Načítám náhled…
Chunky — 32 celkem
· entity: place 41, person 73, work 1, org 7
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
29. června 1909 Císlo 177.
4
article
ohromná panika. Zmatek jest zvýšen ještě více
tím, že revolucionáři vydali rozsudek, kterým
se šach a celá zemská vláda odsu-
zuje k smrti a ohlašuje se brzké
vykonání rozsudku. V Mešedu svádějí
se na ulicích pravé bitvy mezi vojskem šacho-
vým a revolucionářskými vojáky. Telegram po-
slední oznamuje, že jeden oddíl šachova vojska,
zetníkem vedený, byl poražen a revolucionář
skorem celý porubán. Kde se tak stalo, telegram
nepravl.
K úřadnickým poměrům při c. k.
severni dráze po jejim sestátněni
ve světle čiré germanisace.
Jakkoli od sestátnění c. k. severní dráhy
minuly málem 3 roky, nestala se v národnostním
ohledu ve smyslu zákona ze dne 31. října 1906
žádná náprava. K severní dráze přilehající české
kraje na Moravě a ve Slezsku jsou bezohled-
nosti a nešetrností, kterou tato dráha, povzbuzo-
vána jsouc samým ministerstvem železnic ve
svém poněmčovacím konání, dále v služby
germanlsace se staví, co nejvíce pobouřeny a
roztrpčeny. Neúplyne ani dne, aby nedošlo ke
srážce cestujícího obecenstva při pokladnách
s personálem vlakovým, který buď česky mluviti
neumí anebo nechce. Jest to zahanbujícím
zjevem pro veliký státní podnik, že nenalezl
účinných prostředků, jimiž by uspokojil obecen-
stvo v jszykových jeho právech a potřebách.
Morava
Slezsko
5
article
Obviňuje to přímo správu st. drah, že buď ne-
dostává se jí svrchovanosti a žádoucí discipli-
nární moci nad odbojným personálem, který
dané předpisy o zachovávání rovnoprávnosti
jazykové nešetří aneb což ještě horšího, že
c. k. ministerstvo železnic samo tuto nediscipli-
novanost klidným přihlížením — podobajícím
se schvalování jako vejce vejei — nejen shoví-
vavě trpí, ale nad to podporuje.
Nehledě ku předpisům dodatečných usta-
novení XX a XXI (1) k § 51. a IX. k § 64
dopravního řádu, z nichž dovoditi dlužno, že
každý úřadník v železniční službě v Čechách,
na Moravě, ve Slezsku, ba i v Dolních Rakousích
ovládati musí zemské jazyky, jest rovnoprávnost
jazyková i organisačním statutem pro správu
státních drah a služebním řádem pro zřízence
státních drah nařízena.
Ministr železnic Derschatta na četné žaloby
z Moravy a Slezska na nezachovávání těchto
předpisů nařídil konečně výnosem ze dn
27. dubna 1908 čís. 41 713 z roku 1907, aby
shora uvedená ustanovení a dané předpisy, jak
jinak ani býti nemůže, i u sestátněné c. k. se-
verní dráhy zachovávány byly.
Derschatt
Čechy
Morava
Slezsko
Dolní Rakousy
dopravní řád
6
article
Ale vytknuté zlořády trvají dále nerušeně.
protože ministerstvo železnie, nic nedbaji
klausule v článku IV., do sestátno-
vací předlohy zákona stran c.k.
severní dráhy ze dne 31. října 1906
pojaté, dosazuje do úřadů napo-
řád úřadníky českého jazyka ne-
znalé.
V klausuli této kategoricky se nařízuje.
aby až do zákonné úpravy správa st. drah při
dosazování míst při c. k. severní dráze v kra-
jích národnostně smíšených k příslušníkům obou
národností dle jazykových náležitostí a potřeb
provozu zřetel brala. Správa státních drah však
jakoby tohoto zákonného příkazu nebylo
jakoby dopravnímu státnímu podniku ničeho do
toho nebylo, jak jsou potřeby českého lidu stá-
tem opatřovány, dává se jedině úsluhou germa-
nisaci věsti a dosazuje do staničních úřado
v českých krajích a do ústředny vídeňské na-
pořád a systematicky jen Němce, nejen ne-
znající jazyka kterým mluví lid, jemuž mají
sloužiti, ale jeho zjevné politické odpůrce.
V posledním čase byla hromadně u c.k
severní dráhy místa při úřadech v ředitelství ve
Vídni a při staniční službě obsazována. Poně-
vadž byla veřejně v úřadním věstníku ministe-
riálním vypsána, všeobecně se soudilo v úřadní-
ctvu, že konečně nastane očekávaný obrat,že
bude nejen k odborné zdatnosti a dovednost,
ale neměně i k nutné jazykové kvalifikaci nále-
žitý zřetel brán. Přihlásilť se dle toho i veliký
počet úřadníků českých a to nejlepší jeho výběr
s kval fikací odbornou i jszykovo nejlepší. Ale
Němec
Vídeň
7
article
zklamání v řadách českého úřadnictva bylo vše-
obecné.
Z postupu ministerstva železnic, jak z ob-
sazení míst brzo seznáno, projevilo se, že ve-
řejné vypsáni míst dělo se jen na
oko, na oklamání dotýčných kom-
petentů českých. Došlo k veřejnému vy-
psání, jakoby ministerstvu železnic šlo jen a jen
o soutěž a výběr nejlepších mezi nejlepšími
úřadníky, ve skutečnosti však šmahem dosazo-
váni do uprázdněných míst úřadníci z pos-
vadní správy c. k. severní dráhy,
o níž jest ve slušném světě ustálen jediný
správný úsudek, že jest pařeništěm
nejnestoudnější germanisace.
Tato neloyalnost ministerstva železnic po-
bouřila do nejvyšší míry české úřadníky, z nichž
svou šalbou ohromné obnosy na kolky k žá-
dostem vylákalo.
8
article
Jak žalostné jsou poměry v národnostním
ohledu při c. k. severní dráze a tím oprávněny
neutuchající žaloby s české strany do její správy.
to osvětluje příznačně žádost severní dráhy
k ministerstvu železnic ze dne 22. března 1909
č. 49.838 V, jíž žádala, aby pro nevyhnu-
telnou potřebu z ostatních ředitelstev aspoň 50
úřadníků, vyhovujících jazykovým náležitostem,
vyměněno bylo za vlastní, česky neznající.
A slyšte! Ministerstvo železnic vyřízením
ze dne 25. května t. r. č. 17.218/13 odpově-
dělo, že výměnu tuto při citelné
nouzi o takové jazykově kvalifi-
kované — rozuměj české — úřad-
níky nelze provésti na ráz, ný brž
jen pozvolna, protože by odejmutím tako-
vého počtu úřadnictva zmíněné kvalifikace jiným
c. k. ředitelstvím státních drah při nich pravi-
delný služební pochod vážně ohroziti se mohl.
Z toho seznati lze za prvé, jaký je nedo-
statek českých úřadníků při c. k. severní dráze,
ale zároveň, že i při ostatních st. ředitelstvech
st. drah tak málo na skutečnou potřebu a re-
servu dosazováním českých úřadníků zřetele se
bere, že už přesazení jen a jen 50
úřadníků z 11 ředitelstev pravi-
delný provoz a pořádek ohroziti
s to j est.
9
article
Takové sebeobvinění a vlastní doznání, jak
se prohřešovalo ministerstvo železnic doposud
na českých úřadnících, málo kdy slyšeli jsme
z povolaného smutně proslaveného místa.
Tím však současně vysvětluje se, proč
k severní dráze nedosazují se češti úřadníci,
— byť i jich hojně po veřejném vypsání míst
z ostatních ředitelstev se hlásilo — proto, jak
ministerstvo shora hlásá, že by odejmutím jich
ostatním ředitelstvům tam pravidelný pocho
služební vážnou újmu utrpél. Pak má ale ote-
vřeně a čestně prohlásiti ve vypisování míst, že
z nedostatku českého úřadnictva k němu př
obsazování míst zřetele bráti se nebude a uspo-
řilo by mu jalového dožadování se a nákladů
na kolky.
V posledním čase, kdy ministerstvo že
leznic usiluje správu c. k. severní dráhy nara-
ziti na kopyto správy státních drah, dosadilo do
stanic v ryze českých krajích Moravy jako před
nosty hromadně staré své úřadníky, které ani
české slovo hlesnouti nedovedou. Mezi jinými
jako přednosta stanice v Přerově potvrzen jakýe
»Španěl« — Quiczala. I v ředitelství vl-
deňském děly se osobní četné přeměny ve vůd-
čích místech, ale nic nedbáno při nich na pří-
kaz zmíněné klausule. Čelná místa departementů
v ředitelství obsazována dosavadními úřadníky
severní dráhy, prononcovanými Němei.
Španěl
Morava
Přerov
10
article
V ministeriálním věstníku č. XVI. ze dne
20. března t. r. byla při ředitelství severní
dráhy uprázdněna 4 a dodatečně ještě jedno,
tedy 5. místo transportních kontrolorů. Z če-
ských úřadníků hlásilo se, důvěřujíc ve sprave-
dlnost nadřízených úřadů, hojně českých úřad-
níků. Mezi jinými i vrchní revident při c.k
ředitelství st. drah v Praze, p. Vladimír Vy-
hnal s vynikající kvalifikací, pro tento úřad
zvlášť úřadně osvědčenou, s činností úřadní
několikráte pochválenou, starý, zkušený a jako
dlouholetý přednosta reklamační kanceláře v
svém odboru zdatný a jako odborný spisovatel
činný. Kromě jednoho z těchto míst trane-
portního kontrolora zažádal současně i o2
místa přednostů reklamační kanceláře při c.k.
severní dráze. Nedostalo se mu však ani jed-
noho místa, jež byla s malou výjimkou všechna
mezi úřadníky c. k. severní dráhy, neznající
česky, podělena. Jedno místo transportního
kontrolora dostalo se revidentu Antonínu Haf
nerovi, známému zuřivému Germanu, 5t
roku v pořadí za Vyhnalem stojícímu, který —
to budiž k jeho odborně zdatnosti pro při-
souzený mu úřad zvlášť poznamenáno a vy-
tknuto — v olomouckém ředitelství teprve vy-
zvídal, jak transportní kontrola se opatřuje
vykonává. A když udivení úřadníci se dotazo-
vali, jak nyní u severní dráhy úřad ten se ob-
starává, dal za odpověď, teď že hlavně k tomu
se přihlíží, aby hodně na dietách se vydělalo,
za tím účelem že přes 100 zl. každému
úřadníku měsíčně se příděli, aby je projezdil.
Vladimíra
Antonín haf
Praha
11
article
A když se mu odvětilo, že u ostatních ředitel
stev penězi tak plýtvati nelze, odvětil upřímně
a dobrosrdečně, že při severní dráze tak jest
zvykem a bez toho že také to brzo přestane,
proto vytěžiti se to musí, dokud jest ješt
severní dráha při štávě.
Z vylíčení daných poměrů při c. k. se-
verní dráze, jež obdobně nejsou lepší při do-
datečně sestátněných drahách, seznati lze, že
jest české úřadnictvo soustavně odstrkovánoa
hmotně poškozováno. Se strany poselstva če-
ského děla se nepřetržitě chyba, že personaliím
při c. k. ministerstvu a jemu podřízenému úřad-
nictvu pražádná nepřikládala se pozornost. Ani
nikdy nepokusili se zmocniti se správy mini-
sterstva železnic, které vydali bez boje zcel
protivníkům, držíce se pochybného vlivu kra-
janského ministerstva, které paralysováno jsoue
v poslední době ještě německým krajanským
ministerstvem, dřive už nic nespravilo a nyní
teprve zbola nic neplatí, ale jako jednotka do
počtu při obsazování ministerstev našimi lidmi
přichází.
Úřadnictvo české poznávajíc, že nedostává
se mu účinné podpory s povolaných míst po-
slaneckých, staví se na své nohy a spolčujíc se
v močnou organisaci »slovanské ligy železnič-
ních úřadníků« podnikne co nevidět v daném
příznivém okamžiku, který nahoře bude nejméně
příjemným, odvětnou akci na konečné uznáni
rovnoprávnosti při drahách a tím boj za svou
hospodářskou obrodu.
12
article
lak má býti užito obnosu 350.000 K
zařazeného v rozpočtu státním na
rok 1909 a určeného ke zlepšení
postupových poměrů soudcovských.
V rozpočtu státním na rok 1909 zařaděna byl
položka 350.000 K k zlepšení postupových poměrů
soudních úřadníků v Rakousku. Dlouho zůstala po-
ložka ta málo povšimnuta, až v dubnu t. r. na popud
německého ministerstva krajanského měla byt
vypracována petice, jak obnosu toho použiti. Sešla
se za tím účelem zvláštní komise, v níž zasedali 3
radové zemského soudu německé národnosti a 3 ra-
dové Češi, totiž pp. Klíma, dr. Hlaváček a dr. Chlu-
mecký. Zatím co z Čechů rada z, s. Klíma pilně
schůzí komise se zúčastnil, navštěvovali Němci vše-
chny porady a většinou hlasů přijaté a podané me
morandum dle toho vypadalo
Představuje si totiži zlepšení postupových poměrů
soudců v Čechách systemisováním těchto nových
míst:
1 vicepresidenta u vrchního zemského soudu
král. českém;
3 dvorních radů u vrchního zemského soudu ja
ko předsedů senátů;
8 dvorních radů jako presidentů krajských
soudů;
8 vicepresidentů v VI. tř. hodn. u těchže kraj-
ských soudů (oboje týče se těch krajských soudů,
u nichž nejsou presidenti dvorními rady);
56 vrchních radů jako předsedů senátů;
17 vrchních radů jako přednostů okr. soudů tam.
kde je u soudu aspoň 6 oddělení, z toho 10 českých.
7 německých.
Těmito požadavky jest memorandum vyčerpáno
Zajímavo zvěděti, proč nepamatováno na nižší
třídy a zejména na auskultanty, jichž poměry sa-
motným ministrem spravedlnosti drem. Hochenbur
gerem uznány byly jako neudržitelné.
Čech
Klím
doktor
Hlaváček
Chla
Čecho
Němec
Rakousko
Čechy
senát
13
article
Systemisování shora naznačených míst vyža-
dovati bude totiž nákladu 115.257 K, obnosu to, který
z částky 350.000 K nejvýše na království české vy-
padne, Edyžtě na Halič samotnou, kde jsou poslu
pové poměry soudcovské nejlepší ze všech zemí ra-
kouských, pamatováno 150.00C K. Hozeny proto vše-
chny nižší třídy hodnostní přes palubu s poukazem
na to, že co pro ty nejvyšší státi se má, děje se
vlastně i pro ony nejnižší, kteří v budoucnosti ovšem
nedohledné mohou se těšiti na skvělý postup.
Vidouce, že zas mají vyjíti na prázdno, chopil
se čeští auskultanti sami akce a vyslali počátkem
května t. r. k ministru spravedlnosti a všem rozho-
dujícím osobnostem, zejména k českému ministru
krajanu a presidentu vrchního soudu deputaci, jeh
na neblahé poměry auskultantů v Čechách upozor
nila a důtklivě žádala, aby z obnosu 350.000 K pří
slušnou kvotou pamatováno bylo na auskultanty.
— Jak již výše vzpomenuto, uznal sám minist
spravedlrosti poměry auskultantů v Čechách za ne-
udržitelné a prohlásil, že jmenování, jež prověst
hodlá počátkem druhé poloviny t. r., dotýkati se bude
také auskultantů, jimž stala se dle jeho slov křivda
přeskakováním mnohem mladšími Němci.
V důvěře ve slib ministra spravedlnosti podal
auskultanti žádosti za místa soudcovská, tyto byly
jim však vráceny s tím, že není žádný konkur
vypsán.
Ježto tímto postupem vrchního soudu zemského
znemožněno bylo auskultantům ucházeti se o spra-
vodlivý podíl z částky, věnované mimořádně na zlep-
šení postupových poměrů, je obava, že zase onit
budou, kteří vyjdou na prázdno, zatím co požadavky
nejvyšších, slušně zaopatřených, budou splněny.
Němec
Halič
Čechy
14
article
Dojde-li k výhradnému splnění požadavků me-
moranda pp. radů, bude lze mluviti o nespravedlno-
sti s dvojího stanoviska a sice národnostníhoa
sociálního.
Pokud prvého se týče, znamenž uskutečnění po-
žadavků memoranda rozhodný a převážný prospěch
pro Němce, ježto většina nově systemisovaných míst
by jen pro ně byla zřízena.
S druhého stanoviska mluviti by se musilo o ne-
spravedlnosti, když by z obnosu, pro všechny třídy
určeného a podle intencí lidového parlamentu zvláštč
pro ty nejnižší, jedině nejvyšší třídy měly prospěch.
K této nespravedlnosti dojíti nesmí a také ne-
dojde, budou-li všichní příslušní činitelé konati svo
povinnost. Na nedostatek zevrubných informací stě-
ževati si nemohouí
Němec
15
article
První český sjezd pro pěči o slabo-
myslné a školství pomocné.
(Drubý den)
Včera v pondělí dopoledne přednášel ředitel Erne
stina MUDr. K. Herfort
o zařízení ústavů pro slabomyslné.
Péče o slabomyslné je částí péče o choroduché
vůbec, která nabýva tím zvláštního postavení, že
hlavním objektem jejím je dltě anormální. Nemů-
žeme si řádný vývoj ústavní péče představili, aniž
by současně se vyvinulo pomocné školství, oba tyto
druhy péče o slabomyslné jako kolečka bodinového
stroje tésně v sebe zasahují, oba jsou rovnomocnými
činiteli. Pomocná škola bez další péče o chovance
své je věcí čistě illusorní; proto veřejná správa musí
se i po propuštění starati o své chovance, jinak
v těžkém existenčním zápase jistě zahynou a to tím
spíše, že většina jich pochazí z největší chudiny. D
ústavní péče patři:
1. vzdělání neschopní, slepí, zmrzačelí idioti.
2. těžší imbecilli pouze práce schopní, školní vý-
chovy jen v nepatrné míře schopní neb vůbec ne-
schopní,
3. žáci pomocných škol z malých měst a z ven-
kova, dokud zde nebudou zřízeny zvlaštní třídy
pro ně,
4. opuštění a zanedbaní žáci pomocných škol.
pocházející nazvíce z bídy veleměsl, u nichž ani n
denní internát rozšítená pomocná šsola ničeho ne-
zmůže.
stin
K Herfort
Nemo
16
article
Jednotlivé, zde uvedeně druhy musily by, poku
možno, od sebe býti odděleny, proto je jedině správný
sloh pro takové ústavy sloh pavilonový.
Jednu část tvoři pavilony pro idioty, kde zvláště
úplně nebybná individua, Němci jako »Sitzkinder
označená, ve vzdušných, letními verandami opatře-
ných přízemních mistnostech nutno ubytovati. Druhou
část tvoří pavilony, kde ubytujeme slabomyslné, kter
ve škole a různých řemeslech chceme vychovávati.
se zvláštní školní budovou, různými díinami a ho-
spodářským dvorem s příslušným polním a zahradním
hospodářstvím. V obytných pavilonech mužských
ženských nutno děliti, pokud možno, imbecilli těžší
od lehčích a děti do 14. roku od individuí starších.
Podobné rozdělení se doporučuje i v jídelnách. Přes
den se toto rozdělení samo provádí zaměstnaním ve
školách, v přípravkách a dílnách, jakož i upotřebení
v polním a zahradním bospodářství, dorůstajících děvčat
v různých domácích pracích. Ve věku školy povinném
má se chovanec jen ve škole učiti ručním pracím a sice
vyučovati musí ruční práce učitelská sila. Teprve po
14. roku zařadí se chovanci do dílen a přednašejíeí
Němec
17
article
doporučuje pro tyto pokračovací školu, pro starší na
dělní školu dle vzoru Ernestina.
V úvahu při ústavní péči musíme dále vzíli:
1. mladistvé zločince slabomyslné.
2. epifeptické děti slabomyslné.
3. slepě děti slabomyslné.
4. hluchoněmé děti slabomyslné.
I o tyto musí ve zvláštních pavilonech býti po-
staráno, pokud se nezřídí zvláštní ústavy výchovné
pro epileptiky a pokud budou ústavy pro slepce a
hluchoněmé zatvrzele před slabomyslnými brány uza-
vírati. Pro ostatní zařízení, prádelny a kuchyně atd.
platí pravidla již stávající pro ústavy pro choromyslné.
Ernestin
18
article
Výchovný ústav pro slabomyslné nikdy nesmí tvo-
řiti část ústavu pro choromyslné a i když z ohledů
finančních připojí se k takovému ústavu, musí zů-
stati samostatný, úplně oddělený ústav. Co stane se
se slabomyslnými dorostlými? Otázka ta je stejně
důležitá a těžká pro slabomyslné, opouštějící školy
pomocné jako ústavy výchovné. Nejen idiotí i im-
becilli vyžadují nadále ústavní dozor. Pro tyto do-
poručoje přednášející agrikolní kolonie přímo u ústavu
neb v blízkosti jeho, neb rodinnou péči u řemesl-
níků a rolníků. Agrikolní kolonii i pěči rodinnou
nutno považovati za podstatnou část příslušného
ústavu. Přednášející končil slovy: Ne bohatství,
ozbrojená moc, pozemky a různá zařízení k rychlej-
šímu a pohodlnějšímu překonání obtíží, prostoru a
času — nikoliv, ale nelíčené projevy dobrého srdce
rozhodují, zdali máme národ považovati za kulturní.
Alkoholismus a jeho vliv na vývin
slabomyslnosti,
bylo thema přednášky MUDra. Fr. Šimsy. Veliké
procento slabomyslných dětí pochází od rodičů pijá-
ckých. Děti ty jeví známky degenerační. Odstraniti
alkobolismus je hlavní úlohou v ochraně slabomysl-
ných. Může-li u dospělého člověka vyvolati alkoho-
lismus duševní poruchy, lím více u dítěte. Přednáše-
jící vylíčiv zajímavě typy dětí z rodin pijáckých,
konstatuje s potěšením, že společnost počíná chápati
potřebu reformy výchovy. Dovede-li stát podporovati
prodej alkoholu, nechť také postará se o jeho oběti.
Mudra
František
Šimsa
19
article
(Pollesk.)
Insp. Zeman důtklivě poukazuje na zajímavé
poměry na českomoravské vysočině, která je hrůzné
zalkoholisována. Vedle tobo máme na Chotěbořsku
novou industrii, která degeneruje tělesně i duševně
děti školní i děti před povinností školní. Je to výroba
sítěk. Všechnu téměř práci konají děti. Neznají vol-
nosti, pohybu her; deformují své tělo, kazí zrak,
otupují rozum. Do práce jsou hnány bitím, onaveny
posilňují se alkoholem, pracují až od 4. hod. ráno
do 11. hod. več. V pátek a v sobotu jsou naše třídy
poloprázdny, poněvadž děti mají zbohatlým faktorům
odvésti »úkoly«. Docházka školy nesmírně trpl. Marné
je poučování učitelů, bolestné výkřiky, jimiž se bur-
covala veřejnost články žurnalistickými, beletristi-
ckými, letáky učitelstva okresu chotěbořského. Marně
jsou udáváni nedbalí rodiče, kteří rádi zaplatí po-
kutu, poněvadž dítě více si vydělá týdně, než je po-
kuta po měsíci jim uložená. Práce učitelstva, která
je i za normálních poměrů namáhavá, je tam, kde
se síťkuje, zcela neradostná. Učitel nemůže se těšiti
ani na nový materiál na počátku šk. roku, nebot
děti se zabývají vlasařstvím již od 4. roku svého,
vlasy navazujíce. V 6. roce pak přijdou do školy již
tělesně oslabené, duševně otupené, přiblblé.
Zeman
20
article
Navrhuje, aby zemská komise pro ochranu mlá-
deže byla sl. shromážděním vyzvána věnovati síťko-
vání na Chotěbořsku zvýšenou a bedlivou pozornost.
Prof. Švebla uvádí pokus o zařízení kolonie
pro idioty. Říd. uč. Mrázek upozorňuje na veliké
zásluhy sl. Stejskalovy na Moravě, křerá mnoho
vykonala na poli humanity. Sl. Wisteinova
z Chicaga za veliké pozornosti vykládá, jak v Ame-
rice je postaráno o ústavy pro slabomyslné, zvláště
v Novém Yorku. Žádá, aby děti 12—13teté byly po-
učovány o otázkách bygienických.
V rokování pokračováno odpoledne a tu první
byla zajímavá přednáška sekretáře zem, výboru dra.
A. Tumy.
Švebl
Mrázek
Stejskalův
doktor
A Tuma
Morava
Chicago
ame
Nový York
21
article
Komu přísluší hraditi výlohy na vý-
chovu a opatřování slabomyslných.
Nemáme dosud zemského zákona, kterým by
otázka nák adu upravena byla po rozumu ustanovení
8 59. školské novely a r. 1883 a jsme v ohledu
tom odkázáni na povšechné předpisy různých jiných
zákonů. Školy pomocné pro slabomyslné děti vý-
cbovy schopné, školou povinné jsou vlastně jen
zvláštním odvětvím školství obecného a lze tudíž
použiti obdobně předpisů o udržování škol obecných
na školy pomocné. Dle toho měly by hraditi věcný
náklad na tyto školy příslušné obce školní, náklad
osobní — země, které mají se zřetelem k ustano-
vení S 28. zákona chudinského zřizovati a vydržo-
vati za finanční účasti okresů a obcí domovských,
ústavy výchovní spojené s internáty. Zastupitelstvo
zemské obmezuje se ve směru tom dosud jen na
činnost toliko podpůrnou, poskytuje stipendia na vý-
chovu některých chovanců v jediném dosud soukro-
mém spolkovém ústavu (»Ernestinume) v Praze.
Osoby siabomyslné, které jsou jakékoli výchovy
úplně neschopny, nebo jen měrou zcela nepatrnou,
mohou býti opatřeny v chorobincích, jež zřizovati
sluší v prvé řadě zastupitelským okresům a větš m
obcím. Na jejich vydržování přispívají obce do-
movské placením menšch poplatků za své přísluš-
níky a co se neuhradi těmilo poplatky, rozvrhne se
na okres a zemi stejným dílem Dosavadní počet
chorobinců nevyhovuje však ani z daleka skutečné
potřebě. Mají li se odstraniti nedostatky nynější
socialní péče o slabomyslné, je nezbytno, aby za
tím účetem vydán byl příslušný zákon zemský.
Praha
22
article
eím rakouským, nespatřiv mímo bratra nikoho
ze své rodiny. Řekl své zoufalé „ne!“ se
smrtelnou pevností. Zavlekl do bídy tu, která
dnes bez něho mohla být slavná a šťastná, sám
byl vinen jejím životním neštěstím a teď mělji
opustiti, opustiti děti, které tolik, tolik mílo-
val... Zahleděl se na tu svou drahou Varšavu
pohledem umírajícího člověka... Věděl v té
chvíli, že už ji nikdy, nikdy neuvidí.
Vrátiv se do Zakopaného, žil svým krtčím
životem ubitého člověka. Marné byly pokusy ba-
rončiny přibližiti se k němu. Vysvětlil jí listem
své zoufalé postavení a vyhýbal se ji. Ale vášen
smyslné ženy rozpalovala se tím více, čím více
se jí hrabě strani.
Tyniecki žil utrpení plný, dvoji život. Du-
ševní krise rozervaného člověka řítila se ke ka-
tastrofě
Jednoho dne Tyniecki odešel z domu. Ode-
šel, aby se nevrátil.
Varšava
Zakopané
23
article
Veřejnost byla vzrušena tajemným zmize-
ním lékaře — hraběte. Noviny přinášely denně
zprávy o bezvýsledném hledání ubohé obeti
Mrtvolu hraběte nebylo lze nalézti. A den za
dnem, noc za nocí vlekly se jako moře pro opu-
štěnou rodinu.
Sama baronka byla zprávou tou zničena.
Konečně po čtyřech nedělích na honu v horách
tatranských, na místě, kde střelen srnec, lovečtí
pši pod silnou vrstvou suchého listí vyčenichali
mrtvolu, ohryzanou a poloroznesenou ... A jen
dle prstenu na levé ruce — prstenu pečetního,
s erbem rodiny Tynieckých — poznán hrabě.
Soudní komise suše zjistila, že se oběsil
a že setlelý provaz, nebo horská vichřice, způ-
sobily jeho pád a zasypání suchým listím .
Dnes je historie tragedie šlechtického erbu
už zapomenuta. Vdova nešťastného hraběte žije
podnes v Zakopaném, živí se čestně pronajímá-
ním domku a vychovává děti jak může, na
chudě, ale poctivé lidi.
A baronka? Je také vdovou. Jenže vese
Dolores.
lejší... A je ji při tom dobře .. .
nní ed ddenil o
Dolores
Zakopané
24
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Městské divadlo na Král. Vinohradech. »Bu-
rídanův osel«. Veseiohra o třech dějstvích. Na
R de Flers a G. A. Cailla vet. Přeložil Karel
Záhora. Ražisér Váciav Štech. Premiéra 26. června.
Na Vinohradech zdomácněla již pařížská firma
Flers Caillavet. Dodala městskému divadlu na do-
končení veseloherníhu cyklu tak zv. nejůspěšnějších
novinek, v němž tímto způsobem byla zastoupena
ze šesti večerů plnou polovinou (»Láska bdí« —
»Král« — Buridanův osel«) opět jednu ze svých ve-
seloher. Je to ve svém genru tak dobré zboží, že si
zasouží také dobrého provedení. Vinohradské dj-
vadlo chce pěstovati skoro výhradně veselobru. Dalo
by se sice ledacos proti tomu namítat, leč divadlo
dovedlo by asi protestanty okamžitě odzbrojiti pro-
stým poukazem na svůj rozpočet. Ale když veselohry.
pak nutno se je naučit především hrál. Tak, jak se
hraje »Buridanův osel«, rozvlekle, nudně
zdlouhavě, tak možno zabíti nejlepší veselohru. Tří
aktova veselohra trvá tři a půl hodiny, herci poví-
daji všechno, i věcí zcela vedlejší, se strašnou důle-
žitostí a pomalu, aby neušlo ani jediné slovo, souhra
je nepřesná — a tomu se říká francouzská veselo-
hra ! Věc, která má pěhem půldruhé hodtny přeletěti
jevištěm, vleče se namáhavé jako problematické drama
domácího autora.
Flers
Caill
Záhor
Štech
Král
Buridanův
+ městský divadlo na Královský
Flers Caillavet
25
article
Nikoli, že by vinu toho měli herci. V nejnovější
veselohře, jejíž název napovídá její děj o oslíku,
který mezi dvěma otýpkami sena — laskavý členáři,
předatav si místo oslika světáka a místo otýpek dvě
mladé ženy - by se byl bezmála utrápil, nedoveda
se rozhodnouti pro jednu z nich, až konečně od-
hodlaná dívka, která světáka již dlouho miluje, do-
vedla si získati jeho srdce i jméno, v této veselohře
tedy byli skorem všichni účinkující na svém místě.
Ale celek je podivný, takový kostrbatý. Dobrý režisér.
kdyby ho na Král. Vinohradech měli, dovedl by vše
sladiti, dati bře rychlejší tempo, odnaučil by snad
i dámy ustavičnému zpívání a zvykl je řádnému mlu-
vení, dekoracím dalby snad méné přepychu, ale za
to vic vkusu, poučil by, kde třeba, o pařížské ele-
ganci a možná dokonce, že by nalezl jinou před-
stavitelku pro úlohu zpěvačky Vivetty. Opravdové
nastudování stálo by snad víc času a práce, za to
však by byl také výsledek lepšl.
Poněvadž však je nutno býti spravedlivým, třeba
uznati, že slč. Baldova zahrála Michelinu velmi hezky.
Jediná z dam mluvila přirozeně a vedla si čiperně,
tak že její výkon byl zcela vítanou náhradou za
routrnérskou roztomslost, a jakou se na Král. Vino-
hradech obyčejně takové úlohy hrají. Panu Tesaři
schazelo ještě několik let a překažel mazlivý způsob
mluvení, ač nelze říci, že by se by! nepřičiňoval ze
všech sil. A to je vše, co lze říci o sobotní premiéře
»Bunidanova osla «.
Král
Vivetta
Bunidanův
Vinohrady
26
article
Hudba.
Hudba.
+ Zpěvohta Národního divadla. Pohostinské hry
Karla Buriana vykazují stale rostoucí zájem,
třeba vystup val v rolích již známých. Jako by tím
hloubějí vrývaly se v mysl jebo výkony, tím jasněji
obrážely se duchaplné detaily jeho přednesu. Tak
možno říci, že se zvýšeným napjetím sledován byl
jeho Tannhäuser, jenž chytne od prvých seén v sluj
Venušině a roste stále ve svém účinu, ať sálaje vášní,
ať zkrušen pokáním, či horuje čistou láskou. Ka re
Burian jest pravý wagnerovský pěvec. U něho
slovo se neztrati, každý obrat básnické dikce nalezne
svůj výraz a proto jest jeho zpěv tak oduševnělý.
propracovaný a nejen v celku, nýbrž i v podrobnost
dramatický. Poněvadž u Wagnera veškerý zpěv prýšte
z deklamace slova, lze jenom tímto postupem dosá
hnouti přesvědčující pravdivosti v přednesu. Buria
ovšem neztrácí při tom pro detail ani celkovou archi-
tektoniku scén s očí a stupňuje svůj zpěvní a herecký
výraz i dle jejích požadavků, takže v pravý okamžik
jest vždy na vrcholu atuace. Tím způsobem byl
úchvstný ve finale prvého dějství, tak našel plamen
nou gradaci pro svůj bymnus lásky smyslné v zá-
pasu na Wartburce. Tenor p. Burianův je ryz
kov; umění vtiská mu ušiechtilou ražbu, ale pravou
hodnotu jeho stanoví srdce a duch. Po boku Ka rl
Buriana bostoval opětně i jeho bratr barytonista
Zpíval Wolframa ušlechtile, aniž by však výkon jeho
pozvedal se nad průměr.
+ Hudební učiliště R Anděla, absolventa praž
konservatoře hudby, em. člena orchestru Narodního
divadla, na Král. Vinohradech, Sumavska ul. čís. 24.
pořádá dnes v úterý 29. června 1909 o 2. hod. odp
veřejnou produkci svých žáků ve velkém sále Národ-
ního domu na Král. Vinohradech. Vstup volný a pouze
na vstupenku, již v ústavě lze reklamovati.
Burian
Tannhäuser
Venušin
Wagner
Burianův
Wolfram
Král
Sumavsko ulice
Zpěvohta národní divadlo
hudební učiliště R Anděla
orchestra Narodní divadlo
27
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Nová sensační vražda v Americe
Z Londýna, 27. června. Ještě se neuklidnila
veřejnost americká z rozčilení nad zločinem v čin-
ské čivrti novoyorské a již se opět oznamuje z No-
vého Yorku sensační vražda. Proti Annapoli u Che
sepenke-bay byla nalezena mrtvola miadé ženy.
v níž zjišténa paní Woodillová, poručenka bývalého
finančního ministra Gaye. Bylo jí teprve 20 let.
Před třemi roky provdala se za lékaře, ale hned
první týden jej opustila. Studovala pak v Paříži
hudbu a před 18 měsíci vrátila se do Ameriky. Byla
pozvána do Bilého domu ve Washingtoně, aby tam
zpívala a při té příležitosti poznala jastého Woodilla,
který ji pojal za choť a odebral se s ní do Los An-
gelos. Před několika nedělemi přibyla do Mary-
landu na návštěvu ke svému otet, plukovnlku
Che
Woodillová
Bilý
Maro
Londýn
Paříž
Amerika
Washington
Los an
28
article
Thompsonovi a tam poznala Elnmeta Robertsa, do-
mnělého žurnalistu z Washingtonu a byli často ví-
dání pospolu. Minulou neděli podnikli výlet v mo-
torovém člunu, z něhož se paní Woodillova již ne-
vrátila. Roberts udal, že mladá dama odjela ke
svým přátelům do Baluimore.
Když však se nevracela ani v následujících dnech,
bylo prohledáno pobřeži a nalezena mrtvola. Lebka
byla proražena tupým nástrojem. K tělu byl připevněn
pytel kamení, aby je držel na dně mořském. Řoberts
stavěl se velmi zděšeným a pomáhal horiivě při pa
trání po vrahu. Když však bylo vysloveno podezření
že sám čin spáchal, náhle zmizel. Předevčírem v noci
viděli policisté muže, plujícího v člunu k Roberlsovu
domu. Policisté sledovali člun a když poznali Ro
bertsa, zvolalí naň, aby zvedl ruce. Roberts nepro-
mluvil ani slova, nýbrž vytáhl revolver a střílel na
své pronásledovatele, kteří střelbu opětovali. Po ně-
kolika vteřinách klesl Roberts mrtev do člunu. V oděvu
jebo byla nalezena lahvička s jedem a dopis paní
Woodillové, v němž vyslovuje litost, že se s nim ne
může setkati. Policie soudí, že paní Woodillová byla
přemlovena, aby si prohlédla letní sidlo Robertsovo,
při čemž ji usmrlil a svlékl, načež mrtvolu ponořil
do moře. Zjistilo se také, že Roberis se za žurnalistu
pouze vydával. Ve skutečnosti jmenuje se Robert
Eastman a byl bursovním maklérem v Novém Yorku
odkudž po spáchaném podvodu uprchl. Pro jeho vadu
říkali mu »chromý Bob«.
Thompson
Elnmet Robertsa
Woodillův
Roberts
Roberlsův
Woodillová
Robertsův
Eastman
Bob
Washington
Nový York
29
article
Z Londýna, 28. června. Vražda, jejíž obětí stala
se mladá a krásná paní Woodillová, není posud
vysvětlena. Všeobecně se soudí, že Roberis a Editha
Wcodillová udržovali nedovolené styky a že Roberts
použil toho, že znal některé temné body z minulosti
krásky, k vydírání. Není také známo, zdali se Ro-
beris sám zastřelil, nebo byl zastřelen policisty. Dle
výsledku ohledání mrtvoly lze souditi na sebevraždu
Jedině, co by mohlo vzbuditi domněnku, že paní
Woodillovou zavraždil někdo jiný než Roberts, jest
list, jenž byl nalezen v jeho kapse a výpověď jed-
noho svědka, jenž udal, že v lesním domku Robert-
sově jedné noci minulý týden slyšel několik hlasů.
Nalezený list byl psán choti Robertsově, bývalé he-
rečce a sděluje se v něm, že Editha Weodillováa
dva jiné párky z Annapole popíjeli v lesním domku
Robertsově a byli všichni opili kromě něho a Edithy
Woodillové. Tato chtěla zapřísti poměr s jiným mu-
žem a jeho mílenka prý ji ze žárlivosti udeřila lahví
od šampaňského do hlavy a usmrtila ji. Rozčilená
žena vdeřila ještě jednoho z mužův a uprchla. Ro-
berts dále v listě sděloval, že jen zahladil stopy toho
co se stalo, poněvadž okolnosti zdánlivě svědčí proti
němu. List končí: Život jest velmi trpký. Sestoupím
ke stínům. Žij blaze, jsem zarmoucen pro Tebe a
svého hocha. Pokusil jsem se nalézti jiné východisko,
ale zdění je proti mně.
Woodillová
Roberis
Wcodillová
Roberts
Robert
Robertsův
Londýn
30
article
Policie nalezla některé šperky zavražděné v za-
stavárně baltimorské a majitel podniku prohlásil, že
je tam v pondělí zastavil Roberts.
Roberts
31
article
= Obvinění proli předsedovi ministerstva.
Z Roterodamu, 28. června. Sociálně-demokrati-
cký list „Het Volk“ přináší odhalení, že dr. Knyper.
když byl předsedou ministerstva, opatřil jistému
bohatému soukromníku rytířský řád za příspěvky
k volebním účelům.
= Hrozný výjev v nemocnici. Z Essenu, 28.
června. Mladá dívka, onemocnélá tyfem, jež byla do-
pravena do katolické nemocnice, vrhla se v horečce
s okna chodby v přítomnosti ošetřovatelek, které se
marně snažily zadržeti nemocnou, bránící se obrov-
skou silou, a byla na místě mrtva.
= Neštěstí při závodech automobilů. Z Mo-
skvy, 28. června. Při včerejší závodní jízdě auto-
mobilů z Petrohradu do Moskvy sřítil se nedaleko
Moskvy automobil milionáře Mečiníka do řeky, pro-
raziv mříž na mostě. Mečiník a chauffeur Götz jsou
mrtvi. Jistý Halle vrhl se za nimi do řeky, vytáhl
však jen jejich mrtvoly. Milionář Mečinik má rozra-
ženou lebku a chaulfeur promáčknutý hrudník. Me-
činík zanechal mladou vdovu, rozenou kněžnu Gali-
cynovu a tři malé dítky.
doktor
Knyper
Götz
Mečinik
Essen
Petrohrad
Moskva
Heta Volk
32
article
= Drama žárlivosti. Z Terstu, 28. června
V Nov. Ercegu zabil hostinský Bogetič ze žárlivosti
svou žene sekerou a touže své dceři utal hlavu.
= Nalezená mrtvola. Z Vídeňského No-
vého Města, 28. června. Dnes v noci byl nalezen
ženatý soustružník Jan Scheibenweiss u náspu jižní
dráhy zavražděný. Z vraždy podezřelý jest jistý pod-
důstojník 51. pěšího pluku, poněvadž bodně rány
byly způscbeny bajonetem. Pátrání policie v kasár-
nách nemělo výsledku.
= Kardinál-kníže biskup šl. Kopp pozdravils
— dle »Schles. Ztgu.« — tak, že ujal se zase správy
vratislavské diecése.
= Neštěstí v horách. Z Vídně, 28. června.
(Wilhelm.) S Hochsteinu sřítili se včera dva turisté
Max Hüttel a jeho bratr ze Št. Hradce. O 2. hod.
ráno odebrala se tam záchranná výprava. O 5. hod.
ráno byli turisté nalezeni. Max Hüttel je mrtev, jeho
bratr těžce raněn.
= Choleza v Petrohradě. Z Petrohradu, 28
června. (K. k.) Od včerejška onemocnělo 65 a 30
osob zemřelo. Onemocnělých je 540.
iee
Scheibenweiss
Kopp
Wilhelm
Hochstein
Hüttel
Terst
Vídeň
Hradec
Petrohrad
28 červen