ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 17510a60-660c-11dc-b967-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 101, place 70, work 5, org 11
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
lee
3 masthead
duhNRoNÍ LISTY,
4 masthead
Číslo 98
5 article
že boxerské povstání na jaře vypukne zas. Podle londýnských listů již skutečně vypuklo v Mongolii z podnětu Tunfus jana a prince Tuana.
Tuan
6 article Obnova trojspolku?
Obnova trojspolku? List, kterýž ale znám jest svou nespolehli vosti a svými sensačními smyšlénkami, berlínský totiž »Local-Anzeiger«, vytasil se s novou versi v otězce trojspolkové. Zanardelli biu de prý žádati za některé změny ve Smlou vě trojspolkov6Jinak prý sle v diplomatických kruzích nikdo nepochybuje o obnově trojspolku, po- něvadž zrovna Italii kynou výhody z obnovy té Posledni důvod ovšem jest velmi kulhavýl Velikonoční číslo »Neues W iene Journalu« otiskuje rozmluvu s hr. Moným býv. francouzským vyslancem v Římě, s Lock rovemy býv. francouzským ministrem námořni etvaj s Josefem Reinachem a s onejv ýse postavenou osobnosti finanční«, nepochybně tedv s baronem Rothschildem. A to vesměs o troj spolkově otázce. Mony jest pevně přesvědčen, že hrot trojspolku obrácen jest proti Francii a že dokud Ttalie trojspolku náleží, Francie musí jí nedůvěřovati. Lockroy poukázal k tomu, jak značné oběli flnanční trojspolek zehudlě Itali uložil. Italír může se dostati tak zv. výhody trojspolku, míru, mnolemi levněji, sbliží-li se s Francif. Reinach vyslovuje se podobně. Toliko snejvýše postavená osobnost finanční« počíta s jistou obnovou trojspolku. Rothschilď ma ovšem prostředků dost, aby si opatřil přímě in- formace o plánech, jež musí míti rozhodující vlivena jeho operacer bumsovníj a ſinanění., o
Moný Josef Reinach Rothschild Řím Francie Reinach LocalAnzeiger
7 article
»Corriere della Serras zaznamenává některé drobnosti o vnějších okolnostech schůzky Zanardella s Bülowem ve Veroně a sice prý od očitých svědků. Zanardelli při příjezdu do Verony byl prý v náladě nejveselejší a bavil se s některými přáteli, kteří ho přišli uvjtati, v restauraci nádražní. »Teprve zde« zvěděl o bezprostředně nastávajícím příjezdu hr. Bülowa a ihned změnila se nálada jeho. Rozmluva počala váznouti, Ministerský předseda stal se nervosním a přecházel zamýšlen sem tam Bylo »viděti na něm«, že na jedné straně přál by si osobně kaneléře pozďraviti, na druhé straně ale že uvažoval také dosah, jakýž by se v politických kruzích takové schůzce dával. V každém připadě byl prý příjezdem Bülowa »překvapen«. (Očividná a nejapná to lež. neboť před tím již. mělynoviny celého světa, i vlaské, depeše o tom, kdy Bülow z Berlina odjel, kam jedé, kdy projel Mhichovem, kterým rychlikem jede, kdy přibude do Bolzana dtd. — a co noviny věděly, věděl jistě ii pan miništer- ský předsedal Pozní redl) Poněvadž rýchlovlak v němž Bülow jel, byl zpozděn a Zanardellu vlak již odjeti měly uložil : Zanardelli nejprv prefektovi, aby Bülowa jeho jmenemi pozdravi.
Bülow Mhichov Bolzano Verona Berlín Corriere della Serras
8 article
Potom rozhodl se ale přece zůstati a dal roz kaz, aby vlák jeho čekal, až by rychlovlal * Bůlowem z Tyrolska dojeh. Potom skutečn setkali se oba státnici na perronu a to pro nádražní poště. Zástup poštovních úřadniků žurnalistův a jiných osobnošti stál n blízku. (Odkud ten roj žurnalistů, když několik minut před tím nebylo prý o sehůzee obo státnikův ani potuchy ? Pozní red.) Kdyžežurna- listé počali si dělati poznámkyy zvolal tajemnik hr. Bülowa sl Lindenau v improvisované vla stině? »Niénte serivere] Niente scrivere !ka Oba státnici odebrali se na to do bezpečných pro stor Pulmanova vozu, aby v rozhovoru pokr čovali. Všechny Veronou projiždějící vlakyse pro tuto rozmluvu o půl hodiny zpozdily. Ovšem jenom politické děli vvěři ujišťování,ze schůzka byla zcela nahodilou. Z historie diplo- macie i tentokráte lze souditi, že státníci ujed- náh spolu okolnosti, za nichž schůzka jejie jeviti se měla nahodilou, aby vyvolala co nej- méně zvědavosti pátravé, co nejméně gloss i — oe nedávěrs, a e Vatikán jest prý velmi znepokojen sblíže ním frankolvlaským; rušícím plány Rampollovy Chce prý vyvážiti důsledky ablíženi“ tohio větš vlidností k Franci.
Bůlow Lindenau Pulmanův Rampollův Franek Tyrolsko Verona Vatikán
9 article
Zvláštní je nenávist Burů k cízincům Rady zkušených evropských důstojníků, zůstaly vždycky nepovšimnuty. Jest pravděpodobno kdyby se bylo upošlechlo rady plukovník Villebois, k válce guerillové že by nikdy an nebylo doslo. Kdyby byli využitko va svých vllězných bitev a rázněji postupoval v před, mohli Burové tláčiti před sebou ne přítele porážkami demoralisovaného a mohli je- potřiti úplně. A proč 250.000 Angličanů zůstává v šachu před hrstkou horaln? Jak možno obklíčiti a zničiti nepřitele, jen vytrvale vyhýbá se bitvě? Vede-li se oddílu špatně, rozejde se, každý v jiném směru. Veli- telství, jež skládalo se včera z 500 mužů, zmizí úplně z dohledu 2000 mužům, kter chtěli je již zajmouti. První farma na cestě poskytne uprchlikům útulek. Ručnice zmizi pod podlahou, kůň se pustí na pastvu, bílý pra- poree vlaje nad domem a Její Veličenstvo, krá- lovna anglická, neměla poníženějšího poddaného nad našeho burghera — na celých 24 hodin! A v případě nutném vydá se dokonce zbraň — stará nepotřebná puška (autor viděl pušku ještě a křesacím kamenem!) na znamení poddanosti.
Villebois Burová Angličan Veli
10 article
Jakmile však Angličané vytáhli paty, dobrá puška vytáhne se z úkrytu, nakrmený kůň se přivolá a zase »vzhůru do boje!« A týden na to nově sestavené velitelství napadá znovu ne- očekávaně nepřítelel Angličané jsou válkou již unaveni a dlouho Na počátku ledna 1900 píše již vojín 2. west- yorského pluku: »Budeme všichni rádi, až válka bude skončena a tyto hrozné jatky vezmou za své.« Jiný plše domů po bitvě u Colensa: »Kéž bych vyvázl odtud živ, potom mne už armáda nespatří; mám toho dost a lituju, že jsemse dostal vůbec ke pluku!« A tento pocit únavy shledal autor u všech od generála do prostého vojína. »Westminster Gazetle« psala v březnu 1900 »Každý Bur bude nás státi dva tisíce liber než-li se vzdá; nikdo však netuší, co nás bud- státi, až bude naším poddaným.«
Angličan Westminster
11 article
Generální rady ve Francií. Francouzské generální rady — tolik as jako krajská zastupitelstva — sestoupí se v týdnu k řádnému zasedání. V některých z nich mě- linisté a klerikálové zavdají podnět k projevům proti řeholnímu zákonu. V člervenci (o- hoto rokubude obnovena volba polovice generálních rad. Také při volbách těchto řeholní zákon bude hráti značnou roli. Z výsledku voleb do generálních rad bude lze učiniti si aspoň jakýs takýs už soud o přištích volbách dossněmovny posla- necké, jež vykonají se asi o devět neb desei měsíčů později. Podrobíí se při obnově gene rálních rad nové volbě i 133 poslanců a 71 senátorů, kteří jsou zároveň členy těchto menšíeh kořporací, Jsoůmezi nimi i minisík zabřeníiěných věčí Delea ssě (za kraj Mríěge), býv. minist Méhänté, jedenezpředáků nacionalistů, dále Knantz a Boucher, všichni tři v kraji vožeském, bývalý minisir Rouvier v kra Přímořských Alp, Jales Roche v krajií Arděch a vůdce středu Ribot v kraji Pás-de Calars. 7n baae p le Schůzka toulonská.
Knantz Boucher Ribot Calars Francie Alpy Jale Roche
12 article
Včera již připlulo loďstvo italské do Tou lonu s vévodou Janovským, princem rodu Savoj ského, v čele. V nejbližších hodinách přibude do Toulonu i president. Loubet, jejž vlastně loďstvo vlaské pozdraviti připlulo. Oplátka z loňskou podobnou pozornost Italie. Když loni král italský navštívil ostrov Sardinii, loďstvo francouzské přijelo tam v počtu mohulném, by jej uvítalo. Při nynější návštěvě Loubetově na jihu francouzském, s Italií přímo sousedicím, kázala obvyklá etiketa mezinárodní, by se mu dostalo od Italie stojně, poety. Opomenutí jeji bylo by bývalo urážkou. Přiležitost bylaas oběma státům vítanou. Mohly aspoň osvědčiti formálně svělu své sblížení, jež Italie usku- tečnila nikoli bez záludných myšlenek. Po chování se Ruska k toulonské schůzce vyšlo ovšem na jevo, že sblížení Italie s Francii ne znamená ještě sblížení s dvojspolkem, Máť tedy schůze toulonská význam formál- ního projevu akce, diplomatické, již dříve pro vedené. Sbližení mezi Ilalii a Francií nedatuje se od ní teprv, nýbrž již od zastavení celn války, kterou Francie vedla s Italii Crispovou Ač vystihli jsme již v posledních dnech opětně i v jiných čistě politických směrech, význam tohoto sblížení, není pochyby, že schudlé zbědované Italii se jedná při něm také — spad především o zisk hospodářský Dost připadně, byť i poněkud jízlivě, vy stihuje to v »Soleilu« politik francouzský, jenž píše takto o schůzi toulonské: »lalie se k nám přibližila. Vévoda J novský udělí presidentovi republiky, jmlenem svého krále vysoký řád, tak se alespoň ujištuje v kruzích dobře zpravených. To jsou malé dárky, které neudržují vždy přátejství. Nez proč toto přibližování se nového krále? Je st io bezpochýby proto, aby Ttalie zjed- nala si dobrou smlouvu obcho dni.
Janovský Italia Přiležitost Crispův J novský Ttalie Toulon Sardinie Rusko Francie Italia
13 article
Vlachové mají mnoho vina, oleje, rýže, obilía nezlobili by se, kdyby mohli přijíti na naše tržiště a konkurovati s plody země francouzské Pochopujeme jejich touhu. Než každý jest sam sobě nejbližšla jestliže Francie olevře své brány. jest zároveň na ni, aby hleděla míti z nove smlouvy užitek. Politika citu není dnes nikde na místě, lepší jest politika zájmů. Bylo by ne- smyslné, když naše vína jsou, za levnou cenu a kdýž naše obili tak Hluboce kleslo na našich trzich, abychom poskytovali výhody svým sou- sedům, kteří jsou jistě našimi konkurenty, ne- nepřátely. Naším heslem musí býli: dášli, dám také. Není to galantní, ale jest to práklické.- Pan Louhet na své cestě do Toulonu stanul včera také v Nizze. Tam uspořádálo městské zastupitelstvo jemu na počest hostinu, jíž zů- častnifo se 300 dsob, občanskě a vojenské úřady a biskup. Odpovidaje na přípitek Gtarosty
Vlach Louhet Francie Toulon Nizza
14 article
Loubet prohlásil, že konstatuje s radosti, že v Nizze třištění se stran ustupuje vyššímu zájmu vlasti Obyvatelé Nizzy na pobřeží Franeieo jsou si vědomi závazků, jež jimo ukládál okolnost,že zde stojna čestné stráži, hotdují vládě- svo- hodýj tježetí prapor Francie a oddánau jes ideálům sociální spravedlnosti a bratrství, ideá lům to republikánů. President připil posléze na zdar Nizzy a na sjednocenost jejích obyvatel v lásce k vlasti a republice. (Bouřlivá pochivala.) Později Loubet přijal předsednictva dělnickýeh sýndikátů, spolky pro vzájemné poskytování po- moci a delegáty dělnické bursy. Odpovídaje nna oslovení starosty, prohlášil president Loubet, k jest šťasten, že jest jeho úkolem bdíti nad tím aby heslo: »Svoboda, rovnost a bratrství«i pro niklo všem do duše a aby stalo se skutéčností Slavnosti v Nizze znamenaly ovšem jen vstup a úvod k franko-vlaským manifestacím toulo none Nová „messaliance“. Velkovévodkyně-vdova sasko-výmarská Pa vlína) matka velkověvody, provdá se v čase nejbližším za svého bývalého domácího učitele, jenž není ani šlechticem ani boháčem. Svatba bude se konati v Římě, kde se velkovévodkyně na vždy usadí. *loq uson9zlu
Loubet Svoboda Nizza Francie Řím
16 article
Sjezd slovanských novinářů eV Dubrovníku. lod. Z Dubrovníka, 9. dubna. ts (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Ke včerejší zprávě o pondělním jedná třetiho sjezdu slovanských novinářů v Dubro níku dodáváme, že na návrh redaktora »Domu« dra. Radiče přijata resoluce, aby ku příštímu sjezdu slovanských novinářů z říše habsburské pozváni byli také novináři z Bosny a/ Herce- goviny. Po ukončení sjezdu vypravili se jeho účast níci k pomníku největšího básníka dubrovnického Gunduliče. Zde shromáždily se zástupy oby vatelstva s městskou radou v čele. Redakto »Czasu« Michal Chyliňský položíl jmenem Po- láků stříbrný věnec na pomník a při tom ve své řeči poukázal na význam Gunduličův pro myšlenku slovanskou a na vřelé styky polsko- ehorvatské. Starosta Dubrovníka Cingrija odpo- věděl na to výraznou řečí, jež byla přijata s nadšením. Svetozar Hurban-Vajanský přednesl pak vzletnou báseň, věnovanou Gunduličovi která učinila tak mocný dojem, že básní
Radič Gundulič Chyliňský Gunduličův Cingrija Hurban Vajanský Dubrovník Bosna
17 article
Prokop Toman nošen na ramenou v zástupu. Jmenem Čecht položil redaktor Kadner na stupně pomníku českou, ve skvostné desky vloženou báseň, opě vující Gunduliče. Když byl vykonán /akt piety k přednímu představiteli proslulého parnassu dubrovnickéko. počali se účastníci sjezdu scházeti ve velk dvoraně »hotelu Imperial«, v němž město Dubrovník pořádalo na počest sjezdu banket K hostině shromáždila se vedle účastníků sjezdu celá městská rada a vítací komitét dubrovnický a kromě toho četní zástupci xenkova v ma lebných národních krojích. Celkem zasedlo k stolům přes 200 osob. Řadu přípitků zaháji staresta Cingrija připitkem králi, načež předseda sjezdu M. Chyliňský poděkova) za velkolepé a srdečné uvítání a pohostěnía připil na čest města Dubrovníka. Starosta C in- grija ve své odpovědi prohlásil, že účastníc sjezdu od svého vkročení do města získali si sympatie Dubrovčanů a připil veškerému slo vanskému novinářstvu s prosbou, aby zachovali Dubrovník v dobré paměli. Pak dle místního zvyku jmenoval »ravnatelem« (správcem) banketu výtečného řečníka Tresi č e. Následovala řada dalších připitků, mez nimi přípitek redaktora »Hrvatsky«, básníka dra.
Toman Kadner M Chyliňský doktor Dubrovník Imperial
18 article
TresičePavičiče českému národu, jehož syny nazval junáckými bohatýry slovan- skéhoséveru,kteří již od dob svého wvelikcého Husa čelili záplavě germanisační. Veškeři c účastní i hostiny se zdvihají a spěchají k Čechům, jež bouřlivě pozdravují. Redaktor »Dzien. Polského« dr. Ostaševský Baraňský, ujímaje se slova jmenem Poláků, praví, že od prvého no vinářského sjezdu v Praze nalezli u českýeh kollegů nejupřímnější a nejopravdovější přátel ství, tím vítanější, že Čechové jednali s Poláky vždy jasně a otevřeně. Prohlašuje dále, že Če chové mohon vždy počítati na polské přátelství »V Praze poznali jsme srdce a duši celého ná roda,« praví řečník dále. »Proto připíjím stare zlaté, slovanské Praze.s Připitek tento bouřlivě akklamován. z všeobecného nadšení odpovídá, redaklor Aný na oba přípitky. Vítězství slovanské, myšlenky zří pouze v jednotě a shodě, všech Slovanů. Proto nevyhledávejme u svých slovanských bralř to, co nás děll, nýbrž to, co nás. spojuje Tomuto úkolu může však Slovknstvo dostáti jen tehdy, budeli se jeho práce opfřati o široké Vrstvy lidové Připijr pak lidu všech slovanských národů. Za hlučného poflesku (ehápe se slöea poslanec Jiriý Bankini, aby připil Polákůnm, po něm prof. Zděchovský, aby vzpomněl velikýchr zäsluh, jiehž sí o Slováhistvo a o Cho vaty zvláště ziskál veliký biskup Josef Ji Strossmáver. Pan Cingrija mladší výhlási ohnivý přípitek Rusům, conte V ojno vilěh bra- trům Slovincům, přední novellistá chorvatský Šandor Gjálský připil Svetozaru H urr banu- Vajanskému, jenž ve své odpovědíl o po- ukázal na to, že i Slováci mají své moře — moře láský ke všem slovanským o národům.
Hus Čecho Dzien doktor Ostaševský Baraňský Polák Josef Cingrija Rus Vajanský Slovák Praha Jiriý Bankini
19 article
Bouřlivý potlesk vzbudil připitek redaktor »Grosu Naroduž dra. Vladim.“ Levíe k éb o. hraběti Lvu Tolstému. Řečník navrhl, ahy pře sednictvo sjezdově zaslalo hraběti holdovae telegram. o nslin Když byl ještě redaktor »Slovanskéh Věku« dr. Dmitrij Vergun připil všemu slo vanskému světu, chopil se sloval ol jmenem° Slo vinců redaktor »Soče« Gabršček,l aby pozval přítomné hosty na příští, čtyrtý sjezd v slovan ských novinářů do bílé Lublaně. Za Všeobec ného nadšení rozcházeli se účasiníci hostiny v pozdní noci. ob omie sa šethut Z večera před ovací, uchystanou účastnik sjezdu památce Gunďuličově, došlo v zástupu místního obyvatelštva, shromážděného na ná- městí, k třenicím mezi přivrženci strany chor vatské a srbské. Třenice však na zakročení některých spoluobčanů v brzků ukončeny, oja 1ond Dru. Englov i zaslán předsednictvem dubrovnického novinářského sjezdu následujíc telegram: »Vám, neohroženému bojovníkuz svobodu českého národa, přejíce si, abyste. opě posvětil své junácké sily dobývání českých ideálů, voláme my, zástupcové slovanských no vinářů v Dubrovnice Živio! Mnoga ljeta ! Chy linský, předseda sjezdu,« Dr. Engel odvětil na tento pozdrav ná- sledujícím telegramem: »Skládám nejsrdečnější dik za vzácnou laskavost a volám úspěchu spo lečného díla nejvřelejší. Na zdar! S bratrským pozdravem dr. Engel.«
Naroduž Tolstý doktor Vergun Engel Soča Gabršček Lublaň Dubrovnice český národ
20 article Živelní pohromy na venkově.
Živelní pohromy na venkově. Z Křince u Rožďalovic se nám sděluje: Kra jinu naši stihla dnes ol půl 4.0 hodině odpolední hrozná živelní pohroma ba katastrofa, ktevá způsobil veliké škody. Ve zmíněnou dobu v okamžiku, když jel jičinský vlak po trati mezi stanicemil Křincem Rožďalovicemi, objevila se obloha celá v barvě zele navé. Zbarvéní toto však dlouho netrvalo, načež mraky jako by rázem padly na zemi. Přihnalys směrem od Loučeně k Dymokurům a zaplavily v okamžiku celé okoli, jako by naplnit je koui z velkého požáru. S mraky stehl se zároveň ne změrný vichř, který ve své nezkrocenosti rozsápa vše, co stálo mu v cestě: přelámal telegcafní tyče. přetrhal telegrafní dráty, v lesích srážel váude, kd v podobě smrště se opřel, vrcholky stromů, meta tašky se střech tak, že zbyly na domech jen hol krovy a místy smell i tyto nechav státi jen hol zdi. Tašky se střech smetl také na nádraží křine- ckém a se strážního domku u dymokurské křižo- vatky odnesl a rozmeti celou střechu.
Křinec Rožďalovice Loučeň Dymokury
21 article
Zle vedlo se lidem, kteří dleli mimo obydlí nel pracovali na polích. Kde kdo byl, každý prchal domů, když postřehly blížící se nebezpečí, avšal toto přikvapilo tak nenadále a rychle, že málo kdo mu unikl. Smršť zastihla většínu lidí pod širým nebem v polích, kde schovával se každý, jak mohl Lidé vlezli si pod vozy, skryli se za tažný dobytek a pod., ale minoho jim to neprospělo. Víchr porážel vozy, učinil každou ochranu illusorní. Zároven snesl se z mraků prudký liják, který možno nazvati průtrží mračen a s nímž sypalý se hustě kroupy. Liják byl tak mocný, že za krátko bylo vše po vodou, která dosahovala až po úroveň kolejníc na trati železné dráhy a kroupy nasypaly se místy s výší až čtvrt stopy. V nejvyšší míře polekáno byl také obecenstvo jedoucí ve vlaku, které octlos v kritické, velice nebezpečně situaci. Vlak zahalen byl pojednou mráky a chirlícím se deštěm a kroupami tak, že nebylo z něho na ebvíli rozhiledu« Neivtce
22 article
ustrašeny byly ženy a děti, které padaly ve vozícl vyděšeny a vyjeveny na kolena a počaly se modliti Hrůza z toho, co dělo se venku, pojímala všal každého, i muže olužilé. Příšerným dojmem působi ve vřavě a chaosu tomto pískof píšťaly / parníh stroje, který musil býti konečně s vlakem/ zastaven protože po trati, po níž měl projeti, ležely pře koleje vyvrácené a zpřerážené telegrafní týče a zpře- trhané telegrafní dráty. V okamžiku tomto nabylo nebezpečí vrchole. Kolkolem bylo plno vody, pro mísené kroupami a z mraků se lilo a kroupy sy paly se nepřetržitě dále. Také vichřice zuřila v neztenčené míře, ba sesifovala se v olamžicfeh, ze z Va z vala vozy vlaku, tak že byly nakloněny a že kola jejich vyzvednuta býla na kolejnice! Někdy zdálo se, že vla k jl i ž v překotí. Zřízenci jeho odstraňovali0b z“ kolej telegráfní sloupy al když odstranili s niéh i přetrhané telegrafní dráty, hnul se vlak znovu a jel s veškero opatrností ke stamici křinecké. Z oken vlaku byl pak víděti, jak zuřila smršť ve vesnici, nalézajícís poblíže trati, která hyla jí tak rozervána a rožtrhána že zdálo se, že všechny krovy jsou v ní s domo smeteny. Tašek zůstalo na nich zajisté málo. Živeln tato pohroma řádila v okolí asi půl hodiny a jak se podobalo, nabyla ještě většíclí rozměrůs smiěrem k Kopidinu. Směrem k Nymburku byly c jejt stopy méně patrny. aišlv lyd n o39 vd Z Krupé. 9V dubna. (Zvla telegr. »Nárl Laistáe Regula čnpír žde divokého poto ka krušo vicklébo byl peildinešnichouři zi velk čkstřzničeyssod i bsne aobiíos « Denní zprávy.
Hrůza Virginie Nymburk Krupá Pearl Laistá Regula
23 article
l itadloo
24 article
—Proti českému c. k. státnímu gym nasiu v Opavě neustávají opavšti Němci zbro- jiti a takřka vkaždá schůze ob. zastupitelstva opavského z valněčásti vyplněna jest všeobee- ným lámáním hlavy, jak české státní gýmnasium ivn Opavěni zničitita z kořem vyvráhiti. Podle »Silesie« připadlinipánovéoznats novou i kličku. kterouž by mohlicčeskému gymhasiu zadrhndut krk. Poprvé, tak lovožuje úpavský orgán, jes zařaděna ve státnímí rozpočtu položka 70.000 zl. pro ae. k. státni gymnasium sečeskou výnčovae řečí v Opavě « iNujpodivuhodnější nal icelé věe jest prý však, ženenOpavě neni vůbecs žádného českého gymnasia. Ke konči ik. 1898 jmenoval císaři ředitele tohptos ústavunen kasředitelem a několikdní potom ehdejší, ministra vyučování BylandoRheidtez) professory na ea kci stát- ním gymnásiu sdčeskou vyučovací řečí«, Bylo prýtenkrát zapomenuto, gymnasium na základě § 14. sestátnitizadsioklad o tom uložiti. Té chvíle není prý opravu nikde podobného zápisu. Nyn prý má povolením 70.000 zl, nákladu na české gymnasium v Opavě — tak dozovuje dále »Sile- sia« — způsobeno býti nepřimé sestátnění gym nasis, neboť jakmile hude tento nákladvjednou parlamentem povolen, už nikdo neodstraní vy- konané takto sestátnění českého gymnasia v Opavě
Němec Opava Silesia
25 article
Čačtí Opavanévynaložili všechny síly a pro středky,aby z tohotonitkovitého paprsku ne smyslné nadéje přivodili iblaživou jistotu i nasa- dili zvšemožné páky vve Vidni, o Oblehali mini sterské kaneelářezavdoručovalis vládě obrněné resoluce a pelice, podporováni pomocnou rukou svých říšských poslanců, působili u všech ně- meckých stran. Leč všechno jejich úsilí uukázalo se marným. Zpravodaj »Silesie« pznamuje svému listu, že spolebání aj to, že by se podařilo v poslanecké snénovně zamítnutím položky n české stální gymnasium v Opavě zmařiti toto sestátnění, ukázalo sejalovým, poněvadž, / slo vanské strany, Vlaši, centrumo a katolická strana lidová hodlají pro gymnasium toto hlasovati, 270 proti 130 hlasůma cgouručenským. Tedy při po- ložce gymnasia opavského narazi protivy na sebe zprndka aotázka slovaoských gymnasit ve Slezsku bude jednou zii dominant rozpočtové symfonie letošní. Nebož že si aní Poláci nedají ujíti příle žitosti k výdatnému vyložení svého stanoviska lomu snasvěděuje bsživéohnuti v lidu polském v Haličí pro sestátnění gymnasia těšinského, je muž na konec neodoláani polský klub. Bude to působivým rozvinutím slezské otázky a ně- meckým snaháma brozbám, mohou býti Slované ve Slezsku jenom povděčnými.
Čacký Vlach Polák Slovan Opava Slezsko Halič Silesia
26 article
— Boj proti alkoholu. Kromě ministersk ankety brusičů německého pravopisu zasedá, ne Vidni také sjezd rantialkoholiků, bojovníků prot alkoholu a jeho požitníkům. Za předsednicte ministra vyučování ryt. Harila zahájen byl na cislajtánské půdě posilou cizích autorit a vědeů boj proti strašnémů nepříteli lidstva »Ca Hs. O jak se píše chemickou značkou »alkohol v užším smyslu« čili aethylalkohol. V boji ministra vyučo vání a družiny, jíž, čestně po tylo dny v čele stojí, jedná se,o alkohol v nejširším slov smyslu,neboť z postupu proti alkoholickým ná pojům není nakongresu vyňato ani pivo, nápo až dosud mnohými naivnimi přátely svými do konce za lihovinu ani nepovažovapý. Se dvou stran dotírá se 4otiž na šiky alkoholiků, s jedné citelněji než ssruhé. Jest známo, že i v mimo kongrasové době oxistuje v Cislajtánii dobře roz větvená organisace protialkoholiků pod ochranou zemských politických chefů postavená a s druho strany jest — předloha o lihové přirážcev prospěch financíiljednotlivých královslví a zem zaručena. Stávajíse tudíž alkoholikové v celém svém soujmu jednak předmětem akce, kteráž by se všemi silami ráda vynasnažila, aby šikr alkoholik co nejvíce súžila, zdecimovala, jednak akce, kteráž v zájmu fiskalního výnosu přáti si musí, aby výnos lihové přírážky byl co největší. Ba u ns v Čechách souviší zájem tento nepřímo s otázkou osvětovou, nebpí z výnosu přirážky této n
Cislajtánie Čechy Ca Hs
27 article
Čechy připadajícího má býti zlepšeno postavení učitelstva. Ministr vyučování Hartel vítaje účast- níky sjezdu asisice úplně abstinenty, kteřiž se nápoje alkoholického vůbec nedotknou a »přátely střídmosti«, uvedl některá data o pijácích v Ra- kousku, kdež sěspropije ročně dvojnásobný náklad vojenského rozpočtu — ovšem nejen v kořalce — i uvedl jako příšerný příklad jistý horno- štyrský průmyslový okrésto kdež 20.000 lidí pro- pije ročně 2 milliony K. Také v Čechách jest podle výčtu ministra ryt. Hartla 25.000 poli cejně známých pijanů. . aniž by byl vážený řečník dodal, kterakl jest počet tento rozdělen mezi německé a českéskraje Čech. Buď jak bud těmto 25.000 pijanům připadá úkol zlepšit zemské finance sltohoto starobylého království Podaři se to ? Vláda jest přesvědčena, že po dařil aspoň z tčásti, je to účelem její předlohy a zdaňujíc požiteklihu zoufá ludíž nadr vlastn svou akcí protis kořalečnímu moru, kteráž vy vrcholiti má zvláštním zákonem proti pijanstvu
Čecho Hartel Hartl Čechy
28 article
10. dubna 1901 AA proti opilství, vzdor tomu, že akce tato nabírá na se formy co nejvážhějšl. Pakliže však vládn předloha o přirážce lihové má býti souběžnon kooperací k výplenění opilství směřující, pal jsou snad dohledny doby, kdy se octnou zemské finance na témž suchu, ze kteréhož jim ostatné lihová přirážka vlastně nikdy ani — nepomůže. — Občauské kluby. Staroměists k občanský klub má schůzi výboru zejtra ve čtvrtek o 8. hodině večerní v restauraci p Sochůrka »v Kopmance« Program je důležilý. přitomnost všech pp. členů výboru a obecníeh starších staroměstských jestenuma.— Pprms členon klubu jsou víláni. — Osobní. V minulém sezení obecního zastn- pitelstva král. města Plzně udělena byla skulečném učiteli na vyšší obchodní škole v Plzní Karl Lengsfeldovi definitiva s titulem professor a Vilému Blachovi definitiva. zu i — Rodinné zprávy. Slečna Mařenk Pietschova ze Žižkova a pan Jan Ed. K u r c. k. poštovní asistent na Král. Vinohradech slav sňatek svůj v neděli dne 21. t. m. o 11. hodin dopolední v kapli žižkovské. — Pan Františel Katz, obchodník s dobytkem ve Vodolce, zasnonb se se slečnou Gizelou Sternovou, dcerou pana Hynka Sterna, obchodníka s vídeňským továrním ná- bytkem v Praze — Úprti. Na Smíchově zemřela včera v úterý ve věku 71 roků paní Marie Rychno vs klá ro Hradecká, vdova pořídícím učiteli. Pohřeb kon se ve čtvrtek 111 t. m. o 3. hodině odpolední z domu na Smíchově, v Jungmannově třídě č. p. 287 na hřbitov olšanský. — Dne 9. t. m. dopoledne zemřela slečna Rüženka Perklova deeruška majitel velkoobchodu a továrny Ferkl a Dvořák, v stář 20 roků. Pohřebo konati se bude ve čtvstek dne 11. t. m. o 3. hod. odpol, z chrámu u sv. Haštala do rodinné hrobky na hřbítoy olšanský.
Sochůrek Lengsfeld Blach Mařenk Pietschův Jan Ed Král Katz Sternův Hynk Stern Rychna Hradecká Rüženka Perklův Ferkl Dvořák Plzeň Žižkov Vinohrady Praha Smíchov Jungmannův třída Olšanský Občauský klub vysoký obchodní škola v Plzeň
29 article
— Česká věde v cizině. Pan de. B. Jit Mohl, docent naší university, jehož známá theorie o vývoji latinských a staroitalských dialextů vzb dila i mezi francouzskými odborníky velkou pozo nosl, meškal v těchto dnech v Paříži a byl také jak host uvítán dne 3. t. m. v poslední schůzi franconz- ské Akademie. Pařížští akademikové vyslovilise při tom velmi pochvalně o král. české společnos naúk, nejstaršii to akademii v Rakousku, která me jiným i poslední práce p. dra. Mobla svým nákla dem uveřejnila a seznámila s nimi ostatní věďecký svět. Se své strany p. docent v delší přednášce po ukázal k vynikujíefmu místu, které zabjímná men rakouskými universilani naše české vysoké něen a upozornil vzácné posluchačstvo na znamenité po kroky české vědy vůbec. Členové Akademie sledoval výklady svého poločeského krajana s upřímným zá- jmem i s netajenou sympatií.0 b nldeeo v Z městské radý pražské. (Schůze vlúte dne 9. dubna.) Sděleno, že autorem přojektu, zada ného pod heslem »Praha« na úpravu Malé Strany jest arch. pan Bohumil Hübschmann ve Vídni. Týž na žádost prasidia a dfe návrhu porotý svolil prodati svůj projekt radě městské k disposici.— Dale sdě- teno, že v ěstské pokračovací průmyslové škole pro dívky konána bude dne 11. dubna na zkoušku před- náška »o různých vláknech příze a pod.:. — Vyho- věno bylo 79 žádostem za přiznání práva donrov- ského: 9 žádostí bylo zamltnuto. Obeční rada v jMoravské Bystříci zaslala dotazi v příčině zřízení zemských sirotčinců z přebytků sirotčích pokladen.
Hübschmann Paříž Rakousko Praha Vídeň Vyvěno
30 article
Usneseno vyžádati si dobrozdání poslance za Pralu p. rády z. s. Pantůčka, zda v záležitosti tě rada městská mál podati říšské radě petici Měststý ráda p. Schiller přimlouval Jse za definitivníl úpravu třídy Bělského v těch místech, kde loni část břehu se sřítila. Návrh přikázán byl stavebnímu úřadu. — Usneseno vyhověti žádostr Národní jednoty severo- české za propůjčení welké) zasedací siněma radni ke konání valnéo bromadyl dne 16n května. — Pro výtee, že seznam olců chudých nenalézá se v alma- nachu obce pražské na rok 1901, sděleno, že letošní almanach nebyl rozdán jednotlivým otcům chudin- ským a nebylovněj pojat seznámjich na základ usnesení a návrhu ředitelstva chudinství, ježepoja chce tento seznam do samostatné publikace. rn. v výroční den úmrtí královny Marie Anny dne 4. května bude konána v chrámu týnském smuteční boho služba.3 nsii ldodbo nb ur mí—Okresní zastupitelstvo na Smichov má schůzi v úterý dne 16. dubna o 10. hodině dopo lední v zasedací sini městské radnice
Pantůček Schiller Js Bělský Marie Anna úmrtí královna
31 article
— Universitni kursy učltelskéé. Posluchač stvol sejde se lnes vej stěed ulo 3.hotlině od poledne, do školy u sv. Vojlěcha k dohodnotí, s o programu přednášek v nastávajícím letním semustru Komitétu došel dotaz universitý vídeňské o zařízen a rozvoji českých univeritních kursů učitelských který byl ihnem zodpověděm. Zamýšliototiž universil vídeňská zěiditi podobné karsy pro učitelstvo. Česk universitní kursy učitelské mají již devět semestro prospěšného trvání svého za sebou 1— Bažarový komitět Ženského výrobniho spolku českéhobudese po velkonodních práziln- nách pilně scházeti a má nejbližší svouj schůzi dnes ve středu 10. dubna o 3. hodině odpoledne. Jest žádoucno, aby dámy, jimž záleží na dobrém výstedku epolečného tohoto podniku, noní tím horlivěji pokra- čovaly ve své činnosti, čím kvapněji se blíží doba bazaru, do jehož otevření uplynou již necelé člyři neděle. Komitět proto zvo všecky svél účastnice, aby navštěvovaly schůze v počtu co nejhojnějším.
32 article
— Kuctění památky Julia Zeyera. V měst- ském (Klicperově) divadlol v Hradci Králové pořádá ve čtvrtek dne 11. dubna Jednota divadelních ochot- niků »Klicpera“ s ákademickým spolkem » Dobroslave slavnostní večerk uctění památky Jolia Zeyera. Pořadn . »Slovo o Juliu Zdyěrovi«h přednesé pan Karel Novotný. Il. Z obnovených obrazů: »Král Kofetua«, recituje p. Al. Němec. Na to »Z dob růžo- vého jitra«. Pastýřská hra biblická od Julia Zeyera. Režisér p. K. Paul. V přestávkách koncertní čísla hudební. Začátek o 1/28. hod. Předprodej lístků obstará knibkupectví p. B. F. Tolmana. — Záložny »Radhošti«. Z velkého počtu na- ších záložen přispěly lelos (1901 postupně do 31. března) na »Radhošť« tyto: Obě. zál. v Pustoměři 10 K, Rol. zál. ve Vlkoší u Přerova 20 K, Obchodn zál. v Praze 10 K, Svato václavská zál. v Praze 40 k. Obč. zál. v Hnojicích 10 K. Obč. zál. v Záhřebu 20 K, Obč. zál. »Ráj« v Rajhradě 20 K, Rol. zá v Kiclově u Olomouce 10 K. Záložní pokladnice v Bystřici 10. K, Obč. živ. zál.) volvanovicích 40 k. Vzáj. zál. v Křižanově 10 K, Obč. zál. ve Strážnie 30 K, Okr. spoř. a zál. ve Vyzovicích 10 K. Rol. zál v Dolanech 4 K, Rol. zál. v Těšeticích 20 K. Obě. zál. v Lošticích 20 K, Rol. zál. v Lifovii 100 K. — — Vděčně kvitujeme tento obnos 384 K, toužíce, aby ostatní záložny následovaly.
Zeyer Klicperův Klicpera Dobroslav Jolius Zeyer Zdyěr Novotná Němec F Tolman Rol Svata Kiclův K Rol Hradec Králové Pustoměř 10 K Vlkoš u Přerov Praha 10 K Praha Hnojice 10 K Záhřeb Rajhrad Olomouc Bystřice Křižanov 10 K Těšetice Loštice 20 K Dolany 4 K
33 article
— Zcela zby tečným opičením se po cizině jest rozhodně nový objev učiněný na ostrově Štvanic čili moderněji řečeno na Velkých Benátkách. P dlouhá léta chodilo se na Štvanici užít svěžího vzduchu a s oblibou vyhledáváno tu širé prostranství za viaduktem, kdež každé neděle tábořívalo sta rodin v příslušné vllavské oblasti. Nikomu ani nenapadl když rozprostře tu kapesní šátek a na něj zasedne že nachází se na nějakém historickém místě, na ně jaké význačné parcele, která jest zanešena v plánu nějakým určitým, význačným jmenem. Známí, když se tu chtěli najiti, dali si nejvýš slovo sna louc u třetího hostince«. Najednou však stalo se, že dů myslný podnikatel místo najal a proměnil je v roz- sáhlou zahradní restauraci. Scházelo mu jenom ně jaké čiperné jmeno, které by táhlo. I uhodil se někdo do vynalezavého čela, a hle, jmeno tu bylo hned. Když mají u Drážďan »Vogelwiese«, proč bychom neměli míti na Stvanici u Prahy — — » Plačí loukue Schváleno a od několika dnů nenazývá se místnost jinak, leč »Ptačí loukou«, nový název dostal se i do denních listů a od včerejšího dne oznamovaly i pla- káty na nárožích, že se bude konati »třetí jarn slavnost na Plačí louce«. Neslyší li veřejnost z télo nestvůry přízvuk směšnosti, pak už je veta po dobrém vkusu a původnosti u nás. Podobný výplod bez- myšlenkovitosti už dávno nespatříl světlo světa praž- ského a když pražští ševci před mnoha a muob léty vynalezli svou »Fidlovačku« — dnes jarní slav- nost () byli opravdu vtipnější a původnějsí, než ne povolaní křtitelé »Ptačí louky« na Štvanici.
Benátky Drážďany Praha
34 article
qen on bene