2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
8. února 1901. Číslo 39.
4
article
Schůze.
Dne 8. února: Z Hlaholu pražské ho
O 6. hod. večer jest zkouška damského odboru a
o 7. hod. společná zkouška s mužským sborem ku
koucertní zábavě. — Z Ústřední Matice di v
ochotníků českoslovanských v Pra ze.
Důležitá schůze výboru koná se v místnostech ma-
tičných v Žitné ul. (su Pravdů«). — Hlahol vino
hradský má společnou zkoušku: dámy o 6. hod.
páni o 7. hod. večerní. Valná hromada 18. ünorn
— »Ruský kroužek« má o 8. hod. večerní tý-
denní schůzi v místnostech spolkových (Nekazanka
palác Zemské banky I. p.). Přednáší p. řed. Havelka
»O ruské svatbě«. O 7. hod. večerní cvičení v I. i Il
oddělení. Valná hromada 15. února.
Ministerská krise
v Italii.
Strom podťatý konečně se skácel. Mini
sterstvo Saraecovo padlo. Nepřekvapilo to ni
koho a nezpůsobilo to žádného vzrušení. O
týdnů již nebylo pochyby, že ministerstvo Sa-
raecovo, ministerstvo bez pevné většiny, jest
neudržitelné, před týdny poukázali jsme již
k zjevu, že vláda drží se tentokráte jen z mi-
losti sněmovny a včera připomněli jsme jen,
že tento pád vlády, od týdnů čekaný, nastává
bezprostředně. A to proto jen, že čekatelé dě-
dictví ministerského pokládali nynější dobu za
nejvhodnější k útoku, kdy vláda Saraccova po
dáním předlohy výminečných opatření proti an
archistům, ke kteréž asi ji přiměl mladý král,
rozešla se také s krajní levicí.
Havelka
Min
Saraecův
Saraccův
Žitná ulice
Pravda
zemský banka I . p
lost sněmovna
Nekazanka palác
5
article
Nelze tentokráte ani říci, že by pádem
vlády zanikala také určitá myšlenka vůdčí, že
by ji padal určitý program, pokud jde o věci
vnitřní. V politice zahraničné dlužno však do
znati, že pan Saracca, přejmuv loni v červnu
když nastupoval, do své vlády ministra zahra
ničných záležitostí Víseonti Venostu z před
chozího ministerstva Pellouxova (Visconti tak
již v Rudiniově kabinetu byl zasedal), přičinil
se sám, aby zůstal v zahraničné politice
italské směr z doby poslédní, to jest směr, sle-
dující při setrvání v trojspolku současně
i přátelštější poměr k Frianeii
kdežto dřivější ministerstva crispovská byla
poměr k Francii dovedla málem na ostří meče.
Pravdou jest, třeba se to protimyslné zdálo,
že v Italii ministerstva tak zv. liberální
(v pravdě: pseudoliberální) klonila se spíše
k Berlínu, ministerstva konservativní — k“ Pa-
říži. Ve vnitřní politice však vláda Saraceov
spíše živořila nežli vládla a nezvedla s
k opravdové reformní roli, ani když zavraždění
krále Humberta I. poučilo celý svět ostatní.
jak hluboko již zapadla Italie do bažin so-
ciálních běd. Bylo to pravé ministerstvo z nouze
když loni koncem června nastoupilo.
Saracca
Víseonti
Visconti
Humbert I
Francie
Berlín
ministerstvo Pellouxův
6
article
Marně ministr-president Pelloux snaži
se zdolati opposici výminečnými zákony, ka-
sační soud uznal je nezákonnými, — marně
snažil se mu Sonnino, jenž nyní s hesly
o svobodě dere se do popředí, přispěti ku
pomoci návrhem na násilnou změnu jedna
eího řádu: Pelloux byl odmeten obstrukci sně-
movny, i nevolí země. Nastoupivší tehdy mini
sterstvo Saraccovo mělo býti ministerstvem
smiru, živlem soustředujícím. Zasedající v něm
Saracco a Morin byli již v ministerstvu Crispově
a bývalý státní podsekretár tohoto Gallo zauja
v novém tehdejším kabinetu křeslo ministerstva
vyučování. Branca byl členem ministerstva Rudi-
nova a zasedal v ministerstvu společně s Nico-
terou. Ministr vojenství Ponza di San Martino
ministr zahraničních záležitostí Visconti Venosta
převzati z odstoupivšího tehdy kabinetu Pellouxova.
Morin
Crispův
Branca
San Martino
Visconti Venosta
Rudi
Nico
7
article
Ale naděje ony zklamaly a odstupující vlád
stala se vládou spíše rozluk než smíru.
Předseda ministerstva a ministr vnitra Sa-
racco pocházel z Piemontska, kde byl váženým
vůdcem tamější konservativní strany. Býval nej-
věrnějším spolupracovníkem Crispa, v jehož
ministerstvech zastával z pravidla funkci mini-
stra veřejných prací. Od roku 1896 nezaseda
v žádném ministerstvu, ač Rudiní i Pelloux s
namáhali, by vstoupil do jejich kabinetů.
R. 1899 jmenován byl Saracco presidenten
senátu, v němž funkci vicepresidenta zastával
již po delší dobu. Stačil-li na tyto úkoly, na
úkol ministr-presidentský byl slabým
Jsa stár již 79 let, neměl nad to ni řečni-
ckého nadání, — byl nerozhodnost sama a vtě
lená váhavost.
Tak na př. jeho vliv zavinil, že neučiněn
své doby včasná opatření v Africe, jež by
byla vítězný postup a konečné vítězství krále
Menelika bezpochyby zmařila — a tuto váha
vost a měnivost osvědčil také na poli domšcím
Byla i přímým podnětem k jeho pádu. Rozpu
stiv dělnickou komoru v Janově, uznal brzy, že
jest to čín protiústavní, odvolal jej a znovu
zřídil ji. Oním skutkem rozkmotřil si levici
místo pravici. Ovšem byl to jen poslední hře-
bík do rakve jeho: odpůrci jeho ve sněmovně
byli by jej uložili k mrlvým dříve neb později
také, kdyby nebyl učmil i této chyby.
Crisp
Pelloux
Saracco
Menelik
Piemontsko
Afrika
Janov
8
article
Situace jest však nanejvýše zmatená a slo-
žitá, neboť nikdo z těch vůdců, jichž skupiny
včera ve sněmovně Saracca porazili, sám o sobě
většiny nemá. Crispovec Sonnino přispěl sice
k pádu Saraccově valně útokem svým na jeho
politiku, ale krajní levice, hlasujíc proti Sarae
covi, ihned prohlásila, že nijak nemá chuti při
vésti tím k vládě Sonnina a jeho soudruhy.
jichž násilnické a reakční kousky z dob dří
vějších má v dobré paměti. Splše byl a by
ochotna podporovati za záva zek
šetření práv občanských a svobo
Politických liberály Giolitta
Zanardella.
Proti Saraccovi hlasovali včera tyto sku
piny: Sonninova, Lacore-Bacelliova (100 hlasů)
Prinelliova (14), Giolitti-Zanardellova (122 hlasův)
a 70 členů krajní levice. Skupiny spojily se
jen v negaci.
Pro utvoření nové vlády není ale v této
koalici, jak zřejmo, žádné většiny absolutní,
pevné a jednolité. Nechť tedy rozhodne se král
Viktor Emanuel III. — bude to jeho první mi-
nisterstvo, jeho v pravdě prvni politieký čin! —
pro skupinu kteroukoli, ať Sonninovi či Giolit-
tovi svěří portefeuille, každý tento nový vládce
Italie bude musit odvolati se k lidu. Rozpu-
štění sněmovny nedá se na dlouho již odklá-
dáti. A hlas lidu vyzní tentokráte nepochybně
vtón ostřejšl než kdykoliv předo tím. Míra
křivd na něm půchaných jest naplhěna jiža
skorem již vyčerpána jest i jeho — trpělivost.
Tím okamžikem, kdy liď tento pozná, že čekal
marně pomoci, jak z Monte Citoria tak iz
Kvirinalu, tím okamžikem, kdy zkusí pomoe
sobě sám, nadejde pro monaricih ři italskou
krise nejvážnější. A doba ta, jak zdá se, není
daleka již! A čím rychleji se blíží nebezpečí
čím více zalehá v sluh její předzvěst bouř
příštích, tím vážněji ohlíží se Italie po mužíe
velikých i proziravých, kteří by dovedli kris
čeliti i silou i — spravedli vostíl
not
Giolitt Zanardell
Viktor
Emanuel
Giolit
Kvirinala
Monte Citoria
LacoreBacelliov
GiolittiZanardellův
Italia
9
article
Telegramy.
Z Říma, 7. února. (Stefani.) Následkem
včerejšího hlasování v parlamentě min.- presiden
Saracco podal nes odpolle d n
králi žádosť ministerstva za pro
puštěnou. Král vyhradil si rozhodnut.
Zprávu o tom podal Saracco v obou sněmov-
nách, jež se pak odročily na neurčitou dobu
Pro vyřízení běžných věcí a k vůli zachován
veřejného pořádku zůstane desavadní vláda
v úřadě až do ustavení nové vlády.
Z Říma, 7. února. (C.-B.) Král konfe
roval odpoledne o situaci s předsedy sněmovny
a senálu.
a. Z Říma, 7. února. Proslýchá se,ž
Saracco pověřen bude opětně sestavením nového
ministerstva a že již za tím účelem vyjednává
s Giolettem, Zanardellem a Sonninem. »Popol
Romano« přimlouvá se za to, aby také Sonnino
byl do ministerstva povolán, poněvadž prý má
ve sněmovně nejsilnější (?) skupinu.
Z Říma, 7. února. (C.-B.) Listy poklá
dají za pravděpodobné, že předseda sněmovny
Villa nebo Saracco budou pověřeni sesla-
vením nové vlády.
Stefan
Sonnin
Popol Romana
Sonnino
Řím
sněmovna Villa
10
article
Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou.
Diplomacie.
Z Londýna, 7. února. (C.-B.) »Timese
sdělují z Pekina z 5. t. m.: Vyslanci radí se
nyní o válečné náhradě. S největším
souhlasem potkává se návrh, aby byl ustanoven
paušální obnos a kuždé vládě přikázána při-
měřená část. Počítá se, že Čína bez zvláštníh
obtížení mohla by platiti 4 milliony liber šterl
na zúročení zvláštní půjčky, což by se rovnal
válečné náhradě 80 millionů liber šterlinků. —
Při poradě vyslanců s čínskými plnomocniky
konané dnes v anglickém vyslanectvu, ukázale
se, že Čiňané opatřili si nesprávným způsobem
exemplář žaloby na čínské hod
nosty, kteří mají býti potrestáni, a že byl
již zpraveni o tom, kterak různě vlády v ná-
zorech svých o výměře trestu se rozeházejí.
Dle toho zařídili si již své odpovědi a tvrdo-
šíjně se opírali žádanému trestu smrti. Konfe
rence neměla proto výsledku.
Z Nového Yorku, 7. února. (C. - B.
Čiňaný
Čína
Londýn
Nový York
11
article
Včerojší pekinská depeše oznamuje: Cizí vy
slanci uveřejnili dnes ráno tajný císařis ký
edikt, jejž dostali včera od čínských zmoc
něnců. V něm praví se, že při potrestání Dun-
fusjana musi se jednati velmi opatrně a po
zralém uvážení, aby nepokujné obyvatelstvo
Šensi a Kansu nebylo podníceno k násilnostem
na cizincích a křesťanech. Dunfusjanovo vojsko
— praví se v ediktě — je ztenčeno na 500
mužů, aby vzhledem k potrestání jeho náčelník
neměl tak velkou brannou moc pod svým
velením.
w. Z Londýna, 7. února. Pekinské de
peše Loffonovy kanceláře oznamují ze včerej
ška: Za včerejší porady vyslaneů s činským
splnomocněnci prohlásili tito, že jest nemožno
Tuana a jiné prince popraviti. Piehon namítl
že před 50 lety popraven byl nejeden čínský
prine. Zplnomocněnci namítli, ten že byl rebe-
lantem proti vlastní vládě. Piehon na to
děl: »Chcete tím říci, že Tuan tedy jednal
na rozkaz vaší vlády.« Na to činští zástupei
neodpověděli.
Čiňsné svolili však, aby Suan a Yusien
byli popraveni. Děti těch, kdož popraveni budou
pozbývají, dle čínského práva, zastávati úřady
neb čestné funkce a jmění jejich bude zu
baveno.
Dunfusjanův
Loffonův
Suan
Yusien
Londýn
12
article
Operace spojencův.
Z Pekina, 6. února. (C.-B.) Hr. Waldersee
telegrafuje: Trothova kolona dorazila dnes
do Čan-Pinčan
Z Berlína, 7. února. (C.-B.) Trothova
výprava nemá — jak »West. Ztg « ujišťuje —
za úkol, aby přivedla činský dvůr zpět do Pe-
kina; dvůr ten nevolil by k tomu jistě takového
prostředku.
»Reformní« edikt.
Ze Šanchaje, 7. února. (C.-B.) V ne-
dávném císařském ediktu, jenž sem došel, eí
sařovna-vdova nařizuje refotmu v různých obo-
rech státní správy a ukládá vyšším úřadníkům,
aby studovali rozdíly mezi domácími a cizími
systémy správními a podali vhodné návrhy na
připadné změny čínského systému a na zacho-
vání celistvosti Číny. Konečně nařizuje úprav
financí, rozmnožení státních příjmův a zlepšení
soustavy zemské obrany.
Rakouské lodi.
Z Vídně, 7. února. (C.-B.) Loď »Marie
Terezie« přibyla do Šanchaje a zdrží se tam
asi čtyři neděle. Loď »Alžběta« je ve Vej
hajveji.
Trothův
Čan
West
Marie Terezia
Alžběta
Hradec
Waldersee
Berlín
Šanchaj
Čína
Vídeň
13
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
w. Z Londýna, 7. února. Haagský do-
pisovatel »Daily Chronielu« měl včera rozmluv
s drem. Leydsem, jenž prohlásil, že Burové se
nevzdají nikdy. Jejich podmanění jest úplne
nemožné. Dr. Leyds popíral, že by Transvaal
vypověděí válku. Anghe — pravil — republice
položila bambitku na hlavu a tudíž prý ne-
zbývalo jiné volby. Zprávě, že by Burové
byli zničili dráhu a Komatipoort opět obsadili.
nepříkládá se víry-
B. Z Haagu, 6. února. Paní Eloffová.
choť bratra Krügrova zete, byla, jak se zde
proslýchá, zastřelena anglick ý m
vojáky, poněvadž vzpírala se tomu, by muže
jejího odvedli.
Leyds
Burová
doktor
Eloffová
Krügrův
Londýn
Transvaal
Haag
Daily Chroniel
14
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Boj o presidium nerozhosnut.
Z Vídně, 7. února. »Den po cely
též noc po celou oni válčili tamto«,
Těchto slov antického básníka lze užít
o zápasu, který se vede o kandidaturů pro
presidium. Vlastně trvá již den a dvě noci.
Dobojován však ještě není. Naopak. Oba
kluby, na jejichž votu záleželo, kolo pol-
ské, zvláště pak katolická strana li-
dová, učinily osvědčení odkladné, tak že tou
chvílí nelze ani s pravděpodoh-
ností předpověděti, budec li se
vůbec volba presidia zejtra ko-
nati. Spíše podobá se, že ne-
son ree
bude.
Ale jeden výsledek dnešní den přece
přinesl. Kandidatura posl. Prada byla ko-
lem polským z amítnuta jednohlasně
a to za projevů pro něho ne valně lichoti-
vých a pro spolek polsko- něme
cký ne tuze příznivých. Spekulace
stran německého spoluručenství na hlasy
z pravice a na polské zvlaště se tedy ne-
podařila. Kolo polské se vzpamatovalo
a procitlo v něm vědomí, že nemůže být
úkolem jeho, pomáhati do křesla, se kterého
byl v odměnu za všechnu obětavost pro ví
deňský parlament a proti německé obstrukci
svržen a sražen David Abraha
mowicz, členu této německé obstrukce,
ať je to kdokoli. Nejméně pak německému
nacionálu Pradovi, který nikdy netaji
svého smýšlení velkopruského a protislovan-
ského.
Abrah
Prad
Vídeň
Prado
15
article
Poslanci dr. Danielak a dr. Ko
zlowski — jak dále oznamujeme — vy
burcovali národní city a národní hrdost svých
soukmenovců způsobem tak účinným, že kan-
didatura Pradova padla jednohlasně a
stejně také kandidatura každého člena
německého spoluručenství.
Pro kandidaturu Fuchsovu vyslovi
se po návrhu Ja worského klub polský
jednohlasně, ale arci s výhradou
připustí-li ji totiž jeho vlastní strana (kato-
lický střed). Ta pak na večerní dnešní schůzi
žádného positivního usnesen
neučinila, naopak usnesla se, vyzvati ostatní
strany sněmovny, by svolily k odkladu
volby presidentské. Do kdy, nepraví se
Snad až do úterka.
doktor
Danielak
ko
Fuchsův
16
article
Oznámili jsme včera, že němečtí nacio-
nálové se odhodlali svoliti ke kandidatuře
posl. Prada pouze v tom případě, budou-li
zjednány pro vykonávání jeho úřadu určite
záruky, především pak bude-li pro ně
opatřena za součinnosti některých
stran pravice, v první řadě Po-
láků, spolehlivá většina. Protože klub
polský dnes odepřel spolupůsobení svoje,
není hlavní podmínka kandidatury Pradovy
dána. Nicméně je velmi zajímavo a poučno,
přihlédnouti blíže k ostatním pod-
mínkám, protože sálá z nich všechna
zvůle a zášť německých stran bez roz-
dílu, jak tak zv. umírněných, tak radikál-
ních, ke každěmu slovanské mu
slovu ve vídeňském parlamentě.
Páni pohlaváři němečtí se totiž usnesli.
že Němec z levice zasednouti může
v presidiu jen tehda, bude li úplne
znemožněno právo neněmeckých
poslanců mluviti a podávati do-
tazy svým jazykem, t. j. chtěli za-
véstí státní němčinuc hined a ze své
zvůle ve vídeňské sněmovně, ve
které jsou Němci menšinou, rozhodnutím
ex presidio !
Plan německých vůdců čelil k tomu, b
se zřídila zvláštní překládárna ve sně
movně pro neněmecké interpel
lace, návrhy a řeči, z celé sněmovny zvo-
lená, která by je tlumočila do němčiny.
Ozval se však proti famosnímu tdmutc
projektu, kterému již preludovala dnešní
»Ostdeutsehe Rundschau«, odpor v ně-
meckém táboře samém. Bylo tam namít-
nuto, že kdyby Němci svolili k takové insti.
tuci a kdyby schválil parlament legálnost
neněmeckých řečí, dotazův a návrhů, byl by
tím učiněn precedens Němcům nebezpečný
protože by se pak nemohlí opříti žádné
vládě, která by zavésti chtěla mnohojazyč-
nost v soudech, úřadech a ve správě.
Němec
Prado
Ostdeutsehe Rundschau
17
article
Věru náleží k tomu notná porce troufa
losti, opovažuje-li se válečná rada něme
ckých stran diktovati presidentu sněmovny
který ve chvíli, kdy ujímá se svého úřadu.
povinen je bez ohledu na strany říditi se
jen a výhradně platným jednacím řá
dem, podmínky, které plynou z pano-
vačných jejich choutek. Ale jak nazvati má
člověk teprve smělost německých vůdců, žá-
dajících, by strany pravice poslanci z levice,
tudíž peslanei minerity, daly hlasy při volb
presidenta, ale ještě k tomu aby přistoupily
na podmínky ony, které jsou brutálním
znásilněním a potlačením slovanských jazyků
ve vídeňském parlamentě?
Päni zapomněli, kla douce podmínky ty.
na § 51. jednacího řádu, který stanovi,
že stenografický protokol má
býti věrným obrazem celého jed-
nání, tudíž obsahovati také vešker
řeči, návrhy a dotazy, které byly
podány a promluveny, tak, jak
byly podány a promluveny, že
tedy neprotokolování neněmeckých řečí příčí
se jednacímu řádu. Diktát presidentův proti
zřejmému a také judikátem nejvyššího soudu
v příčině immunity českých řečí uznanému
právu byl by aktem nejhrubší svévole.
18
article
Páni zapomněli však, kladouce podmínky
takové, též na trpělivost poslanců českých a
slovanských. Uskutečnění podmínek těch
bylo by výzvou k nejkrajnějšímu odporu je-
jich. Ve chvíli, ve které by nějaký president
odmítl české dotazy, nebo nepřipustil českou
řeč, dovedli by Čechové sami zastaviti stroj
vídeňského parlamentu, ve kterém jejieh
jazyk byl by zbaven všeho práva. Jsme nejen
přesvědčeni, ale máme bezpečnou jistotu.
že všichni sociální demokraté, kteří podali
přečetné české a polské interpellace, jež
protokolovány jsou, by české poslance v od
boji tom aktivně podporovali.
Polští poslanci opposiční usnesli se dne
při volbě presidia zachovati se podle Čechů
Zamítnutím kandidatury posl. Jindřicha
Prada je postižen také ministr president dr
Körber. Nejen nepřímo, nýbrž také přímo.
Fedroval a podporoval ji a pracoval pro ni
Podstatnou částí jeho politiky, dosti zchy
tralou, je již plán, zapřáhnouti německou
stranu lidovou do své vládní káry. Jedním
článkem zámyslů těch bylo pak, navléci posl.
Pradovi, kterého měl již vyhlédnutého za
německého ministr krajana, chomout presi-
denta poslanecké sněmovny. Nepodařilose
to. Plán pohatili Poláci. Mají příčiny. Dr
Körber a jeho chráněnec posl. Prade maj
pak posměch. e a
Z Vídně, 7. února. Nedojde l
zejtra k volbě předsedů, odroč
se sněmovna až do úterka.
Z Vídně, 7. února. Bývalý presiden
poslanecké sněmovny, dr. Vikt. ryt. Fuchs
nezúčastnil se dnešní schůze klubu středu.
Čecho
Jindřich Prado
Körber
Prad
Polák
doktor
Viktoria
Fuchs
Vídeň
poslanecký sněmovna
19
article
V polském klubu.
O 3. hodině sešlo se kolo polské. Nežl
se přešlo k jednání o volbě presidia, posl
Jaworski na dotaz dra. Danielak
ve příčině postátnění polského soukromého
gymnasia těšínského sdělil, že o věci té mě
poradu s ministrem vyučování drem. Hart-
lem a dostal vědomost, že akta se nalezají
tou dobou u zemské školní rad
slezské, která věc nechává ne-
vyřízenou. Potom bylo klubu oznámeno,
že zvláštní komise jeho, zvolená pro
změnu stanov, skončila své poradya
že změněně stanovy předloží se plenu
ve dnech nejbližších.
Posl. Danielak vyslovil se pro to,
by klub podporoval kandida-
turu posavadního presidenta
dra. Viktora Fuchsa. Ukázal k tomu, že
je možno, že by Prade na svůj vlastní
vrub mohl projíti, kdyhy katolická
strana lidová nehlasovala pro dra.
Fuchsa. Také Čechové, pravi! řečník,
jsou ochotni dáti své hlasy dru. Fuchsovi
Kdyby však tento nekandidoval, musil by
se klub rozhodnouti pro jiného kandidáta,
ovšem ne německého. Vhodným pokládá
řečník hr. Vettra, kterému by asi také
Čechové hlasů svých neodepřeli.
Posl. Jaworski odvětil, že dlužno
vyčkati definitivního usnesení klubu centra
(katolické strany lidové), nežli se v klubu
stane rozhodnutí deſinitivní. Žadným způ-
sobem však že klub nemůže a ne-
bude také hlasovati pro posl
Prada. Posl. Byk vyslovil se proti
kandidatuře Fuchsově a pro kandidaturu
Vettrovu. Posl. D zieduszycki při-
pomíná, že je nebezpečí, že přece Prad
může býti zvolen. Posl. Pastor hájí
kandidaturu Fuchsovu, přiznává však,
že volba jeho byla by velice ohrožena, kdyby
nebyl podporován katolickým centrem.
Hart
Posl
Fuchsa
Čecho
Fuchs
Vettra
Jaworský
Byk
Fuchsův
Vettrův
Pastor
klub centr
Prado
20
article
Posl. Kozlowski míní, že volba
Prada byla by skandálem, pro-
tože tento poslanec hrozil ra-
kouským Slovanům popruště-
ním. Pročež vyslovuje se pro kandidaturu
Fuchsovu.
Posl. dr. Danielak nazývá volbu posl
Prada zkázou parlamentiu, ježto
by posl. Pradem uvelebil se ve
sněmovně cislajtánské regim
pruský. Posl. David Abrahamo wi cz
kárá passivnost vlády v záležitosti
volby presidentské, protože nižádným způ-
sobem v akci parlamentní nezasahuje. Pro
čež navrhuje řečník, aby klub polský
učinil kompromis s umírněno
levicí, čímž míní patrně klub německého
velkostatku, a vyslovil se pro kandidaturu
dra. Bärnreithra pro presidium, kte-
roužto myšlenku podporuje také hr. D zie-
duszycki.
Posl. Kozlowski ujímá se znov
slova, pronáší se co nejrozhodněji proti
každě kandidatuře čle na něme-
ckého souručenství, poněvadž
postavilo do popředípožadavek
německé státní řeči, se kterým
polský klub nikdy a nikdy sou-
hlasiti nemůže.
Potom usneseno:
1. klub polský zamítá jedno
hlasně kandidaturu posl. Prada
2. klub polský zamitá kazdo
kandidaturu člena německéh
spoluručenství;
3. klub polský vyslovuje se pro kandi
daturu dra. Fuchsa, předpokládaje, že
klub katolického centra dá k ní svůj sou
Potom se kolo polské odročilo na zej
třek. Sejde se opět o 10. hodině dopolední
by podle toho, jak rozhodne se o kandida
tuře dra. Fuchsa katolické centrum, se
usneslo, má li dáti své hlasy hr. Vettrov
hlas.
Posl
Kozlowski
Fuchsův
doktor
Danielak
Abrahamo
Fuchsa
Prado
Prado
klub katolický centr
Fuchsa katolický centr
21
article
čili nic.
V katolické straně lidově.
Z Vídně, 7. února. Ve večerní schůz
této strany sdělil předseda dr. Kathrei
přípisy předsedy klubu konservativního vel-
kostatku českého hr. Pálffa a dra. Strán
ského, místopředsedy svobodomyslnýchli-
dových poslanců českých, ve kterých se
oznamuje klubu katolického středu, že klub
konservativního velkostatku a klub svobodo-
myslných lidových poslanců českých se
usnesly zvoliti zase dosavadní presidium.
Dr. Kathrein, přečet tyto listy, pro-
hlásil, že lichou je zpráva českého jednoho
listu, jakoby agitoval proti opětné volbě dra.
Fuchsa. Trvá prý na stanovisku, že za ny
nějších poměrů klub centra nemůže býti za-
stoupen v presidiu. Proti osobě dra. Fuchsa
nemá prý ničeho. Na politiku jeho nepůsob
prý momenty osobní.
Tento pan dr. Kathrein je věru dobr
člověk. Umí se říditi moudrým naučením
»Si fecisti, nega«. Ryje, agituje, konspiruje
a pracuje proti opětně volbě dra. Fuchsa.
ale má čelo drzé dost, aby to popřel.
Klub se usnesl, uložiti dru. Kathreinovi.
by s ostatními skupinami sněmovními se do-
hodl a vymohl odklad volby presidia, po-
ložené na jednací pořad zejtřejší schůze.
doktor
Kathrei
Kathrein
Fuchsa
Vídeň
velkostatek a klub svoboda
22
article
V německé straně pokrokové.
Z Vídně, 7. února. Tato strana sešla
se dopoledne, by projednala návrby a pod-
mínky, vyslovené pro kandidáta presidentstv
poslanecké sněmovny konferencí pohlavárů
německých. Položen důraz na ne-
zbytnost, nepřipustiti na dále
dotazů, sepsaných jazykem ne-
německým, nýbrž je přijati jen
tenkrát, budouli přeloženy do
němčiny a zaplatíli si poda v atel
překlad sám. Kromě toho bylo ještě
žádáno, by pilné návrhy nebyly, jako dosud,
projednány teprve ke konci schůze, nýbrž
neprodleně, za to však že president má
právo přihlížeti k tomu, aby pilnost se odů-
vodňovala jenom věcně. Ke straně přistoupil
poslanci Skedl a Rosenzwelg, jakož
i zástupce městské skupiny hranické, K lein.
Z Vídně, 7. února. (C.-B.) Ve zprávě
pokrokové strany německé praví se: Strana
uvažovala o volbě sněmovního předsedy.
a dala svému předsedovi náležitou plnou moc.
k dohovorům s ostatními stranami německými.
Ostatní strany německé.
Z Vídně, 7. února. O polednách sešel
se všeněmecký svaz, který jednal
o svém stanovisku vůči volbě presidentaa
dodal ostatním stranám německým toto své
usnesení: »Jsme ochotni podporovati volbu
německého kandidáta pro hodnost president-
skou, předpokládajíce, že nebyl nijak zúčastněn
při vykonávání známého návrhu Falkenhay-
nova. Předpokládáme dále, že zvolený pre-
sident bude se říditi přesně zněním a smy-
slem jednacího řádu«.
Také německá strana lidova
zabývala se ve dvouhodinné schůzi podmín-
kami, za kterých by její člen posl. Prade
mohl přijati hodnost presidentskou. Usne-
seno, že budou-li tyto podmínky přijaty všemi
stranami sněmovny, bude Prade officiálně
jmenován kandidátem.
Skedl
Rosenzwelg
Vídeň
poslanecký sněmovna
23
article
Konference vůdců levice.
Z Vídně, 7. února. Spojené strany
německé, vyjma bývalou stranu katolicko-
lidovou, vydaly dnes večer — skoro již
o půlnoci — rozsáhlou zprávu o svých dvou-
denních poradách v příčině volby presidia,
která může vzbuditi jen největší veselost.
Praví se v ní, že posl. Prade přijat
chtěl kandidaturu, kdyby přistoupili na znamé
podmínky také Poláci, katolický střed a klub
vlasky. Těm byly podmínky sděleny, jakou
však udělili odpověď, se nepraví. Vypočíta-
vají se na to podmínky, které jsou tak ma-
licherné, tak nicotné a na druhé straně tak
vyzývavé, že člověk skutečně žasne, že
shromáždění pohlaváři bývalé německé ob-
strukce nedovedli sepsati nic kloudnějšího.
V době, kdy jde o dělnost či nedělnost
parlamentu, je největší starostí jejich, zda
budou výkřiky protokolovány čili nic, zda-li
se bude podávati poslancům seznam petic,
či zda-li pilné návrhy budou se projednávati
hned, či na konci schůze.
Polák
Vídeň
24
article
Také interpellační právo chtějí míti vůd-
cové němečtí omezeno v ten rozum, že pre-
sident jest oprávněn odmítati sám ty, jež
pokládá nepřípustnými.
Co se však týká dotazů, jež podány
byly jenom jazykem jiným, než německým,
má se prý obnoviti praxe, jaká byla před
r. 1899. Tu nevědí pänové, ktelří
chtějí reformovat vídeňský par-
lament, že také za Smolky a za
všech presidentů petice české,
slovinské a ruské se podá aly
a v originálu vytiskly do proto-
kolu nejen písmem latinským,
ale také cyrilský m.
Návrhy, které byly činěny pro něme-
ckého presidenta, jsou, jak vidno, pramali-
cherné, ve své podstatě zpátečnické a co s
týká národnostní stránky, naprosto ne-
snášelivé k jazykům neněme-
ckým. Konečně bylo navrženo, by pre-
sident poslanecké sněmovny měl po svém
boku jakýsi sbor, se kterým by se dohodl
o pracovním programu, o stanovení schůzí
a klíči pro volby výborové.
Celá listina, dnes uveřejněná, je novým
důkazem, jaká je na levici chudost myšlenek
a jak málo je tato strana povolána k roli,
kterou si chce osvojiti, totiž vedení osudů
rakouských.
Smolek
25
article
Slovanská strana agrární.
Z Vídně, 7. února. Jak povědomo,
Slovinci klerikální společně se čtyřmi t. zv.
umírněnými Rusy haličskými a s oběma
poslanci katolické strany národní na Moravě,
drem. Hrubanem a drem. Stojanem, sestou-
pili se ve zvláštní klub, který se nazývá
slovanské centrum. Toto konalo dnes první
schůzi. Usneseno, podati četné návrhy v zá-
jmu selského lidu, některé již zejtra.
Ke klubu přistoupili poslanci strany Sto-
jalowského a to Szajer, Bomba. Wílk, Fijak
a Kubík, takže dnes čítá 20 členů. Ještě
noví se přihlásili. Klub se ustaví teprve
zejtra.
Spojená levice polská.
Ze Lvova, 7. února. »Przegladu« sdě-
lují z Vídně, že v klubu polském byla zalo-
žena skupina t. zv. spojené levice,
ke které náleží 14 poslanců. Tato frakce se
již ustavila a zvolila výkonný výbor, ve kte-
rém zasedají posl. Cwiklyúski, Roszkowski,
Jabloúski a Byk. Usneseno zachovávati styky
s demokratickou koncentrací, ve které se
nalezají poslanci Doboszyúski, Grek, Roma-
nowicz, Rotter, Stwiertnia a dr. Weigel.
Hostina u polského ministra.
Z Vídně, 7. února. Ministr-krajan za
Halič, dr. Pietak, dnes večer pořádal ho-
stinu na poctu polského klubu, ke které po-
zváno bylo 40 osob. Se strany polsko-oppo-
siční vyslovuje se domněnka, že účel tohoto
banketu byl politický.
Car do Anglie?
w. Z Londýna, 7. února. Dle »Man-
chester Guardianu« slíbil Vilém II. Edvardu
VII. opětnou návštěvu na podzim v Balmo-
ralu; ostatně jest prý možno, že již na jaře
car i Vilém II. Anglii společně navštíví, a
Slovinec
Rus
Hruban
Stojan
Fijak
Kubík
Przeglad
Jabloúski
Byk
Doboszyúski
Grek
Rom
Rotter
Stwiertnio
doktor
Weigel
Pietak
Vilém II
Edvard
Vídeň
Lvov
spojený levice
Halič
Anglie
Londýn
Balmo
katolický strana národní na Morava
26
article
Obyvatelstvo Vídněpnei etnl
Obyvatelstvo Vídněpnei etnl
Z Vídně, 7. února. Konskripění úřad
města Vídně dohotovil zatímní bilanci sčí-
tání lidu ve Vídni. Dle ní bylo ve zdejších
Vídeň