3
masthead
V Praze, v sobotu dne 16. března.
Praha
4
masthead
lžnvovyy en o z
6
masthead
Čislo v Praze za 2h
Praha
7
masthead
a na venkově za 3h
8
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíci 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
10
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 16. března. Ke konci vče-
rejší schůze odpověděl posl. Prade jako
místopředseda k dotazu posl.. Kubra ve
příčině nepřijetí jeho české přihlášky ke
slovu. Dlužno říci, že jmenovaný člen agrární
frakce učinil p. Pradovi věc náramně
pohodlnou. Poslanec Kubr mohl právem
vytknouti prvnímu náměstku předsedovu, že
nejjednodušší zřetel na loyálhost mu kázal,
nemohlli podle jednacího řádu přijati hro-
madnou přihlášku 4 nebo 5 osob, mohl za-
jisté upozorniti poslance-nováčka, že to není
dovoleno, na všechen způsob však byl povi-
nen přijati přihlášku posl. Kubra, stala-li
se. Leč nikoli tento moment je to, proč se
k věci té vracíme, nýbrž zřetel jiný. Když
totiž místopředseda Prade na
dotaz posl. Kubra odpovíd al,
neby! ve sněmovně ni jediný
agrární a ani jediný poslane
strany národně soci ální.
Z Vídně, 16. března. Upozornili jsme
již v listě ranním, že sněmovna poslanecká
má přílišný nadbytek výborů. To se
ukázalo drasticky včera. K návrhu sociálních
demokratů byl zvolen výbor ústavní. Podle
jmena mohlo by se hádati, že komise takto
nazvaná bude míti zajisté úkol, zabývati se
ústavou, resp. její reformou a změnou. Tomu
však není tak. Výbor ten nemá vůbec pra-
žádné práce. Včera se měl ustaviti. Tu
však stala se nehoda, že navrženi 3 kandi-
dáti na předsednictví: Polák, německý velko-
statkář a křesťanský sociál. Protože se ne-
stalo žádné dohodnutí, usneseno po návrhu
bar. Hackelberga, že výbor se zase
rozejde a že se ustaví teprve po Velkonocích.
Kubr
Polák
Vídeň
11
article
Z Vídně, 16. března. »O stdeut-
sche Rundschau« oznamuje na svůj
vrub, že polští ministři, kteří jsou v pensi,
a také polští správní radové, jako Madey-
ski a Bilinski, ba sám ministr zahra-
ničních záležitostí hr. Golucho w skia
pak Potocki neudali Vídeň jako své
bydliště, nýbrž Lvov, a také tam se při-
znali k dani, by ji mohli platiti tam. Myslíme,
že zpráva ta je nepravdivou, protože se mi-
nistrům daň hned při výplatě služného sráží,
avšak ve zprávě té jsou dvě nepravdy: p
Madeyski totiž není ministrem v pensi,
nýbrž v příkaznosti, a co se hr. Poto-
ckého týká, mohli by v redakci »O st-
deutsche Rundschau« věděti, že bý-
valý ministrpresident tohoto jmena je již
několik let mrtev.
Z Bělehradu, 16. března. Opětně vy-
skytují se zprávy, že došlo ke smíru
mezi králem Alexandrem a krá-
lovnou Natalií. Vyměněny prý mezi
oběma v poslední době depeše, kterými byl
smír zjednán a dovršen.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 16. března. (C.-B.) Císai
propůjčil princi Alexandrovi z Thurn-
Taxisů v Loučeni hodnost tajného rady
s prominutím tax.
Ministr spravedlnosti přeložil okresníh
soudce v Jablonci Morice Jakoba do Úste
a jmenoval soudního tajemníka v Ústí Ferd.
Bilinský
Potocki
Alexandrov
Thurn
Taxis
Jakob
Úste
Vídeň
Lvov
Bělehrad
Loučeň
Jablonec
Ústí Ferd
12
article
Gauba radou zemského soudu a představe-
ným okresního soudu ve Volarech, soudního
adjunkta v Bečově dra. Rudolfa Steicha
soudním tajemníkem v Mostě.
Z Vídně, 16. března. (C.-B.) Včera
sešli se v poslanecké sněmovně rakouští čle-
nové meziparlamentární unie pro smírčí
soudy. Předseda Pirquet referoval o kon-
ferenci, jež se konala v srpnu 1900 v Pa-
říži, kdež byl přijat návrh hr. Appony a,
aby ve všech skupinách Unie byl dán podnět
k založení a sdružení tisku, který by se za-
sazoval o mír a smírčí soudy. K poradě o
této otázce byl zvolen komitét, sestávající
z členů Pirgueta, Millanich a,
Russa, Schwarze, Gniewosze a
Malfatti a.
Na to bylo přistoupeno k ustavení sku-
piny a zvolen předsedou Pirguet, místo-
předsedy Lammasch a Gnie w o sz,
tajemníky dr. Kramář a Fournier.
K přípravám pro příští konferenci, jež se
bude konati v r. 1902 ve Vídni, byl zvolen
komitět, v němž zasedají Pirquet,
Lammasch, Millanich, Gniew o sz,
Kramář, Fournier a Russ. Před-
seda byl vyzván, aby pozval purkmistra
vídeňského, by vstoupil do Unie a do pří-
pravného komitétu pro kongres r. 1902.
Z Vídně, 16. března. (C.-B.) Sdružení
průmyslníků v poslanecké sněmovně
zvolilo posl. Bedřicha Hanische náměst-
kem předsedy. Předseda posl. Kink před-
ložil pak program, vypracovaný subkomité-
tem průmyslové rady ve příčině vodníc
cest. Po referátu posl. Primavesa a
po delší debabě byl přijat návrh zpravoda-
jův, aby se ničeho nepodniklo, co by mohlo
program ten zdržovati. Na to byly rozděleny
referáty.
Z Berlína, 15. března. (C.-B.) »Říš-
ský Věstník« uveřejňuje zákon ve příčině
změny tax v poštovnictví německého území.
Z Říma, 15. března. (C.-B.) Sněmovna
schválila vládní předlohu ve příčině premií
pro obchodní loďstvo.
Z Londýna, 15. března. (C.-B.) Král
a královna, věvoda a vévodkyně z Corn-
Steich
Russo
Schwarz
Gniewosz
doktor
Kramář
Fournier
Lammasch
Millanich
Gniew
Russ
Hanisch
Volary
Bečov
Most
Vídeň
Berlín
Řím
Londýn
Corn
Malfatti a
13
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
14
article
wallu a z Yorku odjeli dnes do Ports-
mouthu. Odtud nastoupí následník trůnu se
svou chotí delší cestu do osad.uiso
Z Londýna, 15. března. (C.-B.)
V dolní sněmovně podal Hicks Beach
zprávu komitétu pro civilní listinu. Vzhle
dem k tomu, že důvěrná usnesení tohoto
komitétu byla uveřejněna v časopise » Ti-
mes«, doporučil předsedovi, aby buď zá-
stupce jmenovaného časopisu vyloučil anebo
jiným způsobem zabránil opakování takového
případu. Předseda odvětil, že vezme návrhy
komitétu v úvahu. le
Hicks Beach prohlásil, že nemůže
sděliti přesné podrobnosti o výlohách vojen-
ských a námořních operací v Číně, ale že
celkový obnos bude činiti asi tři a půl mil-
lionu liber šterlinků.
William Redmond tázal se, je-li do-
voleno anglickým důstojníkům v případě
sporů mezi spojenci v Číně vyhrožovati ná-
silím zbraní, anižby byl dříve učiněn dotaz
doma u vlády. Hamiliton odpověděl, že
angličtí. důstojníci projevili po celou dobu
operací v Číně povždy ve všech případech
co největší smířlivosť a že má za to, že není
třeba zaslati jim instrukce, aby smířlivost,
kterou dosud vždy jevili i na dále za-
chovali. s m
Alfréd Daw izb tázal se, zdali v l jižní
Africe po uzavření míru bude zřízena orga-
nisace k pomoci loyalistů, kteří byli válkou
poškozeni, jakož i nouzi trpících Burů a
zdali taková pomoc bude opatřena na vrub
osad transvaalské a oranžské. Ministr osad
Chamberlain odvětil, že o takové orga-
nisaci bude uvažováno,
York
Hicks
William Redmond
Hamiliton
Alfréd Dawa
Chamberlain
Port
Londýn
Čína
jižní Afrika
dolní sněmovna
le Hicks beach
15
article
Ještě o vodních cestách.
b0 sa aldol Z Vídně, 15! března.
Mezi národními hospodáři poslanecké sně-
movny, theoretiky i praktiky, Očpřevládá mínění,
ba hlásá se jako nezbytná potřeba, aby ve
smyslu usnesení klubu českých poslanců zároveň
s investicemi železničními zahájena byla prakti-
cká, soustavnís plolitika vlodiních
drah, to jest, aby na osvěžení, posílení a po-
vznesení všeho druhu plodné práce, b zejmena
polního hospodářství a průmyslu, zahájeny byly
stavby průplavů, a co k těmto nezbytně náleží:
splavnění čili kanalisování a vůbec upravení řek,
zastavení horských bystřin, uzavření horských
údolí vodními hrázemi atd.sl
Zjev ten nás nikterak nepřekvapuje, nebot
již dne 6. prosince 1898 podali pánové/: inž.
Kaftan, baron Schwegel a dr. Rusz společně
se 207 poslanci resoluci, ve kteréž s výstavbu
alpských drah doporučovali, předpokládajíce, »že
potom následovati musí stavba drah v o d-
ních, na zachování rovnováhy v trvajících
Kaftan
Schwegel
doktor
Rusz
Vídeň
16
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Modlitba matký
Napsala MI. O. Milo šo va.
Seděla u postýlky a úzkostlivě naslouchala
sípavému, trhavému dechu svého dítěte.
Bylo jí úzko až k zalknutí, až tlukot
srdce jí ustával, pomyslela-li si, že by is toho
kloučka modrookého mohla ztratiti. Jen to dítě
ji zbylo po krátkém hřejivém štěstí, po životě
plném slasti i blaha. Celá bytost její se shrou-
tila a v duši žal těžký jako kámen se přivalil,
když s těch slunných paprsků štěstí vržena
byla do stínu a chladu hoře nekonečného . ..
Jen když to děcko po výbuchu pláče
zoufalství vášnivě vinula k sobě, nalezala upo-
kojení a zdálo se jí, že teplo jeho tílka vlévá
se v její nitro a před pohledem jeho mučivá
bolest prchá. To děcko bylo jedinou její útě-
chou a zlatilo smutnou stezku jejího žití.
Vzpomínala na první úsměv jeho, na první
kroky, jimiž přicupal k ní, na první slůvko,
které přešlo přes jeho malounké rtíky a na ti-
síceré podrobnosti jí tak milé a nezapomenu-
telné. A jedna vzpomínka jako jedem napu-
štěný šíp zaťala se v její duši a otravovala
každou spokojenější chvíli. To tenkrát, když
ukázav se jí, ověnčen květinami, snad pod do-
jmem nedávného pohřbu svého otce hrál si
»jak umřel«. Roztesknil ji až k pláči a od těch
dob nemohla se zhostit bázně, že ji cosi čeká,
co ji zdrtí.
A nyní vidí, jak hlavička rozpálená, he-
boučké vlásky potem slepené na bílém čílku a
ručky křečovitě zaťaté, škubající s sebou v ho-
rečných záchvatech.
—Čas letěl. Však jí v očekávání lékaře dlouze
se plížil.
Srdce mocně jí zabuchalo, když vstoupil
ptaje se po stavu malého pacienta a odpovědi
nebyla schopna. Oči její hovořily o tězké bo-
lesti a vísely na rtech jeho s dychtivostí a
touhou slyšeti zprávu, kterou vyjasnilo by se
v její duši ...
Lékař ohmatal ručku, naslouchal dechua
viděl, že všechna jeho práce marna. A uzrev
17
article
její planoucí zraky, cítil, že životem svým visí
na životě tohe děcka, pozvolna unikajícím. Ho-
vořil k ní slova útěchy, avšak tušil dobře, že
i ona cítí prázdnost jeho slov a nevěda, jak
by skonejšil její bolest u vědomi své malomocí,
Bal
8ž ,vidloe
odešel.
Svezla se na kolena k postýlce, hlavu za-
bořila do podušek a vzepjala ruce. Vznikla v ní
nedůvěra a srdcem projela jí hrozná úzkost.
Věděla, že tajil jí pravdu, děsnou pravdu, kte-
rou vyprahlým mozkem svým nemohla ani po-
chopit, že poslední naděje zaniká s jeho kroky
a náhle cele proniknutá vřelou vírou svojí, vě-
říla, že jen moc nadpřirozená zachovati může
její dítě, jediné pouto k dalšímu životu.A
z vroucí duše draly se výkřiky: »Matko boží,
zachraň ho! Ty sama jen můžeš, Matičko pře-
svatá— drahé moje dítě zachraň — a nedo-
pouštěj vzlti mi ho ! Vždyť sama víš, co bolest
matky je — zachraň — zachraň! —. —
V strnutí naslouchala tichu kolem a ne-
tušila, že to ditě její drahé, jediné, poslední
»zachraň!« samo neslo před trůn boží.
ce
vs1de
Bala