1
article
komunikačních poměrech a na vyrovnání vel-
kých obětí, jež budou musit přinésti korunní
země, jež na výstavbě alpských drah žádného
přímého zájmu nemají.« — Jakmile tedy nyní
velkou otázkou železničních investic do opravdy
hnuto bylo, ožila snaha po zřízení velkých prů-
plavů novou silou a jako se již v Německu
stalo, uplatňuje se v Rakousku heslo, proti ně-
muž odpor by byl marný, že dvacáté století
náleží vodě. »Laciné vodní cesty pro suroviny
laciné vodní cesty pro hromadnou výrobu!«
hlásá se všude a volání tomu bude se asi musit
vyhovět.
Jsou ovšemi mezi poslanci — také če-
skými — odpůrcové kanálových projektů, kteří
se obávají, že navrženými průplavy cizí soutěž
bude posilněna a že touto posilou zahraniční
konkurence výrobní a trhové poměry v Čechách
budou ještě zhoršeny; ale oproti tomu dokazují
stoupenci průplavů, že naopak bez »vodní po-
litiky« této soustavy naše výroba, zemědělská
i průmyslová, žádným způsobem se nebude
moci povznésti na takovou výši a sílu, aby ví-
tězně soutěžiti mohla s výrobou sousedního
Německa, O těchto věcech bude se mnoho
a mnoho ještě mluviti, než mínění se usjednotí
a ustálí — stane-li se to kdy vůbec! — avšak
jedna čásť hlásané vodní politiky naší je na-
prosto nesporna: upravováni řek a hor-
ských bystřin a poněvadž toto před-
cházeti musí, aby průplavy vždy dosti
vody měly, netřeba se pro otázku velkých prů-
plavů prozatím níkterak ještě rozčilovat.
A nyní k projektům samým. Jak již na
tomto místě bylo podotknuto, navrhují se
v předlohách, jimiž se výbor pro stavby vod-
ních dráh bude zabývati, dva velké průplavy
číli kanály: dunajsko vltavsko-labský a duna-
sko-oderský.
Německo
Rakousko
Čechy
2
article
Průplav dunajsko-vltavsko
labský má začíti u Florisdorfu nebo
Korneuburgu (na Dunaji) a má jíti odsu
přes Cmunt na Budějovice k Vltavě; od
Budějovic do Prahy a dále k Mělníku použije
se upravené Vltavy, čímž docíleno bude
spojení s upraveným Labem. Délka to-
hoto průplavu bude obnášeti od Vídně až do
Budějovic 185 kilometrů a náklad na něj roz-
počten na 240 millionů korun.
Průplav dunajsko-oderský má
načíti u Florisdorfu, vinouti se pak podél
řeky Moravy do Přerova, odtud pak přes Bečvu
do Hranice a dále kamenouhelnou pánví
moravsko-ostravskou do Bohumína na Odru.
Má míti délku 274 kilometrů a náklad na něj
rozpočten na 150 millionů korun.
To však jsou jenom hlavní člár
průplavů a tyto mají být doplněny
1. spojením dunajsko-oderského kanálu s prů-
plavem dunajsko-vitavsko-labským v ten způsob,
že má býti prokopán průplav od Pře-
rova do Pardubic na Labe, kteréž do
té doby (od Jaroměře až po Mělník) asi dávno
již bude upraveno; 2. spojením dunajsko-
oderského průplavu s Vislou (průkopem o
Bohumína k této řece) na Krakov a 3. prů-
plavem san-dněsterským. Celková délka
všech těchto vodních dráh obnáší 1664 kilo-
metry a úhrnný náklad na ně rozpočten ob-
nosem 770 millionů korun.
Korneuburg
Dunaj
Cmunt
Budějovice
Vltava
Praha
Mělník
Vídeň
Morava
Přerov
Bečva
Hranice
Bohumín
Odra
Pardubice
Labe
Jaroměř
Visla
Krakov
Florisdorf
3
article
Vše má býti provedeno nákladem
státu. Úhrada navrhuje se půjčkou, jejíž
břímě by se co možná svalilo na pozdější dobu,
kdy pořízené vodní cesty již ponesou očekávané
ovoce.
Tím liší se nynější doba od éry hr. Taaffa.
Tento prohlásil roku 1893, že prostředky státu
nestačí, aby požadavkům království českého
v příčině průplavu dunajsko-vltavsko-labského,
jakož i průplavu dunajsko-oderského vyhověti
mohly, že však je vláda ochotna podporovati
soukromé podnikatelstvo, kteréž by navržené
projekty chtělo provésti. Tím dán byl signál
k ucházení se různých spekulantských firem a
družstev o dosažení koncesse, avšak podmínek,
jež tato podnikatelstva činila, nebyla prý žádná
vláda s to přijati. Tím časem nadešla doba
»energického sestátňování« komunikačních pro-
středků a nikomu již ani nenapadá, aby chtěl
provedení žádaných a žádoucích vodních cest
zůstaviti soukromé spekulaci.
Projekty, o nichž se jedná, jsou tak ve-
liké a obsáhlé, že na jejich provedení řady let
bude potřebí a nebylo by dobře, oddávati se
již nyní nějakým sankvinickým nebo romanti-
ckým nadějím. Obtíží bude dost a kdož ví, na
čem se mínění odborníků a povolaných činitelů
posléz ustálí; co však se mocně popoháněti
nusí bez oblejiu na vše ostatní, jest regu-
lace čili splavnění a uprave ní
vod v Čechách, t. j. v zemích české koruny.
Taaff
Čechy
4
article
Požár v Perlové ulici.
Požár v Perlové ulici.
Dnes krátce po 8. hodině ranní vznikl požár
v prvém patře domu čp. 365 st., 10 n. v Perlové ul.,
na nároží Ferdinandovy třídy a rozšířil se tak značně
a rychle, že vzdor úsilí hasičského sboru skoro celé
skladiště obchodní firmy bylo zničeno. Skladiště ná-
leží vídeňské firmě Ignác Schulhof a Co., jejíž
majiteli jsou společníci Ignác Schulhof a Marek
Hirsch. Disponentem pražského obchodu je p. Edvard
Kohn. Firma má ve Vídni rozsáhlý závod na výrobu
slunečníků a deštníků a skladiště tohoto zboží nale-
zalo se v prvém patře uvedeného domu. Skladiště
sestávalo ze čtyř místností, z nichž prvá sloužila za
komptoir.
Dnes před 8 hod. ranní příšli do závodu zřízenci
firmy. Poněvadž v nejzadnější místnosti, kde složeno
bylo několik tisíc tuctů nejrozmanitějších druhů slu-
nečníků a deštníků, panovalo přítmí, odebral se tam
17letý praktikant Josef Drda, aby rozžal plynové
svítilny.
Z příčiny dosud přesně nezjištěné záhy potom
celé skladiště v zadním oddělení octlo se v plame-
nech. Dle jedné zprávy praktikant Drda zacházel ne-
opatrně s holí, na které měl upevněnou hořící hubku.
Schulhof
Hirsch
Kohn
Drda
Ferdinandov třída
Vídeň
5
article
Od této vzňal se hedvábný papír, kterým byly dešt
níky obalené a v okamžiku požár se rozšířil. Dle
verse druhé Drda klopýtl, upadl a takto nešťastnou
náhodou oheň zavinil. Vyšetřováním zajisté pravá
příčina bude zjištěna.
Praktikant Drda nejprve sám chtěl oheň uha
siti. Holýma rukama plácal na balíky deštníků, ale
úsilí jeho bylo naprosto marné. Plameny nalezaly
v přihrádkách regálů velmi dobrý materiál hořlavý
a sice cellulosu. Dříve než z předních místností
přikvapil sluha a dvě prodavačky, už ohnivé jazyky
šlehaly až k vysokému klenutému stropu a rozši-
řovaly se z jednoho regálu na druhý. Všichní zří-
zenci pak chvatně snášeli vodu, ale plamenům přítrž
neučinili,
Vznik požáru ovšem byl v sousedních domech
v VPerlové ulici záhy spozorován a poněvadž v
všech domech jsou krámy, ponejvíce s dámskými
klobouky, zmocnila se obava, že požár se rozšíří.
Drda
VPerlová ulice
6
article
Proto celá řada obchodníků krámy své zavřela.
V tu chvíli již automatem, nedaleko umístěným, byl
oznámen požár ústřední hasičské stanici, odkudž
neprodleně vypravilo se silné oddělení hasičů s ře-
ditelem p. Vejdělkem. Na místo požáru přijela také
hasičská pobočka novoměstská a později i hasič
z Nuslí s velitelem p. Brožem.
Hasiči vnikli do předních místností skladiště,
ale do místnosti čtvrté, kde požár nejvíce zuřil, do-
stati se nemohli, poněvadž již třetí místnost byla
dýmem i plameny naplněna. Nejprve pomocí extink-
terů hasiči plameny hasili a to s patrným výsled-
kem. Aby akce záchranná byla tím výdatnější, pod-
niknut útok i z ulice a pak z nádvoří.
Největší péče hasičů směřovala k tomu, by vnikli
do zadní místnosti, sousedící se skladištěm, v níž dle
tvrzení zřízenců závodu nalezal se sluha Jindřich
Steiner. Po nemalém úsilí podařilo se sluhu oknem
zachrániti. Mezi tím jiné oddělení hasičů pomocí na-
stavovacího žebříku před krámem p. V. J. Vondráčka
dostalo se k oknům skladiště. Pokud velké tabule
skla žárem nepopraskaly, byly roztříštěny, aby hasiči
získali průchod do vnitř. Pojednou vyšlehly z oken
skladiště obrovské plameny, které pro první chvíli
zmařily úmysl hasičů, vníknouti touto cestou k místu,
kde požár nejvíce zuřil.
Plameny šlehaly až do druhého patra, kde ve-
škerá okna příbytku pí. Kohnové popraskala a rámy
úplně ohořely. Za nedlouho však již hasiči vnikli
do skladiště, kde záhy nastala velká záplava vody,
chrlené do žároviště z několika hadic.
Vejdělek
Brož
Steiner
V J Vondráček
Kohn
Nusle
7
article
Za půl hodiny byl požár uhašen. Mocné kotouče
dýmu valily se otvorý okenními do ulice, kdež shro-
mážděno bylo veliké množství obecenstva, takže
kommunikace byla v Perlové ulici úplně přerušena.
Pořádek v ulici udržovala stráž policejní a po-
žární hotovost pěšího pluku č. 75.
Ke spáleništi dostavili se: vládní rada p Mar
schan, vrchní komisař Ploch. vrch. inspektor Rehne
inspektor Svohoda, místní velitel major Töpfer, ob.
starší Kasalický, Storch a dr. Kühn a členové dobro
volného ochranného sboru.
Když byl požár uhašen, bylo možno prohléd
nouti skladíště, za tak krátkou dobu zničené. V nej
zazší místnosti zbytky velikého množství slunečníku
a deštníků ještě doutnaly. Regály jsou úplně sho
řelé. Hasiči zaměstnáni jsou udupáváním doutnají
cích zbytků. Podlaha ve všech místnostech je černou
vodou zaplavena. Voda ve velkém množství stékala
po kamenných schodech do přízemí.
Škoda není dosud přesně zjištěna. Uvádí se.
že obnáší 25—30.000 korun a jest kryta po-
jištěním.
Po celé dopoledne byl dům, v němž požár zuřil
obklopován zástupy obecenstva.
V kruzích hasičských vyslovuje se podívení nad
tím, že skladistě zboží tak značně nebezpečného
jako je cellulosa, nacházelo se v prvém patře domu,
v bezprostředním sousedství obytných místností.
Hasičská rada zajisté bude se i touto okolností
zabývati. Obyvatelé druhého patra nad skladištěm
byli od pohromy zachráněni jedině tím, že strop
skladiště byl klenutý. Neměli ani tušení, že pod
nimi zuří požár a teprve když do bytu vnikli hasiči,
v největším rozčílení prchali z loží.
Töpfer
Storch
doktor
Kühn
Podlaha
Mar
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Boj Hané s olomouckými Vše-
němci. Po říšské volbě za Olomouc a Prostějov
začal nad hlavami olomouckých Čechů svištěti
všeněmecký tomahavk. Kde jaký český živnost-
ník, musil se přikrčiti, ale rána po jeho temenu
vedená jej neminula, vítězství českého kandi-
dáta, tak skvěle vybojované musili zaplati
všichni olomoučtí Ceši, kteří mají něco na pro-
dej. Na Horním i Dolním náměstí olomouckém
zřízeny byly pranýře, na nich pověšena kde jaká
hospodářská existence česká a nastala rozkošná
zábava, metání kalem k ubohým Čecháčkům,
kteří v starém městě Žerotínově usmyslili, si
nejen žíti, dýchati a mluviti, ale při volbách
po případě také pro Čecha hlasovati. Oba ně-
mecké denníky »Tagblatt« i »Neue Zeite pře-
konávaly se v hanobení a tupení české společ-
nosti olomoucké, vybírajíce z českých lidí jed-
notlivce po jednotlivci a provádějíce k největ-
šímu gaudiu německého publika každodenně ve-
řejné skalpování svých obětí. Neušetřeny ani
dámy ani zábavy české společnosti, v »Národ-
ním domě« pořádané, a byla to zvlášť »Neue
Čecho
Žerotínův
Neue Zeite
Neue
Haná
Olomouc
Prostějov
Dolní náměstí
9
article
Zeit«, německo-radikální to orgán, obsazený bý-
valým buršákem, který ze svých klackovitých
let ještě nevyšel, když se stal »šriftlajterem«a
který do veřejné rozpravy v Olomouci přinesl
smělou, či lépe drzou řeč a něco z onoho alko-
holického oparu, který provází všude všeněmecké
ovzduší. Mohlo by se říci, že co si » Neue Zeit«
vůči olomouckým Čechům dovolila, přesahovalo
všechny meze, kdyby v Olomouci platily vůbee
nějaké meze zákona, jedná-li o tamější Čechy i
o jich školů, o jich veřejná práva a jakákoli
jiná. Ale ejhle! Trvalo to sice nějakou chvíli,
než se zdvihly na Hané vody národního rozhor-
lení, což je přirozeno, ježto je Haná rozlehlá
rovina, ale konečně stalo se přece a když vše-
němečtí štváči nejlépe domnívali se, že při, ni-
čivé své práci proti olomouckým Čechům zůsta.
nou nerušeni, rozkvetla na hanáckých nivách
jinak řídká květina odvety. Náhle rozlehl
se poslaneckou sněmovnou výkřik úzkosti —
německých obchodníků a živnostníků olomou-
ckých interpellací posl. Primavesa, v níž vede
se stížnost na organisovámí boycottu německých
živnostníků se strany českých starostův a obec-
ních výborů v okolí, upozorňuje se na tištěné
prý seznamy německých obchodníků v Olomouci
a na kontrolu, pomocí jíž má prý býti veden
dozor nad zachováváním boycottu s české
strany! Událost tato nadchla dokonce »Neues
Wiener Tagblatt« k úvodnímu článku pod zá-
hlavím »Boycott v Olomouci«, z čehož vidno
přede vším jiným, že odveta hanáckého venkova jest
vydatná a že se v Olomouci pociťuje jako živelní tlak.
Čecho
Neues
Wiener
Olomouc
Čechy
Haná
Neue Zeit
10
article
Pociťuje se i německými živnostníky v Pro-
stějově, jichž stížnosti rovněž tlumočí interpel-
lace posl. Primavesa, olomouckého to bankéře
a vídeňský žurnál káteří na »hnusnou, proti-
zákonnou, všechny pudy záští, sprostoty a de-
nunciace vzbuzující propagandu« Čechů olomou-
ckého okolii Najednou jsou pání Němci v
Olomouci pobouření. Dokud »hnusné pudy« tyto
byly namiřeny proti českým živnostníkům tu
i onde, bylo to zábavné a výnosné, ale když se
počali Hanáci vyhýbati krámům a skladům
olomouckých Němců, odkázaných nyní pouze na
Němce z Novosad a z Nové Ulice, počinají se
ohlížeti po zákonu a kde jej nalezlí? Pod
svýma nohama, neboť až dosud naň šlapali !
Hospodářský boj na Olomoucku, který není
ničím jiným leč opětným dokladem toho, že
jak se z Olomouce na Hanou volá tak se
z Hané ozvěna ozývá, dostavuje se po každé
říšské volbě, nyní již trvale vítězství přijavší
k českému praporu. Jeho výsledek bývá pravi-
delně škemrání olomouckých Němců. To je
znamením, že nejdůležitější německá bašta na
Moravě, Olomouc, musí se státi českým ma-
jetkem, jenom když Hanáci neupustí od histo-
riekého vyzvání k synům jich ve vojenském
kabátě učiněného, kteréž zní: Držte sel
— Jazykové poměry. Ve známém již
sporu jazykovém, vyvolaném dozorčí stížností
pana JUDra. Ant. Novotného, advokáta na Král.
Čecho
Němec
Hanák
Novosad
Hana
JUDr
Novotný
Král
Olomouc
Nová ulice
Olomoucko
Haná
Morava
11
article
Vinohradech, proto, že ve věci česky projedná-
vané okresním soudem na Král. Vinohradech
vydáno bylo německé usnesení, a v němž bylo
zemským soudem v Praze nalezeno, že vyhoto-
vení zprávy jazykem německým vyhovuje naří-
zením a zásadám ve věci té platným, rozhodl
vrchní zemský soud v král. českém k dozorčí
stížnosti takto:
»Stížnost tato, u c. k. vrchního soudu zemského
přímo podaná, se z amítá a příloha její stěžovateli
se vrací, poněvadž vzhledem k obsahu § 76. zák.o
soud. org. není věcí úřadu dohlédacího, aby soudu
podřízenému způsob vyřízení dotyčné právní záleží-
tosti předpisoval, jak toho stěžovatel sobě žádá,
ostatně ale týž také původní usnesení c. k. zem-
ského soudu v Praze ze dne 9. listopadu 1900
čj. Ne III. 19/00 výslovně i proto, že nebyly uvedeny
zásady a nařízení, na které soud rozhodnutí své za-
ložil, — stížnosti v odpor vzal, kteráž usnesenímz
dnešního dne čj Praes. 1918 byla vyřízena, na kteréž
Král
Praha
ČJ Prae