
do Pantheonu.
Loubet postál také chvíli u hrob
Garibaldovy rodiny a potom si pro-
hlédl ostatní hřbitov.
Po návštěvě různých nemocnic vrátil se
za hlnčných aklamací obecenstva na pre-
fekturu.
Z Toulonu, 9. dubna. (C.-B.) Vévoda
Janovský návštívil dopoledne námořního
prefekta admirála Beaumonta. Když
opouštěl loď »Lepanto«, střífeno mu na po
čest; podobně salutovaly francouzské lodi.
když vévoda přistál. Po prohlídce námořni-
ctva jel vevoda s kyrysnickou eskortou na
prefekturu.
V rozmluvě s admirálem Beaumontem
vyslovil povděk, že pospíšil do Toulonu pře
presidentem Loubetem, aby mohl pohovořiti
víc přátelsky než obřadně s admirálem
jeho důstojnictvem.
Loubet
Janovský
Beaumont
Villa
Toulon
Beaumont
22
article
Z Nizzy, 9. dubna. (C-B.) Vrativ se
na prefekturu, president Loubet přijal ná-
vštěvy knížete bulharského a ru-
ského velkoknížete Borisa, načez
odpoledne návštěvy ty odvětil.
Z Paříže, 9. dubna. (C.-B.) Noviny
jsou velice povděčny zprávě, že ruské
loďstvo připluje do Villefranche pozdra-
viti presidenta Loubeta.
Z Nizzy, 9. dubna. (C-B.) Po hostině
zúčastnil se president Loubet defilování
spolků vzájemné pomoci a měl proslov,v
němž velebil podporu na základě vzájem-
nosti, jež odvrací všelikou nesvornost a za-
bezpečí jednotu a svornost všech dobrých
občanů.
Z Villefranche, 9. dubna. (C. - B
Ruské loďstvo je zdržováno prudkým
větrem a přibude sem až o 5. hod. odp.
Z Paříže, 7 dubna. (C.-B.) Narážejíc
na jednotlivé italské noviny, píše «Liberte«,
Dovolí se nám zachovati spolek s Ruskem,
jenž má snad větší cenu než spolek s Italií
jenž nám ani nabidnut nebyl.
Loubet
Nizza
Paříž
Manche
Rusko
23
article
Telegramy korresp, kancelaře.
Telegramy korresp, kancelaře.
Z Vídně, 9. dubna. (C.-B) O včerejší
regatě v Malém Lošině bar. Chl u m elc ky
ve svém proslovu vzpomínal vládní a zá-
konodárské podpory k rozvoji obchodního
loďstva rakouského. Nyní chystá se krok
další: bude vydán námořnický řád, jímž
upraví se právní poměry námořníkův a za-
bezpečí se nové železnice, vedoucí k moři.
K uskutečnění těchto předloh, jakož i jiných
hospodářských institucí třeba klidných po-
měrů.
»Magyar Nemzet« gratuluje m. p.
dru. Körbrovi k jeho vyznamenání, shledá-
vaje v něm odměnu snah, jež jsou spřízněny
s přáním těchto novin.
Král a senátní depntace.
Z Bukurešti, 9. dubna. (C.-B.) Král
přijal dnes za přitomnosti ministrů senátní
deputaci, jež mu podala adressu a při té
příležitosti pravil: Nikdy nebyla země více
přesvědčena o naprostě nutnosti, že třeba
hleděti si opatření k nápravě finančních po-
měrů, k povzbuzení práce a zabezpečení
dobré správy. Každý uznává, že nebezpečí,
jež nám hrozilo, kdybychom nebyli osvědčili
dostatek prozřetelnosti, bývalo by zničilo
výsledek práce našich předků a působilo
nepříznivě na budoucnost. Vraťme se na
zdravou cestu řádné rovnováhy a ukažme,
že záleží nám na obhájení jmena Rumun-
ska, jež chceme zachovati bez úhony mou-
drou a prozřetelnou správou.
Král doufá, že senát vykoná vzorně
tento úkol, jejž mu národ svěřil, podporuje
upřímně vládu v její nesnadném díle. Ko-
nečně děkoval senátu za osvědčenou odda-
nost a věrnost ke královské rodině.
Změna ústavy v Srbsku.
Z Bělehradu, 9. dubna. (C.-B.) Jak
se praví, bude se skládati senát z 51 členů,
z nichž tři budou povolání do senátu mocí
svých vysokých úřadů, kdežto 30 členů bude
jmenováno králem na dožiti, 18 má býti
voleno. Každý kraj bude voliti jednoho sená-
tora, město Bělehrad však dva.
Magyar
Rumun
Vídeň
Bukurešť
ko
Srbsko
Bělehrad
24
article
Zrušené volby
Ze Sofie, 9. dubna. (Č.-B.) Sobrání
zrušilo plovdivské volby pro výtržnosti,
jež se za nich udály
Vůdce stambulovců Grekov pozbyl
tím mandátu.
Hakedonský výbor-
Ze Sofic, 9. dubna. (C.-B.) Na mee-
tingu protestováno proti zatčení členů Make-
donského výboru a usnešeno odbyti s je zd
všech makedonských výborův.
Zatčen mladý Makedoňan, jenž
nalepoval plakáty v sofijských ulicích a do-
paden, několikráte vystřelil. Když policie
chtěla zatknout ještě několik jiných osob,
dav demonstroval před policejní budovou.
Prefekt policjní byl propuštěn
a na jeho místo dosazen plukovník řa-
dového vojska.
Sarafov byl propuštěn z policejní
vazby, ale je ve svém bytě pod policejní do-
hlí dkou.
Při prohlídce místnosti Makedonského
výboru nenašlo se ničeho, co by jej kompro-
mitovalo.
Ze Sofie, 9. dubna. (C.-B.) Zpráva
o Sarafovu, že byl propuštěn z policejního
vězení, doposud nepotvrzuje se. Soud
teprve rozhodne o námitkách proti zatčení
a o žádosti za propuštěnou na kauci.
Anglická misse v Cařihradě.
Z Cařihradu, 9. dubna. (C.-B.) Při-
bylo sem anglické poselstvo s lordem Wol-
seleyem oznámiti nastolení krále Edvarda VII.
Waldeck-Rousseau.
Z Paříže, 9. dubna. (C-B.) Některé
monarchistické listy zaznamenávají, že min.-
president Waldeck-Rousseau za návštěvyí
kterouž Loubet u něho vykonal, projevil
přání, zříci se vzhledem na ohrožené své
zdraví úřadu. Loubet projevil mínění, že
Waldeck Rousseau bude brzy uzdravena
pak že na odstoupení nebude pomýšleti.
Z Paříže, 9. dubna. (Č.-B.) Ministr-
president Waldeck Rousseau ztrávil noc dobře.
Jeho zdravotní stav je velice uspokojivý. Ne-
mocný bude se asi rychle pozdravovati.
Z Paříže, 9. dubna. (C.-B.) Ministr.
president Waldeck-Rousseau odjede možná
ve čtvrtek na jih, aby se tam úplně zotavil
ze svě nemoci.
Grekov
Wol
Edvard
Rousseau
Waldeck
Waldeck Rousseau
Ministr
Sofie
Cařihrad
Waldeck
Paříž
25
article
Telegrafické zprávy hospodářskě.
Telegrafické zprávy hospodářskě.
n. Z Berlína, 9. dubna. Společnost pro
elektrické podniky vykazuje bilanci. Příjmy
trpěly zdražením materiálu, zvláště uhlí. Přes
to bude rozdílena dividenda 8 proc.
— Zdejší továrna na pláštiky damské svo-
lala věřitele za účelem dosažení příročí. Passiva
přesahují 200.000 marek. Doufá se ale ve shodu
vzhledem na záruky, firmě a věřítelům boha-
tými příbuznými poskytnuté.
Z Pešti, 9. dubna. (C.-B.) První den
subskripce peštské půjčky upsáno
dalších 20.5 mill.
st. Z Pešti, 9. dubna. (Zvl. telegr. » Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 35.000 metr. ctů.
tu a tam o několik hal. levněji Platila: pše-
nice tisská 79.5 kg K 8.05, 79 kg K 7.971,
78.5 kg K 7.85, peštská 78 kg K 7..85,
76 kg K 7.70, 74.5 kg K 7.55, banátská
75.6 kg K 7.60, 74.5 kg K 7.474, orošharská
78 kg K 7.95, česká 76 kg K 7.65, makov-
ská 78 kg K 7.9219, hodmezö - vašarhelská
79 kg K 8.16, pančevská 73.6 kg K 7.40,
hartská 74 kg K 7.60 na čtvrt leta; žito
K 7.55, kečkemetské K 7.30; oves (+ 25 h)
K 6.80—7.—; kukuřice K 5.20, cinkvant-
ská K 6.324, ječmen K 6.45—6.55.
Terminový obchod byl mdlý
na nepříznivé zprávy o stavu osení.
K večeru znamenala: pšenice na duhen
K 7.53, pšenice na květen K 7.60, pšenice
na říjen K 7.64, žilo na duben K 7.69,
žito na říjen K 7.68, oves na duben K 6 . 67,
oves na říjen K 6.55, kukuřice na květen
Z Nového Yorku, 9, dubna. Smýšlent
obilního trhu stálé. Pšenios na květon
76.—, pženice na červenec 76.—, kukuřice na
květen 49.—, bavlna l0co 8e, oukr- (Fair
Rfo. Muscovados) 3/. Závěrok peněžnl
vevný.
Berlín
Pešť
Nový York
Company 8 e
kg
oves