5
article
občany na čele těch konsulátů, mohlo by veden
jieh svěřeno býti osvědčeným Srbům okupo-
vaným, na př. v Sarajevě Gligoriji Jeftanovičov
a v Mostaru Vojislavu Šolovi.
Uěitelstvo — ve Španělsku.
Španělské listy liberální pou kazují tonem
ostrým na hrozný slav, v němž se ociťuje uči-
telstvo španělské. Nejen že učitelstvo má platy
velmi bídné — v celém Španělsku jest jen 180
učitelů vůbec, kteří mají přes 2000 pese
(franků) platu ročního — nýbrž učitelstvu do-
konce ani plat ten se nevyplá cl.
Jsou učitelé, kteří už po tři
léta nedostali služného, poněvadž
obce, jimž ve Španělsku náleží učiteli služné
platiti, vymlouvají se na nedostatek přijmů —
a to také obce, jež věnují na př. na zápasy
s býky tisíce. Již dle úřadního výkazu ze dne
15. února 1898 dluhovalo se tehdy učitelům
přes devět millionů peset. Jednota učitelů špa-
nělských podala vládě žádost, v níž líčí se
smutné poměry učitelův a žádá se za zvýšení
služného a přímou výplatu služného státní po-
kladnou. Poněvadž ale státní pokladna jest také
neustále prázdná a ministerstva jak konservativní
tak liberální ve Španělsku nikdy valně o školství
se nestarala, ocitlo by se učitelstvo zmíněným
způsobem výplaty možná z deště pod okapem.
Ze 33 mill. školních dětí španělských třetina
nemůže školy navštěvovati, poněvadiž není pro
ně místností. Tisk liberální praví upřímně, že
poměry ty jsou hanbou Španělsk a.
Srba
Vojislav Šol
Španělsk
Sarajevo
Mostar
Španělsko
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Neněmecké řeči ve vídeňském par
lamentě. Presidentem musí býti Němec, poně-
vadž Němci, jako největší strana v parlamentě.
jiného neztrpí. Tak dekretuje potomek Cherusků
Heřman Wolf. Však také z jiného ještě důvodu
nesmí dle tohoto pána nikdo jiný zaujati presi-
dentský stolec, než Němec. Aby hájil práva
privileje němčiný v parlamentě. Nesmí trpěti
především, aby se mluvilo tam jinak, než ně-
mecky. Je zodpověden za to, co se v parla-
mentě pronese a zodpovědnost ta prý je ne-
možna, nerozumí-li tomu, co se v parlamentě
přednáší. Potom nesmí též ztrpěti ani česk
návrh, ani českou interpellaci, jinak bude prý
zle. Němci prý si nadále vnikání »cizích« idiomů
do vídeňškého parlameňtuvlíbíti nědají, Viděňský
parlament nent prýžádný českýssněm. Věříme
Na tak hanebně nízké, niveau navzdor svědo-
mité o to péči a horlivému snažení zákonodárný
sbor království českého ovšem ještě nepoklesl
také nepoklesne. Však z poslanců českých nikdo
se nebude ani pana Wolfa, ani eventnálně ně
meckého presidenta teprve tázati, dovolí-li v par
lamentě česky mluviti, česky interpellovati atd
Naopak právě nyní, kdy v trůnní řeči reklamo-
váno bylo pro němčinu zvlášť privilegované po
stavení »v určitých sťérách«, bude povinnost
českých poslanců zasaditi se o to, aby jazyk
český v žádné »afěře« na svých právech ne-
utrpěl újmy. V ohledu tom budou všichni zá-
stupci národa českého za jedno a neblahý byl
by plán příštího německého presidenta práv ja-
zyka českého ve sněmovně se dotýkati. Nynější
parlament je beztoho jako mimosa a tu zapo-
třebí zvláštního taktu, nezavdat příčiny k re-
petici výjevů, které se udály roku loňského.
Němec
Cherusek
Heřman Wolf
Wolf
7
article
— Čeština u centrálních úřadů. Některé
»stéry«, v nichž má býti němčina stůj co stoj
zachována, zdá se, že dle tohoto hesla již se
zařizují. Důje se tak zejmena v oněch mini-
sterstvech, jež jsou výhradní doménou německé
byrokracie, která je zaplavuje svými synky,
příbuznými a proležovanými. Tak zejmen
v ministerstvě železnic, které češtinu ne pouze
z úřadování vnitřního, nýbrž i ze styku se stra-
nami vylučuje. A jak bezohledným, interessy
obyvatelstva hrubě urážejícím způsobem se t
děje! V tomto ministerstvu zůstávají totiž po
celé měsíce nevyřízeny ležeti nejdůležitější po-
dání, ba i stanovy železničních společností, jak
se právě těchto dnů ukázalo. Zášť proti jazyku
našemu je v tomto ministerstvu tak prudká, že
jednotliví referenti ani se neostýchají a neboj
veřejně ji doznati. Co na tom, když se poško-
zují zájmy celých krajů, když odkládají a pro-
tahují do nekonečna záležitosti, na jejíchž vy-
Veliký úspěch tohoto představení vedl diva-
delního dopisovatele »Čechoslava« k přání, aby
Mozartův »Don Juan«, »věnec nejvyšších vděk
hudebních nám brzy podán byl. Zajisté by sám
duch Mozartův jazyk náš, ve kterém božské
jeho myšlenky tak ouzcc a libě s jazykem se
spojují, blahoslavil, aspoň s vlaským v řad jeden
jazyků k zpěvu priměřených postavil«.
Přání se vyplnilo. Dne 9. dubna 1825
přešel poprvé české jevíště »Don Juan« v Ště-
pánkově překladu. Kometová zpívala Donnu Annu,
Šulcová Elvíru, Králová Zerlínu, Podhorský Dona
Juana, Šimek Leporella, Jelen Dona Oktavia
Gjindy Škroup) a Michalesi Donna Pedra. Ma-
cháček zakončil zprávu v »Čechoslavu« o před-
stavení, kdy »stali se Pražané jazyka vlasten-
ského milovní takového potěšení účastni, jakého
se ještě jen před dvěma lety ani naditi nemohli«,
děkovnou básní »zpěvkyním a zpěveům« vě
novanou.
Čechoslav
Mozartův
Juan
Donn
Šulcová
Králová
Šimek Leporello
Jelen
Oktavius
Gjinda Škroup
Pražan
Šta
Ma
Don Juan
Michalesi Donn Pedro
8
article
Ke konci prvního období nové divadeln
správy dne 12. května 1825 provedena pát
zpěvoherní novinka, Rosšiniho »Tankred«
v překladu Josefa Douchy. Kometová zpívala
Amennidu.
Ve čtvrtek 8. prosince 1825 český zpěvo-
herní repertoir rozmnožen Rossiního »O thel-
lem«. Text přeložil zase S. K. Macháček. Ko-
metová zpívala Desdemonu, Šulcová Emilii, Pod
horský Othella, Michalesi Brabantia a Škroup Jaga
Ke zdařilosti tohoto představení velmi při-
spěl lenorista Binder, engažovaný pouze pro ně-
meckou operu. Z vlastního popudu převzal úlohu
Roderiga a s velikým úspěchem a srozumitelnou
češtinou ji provedl. »Byl tentýž Binder jindy
náš veliký hance a odpůrce«, píše Čelakovský
9. prosince 1825 Kamarýtovi, »ale nyní se ne
může dosti češtiny a její lahodnosti v zpěvu vy
nachváliti. Po všech kafirnách a schůzkách hlásá,
jak výborně se dá česky zpívati, a s vlaštinou
v jeden řád staví«.
Úspěchy dosavadních pokusů dávaly vznik
tužbám po původní opeře. Zkoušeno leceos už
v dřívějších dobách. Čelakovský za svých studie
v Linci 11. července 1820 píše Kamarýtovi, že
student Brož k vlastnímu libretu komponuje
řízení statisíce s toužebností čekají, jen když
se smělci ztrestají za to, že opovážili se někte-
rého ministeriálního německého zuřivce obtěžo-
vati českým podáním. Tak se u nás rozumí
podpoře průmyslu a povznášení lidového
blahobytu.
— Podivná výstava. V Kasselu má býti
uspořádána jakási »námořnická výstava«. Co to
vlastně bude, nedovedeme si ani představiti, ze-
jména po tom, čeho dovídáme se o ní z »Ost-
deutsche Rundschau«, která appelluje na všechny
»alldeutsch« spolky, společnosti i jednotlivce,
aby zasadili se o to, aby výstava ta co nej-
skvěleji byla obeslána všemi předměty, jež týkají
se národnostního německého boje proti nepřátel-
ským národům a živlům zejmena v Rakousku.
Doucha
Amennid
K Macháček
Desdemona
Šulcová
Othello
Michalesi
Binder
Roderig
Čelakovský
Kamarýt
Brož
ko
Linec
Kassel
Rakousko
Škroup Jaga
9
article
Všechno, co s timto bojem souvisí, má býli na
luto výstavu zasláno, kde prý všechny nepřátelské
zbraně v boji národnostním, jakož i všechny střely
a projektily shrnuty budou ve veliké poučné mu
seum, v arsenál zápasu národního. Noviny české
polské, slovinské, maďarské atd., brožury, díla
ba i pohlednice, anonymní i podepsané dopis
nice, listy soukromé, provolání, manifesty, po
lupné illustrace, hole, kyje, kameny atd., kte
rými prý byli Němci atlakováni — všechno
bude prý vítáno, aby Německu poskylnut by
věrný obraz toho, co zakoušeti musí synové
nejkulturnějšího a nejmoenějšího národa na světě
od malých nárůdků polobarbarských. Nevíme síce,
co mají tylo předměty společného s výstavou
marinářskou, však tolik budiž připomenuto, že
kdybychom my uspořádati chtěli výstavu něme-
ckého bezpráví, německého násili a německého
barbarství na nás páchaného, a kdybychom do
výstavy té vřadili jeh doklady nejkrutějšího
útiskua pronásledování, nestačila by na to nej-
větši výstavní budova světa, neboťl u nás kro
za krokem setkáváme se s výmluvnými svědky
toho, jak naproti nám průběhem staletí počínal
si — nejkulturnější a nejmocnější národ svěla.
Němec
Německo
10
article
— Obrana domněle chorých. Čtenář-
stvo naše má dojista v dobré paměti afféru
barona Kollera, který před dvěma léty byl za-
vřen do blázince jedině proto, že některým
ze svých přibuzných byl nepohodlným. Jedině
energickému zakročení dra. Herolda mohl pi
člsti, že jeho hrozná vazba v domě šílenců ne-
trvala přiliš dlouho a že záhy jako duševn
úplně zdravý byl z ústavu propusten. Zavíral
nepohodlné členy rodiny a i jíné osoby, že pře-
kážejí, do ústavů pro cheromyslné, není ostatně
úkazem tak vzáeným. Věci takové nedějíse
jenom v románech, nýbrž, žel, že také poměrn
dost často ve skutečnosti, i zdě se to beii
zvláštním privilejem tak zvaných rodů vznéše-
ných, tímto pohodlným způvobem vyřizovati ne-
příjemně rodinně afféry. Mohli bychom uvésti
takových případů na tucty a dokázati, jak
v nejkřiklavějších případech nesnadno, ba ne-
možno je zjednati tu proti zjevnému násilí prů-
chodu spravedlnosti. Případy toho druhu, přes
všechno to, že žijeme ve právním státě, množ
se stále a to bylo así pohnutkou, že právě nyní zři-
zuje se zvláštní společnost na ochranu lidí duševně
Koller
Herold
11
article
zdravých, však z různých příčin do blázincnv
internovaných. Mužům, kleří zatím účelem ruce
podati si chtějí, právem náleží sympatie všech
lidí prodchnutých vědomím práva a lidí hu-
manních. Společnost ta chce především tomu za-
brániti, aby na pouhé udání jednotlivce nebo
rodiny a na potvrzení jediného lékaře, který
z pravidla není specialistou a jehož psychiatrické
vědomosti nejsou o mnoho bohatší, než vědo-
mosti laika, mohl býti kdokoli internován v blá-
zinci. Chce se zasaditi o to, aby do ústavů
těch za účelem vyléčení byli dodáváni jen
skutečně lidé nemocní a potom lidé taci, na
jejichž vyléčení nelze pomýšleti, kteří ale po-
necháni volně ve společnosti nebezpečnými by
byli svému okolí. Rozhodnutí o tom
mábýti ponecháno zvláštní po-
rotě mužů rozšaíných, kteří by
znali dosah svého vota. Vůbec má býti inter-
novaným v ústavech choromyslných ponecháno
plné právo hájiti a brániti se a dokázati svou
příčetnost. Vůbec má státi se všechno, aby ne
mohl býti, jako děje se dnes, tak snadnou, ba
hravě lehkou procedurou zbaven člověk toho
nejdražšího, co má, osobní volnosti a svobodné
disposico právní.
12
article
operu »Persafonu«, jejíž ouvertury začátek prý
mu na pianě hrál. V téže korrespondenci v pro-
sinci 1821 jest zmínka o tom, že Hanka chystá
do tisku text k opeře »Boženě«. Práce tyto ne-
byly však dovedeny ke konci a další stopy po
nich úplně se ztratily.
Po opětném provozování Méhulovy opery
dne 2. ledna 1825 vybídnut v kroužku přáte
české hudby překladatel libretta, Chmelenský.
přímo, aby složil text pro českou zpěvohru.
Škroup učinil návrh, aby byla nazvána »Dráte-
ník« a ochotně prohlásil, že složí hudbu. Chme-
lenský slibil projevenému přání vyhověti. Záhy
přistoupil k dílu a brzo poznal obtíže vykonání.
Leč »vážnost slibu a láska k mateřskému ja-
zyku« všechny nesnáze brzo překonaly. Chme-
lenský, dohotoviv práci, zaslal ji »tatranskému
Slovanu« Kašparu Fejérpatakymu, slovenskému
spisovateli ve Svatém Mikuláši v liptovské stoli
v Uhrách, aby partii dráteníka, která byla psána
slovensky, opravil.
Hank
Božena
Méhulův
Škroup
Kašpar Fejérpataky
Uhry
svatý Mikuláš
13
article
Škroup dokončil hudbu koncem r. 1825
O Hromnicích r. 1826 byl »Dráteník« poprvé
provozován. První představení bylo po Rossiniově
»Othellu« nejbližší zpěvoherní novinkou. Micha-
lesi zpíval kupce Květenského, Kometová jeho
dceru Růženu, Podhorský Vojtěcha, Šimek sluhu
Kůla a skladatel Škroup Dráteníka. Osmnáctiletý
Tyl dal výraz svému nadšení, do kterého představe-
ním byl uveden, po tehdejším zvyku básní dnes
již nezachovanou, již slavil české hudební umění.
V ten den poprvé spatřil pozdější svou cho
pannu Magdalenu Forchheimovu, která vystou-
pila v »Dráteníku« jako ochotnice v úloze pan-
ské Lidušky. Chmelenský, vrátiv se z předsta-
vení, ještě večer psal o výsledku Klicperovi do
Králové Hradce: »Právě teď přicházím z di-
vadla, kde »Dráteník« provozován byl .. Kdy-
bych Vám všecky kabaly, úskoky, úklady a jak
ta lůza závistníků se nazývá, psáti měl, nebyl
bych do rána hotov. Teď ale je po všem a
chvála bohu »Dráteníke se přece líbil, velic
líbil; po každém zpěvu bylo hlučně tleskáno
Škroup po dvakrátevývolán .. . Hudba je
pěkná, tak že prý i sám Tomášek řekl e »So
víel hätte ich nicht erwartet da
čads
žladlo
Škroup
Micha
Růžena
Vojtěch
Šimek
Kůla
Tyl
Forchheimův
Klicpera
bůh
Tomášek
Králové Hradec
14
article
— Z České akademie. Třída III. České
akademie udělí roku 1901 tři stipendia, a sice
dvě po 400 K na práce z oboru literární h-
storie, třetí pak sumou 200 K na práce
z oboru dialektologie česke-slovenské. Žádosti,
doložené programem podrobným a jasným aneb
ukázkou provedení tak pokročilého, aby byl
možný věcný posudek vůbec, zvláště pak, aby
posouditi se mohlo, jsou-li práce způsobilé, by
po provedení svém prospívaly náležitě úkolům
vědeckým, podati jest do 30. dubna t. r. kan-
celáři Akademie.
— Osvědčení. Hospodářsko - průmyslový
spolek v Kostelci nad Orlici přijal v
valně hromadě dne 29. m. m. jednohlasně návrh
na osvědčení neobmezené důvěry, hluboké
úcty a vděčnosti posl. panu Karlu Adámkovi.
— Rodinné zprávy. Sl. Žofie Dědkova,
dcera řídícího učitele a pan Karel Bubeníček.
učitel z Uhřiněvse, slaviti budou sňatek svůj dne
9. února o 9. hod. dopol. ve votivním chrámu sv.
Adámek
Dědkův
Bubeníček
Kostelec nad Orlice
Uhřiněvs
Český akademie
průmyslový spolek
15
article
Ludmily na Král. Vinohradech. — Slečna Irenk
O uisova, dcera spisovatele a advokáta p. JUDra.
Lad. Quisa v Přelouči a pan PhDr. Josel Janko
professor malostranské reálky a lektor české univer-
sily, oddání budou dne 9. L. m. o 1/45. hod. odpol.
ve farním chrámu u sv. Vojtěcha v Práze. — Pan
František Ostermann, účadník prvaího českébo
priv. úslavu ku vzáj. pojištění proli škodám z ohně
a krupobití v Praze a paní Vlastimila Osterman-
nová, roz. Veselá, slávili sňatek svůj dne 4. t. m.
v chrámu sv. Klimenta v Bubnech. — Pan Stanislav
Křecan, auskultant v Lanškrouně a slečna Olga
Tomkova z Pardubic slaviti budon v chrámu par-
dubickém dne 9. t. m. sňatek. — Sl. Anna Kettne-
rova a p. Karel Veverka, oba čienové opery
Národního divadla, slavili dnes svůj sňatek v chrámu
sv. Vojtěcha v Praze
— Úmrtí. V úterý zemřel v Praze pan Hynek
Honsa, pokladník c. k. loterního úřadu na odp.
Puhřeb koná se dne 8. t. m. o 3. hod. odpol. z Bel-
credovy třídy č. 382.
Ludmila
Král
Irenk
PhDr
svatý . Vojtěch
Ostermann
Osterman
Veselá
Klimenta
Křecan
Tomkův
Kettne
Veverka
Honsa
Přelouč
Práze
Praha
Bubno
Lanškroun
Pardubice
Bela
národní divadlo
Josel Janka
16
article
— Státní telefon. Oznamuje se nám úřadně
»Po přesídlení předplatných stanicitelefonových z praž-
ské centrálky iII. do nových, pro jednotnou centrálu
utčených místnosti, které provedeno bylo v posled-
ních dnecb, vyskyťly se v pražské síti telefonové
četné vady a poruchy, jichž příčinou jest jednak ne-
úplná posud obeznalost telefonisteky se všemi podrob
nostmi manipulačními, podmiňujícími přesné obsluho-
vání úplně nových přístrojů, jednak ta okolnost, že
nyní převádějí se telefonové stanice z centrálky I
na Malém náměstí do nově jednotné centrályv
Jindřišské ulici. Těmto poruchámo v dopravě telefo-
nové nelze se vzhled m k uvedeným okolnostem př
nejlepší vůli, bohužel, vyvarovati a trvá li přerušení
vedení telefonového vzdor ňčinlivému a rychlému za-
kročení dozorčích orgánů delší dobu, hledati dlužno
příčinu toho v naprosto něpříznivých poměrech po
větrnostních, které nejen odstranění vad okolnostm
svrchu uvedenými způsobených neobyčejně zdržují
nýbrž i samy tíží sněhu, ojfněním drátů atd. četn
poruchy způsobují. Správa tele fenu upozorňuje obe
censtvo, telefon používajíci, nan tyto jí nezaviníěn
poměry a žádá, aby po tu krátkou již dobu, pokno
ještě trvati bude převádění telefonových stanic z cen-
trálky II. do nové jednotné cenfrály, mělo v pří-
padech, kdy poruchy v telefonové dopravě nemohot
býti okamžitě odstraněny, nezbytně nutnou sbovíva-
vost a trpělivost.«
Z obcí předměetských. Ve schůzích
městské rady v Karlině, jež konaly se dne 29
ledna a 5. února t. ř., projednány mimo jiné násle-
dujcí body: Vzata na védomí zpráva mi r. p. Krem-
ličky o jednání správní rady společné vodárny. —
Karlin
Malý náměstí
Jindřišská ulice
17
article
Vzat na vědomí průběh vodoprávního jednání o sto-
kách nad ulicí Vítkovou a stran vyklizení karlínského
přístavu. — Usneseno poděkovati vrchnímu inženýru
p. Machulkovi za darovaný regulační plán Karlína
z roku 1816 a usneseno, aby vojenské stavební od-
dělení bylo požádáno o darování neb o obkreslení
tam jsoucích plánů Karlína. — Schválena vyjádření
zástupcův obce, učiněná při komisi dne 15. ledna
1901 v továrně Daňkově a v č. 37 p. Ant. Janouška
— K návrhu p. J. Engelmanna uloženo technické
kanceláři, aby do přístí schůze předložila výkaz
o zpotřebě černého uhlí. — Přečten přípis c. a k
sborového velitelství č. 8., kterým obci povoleno ko-
nati přípravné práce k regulaci pozemků první louky
invalidní; zejmena se povoluje, aniž by se lím prae-
judikovalo smlouvě, upraviti park vedle býv. vojen-
ské střelníce, třeba by tím byla podmíněna změna
budovy, v části severní ležící. Velitelství žádá jen.
Vítkův
Machulka
Antonín
Janoušek
J Engelmann
Karlín
Daňkov
18
article
aby do tohoto parku byl opatřen příslušný počet
lavic, tak že by park a lavice v severní části před
invalidovnou zůstaly vyhraženy invalidům. Západní
část bývalé střelnica může býli regulována, pokud
na ní necvičí c. a k. vozatajská divise č. 3. Část,
kde cvičí c. a k. zákopníci, může býti regulována
jen potud, pokud prapor tenlo je uprázdní, tím, že
cvičební materiál převeze na cvičiště ve Strašnicích.
o čemž se obec dohodne s velitelstvím tohoto pra-
poru. Převážení počne, jakmile stavby na cvičišti
strašnickém budou kolaudovány, o čemž současn
ustanovena komise na 6. února t. r. Na základě
tohoto přípisu povolila městská rada na úpravu re-
statrace vedle býv. střelnice obnos 4000 K a usnesln
se na zadání její vypsati veřejný konkurs. — Ak-
ciové společnosti dříve Breitřeld, Daněk a spol. udě-
leno povolení k užívání přestavby jadrárny, přístavby
sušírny a jiných menších staveb v číslech 237, 122.
149 a 207, k užívání slévárny v č. 219 a parního
kotle v č. 237. — Vzato na vědomí, že c. k. okresnt
hejtmanství povolilo p. Josefu Kocourkovi zřízení
uzenářské dílny v č. 393. — Přijat protektorát »Slo-
venského večeru«, jejž hodlá pořádati tělocvičná jed-
nota »Sokol« 23. t. m. — Městské zastupitelstvo na
Kocourek
Strašnice
Ak
Sokol
19
article
Smíchově konalo včera odp. schůzi za předsed-
nictví starosty p. Al. Elhenického. Na vědomí
vzato sdělení, že doplněný plán polohy ve příčině
zahrady Kinského byl zemským výborem a místo-
držitelstvím schválen. Do reklamační komise pro
obecní volby byli zvoleni pp. de. Antonín
Štěp nička, de. Alois Koldínský, dr. Jan
Fleischmann a Ant. Krupka. Období, pro
které bylo dosavadní zastupitelstvo zvoleno, konč
tímto měsícem. — Schválen byl definitivně návrh na
změnu plánu polohy usedlosti Klamovky, kde zří-
zena bude 20 metrů široká ulice. — Proti vyložen
změně plánu polohy dolejší části ulica Pivovarské
která má býti u ulice Královské široká 13.27 m
kdežto v ostatní části má být 16 m. široká, podal
námitky stavitel p. Gustav Pač. Týž uváděl, že roz-
šíření ulice na 16 m. jest žádoucí z důvodů komu-
nikačních, bezpečnostních a zdravotních. Městská
rada neuznávala však tyto důvody a námitky za-
mítla. Usnesení městské rady bylo zastupitelstvem
schváleno. Konečné rozhodnutí vydá zemský výbor.
Kinský
Štěp
Koldínský
doktor
Fleischmann
Gustav páčit
Smíchov
Krupka
Klamovka
20
article
— Vyhověno bylo žádosti obce pražské za schválení
stavebního rozdélení tramwayové remisy na pět sta-
vehních míst. Povolení dáno s podmínkou, že na
parcelacích nesmí se stavěti vyšší než třípatrové
domy. — Zamitnuta byla stížnost ppí. Peluňkové,
Votrubové a Resslové ve příčině povolení konírny
v domě č. p. 326.— Ze sousedství domu č. 421 bylo
podáno několik oznámení na zdravotní závady,
v tomto domě se nalézající. Komise odebrala se na
místo a shledala, že stížnosti byly úplně oprávněně.
Studna hranicí těsně na hlavní stoku, na nádvoří
byly rozházeny struzky a jiné ještě závady tam
sbledány. Poněvadž majitelka domu neoprávněně
tám zřídila konírnu, bylo jí vydáno nařízení, aby ko-
nírnu zrušila. Majitella domu proti hařízení podala
stížnost, ale tu zastupitelstvo zamítlo. — Při čtvrte
obecné škole chlapecké a čtvrté obecné škole dlvěi
bylo usneseno zříditi delinitivní pobočky. — Schválen
býl návrh na vyloučení chovanky Majd. Kocourkové
z městského chudobince.— Městská rada žádala,
aby jí bylodáno plnomocenství, aby nal příště same
rozhodovala o přijstí neb vyloučení chovance. K ná-
vrhu p. Kellera však plnomocenství takové dáno
nebylo,
Volby do okresní nemocenské po-
kladny pražské. Pod tímto nadpisem uveřejněna
byla v čísle 162, našeho listu ze dne 14. června 1900
zpráva, v níž pp. Václav Šturc a František Rauten-
kranc obvinění byli z přečinu falšování voleb. Zpráva
tato byla nám zaslána z volební kanceláře strany
národně sociální a spočívala, jak jsme později př
svědčili, na nesprávné informaci. V zájmu pravdy
neváháme tedy prohlásiti, že pp. Šturc a Rauten-
kranc nedopustili se skutků, z nichž ve zprávě nám
zaslané byli obviněni.
Peluněk
Votruba
Ressl
Kocourek
Keller
Šturc
Rauten
21
article
— Sčitání lidu. V Radotíně napočtěno
mužů 672, žen 598, celkem 1270 obyvatel a 101
domů. V roce 1890 napočtěno bylo celkem 920 oby-
vatelů a 70 domů. Přibylo tudíž za 10 roků 350 osob
a 31 dům. — V Heřmanově Městci obnášel
dne 31. prosince 1900 počet domů 494, stran obýva-
jících 1094 a přítomného obyvatelstva 4668 osob.
V roce 1890 obnášel počet domů 477, stran 1049
obyvatelů 4556. — Obec Keblice (okres litoměři-
cký) měla 31. prosince 1900 117 domů a 719 oby-
vatelů s obcovací řečí českou (v roce 1890 103 domy
a 568 obyvatelů s obcovaci řečí českon)
Sbor moravsko slezských důvěrníků
Ústřední Matice školské má schůzi dnes o 6. hod
večerní v místnostech kancelářských ve Spálené uliei
č. 24. Na programu jest: Zpráva referenta; referent
slezský o organisaci Slezska; referent brněnský
o organisaci Brněnska. Doplnění obrazu agitace.
lid
Radotín
Heřmanův Městec
Keblice
Slezsko
Brněnsko
22
article
— Blologleká sekce spolku českých me-
diků vypisuje cenu v obnosu 40 K za práci z oboru
věd lékařských Iheoretických. Podací lhůta
do konce června t. r. Bližší informace sdělí výbor
Spolku českých medíků nebo zástapce sekce ves fy-
siologickém ústavě. (Ucházeti se může každý člen
Spolku českých mediků, pokud je na fakullě jako
řádný posluchač zapsán.) Táž sekce Spolku českých
medi ů koná v sobotu 9. t. m. o půl 5. hod.
odpol. v posluchárně fysiolo gického ústavu schůzi.
Pořad: L. O Spencerově theorii dě-
dičnosti. Přednese dr. E. Babák, assistent fy-
siolog. ústavu. II. O zjemnění smyslů po-
mocí fysikálních přístrojů. Dle Wienera releroje
dr. Lhoták, demonstrátor fysiol. ústavu. Hoste
vítán ido
— Jednota mag. a obec. úřadníků král
hlav. mněsta Prahy koná řádnou valnou schůz
již tuto sobotu dne 9. t. m. o 5. hod. odpolední
ve staré síni zasedací na radnici staroměstské. Pořad
jednání otištěn jest ve výroční zprávě, právě roz-
dané. Téhož dne konají se volby výboru. Kromě
toho mají odbory vykonati i volby výbonů s ku-
pinových.
Spencerův
doktor
E Babák
Wiener
Lhoták
Praha
spolek český Idik
spolek český medík
23
article
1 Žměny držobností. Majitel realit pan Emi
Fanil koupil od zednického mistra p. Ant. Žamkaa
manželky jeho Ludmily dům č. 1928—II. v malé
Štěpánské ul. za 200.000 K.
— Po srážce lupičů s policisty v Letenské
ulici. Policejní nadstrážník Kabátník, který byl lu-
pičem Václ. Hálou sekeron do hlavy udeřen a vážně
zraněn, pozdravil se ve všeobecné nemocnici tak, že
včera mohl být propuštěn. Službu však nebude moci
ještě delší dobu vykonávati. — Vyšetřování trestní
proti trojici lupičů Hálovi, Zemanovi a Mařincovi
pokročilo již tak, že všichní budou pohináni předíi po-
rotní soud již v příštím období, které bude zahájeno
v měsíci březnu.
— Pohřešuje se. Karel Wikus, 14 slétý, žák
Českoslovanské obchodhí akudemie v Praze, odešel
dne 24. ledna ráno z domova do školy a posud s
nevrátil, Všechno pátrdní po něm bylo dosud marné.
Ludmila dům
Kabátník
Hála
Zeman
Mařinec
Wikus
Letenská ulice
Praha
Žmit
24
article
Zmizelý hoch jest silné, větší postavy, má modré
oči a kaštanové vlasy, na sobě měl tmavomodrý
zimník z beránkovitě látky, černý, měkký klobouk
tmavomodré, ševiotové faly (sako) a šněrovací stře-
více. Kdo o něm nějakou zprávu podati může, nec
učiní tak buď nejbližšímu bezpečnostnímu úřadu nebo
na adresu otcovu: Josef Wikus, v Praze—VII. č. 767
— Važné následky sporu. Mezi dělníky J -
sefem Turečkem, 60 roků starým a Vádlavem Hořej-
ším, 45letým, vznikla v jejich společné domácnosti
v Loděnicích u Berouna dne 25. ledna prudká hádka
Ve sporu uchopil Hořejší hrnec s vařící polévkou
s plotny a hodil ho Turečkovi na hlavu. S bolest
ným výkřikem stařec klesl. Vařící polěvka způsobila
mu značné opaření v obličeji a zejmena clevé oko
bylo mu značně porušeno. Opařený dělník byl po-
nechán v domácím ošetřování, ale stav jeho zhoršii
se tak, že včera mušil být odvezen do všeobecné
nemocnice.
— Přejet řeznickým povozem. Pan Vojtěc
Lendl, 81letý berní ve výslužbě, bytem v Karlíně
čís. 5, včera odpoledne po 4. hod. byl při přechodu
jízdní dráhy v Královské třídě povalen a přejet řez-
nickým povozem, jejž řídil řeznický pomocník Karei
Bubisud a utrpěl značné poranění na levé noze. P
lékařském přispění byl kmet ponechán v domácím
ošetřování. Proti Bobisudovi bylo zavedeno trestní
Hzení pro neopatrnou jízdu
— Nehoda. Zámečnický pomocník Hynek Hašek.
záměstnaný v dílně p. Diesla na Smíchově, pomáha
včera nakládati velké tabule plechové ve skladišti
firmy Bondy na Florenci. Náble sesuly se narovnané
tabule Haškovi na nohy a způsobily mu těžké zra-
nění. Inspekční lékař ze záchranné stanice pan dr
Mareš poskytl mu první pomoci. Pomocník byl od-
vezen do všeobecné nemocnice.
Wikus
Tureček
Vojtěc Lendl
Nehoda
Hašek
Mareš
Praha
Loděnice
Beroun
Karlín
Smíchov
všeobecný nemocnice
Bondo
Florenc
25
article
— Lokomotivou odhozen. V nádraží spol
rak.uherské státní dráhy v Praze včera o 10. hod
dopolední byl posunovač Jan Kollmann zachycen 1e-
komotivou jičínského osobního vlaku č. 311 a mocně
odhozen od kolejí. Poněvadž utrpěl těžké vnitřní
zranění, byl po poskytnutí první pomoci lékařem ze
záchranné stanice p. drem. Marešem odvezen do vše-
obecné nemocnice.
— V soudní draže bně v Celetné ulici bude
se dnes od 1/29. hod. dopol. konati veřejná dražba.
Kromě uvedených jíž předmětů budou draženy
19 svazků Mayerova lexikonu, různé české a ně
mecké knihy, kuřácký stolek s mramorovou deskou.
stojan na květiny, 2 velké obrazy.
— Z Náchoda. (Činnost místního mužského
odboru Ústřední Matice školské za r. 1900). Příjem K-
Zdstatek ve vkladní knížce občanské záložny v Ná
chodě za r. 1899 124.06, dar starosty pana Josef
Bartoně 200.—, členské příspěvky 363.—, dar svato-
václavský 114.60, redakce »Náchodských Novin«a
»Stráže na kladském pomezí« odvedla 134.34, Živno-
stenská záložna odvedla 40.— Občanská záložna
40.—, sbírkami odvedeno 52.22, z pokladniček v ho-
stincích vybráno 162.38, výtěžek z matiční slavnost
odboru odveden 129.46, úrok činí 19 34. Celken
K 1379.40 — Vydání K: Za pokladničky, sluhovi
poštovné, tiskopisy, knížku záloženskou atd. K 31.20
Ústřední Matici školské odvedeno 1164.—, Národnímu
domu v Trutnově zasláno 100.—, zůstatek ve vkladní
knížce činí dne 1. ledna t. r. 84.20. Celkem K 1379.40.
Kollmann
Mareš
Mayerův
K Zdstatek
Bartoň
Praha
Celetná ulice
Náchod
Trutnov
národní dom
26
article
— Z Kutné Hory. (Původní dopis »N. L. )
V neděli dne 3. t. m. konala se u nás ustavující
valná hromada místního odboru Národní jed-
noty severočeské pro Kutnou Horua
okolI. Myšlenka zřízení odboru tohoto eminentně
národního a neméně důležitého, potkala se ve všech
vrstvách našeho uvědomělého obecenstva s úplným
souhiasem. Rovněž i Ústřední výbor Národní jednoty
severočeské, kterýž za dobu patnáctiletého trvání
několikráte pokoušel se o zřízení odboru v městě
našem, ale vždy bez výsledně, může býti s posled-
ním svým přičiněním zcela spokojen. Slaroslavný
vlaský dvůr, kterýž se vzácnou ochotou slavná
městká rada k tak významnému cíli propůjčila, byl
navštíven četně obecenslvem a zástupci všech čelněj-
ších a národních spoiků. Městská rada zastoupena
byla nám. půrkmistrovým panem Doskočilem a třemi
členy obecního zastupitelstva. Při schůzi zástupce
Ústředního výboru Národní jednoty severočeské,
starosta pan Jindřich Nechanský, promluvil
o důležitosli a významu Národní jednoty. Věcná řeč,
založena na bohatých zkušenostech dlouholetého
funkcionáře Národní jednoty severočeské, působila na
posluchače takovým dojmem, že ihned všichni pří-
tomní přihlásili se za členy místního odboru; dnes
již čítá nejmladší odbor Jednoty celkem 110 členů.
Doskočil
Nechanský
Kutná Hora
Kutná Horua
národní jednota
27
article
Z toho vidno, že zrno hozeno bylo na dobrou, pro
národní práci zkypřenou půdu a že našim ujařme-
ným menšinám zajisté hojného ponese ovoce. Jedno-
myslně zvolený výbor se ustavil takto: předsedou
jest p. Frant. Doskočil, nám. purkmistrův, jednatelem
p. Václ. Kracman, učitel, pokladníkem p. Boh. Pla-
čovský, barvíř; ve výboru zasedají pp.: Dajbyca
stavitel, Hodek, professor, Chlad, tesař, Schmídt, ředitel
měšť. škol, Moravec, architekt a Mazánek, ob-
chodník.
— Divadlo Variété. Zejtra v sobotu o 4. hod
odpol, jest druhé mimořádné představení pro žáky
»Kosmorama«, jež ve středu odpoledne těšilo se
hojné návštěvě. Řídí je fysik Arnoldi a jsou ceny
míst značně sníženy.
František
Václ
Pla
Hodek
Chlad
Schmídt
Moravec
Mazánek
Arnold
divadlo Variété
Dajbyca stavitel
28
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Svatba královny nizozemské. Z Haagu
telegrafuje »Kor. kancel.«. Celý včerejší večer pro-
cházely davy lidu vyzdobenými ulicemi, zpívajíce
národní písně. Mnoho budov bylo osvětleno. Na
mnoha místech děla se veřejná představení s kine-
matografem. Některé časopísy vyšly s podobiznami
snoubenců. K dýchánku v palácí dostavily se dámy
ve veliké toaletě, pání ponejvíce ve stejnokrojích.
Během dýchánku předvedeny živé obrazy: »Velic
mužové Hollandska«, »Rod meklenburský« a »Snubní
prsten«. Královna udělila vyslancům rakouskému, ně-
meckému a srbskému velkokříž řádu Oranžsko-nassav-
ského. — Z Haagu, 7. února. (C.-B.) Min. spravedlno-
sti oddal dopoledne v zámku královnu Vilemínu
s princem Jindřichem Meklenburským. Svatebčané
jeli potom do kostela; nevěsta se ženichem v zl-
ceném kočáře, jejž jim věnovalo amsterdamské oby-
vatelstvo. V kostele vykonal avatební obřad dvorní ka-
zatel Thier. Obecenstvo, jehož shromáždilo se velké
množství, uspořádalo novomanželům nadšené ovace.
Vilemína
Jindřich meklenburský
Haag
vyzdobený ulice
Oranžsko
národní píseň
29
article
— Ze Zvěřína, 7. února. (C.-B.) Za příčinon
haagské svatby vévody Jindřicha je město slavnostně
okrášleno. Nový titul vévody je: Princ Nizozemský.
vévoda Meklenburský, královská Výsost. Královna
Vilemína přídala ke svému titulu: věvodkyně Me-
klenburská. — Z Utrelchtu, 7. února. Na oslav
královniny svatby pořádan zde slavnostní průvod.
Před hotelem, kde bydlí president Krüger, zahrála
hudba transvaalskou hymnu. President Krüger při-
stoupil k oknu a byl blučně aklamován. —
Z Haag u, 7. února (C. B.) Královna data amnesti
364 odsonzencům. Odpuštěn jim trest buď částečně
neb úplně.
Plukovník zatčen, Z Vídně sdělujíe, že
v noci na dnešek byl tam zatčen plukovník b ařon
Gehring. jsa v podezření, že sváděl jistou dámu
ke křivému svědectví.
= Némecký komponista Edvard Strauss
byl lehce poraněn za srážky vlaků nedaleko Pitts
burgu (Spoj. obce).
=O požáru potrolejových skladlš
v Baku se telegrafuje: Skladiště kaspicko-černo-
vické společnosti Rothschildovy úplně vyhořela.
Hoří ještě ložisko nafty ležící na severozápad, ale
vzdálené továren. Nenastane-li nový výbuch, není
nijakého nebezpečí. Počet mrtvých není dosud znám.
Jsou obavy, že zahynulo několik set osob.
Jindřich
Vilemína
Krüger
Strauss
Pitts
Rothschildův
Zvěřín
Haag
Vídeň
Bak
30
article
Z literatury.
Z literatury.
Cena lterárního díla, v
2— Pravil jsem předešle, uvažujeme-lie
ceně literárního díla, že konec konců docházíme
k výsledku, že nijak nelze ji diktovati, předpiso-
vati dle přesných pravidel neb zákonů. Je od-
vislá od vkusu, záliby, jednotlivce, společnosti,
doby, národa, z nichž každý má právo — pro
sebe — ceniti si to, co se mu libí, a odsuzo-
vati to, co se mu nelíbí. Avšak je tu přece
háček. Co se nám líbí? Co se libí jednotlivcí,
společnosti, době neb národu? V tom to vězí.
Každý má právo oblibiti si něco jiného; rídí
se však při tom jistými svými pravidly, nebo
přirozeným vkusem, nebo zásadami, krátce jistým
svým, vlastním měřítkem. A jaké jest to mě-
řítko?
Uznáme na první pohled, že na příklad
dělník jinak cení umělecká díla než učenec, že
jinak poblíží na literaturu malíř a jinak lite-
rární historik, že staří Řekové měli jiný vkus
než Atilla, že Angličané jeví jinou zálibu v dí-
vadelních kusech než Italové atd. Co tu roz-
manitých příčin, odchylek, názorů, k jichž roz-
třídění a popsání nestačila by tlustá kniha ! Ale
přes to v této rozmanité a nesmírné směsi dají
se naléztí některé základní rozdíly, jež se pra-
videlně opakují.
Pozorujeme, že někteří jednotlivci i něktel
národové mají jistou zálibu vrozenou, těsně sou-
visící s jich povahou. Někdo chodí do divadla
rád plakat, druhý smát se, třetí rozčilovat.
Srovnáte-li Homera, Danta, Molira, Shakespeara
a Goetha, naleznete v nich dosti rozmanitostí,
jež charakterisují vkus národů, kteří se jim ob-
divovali. Ale vrozená záliba nerozhoduje sama.
Řek
Angličan
Italos
Homer
Dante
Molira
Shakespeare
Goethe
31
article
Srovnáte-li zpěvy o Rolandovi s Voltairovou
Henriadou, poznáte, že i v témž národě v růz-
ných dobách vládl různý vkus. Rozmanitou zá-
libu v literatuře u různých vratev společenských
nemusím ani připomínati, Můžete se přesvědčiti
denně v naší literatuře, že Svatba na krvavém
mostě neb Černý Beneš nevydávají se pro tytéž
čtenáře jako Čechovy Petrklíče neb Vrehlického
Mythy. Patrno, že tu působí ještě jiné vlivy.
Je to jednak prostředí, v němž žijeme, jednak
tradice, zděděné a odjinud přijaté názory. Byly
napsány celé knihy o tom, jak podnebí, kra-
jina, společenské řády působi na vkus národů.
Jak zaměstnání, blahobyt a nouze, velké udá-
losti a převraty způsobují změny v zálibě na
dílech literárních. Jak konečně školy, cestopisy,
překlady mění často dosti náhle poplávku po
těch nebo oněch druzích literární produkce.
Roland
Voltairův
Henriada
Beneš
Čechův
Vrehlický Mythy
32
article
Ale všechny tyto podmínky, jichž by se
dalo vyčísti do nekonečna, závisejí z velké části
také na vůli čtenářů. Závisejí na tom, chtějí-li se
lidé zabývati literaturou, chtějí-li vyhledávat
podmínky příznivé a přemáhati to, co jim
v zálibě na lileratuře překáží, chtějí-li opravdu
pěstovati svůj vkus literární. Pravda, že filosel
mohl by i toto chtění odůvodnit z daných pod-
mínek, dokazovat, že jsme okolnostmi nuceni
k zálibě nebo k odporu k dílům literárním, ale
to již není naší věcí. Je jisto, že jsme s to,
abychom vlastní vůli a opravdovým chtěním
šířili svoji znalost literatury a zdokonalovali
svůj vkus. Tedy zdokonalovat. Tím je řečeno,
že může býti vkus horší a lepší, že může být
měřítko bezcenné, cenné a cennější, že tedy
úsudky jedny mají více váhy než druhé, že —
tu jsme opět u té choulostivé otázky. Možno-l
některé úsudky považovati za lepší ostatních,
je také možno rozeznávati lepší a horší díl
literární. Měřítko spočívalo by tu v literárním
vzdělání čtenáře. Kdo více čte a srovnává, kd
podrobněji a hlouběji zažívá knihu, toho záliba
má více nároků na uznání, než záliba člověka
nesečtělého a povrchně čtoucího.
Ted
33
article
Proti tomu ovšem dá se namítnouti, ž
tento naučený, vytříbený vkus, jehož může na-
býti i člověk nenadaný, nevyváží vkus přírozený
nadané a od přírody pro pochopení literárního
díla způsobilejší duše. Pravda. Ale přes to i na-
daná duše může zdokonalovati svoji zálibu n
literatuře a bude ji jistě spíše zdokonalovati,
než člověk nenadaný. Po čem však rozeznati
toto nadání? Kdybychom chtěli je určovati zá-
libou na dokonalých dílech, neznamenalo by to
nic, poněvadž právě z úsudků nadaných a vzdě-
laných kritiků můžeme teprve usuzovati na do-
konalost díla, které se jim líbl. Nezbývá tu
opět než vrátiti se k vlastní duši, k vlastnímu
rozumu a citu. Každý člověk má jistou zálibu
na literatuře, ať už jakékoliv, a je si, aspoň de
jisté míry, vědom, že by mohla se zdokona-
lovati. A zdokonalovati ji může tím, jednakž