Periodikum ALTO Viewer

1

frI oleeo

2

árodni hospodář.

3

znen

4

sebej a 1 e

5

—— klset

6

— leot

7

oleelo

8

zenědělstv

9

Obohod — Prřmysl

10

inančnictví

11

Příloha „Národních Listů“ k číslu 177. ze dne 29. června 1909.

12 title

Obchodní a živnostenská komora

13 article V Praze

V Praze Fonala včera odpol. o 5. hod. 4. všeobecnou řádnou schůzi. Řídil ji president komory, člen panské sně movny p. Ant. Řivnáč, který po úvodních formali tách přešel k následujícímu vysoce zajímavému projevu. Slavné komoře je známo, že o vládním návrhu tarifní reformy podáno bylo velice obsáhlé a zevrubné dobrozdán spojenými komorami této poloviče říše na základ detzilního studia, šetření a anket, z nichž některé pořádány v Praze. Na dobrozdání tom znamenitou účast měla také naše komora, která vedle toho ještě také sama ve spolku s městskou radou pražskou intervenovala ve příčině tarifů pro dovoz hnědého uhlí do Prahy. Mimo to především intervenovala de putace presidif komor pražské, liberecké a vídeňské jakož i Ústředního spolku průmyslníků rakouských u pp. ministrů železnic a financí, aby vodle věc. ných petitů společně podaněho dobrozdání v vy hověno bylo zejména a v první- řádě aké tomu jeho petitu, který žádá uvedení nově reformy v platnost teprve od 1. ledna příštího roku. Opatření toto jesl nutné již k vůli velkému počtu celoročních užavírek smluvených v době, kdy chystané zvýšení tarifů je- ště nebylo známo; je jasno, že by kontrahenti těch to uzavírek byli dřívějším uplatněním tarifní roformy uvedeni ve značnou škodu. Poněvadž deputaci ve věcité intervenující nebyla dána odpověďl definitivn a uspekojující, mám za nutně, aby akce její byla naší komorou ještě zvláště- podepřena a odešlu tedy — pakliže slavná komora souhlasí — ještě dnes te- legraficky vládě příslušnou žádost. — Není proti to mu odporu, slavná komora tedy se mnou souhlast Musím, pánové, ještě o jedné věci se zmíniti 25. června t. r. poslanecká sněmnovna přijala resoluci o zrušení cel na železo a polo- tovary železné, pak cel na zboží že- lezné a na stroje.

Řivnáč Praha spojený komora

14 article

Jsem sice přesvědčen, že žádané zrušení cel nebude — poněvadž z hospodářských důvodů nemůže byt — uskutečněno, že tedy usnesení poslanecké sně- movny je pouhou a planou demonstraci a že stale se, aniž by sněmovna byla si jasně uvědomila da- lekosáhlé jeho následky — při čemž arci docela ne- pochopitelným zůstává, že i pan ministr finan- cí hlasoval pro všechny resoluce a pan mini str obchodu pro první z nich. Ačkoli tedy vsneseným resolucím nepřikládán váhy, poněvadž i poslanci pro ně hlasovavší — po- kud nebo až budou ministry — budou jako tako musit jednat proti nim, mám přece za povinnost naší komory, aby proti tomuto usnesení poslanecke sněmovny zvedla odpor co nejdůraznější nejhlasitější, poněvadž usnesení to nesmí zů- stat bez ozvěny z našich kruhů. Velectění pánověl Pražská komora, která prvn již před deseti roky sepsala obšírný pamětní list v příčině zákonné úpravy kartelářství. pražská komora, která při jednáních o autonomním celním tarifu velmi důrazně žádala snížení auto- nomních cel ze železa a jakožto referentka spojených komor toho vymohla, že požadavek ten byl pojat do jejich dobrého zdání, komora pražská, která také při vyjedr áváních o smlouvy vymáhala snížení smluv- ních cel na železo a jeho pololovary, pražská ko. mora, která podala zevrubné dobré zdání o úlevách pro ušlechťovací řízení se železem, tato komora za jisté je chráněna proti výtce, že straní neoprávně- ným zájmům domácího průmyslu železářského.

15 article

Proto s tím větším důrazem mohu prohlásiti. že naše komora — ačkoli si přeje přiměřené s ní- žení téchto cel — přece žádným způsoben nemůže připustiti úplné zrušení jich, po něvadž by zrušení to zcela nepochybně znamenal obrovskou pohromu našeho železář- ství, pohromu, znamenající zkázu nejen mnoh set malionů investovaného kapitálu, ale i stoti- síců úřadníků a dělniků, z průmyslu toho snn žijících. Stejnou, ba ještě vyšší měrou platí vše to také o zrušení cel na zboží železné a stroje. I ve -příčině cel na stroje naše komora zastávalaa prosadna v souhlase s průmyslem strojnickým návrh objektivní a spravedlivý, aby totiž stroje v tuzemsku nevyráběné za jistých kautel byly dováženy beze ela, návrh, který pohříchu nebyl proveden. Kde se však jedná o všeobecné, bezvýminečně platné zrušení cel, tu musí naše komora co nejdů- razněji protestovati proti každému pokusu, zbaviti náš kvetoucí průmysi strojnický celní ochrany, proň dosud na prosto nepostrádatelné a vydati jej bez obrany ni čivé soutěži ciziny. Pro pana ministra financí měl pak býti zajist spol rozhodujícím také moment fiskální, totiž vý- nos cla na železo, zboží železné a stroje, který roku 1907 činil přes 22 milionů korun ve zlatě, čili pětinu veškerých příjmů celních vůbec. Leč pan ministr f- nancí svým hlasováním pro zrušení cel hlasoval pro tento úbytek příjmů státních, maje pravděpo dobně v záloze návrh na vyšší zdanění těch průmyslových odvětví, která svým hlasováním chce vydati v šanc ničiv soutěži ciziny a tím úpadku a záhubě.

16 article

Výsledek hlasování i způsob, s jakým zmíněn resoluce v parlamentě byly projednány, poučují jas- ně průmysl i obchod o tom, jak špatně jsou jejich zájmy v parlamentě hájeny. Komora musí jménem kruhů, jež zastupuje, ohraditi se co nejdůrazněji ne- jen proti resolucím samotným, ale i proti celé. mu bezohlednému a lehkovážnému způsobu, jakým se v parlamentě odbývají otázky týkající se životních zájmů celých velkých prů myslových odvětví. A nejen jednotlivých od větvi nýbrž celého průmyslu a obchodu ba i celého národního hospodářstv vůbec. To dokazují znovu osudy zmocňovacího zákona v příčině obchodních smluv. Je přece v zájmu nejen průmyslu a obchodu nýbrž i polního hospodářství a v zájmu našeho ce- lého státu a jeho zahraniční politiky, aby smlouvy s balkánskými státy byly konečně skoncovány a na- še soustava smluvní doplněna. Naše komora žádala tedy poslaneckou sněmovnu o brzké a příznivé vyřízení dotyčné vládnií předloliy a obrálila se se stejnou žádostí i k našim poslane ckým klubům. Poslední slovo ve věci té není ješto promluveno; doufáme a žádáme, aby bylo příznive Projev tento provázen byl všestranným souhla- nso v ore rior sem přítomných.

17 article

K otázce resolucí proti železářským clům ujal se slova dále zat. předseda komory, p. cís. r. Lécn Bondy, znamenitý odborník právě v průmyslu žele- zářském. Poukázal nejprve k odporu se strany uherské vlády, která sama provozuje velké želézárny, následkem čehož byl zamítnut svého času rakouský návrh na snížení autonomního cla na železo. Poněvadž se pak poměry v Uhrách od té doby nezměnily, je jisto, že resoluce v rak. parla- mentě přijaté již pro odpor Uher nemohou býti usku- tečněny a dlužno jich přijetí pokládati za pouhou demonstraci. Tato demonstrace však asi nen namířena proti průmyslu vůhec. poněvadž vláda současně podává zmocňovací zákon, nýbrž patrn jen proti průmyslům určitým. A tu dlužno dobře rozeznávati jednak závody, vyrábějící surové železo dále průmysly vyrábějíci polotovary, konečně pro mysly pro výrobu železného zboží a šircký lobol průmyslu stromického. Hledi-li se v tomto členění na věc, tedy žádný, kdo jen poněkud věc uváží střízlivě domysli, nemůže dospěti ke konsekvencím přijatým poslaneckou sněmovnou. Zdá se tedy, že jde vlastně jen o demonstraci proti karte- lu železářskému, a i v té příčině dlužno uva- žovati střízlivě. Rečník sám byl u příležitosti po- sledního jednání o nový autonomní tarit pro snížení jistých cel, nuž. nezdařila-li se věc pro odpor Uhe.

Lécn Bond Uher Rečník Uhry

18 article

je zatím do r. 1917 odbyta a neměla by tedy existo- vati pro vážná opatřeni hospodálská. Řečník po- ukazuje na nedůsledné stanovisko vlády, když před několika lety kartel byl rozbit, bylo to zrovna mi- nisterstvo tinancí, které se nepřestalo tázat, kdy kartel opět bude obnoven, poněvadž vláda potřebo vala peníze. Kdo poměry našeho železářství zná ví, že je vlastně jen pět velkých závodů, ktere by obstály beze cla, arci platily by pak mnohem menší dividendu. Ale při tom by nesčetný po- čet malých a střednich závodů bez mi- losti zanikl. Jádrém celé demonstrace je tedy — zdá se — odpor jen proti Pražské železář ské společnosti, jejíž velká divídenda vždycky bije do očí. Tato dividenda je však dle názoru řeč- níkova dobře zasloužena, nedatuje tak dlouho a spo- čívá v cílevědomém rozumném vedení podniku, který byl no dlouhou řadu prvých let řádně spravován stále modernisován, technicky zdokonalován a řádně investován na úkor přechodného rozdllení velkých zisků. Ostatně v poměru k dnešnímu kursu akci

19 article

Pražské železářské čini její divídenda jen asi 6 a kolik je dnešních majitelů akcií prážsko-zelezář- ských, kteři je koupili ještě za nominální kurs 40e korun? Je to zůročení pro dnešní akcionáře tak ne- slýchaně? Ostatné společnost ta, prosperuje-li, zna- mená velký prospěch i pro veřejně dobro: v r. 1907 rozdělila na př. 121/4 mil. K svým akcionářům vedle toho zaplatila státu, zemím a obcím na 3. mil. K veřejných dávek a daní a 11/2 mil. K ve pro- spěch zaměstnaného dělnictva a úřadnictva. Tedy 31% zisku obdržel stát a veřejná tělesa a 12%% zři- zenectvo a dělnictvo. Tedy i v tomto ohledu mělo by konečně nastati střízlrvější usuzování. A pak ta ne- stranpost vlády: v týž den, kdy vláda hlasuje pr zrušení železálských cel, podává osnovu, kterou s pro jiný průmysl, totiž petrolejový (Hlasy: Ha- lič!), který má přece zrovna tak vysokou ochranu celní, žádá velká obět 8 mil. K z kapes všeho po- platnictva! Či přeje si snad p. finanční ministr, aby to všecky průmysly napřed tak dopracovaly jako petrolejový a pak až budou zničeny, bude jim teprve pomáhati? U naší vlády, zdá se, že pravá ruka neví co čmí levá. Rečník vzpomíná, jak sama vláda spro středkovala, když jednalo se o vstup Škodo vých závodů do kartelu. Řečník nabádá k rozvaze a domyšlení všech konsekvencí, pal teprve nastane ozdravení našich neudržitelných po měrů hospodářsko-politických. Také projev p. cís. r. Bondyho provázen b jednomyslným souhlasem. U vyřízení jednacího pořadu plenárky, poku o něm nereferujeme na jiných místech, vykonánn především navrhovací ol

Bondy Škoda

20 article

kandidátů k obsazení šesti nově zřízených a jed noho uprázdněného místa soudců-laiků u c. k obchodního soudu v Praze. Zvoleni jednomyslné pp.: Julius Veselý, Josef Biskup, Jindřich Hofímann František Holub. Josef Krejčík, Karel Kubka, Ludvík Novotný. Boh. Rosenkranc, Leopold Stadler, Jindřich Štross, Emil Sýkora, Dskar Werfel, dr. Karel Winter- stein a ze skupiny zaměstnaných pp. Jindřich Ku- tschera, dr. Max Reissmann a Emil Spatz. Na te podává referent, koncipista komory p dr. Jan Malys následující dobrozdání o osnova zákona o sociilním pojištění. Osnova tato byla v četných schůzích zvláštního výboru, konaných za předsednictví p. místopředsedy V. Němce a sestávajícího z pp.: c. r. L. Bondyho c. r Bamberga, c. r. F. B. Batovce, B. Fišera, o Forchheimera, c. r. V. Formánka, dr. H. Graba, cís. a kom. rady A. Grossmanna, J. Krejčíka, c. r. dra F. Křižíka, Em. Placka, dra. Příbrama, cís. a kom. rady P. Rademachra, Viktora Riedla z Riedensteinu J. Sobotky, c. r. Fr. Tůmy, Al. Vaníčka, C. Warthy c. r. P. Zvěřiny, podrobena bedlivé úvaze. Tyto porady v lůně komory šly paralelně s po- radami zvláštního výboru, který byl zvolen rakou- skými obchodními a živnostenskými komorami k vy- pracování dobrozdání pro sjezd obchodních a živno- stenských komor. Poněvadž stálými odklady sjezdu vzniká nebezpečí, že důležitá osnova tato nebude věnsně podrobena krilice, která by mohla býti pod- nětem pledné diskuse veřejně, jakož praci sociálně- politického výboru poslanecké sněmovny, odhodlala se komora k vypracování a podání samostatného dobrozdání. Vybudování našeho dělnického pojištění jes všeobecně uznanou nutností a s toholo stanoviska dlužno tedy předlohu jako vážný krok k řešení téte otázky uvítati.

Julius Veselá Biskup Hofímann Holub Krejčík Kubek Novotná Rosenkranc Stadler Štross Sýkora Dskar Werfel doktor Winter Jindřich Reissmann Spatz Malys Bondy Bamberg Batovec Fišer Forchheimer V Formánek H Grab A Grossmann J Krejčík F Křižík em Placek P Rademachr Riedl Tůma Al Vaníček Warthy P Zvěřina Praha Zvolen Příbram Francie Riedenstein J . Sobotka poslanecký sněmovna c . r . L

21 article

Bohužel, nemůže se komora spřáteliti s pře lohou v nynějším jejím zněni. Komora poukázala ve svém zvláštním dobro zdání o relormním programu v roce 1904 — na ně se tuto výslovně jako na součást tohoto dobrozdán odvolává — že reforma dělnického pojišťování m býti provedena méně extensivně, za to však více intensivně. Intensivní vybudování našeho dělnickéh pojišťování mohlo by býti provedeno nejlehčeji t nejlevněji splynutím všech pojišťovacích odvětví které komora tehdy navrhovala Osnova však nechala myšlenku sjednocení poji- šťovacích odvětví padnouti a také otázku intensiv ního vybudování sociálního pojišťování rozluštila jen velmi mezerovitě, ačkoliv tato otázka se sjedno cením nestojí v úzkém spojení. Nejdůležitější novoty naproti reformnímu pro- gramu jsou ty, že osnova rozšiřuje povinnost pojist nou na téměř 6 milionů osob v zemědělství činných a že staví organisaci na nové základy. Pokud jde o rozsah pojištění, byly namnoze pochvalně uznány velké rysy osnovy. Při detailním studiu nelze se však, bohužel, ubrániti dojmu, ž předloha činí na naše národní hospodářství, na státní finance, jakož i na naší správu veřejnou příliš velké požadavky, které jdou daleko přes míru nutného a také přes míru možného. Nechť již v otázce výkon- nosti našeho národního hospodářství sou různá mí-

22 article

nění, komora pokládá za svou povinnost upozornit na to, že zatížení živnostenské a průmyslové výroby dosáhne v dohledné době vrcholu. Břemena, k nimž dlužno započísti také náklady. spojené s pensijním pojištěním úřadníků, vešlým tohoto roku v život, činily by u pražského strojnické- ho průmyslu okrouhlé 110—130 procent nynějšího zatížení z dělnického pojištění. Že takověto zatížen píůmyslu a živnošt, zejména, vězme-li se zrelel ke druhé polovici říše, by molilo míti nejpovážlivější následky, jest po soudu komory nesporno. Není také dáte třeba odůvodnovatí, že okamžítá situace státních financí jest velmi neutěšená a že až do té doby, než vstoupí nový zakon o sociálním pojišťování v život, budou téměř všecuny daňové reservy vyčerpě ny. Pokud jde o výkonnost naší veřejné správy, bu- de asi setva pochybnosti o tom, že by nemohla zmo- ci úkoly, které jí předloha dává a které by ze sociál- ního pojištění plynuly, zejména uváží-li se, že za- vedením pojištění samostatných vstupuje se do zcela neznámých končin, které stavi veřejnou správu před docela nové důležité úkolý. Osnova ponechává tuto důležitou otázku, která ovšem může býti rozřešena toliko v souvislosti s organisací celého sociálního pojištění, úplně ne- povšimnutou.

23 article

Tyto důležitě pochybnosti stupňují se, srovná-l se naše osnova o sociálním pojištění s nedávno uve- řejněnou osnoyou říšského pojisťovácího řádu pro říši německou. V přirovnání k této osnově postřádií naše předlohá v četných bodech hlubštho pojeti prohlému; tak zajména ustanovení o nemocenském pojištění zemědělského dělnictva, nemocenského, in- validního a starobního pojištění domácího dělnictva a fluktujících živlů. Posfačí zajistě peukázati v tom směru na osnovu říšského pojišťovacího řádu, při čemž musí býti podotknuto, že komora pokládá za nutné, aby v zákoně samém byly všechny dotyčné otázky rozřešeny, poněvadž mají značný vliv na celé sociální pojištění, a vyslovuje se co nejdůraz- něji proti tomu, aby úprava těchto otázek následken mezercvilosti zákona byla ponechána cestě naři- zovací. Rozluštění všech těchto otázek předlohou neni nikterak šťastné, jak ostalné v následujících relerá- tech bude dokázáno. Jest spíše takové, že činí před- lohu v dnešní její lormě nepřijatelnou. Dobrozdání pojednává obšírně o otázkách, kter od té doby, kdy byla uveřejněna osnova, tvořily předmět veřejné diskuse a které se vztahují na no- voty, zavedené osnovou proti reformnímu programu z roku 1904. nmty ocl Jsou to otázky, týkající se poměru jednollivých skupin pojištěných navzájem a otázky organisace. Tyto olázky jsou také nejdůležitější z celé osno- vy. Jak svrchu bylo naznačeno, jest rozřešení těchto otázek v osnově celkem málo šťastné. Možné ná- sledky tehoto řešení vzbudily v interesovaných kru- zích také znepoko,ení, které vedlo k nejrozmanitěj- ším a nejdalekosáhlejším návrhům.

24 article

Velice důlěžitě otazky o pojištění hornického dělnictva a o poměru mezi sociálním a pensijním pojištěními soukromých úřadníků toto dobrozdání se nedolýká. Pojištění hornictva musí byti upraveno zvláštním zákonem a komora si vyhražuje při téko příležitosti podati příslušné dobrozdání. Otázka poměru k pensijnímu pojištění soukro- mých úřadníků není po soudu komory dosud zralá k řešení a lo již z toho důvodu, poněvadž v dnešním stadiu jest nejisto, jako konečnou formu na se vezme osnova o sbciálním pojištění a poněvadž také u pen- sijního pojištění soukromých úřadníků není dostatek zkušersli, aby se mohlo přikročiti k důkladnému řešení tohoto problému.

25 article

Komora máza to, že spravedlivé řešení všech svrchu zmíněných otázek a záležifosti s nimi souvisících jest možno jen tehdy, bude-li přihlíženo k vyšším hlediskům svrchu naznačeným, při čemž musí ovšem také k odůvodněným sociálně-politickým potřebám býti vzat plný zřetel. O relerátu rozpředla se delší debata, která vy volána byla pochybnostmi, projevenými p. kom.r Rademacherem proti rozšíření pojistné povin nesti také na samostatné podníkatele. Pochybnost tyto vyvráceny byly zevrubně pp. m. r. Aloisen Vaníčkem, který pojištění maloživnostnictva po- kládá za nejvýš spravedlivé a jenem logické a zem posl. Krejčíkem, který se přimlouvá rovněž ze splnění dlouholetých spravedlivých požadavků drob nébo živnostnictva bez rozdílu národnosti a konečně i referentem p. drem. Matysem, který ukázal na obtíže ve stanovení věcné hranice mezi osobami ho spodářsky samostatnymi a nesamostatnými (nemůže přece rozhodovati moment ryze formální, má-li kdo živnostenský list čili nic), jisté obtlže z rozšířen pojistné povinnosti ovšem vznikají, ale dají se od- straniti šťastným řešením správní organisace jeho Na to referát beze změny jednomyslně při- volba jat.

Aloisen Vaníček Krejčík Matys

26 article Reforma odborných škol pro textilní

Reforma odborných škol pro textilní průmysl. Referent, konc. adjunkt p. dr. Jar. Novák: Mi- nisterstvo veřejných prací zaslalo komoře k vyjádření návrhy na reformu odborných škol pro textilní prů- mysl, které směřují k tomu, aby výchova žáků n těchto školách byla upravena se zřetelem ke změně ným výrobním poměrům a náležitě zodborněna. O návrzích bylo provedeno příslušné šetření, dle jenož výsledků se živnostenska sekce usnesla, aby ministerstvu bylo komovou podáno dobrozdání, vr- cholící v těchlo podstatných mnomenleche Výrobní poměry v textilním průmyslu se prove- dením dělhy práce a specialisace ve výrobě pod- statně změnily, takže jest nutno, aby též vyučován na odborných školách, jichž úkolem jest vychovávat odborně pracovní síly pro textilní průmysl. bylo dle požadavku doby změněným výrobním poměrům při. způsobeno, Vzhledem k tomu souhlasí komora v podstati s tím, aby dle předložených návrhů byla provedena reorganisace textilních odborných škol a považuje zejména rozdělení vyučování na dva stupně: nižší. všeobecný tkalcovsko-mechanický a vyšší, se speciál- ními kursy: technologickým, kreslířským a komer- čním, za účelné a pro odbornou výchovu žáků za prospěšné. Touto organisací bude umožněno, aby odborné vyučování žáků bylo prohloubeno, jimž po- skytnuta volnost voliti obory dle individnálních schopností, usnadní náležité odborné vzdělání. Rovněž se zavedením obligatorní praxe mezi nižším a vyšším stupněm komora souhlasí. Uznáva- jíc pak význam předchozí praxe pro žáka, navrhuje komora, aby též za podmínku pro přijetí do nižšího stupně byla stanovena povinná aspoň šestiměsíční praxe v textilním závodu.

Novák

27 article Komora doperučuje dále ve svém dobrozdání

Komora doperučuje dále ve svém dobrozdání mimo jiné účelné návrhy a podněty z řad interesen- tů zejména návrhy Spolku českých průmyslníků tex- tilních. Při této příležitosti zdůrazňuje komora poža- davek vyššího textilního učiliště s českou řečí vy učovací ve svém obvodu. Po přijetí tohoto referátu schůze zakončena. Z trhů peněžních, 28 června. (Zvl. zpr. »Nár. L. ) Praha. T'ři klidném smýšlení jevil se zájem na dnešní burse pro ukládací hodnoty a došlo k závěrce 4% zástavních listů České hypoteční banky za 98 K. Dále kladeno za akcie: České průmyslové banky k 416.—, Moravské eskontní banky K 399 75, »Mer- kuru«, směnární akc. společnosti K 614.—, České banky »Union« K 245.—, Zajišťovací banky K 200 50, Králohradeckého úvěrního ústavu K 444.—, Akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv a lu- čebnin v Kolině K 390.—, Kolínské továrny na ká- vové náhražky K 780.—, Podolské cementárny K 199.—, České spol. pro prům. cukerní K 188.—, pi- vovaru v Českých Budějovicích K 925.—, strojírny Daňkovy K 413.50. Škodových závodů K 274.— První české akciové továrny orientálských eukrovinek K 225.—, Západočeských továren kaolin. a šamo K 495.— peníze.

Daňkův Škodův 28 červen Praha Český Budějovice Český hypoteční banka Český průmyslový banka Český banka Králohradecký úvěrní Český společenský

28 article

Vídeň. Počátkem obchodu dnešního nabízeny hojně akcie rýmavsko-muráňské na zprávu, že správní rada společnosti té se usnesla rozmnožiti kapí tál vy- dáním 15 mil. prioritních akcil. Papír ten se zhorši o 14 K. Celkové smýšlení trhu nebylo však dotčene následkem příznivějších poměrů v Uhrách a lepších zpráv o stavu osení. Hojná poptávka byla po akcifeh dráhystátní, které ziskaly koupěmi tokálními. Také požitkové listy státní dráhy podražily. Alpinky, kten z pečatku posliženy byly poklesem rýmavsko murán- ských, později se zlepšily. Na konec také akcie ny- mavsko-muraňské odčinily část původní ztráty-. Ob chod pak většinou byl skrovný. V rentách nebylo obratů žádných. Na polední burse působily pešťské koupě, podnikané v obou kreditkách a podepřeny nadějnějším posuzováním uberské sitnace, smýšlení všeobecně lepší, avšak obchod opět byl. nevalný, po- něvadž ze zahraničních burs došly buletiny neuspo- kojvě a jenom některé papíry ve šraňku, zvlášt akcie drahy severní, bůštěhrádské B, dúnajské paro plavební, jakož i akcie simmeringské strojovny stouply. Ostatní trh byl klidný, železářské hodnoty byly spíše mdlé. Na trho rentovním dosábly uherské papíry, kupované pro Pešť, zlepšení. Valuty se jen nepstrně změnily. = Penizsiinežměrjěny 23/2. — 213/2 , o K resoluci pro zrušení železářských cel píše nám p. Jan Winde, sekretař v ředitelství železáren král. města Rokycan: Páteční odhlasování resolučního návrhu agrarníka Lukše je něco tak hrozného pro

Winde Lukš Vídeň Uhry Pešť Rokycany

29 article

Rakouskn, že nenížádný výkřik dost mocným, abe byl doslatečně vyjádřen údiv nad takovou možností Jako příslušník železářského průmyslu vidím tu prn past, do které se tou hrozitánskou myšlenkeu, čil vlastně bezmyštenkovitosti ma vehnati železářský průmysl rakouský. Proveďte ten odhlasovaný návrh a za několik neděl zavrou všechny slévárny, to várny na stroje, válcovny atd. své boudy, také vy soké pece vyhasnou a zvláště v Čechách nastane klid, který bude mrzeť snad i agrárníky. Nehledě k ostudě, jakou si rakouský pariament tím odhlaso- váním přede všemi jen trochu soudnými lidmi svláště před cizinou ulovil, je ta věc takovým bro ným důkazem nepořádku, že by byl nejvyšší čas aby se poměry již jednou urovnaly.

Čechy

30 article

Zvýšení ruského kontisgenlu cukru. Ruský mi- nistr financí rozhodl se k dalšímu zvýšení cukerníno konlingentu a to o 2 mil, pudů na celkem 58 mil pudů: před tím provedl již počátkem června zvýšení o 2 mil a v polovici června o dalši 3 mil. pudů. Insolvence, hlášená Spolkem věřitelů odboru soukenického v Brně: Hugo Artweger, obchoe se sukny ve Víd. Novém Městě. Trhy. Výroční trh na hovězí dobylek, koně zboží v Mělníce n. L konati se bude v ponděl dne 5. července. Přihon činí na 2000 kusů. O dosta tečný zvěrolékařský dozor jest postaráno, nakládae stanice v místě. Prnv peněžní. Pražská bursa. V Praze, 28. června, Oficiáiní záznamy zněji Zástavní listy české hyp. banky 50 3 1/ 2 Zák'adní úpisy české zem. banky 4 % Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 4 % ». . » (v K) Mel. úpisy » » » (ve zl.) 4 0 „ „ » (vK) Žel. . » » Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky. . . . . . Dlužní úpisy. Živnost. banky Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen Zást. listy Hyp. ústavu Městské spořitelny pražské . . Zástavní listy mor, hyp. banky Fom. dl. úp. mor. zeměd, banky Želez. úpisy „ 41/2 Zastavní listy I. mor. spořitelny 4162 bal. zem. banky

Hugo Artweger Brno Nový město Mělník Praha Český průmyslový Zást městský spořitelna Foma zákon ' adní

31 title

Kom. dl. úpisy ».

32 title

—.— Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 95 . 05

33 article Zeleznič.

Zeleznič. 41a Zást. listy Hal. akc. hyp. banky „ Rak.-uherské banky »» Dolnorak. hyp. ústavu 31/n 0 Kom. dl. úp. 31/2 0 Zástavní listy Rak. hyp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. drah 3% Buská státní půjčka z r. 1906 4 2 0 Únorová společná renta (v pap.) Dubnová , » (ve stt.) Květnová . » (v pap.) Červencová spol, renta (ve stř. Rakouská zlatá renta . . . 49% „ korunová renta, . . 49% investiční » . . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akcie eska banka Union . . . .. Česká průmyslová banka . . .. Črská zajišťovací banka . . . Hospodářska úvěrní banka . . Mloravská eskontní banka. . . Pražska úvěrní banka . . . První česká akc. pojišť. na život Zal. ův. ústav v Hradci Králově Živnostenská banka . . . . Haličská akc. bypoteční banka. Rakousko uherská banka . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojirna . . . .. Hustonova strojírna . . . El.stech. akc sp. dř. Kolben a sp. Česká spolenost cukerní. Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . .. Poldina huť . . . . . .. Pražská železářská společnost První česká rall. v Mlodřanech tov. orient. Cukrov.

Dubnová Králův Daňkův Hustonův Kolben Zala Hradec Rakousko Č . Budějovice uherský banka Český eskontní banka eska banka Union Český průmyslový banka Črský zajišťovací banka Hospodářsko úvěrní banka úvěrní banka živnostenský banka bypoteční banka Poldin huť železářský společnost

34 article

x. Z Vídně, 28. června. (Telefgr. »Nár. Listů«. Po burse. Kreditky 638.— po —.—, uherské kre- dítky 755.50, anglobanka 298.50, bankovní jednota 526 75, unionka 548 75, länderbanka 452.—, státní dráha 729.50, jižní dráha 109.—, polabská dráha 463 —, severozáp. dráha 463.—, turecké tabákové 376.—, rýmavsko muráňské 561.50, alpinky 641.50 p ——, květnov á renta 96.15, uberská korunová 93.05. turecké losy 185.50, marky za hotové 117.47, ultim 117.42. Smýšlení klidné. x. Z Vldně, 28. června. (Telfgram. »Nár. Listů«. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.85 199.10, Bukurešť na krátké lhůty —.. Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. 95.05, 95.22 1- Brussel na delší lh. — Německo šek na krátké lhůty za 100 mk. 117.45, 117.65, Německ na delší lbůty —.- Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. št. 240.071/2, 240.30, Londýn na delší lh. Nový York za 100 dollarů —

Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel 95.22 1Brusel Německo Londýn Nová York Německ

35 article

—.—, Petrohrad 95.25, Italie na delší thůty —.—. a ruská města sek a kr. Ih. za 100 rublů 253.— 253.75. Pelrohrad delši lhůta —.—. —.—, Pařiž šek na králké lh. za 100 fr. 95.271/2. 95.45, Paříž delší —, Curých a Basifej šek a krátké lh. 95.30, 95.45, na delší ihůty —.—, —.—, Švýcary šek a krátké lh. 95.30, 95 45, na delší lh. —.—. sz Závěrečné kursy Žastavní listy: 28. června 26. června 4proc. Hypot. banky kr. českého 97 50 97.25 312proc. Hypot. banky kr. českého 89 25 89.25 4proc. kom. dl. ůp. zem banky kr. č. 96 30 96 30 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 96 40 96 40 4vproc. bank. di. úp. čes. pr. banky 99 75 99 75 4% zást. listy Měst. spoř. v Praze 97.50 97.50 Ústřední banka čes. spořitelen 4% 100.— 100.— Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 28. června. (Zpráva Zivnost. banky.) 28. června 26. če rvna Diskontní . . . ... . . . 397. — 397.— Baku . . . . . . . ... . 294.— 294. — Caspienne . . . . . . . . . 3950.— 3950 — Sormovo . . . . . . . . 106.50 107 50 Boskosčínská banka . . . .. 213.—. 214.— 286.— 286.— Kuská průmyslová banka . . . 112 — 112.— Petrobradské metallurgické . . . 142.50 144.— Kolomna 84.— 84 50 Putilovské žulezo . . . . . 165.— 164 — Féuik a - 440 — 440.— Pojišťovna Salamandra . . .

Caspienne Sormův Petrobradský Féuik Petrohrad Paříž Praha Bak Kolomna 97.50 ústřední banka Boskosčínský banka Kuský průmyslový banka zpráva Zivnost . banka

36 article

145.— 145.— Druha pojištovna proti ohni . . 107.— 105.— Ruská proti ohni . . . . . . Z Borlina, 28. června. (Pův. zpr. »Nar. List9 e ) 9Nváoan e vno ll 28. června 26. června 19..75 199.70 Rakouské kreditky 156.90 155..40 Státní dráha 21.25 21.4 185 40 185.— Diskonto 241.75 241. 3 Němečká banka 171.30 170 3 Obchodní společnost 152 87 152 60 Dráždanská banka 228 50 227.40 Bochumské ocetarny 181.60 181.90 Lauřina hut 61.70 61.— Dortmond. Union lit. C. 189.75 189.12 Harpenská uhl. spol. 177.80 177 50 Gelsenkirchen 395.— 39 1 50 Consotidaee 198.75 197.75 Německo lucemb. spol. . . . . 165 60 165. 25 Rynské ocelárny . . . . . . . . . . . . . . 173 60 172.80 Phönix 190.— Hohenlohe . . . . . . .. Rombacher . . . . . . . . 151.50 150.25 180. 25 179 75 Kanada 115 30 Baltumore . . . . . . . . . 115 50 116. 70

Dortmond Hohenlohe Nara Gelsenkirchen Německo Kanada Dráždanský banka Nváoan 185 Lauřin hut Phönix 190 Baltumore

38 article

. . . 117.90 Packet 89 50 Severoněmecký Lloyd . . . Varšavsko-vídeňská dráha . . . 133.10 137.37 Meriduemnal 184.— 183.60 Velka pedlinská pouliční dráha 169.40 169 40 Německa zámořská 228.80 218 75 Bismark 266.25 268.50 Coneordia Německo rakouské hornické . . 184.— 184.75 Uonnersmark . . . . . . . 336 — 335 25 Eschweier . . . . . . . . 191.75 191.75 Geisweidské . . . . . . . . 173.— 162 60 Hoesch . . . . . . . . . 236.— 234.75 Katovické . . . . . . . . . 237.— 236.— Otaví . . . . . . . . . . 237.— 233.— Siemens a Hdske. . . . . . 220.— 219.50 Sousromy drskont. . . . . . 234% 21/2 Ruské papíry v Berllns. Z Berlina, 28. června. (Zpráva Zivnost. banky 28. června 26. června P/zprocentní ruská renta 190b . 99.— 98 90 4procentní ruská renta 1902 . . 86 40 86.25 Petrohra iská dískontní banka . . 158.50 158.75 petrohradska mezinárodní banka . 147.25 147 10 ruska banka pro vnější obchod . 142.25 142 50 Sibiřská obcnodní banka . . . 210.60 210.50 Berlinská bursa.

Lloyd Otavit Německo Berlín Siemens Hdske Sousrom drskont mezinárodní banka sibiřský obcnodní banka Packet 89 50 183.60 Velek Eschweier zpráva Zivnost . banka

39 article

Z Barlina, 28. června. (K. k.) V 1 hod. 15 min. Kreditky 200.10, stální dráha 156.75, lombardy 21.25. Smýšlení klidné. Z Berlina, 28. června. K. k.) Kreditky 200.70. berlinská obchodní 171 30. darmštadtská banka 130.60. nčmecká banka 241 60, diskonto komand. 185. 50. drážďanská banka 152.80, národní banka 120.50, státní draha 156.90, lombardy 21 20. Kanada 180.30, Baltimore 115.40, dráha Henri 130.20, bochumavé 228.50, dortmundské 61.50, Lauřina huť 181.40, Consolidace —.—, gelsenkirchenské 177.9), harpans«e 189.70, Hibernia —.—, Packet 117.—, Lloyd 90.—, dynam. trust —.— Z Hamburku. 28. června. (K. k.) Rak. stříbrná renta 98.70, rakouská zlalá renta 100.23, uherská zlatá renta 95.—, italská renta 104.40, kreditky 201.— losy z r. 1860 161. —, státní dráha 156 50, lombardy 21—, stříbro 71.50 zboží, 71.— peníze. Sinýšlení klidné. Z Prankfuvta. 28. června. (Telegr. závěr. kursy.) Uvěrní akcie 199.60 akcie společnosti státní dráhy 156.20. lombarav 21.40. paplr. renua —.—, stri- brna ranta 99 35 rak. zlatá renta 100.—, 4% rás. korun. renta 96.10, unerská zlata renta 95.45, uher. korunová renia 93 — Smnýšlení pevné. Z Franklartu, 23. června. (Douateč. Dursa. Úvšrní akcie 200 20. statni drana 156.50, lombardy 21.40. Pařížská bursa. Z Paříša, 28. června. (Počatecní bursa.) 3procen. renta 97.15. Smýslení uhájené. Z Patise 28. června. (Telegr. závěrečné kursy.) 3proc. renta 97.15, italská renta —.—, rakoussý pozemkový nver. ústav 1161.—, státní dráha 791.—, lombardy 114—, cneky na Londýu 25.19 rakou- ska zlata renta 100.65, unerska zlatá renta 93.25, otomanská hanka 728 —, tabáková režie 400.— raské 1906 101.57, turseké losy 174.—, Rio Tinlo 1909. —. — Smýšlení chabé.

Henri 130.20 Lloyd Berlín Kanada Baltimore Hamburk Franklart Rio Tint 1909 nčmecká banka drážďanský banka národní banka 120.50 Lauřin huť 181.40 Consolidace Hibernia Packet 117

40 article

Penize Zbož 101.50/ 102 50 97.65 9H 6 89 60 90 60 99.50 100.50 97.30 96 30 96.30 97 3 96.30 97 30 96 3 97. 3 96.4 97.40

41 article

41/2 0

43 article

100 75 100.-7

44 article

99.70 100.— 100.3 97 50 103.25 96.30 95.25 100.70 100.— 94.50 94 10 94.10 39 2

45 article

93.50 97.25 96 25 11 7 97 5 00 6 95 2 95 1 95.10 99.75 94.15

46 article

25.15 83.50 88.50

48 article

97.50 87.50 87. 50

49 article

99.25 99. 25 96.35

50 article

99 05

51 article

99.515 96.15 96.10 1 17. 45 96.15 85.70 245.—

52 article

96 30 85 90

53 article

117 65 96 35 246.— 420. — 202 50 404.— 511.— 416.—

54 article

200 50 402 .— 606.— 441.— 455 — 244.50 245 50 605. 610 — 1774 1784 900. — 413 50 415.50 395.— 405.— 188.—— 189.50 925.— 1025 390.— 395.— 199.— 202.— 448.— 452. 2550 2560 225.— 255.—

55 article Trhy na zboži.

Trhy na zboži. Plodinová bursa. V Praze, 28. června. ObIlí. Znamená se za 50 kg transito: pšeni ce časká 1908 77—81 kg 17.—, 17 50, rakouská — — —, uberská — kg —.— —, ruská 16.50, 16 75; žito české nové 1903 72—75 kg 11.—, 1140; ječmen výběr —.—. — —, I. jakosti 0.—, —.—, střední 0.—, 0.—, merkant. 0.—, 0.—; o ves prima 11.35, 11.45, merkantilní 11.25, 11.30, oves uher. 11.15, 11.3), kukuřice 1908 9.30, 9.4), 1907 —.—. —.—, cinquantinová 1908 11.20, 11 30; vikev če- ská —.—, —.—, haličská 0.—, 0.—, uherská 0.— 0.—, pohanka 0.—, proso 0.— Mlýnské výzobky. Ceny za 100 kg transito : pše- ničná mouka č. 0 K 50 —, 51.—, č. 1 49.—, 50 — č. 2 47.—, 47 50, č. 3 43.—, 44.—, č. 4 41.—, 42. —. č. 5 39.50, 40.50, č. 6 36.—, 37.—, č. 7 32. —, 33.—, č. 8 21.50, 22.—. Žitná mouka č. I. 33.—, 34.— č. Il. 32.—, 33.—, č. III. 28.—, 29.—, č. IV. 20.50, 21.50, pšeničné otruby jemné 14.50, 14.60, hrubé 14. 90 15.—, otruby žitné 15.—, 15.50, krupice 50.—, 51.— prach 16.—, —.—, tlnč —.—, —.—, kroupy: č. 3/0 45.—, 46.—, čís. 20 44.—, 45.—, čís. 0 43.—, 44. —-, čin. 1 41.—, 42.—, čis. 2 39.—, 40.—, čís. 3 38. — 39.—, čís. 4 36.—, 37.—, čís. 5 35.—, 36.—, čís.7 31.50, 32.50, čís. 8 29.—, 30.—, čís. 9 27.—, 28. —, čís. 10 26.—, 27.—, zlom 27.50, 28.50. Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český 1908 26.25, 27 25, modrý ruský — —, —.—, kmln čes. —. —.—, holandský 50.50, 51.50, lněná semena haličská —.—, —.—, konopná semena haličská 11. 50,. 12..— konopná semena uherská —.—, jetel červený 1908 —, —.—, prostý kokotice 1908 -—.—, —.—, bílý 1908 —.—, —.—, švédský —.—, —.—, vojtěška

Praha kg 41

56 article

Vídeňská bursa.