2
masthead
V Praze, ve středu dne 10. dubna 1901.
Praha
3
masthead
ious ov 5s lolinsa kon
6
article
Na ranní a odpol. listr
přodplácí. se
Praze v slelnlstri
s dvojí donáškoe
n rek j a a
ve nlislkie
n le pojíou
dvojí sásltkon
Praha
7
title
Jen žádné illuse !
8
article
Když jsme četli známou božíhodovou
Když jsme četli známou božíhodovou
rozmluvu předsedy ministerstva, vzpomněl
jsme si na slova, kteráž kdysi pověděl ca
Mikuláš I. na slyšení polské šlechty ve Var-
šavě: »Pánové ! Jen žádné illuse !e
Ovšem, dnešní cislajtánský světoobčan
nezabývá se světobornými myšlenkami, jak
polská šlechta z oné poloviny minulého sto-
letí, a pokud náš občan náleží k určité
odrůdě českého »dorostu«, naprosto již ne-
sdílí její zálibu v zakládání politických stran,
protože čistě politické strany v pokročilýeh
poměrech dnešní doby se — přežily, »ne-
mohou tedy míti dorostu«. To postihl sna
i pan předseda ministerstvá, když v roz
mluvě s vídeňským žurnalistou uznal za
dobré přiznati se, že má za to, »že se mu-
síme (rozuměj: občané a politikové cisla-
tánští R.) chopiti houby a celou minulost
jedním. rázem smazati«. I on tedy sdílí
přesvědčení, že politika cislajtánská — jejíz
celá minulost počíná rokem 1867 — neměla
valné ceny.
Vládě nynější, za kterouž předseda
ministerstva dr. Körber se rozhovořil, z ve-
škeré minulosti této se zalíbila jenom jediná
instituce a to jest říšská rada. O ní
mluvil zvláště neobyčejně vřele, vždyť jest
vlastním obrazem Cislajtanie, jinak naprosto
nejednotné národnostně i zájmově. Dle jeho
slov vláda podala důkaz, že chce uvésti
parlament veskrze v jeho práva a že se
také neštítila nijakého namáhání, aby toho
dosáhla dle možnosti. Jak těžká prý a trnitá
to byla cesta! Pracně prý musíla vláda vy-
bojovati každou etapu — v nesčetnýcha
nekonečných konferencích; rozmluvácha
v přemlouvání. Nyní, po delegačních
volbách cíti se však sněmovna ve své hyb-
nosti méně stísněnou a může klidně přikro-
čiti k velikým úkolům, jež ji očekávají. Proto
osud její spočívá v její vlastních rukou.
Körber
Vara
9
article
Tu tedy máme spolehlivý a aulentický
výklad nynější cislajtániské situ-
ace! Ve slovech těchto jsou obsaženy
»zákon i prorocis ! Jimi rozplývá se i všecko
posavadní tajemství politické, neboť jak si
»říšská radá ustele, tak si lehne«. Vše
i sliby i úmluvy závisí na dělnosti par-
lamentu a na jakosti dotýčné houby, kterouž
rázem se smaže všecka minulost.
V jakém okruhu“ práce parlamentní
ſtotiz důležité a veliké úkoly rady říšské)
se budou pohybovati, toť jest všeobecné
známo, budou to úkoly hospodářské, inve-
stice, průplavy a zkrátka, z rohu hojnosti
budou se sypati na cislajtánské poplatníky
milliardy, za kterýžto odhad ovšem
neručí žádný odborník finanční, jestiť jeho
původcem hornorakouský zemský hejtman
dr. Ebenhoch a tomu jsou průplavy v ze-
mích českých asi »španělskou vesnicí«.
Poplatníci cislajtánští, zvláště ti starší,
kteří ze zkušenosti vlastní mohou vypravo-
vati, kam se ukládají milliardy daní této
poloviny říše, budou ovšem povážlivě kroutiti
hlavou při otázce, odkud se ony milliardy
vezmou, nebude-li ona houba, kterouž míní
dr. Körber smazati všecku minulost, dosti
účinnou, aby smazala především
obrovské potřeby militarismu
Toť by byla jediná možnost, aby cislaj
tánský, hospodárskými ideami na vrchoi
doktor
Ebenhoch
Körber
10
article
nadějí vyvedený občan ve své mozkovici
srovnal — hrozicí náhlou onu záplavu
milliardovou
Ovšem, dorost jeho, jenž se nasyti
i jazykových i národních i politických my-
šlenek a stran — ten své nové víře oddán
jest silou přímo biblickou, ač by i tu mohla
vzbuditi některé pochybnosti přílišná nynější
náklonnost cislajtánská ku vzývání »zlatého
telete«, což se neosvědčilo ani u Židů.
Mimo to hospodářské úspěchy se ned jí
ani tak znamenitým sborem, jako jest »obro-
zená« sněmovna cislajtánská — jen odhlaso-
vati, byť pro ně byla většina sebe větší.
Hospodářské úspěchy jsou vždy následkem
mnohaleté, trvalé a vytrvalé práce, a jest se
obávati, aby obyvatelstvo zatím neztratilo
trpělivost, kdyby snad i hospodářské úspěch
přicházely tak nespolehlivě a nepravidelně,
jako úspěchy jazykové, národní a politickél
Snad by bylo dobře nespěchati tak
s osekáváním programů a stran politických,
což zvláště v »dorostu« u nás jest oblíbe-
ným zaměstnáním a nevylučovati takto až
příliš rychle národ český z oboru organismů,
jež mají a měly vlastní státní život, a tudíž
i potřebu obsažné a všestranné činnosti ani
politickou organisaci nevyjímaje, a nes pě-
chati pod houbu p. předsedy mi-
nisterstva dra. Körbra.
Ostatně ani on sám, kterýž jest tvůrcem
nynější cislajtánské nepolitické politiky, ne-
může nikomu pověděti, přetrvá-li sláva její
třeba jen uherské vyrovnání.
Žid
11
article
Připomenuli jsme tuto minule, jak jest
to podivné, že není nikde pozorovati ani sebe
menší činnosti, pokůd se týče obnovy celní
a obchodní smlouvy s Uhrami, ačkoliv le-
tošním rokem by měla býti skoncována.
A tu přichází jako na zavolanou sám před-
seda ministerstva dr. Körber a potvrzuje
plně, co jsme napsali v sobotu, před jeho
rozmluvou s redaktorém vídeňského časo-
pisu, v neděli námi v plném znění uve-
řejněnoní
Na dotaz o vyrovnání uherském pravil
Bude trvati snadješté celý rok
než bude parlament s to, aby se
zabýval touto otázkoul
Nebylo by to ovšem dosti diplomatické.
kdyby předseda ministerstva byl snad hledal
příčiny tohoto otálení v druhé polovině říše
a proto prostě konstatoval, ze říšská rada
není ještě dosti sotužilá« pro tento úkol, ale
on sám že půjde opět vyjednávati od k lu bu
ke klubu, odstrany ke straně, aby
i tato věc byla vyřízena.
Körber
Uhry
12
article
Zajisté jest i tento důvod platný, ale
budeu asi i jiné některé důvody a mezi těmi
není zajisté nejposlednější nedůvěra
v kruzích maďarských, zvláště ve
stráně neodvislosti, k poměrům nyněj-
ším v Cislajtanii. I Maďarům stal se
přemet po posledních volbách do rady říšské
poněkud nápadným a ježto nejvlastnější jádro
národa maďarského volí opposičně, nelenila
strana neodvislosti a zahájila ihned co nej-
horlivější agitaci volební ve směru — celní
rozluky.
Volby v Uhrách budou snad až někdy
na podzim; mají-li dopadnouti na prospěch
nynější vládnoucí tam strany, musí se dote
doby osvědčiti říšská rada, t. j. musí vzbuditi
přesvědčení, že vyrovnání uherské skoncuje.
Bez tohoto vyrovnání není ovšem naděje
na politické uklidnění a proto, kdo chce sil
své věnovati jen zájmům hmotným, hospodář
ským, kdož dočkati se míní jistoty o tom.
jak to bude s milliardovým požehnáním cis
lajtánským, musí přečkati i putování pana
předsedy ministerstva dra. Körbra od klubu
ke klubu a od strany ke straně, aby schvá-
lilý vyrovnání uherské. Po tom přijdou na
pořad zahraničné smlouvy obchodní — a ne
bude-li vláda potřebováti milliard ku pod-
nikům jiným — někdy po letech dočkáme se
i nezbytného uklidnění, této nezbytně pod-
mínky všeho hospodářského konání. Protc
— zádné illusel
Maďar
Uhry
13
title
Politické zprávy domácí.
14
article
V Praze, 9. důbna. (O přištích de
V Praze, 9. důbna. (O přištích de
legacích), jež počnou dne 20. května.
sděluje se »Budap. Tagblattu« z Vídně, že po
trvají tentokráte déle, než obýčejně. Očekává s
totiž, že se o exposé zahraničného ministra hr
Goluchovského a ministra Vvojenstčí bar. Krieg
hammra rozvinou obšírné debaty, poněvadž br
Goluchovský podá asi podrobnější zpřávu o troj
spolku a územi, získaném v Čině, baron Krieg
hammer pak o nevých dělech. Společný roz
počet nepřinese prý tenkrát ještě žádného pře
kvapení, ale jak hirabě Goluchovský, tak i bar
Krieghammer podají upřímný obraz budoucniost
s nezatají, že se v nejblizšich letech musejí
také ve společném rozpočtu objeviti nové po-
ložky, ovšem schválí-li delégace plány spbleč
ného ministeřstva, o čemž Však prý nelze po-
chybovati.
V Praze, 9. dubna. (P o věsti.) Jeden
z vídeňských poudělníků sděluje, že jest ji
rozhodnuto, že císař přijede do Prahy dne
26. května, kdy bude odbyto přijímání delegací.
Panovníka budou prý do Prahy provázeti před-
seda ministerstva dr. Körber, ministr osvěty dr-
Hartel a ministr dr. Rezek, aby se zúčastnil
slavnostního otevření nového kamenného mostu.
Císařův pobyt v Praze potrvá prý tři- dni. Behem
té doby navštivi panovník některé nové zemské
a universitní ústavy, stavbu chrámu sv. Víta a
bude přítomen při slavnostních představeních
v obou zemských divadlech. Také slyšení na
Hradčanech pojato v program této návštěvy.
Jinou pověst zaznamenává. » Neue Freie
Presse«. V nejbližší době, jak prý se jí sdě-
luje z Prahy, bude vydán císařský vlastnornění
list, jimž se nařizuje zřízení umělecké galleri
v Praze z prostředků panovníkových. Uměleck
gallerie jest prý určena pro umělecká vil
uměleů obou národností. Správa nového umě-
leckého ústavu bude prý svěřena kuratoriu,
v němž budou zastoupeny obě národnosti stej-
ným počtem.
Krieg
doktor
Körber
Hartel
Rezek
svatý . Vít
Praha
Vídeň
Hradčany
Neue Frei Presse
15
article
V Praze, 9. dubna. (K s tanoven
kvoty.) »Plz. Obz.« otiskuje rozhovor svého
pražského dopisovatele s posl. Heřm. Jandou,
v němž se mimo jiné děje také zmínka o sta-
novení kvoty r. 1899. Tehda ve výkonném
výboru pravice za předsednictví ryt. Javorského
stalo se usnesení, že se při stanovení kvoty
pro Uhersko nesmí jíti pod 35 proc. Když
pak delegáti přišli z poradní schůze do schůze
kvotové deputace, tu prvním, kdo navrhl, aby
se šlo pod 35 proc., byl ryt. Javorský, ná-
sledkem čehož referent dv. rada Beer složil
referát, do Pešti vůbec nejel a ryt. Javorský
ochotně jeho úkol převzal a v Pešti dle svěho
návrhu zastával. Je to na všechen způsob za-
jímavý příspěvek k charáktéristice ryt. Javo
ského.
Plz
Janda
Javorská
Beer
Praha
Pešť
16
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 10. dubna.
Členové Makedonského komitětu
před tureckým soudem.
Ze Solunu, 2. dubna. Doplňuji prvou
zprávu o přelíčení se členy Makedonského komi
tétu před zdejším zemským soudem
Přeličení trvalo sedm dní, každý den trvalo
šest hodin. Promluvím pouze o posledním, jež
se konalo dne 30. března.
Poslední přeličení trvalo devět hodin a byl
prohlášeno za skončené o 9. hodině večerní.
Obecenstvá bylo mnoho-
Po výslechu posledních svědků čteny byly
protokoly o domovních prohilídkách a nařízen
ministra vnitra, aby členové povstaleckého komi-
tétu byli pronásledováni.
Na to povstal státní žalobce a podal př-
hled věcí a učinil své vývodv. Pravil, ze vý-
slechem obžílovaných a svědků záloba nebýl
oslabena, naopak tak sesílena, jak se jení můze
pomýsliti. Obžalované rozdělil na 4 třídy: n
hlavů, která myslí, na člený, kteři pracují, n
nástroje, které se propůjčují, a na oběti, kter
pykají. Žádal soud, aby vyřkl, že obžalovan
jsou vinni.
Obhájci jeden za druhým prohlásilite
v ten smýsl, že konaji povinnost svého advokát
ského stavů, vyhledávajíce polehčujíel okolnosi
kde je vina přiznána nebo prokážána; doporučili
obžalované milosti soudu.
Obecenstvá
Praha
17
article
Konečně předšeda výzval obžalovaně, aby
také naposled promluvili ve svůj prospěch, co
kdo může uvěsti ke svému obhájení. Vstal“ jeh
prof. Christo Matov. ZObrana jeho býla ° velmi
králká a nezůsťavila dojmu. Na to soud odebral
se k poradě. Porada trvala dlouho, nekonečně
dlouho. Mezitím žürnalisté, konsulšti dragomani
i obecenstvo živě rokovali o tom, jaký as bude
rozsudek. Obžalovaní byli bledí, žádný sebou
ani nepohnul. Nastal soumrak, soud ještě se
nevrátil. Zatím pominulo i kamenné ztrnatí ob-
žalovaných. Někteři počali kouřit. Nastalá tma.
která na okamžik přestávala jen tehdy, když
někdo rozžehl sirku, aby si zapálil papirosu.
Obecenstvo začálo býti hetrpělivo, až konečně
dalo se do lomození.
Konečně soud se vrátjii a předseda vyzval
zapisovatole: Pisaři, přečti rozbudeki! A písai
četl: Milan Michajlov, Kočo Karlovali, Kočo
Florinelin odsuzůjí se k smrii!; Christo Nikov.
Kočo Arso Lazov. Mílan Rizov. Christo Mlatov.
Petr Tašev, Tóde Jovan, Mita Blažev odsuzují
se k doživotnímu žaláři; duchovní Stamatov.
dr. Tatarčev a Angel Kočijaš odsuzují se na sedm
let do zaláře; Christo Jovan na dvě lěta do
žaláře; Christo Filstano, Tonas, hostinský, Vasil,
krčmář, Andon, truhtář, Jovan Tono Nedeljko
prohlašují se za něvinné. Tito byli hned pro-
puštěni. Předseda připomenul obhájcům, že do
8 dní mají právo k podání zmatečné stížnosti
Obecenstvo vyšlo, žandarmové chopilis
odsouzených a odvedli je do žaláře »Jedikale«.
Nástupce min. Bogoljepova.
Nástupcem zavražděného ruského ministr
vyučování stal se generál Vannovský. V ea
ském jmenování se praví.: »Pravidelná organisace
národního školství byla vždyeky jednou z hlav-
ních starosti ruských panovníků, kteři se snažili,
profesor
Matov
Michajlov
Koča
Nikov
Koča Arso Lazov
Mlatov
Tašev
Blažev
Tatarčev
Jovan
Filstano
Tonas
Vasil
Andon
Nedeljko
Vannovský
Christo
Tóde Jovan
Angel Kočijaš
organizace národní školství
18
article
vrebém předej-
ranst čelo o sslě . . j . na e
ns 2
ve slianách ne reskoríí
anní. .. . . . . 10
19
article
slpslolni
rnsera l
lati so hotevé aapře
Ppsěpladvi alinscntý plijeeá zdnin
strace v Nariasské vlici č. 5.
Tav rachárrjese tek rásto.
tiskárAespedíce „Náredpick Lidtee
Esteriy se ssvnaeni
Náredpick Lidtee Esteria
20
article
aby vzdělání odpovidalo dvěma hlavním zásadám
ruskému životu a potřebám času. Zkušenost
posledních let objevila podstatné nedostatky na-
šeho školství, tak že jest na čase beze dlení
přistoupiti k důkladné revisi a reformám. Váže
si vaší státnické zkušenosti a vašeho osviceného
ducha, vyvolil jsem vás za svého spolupracov-
níka při reorganisaci, ruského školství, a povo-
lávaje vás nyní k úřadu ministra národní osvěty,
zvláště nyní důložitému, jsem přesvědčen, ze
pevným krokem půjdete za cilem mnou vytčeným
a zralým duchem svým i upřímnou pěčí po-
vznesele výchovu ruské mládeže. Bůh žehnej
naší práci! Kéž jsou dílu našemu nápomocn
rodiče a rodiny, neboť jim nejvice záležeti musl
na zdárném vychování děti ! Potom brzy při-
bliží se doba, kdy já a se mnou všechen ruský
národ hrdi budeme na ruskou mládež a v do-
růstajícím pokolení spatřovati budeme bezpečnou
naději vlasti a pevnou její eporu do budoue-
nosti l«
Nový generál-gubernátor varšavský.
Varšavským generálgubernátorem, nástupcem
knižete Imeretinského, stal se cenerál pobočník
Čertkov a pomocníkém jeho generál poručik
Puzyrevský, dosud náčelník štábu vojen-
skěho okruhu váršavského, jenž byl současně
povýšen na generála pěchoty. S úřadený vatsav-
škého generál-gubernátořa spojen jest úřaid vojen.
ského velitele v ruském Polsku. »Pomocnik
jeho je mu náměštkem i v tomto úřadé.
Gen. Čertkov byl za leara Alexandra IIí.
v disponibilitě. Je tedy překvapující událost,
že právě on byl povofán k tak důležitému úřadí,
jaký má správce království polského.
Gen. Puzvrevský posobi ve Varšavé dloula
léta. Proslavil se jako, válečný historik dílee
»Polskoruská válka«, jakž nazývá polské po-
vstání r. 1831,
nn bo
Alexandr Iie
Polsko
22
article
Rusko v Mandžurii.
Ruské noviny už před několika dni napo-
věděly, jak se Rusko zachová v mandžurské otázce
nyni, když Čina na radu svých a přátel« odepřela
podepsati smlouvu o dočasné okupaci Mandžuri
ruským vojskem: že tedy smlouvy nebude, ale
ruské vojsko v Mandžurii k ochraně, ruské
dráhy zůstane, což na faktu okupace ničeho
nezmění, a rozdil bude jen ten, že smlouva
bylaby ustanovila okupaci časovou hráz, kdežto
beze smlouvy okupace nebude vázána na žád-
nou lhůtu.
Ruská vláda uložila svým zástupcům u ci-
zích vlád, aby jim oznámili, že Rusko na
smlouvě s Cinou netrvá, ono vzdává se i všeho
vyjednávání o té otázce; klidně bude vyčkávati
dalšího vývoje událostí.
Hlasatel ruské vlády »Journal de St. Pélers-
bourg« dělá k tomu výklad. Rusko nechce
čínského územi, uznává jeho integritu, má
úmysly pokojné a humanitárné a do Mandžurie
poslalo své vojsko jen proto, že okolnostmi
bylo k tomu nuceno. Podobně je nuceno há-
jiti svou dráhu na území mandžurském a svou
hranici proti nepokojným živlům čínsk ým.
Nemůželi Čina poskytnouti záruky za bozpeč-
nost ruského majetku a hranice, Rusku nezbývá.
než aby se o ni postaralo samo.
»Morning Post« oznamuje z Pekins, ze
Rusko dalo Japonsku volnou ruku v Koreji,
»Times«, že Japonsku ani nenapadá
začinati s Ruskem nepřátelství.
Ruské listy po selou zimu předpovídaly,
Cina
Pélers
Mandžurie
Rusko
Mandžurie
Japonsko
Korea
Morning Post
Times
Pekin
24
article
S Bury v poli.
S Bury v poli.
Počátkem roku výšla v Paříži kniha )
jejíž autorem jest »bývalý pobočník známéh
plukovníka de Villebois-Mareuil«, který zahynu
v boji pro jihoafriekou svobodu.
Autor, jenž jmenem nikde sebe neuvádí
probirá zevrubně jednotlivě fáse zajímavého zá
pasu. Zvláštností jeho líčení jest, že odkrývá
téměř veskrze stinné stránky svých spolubojov
níků Burů. Místy jeví přímo fanatickou zášo
proti svým soudruhům v poli, jejíž oprávněnos
zdá se namnoze pochybnou. Nieméně není knih
bez zajímavosti.
Vypisuje nejprvé vznik celé války, jež vy-
hlášena byla 11. října 1899, jednotlivé vítězne
bivy burské u Glencoě, Dundee, Ladysmithu,
Belmontu, Stormbergu; líči pověstnou porážku
angliekou u Magversfonteinu, kde úplnié témén
zničena byla »černá gardae.
Villebois
Dundee
Ladysmithu
Bura
Paříž
Belmont
Stormberg
Magversfontein
25
article
Dne 21. ledna po boji u Colesbergu vstoupi
autor jako dobrovolnik na africkou půdu. Lli
vojenskou organisaci Burů. Většina válčicích nosi
šal rozedraný, krátký bezbarvý kabátec, klobouk
bez tvaru. Organisace je asi na výši ošacení
Obyvatelstvo distriktu tvoří »kommando« pod
velením »fieldkorneta« neb »kommandanta«. Tato
kommanda jmenují se dle města distriktu : heidel-
berské, karolinské atd. Počet mužsťva nikdy
určitý; velitel odděleni nezná z pravidla počeo
mužů, jimž velí. Má-li kdo chuť z oddělen
vrátiti se na farmu, nikdo ho nezadrží. Odejde
prostě a vrátí se jindy. Zejmena po neúspěchu
válečném odcházi hojně burgherů na farmy
Jedině johannesburský měšťanský sbor a jeho
dělostřelectvo jsou prý poněkud organisovány
Ostatní burgheři bijí se jen když jím přihodno.
Autor je přidělen sboru, který obléhá Kim-
berley. Tábor jeho umístěn jest asi 7000 metrů
od města pod velením burského generála du Toi.
Obléhání velice pohodlné. Jen občas »Long Tom ,
veliké dělo, vysilá své střely na město. Se strany
anglické odpovídá »Long Cecil« (dle Cecila Rho-
desa). Tato korrespondence trvá od pěti do půl
Zejmen
Kim
Toi
Cecil
Longa Toma
Bur
Longa Cecil
26
article
*) Dix mois de la campagne chez les Bošr
Paříž, Calman Lévy-
deváté ráno: na to následuje breskfast (snidaně).
Opět se trochu stříli a v 11 hodin »lunch-
Odpočinek. Od čtyř do šesti nová kanonáda
O šesté diner. Tento respekť vůči hodíně odpo-
činku je cosi znamenitého a usnadňuje živo
v poli. Jest jen litovati, podotýká autor, že vá-
lečné mocnosti věnují z pravídla málo pozor
nosti tomuto důležitému momentu.
13. února pojednou ustal »Long Tom« ve
střelbě. Co se asi stalo? Na dotazy odpovídá
du Toit: dělo rozbito, nelze stříleti. Při bližším
ohledání nachází se, že pouze lafeta rozbita,
což by nevadilo střelbě. Avšak Erasmus, vrchní
dělostřelec, nebyl toho dne »disponován«. Řekl,
že se dělo rozbilo a generál se spokojil. (
Dne 10. března svedena tuhá bitva u Abra-
hamskraalu. Burové měli v celku 950 mužů;
Angličané 10krát tolik. Obě strany statečně s
držely. Po tuhém boji Burové ustupují, zane-
chavše 380 mužů na bojišti. Přišedše do
Bloemfonteinu polkávají Angličany a Angličanky
ve světlých toiletách ve vozech, s pohrdavým
úsměvem na rtech. Jedou vstřic vitězům.
V Bloemfonteinu nesmírný zmatek. Krámy
jsou uzavřeny. Chodci, jezdci, vozy mihají se
všemi směry. Obě hlavní třídy přeplněny ne-
konečnou řadou vozů s připřaženými voly. Na
náměstí improvisovaná ambulance pečuje o r-
něné. Na zápražích domů ženy a děti s otázkou
nas tváři:
»Kde jsou naši ?e
V březnu přesídlila vláda burského stát
do Kroonstadtu. Valná část burské branné mo
soustředila se v Brandtfortu.
Dix
Erasmus
Burová
Angličan
Angličanka
Krám
Bloemfontein
Bošr Paříž
Calman Lév
Longa Tom
27
article
Generál Dewett jediný nalezl milost u n
šeho autora. »On poutá zvýšenou pozornos
svými úspěchy,« píše, »ohrožuje i nejstatečnějšn
odpůrce, vzbuzuje obdiv svou odvážlivosti, ne
předvídanými pohyby obrací v niveč kombi-
nace nejučenějších vojevůdců. Generálové
Broadwood, Rundle, Hunter, i sám Kitchene
ustali jej marně pronásledovati, doufajíce, že
osud sám jim vrhne do rukou statečnéh
burghera.«
5. dubna padl po udatném boji u Do
hofu francouzský plukovník de Villebois-
Mareuil. Radou i skutkem vydatně byl Burům
nápomocen. Operuje samostatně svojí zevrop-
skou legií« a slihaje hlídku anglickou, obklíčen
byl náhle přesilou. Po tri hodiny vytrvává 78
Broadwood
Rundle
Kitchen
Villebois
Bur
28
article
jeho mužů v prudkém ohni. Potom přemlouv
jej valně ztenčené mužstvo, aby se vzdal
Villebois hrdě odmítá a velí několika jet
notlivcům, kteři složili již zbraně, by se jie
opět chopili. Mužstvo váhá; kule jen prší. Má-
vaje karabinou volá plukovník : Vive la France
V okamžiku tom klesá, zasíižen dvěma vý-
střely. Angličané s nasazenýmí bodáky opa
novali bojiště
V noci 23. ledna obdržel gen. Woodgate
od Warrena rozkaz, zmocniti se Spionkopu.
O půl čtvrté z rána, por tichém vystupováni
velitel předního voje poručík Andrey dobyl bo-
dákem dva okopy Burů z kamonda Vryheidu.
malé to čely, jež dala se překvapiti. Avšak ko-
manda heidelbergské a carolinské pod velením
Schalk-Burghera přispěchaly vzdor hroznému
dešti kulí a lydditových střel na pomoc. Strhl
se zoufalý boj. Od devíti do jedenácti hodin
anglické útoky odraženy bodákem. Po hrozn
palbě z Mauserovek a Maximových děl Angli-
čané ustupují. Woogate je smrtelně zraněn
nahražen plukovnikem Thorneyeroftem. Posice
jeho je neudržitelna. Vojsko anglické pod
ochranou noci ustupuje.
25. ledna o páté z rána dovídá se Bulle
o porážce Warrenově nařizuje ústup. Anglické
vojsko překročuje znovu Tugelu — ale opačným
směrem. Tato »lekce« stála Anglii 307 mrtvýc
(31 důstojníků), 1075 raněných (49 důstojník
a 347 zajatých. Burů padlo 168 můžů. N
býti prý nepochopitelného zdráhání Joubertova
byl by se stal tento ústup anglických vojs
nejhroznější jich porážkou.
V měsíci březnu 1900, před smrtí tohot
burského generalissima, padalo někdy i oškliv
slovo: Z ra da.
V Joubertově moci bylo, učiniti z válk
beznadějně válku vítěznou, novou Majubu. Gen.
Angličan
Warren
Andrea
Bur
Maximův
Warrenův
Joubertův
Angl
Bulla
Anglie
Vive le Franca
Schalk
29
article
Joubert byl prý muž neuvěřitelné nevědomosti
Nedovedl čísti ani mapy, vzpouzel se tomu s
přiučiti. Vznikla i domněnka, že se otrávil
když rozšířila se zvěst o jeho náhlé smrti.
V měsíci lednu a únoru 1900 byla dob
Burům ještě přízniva. Lehce mohli zvítěziti n
celé čářel
Jižně od Kimberley operuje burský generá
Cronje; vi dobře o přípravách Roberisových
nevěnuje jim však pozornosti. Na rady plukov-
níka de Villebois odpovídá: »Byl jste ještě dí-
tětem, a já byl, již generálem.«
Perioda obléhání měst je na sklonku, válk
vcházi do jiného období, lord Roberts skončil
soustředění vojsk a invase počíná.
Po desetidenní obraně, spíše heroické nežli
rozumné, ničen v hrozné palbě 90 děl, Cronje
dne 27. února kapituluje beze všech podmínek.
Dne 28. února lord Dundonald vyprostil Ladys-
mith. Ještě několik vítězných bitek anglických
a 13. března opanoval Roberts Bloemfontein.
Dne 1. května hájí několik set Burů houževnatě.
ač marně, horu u Bloemfonteinu Taba N'chu.
Dno 9. května bitka u Zand-riveru. Za zmínku
stojí zde intermezzo.
Pravé křidlo Burů ustupuje. Četa Něme
je ponenáhlu obklopována Angličany. Něm
žádají Bury o pomoc, ale nadarmo. Jati spra-
vedlivým hněvem, vyzvou je znovu — naposled.
Po opětné záporné odpovědi vyšlou Burům
ze vzdálí 200 metrů hroznou salvu. Někteří
Burové padají, ostatní »zkroceni« zastaví se
umožňují Němeům záchranu (?). Dne 17. května
vyproštěn Mafeking a statečný obránce jeho
Baden-Powel.
Joubert
Bur
Kimberley
Villebois
Roberts
Dundonald
Ladys
Angličan
Bloemfontein Taba
Zand
Bura
Mafeking
BadenPowel
Roberts Bloemfontein
30
article
Cizinci, kteři bojují s Bury, jsou prý roz-
trpčeni, jak se vede válka. Stálé ustupování bez
bitvy, bez výsledku. .. . Činí se nový poku
ováznější organisaci eizíneckých sborů. Malzan.
bývalý německý důsťojnik zde jmenem cizineů
žádal generála Bothu, o podporu. Botha, namllá,
že nemůže nikomu propůjčiti práva velitelská
»Ostatně«, dí, »Evropané mohou se vrátiti do
vlasti, nemám jich zapotřebi; moji burgheři mně
stačíi le
Nedoslavše ani v Pretorii vřelejšího přijeti
vypovidají cizinci svoji službu jeden za drubým
Dne 30. května byl autor s několika sou
druhy zajat vojskem generála Frencha v Johannes-
burgu. Má příležitost vidětí valnou část vojsk
anglického, jež se zde soustřeďuje. V jakém
stavu! Vojíni vtrhují do města bez pořádku.
neseřaděni. Důstojníci a prostí v jediné směsici
zamazáni, rozedráni. Vlekou se spíše, s hlavou
sklopenou, mnozi beze zbraně. Někteří důsto
níci ozbrojeni jsou burskými Mauserovkami
Mnozí opírají se o hol,
Přečastým zjevem v Johannesburgu jsou
řady vozů naplněné raněnými. Doznávaně zlráty
Angličanů jsou už hrozné. Jaké byly asiv
Both
Evropan
French
Angličan
Bura
Johannes
Johannesburg
31
article
skutečnosti! V polovici prosince 1899 dle věst-
níku vojenského 7350 mužů. Na počátku února
1900 se číslice zdvojnásobila. Tři pokusy pře-
kročiti Tugelu samotny stály Anglii 1046 mrt-
vých, 3785 raněných, 530 zemřelých nemocemi
a přes 1500 pohřešovaných. V měsíci březnu
obnášejí ztráty 14.000 mužů. Dne 10. května
18.000 mužů. Na straně Burů jest kontrola ne-
snadnější. V bitvě u Colensa hlášeno 8 mrtvých
a 14 zajatých! Avšak součet se strany Červe-
ného kříže hlásá 77 zabitých a 200 raněných.
5. června padla Pretorie.
Autor vyvázl počátkem července ze zajel.
Vozem i pěšky putoval v okoli Boksburgu.
4. července v devět hodin večer dorazil pěšky
k farmě, kde byl, prokázav se papíry sburgherae,
přátelsky přivítán a hostěn jako vlastní při-
slušník. Podali mu vajec, mléka, sucharů a po-
skytli noclehu. Hostitelka má 4 syny v boj,
tři pod Derksenem, čtvrtý pod Deweltem. V noci
probuzen hlídkou burskou. Táží se ho, nechtěl
by vstoupiti opět v jich řady. Přijímá, a jest
za noci vypravuje se na čestu.
1. srpna jest četa obklopena přesilou
vzdává se. Autor ocitl se po druhě v zajel ,
kdež nalezl vlidněho přijeti, »o jakém ani ne-
snil«. Plukovnik Brooke zve ho k vlastní tabrl.
Pretorius
Brooke
Anglie
Bur
32
article
Ač většina důstojníků přenocuje pod širým
nebem, poskytnuta jemu polovice stanu a vlastno-
rnčně vyhledána mu otep slámy pro úpravu
lůžka. Anglofilství autorovo nezná odtud mezí.
Na konec skládá přisahu neutrality a obdrží
svolení k návratu do FFrancie.
V závěrečné kapitole předkládá spisovate
dvě otázky
Proč Burové přese všecky naznačené ne-
bojovné svoje vlastnosti opověděli válku?
Proč Angličané přes svých 250.000 muža
zůstávají stále v šachu před hrstkou sedláků?
Nikdy dosud vojsko boz kázné, byť sebe
statečnější, nedodělalo se úspěchu, jakým hono-
sívá se spořádaná armáda.
Burové, kleří často bilí se jako Ivové, čakto
zase utekli bez boje, jak velice byli by způso-
bili k vojenské výchově! Johannesburský
měšťanský sbor jest toho pádným dokladem.
Svojí železnou kázní odolal dvěma útokům
u Abrahamskraalu (10. března) a u Machudorpu
dne 27. srpna, téměř úplně osamocen, vzdoroval
po celý den 40.000 muzům lorda Robertsa.
Angličan
Burová
Ivo
Robertsa