1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 14. září 1904.
Praha
4
article
Sa ranní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v aduaislslaaeí
s1 něd
na dvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškoe
na měeíe
něntl4s . . . . 7 k 00 k
ve flistkich:
2 K 80h
ta měsác . .
Poštou:
za měsie
ntrri lota . . . . 9 K ooh
s dvojí zkeilkou
a něsí
Ečnt láta . . . II K eo
Praha
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 13. září v 8 hod
16 min. (Pův. tel. zvl. dop. »Nár. Listůe.
Zpráva »Daily Mailu«, (Viz depeši v čisle
odpoledním. Pozn. red.) že generál Lineviě
s padesáti tisíci muži odřízl generála
Kurokia od spojení s hlavní armádou
japonskon, byla v obecenstvu přijata
s jásotem.
Důstojníci gen, štábu pokládaji
manévr ten za odvážný, ale šťastný
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Linevi
Petrohrad
6
article
Nouze a politické snahy.
Nouze a politické snahy.
V řadě schůzi, jichž včasnost a význam
nejlépe charakterisuje hojná a vážná účasť, do-
máhá se české zemědělstvo pomoci státu v tísni,
která jest důsledkem sucha a paren končícího
léta, zatím co široké vrstvy dělnické v četných
shromážděních rokují o situaci, utvořené zdra-
žováním potravin. Třeba není dosud skončeno
šetření zemědělské rady pro království českéo
škodách, způsobených pohromou povětrnostní
jest jisto, že úhony jsou značny a že speciálně
Polabí stíženo jimi nejvíce.
Polabí
7
article
Čeho se české zemědělstvo domáhá- a co
resolucích zdůrazňuje, k tomu má plné
právo. Již dávno pochovány theorie o ne-
osahování státu, již dávno opuštěny názory, že
stát má býti pouhým, mlčelivým ochráncem na-
bytých práv a majetků, moderní doba učinila
z něho vlivného činitele hospodářského vývoje
a rozvoje vůbec, činitele, který má skýtati zá-
štity hospodářsky a sociálně slabým vrstvám a
napomáhati v dobách tísně a pohromy. Třeba
tato povinnost státu není ještě kodífikována zá-
kony, ačkoli náběhy v tomto směru nejsou již
vzáeností, plyne z povahy dnešního státu, a tam.
kde se vyvinul zdatný parlamentarism, že stát
těmto úkolům také plně a cele dostává. O blaho-
volnosti vlád v těchto připadech konání po-
vinnosti mluviti nelze, protože konání po-
vinnosti jest prostým příkazem, nechť již v běž-
ném životě, nechť ve vedení věcí státních. Pro
rakouské vlády toto stanovisko ovšem téměř ni-
kdy neplatilo. Germanisační a centralistní tra-
dice, jež převzala t. zv. ústavní éra tak ocholn
a radostně od absolutismu, vsunovaly v popřed
vády cíle hegemonie německé a přes těžké po-
niiky systému a přes neustálý rozvrat říše ne-
měla Vídeň nikdy porozumění pro pravdu, že
budouenost toho kterého státu bude čím dále
tím více záviseti na tom, jak dovede dopřátí zde
volnému uplatňování všech sil národa nebo ná-
rodů, jim spjatých a jak dovede síly tyto buditi
a podněcovati. Pan dr. Körber zůstal i zde věren
starému systému; nejvýše snažil se před-
stihnouti to ještě krajnějším zvracováním zásad,
které jsou vůdčími pro správu moderního státu,
doktor
Körber
8
article
Resoluce zemědělských schůzí českých
nesou se za dvojím eílem. Jednak domáhají se
určitých výhod pro kraje postižené, jednak vo-
lají po zaměstnání širokých vrstev veřejnými a
v prvé řadě vodními stavbami. Nemůže býti vý-
chodiska správnějšího. Důsledky neúrody ne-
stihnou jen zemědělce. Při zemědělské celn
ochraně jest domácí trh v prvé řadě odkázán
na plodiny domácí, což letos plati tím více,
protože zastavení dopravy labské znemožňuje
de jisté míry dovoz cizího obilí k nám za ceny,
které by odpovídaly vývoji cen na našich trzích.
Jen některé kraje severu království, spojené čet-
nými tratěmi s Německem, tvoři zde výjimky
a jsou v dané situaci z části otevřeny dovozu
zahraničního obilí. Stoupání cen obilních a tedy
i hlavních potravin jest ale právě v dnešní si-
tunci tím tíživější. Průmysl nevzpamatovalse
dosud ze stagnace, kterou mu přinesla minulá
léta a byly-li jisté známky zlepšení na obzoru,
odvanula malá sklizeň značnou čásť nadějív
obrat. Zvýšení cen potravin povede důsledně
k zmenšené kupnosti širokých vrstev v jiných
oborech a již dnes ozývají se vážné stesky prů-
myslu strojnického a textilního, zatím co prů-
mysl eukrovarský bude nucen spokojiti se s krát
kou kampaní a zatím co lihovary stoupáním cen
bramborů uvedeny do situnce, věru málo závi
dění hodné. Za tohoto stavu jsou výdělkové v
hlídky vrstev dělnických značně zůženy, ne
hledě ani k tomu, že tíseň odbytová stěží as
umožní průmyslovým podnikům činiti značnějš
ústupky mzdové.
spojený číst
Německo
9
article
Krajiny polabské stojí před nevalně vese-
lými vyhlídkami v prvé řadě. Zde byl pokles
sklizňový nejeitelnější a zde budou malé vý-
sledky těžby řepní tím více neblahiými. Krátká
kampaň eukrovarů přinese vrstvám dělným jen
malou náhradu za úbylek pracovní příležitosti
v zemědělství. Reseluce polabských schůzí vo-
laje proto po zahájení prací co do úpravy Labe,
zdůrazňujíce, že daný stav vtiskuje pracím
těmto ráz prací nouzových, nalehavých.
Tato volání připomínají vládě starou jej
povinnost. Stavby vodní dávno již stanoven
zákonem, v jehož závěru výslovně se praví, že
maji býti veškery práce, jím určené, zahá-
jeny současně, potřebné úvěry povoleny cestou
zákonodárnou a třeba nejsou speciálně u nás
dány následkem německé obstrukce všecky for-
mální předpoklady, jest jisto, že má v tomt
zákoně vláda v rukou předmět, kterého by
mohla účinně užiti ve prospěch zaměstnání lidu
kterému se na zimu otevirají tak smutné per
spektivy. Do té doby, než mrazy znemožn
práci, uplyne ještě hodně doby a tak dostalob
se nezaměstnaným hojné příležitosti výdělkové
Rychlé zahájení úpravy a splavňování Labe při
nesla by tedy včasnou pomoe.
Žádá-li rolnictvo pro sebe odpisy daní, v
hedy pro dopravu krmiva a řadu opatření, k
kterým administrative státu oprávněna, na-
lohá jen na provedení nároku, na který ma
Labe
splavňování Labe
10
article
právo. Ani k tomu není zapotřebí žádných mimo
řádných kroků. I zde nejde c nic jiného, nežo
to, aby vláda konala svou povinnost.
Pan dr. Körber má pro požadavky rolnictva
svou starou, dobře známou odpověď: napřed
dělný parlament a pak — pomoc. Kde jde o po-
moc lidu, jest p. dr. Körber přísně parlamentním
ministrem, stejně jako zapomíná na tyto své zá-
sady, když jde o vysoké r neobyčejné požadavky
správy vojenské. V prvém případu mu ovšem
napomáhá pan Böhm geniální radou, jak lzes
snadno opatřiti půjčky, které se zaplatí samy,
pan Körber ochotně zapominá, že žádané
prostředky odpomocné ku prove-
dení záštity paragrafu čtrnáctého
nepotřebují. Panu Körbrovi jest ovšem
každý prostředek k dosažení účelu dobrý a po-
hroma česká jest v jeho očích opět jednouz
příležitosti na zlomení české obstrukce. Za cenu
kapitulace slibuje to, co jest jeho povinností. .
Nebezpečnou praxi zavádí ve správu státní
pan dr. Körber. Povolán ke správě státu, aby
byl ochráncem zákonů a jich provedení, čin
z provádění ustanovení zákonných prostředek
pelitických obchodů. Není tomu poprvé, co se
tak děje. Historie obsazování míst soudcovských
v zemích českých jest toho stejným dokladem
jako poslední události nouzové. Vláda dra. Kčr-
bra chce činiti po právu jen tomu, kdo se ji
podrobí a jen potud, pokud ona za dobré uzná.
doktor
Körber
Böhm
Körbr
11
article
Tím de facto povýšena vůle mini-
sterská nad zákon. To jsou skutečné
důsledky soustavy pana dra. Körbra,
jehož ústa přetékají slovy o spravedlnosti.
Ke splnění požadavků krajů, úhonou skliz-
ňovou stížených, článku čtrnáctého třeba není
a tvrdi-li pan dr. Körber opak, nejsou to důvody
právního, nýbrž politického přesvědčení, jež ho
k tomu vedou. Přiznáváme: ke skytnutí pří-
mých podpor peněžitých ovšem bylo by nutno
užiti útočiště paragrafu tohoto, leč volání po
podporách těchto stojí teprve v řadě druhé.
Resoluce českých schůzí volají po opatřeních
k nimž výjimečných kroků třeba není, tedy po
opatřeních, která jsou povinností každé vlády
povinností, danou duchem a posláním moderního
státu vůbec. Naleháme-li tedy na jich provedení
nežádáme ani blahovůle, ani ochoty, nýbrž jen
konání toho, k čemu se vláda zavázala. A do-
máhati se práva může a musí každá, sebe oppo-
sičnější strana. Výmluvy pana dra. Körbra a jeho
parlamentní úzkostlivost ani v nejmenším na
nás nepůsobí!
doktor
Körber
12
article
Schůze rolnictva okresu poličského.
Schůze rolnictva okresu poličského.
Na neděli dne 11. září t. r. svolal okresní výbo
poličský společně s městskou radou v Poličce veřejnou
schůzi veškerého rolnictva a poplatnictva z okresu
poličského do sálu městské střelnice poličské za pří
činou účinné a bezodkladné akce pr
— dlouhotrvajícím letošním suche
postižené — rolnictvo a ostatní obv-
vatelstvo vůbec.
Při schůzi této přílomno bylo více než 600 osol
všech stavů, zvlášťě ale z řad rolnictva jak místníha
tak i venkovského.
Dále zůčastnili se schůze té pp. poslanci: dr
Fořt z Prahy, Fr. Dostál z Morašic a Fr. Pesch
k a (něm. agr) z Opatovic, pak okresní starosta p. Ant.
Lidmila, náměstek okr. starosty p. Jan Filipia
purkmistr města Poličky p. Josef Thanaba ue
s městskou radou.
Schůzi zahájil p. purkmistr Thanabauer asi těmito
slovy: Kritické poměry, v jakých octlo se rolnictv
naše letošním kromobyčejným suchem, zavdaly okres-
nímu výboru i městské radě v Poličce podnět, aby
svelána byla veřejná schůze dnešní za tím účelem,
by uvažováno bylo o prostředcích, jimiž by se vší
možné podpory dostalo hospodářům, kteří letošní
živelní pohromou skutečně poškozeni jsou.
Proto jest dnes na vás, velectění pánové, abyste
zde pronesli své stesky, jakož i abyste projevili ve-
škerá svá přání a návrhy směřující k tomu, jakým
nejvhodnějším způsobem by nastávající krise hospo-
dářská a hrozící povšechná nouze byla odvrácena
a zažehnána.
Dříve než přikročíme k jednání samému dovoluji
si velectěnému shromá ždění představiti slovutné pp
poslance dra. Fořta, Fr. Peschku a Fr. Dostála, jakož
i pana vládního zástupce.
Dostál
Pesch
Lidmila
Filipius
Thanaba
Peschek
Praha
Morašice
Francie
Opatovice
Polička
13
article
Potom zvoleno předsednictvo, do něhož po ná
vrhu p. okr. starosty Lidmily zvoleni: p. Thana-
bauer za předsedu, p. Konrád Balzer ze Staršova
za místopředsedu a tajemník okres. výboru J. Barlo
za zapisovatele.
Po těchto formálnostech ujal se slova především
pan poslanec dr. Fořt, jenž v delší velmi promyšlen
a věcně přednesené řeči konstaloval hrozné neštěstí
jež letos opět kraje české navštívilo a vylíčil jak
hrozné následky bude míti v zápětí letošní such
nejen pro zemědělství nýbrž i pro ostatní stavy naš
lidské společnosti. Poukázal zejmena na neúrodu zem
čat a nedostatek píce — čímž zvláště dobytkářstv
ocitlo se ve velikém nebezpečí
Řečník zcela správně projevil též obavu, že ne
úrodou zemáků na něž celá řada lidí je odkázána
— nastane nezměrná bída mezi chudým dělným ob
vatelstvem.
Vzhledem k těmto smutným zjevům soudí p. řeč
ník — že nezbývá nic jiného, než aby stát kona
svou povinnost a trpicímu občanstvu rychle a za včas
pomoci své poskytl.
Dále zmínil se p. řečník o různých pohromách
jež v několika letech naše rolnictvo postihly a uznává
za nutné, aby veškeré postižené vrstvy obyvvatelstv
společně dovolávaly se v čas pomoci státní, při čemž
slibuje, že všichni poslanci budou snahy
a požadavky poplatnictva na přísluš-
ných místech se vší energií hájiti
podporova ti.
Ježto přílišné naděje není, že by stát postiže
ným poskytl značné peněžité subvence, doporučuje
p. poslanec, aby se postižení domáhali odepsán
veškerých danl a pak, aby naznačeny
byly objekty, jež by se na způsob prá c
z nouze, totiž na náklad státní a zem
ský provésti daly
Lidmila
Balzer
doktor
Fořt
14
article
Stavby z nouze považuje pan poslanec z
nejlepší prostředek, jímž možno zaměstnati chudý lid
zvláště hospodářské dělnictvo a jímž možno poskyt-
nouti povoznického výdělku rolníkům. Tím dána by
byla strádajícímu lidu nikoliv podpora, ale i užitečná
práce. Na konec ponechává p. poslanec přítomnému
shromáždění na vůli rozhodnouti o tom, jakou pomo
uznává za nejlepší.
Na to promluvil p. poslanec Dostál, jenž rovně
státu i zemi připisuje za povinnost, v této mimořádné
pohromě poplatnictvu přispěti. Praví zejmena, že naše
rolnicivo rok co rok je stiháno různými katastrofami
což zejmena platí o horských chudých okresích
litomyšlském a poličském; uvádí, že zemědělství je
prvním a nejdůležitějším faktorem a pramenem, o
něhož ostatní stavy takřka existečně závisí. Za dnešní
situace pocifuje zvláště zemědělec — jenž upí pod
tihou poplatnosti a zadluženosti — toho nevyhnutelnou
potřebu, aby všemi možnými prostředky pracovalos
k zachování jeho postavení a existence. Pan řečník
sděluje, že klub zemských a říšských po-
slanců vydal memorandum, v něm
tíseň hospodářská následkem posledních.
zvláště dle letošní katastrofy nastalá, je do v šech
podrobností vylíčena a proto přimlouvá se
aby požadavky v tomlo memorandu obsažené, jež
byly předem přečteny, slavné shromá ždění za svoje
prohlá silo.
Týž kromě jiného doporučuje podniknouti ihned
kroky, aby na způsob práce z nouze postavena
byla nákladem státu i země železná dráha z Li
to my šle do Poličky, a aby k vykonání předběž-
ných praci zmocněny byly okresní výbory a městské
rady v Poličce a Litomyšli — jichž první povinnost
by bylo, vypracovati obšírný pamělní spis této nutno
stavby dráhy se týkající.
Dostál
Litomyšl
15
article
Jednatel okr. hospodářského spolku poličskéh
a zároveň delegát rady zemědělské pro král. české
p. Frant. Šlesinger z Poličky, přihlásiv se ke slovu
podává zprávu o tom, že jak okresní výbor tak
hospodářský spolek v Poličce vykonaly potřebná za-
řízení, aby odepsání daní bylo postiženým poskytnuto
Týž p. řečník sděluje, že na zvláštní oběžník země
dělské rady podal jako delegát zprávu o dosavadníel
účincích a očekávaných následcích letošního trvaléh
sucha jakož i že učinil návrhy na zmírnění škodlivýc
následků takto-
1. vymožení státních a zemských podpor pr
zemědělce k jich nutným účelům, zejmena na nákup
jarních osevů, které na mnoze klíčivosti schopn
nejsou;
2. dosažení levného úvěru u zemských peněžníeh
ústavů a banky hypoteční se všemi výhodami, jak
pro krupobitím postiženě v r. 1903;
3 v měsíci září t. r. zaselí dle možnosti po-
třebné množství zimní směsky;
4. snížení cen erárních otrubů a výhradní jie
prodeje hospodářským korporacím v obvodu;
5. nižší sazby železniční pro dopravu krmiv
steliva;
6. zákaz dovozu cizozemského jatečního dobytka
7. spotřebu vojenskou hraditi pouze od produ
centů domácích v okoli.
František
Šlesinger
spolek poličskéh
rada zemědělský pro král
16
article
Toto prohlášení p. Šlesingra bylo od přílomných
se živým zájmem vyslechnuto.
Přílomný německý poslanec p. Frant. Pesěhka
z Opatova (za německé venkovské obce okresů lito
myšlského a poličského) pronesl řeč svou, nejsa mo
cen jazyka českého — německy
Jmenovaný p. poslanec kladl zvláště váhu na to
aby pomocná akce děla se společně
svorně, a rychle, abychom nepřišli po
zdě, neboť kdo pozdě přichází na toho nic nezbývá
Vytýká vládě, že doposud nic účinného na prospěc
stíženého obyvatelstva nepodnikla a dává jí za vzo
vládu uherskou, která neblahou siluaci svého lidu
ihned uznala a pochopila a také se vší možnou po-
mocí bez prodlení přispěla. Musíme domáha
se na naší vládě nejvýdatnějších podpor
se vší energií proti udělování nějakých „trinkgeldů?
protestovati.
Šlesingr
František
Pesěhka
Opatov
17
article
Řečník uznává, že vláda nemůže celou vzešlou
škodu nahraditi, nicméně, že musí zanechati z by
tečného vyhazování peněz a obrátiti tyte
raději na záchranu zemědělství a živnostnictva. K
konci své řeči doporučil p. posl. Peschka, aby resolue
klubem poslanců navržená a p. poslancem Dostálem
přednešená byla přijata.
K tomu vyžádal sí slovo pan radní Klán, jenž roz-
hodně trvá na tom, aby pamatováno bylo v po-
mocně akci též na živnostnictvo, je
stejně s rolnictvem trpí a jak se zdá —
je stále odstrkováno — neboť oněm živnostníkům
kteří loňskou katastrofou také těžce byli postižení
kteří následkem toho za odpis daně výdělkové žádali
nebylo vůbec vyhověno anebo některým povolen
směšná sleva několik haléřů obnášející.
Nyní dal p. předseda hlasovati o resoluci
posl. Dostálem navržené — a když tato i ně
mecky byla přečtena — byla táž jednomy sln
přijata a schválena s navrženými, v předu uve
denými dodatky p. deleg. Šlesingra.
V resoluci té vyslovují se zejmena tyto poža
davky:
1. Odepsání veškeré daně pozem-
kové pro letošní rok na základě zvlá štníh
zákona, nebo nestalo-li by se tak v čas, císařským
nařízením, každým způsobem však zastavit
veškeré vymáhání dlužných daní. Slev
daňová nechť vztahuje se také na živnostnic tv
a řemeslnictvo našeho venkova, jež letošní ka-
tastrofou, stihnuvší rolnictvo, neméně utrpělo.
2. Rolnictvu oněch krajů, jež mimo sucho stiženy
byly jinou pohromou živelní, pak oněch krajů, v nichž
sucho zvláště řádilo necht poskytne stát přímé sub-
vence, zvláště pak nezúročitelné vydatné
půjčky.
Peschek
Dostál
Klán
Šlesingr
18
article
3. Subvence státní a zemské, jež rozděluje
zemědělská rada, nechať jsou na příští rok
ve dvojnásobné výši uděleny.
4. Nechť správa státní a zemský vý-
bor okamžitě započne se stavba m
z nouze, aby postaráno bylo o výdělek drobného
rolnictva, řemeslnictva, živnostnictva a dělnictva.
5. Od státu žádají podepsaní, aby Ústřední jednot
hospodářských společenstev poskyul několi ka-
millionovou nezúročitelnou půjčku
aby tato mohla Raifeisenkám a družstvům, jež ke
svazu náležejí levný úvěr poskytnouti, by tím čelen
bylo proti lichvě na českém venkově, která již po
hremu tuto využitkovávati počíná.
6. Správa vojenrká, státní a zemsko
ústavy necht nakupují jedině u rolni-
ctva, zvláště na družstva hospodářská nechť béřese
zvláštní ohled.
7. Zemské ústavy peněžní nechť chovaj
se při vymáhání úroků a splátek co nejšetrněji.
8. Nechť tarify železniční na doprav
všech druhů krmiva, steliva i hnojiv
nedosahují výše, než obnášejí výlohy režijní.
9. Zvláště treba umožniti zemské bance po-
skytování komunálních hromadných
nezúročitelných zápůjček příslušnou sub-
vencí státní.
10. Komunální a hromadné zápůjčky tyto buďt
sproštěny poplatků.
Ke konci schůze promluvil ještě jednou I.. posl
dr. Foit a poukázal na to, že uskutečnění stavby dráhy
z Litomyšle do Poličky na způsob práce z nouze nedá
se asi prověsti, poněvadž se stavbami z nouze mus
se započíti ihned, aby momentanně strádajícímu
lidu dal se výdělek a výživa.
doktor
Foit
Litomyšl
19
article
Ježto však při obmyšleném projektu dráhy mu
se přede vším vykonati nezbytné předběžn
práce, které vyžadovaly by času nejméně dvou le
je samozřejmo, že lid náš by na to čekati nemohl
Pan dr. Fořt přimlouvá se proto za provádě n
takových objektů na způsob práce
z nouze, s nimiž by se ihned započíti mohlo
doporučuje zejmena stavby silnic, na něž pro-
jekty jsou připraveny. Navrhuje konečně, a by
pro stavbu dráhy Polička—Litomyš
utvořil se a kční komitét, jenž by brzké re-
alisování dráhy té měl míti na zřetel
Dále ještě pravil p. poslanec, že nemá nikd
příčiny dožebrávati se na státu nějaké almužny, nýbrž
plným právem může žádati navrácení peněz z po
kladny státní — které po léta tam byl platil. Souhlasí
s vývody p. posl. Peschky, aby aspoň v hospo-
dářských věcech Čech s Němcem šli
svorně v před a aby k obhájení a zacho
vání své existence společně pracovali
Vitá s velikou radostí tulo snahu — spojiti s
v době kritické a projevuje jenom vřelé přání, aby
tato dobrá snaha Čechů po shodě a sjednocenosti
byla také na druhé straně (totiž u Němců
náležitě nejen pochopena a oconěna,
ale i opětována.
Řeč tato vzbudila všeobecné nadšení. Posléz
odhlasován návrh p. poslance Dostála i dodatečný
návrh p. posl. dra. Fořta — totiž, aby okresní vý
bery a městské rady v Poličce a Litomyšli utvořily
ze sebe komitét, jenž by o přípravné práce ke stavb
dráhy z Poličky do Litomyšle — se staral.
Pan okr. starosta Ant. Lidmila projevuje přání
aby prováděly se v první řadě stavby sil nie
jako práce z nouze.
Pan předseda poděkovav na to za hojné účasten-
ství, prohlásil schůzi, které měla zdařilý průběh
uspokojivý výsledek, za skončenou.
doktor
Fořt
Peschek
Němec
Čecho
Dostál
Antonín
Lidmila
Čechy
Litomyšl
20
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Ze Zadru, 11. září. (Proti námě st
níku Handelovi.) Podle zprávy z Vídně
baron Handel snažil se vysvětliti ministerskému
předsedovi Körbrovi, že se mu stalo s Dalma-
tinci jen malé nedorozumění, jehož následkem
nemusí býti jeho odstoupení. Šel by tedy nerad.
Ale Dalmatinci dívají se na věc vážně. Prav
se, že posl. dr. Tresič vyzval Handela na souboj
Všichni dalmatští poslanci chystají energickou
akci a posl. dr. Trumbič, předseda dalmatsk
strany práva, odjel do Dubrovníka na poradu
s drem. Čingrijou, předsedou klubu chorvatsk
národní strany.
Z Pešti, 12. záři. (Areivěvoda Fran-
tišek Ferdinand uherským krá-
lem.) Z Pešti byl do norimberského „Frän-
kische Kourieru“ zaslán úvodní článek, tyto
dni otištěný, jenž budí v Uhrách velkou sensaci.
Handel
doktor
Tresič
Trumbič
Ferdinand uherský
Vídeň
Pravy
Dubrovník
Pešť
Frän
Uhry
Areivěvoda Fran
21
article
V něm se piše, že arcivévoda František
Ferdinand ještě za života císaře
Františka Josefa bude korunová
za uhorského krále. V článku se praví,
že něco podobného nebude v Uhrách prvým
případem a že jeho opakováním nyní bude do-
saženo odstranění jistých protiv mezi násled-
nikem trůnu a Maďary. V uherských kruzích
jsou prý této myšlence nakloněni, ale dosud ne
vědí, jak se k ní zachová dvůr a sám následník
trůnu. — (František Košut.) Vůdce ne-
odvislé strany, František Košut, jenž byl od po-
čátku roku vážně nemocen, úplně se pozdravil
a v druhé polovici září vrátí se do Pešti, aby se
zase ujal vedení své strany. František Košut
léčí se v Italii. — (Německá nesnáše-
livost.) O mezinárodním sjezdu živnosten-
ském, který se v Pešti konal, došlo k tomu, že
se Němci a Maďaři nepohodli, jedva se pod jed
nou střechou sešli. Hr. Emerich Szecheny
prosil ve svém přípitku za odpuštění, že výji-
mečně užívá při této příležitosti německého
jazyka, kterým jinak na uherské půdě nikdy ne
mluví. Hrabě Szechenyi myslil, že těmi slovy
Němce potěší, ale oni se cítili uraženými ku po-
divu všech přítomných Maďarů. Maďaři, pozoru-
jíce, že se hr. Szechenyi Němcům nezavděčil.
mluvili v dalších přípitcích francouzsky nebo
anglicky. Ač mluvili Němcům samé lichotive
věci, Němci přece nebyli spokojeni a stěžoval
si, že jim Maďaři dali na jevo „šílenou ne-
návist“1 Druhého dne pokoušel se druhý před-
seda, hr. Majláth, německé hosty usmířiti krás-
nými poklonami, ale Němci se obrátili k němu
zády a odešli a lalších schůzí se nezúčastnili.
František Ferdinand
František Josef
Maďar
Košut
Němec
Emerich Szechen
Szechenyi
Uhry
Pešť
Italia
Hradec
Majláth
22
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Nový čin prušáckého barbarstvt.
Pruský ministr osvěty vydal neslýchané na
řízení. V něm praví, že ve „východních provin
V drebném prodejin
mnní čí-le o sobě . . . ra 2
odpoledni
Ve Blialkách na venkově
raniní čnale
odpolední
Inserá ty
plati se hotové unpře
Předplscení a dnserty přijímá zdmini-
strace v Marianské ulici č.
Tam nacházejí se též redakn
tiskárna a ezpedice „ Národnich Listů“
Rukopisy se nevracsji.
23
article
ciích“ je mnoho učitelů, kteří sice ve škole pol-
skou mládež německy učí podle všech předpisů,
ale mimo školu nejen s žáky, nýbrž i s jinými
osobami mluvívají polsky. To se jim přísně za-
kazuje a neméně přísně přikazuje, aby s ka-
ždým jen německy mluvili nejen ve škole,
nýbrž i na ulici, ve společnosti, a také v ro-
dině, a školní inspektoři mají povinnosť při
každé roční revisi přesvědčovati se, podrobují-li
se učitelé těmto příkazům. Který učitel ne-
uposlechne, bude suspendo ván.
Srážky Černohorců s Arnauty.
Četná tlupa Arnautů na Zetě nenadále pře-
padla několik Černohorců, pokojně pracujících
na polí. Arnauté jednoho z nich ubili a dva ra-
nili. Druzí Černohorci, pracovavší poblíž, pospí-
šili ke svým. Bitka trvala celý den. Výsledek
byl, že 6 Černohorců raněno, 2 z nich smrtelně.
Ztráty Arnautů neznámy.
Černohorská vláda obrátila se do Caři-
hradu s energickým protestem proti tomuto po-
hraničnému kazimirství. V něm žádá, aby tu-
recká vláda zkrotila Arnauty a dala raněným
Černohorcům i rodinám ubitých náhradu. Nevy-
hoví-li Porta tomuto protestu, Černá Ho ra
sama učiní opatíení proti A
nautů m.
Černohorec
Arnauta
Port
Něva
Černohorec
24
article
Francouzské sympatie pro nového ruského
Francouzské sympatie pro nového ruského
ministra vnitra.
V poslední době je patrna jistá změna ve
francouzském tisku v posuzování věcí ruských.
Kromě žurnálů reakcionářských jako » Le Soleil«
a »Le Gaulois«, které však jsou opatrné ve
vyjadřování svého odporu proti každému svobodo-
myslnějšímu hnutí a ve svých sympaliích pro
policejní a četnické regimy, neboť listy tyto
obracejí se najmě k inteliigentnímu publiku, skoro
všechny listy, které jsou známy svým upřímným
rusofilstvím, které připominají vládě stále jeji
povinnosti k dvojspolku a dovolávají se udržení
a upevnění alliance s Ruskem, posuzují ruské
věci politické dosti ostře. Nihílistický attentát,
jehož oběti se stal ministr Pleve nebo von
Ploehwe, jak píši vesměs francouzské a anglické
noviny, byl francouzskými žurnály odsouzen
jako krvavý čin, ale nekrology zabilého ministra
ve svobodomyslných listech nezněly příliš vřele.
Zdá se, že francouzské rusofilské kruhy viděly
v Plevovi nepřilele republiky. Jeden z vynika-
jících duchů nynější Francie Anatole Leroy-
Beaulieu, známý svým přátelstvím k Rusku,
napsal vášnivý článek, v němž těžce obviňoval
nebožtíka Pleva a dovolával se, aby nynější ca
aspoň uvedl v platnost svobody, udělené jeho
ušlechtilým dědem, zejmena aby »zemstvůme
vrátil práva, přiřčená jim Alexandrem II.
Jmenování knížele Svjatopolka Mirského,
znamenající vládu mírnější a svobodomyslnější,
bylo teď přijalo s tím většími sympaliemi.
Pleve
Ploehwe
Pleva
Leroy
Alexandr II
Svjatopolka Mirský
Rusko
Francie
Beaulieu
Le Soleil
Le Gaulois
25
article
»Le Figaros přináší o novém ruském
ministru vnitra srdečně psaný článek, v němž
prohlašuje, že ruská vláda následkem tohoto
jmenování nástupuje politiku »moudrého uklid-
nění a smíru« a že nastává v Rusku doba libe-
ralismu, která přinese brzo ovoce.
»L' Eeho de Paris« přináší rozmluvu
svého petrohradského dopisovatele s novým mi-
nistrem ruským
»Politika má neznamená změnu, « pravi
kníže Svjatopolk Mirský, »ale chci sledovat pro-
gram, prohlášený v manifestu cara Mikuláše II.
v únoru 1903 Opíraje se o základy, postavené
carem, chci postupovati v duchu pravé a široké
svobodomyslnosti. Jako venkovan, proživší větší
dobu své kariery v guberniích, jsem velmi roz-
hodným přivržencem decentralisace. Nemyslím,
že by se všechny olázky měly rozhodovati jen
v Petrohradě.« Dále slibuje prý nový ministr
vrácení starých práv »zemstvům«, které dobře
reorganisovány, poslouží správě Ruska, jež tak
vylne se nebezpečí parlamentarismu, jehož vláda,
jak se provozuje na př. ve Francii, nedovede
nás povzbuditi k následování. Franeouzský tisk
vítá celkem radostně knížete Svjatopolka Mir-
ského, od něhož očekává skutky, jež ukonejšt
Rusko a poléší všechny pravé přátely Ruska.
Francouzský protektorát nad katolíky Východu.
Offieiální sdělení vatikánského »Osservatore
Romano« dementuje tvrzení francouzského mini-
sterského předsedy Combesa, pronešené v po-
slední řeči jeho, jakoby Vatikán byl někdy
činil vládě francouzské výhrůžky ve příčině pro-
tektorátu nad katoliky východními.
L Ee
Paris
Svjatopolk Mirský
Mikuláš
Rusko
Petrohrad
Francie
Vatikán
Osservatore Romana
Svjatopolka Mirský
26
article
Opět krvavé řeže v německé osadě.
Ke krveproliti v německé osadě na Nové
Guineji, o němž jsme již podali stručnou zprávu
telegrafickou, sdělují se dnes ještě německým
guvernerem v Herbertshöhe na Nové Guinejí tyto
podrobnosti: Missijní stanice sv. Pavla a v Na-
charunepu a osada trapistů v horách bainin-
ských na poloostrově Gazellině byly domorodci
přepadeny, při čemž usmrceno několik kněží
jeptišek. Policejní mužstvo jalo se ihned dom-
rodce do hor stihati. Dle pozdějších zpráv byl
opět pokoj v horách baininských obnoven. Zirály
domorodců v bojích těch jsme včera již sdělili.
Zavraždění náleželi dílem steylské řeholi »pro
šíření božského slova«, dílem řeholi limburské.
»Frankf. Zlgu.« sděluje se dodatečně ješlě
ze Sydneye k řeži v missii prve zmíněné :
Všichni missionáři byli pobiti a za 60.000 ma-
rek zásob vypleněno. Příčinou řeže bylo prý
vykupování otrokův. Útok udál se nenadáleo
9. hod. ráno. Missionáři byli překvapeni při
své práci. Hlava jejich Matyáš byl zastřelen
otrokem Tomasim, s nímž vlídně byl prý vždy
zacházel a jejž byl z otroctví vysvobodil; rov-
něž zastřelen přispěchavší P. Josef Bley a sestr
Anna. Bratři Plorichnerlové a Schellehausové
Pavel
Matyáš
Tomasi
P Bley
Anna
Plorichnerlová
Schellehausová
Nová Guinea
27
article
V Praze, 13. září.
Praha