ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 15ba3ec0-6601-11dc-9d3a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 142, place 54, work 7, org 16
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
ÁRODNÍ LISTY
3 masthead
února 1901
4 masthead
Číslo 39.
5 article
občany na čele těch konsulátů, mohlo by veden jieh svěřeno býti osvědčeným Srbům okupo- vaným, na př. v Sarajevě Gligoriji Jeftanovičov a v Mostaru Vojislavu Šolovi. Uěitelstvo — ve Španělsku. Španělské listy liberální pou kazují tonem ostrým na hrozný slav, v němž se ociťuje uči- telstvo španělské. Nejen že učitelstvo má platy velmi bídné — v celém Španělsku jest jen 180 učitelů vůbec, kteří mají přes 2000 pese (franků) platu ročního — nýbrž učitelstvu do- konce ani plat ten se nevyplá cl. Jsou učitelé, kteří už po tři léta nedostali služného, poněvadž obce, jimž ve Španělsku náleží učiteli služné platiti, vymlouvají se na nedostatek přijmů — a to také obce, jež věnují na př. na zápasy s býky tisíce. Již dle úřadního výkazu ze dne 15. února 1898 dluhovalo se tehdy učitelům přes devět millionů peset. Jednota učitelů špa- nělských podala vládě žádost, v níž líčí se smutné poměry učitelův a žádá se za zvýšení služného a přímou výplatu služného státní po- kladnou. Poněvadž ale státní pokladna jest také neustále prázdná a ministerstva jak konservativní tak liberální ve Španělsku nikdy valně o školství se nestarala, ocitlo by se učitelstvo zmíněným způsobem výplaty možná z deště pod okapem. Ze 33 mill. školních dětí španělských třetina nemůže školy navštěvovati, poněvadiž není pro ně místností. Tisk liberální praví upřímně, že poměry ty jsou hanbou Španělsk a.
Srba Vojislav Šol Španělsk Sarajevo Mostar Španělsko
6 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Neněmecké řeči ve vídeňském par lamentě. Presidentem musí býti Němec, poně- vadž Němci, jako největší strana v parlamentě. jiného neztrpí. Tak dekretuje potomek Cherusků Heřman Wolf. Však také z jiného ještě důvodu nesmí dle tohoto pána nikdo jiný zaujati presi- dentský stolec, než Němec. Aby hájil práva privileje němčiný v parlamentě. Nesmí trpěti především, aby se mluvilo tam jinak, než ně- mecky. Je zodpověden za to, co se v parla- mentě pronese a zodpovědnost ta prý je ne- možna, nerozumí-li tomu, co se v parlamentě přednáší. Potom nesmí též ztrpěti ani česk návrh, ani českou interpellaci, jinak bude prý zle. Němci prý si nadále vnikání »cizích« idiomů do vídeňškého parlameňtuvlíbíti nědají, Viděňský parlament nent prýžádný českýssněm. Věříme Na tak hanebně nízké, niveau navzdor svědo- mité o to péči a horlivému snažení zákonodárný sbor království českého ovšem ještě nepoklesl také nepoklesne. Však z poslanců českých nikdo se nebude ani pana Wolfa, ani eventnálně ně meckého presidenta teprve tázati, dovolí-li v par lamentě česky mluviti, česky interpellovati atd Naopak právě nyní, kdy v trůnní řeči reklamo- váno bylo pro němčinu zvlášť privilegované po stavení »v určitých sťérách«, bude povinnost českých poslanců zasaditi se o to, aby jazyk český v žádné »afěře« na svých právech ne- utrpěl újmy. V ohledu tom budou všichni zá- stupci národa českého za jedno a neblahý byl by plán příštího německého presidenta práv ja- zyka českého ve sněmovně se dotýkati. Nynější parlament je beztoho jako mimosa a tu zapo- třebí zvláštního taktu, nezavdat příčiny k re- petici výjevů, které se udály roku loňského.
Němec Cherusek Heřman Wolf Wolf
7 article
— Čeština u centrálních úřadů. Některé »stéry«, v nichž má býti němčina stůj co stoj zachována, zdá se, že dle tohoto hesla již se zařizují. Důje se tak zejmena v oněch mini- sterstvech, jež jsou výhradní doménou německé byrokracie, která je zaplavuje svými synky, příbuznými a proležovanými. Tak zejmen v ministerstvě železnic, které češtinu ne pouze z úřadování vnitřního, nýbrž i ze styku se stra- nami vylučuje. A jak bezohledným, interessy obyvatelstva hrubě urážejícím způsobem se t děje! V tomto ministerstvu zůstávají totiž po celé měsíce nevyřízeny ležeti nejdůležitější po- dání, ba i stanovy železničních společností, jak se právě těchto dnů ukázalo. Zášť proti jazyku našemu je v tomto ministerstvu tak prudká, že jednotliví referenti ani se neostýchají a neboj veřejně ji doznati. Co na tom, když se poško- zují zájmy celých krajů, když odkládají a pro- tahují do nekonečna záležitosti, na jejíchž vy- Veliký úspěch tohoto představení vedl diva- delního dopisovatele »Čechoslava« k přání, aby Mozartův »Don Juan«, »věnec nejvyšších vděk hudebních nám brzy podán byl. Zajisté by sám duch Mozartův jazyk náš, ve kterém božské jeho myšlenky tak ouzcc a libě s jazykem se spojují, blahoslavil, aspoň s vlaským v řad jeden jazyků k zpěvu priměřených postavil«. Přání se vyplnilo. Dne 9. dubna 1825 přešel poprvé české jevíště »Don Juan« v Ště- pánkově překladu. Kometová zpívala Donnu Annu, Šulcová Elvíru, Králová Zerlínu, Podhorský Dona Juana, Šimek Leporella, Jelen Dona Oktavia Gjindy Škroup) a Michalesi Donna Pedra. Ma- cháček zakončil zprávu v »Čechoslavu« o před- stavení, kdy »stali se Pražané jazyka vlasten- ského milovní takového potěšení účastni, jakého se ještě jen před dvěma lety ani naditi nemohli«, děkovnou básní »zpěvkyním a zpěveům« vě novanou.
Čechoslav Mozartův Juan Donn Šulcová Králová Šimek Leporello Jelen Oktavius Gjinda Škroup Pražan Šta Ma Don Juan Michalesi Donn Pedro
8 article
Ke konci prvního období nové divadeln správy dne 12. května 1825 provedena pát zpěvoherní novinka, Rosšiniho »Tankred« v překladu Josefa Douchy. Kometová zpívala Amennidu. Ve čtvrtek 8. prosince 1825 český zpěvo- herní repertoir rozmnožen Rossiního »O thel- lem«. Text přeložil zase S. K. Macháček. Ko- metová zpívala Desdemonu, Šulcová Emilii, Pod horský Othella, Michalesi Brabantia a Škroup Jaga Ke zdařilosti tohoto představení velmi při- spěl lenorista Binder, engažovaný pouze pro ně- meckou operu. Z vlastního popudu převzal úlohu Roderiga a s velikým úspěchem a srozumitelnou češtinou ji provedl. »Byl tentýž Binder jindy náš veliký hance a odpůrce«, píše Čelakovský 9. prosince 1825 Kamarýtovi, »ale nyní se ne může dosti češtiny a její lahodnosti v zpěvu vy nachváliti. Po všech kafirnách a schůzkách hlásá, jak výborně se dá česky zpívati, a s vlaštinou v jeden řád staví«. Úspěchy dosavadních pokusů dávaly vznik tužbám po původní opeře. Zkoušeno leceos už v dřívějších dobách. Čelakovský za svých studie v Linci 11. července 1820 píše Kamarýtovi, že student Brož k vlastnímu libretu komponuje řízení statisíce s toužebností čekají, jen když se smělci ztrestají za to, že opovážili se někte- rého ministeriálního německého zuřivce obtěžo- vati českým podáním. Tak se u nás rozumí podpoře průmyslu a povznášení lidového blahobytu. — Podivná výstava. V Kasselu má býti uspořádána jakási »námořnická výstava«. Co to vlastně bude, nedovedeme si ani představiti, ze- jména po tom, čeho dovídáme se o ní z »Ost- deutsche Rundschau«, která appelluje na všechny »alldeutsch« spolky, společnosti i jednotlivce, aby zasadili se o to, aby výstava ta co nej- skvěleji byla obeslána všemi předměty, jež týkají se národnostního německého boje proti nepřátel- ským národům a živlům zejmena v Rakousku.
Doucha Amennid K Macháček Desdemona Šulcová Othello Michalesi Binder Roderig Čelakovský Kamarýt Brož ko Linec Kassel Rakousko Škroup Jaga
9 article
Všechno, co s timto bojem souvisí, má býli na luto výstavu zasláno, kde prý všechny nepřátelské zbraně v boji národnostním, jakož i všechny střely a projektily shrnuty budou ve veliké poučné mu seum, v arsenál zápasu národního. Noviny české polské, slovinské, maďarské atd., brožury, díla ba i pohlednice, anonymní i podepsané dopis nice, listy soukromé, provolání, manifesty, po lupné illustrace, hole, kyje, kameny atd., kte rými prý byli Němci atlakováni — všechno bude prý vítáno, aby Německu poskylnut by věrný obraz toho, co zakoušeti musí synové nejkulturnějšího a nejmoenějšího národa na světě od malých nárůdků polobarbarských. Nevíme síce, co mají tylo předměty společného s výstavou marinářskou, však tolik budiž připomenuto, že kdybychom my uspořádati chtěli výstavu něme- ckého bezpráví, německého násili a německého barbarství na nás páchaného, a kdybychom do výstavy té vřadili jeh doklady nejkrutějšího útiskua pronásledování, nestačila by na to nej- větši výstavní budova světa, neboťl u nás kro za krokem setkáváme se s výmluvnými svědky toho, jak naproti nám průběhem staletí počínal si — nejkulturnější a nejmocnější národ svěla.
Němec Německo
10 article
— Obrana domněle chorých. Čtenář- stvo naše má dojista v dobré paměti afféru barona Kollera, který před dvěma léty byl za- vřen do blázince jedině proto, že některým ze svých přibuzných byl nepohodlným. Jedině energickému zakročení dra. Herolda mohl pi člsti, že jeho hrozná vazba v domě šílenců ne- trvala přiliš dlouho a že záhy jako duševn úplně zdravý byl z ústavu propusten. Zavíral nepohodlné členy rodiny a i jíné osoby, že pře- kážejí, do ústavů pro cheromyslné, není ostatně úkazem tak vzáeným. Věci takové nedějíse jenom v románech, nýbrž, žel, že také poměrn dost často ve skutečnosti, i zdě se to beii zvláštním privilejem tak zvaných rodů vznéše- ných, tímto pohodlným způvobem vyřizovati ne- příjemně rodinně afféry. Mohli bychom uvésti takových případů na tucty a dokázati, jak v nejkřiklavějších případech nesnadno, ba ne- možno je zjednati tu proti zjevnému násilí prů- chodu spravedlnosti. Případy toho druhu, přes všechno to, že žijeme ve právním státě, množ se stále a to bylo así pohnutkou, že právě nyní zři- zuje se zvláštní společnost na ochranu lidí duševně
Koller Herold
11 article
zdravých, však z různých příčin do blázincnv internovaných. Mužům, kleří zatím účelem ruce podati si chtějí, právem náleží sympatie všech lidí prodchnutých vědomím práva a lidí hu- manních. Společnost ta chce především tomu za- brániti, aby na pouhé udání jednotlivce nebo rodiny a na potvrzení jediného lékaře, který z pravidla není specialistou a jehož psychiatrické vědomosti nejsou o mnoho bohatší, než vědo- mosti laika, mohl býti kdokoli internován v blá- zinci. Chce se zasaditi o to, aby do ústavů těch za účelem vyléčení byli dodáváni jen skutečně lidé nemocní a potom lidé taci, na jejichž vyléčení nelze pomýšleti, kteří ale po- necháni volně ve společnosti nebezpečnými by byli svému okolí. Rozhodnutí o tom mábýti ponecháno zvláštní po- rotě mužů rozšaíných, kteří by znali dosah svého vota. Vůbec má býti inter- novaným v ústavech choromyslných ponecháno plné právo hájiti a brániti se a dokázati svou příčetnost. Vůbec má státi se všechno, aby ne mohl býti, jako děje se dnes, tak snadnou, ba hravě lehkou procedurou zbaven člověk toho nejdražšího, co má, osobní volnosti a svobodné disposico právní.
12 article
operu »Persafonu«, jejíž ouvertury začátek prý mu na pianě hrál. V téže korrespondenci v pro- sinci 1821 jest zmínka o tom, že Hanka chystá do tisku text k opeře »Boženě«. Práce tyto ne- byly však dovedeny ke konci a další stopy po nich úplně se ztratily. Po opětném provozování Méhulovy opery dne 2. ledna 1825 vybídnut v kroužku přáte české hudby překladatel libretta, Chmelenský. přímo, aby složil text pro českou zpěvohru. Škroup učinil návrh, aby byla nazvána »Dráte- ník« a ochotně prohlásil, že složí hudbu. Chme- lenský slibil projevenému přání vyhověti. Záhy přistoupil k dílu a brzo poznal obtíže vykonání. Leč »vážnost slibu a láska k mateřskému ja- zyku« všechny nesnáze brzo překonaly. Chme- lenský, dohotoviv práci, zaslal ji »tatranskému Slovanu« Kašparu Fejérpatakymu, slovenskému spisovateli ve Svatém Mikuláši v liptovské stoli v Uhrách, aby partii dráteníka, která byla psána slovensky, opravil.
Hank Božena Méhulův Škroup Kašpar Fejérpataky Uhry svatý Mikuláš
13 article
Škroup dokončil hudbu koncem r. 1825 O Hromnicích r. 1826 byl »Dráteník« poprvé provozován. První představení bylo po Rossiniově »Othellu« nejbližší zpěvoherní novinkou. Micha- lesi zpíval kupce Květenského, Kometová jeho dceru Růženu, Podhorský Vojtěcha, Šimek sluhu Kůla a skladatel Škroup Dráteníka. Osmnáctiletý Tyl dal výraz svému nadšení, do kterého představe- ním byl uveden, po tehdejším zvyku básní dnes již nezachovanou, již slavil české hudební umění. V ten den poprvé spatřil pozdější svou cho pannu Magdalenu Forchheimovu, která vystou- pila v »Dráteníku« jako ochotnice v úloze pan- ské Lidušky. Chmelenský, vrátiv se z předsta- vení, ještě večer psal o výsledku Klicperovi do Králové Hradce: »Právě teď přicházím z di- vadla, kde »Dráteník« provozován byl .. Kdy- bych Vám všecky kabaly, úskoky, úklady a jak ta lůza závistníků se nazývá, psáti měl, nebyl bych do rána hotov. Teď ale je po všem a chvála bohu »Dráteníke se přece líbil, velic líbil; po každém zpěvu bylo hlučně tleskáno Škroup po dvakrátevývolán .. . Hudba je pěkná, tak že prý i sám Tomášek řekl e »So víel hätte ich nicht erwartet da čads žladlo
Škroup Micha Růžena Vojtěch Šimek Kůla Tyl Forchheimův Klicpera bůh Tomášek Králové Hradec
14 article
— Z České akademie. Třída III. České akademie udělí roku 1901 tři stipendia, a sice dvě po 400 K na práce z oboru literární h- storie, třetí pak sumou 200 K na práce z oboru dialektologie česke-slovenské. Žádosti, doložené programem podrobným a jasným aneb ukázkou provedení tak pokročilého, aby byl možný věcný posudek vůbec, zvláště pak, aby posouditi se mohlo, jsou-li práce způsobilé, by po provedení svém prospívaly náležitě úkolům vědeckým, podati jest do 30. dubna t. r. kan- celáři Akademie. — Osvědčení. Hospodářsko - průmyslový spolek v Kostelci nad Orlici přijal v valně hromadě dne 29. m. m. jednohlasně návrh na osvědčení neobmezené důvěry, hluboké úcty a vděčnosti posl. panu Karlu Adámkovi. — Rodinné zprávy. Sl. Žofie Dědkova, dcera řídícího učitele a pan Karel Bubeníček. učitel z Uhřiněvse, slaviti budou sňatek svůj dne 9. února o 9. hod. dopol. ve votivním chrámu sv.
Adámek Dědkův Bubeníček Kostelec nad Orlice Uhřiněvs Český akademie průmyslový spolek
15 article
Ludmily na Král. Vinohradech. — Slečna Irenk O uisova, dcera spisovatele a advokáta p. JUDra. Lad. Quisa v Přelouči a pan PhDr. Josel Janko professor malostranské reálky a lektor české univer- sily, oddání budou dne 9. L. m. o 1/45. hod. odpol. ve farním chrámu u sv. Vojtěcha v Práze. — Pan František Ostermann, účadník prvaího českébo priv. úslavu ku vzáj. pojištění proli škodám z ohně a krupobití v Praze a paní Vlastimila Osterman- nová, roz. Veselá, slávili sňatek svůj dne 4. t. m. v chrámu sv. Klimenta v Bubnech. — Pan Stanislav Křecan, auskultant v Lanškrouně a slečna Olga Tomkova z Pardubic slaviti budon v chrámu par- dubickém dne 9. t. m. sňatek. — Sl. Anna Kettne- rova a p. Karel Veverka, oba čienové opery Národního divadla, slavili dnes svůj sňatek v chrámu sv. Vojtěcha v Praze — Úmrtí. V úterý zemřel v Praze pan Hynek Honsa, pokladník c. k. loterního úřadu na odp. Puhřeb koná se dne 8. t. m. o 3. hod. odpol. z Bel- credovy třídy č. 382.
Ludmila Král Irenk PhDr svatý . Vojtěch Ostermann Osterman Veselá Klimenta Křecan Tomkův Kettne Veverka Honsa Přelouč Práze Praha Bubno Lanškroun Pardubice Bela národní divadlo Josel Janka
16 article
— Státní telefon. Oznamuje se nám úřadně »Po přesídlení předplatných stanicitelefonových z praž- ské centrálky iII. do nových, pro jednotnou centrálu utčených místnosti, které provedeno bylo v posled- ních dnecb, vyskyťly se v pražské síti telefonové četné vady a poruchy, jichž příčinou jest jednak ne- úplná posud obeznalost telefonisteky se všemi podrob nostmi manipulačními, podmiňujícími přesné obsluho- vání úplně nových přístrojů, jednak ta okolnost, že nyní převádějí se telefonové stanice z centrálky I na Malém náměstí do nově jednotné centrályv Jindřišské ulici. Těmto poruchámo v dopravě telefo- nové nelze se vzhled m k uvedeným okolnostem př nejlepší vůli, bohužel, vyvarovati a trvá li přerušení vedení telefonového vzdor ňčinlivému a rychlému za- kročení dozorčích orgánů delší dobu, hledati dlužno příčinu toho v naprosto něpříznivých poměrech po větrnostních, které nejen odstranění vad okolnostm svrchu uvedenými způsobených neobyčejně zdržují nýbrž i samy tíží sněhu, ojfněním drátů atd. četn poruchy způsobují. Správa tele fenu upozorňuje obe censtvo, telefon používajíci, nan tyto jí nezaviníěn poměry a žádá, aby po tu krátkou již dobu, pokno ještě trvati bude převádění telefonových stanic z cen- trálky II. do nové jednotné cenfrály, mělo v pří- padech, kdy poruchy v telefonové dopravě nemohot býti okamžitě odstraněny, nezbytně nutnou sbovíva- vost a trpělivost.« Z obcí předměetských. Ve schůzích městské rady v Karlině, jež konaly se dne 29 ledna a 5. února t. ř., projednány mimo jiné násle- dujcí body: Vzata na védomí zpráva mi r. p. Krem- ličky o jednání správní rady společné vodárny. —
Karlin Malý náměstí Jindřišská ulice
17 article
Vzat na vědomí průběh vodoprávního jednání o sto- kách nad ulicí Vítkovou a stran vyklizení karlínského přístavu. — Usneseno poděkovati vrchnímu inženýru p. Machulkovi za darovaný regulační plán Karlína z roku 1816 a usneseno, aby vojenské stavební od- dělení bylo požádáno o darování neb o obkreslení tam jsoucích plánů Karlína. — Schválena vyjádření zástupcův obce, učiněná při komisi dne 15. ledna 1901 v továrně Daňkově a v č. 37 p. Ant. Janouška — K návrhu p. J. Engelmanna uloženo technické kanceláři, aby do přístí schůze předložila výkaz o zpotřebě černého uhlí. — Přečten přípis c. a k sborového velitelství č. 8., kterým obci povoleno ko- nati přípravné práce k regulaci pozemků první louky invalidní; zejmena se povoluje, aniž by se lím prae- judikovalo smlouvě, upraviti park vedle býv. vojen- ské střelníce, třeba by tím byla podmíněna změna budovy, v části severní ležící. Velitelství žádá jen.
Vítkův Machulka Antonín Janoušek J Engelmann Karlín Daňkov
18 article
aby do tohoto parku byl opatřen příslušný počet lavic, tak že by park a lavice v severní části před invalidovnou zůstaly vyhraženy invalidům. Západní část bývalé střelnica může býli regulována, pokud na ní necvičí c. a k. vozatajská divise č. 3. Část, kde cvičí c. a k. zákopníci, může býti regulována jen potud, pokud prapor tenlo je uprázdní, tím, že cvičební materiál převeze na cvičiště ve Strašnicích. o čemž se obec dohodne s velitelstvím tohoto pra- poru. Převážení počne, jakmile stavby na cvičišti strašnickém budou kolaudovány, o čemž současn ustanovena komise na 6. února t. r. Na základě tohoto přípisu povolila městská rada na úpravu re- statrace vedle býv. střelnice obnos 4000 K a usnesln se na zadání její vypsati veřejný konkurs. — Ak- ciové společnosti dříve Breitřeld, Daněk a spol. udě- leno povolení k užívání přestavby jadrárny, přístavby sušírny a jiných menších staveb v číslech 237, 122. 149 a 207, k užívání slévárny v č. 219 a parního kotle v č. 237. — Vzato na vědomí, že c. k. okresnt hejtmanství povolilo p. Josefu Kocourkovi zřízení uzenářské dílny v č. 393. — Přijat protektorát »Slo- venského večeru«, jejž hodlá pořádati tělocvičná jed- nota »Sokol« 23. t. m. — Městské zastupitelstvo na
Kocourek Strašnice Ak Sokol
19 article
Smíchově konalo včera odp. schůzi za předsed- nictví starosty p. Al. Elhenického. Na vědomí vzato sdělení, že doplněný plán polohy ve příčině zahrady Kinského byl zemským výborem a místo- držitelstvím schválen. Do reklamační komise pro obecní volby byli zvoleni pp. de. Antonín Štěp nička, de. Alois Koldínský, dr. Jan Fleischmann a Ant. Krupka. Období, pro které bylo dosavadní zastupitelstvo zvoleno, konč tímto měsícem. — Schválen byl definitivně návrh na změnu plánu polohy usedlosti Klamovky, kde zří- zena bude 20 metrů široká ulice. — Proti vyložen změně plánu polohy dolejší části ulica Pivovarské která má býti u ulice Královské široká 13.27 m kdežto v ostatní části má být 16 m. široká, podal námitky stavitel p. Gustav Pač. Týž uváděl, že roz- šíření ulice na 16 m. jest žádoucí z důvodů komu- nikačních, bezpečnostních a zdravotních. Městská rada neuznávala však tyto důvody a námitky za- mítla. Usnesení městské rady bylo zastupitelstvem schváleno. Konečné rozhodnutí vydá zemský výbor.
Kinský Štěp Koldínský doktor Fleischmann Gustav páčit Smíchov Krupka Klamovka
20 article
— Vyhověno bylo žádosti obce pražské za schválení stavebního rozdélení tramwayové remisy na pět sta- vehních míst. Povolení dáno s podmínkou, že na parcelacích nesmí se stavěti vyšší než třípatrové domy. — Zamitnuta byla stížnost ppí. Peluňkové, Votrubové a Resslové ve příčině povolení konírny v domě č. p. 326.— Ze sousedství domu č. 421 bylo podáno několik oznámení na zdravotní závady, v tomto domě se nalézající. Komise odebrala se na místo a shledala, že stížnosti byly úplně oprávněně. Studna hranicí těsně na hlavní stoku, na nádvoří byly rozházeny struzky a jiné ještě závady tam sbledány. Poněvadž majitelka domu neoprávněně tám zřídila konírnu, bylo jí vydáno nařízení, aby ko- nírnu zrušila. Majitella domu proti hařízení podala stížnost, ale tu zastupitelstvo zamítlo. — Při čtvrte obecné škole chlapecké a čtvrté obecné škole dlvěi bylo usneseno zříditi delinitivní pobočky. — Schválen býl návrh na vyloučení chovanky Majd. Kocourkové z městského chudobince.— Městská rada žádala, aby jí bylodáno plnomocenství, aby nal příště same rozhodovala o přijstí neb vyloučení chovance. K ná- vrhu p. Kellera však plnomocenství takové dáno nebylo, Volby do okresní nemocenské po- kladny pražské. Pod tímto nadpisem uveřejněna byla v čísle 162, našeho listu ze dne 14. června 1900 zpráva, v níž pp. Václav Šturc a František Rauten- kranc obvinění byli z přečinu falšování voleb. Zpráva tato byla nám zaslána z volební kanceláře strany národně sociální a spočívala, jak jsme později př svědčili, na nesprávné informaci. V zájmu pravdy neváháme tedy prohlásiti, že pp. Šturc a Rauten- kranc nedopustili se skutků, z nichž ve zprávě nám zaslané byli obviněni.
Peluněk Votruba Ressl Kocourek Keller Šturc Rauten
21 article
— Sčitání lidu. V Radotíně napočtěno mužů 672, žen 598, celkem 1270 obyvatel a 101 domů. V roce 1890 napočtěno bylo celkem 920 oby- vatelů a 70 domů. Přibylo tudíž za 10 roků 350 osob a 31 dům. — V Heřmanově Městci obnášel dne 31. prosince 1900 počet domů 494, stran obýva- jících 1094 a přítomného obyvatelstva 4668 osob. V roce 1890 obnášel počet domů 477, stran 1049 obyvatelů 4556. — Obec Keblice (okres litoměři- cký) měla 31. prosince 1900 117 domů a 719 oby- vatelů s obcovací řečí českou (v roce 1890 103 domy a 568 obyvatelů s obcovaci řečí českon) Sbor moravsko slezských důvěrníků Ústřední Matice školské má schůzi dnes o 6. hod večerní v místnostech kancelářských ve Spálené uliei č. 24. Na programu jest: Zpráva referenta; referent slezský o organisaci Slezska; referent brněnský o organisaci Brněnska. Doplnění obrazu agitace.
lid Radotín Heřmanův Městec Keblice Slezsko Brněnsko
22 article
— Blologleká sekce spolku českých me- diků vypisuje cenu v obnosu 40 K za práci z oboru věd lékařských Iheoretických. Podací lhůta do konce června t. r. Bližší informace sdělí výbor Spolku českých medíků nebo zástapce sekce ves fy- siologickém ústavě. (Ucházeti se může každý člen Spolku českých mediků, pokud je na fakullě jako řádný posluchač zapsán.) Táž sekce Spolku českých medi ů koná v sobotu 9. t. m. o půl 5. hod. odpol. v posluchárně fysiolo gického ústavu schůzi. Pořad: L. O Spencerově theorii dě- dičnosti. Přednese dr. E. Babák, assistent fy- siolog. ústavu. II. O zjemnění smyslů po- mocí fysikálních přístrojů. Dle Wienera releroje dr. Lhoták, demonstrátor fysiol. ústavu. Hoste vítán ido — Jednota mag. a obec. úřadníků král hlav. mněsta Prahy koná řádnou valnou schůz již tuto sobotu dne 9. t. m. o 5. hod. odpolední ve staré síni zasedací na radnici staroměstské. Pořad jednání otištěn jest ve výroční zprávě, právě roz- dané. Téhož dne konají se volby výboru. Kromě toho mají odbory vykonati i volby výbonů s ku- pinových.
Spencerův doktor E Babák Wiener Lhoták Praha spolek český Idik spolek český medík
23 article
1 Žměny držobností. Majitel realit pan Emi Fanil koupil od zednického mistra p. Ant. Žamkaa manželky jeho Ludmily dům č. 1928—II. v malé Štěpánské ul. za 200.000 K. — Po srážce lupičů s policisty v Letenské ulici. Policejní nadstrážník Kabátník, který byl lu- pičem Václ. Hálou sekeron do hlavy udeřen a vážně zraněn, pozdravil se ve všeobecné nemocnici tak, že včera mohl být propuštěn. Službu však nebude moci ještě delší dobu vykonávati. — Vyšetřování trestní proti trojici lupičů Hálovi, Zemanovi a Mařincovi pokročilo již tak, že všichní budou pohináni předíi po- rotní soud již v příštím období, které bude zahájeno v měsíci březnu. — Pohřešuje se. Karel Wikus, 14 slétý, žák Českoslovanské obchodhí akudemie v Praze, odešel dne 24. ledna ráno z domova do školy a posud s nevrátil, Všechno pátrdní po něm bylo dosud marné.
Ludmila dům Kabátník Hála Zeman Mařinec Wikus Letenská ulice Praha Žmit
24 article
Zmizelý hoch jest silné, větší postavy, má modré oči a kaštanové vlasy, na sobě měl tmavomodrý zimník z beránkovitě látky, černý, měkký klobouk tmavomodré, ševiotové faly (sako) a šněrovací stře- více. Kdo o něm nějakou zprávu podati může, nec učiní tak buď nejbližšímu bezpečnostnímu úřadu nebo na adresu otcovu: Josef Wikus, v Praze—VII. č. 767 — Važné následky sporu. Mezi dělníky J - sefem Turečkem, 60 roků starým a Vádlavem Hořej- ším, 45letým, vznikla v jejich společné domácnosti v Loděnicích u Berouna dne 25. ledna prudká hádka Ve sporu uchopil Hořejší hrnec s vařící polévkou s plotny a hodil ho Turečkovi na hlavu. S bolest ným výkřikem stařec klesl. Vařící polěvka způsobila mu značné opaření v obličeji a zejmena clevé oko bylo mu značně porušeno. Opařený dělník byl po- nechán v domácím ošetřování, ale stav jeho zhoršii se tak, že včera mušil být odvezen do všeobecné nemocnice. — Přejet řeznickým povozem. Pan Vojtěc Lendl, 81letý berní ve výslužbě, bytem v Karlíně čís. 5, včera odpoledne po 4. hod. byl při přechodu jízdní dráhy v Královské třídě povalen a přejet řez- nickým povozem, jejž řídil řeznický pomocník Karei Bubisud a utrpěl značné poranění na levé noze. P lékařském přispění byl kmet ponechán v domácím ošetřování. Proti Bobisudovi bylo zavedeno trestní Hzení pro neopatrnou jízdu — Nehoda. Zámečnický pomocník Hynek Hašek. záměstnaný v dílně p. Diesla na Smíchově, pomáha včera nakládati velké tabule plechové ve skladišti firmy Bondy na Florenci. Náble sesuly se narovnané tabule Haškovi na nohy a způsobily mu těžké zra- nění. Inspekční lékař ze záchranné stanice pan dr Mareš poskytl mu první pomoci. Pomocník byl od- vezen do všeobecné nemocnice.
Wikus Tureček Vojtěc Lendl Nehoda Hašek Mareš Praha Loděnice Beroun Karlín Smíchov všeobecný nemocnice Bondo Florenc
25 article
— Lokomotivou odhozen. V nádraží spol rak.uherské státní dráhy v Praze včera o 10. hod dopolední byl posunovač Jan Kollmann zachycen 1e- komotivou jičínského osobního vlaku č. 311 a mocně odhozen od kolejí. Poněvadž utrpěl těžké vnitřní zranění, byl po poskytnutí první pomoci lékařem ze záchranné stanice p. drem. Marešem odvezen do vše- obecné nemocnice. — V soudní draže bně v Celetné ulici bude se dnes od 1/29. hod. dopol. konati veřejná dražba. Kromě uvedených jíž předmětů budou draženy 19 svazků Mayerova lexikonu, různé české a ně mecké knihy, kuřácký stolek s mramorovou deskou. stojan na květiny, 2 velké obrazy. — Z Náchoda. (Činnost místního mužského odboru Ústřední Matice školské za r. 1900). Příjem K- Zdstatek ve vkladní knížce občanské záložny v Ná chodě za r. 1899 124.06, dar starosty pana Josef Bartoně 200.—, členské příspěvky 363.—, dar svato- václavský 114.60, redakce »Náchodských Novin«a »Stráže na kladském pomezí« odvedla 134.34, Živno- stenská záložna odvedla 40.— Občanská záložna 40.—, sbírkami odvedeno 52.22, z pokladniček v ho- stincích vybráno 162.38, výtěžek z matiční slavnost odboru odveden 129.46, úrok činí 19 34. Celken K 1379.40 — Vydání K: Za pokladničky, sluhovi poštovné, tiskopisy, knížku záloženskou atd. K 31.20 Ústřední Matici školské odvedeno 1164.—, Národnímu domu v Trutnově zasláno 100.—, zůstatek ve vkladní knížce činí dne 1. ledna t. r. 84.20. Celkem K 1379.40.
Kollmann Mareš Mayerův K Zdstatek Bartoň Praha Celetná ulice Náchod Trutnov národní dom
26 article
— Z Kutné Hory. (Původní dopis »N. L. ) V neděli dne 3. t. m. konala se u nás ustavující valná hromada místního odboru Národní jed- noty severočeské pro Kutnou Horua okolI. Myšlenka zřízení odboru tohoto eminentně národního a neméně důležitého, potkala se ve všech vrstvách našeho uvědomělého obecenstva s úplným souhiasem. Rovněž i Ústřední výbor Národní jednoty severočeské, kterýž za dobu patnáctiletého trvání několikráte pokoušel se o zřízení odboru v městě našem, ale vždy bez výsledně, může býti s posled- ním svým přičiněním zcela spokojen. Slaroslavný vlaský dvůr, kterýž se vzácnou ochotou slavná městká rada k tak významnému cíli propůjčila, byl navštíven četně obecenslvem a zástupci všech čelněj- ších a národních spoiků. Městská rada zastoupena byla nám. půrkmistrovým panem Doskočilem a třemi členy obecního zastupitelstva. Při schůzi zástupce Ústředního výboru Národní jednoty severočeské, starosta pan Jindřich Nechanský, promluvil o důležitosli a významu Národní jednoty. Věcná řeč, založena na bohatých zkušenostech dlouholetého funkcionáře Národní jednoty severočeské, působila na posluchače takovým dojmem, že ihned všichni pří- tomní přihlásili se za členy místního odboru; dnes již čítá nejmladší odbor Jednoty celkem 110 členů.
Doskočil Nechanský Kutná Hora Kutná Horua národní jednota
27 article
Z toho vidno, že zrno hozeno bylo na dobrou, pro národní práci zkypřenou půdu a že našim ujařme- ným menšinám zajisté hojného ponese ovoce. Jedno- myslně zvolený výbor se ustavil takto: předsedou jest p. Frant. Doskočil, nám. purkmistrův, jednatelem p. Václ. Kracman, učitel, pokladníkem p. Boh. Pla- čovský, barvíř; ve výboru zasedají pp.: Dajbyca stavitel, Hodek, professor, Chlad, tesař, Schmídt, ředitel měšť. škol, Moravec, architekt a Mazánek, ob- chodník. — Divadlo Variété. Zejtra v sobotu o 4. hod odpol, jest druhé mimořádné představení pro žáky »Kosmorama«, jež ve středu odpoledne těšilo se hojné návštěvě. Řídí je fysik Arnoldi a jsou ceny míst značně sníženy.
František Václ Pla Hodek Chlad Schmídt Moravec Mazánek Arnold divadlo Variété Dajbyca stavitel
28 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Svatba královny nizozemské. Z Haagu telegrafuje »Kor. kancel.«. Celý včerejší večer pro- cházely davy lidu vyzdobenými ulicemi, zpívajíce národní písně. Mnoho budov bylo osvětleno. Na mnoha místech děla se veřejná představení s kine- matografem. Některé časopísy vyšly s podobiznami snoubenců. K dýchánku v palácí dostavily se dámy ve veliké toaletě, pání ponejvíce ve stejnokrojích. Během dýchánku předvedeny živé obrazy: »Velic mužové Hollandska«, »Rod meklenburský« a »Snubní prsten«. Královna udělila vyslancům rakouskému, ně- meckému a srbskému velkokříž řádu Oranžsko-nassav- ského. — Z Haagu, 7. února. (C.-B.) Min. spravedlno- sti oddal dopoledne v zámku královnu Vilemínu s princem Jindřichem Meklenburským. Svatebčané jeli potom do kostela; nevěsta se ženichem v zl- ceném kočáře, jejž jim věnovalo amsterdamské oby- vatelstvo. V kostele vykonal avatební obřad dvorní ka- zatel Thier. Obecenstvo, jehož shromáždilo se velké množství, uspořádalo novomanželům nadšené ovace.
Vilemína Jindřich meklenburský Haag vyzdobený ulice Oranžsko národní píseň
29 article
— Ze Zvěřína, 7. února. (C.-B.) Za příčinon haagské svatby vévody Jindřicha je město slavnostně okrášleno. Nový titul vévody je: Princ Nizozemský. vévoda Meklenburský, královská Výsost. Královna Vilemína přídala ke svému titulu: věvodkyně Me- klenburská. — Z Utrelchtu, 7. února. Na oslav královniny svatby pořádan zde slavnostní průvod. Před hotelem, kde bydlí president Krüger, zahrála hudba transvaalskou hymnu. President Krüger při- stoupil k oknu a byl blučně aklamován. — Z Haag u, 7. února (C. B.) Královna data amnesti 364 odsonzencům. Odpuštěn jim trest buď částečně neb úplně. Plukovník zatčen, Z Vídně sdělujíe, že v noci na dnešek byl tam zatčen plukovník b ařon Gehring. jsa v podezření, že sváděl jistou dámu ke křivému svědectví. = Némecký komponista Edvard Strauss byl lehce poraněn za srážky vlaků nedaleko Pitts burgu (Spoj. obce). =O požáru potrolejových skladlš v Baku se telegrafuje: Skladiště kaspicko-černo- vické společnosti Rothschildovy úplně vyhořela. Hoří ještě ložisko nafty ležící na severozápad, ale vzdálené továren. Nenastane-li nový výbuch, není nijakého nebezpečí. Počet mrtvých není dosud znám. Jsou obavy, že zahynulo několik set osob.
Jindřich Vilemína Krüger Strauss Pitts Rothschildův Zvěřín Haag Vídeň Bak
30 article Z literatury.
Z literatury. Cena lterárního díla, v 2— Pravil jsem předešle, uvažujeme-lie ceně literárního díla, že konec konců docházíme k výsledku, že nijak nelze ji diktovati, předpiso- vati dle přesných pravidel neb zákonů. Je od- vislá od vkusu, záliby, jednotlivce, společnosti, doby, národa, z nichž každý má právo — pro sebe — ceniti si to, co se mu libí, a odsuzo- vati to, co se mu nelíbí. Avšak je tu přece háček. Co se nám líbí? Co se libí jednotlivcí, společnosti, době neb národu? V tom to vězí. Každý má právo oblibiti si něco jiného; rídí se však při tom jistými svými pravidly, nebo přirozeným vkusem, nebo zásadami, krátce jistým svým, vlastním měřítkem. A jaké jest to mě- řítko? Uznáme na první pohled, že na příklad dělník jinak cení umělecká díla než učenec, že jinak poblíží na literaturu malíř a jinak lite- rární historik, že staří Řekové měli jiný vkus než Atilla, že Angličané jeví jinou zálibu v dí- vadelních kusech než Italové atd. Co tu roz- manitých příčin, odchylek, názorů, k jichž roz- třídění a popsání nestačila by tlustá kniha ! Ale přes to v této rozmanité a nesmírné směsi dají se naléztí některé základní rozdíly, jež se pra- videlně opakují. Pozorujeme, že někteří jednotlivci i něktel národové mají jistou zálibu vrozenou, těsně sou- visící s jich povahou. Někdo chodí do divadla rád plakat, druhý smát se, třetí rozčilovat. Srovnáte-li Homera, Danta, Molira, Shakespeara a Goetha, naleznete v nich dosti rozmanitostí, jež charakterisují vkus národů, kteří se jim ob- divovali. Ale vrozená záliba nerozhoduje sama.
Řek Angličan Italos Homer Dante Molira Shakespeare Goethe
31 article
Srovnáte-li zpěvy o Rolandovi s Voltairovou Henriadou, poznáte, že i v témž národě v růz- ných dobách vládl různý vkus. Rozmanitou zá- libu v literatuře u různých vratev společenských nemusím ani připomínati, Můžete se přesvědčiti denně v naší literatuře, že Svatba na krvavém mostě neb Černý Beneš nevydávají se pro tytéž čtenáře jako Čechovy Petrklíče neb Vrehlického Mythy. Patrno, že tu působí ještě jiné vlivy. Je to jednak prostředí, v němž žijeme, jednak tradice, zděděné a odjinud přijaté názory. Byly napsány celé knihy o tom, jak podnebí, kra- jina, společenské řády působi na vkus národů. Jak zaměstnání, blahobyt a nouze, velké udá- losti a převraty způsobují změny v zálibě na dílech literárních. Jak konečně školy, cestopisy, překlady mění často dosti náhle poplávku po těch nebo oněch druzích literární produkce.
Roland Voltairův Henriada Beneš Čechův Vrehlický Mythy
32 article
Ale všechny tyto podmínky, jichž by se dalo vyčísti do nekonečna, závisejí z velké části také na vůli čtenářů. Závisejí na tom, chtějí-li se lidé zabývati literaturou, chtějí-li vyhledávat podmínky příznivé a přemáhati to, co jim v zálibě na lileratuře překáží, chtějí-li opravdu pěstovati svůj vkus literární. Pravda, že filosel mohl by i toto chtění odůvodnit z daných pod- mínek, dokazovat, že jsme okolnostmi nuceni k zálibě nebo k odporu k dílům literárním, ale to již není naší věcí. Je jisto, že jsme s to, abychom vlastní vůli a opravdovým chtěním šířili svoji znalost literatury a zdokonalovali svůj vkus. Tedy zdokonalovat. Tím je řečeno, že může býti vkus horší a lepší, že může být měřítko bezcenné, cenné a cennější, že tedy úsudky jedny mají více váhy než druhé, že — tu jsme opět u té choulostivé otázky. Možno-l některé úsudky považovati za lepší ostatních, je také možno rozeznávati lepší a horší díl literární. Měřítko spočívalo by tu v literárním vzdělání čtenáře. Kdo více čte a srovnává, kd podrobněji a hlouběji zažívá knihu, toho záliba má více nároků na uznání, než záliba člověka nesečtělého a povrchně čtoucího.
Ted
33 article
Proti tomu ovšem dá se namítnouti, ž tento naučený, vytříbený vkus, jehož může na- býti i člověk nenadaný, nevyváží vkus přírozený nadané a od přírody pro pochopení literárního díla způsobilejší duše. Pravda. Ale přes to i na- daná duše může zdokonalovati svoji zálibu n literatuře a bude ji jistě spíše zdokonalovati, než člověk nenadaný. Po čem však rozeznati toto nadání? Kdybychom chtěli je určovati zá- libou na dokonalých dílech, neznamenalo by to nic, poněvadž právě z úsudků nadaných a vzdě- laných kritiků můžeme teprve usuzovati na do- konalost díla, které se jim líbl. Nezbývá tu opět než vrátiti se k vlastní duši, k vlastnímu rozumu a citu. Každý člověk má jistou zálibu na literatuře, ať už jakékoliv, a je si, aspoň de jisté míry, vědom, že by mohla se zdokona- lovati. A zdokonalovati ji může tím, jednakž