ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1662e600-71e2-11dc-838f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 39, person 71, org 3, work 5
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 14. září 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 254.
4 article
Sa ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v aduaislslaaeí s1 něd na dvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškoe na měeíe něntl4s . . . . 7 k 00 k ve flistkich: 2 K 80h ta měsác . . Poštou: za měsie ntrri lota . . . . 9 K ooh s dvojí zkeilkou a něsí Ečnt láta . . . II K eo
Praha
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 13. září v 8 hod 16 min. (Pův. tel. zvl. dop. »Nár. Listůe. Zpráva »Daily Mailu«, (Viz depeši v čisle odpoledním. Pozn. red.) že generál Lineviě s padesáti tisíci muži odřízl generála Kurokia od spojení s hlavní armádou japonskon, byla v obecenstvu přijata s jásotem. Důstojníci gen, štábu pokládaji manévr ten za odvážný, ale šťastný (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Linevi Petrohrad
6 article Nouze a politické snahy.
Nouze a politické snahy. V řadě schůzi, jichž včasnost a význam nejlépe charakterisuje hojná a vážná účasť, do- máhá se české zemědělstvo pomoci státu v tísni, která jest důsledkem sucha a paren končícího léta, zatím co široké vrstvy dělnické v četných shromážděních rokují o situaci, utvořené zdra- žováním potravin. Třeba není dosud skončeno šetření zemědělské rady pro království českéo škodách, způsobených pohromou povětrnostní jest jisto, že úhony jsou značny a že speciálně Polabí stíženo jimi nejvíce.
Polabí
7 article
Čeho se české zemědělstvo domáhá- a co resolucích zdůrazňuje, k tomu má plné právo. Již dávno pochovány theorie o ne- osahování státu, již dávno opuštěny názory, že stát má býti pouhým, mlčelivým ochráncem na- bytých práv a majetků, moderní doba učinila z něho vlivného činitele hospodářského vývoje a rozvoje vůbec, činitele, který má skýtati zá- štity hospodářsky a sociálně slabým vrstvám a napomáhati v dobách tísně a pohromy. Třeba tato povinnost státu není ještě kodífikována zá- kony, ačkoli náběhy v tomto směru nejsou již vzáeností, plyne z povahy dnešního státu, a tam. kde se vyvinul zdatný parlamentarism, že stát těmto úkolům také plně a cele dostává. O blaho- volnosti vlád v těchto připadech konání po- vinnosti mluviti nelze, protože konání po- vinnosti jest prostým příkazem, nechť již v běž- ném životě, nechť ve vedení věcí státních. Pro rakouské vlády toto stanovisko ovšem téměř ni- kdy neplatilo. Germanisační a centralistní tra- dice, jež převzala t. zv. ústavní éra tak ocholn a radostně od absolutismu, vsunovaly v popřed vády cíle hegemonie německé a přes těžké po- niiky systému a přes neustálý rozvrat říše ne- měla Vídeň nikdy porozumění pro pravdu, že budouenost toho kterého státu bude čím dále tím více záviseti na tom, jak dovede dopřátí zde volnému uplatňování všech sil národa nebo ná- rodů, jim spjatých a jak dovede síly tyto buditi a podněcovati. Pan dr. Körber zůstal i zde věren starému systému; nejvýše snažil se před- stihnouti to ještě krajnějším zvracováním zásad, které jsou vůdčími pro správu moderního státu,
doktor Körber
8 article
Resoluce zemědělských schůzí českých nesou se za dvojím eílem. Jednak domáhají se určitých výhod pro kraje postižené, jednak vo- lají po zaměstnání širokých vrstev veřejnými a v prvé řadě vodními stavbami. Nemůže býti vý- chodiska správnějšího. Důsledky neúrody ne- stihnou jen zemědělce. Při zemědělské celn ochraně jest domácí trh v prvé řadě odkázán na plodiny domácí, což letos plati tím více, protože zastavení dopravy labské znemožňuje de jisté míry dovoz cizího obilí k nám za ceny, které by odpovídaly vývoji cen na našich trzích. Jen některé kraje severu království, spojené čet- nými tratěmi s Německem, tvoři zde výjimky a jsou v dané situaci z části otevřeny dovozu zahraničního obilí. Stoupání cen obilních a tedy i hlavních potravin jest ale právě v dnešní si- tunci tím tíživější. Průmysl nevzpamatovalse dosud ze stagnace, kterou mu přinesla minulá léta a byly-li jisté známky zlepšení na obzoru, odvanula malá sklizeň značnou čásť nadějív obrat. Zvýšení cen potravin povede důsledně k zmenšené kupnosti širokých vrstev v jiných oborech a již dnes ozývají se vážné stesky prů- myslu strojnického a textilního, zatím co prů- mysl eukrovarský bude nucen spokojiti se s krát kou kampaní a zatím co lihovary stoupáním cen bramborů uvedeny do situnce, věru málo závi dění hodné. Za tohoto stavu jsou výdělkové v hlídky vrstev dělnických značně zůženy, ne hledě ani k tomu, že tíseň odbytová stěží as umožní průmyslovým podnikům činiti značnějš ústupky mzdové.
spojený číst Německo
9 article
Krajiny polabské stojí před nevalně vese- lými vyhlídkami v prvé řadě. Zde byl pokles sklizňový nejeitelnější a zde budou malé vý- sledky těžby řepní tím více neblahiými. Krátká kampaň eukrovarů přinese vrstvám dělným jen malou náhradu za úbylek pracovní příležitosti v zemědělství. Reseluce polabských schůzí vo- laje proto po zahájení prací co do úpravy Labe, zdůrazňujíce, že daný stav vtiskuje pracím těmto ráz prací nouzových, nalehavých. Tato volání připomínají vládě starou jej povinnost. Stavby vodní dávno již stanoven zákonem, v jehož závěru výslovně se praví, že maji býti veškery práce, jím určené, zahá- jeny současně, potřebné úvěry povoleny cestou zákonodárnou a třeba nejsou speciálně u nás dány následkem německé obstrukce všecky for- mální předpoklady, jest jisto, že má v tomt zákoně vláda v rukou předmět, kterého by mohla účinně užiti ve prospěch zaměstnání lidu kterému se na zimu otevirají tak smutné per spektivy. Do té doby, než mrazy znemožn práci, uplyne ještě hodně doby a tak dostalob se nezaměstnaným hojné příležitosti výdělkové Rychlé zahájení úpravy a splavňování Labe při nesla by tedy včasnou pomoe. Žádá-li rolnictvo pro sebe odpisy daní, v hedy pro dopravu krmiva a řadu opatření, k kterým administrative státu oprávněna, na- lohá jen na provedení nároku, na který ma
Labe splavňování Labe
10 article
právo. Ani k tomu není zapotřebí žádných mimo řádných kroků. I zde nejde c nic jiného, nežo to, aby vláda konala svou povinnost. Pan dr. Körber má pro požadavky rolnictva svou starou, dobře známou odpověď: napřed dělný parlament a pak — pomoc. Kde jde o po- moc lidu, jest p. dr. Körber přísně parlamentním ministrem, stejně jako zapomíná na tyto své zá- sady, když jde o vysoké r neobyčejné požadavky správy vojenské. V prvém případu mu ovšem napomáhá pan Böhm geniální radou, jak lzes snadno opatřiti půjčky, které se zaplatí samy, pan Körber ochotně zapominá, že žádané prostředky odpomocné ku prove- dení záštity paragrafu čtrnáctého nepotřebují. Panu Körbrovi jest ovšem každý prostředek k dosažení účelu dobrý a po- hroma česká jest v jeho očích opět jednouz příležitosti na zlomení české obstrukce. Za cenu kapitulace slibuje to, co jest jeho povinností. . Nebezpečnou praxi zavádí ve správu státní pan dr. Körber. Povolán ke správě státu, aby byl ochráncem zákonů a jich provedení, čin z provádění ustanovení zákonných prostředek pelitických obchodů. Není tomu poprvé, co se tak děje. Historie obsazování míst soudcovských v zemích českých jest toho stejným dokladem jako poslední události nouzové. Vláda dra. Kčr- bra chce činiti po právu jen tomu, kdo se ji podrobí a jen potud, pokud ona za dobré uzná.
doktor Körber Böhm Körbr
11 article
Tím de facto povýšena vůle mini- sterská nad zákon. To jsou skutečné důsledky soustavy pana dra. Körbra, jehož ústa přetékají slovy o spravedlnosti. Ke splnění požadavků krajů, úhonou skliz- ňovou stížených, článku čtrnáctého třeba není a tvrdi-li pan dr. Körber opak, nejsou to důvody právního, nýbrž politického přesvědčení, jež ho k tomu vedou. Přiznáváme: ke skytnutí pří- mých podpor peněžitých ovšem bylo by nutno užiti útočiště paragrafu tohoto, leč volání po podporách těchto stojí teprve v řadě druhé. Resoluce českých schůzí volají po opatřeních k nimž výjimečných kroků třeba není, tedy po opatřeních, která jsou povinností každé vlády povinností, danou duchem a posláním moderního státu vůbec. Naleháme-li tedy na jich provedení nežádáme ani blahovůle, ani ochoty, nýbrž jen konání toho, k čemu se vláda zavázala. A do- máhati se práva může a musí každá, sebe oppo- sičnější strana. Výmluvy pana dra. Körbra a jeho parlamentní úzkostlivost ani v nejmenším na nás nepůsobí!
doktor Körber
12 article Schůze rolnictva okresu poličského.
Schůze rolnictva okresu poličského. Na neděli dne 11. září t. r. svolal okresní výbo poličský společně s městskou radou v Poličce veřejnou schůzi veškerého rolnictva a poplatnictva z okresu poličského do sálu městské střelnice poličské za pří činou účinné a bezodkladné akce pr — dlouhotrvajícím letošním suche postižené — rolnictvo a ostatní obv- vatelstvo vůbec. Při schůzi této přílomno bylo více než 600 osol všech stavů, zvlášťě ale z řad rolnictva jak místníha tak i venkovského. Dále zůčastnili se schůze té pp. poslanci: dr Fořt z Prahy, Fr. Dostál z Morašic a Fr. Pesch k a (něm. agr) z Opatovic, pak okresní starosta p. Ant. Lidmila, náměstek okr. starosty p. Jan Filipia purkmistr města Poličky p. Josef Thanaba ue s městskou radou. Schůzi zahájil p. purkmistr Thanabauer asi těmito slovy: Kritické poměry, v jakých octlo se rolnictv naše letošním kromobyčejným suchem, zavdaly okres- nímu výboru i městské radě v Poličce podnět, aby svelána byla veřejná schůze dnešní za tím účelem, by uvažováno bylo o prostředcích, jimiž by se vší možné podpory dostalo hospodářům, kteří letošní živelní pohromou skutečně poškozeni jsou. Proto jest dnes na vás, velectění pánové, abyste zde pronesli své stesky, jakož i abyste projevili ve- škerá svá přání a návrhy směřující k tomu, jakým nejvhodnějším způsobem by nastávající krise hospo- dářská a hrozící povšechná nouze byla odvrácena a zažehnána. Dříve než přikročíme k jednání samému dovoluji si velectěnému shromá ždění představiti slovutné pp poslance dra. Fořta, Fr. Peschku a Fr. Dostála, jakož i pana vládního zástupce.
Dostál Pesch Lidmila Filipius Thanaba Peschek Praha Morašice Francie Opatovice Polička
13 article
Potom zvoleno předsednictvo, do něhož po ná vrhu p. okr. starosty Lidmily zvoleni: p. Thana- bauer za předsedu, p. Konrád Balzer ze Staršova za místopředsedu a tajemník okres. výboru J. Barlo za zapisovatele. Po těchto formálnostech ujal se slova především pan poslanec dr. Fořt, jenž v delší velmi promyšlen a věcně přednesené řeči konstaloval hrozné neštěstí jež letos opět kraje české navštívilo a vylíčil jak hrozné následky bude míti v zápětí letošní such nejen pro zemědělství nýbrž i pro ostatní stavy naš lidské společnosti. Poukázal zejmena na neúrodu zem čat a nedostatek píce — čímž zvláště dobytkářstv ocitlo se ve velikém nebezpečí Řečník zcela správně projevil též obavu, že ne úrodou zemáků na něž celá řada lidí je odkázána — nastane nezměrná bída mezi chudým dělným ob vatelstvem. Vzhledem k těmto smutným zjevům soudí p. řeč ník — že nezbývá nic jiného, než aby stát kona svou povinnost a trpicímu občanstvu rychle a za včas pomoci své poskytl. Dále zmínil se p. řečník o různých pohromách jež v několika letech naše rolnictvo postihly a uznává za nutné, aby veškeré postižené vrstvy obyvvatelstv společně dovolávaly se v čas pomoci státní, při čemž slibuje, že všichni poslanci budou snahy a požadavky poplatnictva na přísluš- ných místech se vší energií hájiti podporova ti. Ježto přílišné naděje není, že by stát postiže ným poskytl značné peněžité subvence, doporučuje p. poslanec, aby se postižení domáhali odepsán veškerých danl a pak, aby naznačeny byly objekty, jež by se na způsob prá c z nouze, totiž na náklad státní a zem ský provésti daly
Lidmila Balzer doktor Fořt
14 article
Stavby z nouze považuje pan poslanec z nejlepší prostředek, jímž možno zaměstnati chudý lid zvláště hospodářské dělnictvo a jímž možno poskyt- nouti povoznického výdělku rolníkům. Tím dána by byla strádajícímu lidu nikoliv podpora, ale i užitečná práce. Na konec ponechává p. poslanec přítomnému shromáždění na vůli rozhodnouti o tom, jakou pomo uznává za nejlepší. Na to promluvil p. poslanec Dostál, jenž rovně státu i zemi připisuje za povinnost, v této mimořádné pohromě poplatnictvu přispěti. Praví zejmena, že naše rolnicivo rok co rok je stiháno různými katastrofami což zejmena platí o horských chudých okresích litomyšlském a poličském; uvádí, že zemědělství je prvním a nejdůležitějším faktorem a pramenem, o něhož ostatní stavy takřka existečně závisí. Za dnešní situace pocifuje zvláště zemědělec — jenž upí pod tihou poplatnosti a zadluženosti — toho nevyhnutelnou potřebu, aby všemi možnými prostředky pracovalos k zachování jeho postavení a existence. Pan řečník sděluje, že klub zemských a říšských po- slanců vydal memorandum, v něm tíseň hospodářská následkem posledních. zvláště dle letošní katastrofy nastalá, je do v šech podrobností vylíčena a proto přimlouvá se aby požadavky v tomlo memorandu obsažené, jež byly předem přečteny, slavné shromá ždění za svoje prohlá silo. Týž kromě jiného doporučuje podniknouti ihned kroky, aby na způsob práce z nouze postavena byla nákladem státu i země železná dráha z Li to my šle do Poličky, a aby k vykonání předběž- ných praci zmocněny byly okresní výbory a městské rady v Poličce a Litomyšli — jichž první povinnost by bylo, vypracovati obšírný pamělní spis této nutno stavby dráhy se týkající.
Dostál Litomyšl
15 article
Jednatel okr. hospodářského spolku poličskéh a zároveň delegát rady zemědělské pro král. české p. Frant. Šlesinger z Poličky, přihlásiv se ke slovu podává zprávu o tom, že jak okresní výbor tak hospodářský spolek v Poličce vykonaly potřebná za- řízení, aby odepsání daní bylo postiženým poskytnuto Týž p. řečník sděluje, že na zvláštní oběžník země dělské rady podal jako delegát zprávu o dosavadníel účincích a očekávaných následcích letošního trvaléh sucha jakož i že učinil návrhy na zmírnění škodlivýc následků takto- 1. vymožení státních a zemských podpor pr zemědělce k jich nutným účelům, zejmena na nákup jarních osevů, které na mnoze klíčivosti schopn nejsou; 2. dosažení levného úvěru u zemských peněžníeh ústavů a banky hypoteční se všemi výhodami, jak pro krupobitím postiženě v r. 1903; 3 v měsíci září t. r. zaselí dle možnosti po- třebné množství zimní směsky; 4. snížení cen erárních otrubů a výhradní jie prodeje hospodářským korporacím v obvodu; 5. nižší sazby železniční pro dopravu krmiv steliva; 6. zákaz dovozu cizozemského jatečního dobytka 7. spotřebu vojenskou hraditi pouze od produ centů domácích v okoli.
František Šlesinger spolek poličskéh rada zemědělský pro král
16 article
Toto prohlášení p. Šlesingra bylo od přílomných se živým zájmem vyslechnuto. Přílomný německý poslanec p. Frant. Pesěhka z Opatova (za německé venkovské obce okresů lito myšlského a poličského) pronesl řeč svou, nejsa mo cen jazyka českého — německy Jmenovaný p. poslanec kladl zvláště váhu na to aby pomocná akce děla se společně svorně, a rychle, abychom nepřišli po zdě, neboť kdo pozdě přichází na toho nic nezbývá Vytýká vládě, že doposud nic účinného na prospěc stíženého obyvatelstva nepodnikla a dává jí za vzo vládu uherskou, která neblahou siluaci svého lidu ihned uznala a pochopila a také se vší možnou po- mocí bez prodlení přispěla. Musíme domáha se na naší vládě nejvýdatnějších podpor se vší energií proti udělování nějakých „trinkgeldů? protestovati.
Šlesingr František Pesěhka Opatov
17 article
Řečník uznává, že vláda nemůže celou vzešlou škodu nahraditi, nicméně, že musí zanechati z by tečného vyhazování peněz a obrátiti tyte raději na záchranu zemědělství a živnostnictva. K konci své řeči doporučil p. posl. Peschka, aby resolue klubem poslanců navržená a p. poslancem Dostálem přednešená byla přijata. K tomu vyžádal sí slovo pan radní Klán, jenž roz- hodně trvá na tom, aby pamatováno bylo v po- mocně akci též na živnostnictvo, je stejně s rolnictvem trpí a jak se zdá — je stále odstrkováno — neboť oněm živnostníkům kteří loňskou katastrofou také těžce byli postižení kteří následkem toho za odpis daně výdělkové žádali nebylo vůbec vyhověno anebo některým povolen směšná sleva několik haléřů obnášející. Nyní dal p. předseda hlasovati o resoluci posl. Dostálem navržené — a když tato i ně mecky byla přečtena — byla táž jednomy sln přijata a schválena s navrženými, v předu uve denými dodatky p. deleg. Šlesingra. V resoluci té vyslovují se zejmena tyto poža davky: 1. Odepsání veškeré daně pozem- kové pro letošní rok na základě zvlá štníh zákona, nebo nestalo-li by se tak v čas, císařským nařízením, každým způsobem však zastavit veškeré vymáhání dlužných daní. Slev daňová nechť vztahuje se také na živnostnic tv a řemeslnictvo našeho venkova, jež letošní ka- tastrofou, stihnuvší rolnictvo, neméně utrpělo. 2. Rolnictvu oněch krajů, jež mimo sucho stiženy byly jinou pohromou živelní, pak oněch krajů, v nichž sucho zvláště řádilo necht poskytne stát přímé sub- vence, zvláště pak nezúročitelné vydatné půjčky.
Peschek Dostál Klán Šlesingr
18 article
3. Subvence státní a zemské, jež rozděluje zemědělská rada, nechať jsou na příští rok ve dvojnásobné výši uděleny. 4. Nechť správa státní a zemský vý- bor okamžitě započne se stavba m z nouze, aby postaráno bylo o výdělek drobného rolnictva, řemeslnictva, živnostnictva a dělnictva. 5. Od státu žádají podepsaní, aby Ústřední jednot hospodářských společenstev poskyul několi ka- millionovou nezúročitelnou půjčku aby tato mohla Raifeisenkám a družstvům, jež ke svazu náležejí levný úvěr poskytnouti, by tím čelen bylo proti lichvě na českém venkově, která již po hremu tuto využitkovávati počíná. 6. Správa vojenrká, státní a zemsko ústavy necht nakupují jedině u rolni- ctva, zvláště na družstva hospodářská nechť béřese zvláštní ohled. 7. Zemské ústavy peněžní nechť chovaj se při vymáhání úroků a splátek co nejšetrněji. 8. Nechť tarify železniční na doprav všech druhů krmiva, steliva i hnojiv nedosahují výše, než obnášejí výlohy režijní. 9. Zvláště treba umožniti zemské bance po- skytování komunálních hromadných nezúročitelných zápůjček příslušnou sub- vencí státní. 10. Komunální a hromadné zápůjčky tyto buďt sproštěny poplatků. Ke konci schůze promluvil ještě jednou I.. posl dr. Foit a poukázal na to, že uskutečnění stavby dráhy z Litomyšle do Poličky na způsob práce z nouze nedá se asi prověsti, poněvadž se stavbami z nouze mus se započíti ihned, aby momentanně strádajícímu lidu dal se výdělek a výživa.
doktor Foit Litomyšl
19 article
Ježto však při obmyšleném projektu dráhy mu se přede vším vykonati nezbytné předběžn práce, které vyžadovaly by času nejméně dvou le je samozřejmo, že lid náš by na to čekati nemohl Pan dr. Fořt přimlouvá se proto za provádě n takových objektů na způsob práce z nouze, s nimiž by se ihned započíti mohlo doporučuje zejmena stavby silnic, na něž pro- jekty jsou připraveny. Navrhuje konečně, a by pro stavbu dráhy Polička—Litomyš utvořil se a kční komitét, jenž by brzké re- alisování dráhy té měl míti na zřetel Dále ještě pravil p. poslanec, že nemá nikd příčiny dožebrávati se na státu nějaké almužny, nýbrž plným právem může žádati navrácení peněz z po kladny státní — které po léta tam byl platil. Souhlasí s vývody p. posl. Peschky, aby aspoň v hospo- dářských věcech Čech s Němcem šli svorně v před a aby k obhájení a zacho vání své existence společně pracovali Vitá s velikou radostí tulo snahu — spojiti s v době kritické a projevuje jenom vřelé přání, aby tato dobrá snaha Čechů po shodě a sjednocenosti byla také na druhé straně (totiž u Němců náležitě nejen pochopena a oconěna, ale i opětována. Řeč tato vzbudila všeobecné nadšení. Posléz odhlasován návrh p. poslance Dostála i dodatečný návrh p. posl. dra. Fořta — totiž, aby okresní vý bery a městské rady v Poličce a Litomyšli utvořily ze sebe komitét, jenž by o přípravné práce ke stavb dráhy z Poličky do Litomyšle — se staral. Pan okr. starosta Ant. Lidmila projevuje přání aby prováděly se v první řadě stavby sil nie jako práce z nouze. Pan předseda poděkovav na to za hojné účasten- ství, prohlásil schůzi, které měla zdařilý průběh uspokojivý výsledek, za skončenou.
doktor Fořt Peschek Němec Čecho Dostál Antonín Lidmila Čechy Litomyšl
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Ze Zadru, 11. září. (Proti námě st níku Handelovi.) Podle zprávy z Vídně baron Handel snažil se vysvětliti ministerskému předsedovi Körbrovi, že se mu stalo s Dalma- tinci jen malé nedorozumění, jehož následkem nemusí býti jeho odstoupení. Šel by tedy nerad. Ale Dalmatinci dívají se na věc vážně. Prav se, že posl. dr. Tresič vyzval Handela na souboj Všichni dalmatští poslanci chystají energickou akci a posl. dr. Trumbič, předseda dalmatsk strany práva, odjel do Dubrovníka na poradu s drem. Čingrijou, předsedou klubu chorvatsk národní strany. Z Pešti, 12. záři. (Areivěvoda Fran- tišek Ferdinand uherským krá- lem.) Z Pešti byl do norimberského „Frän- kische Kourieru“ zaslán úvodní článek, tyto dni otištěný, jenž budí v Uhrách velkou sensaci.
Handel doktor Tresič Trumbič Ferdinand uherský Vídeň Pravy Dubrovník Pešť Frän Uhry Areivěvoda Fran
21 article
V něm se piše, že arcivévoda František Ferdinand ještě za života císaře Františka Josefa bude korunová za uhorského krále. V článku se praví, že něco podobného nebude v Uhrách prvým případem a že jeho opakováním nyní bude do- saženo odstranění jistých protiv mezi násled- nikem trůnu a Maďary. V uherských kruzích jsou prý této myšlence nakloněni, ale dosud ne vědí, jak se k ní zachová dvůr a sám následník trůnu. — (František Košut.) Vůdce ne- odvislé strany, František Košut, jenž byl od po- čátku roku vážně nemocen, úplně se pozdravil a v druhé polovici září vrátí se do Pešti, aby se zase ujal vedení své strany. František Košut léčí se v Italii. — (Německá nesnáše- livost.) O mezinárodním sjezdu živnosten- ském, který se v Pešti konal, došlo k tomu, že se Němci a Maďaři nepohodli, jedva se pod jed nou střechou sešli. Hr. Emerich Szecheny prosil ve svém přípitku za odpuštění, že výji- mečně užívá při této příležitosti německého jazyka, kterým jinak na uherské půdě nikdy ne mluví. Hrabě Szechenyi myslil, že těmi slovy Němce potěší, ale oni se cítili uraženými ku po- divu všech přítomných Maďarů. Maďaři, pozoru- jíce, že se hr. Szechenyi Němcům nezavděčil. mluvili v dalších přípitcích francouzsky nebo anglicky. Ač mluvili Němcům samé lichotive věci, Němci přece nebyli spokojeni a stěžoval si, že jim Maďaři dali na jevo „šílenou ne- návist“1 Druhého dne pokoušel se druhý před- seda, hr. Majláth, německé hosty usmířiti krás- nými poklonami, ale Němci se obrátili k němu zády a odešli a lalších schůzí se nezúčastnili.
František Ferdinand František Josef Maďar Košut Němec Emerich Szechen Szechenyi Uhry Pešť Italia Hradec Majláth
22 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Nový čin prušáckého barbarstvt. Pruský ministr osvěty vydal neslýchané na řízení. V něm praví, že ve „východních provin V drebném prodejin mnní čí-le o sobě . . . ra 2 odpoledni Ve Blialkách na venkově raniní čnale odpolední Inserá ty plati se hotové unpře Předplscení a dnserty přijímá zdmini- strace v Marianské ulici č. Tam nacházejí se též redakn tiskárna a ezpedice „ Národnich Listů“ Rukopisy se nevracsji.
23 article
ciích“ je mnoho učitelů, kteří sice ve škole pol- skou mládež německy učí podle všech předpisů, ale mimo školu nejen s žáky, nýbrž i s jinými osobami mluvívají polsky. To se jim přísně za- kazuje a neméně přísně přikazuje, aby s ka- ždým jen německy mluvili nejen ve škole, nýbrž i na ulici, ve společnosti, a také v ro- dině, a školní inspektoři mají povinnosť při každé roční revisi přesvědčovati se, podrobují-li se učitelé těmto příkazům. Který učitel ne- uposlechne, bude suspendo ván. Srážky Černohorců s Arnauty. Četná tlupa Arnautů na Zetě nenadále pře- padla několik Černohorců, pokojně pracujících na polí. Arnauté jednoho z nich ubili a dva ra- nili. Druzí Černohorci, pracovavší poblíž, pospí- šili ke svým. Bitka trvala celý den. Výsledek byl, že 6 Černohorců raněno, 2 z nich smrtelně. Ztráty Arnautů neznámy. Černohorská vláda obrátila se do Caři- hradu s energickým protestem proti tomuto po- hraničnému kazimirství. V něm žádá, aby tu- recká vláda zkrotila Arnauty a dala raněným Černohorcům i rodinám ubitých náhradu. Nevy- hoví-li Porta tomuto protestu, Černá Ho ra sama učiní opatíení proti A nautů m.
Černohorec Arnauta Port Něva Černohorec
24 article Francouzské sympatie pro nového ruského
Francouzské sympatie pro nového ruského ministra vnitra. V poslední době je patrna jistá změna ve francouzském tisku v posuzování věcí ruských. Kromě žurnálů reakcionářských jako » Le Soleil« a »Le Gaulois«, které však jsou opatrné ve vyjadřování svého odporu proti každému svobodo- myslnějšímu hnutí a ve svých sympaliích pro policejní a četnické regimy, neboť listy tyto obracejí se najmě k inteliigentnímu publiku, skoro všechny listy, které jsou známy svým upřímným rusofilstvím, které připominají vládě stále jeji povinnosti k dvojspolku a dovolávají se udržení a upevnění alliance s Ruskem, posuzují ruské věci politické dosti ostře. Nihílistický attentát, jehož oběti se stal ministr Pleve nebo von Ploehwe, jak píši vesměs francouzské a anglické noviny, byl francouzskými žurnály odsouzen jako krvavý čin, ale nekrology zabilého ministra ve svobodomyslných listech nezněly příliš vřele. Zdá se, že francouzské rusofilské kruhy viděly v Plevovi nepřilele republiky. Jeden z vynika- jících duchů nynější Francie Anatole Leroy- Beaulieu, známý svým přátelstvím k Rusku, napsal vášnivý článek, v němž těžce obviňoval nebožtíka Pleva a dovolával se, aby nynější ca aspoň uvedl v platnost svobody, udělené jeho ušlechtilým dědem, zejmena aby »zemstvůme vrátil práva, přiřčená jim Alexandrem II. Jmenování knížele Svjatopolka Mirského, znamenající vládu mírnější a svobodomyslnější, bylo teď přijalo s tím většími sympaliemi.
Pleve Ploehwe Pleva Leroy Alexandr II Svjatopolka Mirský Rusko Francie Beaulieu Le Soleil Le Gaulois
25 article
»Le Figaros přináší o novém ruském ministru vnitra srdečně psaný článek, v němž prohlašuje, že ruská vláda následkem tohoto jmenování nástupuje politiku »moudrého uklid- nění a smíru« a že nastává v Rusku doba libe- ralismu, která přinese brzo ovoce. »L' Eeho de Paris« přináší rozmluvu svého petrohradského dopisovatele s novým mi- nistrem ruským »Politika má neznamená změnu, « pravi kníže Svjatopolk Mirský, »ale chci sledovat pro- gram, prohlášený v manifestu cara Mikuláše II. v únoru 1903 Opíraje se o základy, postavené carem, chci postupovati v duchu pravé a široké svobodomyslnosti. Jako venkovan, proživší větší dobu své kariery v guberniích, jsem velmi roz- hodným přivržencem decentralisace. Nemyslím, že by se všechny olázky měly rozhodovati jen v Petrohradě.« Dále slibuje prý nový ministr vrácení starých práv »zemstvům«, které dobře reorganisovány, poslouží správě Ruska, jež tak vylne se nebezpečí parlamentarismu, jehož vláda, jak se provozuje na př. ve Francii, nedovede nás povzbuditi k následování. Franeouzský tisk vítá celkem radostně knížete Svjatopolka Mir- ského, od něhož očekává skutky, jež ukonejšt Rusko a poléší všechny pravé přátely Ruska. Francouzský protektorát nad katolíky Východu. Offieiální sdělení vatikánského »Osservatore Romano« dementuje tvrzení francouzského mini- sterského předsedy Combesa, pronešené v po- slední řeči jeho, jakoby Vatikán byl někdy činil vládě francouzské výhrůžky ve příčině pro- tektorátu nad katoliky východními.
L Ee Paris Svjatopolk Mirský Mikuláš Rusko Petrohrad Francie Vatikán Osservatore Romana Svjatopolka Mirský
26 article
Opět krvavé řeže v německé osadě. Ke krveproliti v německé osadě na Nové Guineji, o němž jsme již podali stručnou zprávu telegrafickou, sdělují se dnes ještě německým guvernerem v Herbertshöhe na Nové Guinejí tyto podrobnosti: Missijní stanice sv. Pavla a v Na- charunepu a osada trapistů v horách bainin- ských na poloostrově Gazellině byly domorodci přepadeny, při čemž usmrceno několik kněží jeptišek. Policejní mužstvo jalo se ihned dom- rodce do hor stihati. Dle pozdějších zpráv byl opět pokoj v horách baininských obnoven. Zirály domorodců v bojích těch jsme včera již sdělili. Zavraždění náleželi dílem steylské řeholi »pro šíření božského slova«, dílem řeholi limburské. »Frankf. Zlgu.« sděluje se dodatečně ješlě ze Sydneye k řeži v missii prve zmíněné : Všichni missionáři byli pobiti a za 60.000 ma- rek zásob vypleněno. Příčinou řeže bylo prý vykupování otrokův. Útok udál se nenadáleo 9. hod. ráno. Missionáři byli překvapeni při své práci. Hlava jejich Matyáš byl zastřelen otrokem Tomasim, s nímž vlídně byl prý vždy zacházel a jejž byl z otroctví vysvobodil; rov- něž zastřelen přispěchavší P. Josef Bley a sestr Anna. Bratři Plorichnerlové a Schellehausové
Pavel Matyáš Tomasi P Bley Anna Plorichnerlová Schellehausová Nová Guinea
27 article
V Praze, 13. září.
Praha