3
masthead
duhNRoNÍ LISTY,
5
article
že boxerské povstání na jaře vypukne
zas. Podle londýnských listů již skutečně
vypuklo v Mongolii z podnětu Tunfus
jana a prince Tuana.
Tuan
6
article
Obnova trojspolku?
Obnova trojspolku?
List, kterýž ale znám jest svou nespolehli
vosti a svými sensačními smyšlénkami, berlínský
totiž »Local-Anzeiger«, vytasil se s novou versi
v otězce trojspolkové. Zanardelli biu de
prý žádati za některé změny ve
Smlou vě trojspolkov6Jinak prý sle
v diplomatických kruzích nikdo
nepochybuje o obnově trojspolku, po-
něvadž zrovna Italii kynou výhody z obnovy té
Posledni důvod ovšem jest velmi kulhavýl
Velikonoční číslo »Neues W iene
Journalu« otiskuje rozmluvu s hr. Moným
býv. francouzským vyslancem v Římě, s Lock
rovemy býv. francouzským ministrem námořni
etvaj s Josefem Reinachem a s onejv ýse
postavenou osobnosti finanční«, nepochybně tedv
s baronem Rothschildem. A to vesměs o troj
spolkově otázce. Mony jest pevně přesvědčen,
že hrot trojspolku obrácen jest proti Francii a
že dokud Ttalie trojspolku náleží, Francie musí
jí nedůvěřovati. Lockroy poukázal k tomu,
jak značné oběli flnanční trojspolek zehudlě Itali
uložil. Italír může se dostati tak zv. výhody
trojspolku, míru, mnolemi levněji, sbliží-li se
s Francif. Reinach vyslovuje se podobně. Toliko
snejvýše postavená osobnost finanční« počíta
s jistou obnovou trojspolku. Rothschilď ma
ovšem prostředků dost, aby si opatřil přímě in-
formace o plánech, jež musí míti rozhodující
vlivena jeho operacer bumsovníj a ſinanění., o
Moný
Josef Reinach
Rothschild
Řím
Francie
Reinach
LocalAnzeiger
7
article
»Corriere della Serras zaznamenává některé
drobnosti o vnějších okolnostech schůzky
Zanardella s Bülowem ve Veroně a sice
prý od očitých svědků. Zanardelli při příjezdu
do Verony byl prý v náladě nejveselejší a bavil
se s některými přáteli, kteří ho přišli uvjtati,
v restauraci nádražní. »Teprve zde« zvěděl o
bezprostředně nastávajícím příjezdu hr. Bülowa
a ihned změnila se nálada jeho. Rozmluva
počala váznouti, Ministerský předseda stal se
nervosním a přecházel zamýšlen sem tam
Bylo »viděti na něm«, že na jedné straně přál
by si osobně kaneléře pozďraviti, na druhé
straně ale že uvažoval také dosah, jakýž by se
v politických kruzích takové schůzce dával.
V každém připadě byl prý příjezdem Bülowa
»překvapen«. (Očividná a nejapná to lež.
neboť před tím již. mělynoviny celého světa,
i vlaské, depeše o tom, kdy Bülow z Berlina
odjel, kam jedé, kdy projel Mhichovem, kterým
rychlikem jede, kdy přibude do Bolzana dtd. —
a co noviny věděly, věděl jistě ii pan miništer-
ský předsedal Pozní redl) Poněvadž rýchlovlak
v němž Bülow jel, byl zpozděn a Zanardellu
vlak již odjeti měly uložil : Zanardelli nejprv
prefektovi, aby Bülowa jeho jmenemi pozdravi.
Bülow
Mhichov
Bolzano
Verona
Berlín
Corriere della Serras
8
article
Potom rozhodl se ale přece zůstati a dal roz
kaz, aby vlák jeho čekal, až by rychlovlal
* Bůlowem z Tyrolska dojeh. Potom skutečn
setkali se oba státnici na perronu a to pro
nádražní poště. Zástup poštovních úřadniků
žurnalistův a jiných osobnošti stál n
blízku. (Odkud ten roj žurnalistů, když několik
minut před tím nebylo prý o sehůzee obo
státnikův ani potuchy ? Pozní red.) Kdyžežurna-
listé počali si dělati poznámkyy zvolal tajemnik
hr. Bülowa sl Lindenau v improvisované vla
stině? »Niénte serivere] Niente scrivere !ka Oba
státnici odebrali se na to do bezpečných pro
stor Pulmanova vozu, aby v rozhovoru pokr
čovali. Všechny Veronou projiždějící vlakyse
pro tuto rozmluvu o půl hodiny zpozdily.
Ovšem jenom politické děli vvěři ujišťování,ze
schůzka byla zcela nahodilou. Z historie diplo-
macie i tentokráte lze souditi, že státníci ujed-
náh spolu okolnosti, za nichž schůzka jejie
jeviti se měla nahodilou, aby vyvolala co nej-
méně zvědavosti pátravé, co nejméně gloss i —
oe
nedávěrs, a e
Vatikán jest prý velmi znepokojen sblíže
ním frankolvlaským; rušícím plány Rampollovy
Chce prý vyvážiti důsledky ablíženi“ tohio větš
vlidností k Franci.
Bůlow
Lindenau
Pulmanův
Rampollův
Franek
Tyrolsko
Verona
Vatikán
9
article
Zvláštní je nenávist Burů k cízincům
Rady zkušených evropských důstojníků, zůstaly
vždycky nepovšimnuty. Jest pravděpodobno
kdyby se bylo upošlechlo rady plukovník
Villebois, k válce guerillové že by nikdy an
nebylo doslo. Kdyby byli využitko va
svých vllězných bitev a rázněji postupoval
v před, mohli Burové tláčiti před sebou ne
přítele porážkami demoralisovaného a mohli je-
potřiti úplně.
A proč 250.000 Angličanů zůstává v šachu
před hrstkou horaln?
Jak možno obklíčiti a zničiti nepřitele, jen
vytrvale vyhýbá se bitvě? Vede-li se oddílu
špatně, rozejde se, každý v jiném směru. Veli-
telství, jež skládalo se včera z 500 mužů,
zmizí úplně z dohledu 2000 mužům, kter
chtěli je již zajmouti. První farma na cestě
poskytne uprchlikům útulek. Ručnice zmizi pod
podlahou, kůň se pustí na pastvu, bílý pra-
poree vlaje nad domem a Její Veličenstvo, krá-
lovna anglická, neměla poníženějšího poddaného
nad našeho burghera — na celých 24 hodin!
A v případě nutném vydá se dokonce zbraň —
stará nepotřebná puška (autor viděl pušku ještě
a křesacím kamenem!) na znamení poddanosti.
Villebois
Burová
Angličan
Veli
10
article
Jakmile však Angličané vytáhli paty, dobrá
puška vytáhne se z úkrytu, nakrmený kůň se
přivolá a zase »vzhůru do boje!« A týden na
to nově sestavené velitelství napadá znovu ne-
očekávaně nepřítelel
Angličané jsou válkou již unaveni a dlouho
Na počátku ledna 1900 píše již vojín 2. west-
yorského pluku: »Budeme všichni rádi, až
válka bude skončena a tyto hrozné jatky vezmou
za své.«
Jiný plše domů po bitvě u Colensa: »Kéž
bych vyvázl odtud živ, potom mne už armáda
nespatří; mám toho dost a lituju, že jsemse
dostal vůbec ke pluku!«
A tento pocit únavy shledal autor u všech
od generála do prostého vojína.
»Westminster Gazetle« psala v březnu 1900
»Každý Bur bude nás státi dva tisíce liber
než-li se vzdá; nikdo však netuší, co nás bud-
státi, až bude naším poddaným.«
Angličan
Westminster
11
article
Generální rady ve Francií.
Francouzské generální rady — tolik as jako
krajská zastupitelstva — sestoupí se v týdnu
k řádnému zasedání. V některých z nich mě-
linisté a klerikálové zavdají podnět k projevům
proti řeholnímu zákonu. V člervenci (o-
hoto rokubude obnovena volba
polovice generálních rad. Také
při volbách těchto řeholní zákon bude hráti
značnou roli. Z výsledku voleb do generálních
rad bude lze učiniti si aspoň jakýs takýs už
soud o přištích volbách dossněmovny posla-
necké, jež vykonají se asi o devět neb desei
měsíčů později. Podrobíí se při obnově gene
rálních rad nové volbě i 133 poslanců a 71
senátorů, kteří jsou zároveň členy těchto menšíeh
kořporací, Jsoůmezi nimi i minisík zabřeníiěných
věčí Delea ssě (za kraj Mríěge), býv. minist
Méhänté, jedenezpředáků nacionalistů, dále
Knantz a Boucher, všichni tři v kraji
vožeském, bývalý minisir Rouvier v kra
Přímořských Alp, Jales Roche v krajií Arděch
a vůdce středu Ribot v kraji Pás-de Calars.
7n
baae p
le Schůzka toulonská.
Knantz
Boucher
Ribot
Calars
Francie
Alpy
Jale Roche
12
article
Včera již připlulo loďstvo italské do Tou
lonu s vévodou Janovským, princem rodu Savoj
ského, v čele. V nejbližších hodinách přibude
do Toulonu i president. Loubet, jejž vlastně
loďstvo vlaské pozdraviti připlulo. Oplátka z
loňskou podobnou pozornost Italie. Když loni
král italský navštívil ostrov Sardinii, loďstvo
francouzské přijelo tam v počtu mohulném, by
jej uvítalo. Při nynější návštěvě Loubetově na
jihu francouzském, s Italií přímo sousedicím,
kázala obvyklá etiketa mezinárodní, by se mu
dostalo od Italie stojně, poety. Opomenutí jeji
bylo by bývalo urážkou. Přiležitost bylaas
oběma státům vítanou. Mohly aspoň osvědčiti
formálně svělu své sblížení, jež Italie usku-
tečnila nikoli bez záludných myšlenek. Po
chování se Ruska k toulonské schůzce vyšlo
ovšem na jevo, že sblížení Italie s Francii ne
znamená ještě sblížení s dvojspolkem,
Máť tedy schůze toulonská význam formál-
ního projevu akce, diplomatické, již dříve pro
vedené. Sbližení mezi Ilalii a Francií nedatuje
se od ní teprv, nýbrž již od zastavení celn
války, kterou Francie vedla s Italii Crispovou
Ač vystihli jsme již v posledních dnech opětně
i v jiných čistě politických směrech, význam
tohoto sblížení, není pochyby, že schudlé
zbědované Italii se jedná při něm také —
spad především o zisk hospodářský
Dost připadně, byť i poněkud jízlivě, vy
stihuje to v »Soleilu« politik francouzský, jenž
píše takto o schůzi toulonské:
»lalie se k nám přibližila. Vévoda J
novský udělí presidentovi republiky, jmlenem
svého krále vysoký řád, tak se alespoň ujištuje
v kruzích dobře zpravených. To jsou malé
dárky, které neudržují vždy přátejství. Nez proč
toto přibližování se nového krále? Je st io
bezpochýby proto, aby Ttalie zjed-
nala si dobrou smlouvu obcho dni.
Janovský
Italia
Přiležitost
Crispův
J novský
Ttalie
Toulon
Sardinie
Rusko
Francie
Italia
13
article
Vlachové mají mnoho vina, oleje, rýže, obilía
nezlobili by se, kdyby mohli přijíti na naše
tržiště a konkurovati s plody země francouzské
Pochopujeme jejich touhu. Než každý jest sam
sobě nejbližšla jestliže Francie olevře své brány.
jest zároveň na ni, aby hleděla míti z nove
smlouvy užitek. Politika citu není dnes nikde
na místě, lepší jest politika zájmů. Bylo by ne-
smyslné, když naše vína jsou, za levnou cenu
a kdýž naše obili tak Hluboce kleslo na našich
trzich, abychom poskytovali výhody svým sou-
sedům, kteří jsou jistě našimi konkurenty, ne-
nepřátely. Naším heslem musí býli: dášli, dám
také. Není to galantní, ale jest to práklické.-
Pan Louhet na své cestě do Toulonu stanul
včera také v Nizze. Tam uspořádálo městské
zastupitelstvo jemu na počest hostinu, jíž zů-
častnifo se 300 dsob, občanskě a vojenské
úřady a biskup. Odpovidaje na přípitek Gtarosty
Vlach
Louhet
Francie
Toulon
Nizza
14
article
Loubet prohlásil, že konstatuje s radosti, že
v Nizze třištění se stran ustupuje vyššímu zájmu
vlasti Obyvatelé Nizzy na pobřeží Franeieo jsou
si vědomi závazků, jež jimo ukládál okolnost,že
zde stojna čestné stráži, hotdují vládě- svo-
hodýj tježetí prapor Francie a oddánau jes
ideálům sociální spravedlnosti a bratrství, ideá
lům to republikánů. President připil posléze na
zdar Nizzy a na sjednocenost jejích obyvatel
v lásce k vlasti a republice. (Bouřlivá pochivala.)
Později Loubet přijal předsednictva dělnickýeh
sýndikátů, spolky pro vzájemné poskytování po-
moci a delegáty dělnické bursy. Odpovídaje nna
oslovení starosty, prohlášil president Loubet, k
jest šťasten, že jest jeho úkolem bdíti nad tím
aby heslo: »Svoboda, rovnost a bratrství«i pro
niklo všem do duše a aby stalo se skutéčností
Slavnosti v Nizze znamenaly ovšem jen vstup
a úvod k franko-vlaským manifestacím toulo
none
Nová „messaliance“.
Velkovévodkyně-vdova sasko-výmarská Pa
vlína) matka velkověvody, provdá se v čase
nejbližším za svého bývalého domácího učitele,
jenž není ani šlechticem ani boháčem. Svatba
bude se konati v Římě, kde se velkovévodkyně
na vždy usadí.
*loq
uson9zlu
Loubet
Svoboda
Nizza
Francie
Řím
16
article
Sjezd slovanských novinářů
eV Dubrovníku.
lod. Z Dubrovníka, 9. dubna.
ts (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.)
Ke včerejší zprávě o pondělním jedná
třetiho sjezdu slovanských novinářů v Dubro
níku dodáváme, že na návrh redaktora »Domu«
dra. Radiče přijata resoluce, aby ku příštímu
sjezdu slovanských novinářů z říše habsburské
pozváni byli také novináři z Bosny a/ Herce-
goviny.
Po ukončení sjezdu vypravili se jeho účast
níci k pomníku největšího básníka dubrovnického
Gunduliče. Zde shromáždily se zástupy oby
vatelstva s městskou radou v čele. Redakto
»Czasu« Michal Chyliňský položíl jmenem Po-
láků stříbrný věnec na pomník a při tom ve
své řeči poukázal na význam Gunduličův pro
myšlenku slovanskou a na vřelé styky polsko-
ehorvatské. Starosta Dubrovníka Cingrija odpo-
věděl na to výraznou řečí, jež byla přijata
s nadšením. Svetozar Hurban-Vajanský přednesl
pak vzletnou báseň, věnovanou Gunduličovi
která učinila tak mocný dojem, že básní
Radič
Gundulič
Chyliňský
Gunduličův
Cingrija
Hurban
Vajanský
Dubrovník
Bosna
17
article
Prokop Toman
nošen na ramenou v zástupu. Jmenem Čecht
položil redaktor Kadner na stupně pomníku
českou, ve skvostné desky vloženou báseň, opě
vující Gunduliče.
Když byl vykonán /akt piety k přednímu
představiteli proslulého parnassu dubrovnickéko.
počali se účastníci sjezdu scházeti ve velk
dvoraně »hotelu Imperial«, v němž město
Dubrovník pořádalo na počest sjezdu banket
K hostině shromáždila se vedle účastníků sjezdu
celá městská rada a vítací komitét dubrovnický
a kromě toho četní zástupci xenkova v ma
lebných národních krojích. Celkem zasedlo k
stolům přes 200 osob. Řadu přípitků zaháji
staresta Cingrija připitkem králi, načež
předseda sjezdu M. Chyliňský poděkova)
za velkolepé a srdečné uvítání a pohostěnía
připil na čest města Dubrovníka. Starosta C in-
grija ve své odpovědi prohlásil, že účastníc
sjezdu od svého vkročení do města získali si
sympatie Dubrovčanů a připil veškerému slo
vanskému novinářstvu s prosbou, aby zachovali
Dubrovník v dobré paměli. Pak dle místního
zvyku jmenoval »ravnatelem« (správcem) banketu
výtečného řečníka Tresi č e.
Následovala řada dalších připitků, mez
nimi přípitek redaktora »Hrvatsky«, básníka dra.
Toman
Kadner
M Chyliňský
doktor
Dubrovník
Imperial
18
article
TresičePavičiče českému národu,
jehož syny nazval junáckými bohatýry slovan-
skéhoséveru,kteří již od dob svého wvelikcého Husa
čelili záplavě germanisační. Veškeři c účastní i
hostiny se zdvihají a spěchají k Čechům, jež
bouřlivě pozdravují. Redaktor »Dzien. Polského«
dr. Ostaševský Baraňský, ujímaje se
slova jmenem Poláků, praví, že od prvého no
vinářského sjezdu v Praze nalezli u českýeh
kollegů nejupřímnější a nejopravdovější přátel
ství, tím vítanější, že Čechové jednali s Poláky
vždy jasně a otevřeně. Prohlašuje dále, že Če
chové mohon vždy počítati na polské přátelství
»V Praze poznali jsme srdce a duši celého ná
roda,« praví řečník dále. »Proto připíjím stare
zlaté, slovanské Praze.s
Připitek tento bouřlivě akklamován. z
všeobecného nadšení odpovídá, redaklor Aný
na oba přípitky. Vítězství slovanské, myšlenky
zří pouze v jednotě a shodě, všech Slovanů.
Proto nevyhledávejme u svých slovanských bralř
to, co nás děll, nýbrž to, co nás. spojuje
Tomuto úkolu může však Slovknstvo dostáti jen
tehdy, budeli se jeho práce opfřati o široké
Vrstvy lidové Připijr pak lidu všech slovanských
národů. Za hlučného poflesku (ehápe se slöea
poslanec Jiriý Bankini, aby připil Polákůnm,
po něm prof. Zděchovský, aby vzpomněl
velikýchr zäsluh, jiehž sí o Slováhistvo a o Cho
vaty zvláště ziskál veliký biskup Josef Ji
Strossmáver. Pan Cingrija mladší výhlási
ohnivý přípitek Rusům, conte V ojno vilěh bra-
trům Slovincům, přední novellistá chorvatský
Šandor Gjálský připil Svetozaru H urr banu-
Vajanskému, jenž ve své odpovědíl o po-
ukázal na to, že i Slováci mají své moře —
moře láský ke všem slovanským o národům.
Hus
Čecho
Dzien
doktor
Ostaševský Baraňský
Polák
Josef
Cingrija
Rus
Vajanský
Slovák
Praha
Jiriý Bankini
19
article
Bouřlivý potlesk vzbudil připitek redaktor
»Grosu Naroduž dra. Vladim.“ Levíe k éb o.
hraběti Lvu Tolstému. Řečník navrhl, ahy pře
sednictvo sjezdově zaslalo hraběti holdovae
telegram. o nslin
Když byl ještě redaktor »Slovanskéh
Věku« dr. Dmitrij Vergun připil všemu slo
vanskému světu, chopil se sloval ol jmenem° Slo
vinců redaktor »Soče« Gabršček,l aby pozval
přítomné hosty na příští, čtyrtý sjezd v slovan
ských novinářů do bílé Lublaně. Za Všeobec
ného nadšení rozcházeli se účasiníci hostiny
v pozdní noci. ob omie sa šethut
Z večera před ovací, uchystanou účastnik
sjezdu památce Gunďuličově, došlo v zástupu
místního obyvatelštva, shromážděného na ná-
městí, k třenicím mezi přivrženci strany chor
vatské a srbské. Třenice však na zakročení
některých spoluobčanů v brzků ukončeny,
oja 1ond
Dru. Englov i zaslán předsednictvem
dubrovnického novinářského sjezdu následujíc
telegram: »Vám, neohroženému bojovníkuz
svobodu českého národa, přejíce si, abyste. opě
posvětil své junácké sily dobývání českých
ideálů, voláme my, zástupcové slovanských no
vinářů v Dubrovnice Živio! Mnoga ljeta ! Chy
linský, předseda sjezdu,«
Dr. Engel odvětil na tento pozdrav ná-
sledujícím telegramem: »Skládám nejsrdečnější
dik za vzácnou laskavost a volám úspěchu spo
lečného díla nejvřelejší. Na zdar! S bratrským
pozdravem dr. Engel.«
Naroduž
Tolstý
doktor
Vergun
Engel
Soča
Gabršček
Lublaň
Dubrovnice
český národ
20
article
Živelní pohromy na venkově.
Živelní pohromy na venkově.
Z Křince u Rožďalovic se nám sděluje: Kra
jinu naši stihla dnes ol půl 4.0 hodině odpolední
hrozná živelní pohroma ba katastrofa, ktevá způsobil
veliké škody. Ve zmíněnou dobu v okamžiku, když
jel jičinský vlak po trati mezi stanicemil Křincem
Rožďalovicemi, objevila se obloha celá v barvě zele
navé. Zbarvéní toto však dlouho netrvalo, načež
mraky jako by rázem padly na zemi. Přihnalys
směrem od Loučeně k Dymokurům a zaplavily
v okamžiku celé okoli, jako by naplnit je koui
z velkého požáru. S mraky stehl se zároveň ne
změrný vichř, který ve své nezkrocenosti rozsápa
vše, co stálo mu v cestě: přelámal telegcafní tyče.
přetrhal telegrafní dráty, v lesích srážel váude, kd
v podobě smrště se opřel, vrcholky stromů, meta
tašky se střech tak, že zbyly na domech jen hol
krovy a místy smell i tyto nechav státi jen hol
zdi. Tašky se střech smetl také na nádraží křine-
ckém a se strážního domku u dymokurské křižo-
vatky odnesl a rozmeti celou střechu.
Křinec
Rožďalovice
Loučeň
Dymokury
21
article
Zle vedlo se lidem, kteří dleli mimo obydlí nel
pracovali na polích. Kde kdo byl, každý prchal
domů, když postřehly blížící se nebezpečí, avšal
toto přikvapilo tak nenadále a rychle, že málo kdo
mu unikl. Smršť zastihla většínu lidí pod širým
nebem v polích, kde schovával se každý, jak mohl
Lidé vlezli si pod vozy, skryli se za tažný dobytek
a pod., ale minoho jim to neprospělo. Víchr porážel
vozy, učinil každou ochranu illusorní. Zároven
snesl se z mraků prudký liják, který možno nazvati
průtrží mračen a s nímž sypalý se hustě kroupy.
Liják byl tak mocný, že za krátko bylo vše po
vodou, která dosahovala až po úroveň kolejníc na
trati železné dráhy a kroupy nasypaly se místy
s výší až čtvrt stopy. V nejvyšší míře polekáno byl
také obecenstvo jedoucí ve vlaku, které octlos
v kritické, velice nebezpečně situaci. Vlak zahalen
byl pojednou mráky a chirlícím se deštěm a kroupami
tak, že nebylo z něho na ebvíli rozhiledu« Neivtce
22
article
ustrašeny byly ženy a děti, které padaly ve vozícl
vyděšeny a vyjeveny na kolena a počaly se modliti
Hrůza z toho, co dělo se venku, pojímala všal
každého, i muže olužilé. Příšerným dojmem působi
ve vřavě a chaosu tomto pískof píšťaly / parníh
stroje, který musil býti konečně s vlakem/ zastaven
protože po trati, po níž měl projeti, ležely pře
koleje vyvrácené a zpřerážené telegrafní týče a zpře-
trhané telegrafní dráty. V okamžiku tomto nabylo
nebezpečí vrchole. Kolkolem bylo plno vody, pro
mísené kroupami a z mraků se lilo a kroupy sy paly
se nepřetržitě dále. Také vichřice zuřila v neztenčené
míře, ba sesifovala se v olamžicfeh, ze z Va z
vala vozy vlaku, tak že byly nakloněny
a že kola jejich vyzvednuta býla na
kolejnice! Někdy zdálo se, že vla k jl i ž v
překotí. Zřízenci jeho odstraňovali0b z“ kolej
telegráfní sloupy al když odstranili s niéh i přetrhané
telegrafní dráty, hnul se vlak znovu a jel s veškero
opatrností ke stamici křinecké. Z oken vlaku byl
pak víděti, jak zuřila smršť ve vesnici, nalézajícís
poblíže trati, která hyla jí tak rozervána a rožtrhána
že zdálo se, že všechny krovy jsou v ní s domo
smeteny. Tašek zůstalo na nich zajisté málo. Živeln
tato pohroma řádila v okolí asi půl hodiny a jak se
podobalo, nabyla ještě většíclí rozměrůs smiěrem k
Kopidinu. Směrem k Nymburku byly c jejt stopy
méně patrny. aišlv lyd n o39 vd
Z Krupé. 9V dubna. (Zvla telegr. »Nárl Laistáe
Regula čnpír žde divokého poto ka krušo
vicklébo byl peildinešnichouři zi velk
čkstřzničeyssod i bsne
aobiíos « Denní zprávy.
Hrůza
Virginie
Nymburk
Krupá
Pearl Laistá Regula
24
article
—Proti českému c. k. státnímu gym
nasiu v Opavě neustávají opavšti Němci zbro-
jiti a takřka vkaždá schůze ob. zastupitelstva
opavského z valněčásti vyplněna jest všeobee-
ným lámáním hlavy, jak české státní gýmnasium
ivn Opavěni zničitita z kořem vyvráhiti. Podle
»Silesie« připadlinipánovéoznats novou i kličku.
kterouž by mohlicčeskému gymhasiu zadrhndut
krk. Poprvé, tak lovožuje úpavský orgán, jes
zařaděna ve státnímí rozpočtu položka 70.000 zl.
pro ae. k. státni gymnasium sečeskou výnčovae
řečí v Opavě « iNujpodivuhodnější nal icelé věe
jest prý však, ženenOpavě neni vůbecs žádného
českého gymnasia. Ke konči ik. 1898 jmenoval
císaři ředitele tohptos ústavunen kasředitelem a
několikdní potom ehdejší, ministra vyučování
BylandoRheidtez) professory na ea kci stát-
ním gymnásiu sdčeskou vyučovací řečí«, Bylo
prýtenkrát zapomenuto, gymnasium na základě
§ 14. sestátnitizadsioklad o tom uložiti. Té chvíle
není prý opravu nikde podobného zápisu. Nyn
prý má povolením 70.000 zl, nákladu na české
gymnasium v Opavě — tak dozovuje dále »Sile-
sia« — způsobeno býti nepřimé sestátnění gym
nasis, neboť jakmile hude tento nákladvjednou
parlamentem povolen, už nikdo neodstraní vy-
konané takto sestátnění českého gymnasia v Opavě
Němec
Opava
Silesia
25
article
Čačtí Opavanévynaložili všechny síly a pro
středky,aby z tohotonitkovitého paprsku ne
smyslné nadéje přivodili iblaživou jistotu i nasa-
dili zvšemožné páky vve Vidni, o Oblehali mini
sterské kaneelářezavdoručovalis vládě obrněné
resoluce a pelice, podporováni pomocnou rukou
svých říšských poslanců, působili u všech ně-
meckých stran. Leč všechno jejich úsilí uukázalo
se marným. Zpravodaj »Silesie« pznamuje svému
listu, že spolebání aj to, že by se podařilo
v poslanecké snénovně zamítnutím položky n
české stální gymnasium v Opavě zmařiti toto
sestátnění, ukázalo sejalovým, poněvadž, / slo
vanské strany, Vlaši, centrumo a katolická strana
lidová hodlají pro gymnasium toto hlasovati, 270
proti 130 hlasůma cgouručenským. Tedy při po-
ložce gymnasia opavského narazi protivy na sebe
zprndka aotázka slovaoských gymnasit ve Slezsku
bude jednou zii dominant rozpočtové symfonie
letošní. Nebož že si aní Poláci nedají ujíti příle
žitosti k výdatnému vyložení svého stanoviska
lomu snasvěděuje bsživéohnuti v lidu polském
v Haličí pro sestátnění gymnasia těšinského, je
muž na konec neodoláani polský klub. Bude
to působivým rozvinutím slezské otázky a ně-
meckým snaháma brozbám, mohou býti Slované
ve Slezsku jenom povděčnými.
Čacký
Vlach
Polák
Slovan
Opava
Slezsko
Halič
Silesia
26
article
— Boj proti alkoholu. Kromě ministersk
ankety brusičů německého pravopisu zasedá, ne
Vidni také sjezd rantialkoholiků, bojovníků prot
alkoholu a jeho požitníkům. Za předsednicte
ministra vyučování ryt. Harila zahájen byl na
cislajtánské půdě posilou cizích autorit a vědeů
boj proti strašnémů nepříteli lidstva »Ca Hs. O
jak se píše chemickou značkou »alkohol v užším
smyslu« čili aethylalkohol. V boji ministra vyučo
vání a družiny, jíž, čestně po tylo dny v čele
stojí, jedná se,o alkohol v nejširším slov
smyslu,neboť z postupu proti alkoholickým ná
pojům není nakongresu vyňato ani pivo, nápo
až dosud mnohými naivnimi přátely svými do
konce za lihovinu ani nepovažovapý. Se dvou
stran dotírá se 4otiž na šiky alkoholiků, s jedné
citelněji než ssruhé. Jest známo, že i v mimo
kongrasové době oxistuje v Cislajtánii dobře roz
větvená organisace protialkoholiků pod ochranou
zemských politických chefů postavená a s druho
strany jest — předloha o lihové přirážcev
prospěch financíiljednotlivých královslví a zem
zaručena. Stávajíse tudíž alkoholikové v celém
svém soujmu jednak předmětem akce, kteráž by se
všemi silami ráda vynasnažila, aby šikr alkoholik
co nejvíce súžila, zdecimovala, jednak akce, kteráž
v zájmu fiskalního výnosu přáti si musí, aby
výnos lihové přírážky byl co největší. Ba u ns
v Čechách souviší zájem tento nepřímo s otázkou
osvětovou, nebpí z výnosu přirážky této n
Cislajtánie
Čechy
Ca Hs
27
article
Čechy připadajícího má býti zlepšeno postavení
učitelstva. Ministr vyučování Hartel vítaje účast-
níky sjezdu asisice úplně abstinenty, kteřiž se
nápoje alkoholického vůbec nedotknou a »přátely
střídmosti«, uvedl některá data o pijácích v Ra-
kousku, kdež sěspropije ročně dvojnásobný náklad
vojenského rozpočtu — ovšem nejen v kořalce
— i uvedl jako příšerný příklad jistý horno-
štyrský průmyslový okrésto kdež 20.000 lidí pro-
pije ročně 2 milliony K. Také v Čechách jest
podle výčtu ministra ryt. Hartla 25.000 poli
cejně známých pijanů. . aniž by byl vážený
řečník dodal, kterakl jest počet tento rozdělen
mezi německé a českéskraje Čech. Buď jak bud
těmto 25.000 pijanům připadá úkol zlepšit
zemské finance sltohoto starobylého království
Podaři se to ? Vláda jest přesvědčena, že po
dařil aspoň z tčásti, je to účelem její předlohy
a zdaňujíc požiteklihu zoufá ludíž nadr vlastn
svou akcí protis kořalečnímu moru, kteráž vy
vrcholiti má zvláštním zákonem proti pijanstvu
Čecho
Hartel
Hartl
Čechy
28
article
10. dubna 1901
AA
proti opilství, vzdor tomu, že akce tato nabírá
na se formy co nejvážhějšl. Pakliže však vládn
předloha o přirážce lihové má býti souběžnon
kooperací k výplenění opilství směřující, pal
jsou snad dohledny doby, kdy se octnou zemské
finance na témž suchu, ze kteréhož jim ostatné
lihová přirážka vlastně nikdy ani — nepomůže.
— Občauské kluby. Staroměists k
občanský klub má schůzi výboru zejtra
ve čtvrtek o 8. hodině večerní v restauraci p
Sochůrka »v Kopmance« Program je důležilý.
přitomnost všech pp. členů výboru a obecníeh
starších staroměstských jestenuma.— Pprms členon
klubu jsou víláni.
— Osobní. V minulém sezení obecního zastn-
pitelstva král. města Plzně udělena byla skulečném
učiteli na vyšší obchodní škole v Plzní Karl
Lengsfeldovi definitiva s titulem professor
a Vilému Blachovi definitiva. zu i
— Rodinné zprávy. Slečna Mařenk
Pietschova ze Žižkova a pan Jan Ed. K u r
c. k. poštovní asistent na Král. Vinohradech slav
sňatek svůj v neděli dne 21. t. m. o 11. hodin
dopolední v kapli žižkovské. — Pan Františel
Katz, obchodník s dobytkem ve Vodolce, zasnonb
se se slečnou Gizelou Sternovou, dcerou pana
Hynka Sterna, obchodníka s vídeňským továrním ná-
bytkem v Praze
— Úprti. Na Smíchově zemřela včera v úterý
ve věku 71 roků paní Marie Rychno vs klá ro
Hradecká, vdova pořídícím učiteli. Pohřeb kon
se ve čtvrtek 111 t. m. o 3. hodině odpolední z domu
na Smíchově, v Jungmannově třídě č. p. 287 na
hřbitov olšanský. — Dne 9. t. m. dopoledne zemřela
slečna Rüženka Perklova deeruška majitel
velkoobchodu a továrny Ferkl a Dvořák, v stář
20 roků. Pohřebo konati se bude ve čtvstek dne 11.
t. m. o 3. hod. odpol, z chrámu u sv. Haštala do
rodinné hrobky na hřbítoy olšanský.
Sochůrek
Lengsfeld
Blach
Mařenk Pietschův
Jan Ed
Král
Katz
Sternův
Hynk Stern
Rychna
Hradecká
Rüženka Perklův
Ferkl
Dvořák
Plzeň
Žižkov
Vinohrady
Praha
Smíchov
Jungmannův třída
Olšanský
Občauský klub
vysoký obchodní škola v Plzeň
29
article
— Česká věde v cizině. Pan de. B. Jit
Mohl, docent naší university, jehož známá theorie
o vývoji latinských a staroitalských dialextů vzb
dila i mezi francouzskými odborníky velkou pozo
nosl, meškal v těchto dnech v Paříži a byl také jak
host uvítán dne 3. t. m. v poslední schůzi franconz-
ské Akademie. Pařížští akademikové vyslovilise
při tom velmi pochvalně o král. české společnos
naúk, nejstaršii to akademii v Rakousku, která me
jiným i poslední práce p. dra. Mobla svým nákla
dem uveřejnila a seznámila s nimi ostatní věďecký
svět. Se své strany p. docent v delší přednášce po
ukázal k vynikujíefmu místu, které zabjímná men
rakouskými universilani naše české vysoké něen
a upozornil vzácné posluchačstvo na znamenité po
kroky české vědy vůbec. Členové Akademie sledoval
výklady svého poločeského krajana s upřímným zá-
jmem i s netajenou sympatií.0 b nldeeo
v Z městské radý pražské. (Schůze vlúte
dne 9. dubna.) Sděleno, že autorem přojektu, zada
ného pod heslem »Praha« na úpravu Malé Strany
jest arch. pan Bohumil Hübschmann ve Vídni. Týž
na žádost prasidia a dfe návrhu porotý svolil prodati
svůj projekt radě městské k disposici.— Dale sdě-
teno, že v ěstské pokračovací průmyslové škole pro
dívky konána bude dne 11. dubna na zkoušku před-
náška »o různých vláknech příze a pod.:. — Vyho-
věno bylo 79 žádostem za přiznání práva donrov-
ského: 9 žádostí bylo zamltnuto. Obeční rada
v jMoravské Bystříci zaslala dotazi v příčině zřízení
zemských sirotčinců z přebytků sirotčích pokladen.
Hübschmann
Paříž
Rakousko
Praha
Vídeň
Vyvěno
30
article
Usneseno vyžádati si dobrozdání poslance za Pralu
p. rády z. s. Pantůčka, zda v záležitosti tě rada
městská mál podati říšské radě petici Měststý
ráda p. Schiller přimlouval Jse za definitivníl úpravu
třídy Bělského v těch místech, kde loni část břehu
se sřítila. Návrh přikázán byl stavebnímu úřadu. —
Usneseno vyhověti žádostr Národní jednoty severo-
české za propůjčení welké) zasedací siněma radni
ke konání valnéo bromadyl dne 16n května. — Pro
výtee, že seznam olců chudých nenalézá se v alma-
nachu obce pražské na rok 1901, sděleno, že letošní
almanach nebyl rozdán jednotlivým otcům chudin-
ským a nebylovněj pojat seznámjich na základ
usnesení a návrhu ředitelstva chudinství, ježepoja
chce tento seznam do samostatné publikace. rn. v
výroční den úmrtí královny Marie Anny dne 4. května
bude konána v chrámu týnském smuteční boho
služba.3 nsii ldodbo nb ur
mí—Okresní zastupitelstvo na Smichov
má schůzi v úterý dne 16. dubna o 10. hodině dopo
lední v zasedací sini městské radnice
Pantůček
Schiller
Js
Bělský
Marie
Anna
úmrtí královna
31
article
— Universitni kursy učltelskéé. Posluchač
stvol sejde se lnes vej stěed ulo 3.hotlině od
poledne, do školy u sv. Vojlěcha k dohodnotí, s
o programu přednášek v nastávajícím letním semustru
Komitétu došel dotaz universitý vídeňské o zařízen
a rozvoji českých univeritních kursů učitelských
který byl ihnem zodpověděm. Zamýšliototiž universil
vídeňská zěiditi podobné karsy pro učitelstvo. Česk
universitní kursy učitelské mají již devět semestro
prospěšného trvání svého za sebou
1— Bažarový komitět Ženského výrobniho
spolku českéhobudese po velkonodních práziln-
nách pilně scházeti a má nejbližší svouj schůzi dnes
ve středu 10. dubna o 3. hodině odpoledne. Jest
žádoucno, aby dámy, jimž záleží na dobrém výstedku
epolečného tohoto podniku, noní tím horlivěji pokra-
čovaly ve své činnosti, čím kvapněji se blíží doba
bazaru, do jehož otevření uplynou již necelé člyři
neděle. Komitět proto zvo všecky svél účastnice, aby
navštěvovaly schůze v počtu co nejhojnějším.
32
article
— Kuctění památky Julia Zeyera. V měst-
ském (Klicperově) divadlol v Hradci Králové pořádá
ve čtvrtek dne 11. dubna Jednota divadelních ochot-
niků »Klicpera“ s ákademickým spolkem » Dobroslave
slavnostní večerk uctění památky Jolia Zeyera.
Pořadn . »Slovo o Juliu Zdyěrovi«h přednesé pan
Karel Novotný. Il. Z obnovených obrazů: »Král
Kofetua«, recituje p. Al. Němec. Na to »Z dob růžo-
vého jitra«. Pastýřská hra biblická od Julia Zeyera.
Režisér p. K. Paul. V přestávkách koncertní čísla
hudební. Začátek o 1/28. hod. Předprodej lístků
obstará knibkupectví p. B. F. Tolmana.
— Záložny »Radhošti«. Z velkého počtu na-
ších záložen přispěly lelos (1901 postupně do 31.
března) na »Radhošť« tyto: Obě. zál. v Pustoměři
10 K, Rol. zál. ve Vlkoší u Přerova 20 K, Obchodn
zál. v Praze 10 K, Svato václavská zál. v Praze 40 k.
Obč. zál. v Hnojicích 10 K. Obč. zál. v Záhřebu
20 K, Obč. zál. »Ráj« v Rajhradě 20 K, Rol. zá
v Kiclově u Olomouce 10 K. Záložní pokladnice
v Bystřici 10. K, Obč. živ. zál.) volvanovicích 40 k.
Vzáj. zál. v Křižanově 10 K, Obč. zál. ve Strážnie
30 K, Okr. spoř. a zál. ve Vyzovicích 10 K. Rol. zál
v Dolanech 4 K, Rol. zál. v Těšeticích 20 K. Obě.
zál. v Lošticích 20 K, Rol. zál. v Lifovii 100 K. — —
Vděčně kvitujeme tento obnos 384 K, toužíce, aby
ostatní záložny následovaly.
Zeyer
Klicperův
Klicpera
Dobroslav
Jolius Zeyer
Zdyěr
Novotná
Němec
F Tolman
Rol
Svata
Kiclův
K Rol
Hradec Králové
Pustoměř 10 K
Vlkoš u Přerov
Praha 10 K
Praha
Hnojice 10 K
Záhřeb
Rajhrad
Olomouc
Bystřice
Křižanov 10 K
Těšetice
Loštice 20 K
Dolany 4 K
33
article
— Zcela zby tečným opičením se po cizině
jest rozhodně nový objev učiněný na ostrově Štvanic
čili moderněji řečeno na Velkých Benátkách. P
dlouhá léta chodilo se na Štvanici užít svěžího
vzduchu a s oblibou vyhledáváno tu širé prostranství
za viaduktem, kdež každé neděle tábořívalo sta rodin
v příslušné vllavské oblasti. Nikomu ani nenapadl
když rozprostře tu kapesní šátek a na něj zasedne
že nachází se na nějakém historickém místě, na ně
jaké význačné parcele, která jest zanešena v plánu
nějakým určitým, význačným jmenem. Známí, když
se tu chtěli najiti, dali si nejvýš slovo sna louc
u třetího hostince«. Najednou však stalo se, že dů
myslný podnikatel místo najal a proměnil je v roz-
sáhlou zahradní restauraci. Scházelo mu jenom ně
jaké čiperné jmeno, které by táhlo. I uhodil se někdo
do vynalezavého čela, a hle, jmeno tu bylo hned.
Když mají u Drážďan »Vogelwiese«, proč bychom
neměli míti na Stvanici u Prahy — — » Plačí loukue
Schváleno a od několika dnů nenazývá se místnost
jinak, leč »Ptačí loukou«, nový název dostal se i do
denních listů a od včerejšího dne oznamovaly i pla-
káty na nárožích, že se bude konati »třetí jarn
slavnost na Plačí louce«. Neslyší li veřejnost z télo
nestvůry přízvuk směšnosti, pak už je veta po dobrém
vkusu a původnosti u nás. Podobný výplod bez-
myšlenkovitosti už dávno nespatříl světlo světa praž-
ského a když pražští ševci před mnoha a muob
léty vynalezli svou »Fidlovačku« — dnes jarní slav-
nost () byli opravdu vtipnější a původnějsí, než ne
povolaní křtitelé »Ptačí louky« na Štvanici.
Benátky
Drážďany
Praha